7 C 85/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl samosoudkyní Mgr. Lenkou Eliášovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované , IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení 110 166,67 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna žalobkyni zaplatit částku 110 166,67 Kč spolu se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,3 % denně z částky 100 000 Kč od 26. 11. 2023 do zaplacení a z částky 1 666,67 Kč od 26. 11. 2023 do zaplacení a z částky 10 166,67 Kč od 4. 9. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 55 662,02 Kč k rukám , Jméno advokáta A, advokáta, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeného zdejšímu soudu dne 25. 9. 2024 domáhala zaplacení částky 110 166,67 Kč s příslušenstvím s tím, že spolu s , jméno FO, , nar. 19. 8. 1969, bytem , adresa, , poskytla na základě smlouvy o úvěru č. , Anonymizováno, ze dne 25. 11. 2021 žalované úvěr ve výši 100 000 Kč. Žalobkyně takto vždy s dalším investorem poskytla žalované více úvěrů v celkové výši 1 957 000 Kč. Žalovaná se zavázala částku vrátit do 24 měsíců, tedy do 25. 11. 2023. Dále se žalovaná zavázala uhradit smluvní úrok z jistiny ve výši 14 % p. a., kdy výše smluvního úroku byla mezi stranami sjednána v kapitalizované výši 1 666,67 Kč měsíčně a žalobkyně byla též oprávněna požadovat po žalované v případě prodlení smluvní úrok z prodlení ve výši 0,3 % denně, a to i z dlužných úroků, a též smluvní pokutu ve výši 10 % z dlužné částky. Žalovaná svůj dluh řádně a včas nesplnila, když dne 25. 11. 2023 dlužnou jistinu ani smluvní úrok ve výši 1666,67 Kč neuhradila a ocitla se tak v prodlení. Žalobkyně proto žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky včetně smluvní pokuty do pěti pracovních dnů předžalobní výzvou ze dne 26. 8. 2024, která byla žalované doručena o den později. Splatnost smluvní pokuty tak nastala 3. 9. 2024.

2. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne 14. 11. 2024 uvedla, že nárok žalobkyně neuznává, a to ani z části. Podle žalované ze žaloby nevyplývá, že by žalobkyně opravdu žalované poskytla finanční prostředky na základě smlouvy o úvěru ze dne 25. 11. 2021, když žalobkyně pouze uvádí, že žalované poskytla celkem částku 1 957 000 Kč představující souhrn dílčích úvěrů. Žalovaná dále namítala, že je přesvědčena, že brát úroky z úroků je proti dobrým mravům a smluvní pokutu ve výši 10 % z celé dlužné částky považuje vedle smluvního úroku z prodlení ve výši 0,3 % denně, tedy ve výši 110 % ročně, za nepřiměřenou, když případná újma je tímto smluvním úrokem z prodlení kryta dostatečně. Žalovaná tak navrhovala, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítnul.

3. Na základě provedených důkazů tak soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

4. Žalobkyně a , jméno FO, , nar. , datum, , bytem , adresa, , poskytli dne 25. 11. 2021 žalované částku 100 000 Kč na účet žalované č. , č. účtu, , a to na účet žalobkyně č. , č. účtu, . Žalovaná se zavázala tuto částku do 24 měsíců vrátit včetně smluvního úroku ve výši 14 % p. a., sjednaného v kapitalizované výši 1 166,67 Kč měsíčně. Dále bylo sjednáno, že v případě prodlení dlužníka delší než pět pracovních dnů věřitel dlužníka vyzve k úhradě výzvou, která je zpoplatněna částkou 500 Kč. Dále byla sjednána smluvní pokuta ve výši 10 % z celé dlužné částky a smluvní úrok z prodlení ve výši 0,3 % denně (prokázáno smlouvou o úvěru č. , Anonymizováno, ze dne 25. 11. 2021).

5. Na účet žalobkyně č. , č. účtu, byla dne 24. 11. 2021 připsána částka 100 000 Kč z bankovního účtu , jméno FO, s variabilním symbolem , var. symbol, a se specifickým symbolem , spec. symbol, . Dne 25. 11. 2021 odešla z účtu žalobkyně na účet žalované č. , č. účtu, platba nazvaná Leasing nákladního automobilu Scania s vlekem Schmitz Cargob s variabilním symbolem , var. symbol, ve výši 1 881 000 Kč. Téhož dne odešla z účtu žalobkyně i platba ve výši 76 000 Kč se stejným označením a stejným variabilním i specifickým symbolem, ale na odlišné číslo účtu, a to č. , č. účtu, (prokázáno výpisem z účtu č. , č. účtu, za období od 3. 11. 2021 do 30. 11. 2021).

6. Žalobkyně žalované poskytla celkem částku 1 957 000 Kč. Žalovaná každý měsíc počínaje prosincem 2021 splácela žalobkyni dluh po částkách 22 831,67 Kč. Naposledy tuto částku uhradila dne 20. 10. 2023 (prokázáno interní tabulkou nazvanou detail části projektu s názvem Leasing nákladního automobilu Scania s vlekem Schmitz Cargob (ID , Anonymizováno, )).

7. Předžalobní výzvou ze dne 26. 8. 2024 vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky v celkové výši 3 840 928,64 Kč. Součástí této dlužné částky je i v tomto řízení žalovaná částka 100 000 Kč, tedy částka poskytnutá na základě smlouvy o úvěru č. , Anonymizováno, ze dne 25. 11. 2021. Zároveň žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě smluvní pokuty ve výši 10 % z dlužné částky, a to do pěti pracovních dnů (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne 26. 8. 2024).

8. Všechny v řízení provedené důkazy soud zhodnotil postupem dle § 132 o. s. ř. a dospěl k závěru, že jsou plně věrohodné, nikterak si neodporují, naopak se navzájem doplňují a dohromady přesvědčivě vytváří ucelený obraz skutkového stavu. Ostatní listinné důkazy předložené žalobkyní soudu po koncentraci řízení soud neprovedl. Dalšími důkazy řízení doplňováno nebylo, neboť skutkový stav je v rozsahu nezbytném pro rozhodnutí prokázán s dostatečnou mírou jistoty.

9. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně a , jméno FO, poskytli dne 25. 11. 2021 žalované částku ve výši 100 000 Kč na koupi nákladního automobilu, kterou se žalovaná zavázala do 24 měsíců vrátit i se sjednaným příslušenstvím. Žalovaná žalovanou částku do 25. 11. 2023 nevrátila. A neučinila tak ani následně na výzvy žalobkyně.

10. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

11. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

12. Podle § 2445 odst. 1 o. z. smlouvou o zprostředkování se zprostředkovatel zavazuje, že zájemci zprostředkuje uzavření určité smlouvy s třetí osobou, a zájemce se zavazuje zaplatit zprostředkovateli provizi.

13. Podle § 2445 odst. 2 o. z. je-li již při uzavření smlouvy, kterou se jedna strana zaváže obstarat druhé straně příležitost k uzavření smlouvy s třetí osobou, z okolností zřejmé, že za obstarání bude požadována odměna, má se za to, že byla uzavřena smlouva o zprostředkování.

14. Podle § 1806 o. z. úroky z úroků lze požadovat, bylo-li to ujednáno. Jedná-li se o pohledávku z protiprávního činu, lze úroky z úroků požadovat ode dne, kdy byla pohledávka uplatněna u soudu.

15. Podle § 1877 o. z. je-li dlužník zavázán plnit několika věřitelům oprávněným vůči němu společně a nerozdílně, může kterýkoli z nich žádat celé plnění. Dlužník splní v celém rozsahu tomu, kdo o plnění požádal první.

16. Podle § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

17. Podle § 2054 odst. 1 o. z. placení úroků se považuje za uznání dluhu ohledně částky, z níž se úroky platí.

18. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

19. Žalobkyně a , jméno FO, na jedné straně jako úvěrující a žalovaná na straně druhé jako úvěrovaný uzavřeli smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Ve smlouvě si strany sjednaly smluvní úrok v souladu s § 1802 a násl. o. z. a pro případ prodlení i smluvní pokutu podle § 2048 odst. 1 o. z. a smluvní úrok z prodlení podle § 1970 o. z., u kterého si v souladu s § 1806 o. z. ujednaly, že na smluvní úrok z prodlení ve výši 0,3 % denně mají věřitelé nárok i z dlužných úroků.

20. K námitce žalované ohledně aktivní věcné legitimace žalobkyně, kdy podle žalované nebyla žalobkyně úvěrující, ale pouze zprostředkovatelem, pak soud uvádí, že již ze smlouvy o úvěru plyne, že žalobkyně je spolu s , jméno FO, věřitelem poskytujícím žalované úvěr.

21. Zprostředkování uzavření určité smlouvy s třetí osobou znamená obstarání příležitosti k uzavření této smlouvy zprostředkovatelem pro zájemce, rozuměj zjednání příležitosti činností zprostředkovatele. Tento závazek je splněn bez ohledu na to, zda následně dojde k uzavření zprostředkovávané smlouvy či nikoliv (NS 25 Cdo 2432/99); vlastní uzavření zprostředkovávané smlouvy je mimo kontrolu zprostředkovatele, byť na něm obvykle závisí vznik nároku zprostředkovatele na provizi (§ 2447) (BALARIN, Jan. § 2445 [Základní ustanovení]. In: PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (3. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2024, marg. č. 1.).

22. Skutečnost, že žalobkyně vzhledem k účelu svého podnikání, kdy propojuje investory a podnikatele potřebující úvěr ke svému podnikání, finanční prostředky, jež úvěrovaným poskytuje, nevlastní, neznamená, že nemůže být úvěrujícím. Banky také disponují finančními prostředky, které nevlastní a které jim byly svěřeny jejich klienty a které pouze spravují a investují s nimi.

23. Zároveň jsou žalobkyně i , jméno FO, oprávněni proti žalované společně a nerozdílně ve smyslu § 1877 o. z., tedy sama žalobkyně může po žalované požadovat uhrazení celého dluhu, kdy vypořádání mezi věřiteli navzájem je následně řešeno již jen mezi nimi.

24. Soud tedy uzavírá, že žalobkyně je v této věci aktivně věcně legitimována.

25. Dále žalovaná namítala, že brát úroky z úroků je v rozporu s dobrými mravy. Ani v tomto nelze dát žalované za pravdu, když podle § 1806 o. z. úroky z úroků lze požadovat, bylo-li to ujednáno. Strany si úroky z úroků ujednaly konkrétně v čl. VII. odst. 4 smlouvy o úvěru.

26. Žalovaná namítala, že smluvní pokutu ve výši 10 % z celé dlužné částky považuje vedle smluvního úroku z prodlení ve výši 0,3 % denně, tedy ve výši 110 % ročně, za nepřiměřenou, když případná újma je tímto smluvním úrokem z prodlení kryta dostatečně.

27. V prvé řadě soud konstatuje, že smluvní pokuta a smluvní úrok z prodlení jsou dva odlišné právní instituty a nic nebrání smluvním stranám sjednat si je ve smlouvě kumulativně.

28. Rozdíly mezi úrokem z prodlení a smluvní pokutou jsou například takové, že (i) smluvní pokuta je samostatným nárokem, který si strany musejí sjednat, a úrok z prodlení je příslušenství pohledávky (NS 29 Cdo 2495/98), z toho vyplývají i další rozdíly; (ii) u smluvní pokuty promlčecí doba běží pro každou dílčí část zvlášť (NS 29 Odo 847/2001) a úrok z prodlení se jako celek promlčuje spolu s hlavním závazkem (NS 21 Cdo 3173/2005); (iii) smluvní pokuta není – na rozdíl od úroků z prodlení – ani příslušenstvím pohledávky (jde o samostatný nárok), ani opětující se dávkou, kterou by bylo možné věřiteli soudním rozhodnutím přiznat i do budoucna – lze tedy o jejím vzniku a výši rozhodnout pouze ke dni vydání rozhodnutí (NS 21 Cdo 681/2006, 23 Cdo 4799/2010); (iv) je-li dlužník v prodlení se zaplacením smluvní pokuty, může ze smluvní pokuty, s níž je dlužník v prodlení, věřitel požadovat úrok z prodlení (NS 33 Odo 105/2003); (…) (v) smluvní pokuta nárok na náhradu škody dispozitivně vylučuje (§ 2050), úrok z prodlení se na náhradu škody jen započítává (§ 1971); (vi) placení úroků z prodlení může být konkludentním uznáním dluhu (§ 2054); (vii) pro úroky z prodlení je stanovena podpůrná zákonná sazba; (viii) moderace příliš vysoké sazby se u smluvní pokuty řídí § 2051, zatímco u úroků zvlášť upravena není; (ix) příliš nízká smluvní pokuta by mohla být neplatná pro rozpor s dobrými mravy (2050 3), nicméně zvýšit ji soud nemůže, zatímco úroky z prodlení ano (§ 1972). (…) Pro posouzení výše obou v širším slova smyslu zajišťovacích prostředků je třeba nahlížet na celkový dopad těchto i dalších sjednaných majetkových sankcí v jejich souhrnu. Otázku nepřípustné výše pak lze u smluvní pokuty regulovat moderací její výše podle § 2051, u úroku z prodlení korektivem dobrých mravů. Při posouzení, zda je výše úroků z prodlení v souladu s dobrými mravy, se ke sjednané smluvní pokutě nepřihlíží (NS 23 Cdo 2924/2009), nicméně k výši úroků z prodlení se naopak přihlíží při moderaci smluvní pokuty (2051 13). (BŘÍZA, Petr, HORÁK, Pavel. § 2048 [Výše smluvní pokuty]. In: PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (3. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2024, marg. č. 32.).

29. Žalovaná namítala, že smluvní pokuta ve výši 10 % z dlužné částky je vedle sjednaného smluvního úroku z prodlení nepřiměřeně vysoká. Sama ale nenavrhovala její moderaci podle § 2051 o. z. Co se týče výše smluvního úroku z prodlení ve výši 0,3 % denně, nepovažuje soud tuto výši smluvního úroku z prodlení sjednanou mezi podnikateli za rozpornou s dobrými mravy, když je dle judikatury Nejvyššího soudu přiměřený i smluvní úrok z prodlení ve výši 0,5 % denně (srov. 32 Cdo 1490/2021 nebo 23 Cdo 765/2020). Soud tedy výši smluvní pokuty a smluvního úroku z prodlení posoudil v jejich souhrnu a dospěl k závěru, že kumulativně sjednané právní instituty nepředstavují pro žalovanou nepřiměřený dopad.

30. Z výše uvedených důvodů dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku včetně příslušenství, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

31. Lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena dle § 160 o.s.ř., když soud neshledal důvod pro její prodloužení.

32. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 55 662,02 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4 407 Kč a nákladů zastoupení advokátem ve výši 29 500 Kč, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 110 166,67 Kč sestávající se z částky 5 540 Kč za každý ze tří úkonů poskytnutých žalobkyni do 31. 12. 2024 uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava právního zastoupení, předžalobní výzva ze dne 26. 8. 2024 a písemný návrh ve věci samé ze dne 25. 9. 2024) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a částky 5 540 Kč za každý ze dvou úkonů poskytnutých žalobkyni po 1. 1. 2025 uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (účast na jednání soudu dne 13. 1. 2025 a dne 27. 1. 2025) včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 450 Kč, dále cestovní náhrada včetně promeškaného času (za celkem 24 promeškaných půlhodin, tedy 3 600 Kč) v celkové výši 15 560,02 Kč, kdy tyto náklady vznikly v souvislosti s cestou realizovanou dne 13. 1. 2025 náhrada 4 629,76 Kč za 557,4 ujetých km (35,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., při průměrné spotřebě 7 l/100 km a 5,80 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb.) podle § 13 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne 27. 1. 2025 náhrada 4629,76 Kč za 557,4 ujetých km (35,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., při průměrné spotřebě 7 l/100 km a 5,80 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb.) podle § 13 a. t., a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 42 359,52 Kč ve výši 8 895,5 Kč.

33. Celkovou výši nákladů řízení tedy činí částka 55 662,02 Kč, která byla přisouzena v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).