70 C 133/2026

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl soudkyní Mgr. Pavlou Kuřinovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO: Anonymizováno , sídlem Adresa žalobkyně , zastoupená advokátkou Jméno advokátky , sídlem Adresa advokátky , proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného , státní příslušník Anonymizováno , bytem Adresa žalovaného , o zaplacení 10 350 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 350 Kč spolus úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 5 980 Kč od 23.10.2025 do zaplacení,s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 3 770 Kč od 1.10.2025 do zaplacení,a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právní zástupkyně žalobkyně , Jméno advokátky, .

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 27.2.2026 domáhala po žalovaném zaplacení částky 10 350 Kč s příslušenstvím s tvrzením, že žalobkyně je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem motorového vozidla, jež je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně zjistila, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, reg. zn. , SPZ, (dále jen „vozidlo“) je evidován jako provozované vozidlo, provozovatelem je žalovaný. Žalovaný neměl v období od 27.4.2025 do 27.7.2025 sjednáno pojištění odpovědnosti, vozidlo tak bylo 92 dní nepojištěno. Žalobkyni proto vznikl nárok na příspěvek do garančního fondu, jehož výše činí 5 980 Kč, a poplatek spojený s vymáháním ve výši 300 Kč.

2. Dále žalobkyně zjistila, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, reg. zn. , SPZ, (dále jen „vozidlo“) je evidován jako provozované vozidlo, provozovatelem je žalovaný. Žalovaný neměl v období od 22.4.2025 do 18.6.2025 sjednáno pojištění odpovědnosti, vozidlo tak bylo 58 dní nepojištěno. Žalobkyni proto vznikl nárok na příspěvek do garančního fondu, jehož výše činí 3 770 Kč, a poplatek spojený s vymáháním ve výši 300 Kč.

3. Žalovaný nezaplatil ničeho ani po zaslané předžalobní výzvě.

4. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

5. Ve věci je přítomen cizí prvek daný státní příslušností žalovaného. Soud se proto nejdříve zabýval svojí mezinárodní příslušností a rozhodným právem. Na uvedený vztah nedopadá žádná mezinárodní smlouva uzavřená mezi Českou republikou a Tuniskem, proto soud s odkazem na ust. § 2 zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém aplikoval nařízení Rady (ES) č. 1215/2012, o příslušnosti, uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (nařízení Brusel I bis), konkrétně obecné pravidlo příslušnosti v čl. 4 odst. 1 tohoto nařízení, podle něhož mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu, kde mají bydliště. Žalovaný měl bydliště na území České republiky ve smyslu českého práva, na které odkazuje čl. 62 nařízení Brusel I bis, proto je dána mezinárodní příslušnost českého soudu. Rozhodné právo je právo české s odkazem na čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007 o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II).

6. Jelikož v řízení bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci řízení s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili, postupoval soud podle ust. § 115a o.s.ř. ve spojení s ust. § 101 odst. 4 o.s.ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání.

7. Z listinných důkazů založených ve spise vyplývají skutková zjištění, že žalobkyně vyzvala žalovaného dne 8.8.2025 k úhradě dlužné částky 6 280 Kč s tím, že ke každému vozidlu zapsanému v registru musí být uzavřeno povinné ručení, a pokud vozidlo není pojištěno, jsou jeho vlastník a provozovatel povinni společně a nerozdílně zaplatit příspěvek do garančního fondu žalobkyně. Z informací, které má žalobkyně k dispozici od pojišťoven, zjistila, že vozidlo RZ , SPZ, , osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, nebylo v období od 27.4.2025 do 27.7.2025 pojištěno (zjištěno z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 8.8.2025). Žalovaný na výzvu nereagoval, a tak mu byla dne 4.11.2025 zaslána upomínka (zjištěno z upomínky ze dne 4.11.2025).

8. Dále žalobkyně vyzvala žalovaného dne 17.7.2025 k úhradě dlužné částky 4 070 Kč s tím, že ke každému vozidlu zapsanému v registru musí být uzavřeno povinné ručení, a pokud vozidlo není pojištěno, jsou jeho vlastník a provozovatel povinni společně a nerozdílně zaplatit příspěvek do garančního fondu žalobkyně. Z informací, které má žalobkyně k dispozici od pojišťoven, zjistila, že vozidlo RZ , SPZ, , osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, nebylo v období od 22.4.2025 do 18.6.2025 pojištěno (zjištěno z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 17.7.2025). Žalovaný na výzvu nereagoval, a tak mu byla dne 8.10.2025 zaslána upomínka následovaná druhou upomínkou ze dne 3.11.2025 (zjištěno z upomínky ze dne 8.10.2025 a z II upomínky ze dne 3.11.2025).

9. Veškeré výzvy byly bez reakce, a tak dne 5.12.2025 byla žalovanému zaslána předžalobní výzva prostřednictvím právního zástupce žalobkyně (zjištěno z předžalobní výzvy ze dne 5.12.2025 včetně dokladu o odeslání).

10. Soud učinil skutkový závěr, že žalovaný coby vlastník a provozovatel shora uvedených vozidel provozoval bez povinného pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a příspěvky do garančního fondu ani přes opakované výzvy žalobkyně neuhradil, proto dluží v žalobě požadovanou částku.

11. Po právní stránce soud věc posoudil tak, že žalovaný porušil povinnost vyplývající z ust. § 6 odst. 1 zák. č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen „zákon“), neboť provozoval svá vozidla bez sjednaného pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, proto mu vznikla povinnost podle ust. § 45 odst. 2 uvedeného zákona uhradit příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem, a to ve výši, která se dle ust. § 45 odst. 3 zákona určí jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle ust. § 6 odst. 1 zákona, a výše denní sazby podle druhu vozidla (podle ust. § 5 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 69/2024 Sb. k provedení zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění účinném do 31.12.2025 (dále jen „vyhlášky“) činí denní sazba příspěvku pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru přesahující 1 850 cm3 a nepřesahující 2 500 cm3 65 Kč). Vozidla žalovaného byla provozována bez pojištění po dobu 92 dní a 58 dnů, výše příspěvku činí částku 9 750 Kč (5 980 Kč + 3 770 Kč). Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení částky v celkové výši 10 350 Kč, z toho příspěvek za porušení povinnosti podle ust. § 6 odst. 1 zákona činí 9 750 Kč a náklady spojené s vymáháním pohledávky činí 2 x 300 Kč (ust. § 45 odst. 2 zákona ve spojení s ust. § 6 vyhlášky).

12. Jelikož žalovaný dlužnou částku nezaplatil, což v řízení nijak nesporoval, soud mu tuto povinnost uložil. O příslušenství soud rozhodl podle ust. § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Povinnost platit úrok z prodlení z dlužné částky byla žalovanému uložena počínaje dnem následujícím po splatnosti příspěvku a trvá až do jejího úplného uhrazení s tím, že splatnost nastává uplynutím 60 dnů od doručení výzvy k úhradě příspěvku.

13. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvod pro její prodloužení.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a odměny advokáta za 3 úkony právní služby – příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva a podání žaloby, a to s odkazem na ust. § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní tarif“) podle ust. § 14b odst. 1 advokátního tarifu ve výši po 400 Kč, dále tomu odpovídající 3 paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle ust. § 14b odst. 6 písm. a) advokátního tarifu a s odkazem na ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. daň z přidané hodnoty ve výši 315 Kč (počítáno z částky 1 500 Kč v sazbě 21 %). Odměna právní zástupkyně byla stanovena s odkazem na ust. § 14b advokátního tarifu, neboť soudu je z jeho úřední činnosti známo, že žalobkyně podává typově shodné žaloby, a to na ustáleném vzoru, opakovaně ve velkém množství (tzv. formulářové žaloby), taková žaloba má podobu využitého vzoru, jenž se odlišuje od jiných žalob jen v minimální míře, a to právě takové, aby mohl být návrh, co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení, dostatečně individualizován (k pojmu formulářové žaloby blíže Ústavní soud ČR v nálezu sp.zn. I. ÚS 3923/11 ze dne 29.3.2012). Ostatně výpočet byl učiněn v souladu s návrhem žalobkyně.

15. Lhůta k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. a místo plnění s odkazem na ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.