70 C 203/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl samosoudkyní Mgr. Pavlou Kuřinovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO: Anonymizováno , sídlem Adresa žalobkyně , zastoupená advokátem Jméno advokáta , sídlem Adresa advokáta , proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného , bytem Adresa žalovaného , o zaplacení částky 51 631,05 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 49 990 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 1 641,05 Kč spolus kapitalizovaným úrokem ve výši 4 663,66 Kč,se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 51 631,05 Kč od 1.9.2023 do zaplacení,s úrokem z úvěru ve výši 15 % ročně z částky 50 332,55 Kč od 1.9.2023 do zaplacení,se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 22 103,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně , tituly před jménem, , jméno FO, .

1. Žalobou ze dne 12.6.2025 ve znění zaslaného doplnění ze dne 22.9.2025 se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit jí částku 51 631,05 Kč s příslušenstvím.

2. Žalobkyně uvedla, že dne 12.1.2023 poskytla právní předchůdkyně žalobkyně, , právnická osoba, , jednající v České republice prostřednictvím , právnická osoba, , IČO: , IČO, , sídlem , adresa, , a to pod obchodní značkou , Anonymizováno, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) žalovanému k jeho žádosti spotřebitelský úvěr č. , hodnota, , když na základě č. VI. smlouvy došlo následně k poskytnutí revolvingového úvěru s úvěrovým rámcem 50 000 Kč, který byl žalovaný oprávněn čerpat prostřednictvím karty kdykoliv po dobu 1 roku při řádné splácením spotřebitelského úvěru.

3. Žalovaný se zavázal splácet poskytnutý úvěr a sjednané úroky v sazbě 26,28 % ročně společně s případně sjednaným pojištěním formou pravidelných měsíčních splátek ve výši min. 5 % z dlužné částky, nejméně pak vždy 500 Kč, a to vždy 17. kalendářnímu dni v měsíci. Žalobkyně uplatňuje smluvní úrok pouze ve výši 15 % ročně s ohledem na úpravu spotřebitelského úvěru.

4. Žalovaný za dobu trvání závazku čerpal celkem částku ve výši 49 990 Kč (dne 20.1.2023 částku 21 990 Kč, dne 25.1.2023 částku 10 000 Kč a částku 12 000 Kč a dne 26.1.2023 částku 6 000 Kč) s tím, že na předmětný úvěru ničeho neuhradil.

5. Před poskytnutím úvěru právní předchůdkyně žalobkyně posuzovala schopnost žalovaného splácet úvěr, a to na základě informacích získaných od žalovaného z žádosti o úvěr, ve které žalovaný uvedl, že je od roku 2008 zaměstnán u společnosti , právnická osoba, . na pozici dělníka, má pravidelný měsíční příjem ve výši 16 841 Kč, žije v nájmu, je svobodný a nemá vyživovací povinnosti. Příjem žalovaného byl ověřován s tím, že míra ověření se odvíjí od výše poskytnutého úvěru a ověření žadatelem uvedeného příjmu probíhá oproti tabulce předpokládaných příjmů v daném sektoru. Právní předchůdkyně žalobkyně dospěla k závěru, že vzhledem k výši poskytovaného úvěru je příjem žalovaného dostatečný. Výdaje žalovaného byly stanoveny na částku 7 000 Kč měsíčně s tím, že uvedené výdaje byly porovnány a hodnoceny na základě sociodemografických modelů společnosti a rovněž výstupů z interních a externích registrů (registr , Anonymizováno, , NRKI/BRKI, insolvenční rejstřík, registr exekucí). Žalobkyně současně odkázala na rozhodnutí Krajského soudu v Českých Budějovicích č.j. 5 Co 231/2020-97 ve vztahu k dokládaným listinám žalovaným a jejich ověřování věřitelem a dále na rozhodnutí Městského soudu v Praze č.j. 12 Co 367/2020-170 ve vztahu k možnosti věřitele posuzovat výdaje dlužníka pouze na základě ekonomických modelů.

6. Pro případě porušení povinnost hradit řádně a včas splátky byla smlouvou sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky v prodlení, dále byl žalovaný povinen uhradit náklady spojené s vymáháním splatného závazku ve výši 600 Kč, poplatek za odeslání upomínky k úhradě ve výši 100 Kč a dále úhradu zákonného úroku z prodlení.

7. Jelikož žalovaný porušil svoji smluvní povinnost hradit splátky řádně a včas využila právní předchůdkyně žalobkyně svého oprávnění a prohlásila úvěr za okamžitě splatný a od smlouvy odstoupila, což žalovanému oznámila dopisem, podle něhož odstoupení nabylo účinnosti dne 31.8.2023, tj. ke konci kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž bylo odstoupení dáno k odeslání. Ke dni zesplatnění činila dlužná jistina částku 50 332,55 Kč, žalobkyně dále žádala k úhradě poplatky ve výši 1 298,50 Kč, kapitalizovaný úrok ke dni zesplatnění na částku ve výši 4 663,66 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 51 631,05 Kč (tj. jistiny a poplatků) od 1.9.2023 do zaplacení a úrok z úvěru ve výši 15 % ročně z částky 50 332,55 Kč od 1.9.2023 do zaplacení.

8. Pohledávka za žalovaným byla nejprve na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1.11.2023 v rámci portfolia postoupena na , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , sídlem , adresa, , následně byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20.10.2024 s účinností ke dni 1.11.2024 postoupena na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 25.11.2024.

9. Žalovaný ničeho neuhradil ani po zaslání předžalobní výzvy.

10. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

11. Soud ve věci nařídil jednání, toto jednání proběhlo v nepřítomnosti žalovaného, který se k jednání bez omluvy nedostavil, přestože mu předvolání k jednání spolu se žalobou bylo doručeno v souladu s procesními předpisy. Soud vycházel z listinných důkazů předložených žalobkyní (ust. § 120 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ust. § 129 odst. 1 o.s.ř.) a po provedeném dokazování učinil za použití ust. § 132 o.s.ř. tato skutková zjištění.

12. Žalovaný u předchůdkyně žalobkyně, společnosti , Anonymizováno, jednající v České republice prostřednictvím , právnická osoba, , IČO: , IČO, , sídlem , adresa, , vystupující pod obchodní značkou , Anonymizováno, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) zažádal prostřednictvím zprostředkovatele úvěru, společnosti , právnická osoba, , dne 12.1.2023 o revolvingový spotřebitelský úvěr č. , hodnota, . V žádosti uvedl své identifikační údaje, dále uvedl, že je svobodný, žije v nájmu, nemá žádnou vyživovací povinnost, je zaměstnán od srpna 2008 u společnosti , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , na pozici dělník/řemeslník/opravář s čistým měsíčním příjmem 16 841 Kč a náklady domácnosti 7 000 Kč. Žalovaný požádal o poskytnutí úvěrového rámce 50 000 Kč s úrokem ve výši 26,28 % ročně. Právní předchůdkyně žádost akceptovala a poskytla žalovanému úvěr s úvěrovým rámcem 50 000 Kč s tím, že je povinen hradit splátky a odložené platby vždy k 17. dni v měsíci a výše splátky činí min. 5 % z dlužné částky, nejméně 500 Kč. Žalovanému byl zřízen úvěrový účet č. , hodnota, (zjištěno z žádosti o revolvingový úvěr ze dne 12.1.2023, z dopisu ze dne 23.1.2023).

13. Společnost , právnická osoba, . vystavila protokol o prověření úvěruschopnosti žalovaného pro úvěry převzaté od , Anonymizováno, s tím, že v žádosti byl uveden příjem 16 841 Kč, žalovaný nebyl veden v insolvenčním rejstříku a v registru , Anonymizováno, byla ověřena předchozí platební morálka. Klient v žádosti uvedl výdaje ve výši 7 000 Kč tím, že banka na základě interních postupů výdaje navýšila na částku 9 001 Kč s tím, že splátka činila 2 500 Kč. Po odečtení splátkového zatížení zbylo klientu 14 341 Kč, což bylo zhodnoceno jako dostatečné k pokrytí životních nákladů (zjištěno z protokolu o prověření úvěruschopnosti žalovaného). Žalobkyně přes výzvu soudu nedoložila další dokumenty, které sloužily k ověření příjmů a výdajů žadatele.

14. Žalovaný úvěr čerpal dne 20.1.2023 částkou 21 990 Kč, dne 25.1.2023 částku 10 000 Kč, dne 25.1.2023 částkou 12 000 Kč, dne 26.1.2023 částku 6 000 Kč. Celkem žalovaný čerpal peněžní prostředky ve výši 49 990 Kč. Žalovaný na předmětný úvěr ničeho neuhradil (zjištěno z přehledu platebních transakcí).

15. Právní předchůdkyně žalobkyně odstoupila dopisem ze dne 26.7.2023 od smlouvy o revolvingovém úvěru, a to z důvodu prodlení s úhradou splátek s tím, že ke dni 31.8.2023 se stává úvěr splatný v celém rozsahu (zjištěno z odstoupení od úvěrové smlouvy ze dne 26.7.2023).

16. Pohledávka za žalovaným byla právní předchůdkyní žalobkyně nejprve postoupena na , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , sídlem , adresa, a následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 23. 10. 2024 postoupena na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 21.10. 2024 (zjištěno ze notářského zápisu , Anonymizováno, , ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 23. 10. 2024, včetně seznamu pohledávek, potvrzení o úplatě a z oznámení o postoupení ze dne 25. 11. 2024, včetně podacího lístku).

17. Žalovaný byl naposledy na úhradu dluhu upomenut výzvou k úhradě dluhu před podáním žaloby ze dne 25.3.2025 zaslanou právním zástupcem žalobkyně (zjištěno z výzvy k plnění ze dne 25. 3. 2025, včetně podacího lístku).

18. Soud učinil skutkový závěr, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 50 000 Kč s tím, že žalovaný čerpal 49 990 Kč. Žalovaný úvěr řádně nehradil, když na předmětný úvěr neuhradil ničeho. Právní předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím úvěru zkoumala schopnost žalovaného splácet úvěr s tím, že v řízení neprokázala, že by s náležitou péčí výši příjmů a výdajů ověřovala z listin doložených žalovaným. Právní předchůdkyně žalobkyně svoji pohledávku za žalovaným postoupila nejprve na společnost , právnická osoba, ., která ji na základě smlouvy postoupila následně na žalobkyni, což žalovanému oznámila dopisem. Žalovaný v řízení nesporoval existenci ani výši dluhu. Na úhradu dluhu byl před podáním žaloby upozorněn.

19. Po právní stránce soud posuzoval vztah mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným podle ust. § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), jelikož strany uzavřely smlouvu o spotřebitelském úvěru a dále podle zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), konkrétně zejména podle ust. § 2395 o. z., na základě kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

20. Soud se nejdříve zabýval tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného.

21. Podle ust. § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

22. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

23. Podle ust. § 78 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru je dána povinnost věřitele uchovat podklady pro zkoumání úvěruschopnosti.

24. Judikatura dovodila povinnost soudu z úřední povinnosti zkoumat, zda došlo k porušení povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele a vyvodit z porušení této povinnosti důsledky tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem. Přičemž věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Nic na tom nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladujícími úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka apod.. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze , právnická osoba, ), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích (blíže rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 33 Cdo 2178/2018, nález Ústavního soudu sp.zn. III. ÚS 4129/18, rozsudek Soudního dvora ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18).

25. Dle uvedeného výkladu reflektujícího celospolečenský kontext závažnosti neuváženého zadlužování spotřebitelů je na věřiteli, aby schopnost žadatele o spotřebitelský úvěr splácet úvěr náležitě před jeho poskytnutím prověřil. Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když s odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neučiní-li tak, nebo tak neučiní s náležitou péčí, je úvěrová smlouva od počátku neplatná.

26. Soud z provedeného dokazování nemohl učinit závěr, že by právní předchůdkyně žalobkyně, řádným způsobem s odbornou péčí posuzovala schopnost žalovaného splácet úvěr, jelikož ve vztahu k takovému posouzení vycházela právní předchůdkyně žalobkyně z prohlášení samotného žalovaného o jeho poměrech učiněné v žádosti o úvěr, žádné dokumenty na základě nichž posuzovala právní předchůdkyně žalobkyně tvrzené údaje žalobkyně nedoložila, proto soud učinil závěr, že nedošlo k řádnému ověření údajů poskytnutých žalovaným, když žalobkyně nepředložila ani po výzvě soudu ve smyslu ust. § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. důkazy ve vztahu k posuzování schopnosti žalovaného splácet úvěr, na základě nichž právní předchůdkyně žalobkyně mohla při vynaložení odborné péče shledat, že žalovaný bude úvěr řádně hradit.

27. Vzhledem k uvedenému nebyla splněna povinnost věřitele dle ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru a soud tak posoudil smlouvu o úvěru, ze které žalobkyně uplatnila nárok, jako absolutně neplatnou. Žalobkyně tak má nárok pouze na vrácení nesplacené jistiny s tím, že tato pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla postoupena s odkazem na ust. § 1879 o.z. na žalobkyni, postoupení bylo žalovanému oznámeno, žalobkyně je tak aktivně legitimována nárokovat si pohledávku.

28. Z provedeného dokazování má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku v celkové výši 49 990 Kč, žalovaný ničeho neuhradil, tudíž nesplacená jistina zůstává v částce 49 990 Kč. Soud proto v této části žalobě vyhověl a uložil žalovanému zaplatit tuto částku. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle ust. § 160 o.s.ř. s tím, že pro prodloužení obecné lhůty k plnění neshledal soud důvody (výrok I.).

29. K okamžiku prodlení žalovaného s úhradou dluhu a vzniku nároku na zákonný úrok z prodlení soud uvádí, že je v prvé řadě na věřiteli, aby se pokusil s žalovaným dohodnout na nové době splatnosti, která bude odpovídat možnostem žalovaného, jak vyžaduje ust. § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, a to s přihlédnutím k výkladu tohoto ustanovení, které učinila judikatura vyšších soudů (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20.4.2022).

30. Ve zbývající části soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, neboť ostatní částky požadované žalobkyní měly svůj původ v úvěrové smlouvě, kterou soud shledal neplatnou. Konkrétně soud nevyhověl žalobě, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 1 641,05 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 4 663,66 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 51 631,05 Kč od 1.9.2023 do zaplacení a úroku z úvěru ve výši 15 % ročně z částky 50 332,55 Kč od 1.9.2023 do zaplacení (výrok II.).

31. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 3 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni plnou náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně byla neúspěšná pouze v poměrně nepatrné části, náleží jít tak náhrada nákladů řízení v částce 22 103,60 Kč. Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 066 Kč a odměny stanovené dle ust. § 6 odst. 1 ve spojení s ust. § 7 bod 5 a ust. § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátního tarifu) z tarifní hodnoty ve výši 51 631,05 Kč, a to konkrétně ve výši 4 x 3 180 Kč (za 4 úkony podle ust. § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) advokátního tarifu - převzetí zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé, účast u jednání soudu), dále jeden úkon právní služby – vyjádření k výzvě soudu, a to s odkazem na ust. § 11 odst. 2 písm. c) ve spojení s ust. 11 odst. 3 advokátní tarif (vyjádření, které není vyjádřením ve věci samé – nesouhlas s rozhodnutím bez jednání) po 1 590 Kč podle ust. § 6 odst. 1 a ust. § 7 bod 5 advokátního tarifu, dále tomu odpovídajících 5 paušálních náhrad hotových výdajů po 450 Kč dle ust. § 13 odst. 4 advokátního tarifu a s odkazem na ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. daň z přidané hodnoty ve výši 3 477,60 Kč, počítáno z částky 16 560 Kč v sazbě 21 %.

32. Pro úplnost soud uvádí, že žalobkyni nenáleží náhrada za doplnění žaloby ze dne 19.9.2025, neboť doplněním byla odstraňována neúplnost tvrzení a listin obsažených v žalobě.

33. Lhůta k plnění byla stanovena s ohledem na ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. a platební místo podle ust. § 149 o.s.ř. (výrok III.).