70 C 210/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl samosoudkyní Mgr. Pavlou Kuřinová ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO: Anonymizováno , sídlem Adresa žalobkyně , právně zastoupena Jméno Zástupce , advokátem, sídlem Anonymizováno , proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného , bytem Adresa žalovaného , o zaplacení 22 430,36 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 17 042,42 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 5 387,94 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 22 430,36 Kč od 16.3.2024 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 6 073 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně , Jméno Zástupce, .

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 16.6.2025 domáhala po žalovaném zaplacení částky 22 430,36 Kč s příslušenstvím s tím, že žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 5.1.2021 smlouvu k službě , Anonymizováno, účet (dále jen „smlouva“), na základě níž žalobkyně zřídila žalovanému nákupní účet, tj. poskytovala žalovanému u vybraných e-shopů možnost zaplatit za zboží kupní cenu až po jeho vyzkoušení. Dále žalovaný uzavřel dne 16.7.2021 smlouvu o splátkovém limitu, na základě níž byl žalovanému poskytnut úvěrový limit pro čerpání odložených plateb s možností jejich rozložení do splátek s tím, že úvěr mohl žalovaný čerpat opakovaně, vždy až do vyčerpání stanoveného limitu.

2. Následně dne 31.8.2023 uzavřel žalovaný s žalobkyní Dohodu o restrukturalizaci dluhu, jejímž sjednáním došlo ke změně podmínek splácení neuhrazených měsíčních vyúčtování žalovaného (konsolidaci dluhů). Na základě této dohody byl restrukturalizován dluh žalovaného prostřednictvím nově dohodnutého splátkového kalendáře. V důsledku uzavření dohody o restrukturalizaci dluhu předchozí smlouvy zanikly, tj. dohoda tak nahradila původní smlouvy, které žalobkyně s žalovaným dříve uzavřela, čímž došlo k vyrovnání všech dosavadních dluhů žalovaného. Smlouva k službě , Anonymizováno, účet zůstala v omezené míře aktivní, a to pouze pro jednoduchou administraci splátek, žalovaný však již nemohl využívat žádné další úvěrové služby žalobkyně (viz čl. 1 a č. , hodnota, dohody).

3. Dohoda byla uzavřena za použití prostředků komunikace na dálku tak, že žalovaný prostřednictvím těchto prostředků požádal elektronickým podepsáním návrhu dohody žalobkyni o její uzavření, s tím, že elektronický podpis tohoto návrhu byl připojen na základě zadaného kódu, který byl žalovanému zaslán prostřednictvím SMS, a žalobkyně tento návrh akceptoval opatřením dohody elektronickým podpisem pověřeného pracovníka žalobkyně. , právnická osoba, stran byly učiněny v souladu se zák. č. 297/2016 Sb., zákon o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce. Žalovaný tak na základě registrace obdržel unikátní přihlašovací údaje a následně vyslovil s dohodou souhlas kliknutím na virtuální tlačítko. Tento typ kontraktu bývá někdy nazýván jako tzv. click-through, přičemž je pro ně typický kontraktační proces, který kombinuje prostý elektronický podpis s mechanickými prostředky jako je kliknutí myší na příslušné tlačítko (tento postup aprobován např. v rozhodnutí Krajského soudu v , adresa, – pobočka v , adresa, v rozsudku ze dne 25. 6. 2020, č.j. 23 Co 115/2020-127).

4. Žalobkyně totožnost žalovaného ověřila na základě zaslané fotokopie občanského průkazu žalovaného spolu s jeho fotografií.

5. Na základě dohody se žalovaný zavázal žalobkyni uhradit dlužnou jistinu ve výši 32 559,42 Kč ve 12 splátkách ve výši 2 991,13 Kč splatných vždy k 15. dni následujícího kalendářního měsíce. Rozpis jednotlivých splátek je součástí měsíčního vyúčtování.

6. Pro případ prodlení se úhradou splátek byl sjednán poplatek z prodlení, a to ve výši 150 Kč při prodlení do 5 dnů po splatnosti, 250 Kč při prodlení do 10 dnů po splatnosti, 350 Kč při prodlení do 15 dnů po splatnosti, 450 Kč při prodlení do 20 dnů po splatnosti, 550 Kč při prodlení do 25 dnů po splatnosti a 650 Kč při prodlení do 30 a více dnů po splatnosti s tím, že je účtováno dále 10 % z celkového vyúčtování nebo ceny objednávky. Dle Obchodních podmínek se žalovaný dále zavázal uhradit poplatek za správu a vedení účtu.

7. Před poskytnutím úvěru žalobkyně posoudila schopnost žalovaného splácet úvěr, a to na základě lustrace v interní databázi žalobkyně a ve veřejné databázi (např. insolvenční rejstřík, centrální evidence exekucí, registr SOLUS) a z údajů poskytnutých žalovaným v žádosti, podle nichž jeho příjem činil 30 000 Kč, výdaje 13 000 Kč, dále bylo uvedeno, že žalovaný je zaměstnaný, ženatý, má 2 děti a nemá dalších splátek. Žalobkyně dále učinila posouzení žalovaného na základě scoringových modelů, které vycházejí ze sociodemografických dat, z interaktivního dotazníku, behaviorální charakteristiky a dat vycházející z předchozí platební morálky žalovaného. Zjištěné score reflektuje rizikovost poskytnutého úvěru. V daném případě byla zjištěna nízká rizikovost, proto byl úvěr žalovanému poskytnut. Žalobkyně zdůraznila, že zákon o spotřebitelském úvěru nestanovuje konkrétní způsob prokazování příjmů a výdajů spotřebitele, proto lze vycházet z údajů, které sdělil žalovaný a byly ověřeny na základě statistických dat v souladu s schvalovací strategií poskytovatele a s principy obezřetného úvěrování.

8. Žalovaný v období od 15.10.2023 do 30.11.2023 neuhradil splátky v celkové výši 28 207,36 Kč, jak vyplývá z přiložených vyúčtování, tj. žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 28 207,36 Kč s tím, že na poplatcích z prodlení bylo účtováno 3 758 Kč.

9. Žalovaný na dlužná vyúčtování uhradil celkem 9 535 Kč a žalobkyně započetla tuto částku na dlužné poplatky a částečně na jistinu, tj. dlužná částky je tvořena jistinou ve výši 22 430,36 Kč a dále je žádán úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z jistiny od dne následujícího po splatnosti konečného vyúčtování (15.3.2024), tj. od 16.3.2024 do zaplacení.

10. Žalovaný na dluh ničeho neuhradil ani po zaslání předžalobní výzvy.

11. Žalovaný se v řízení vyjádřil pouze tak, že by žádal úhradu dluhu ve splátkách s tím, že by každý měsíc hradil 1 500 Kč až do zaplacení dluhu. Žádost o splátky odůvodnil finanční situací rodiny s tím, že ničeho ve vztahu k této žádosti nedoložil.

12. Soud ve věci nařídil jednání a vycházel z listinných důkazů předložených žalobkyní (ust. § 120 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ust. § 129 odst. 1 o.s.ř.) a po provedeném dokazování soud za použití ust. § 132 o.s.ř. učinil níže uvedená skutková zjištění.

13. Mezi žalovaným a žalobkyní byla pomocí prostředků komunikace na dálku uzavřena dne 31.8.2023 dohoda o restrukturalizaci, podle níž strany uzavřely smlouvy (smlouva o , Anonymizováno, účtu ze dne 5.1.2021 a rámcová smlouva o splátkovém limitu ze dne 13.5.2021, včetně všech příloh), jejímž předmětem bylo čerpání spotřebitelského úvěru s tím, že tato dohoda nahrazuje původní smlouvy a stanoví nový souhrnný splátkový kalendář na úhradu aktuálního dluhu ve výši 32 559,42 Kč s tím, že tato částka má být uhrazena prostřednictvím 12 měsíčních splátek po 2 991,13 Kč splatných vždy k 15. dni v měsíci zahrnující rovněž úrok z úvěru ve výši 20 % ročně (zjištěno z dohody o restrukturalizaci a ze smlouvy o služby , Anonymizováno, účtu a smlouvy o splátkovém limitu, z přehledu restrukturalizovaného dluhu).

14. Žalobkyně před poskytnutím úvěru posuzovala schopnost žalovaného hradit úvěr na základě žádosti o úvěr, ve které žalovaný uvedl příjem ve výši 30 000 Kč, výdaje 13 000 Kč, že je zaměstnán, dále uvedl, že je ženatý a má 2 děti (zjištěno z interního systému právní předchůdkyně žalobkyně k aktivaci karty a posouzení úvěruschopnosti).

15. Žalobkyně ověřila totožnost žalovaného prostřednictvím zaslané fotografie žalovaného a kopie dokladu totožnosti (zjištěno z fotografie žalovaného a fotokopie dokladu totožnosti).

16. Žalovanému byla vystaveno vyúčtování za měsíc říjen 2023, podle něhož měl uhradit splátku restrukturalizovaného dluhu ve výši 2 991,13 Kč a dále byly vyúčtovány poplatky za prodlení a smluvní pokuta (zjištěno z vyúčtování za měsíc říjen 2023).

17. Žalovanému byla vystaveno vyúčtování za měsíc listopad 2023, podle něhož měl uhradit splátku restrukturalizovaného dluhu ve výši 2 991,13 Kč a dále byly vyúčtovány poplatky za prodlení a smluvní pokuta. Ke dni 30.11.2023 došlo k zesplatnění úvěru ve výši 22 225,08 Kč (zjištěno z vyúčtování za měsíc listopad 2023).

18. Žalovaný byl na úhradu dluhu upomenut upomínkou ze dne 7.4.2025 (zjištěno z výzvy k zaplacení dluhu, včetně podacího archu).

19. Za období od 20.10.2023 do 2.5.2024 žalovaný uhradil na předmětný dluh částku 9 535 Kč (zjištěno z transakční historie). Dále žalobkyně na jednání uvedla, že byly na předmětný dluh uhrazeny první dvě splátky po ve výši 2 991 Kč, které nebyly zahrnuty v částce 9 535 Kč. Celkem tak bylo uhrazeno 15 517 Kč.

20. Na základě shora uvedeného soud učinil skutkový závěr, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši 32 559,42 Kč, a to na základě dohody o restrukturalizaci dluhu, žalovaný předepsané splátky dle dohody o restrukturalizaci dluhu řádně nehradil, když uhradil pouze částku 15 517 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím úvěru zkoumala schopnost žalovaného splácet úvěr s tím, že v řízení neprokázala, že by s náležitou péčí výši příjmů a výdajů ověřovala z listin doložených žalovaným, neboť vycházela pouze z tvrzeného nikterak neověřeného příjmu žalovaného ve výši 30 000 Kč. Žalovaný v řízení nesporoval existenci ani výši dluhu. Na úhradu dluhu byl před podáním žaloby upozorněn.

21. Po právní stránce soud posuzoval vztah mezi žalobkyní a žalovaným podle ust. § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), jelikož strany uzavřely smlouvu o spotřebitelském úvěru podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), na základě kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

22. Soud se nejdříve zabýval tím, zda žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného s tím, že podle ust. § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Uvedené koresponduje s čl. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008, podle něhož má před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledání v příslušné databázi.

23. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle ust. § 78 zákona o spotřebitelském úvěru je povinností poskytovatele úvěru uchovat podklady pro zkoumání úvěruschopnosti.

24. Judikatura dovodila povinnost soudu z úřední povinnosti zkoumat, zda došlo k porušení povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele a vyvodit z porušení této povinnosti důsledky, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem. Přičemž věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Nic na tom nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladujícími úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích (blíže rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 33 Cdo 2178/2018, nález Ústavního soudu sp.zn. III.ÚS 4129/18, rozsudek Soudního dvora ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18).

25. Dle uvedeného výkladu reflektují celospolečenský kontext závažnosti neuváženého zadlužování spotřebitelů je na věřiteli, aby schopnost žadatele o spotřebitelský úvěr splácet úvěr náležitě před jeho poskytnutím prověřil. Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když s odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet a neučiní-li tak, nebo tak neučiní s náležitou péčí, je úvěrová smlouva od počátku neplatná.

26. Soud z provedeného dokazování nemohl učinit závěr, že by žalobkyně řádným způsobem s odbornou péčí posuzovala schopnost žalovaného splácet poskytnuté úvěry, jelikož ve vztahu k takovému posouzení žalobkyně uvedla, že učinila pouze lustraci ve veřejných i neveřejných (interních) systémech žalobkyně a dále učinila statistický výstup na základě sociodemografických modelů a údajů sdělených žalovaným. Žalobkyně byla v průběhu řízení vyzvána k doplnění tvrzení a označení důkazů ve vztahu k posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr, zejména ve vztahu k ověření tvrzeného příjmu, k výzvě soudu s poučením dle ust. § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. o nedostatečnosti tvrzení a důkazů ve vztahu k ověření příjmů a výdajů žalovaného při posouzení jeho schopnosti splácet úvěr však ničeho nedoložila.

27. Vzhledem k uvedenému nebylo prokázáno splnění povinnosti věřitele dle ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru a soud tak posoudil smlouvu o spotřebitelském úvěru (dohodu o restrukturalizaci – tj. konsolidaci úvěru), ze které žalobkyně uplatnila nárok, jako absolutně neplatnou. Žalobkyně tak má nárok pouze na náhradu nesplacené jistiny.

28. K okamžiku prodlení žalovaného s úhradou dluhu a vzniku nároku na zákonný úrok z prodlení soud uvádí, že je v prvé řadě na věřiteli, aby se pokusil s žalovaným dohodnout na nové době splatnosti, která bude odpovídat možnostem žalovaného, jak vyžaduje ust. § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, a to s přihlédnutím k výkladu tohoto ustanovení, které učinila judikatura vyšších soudů (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20.4.2022) s tím, že žalovaný v řízení uvedl, obtížnou finanční situaci.

29. Z provedeného dokazování má tak soud za prokázané, že neuhrazená jistina úvěru činí částku 17 042,42 Kč (32 559,42 Kč - 15 517 Kč), proto soud vyhověl žalobě pouze v této částce ve výši 17 042,42 Kč a uložil ji žalovanému zaplatit. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle ust. § 160 o.s.ř. s tím, že k prodloužení obecné lhůty k plnění, popř. k možnosti uložit úhradu dluhu ve splátkách, žalovaný ničeho nedoložil, na jednání soudu se bez omluvy nedostavil, tak aby mohl být v tomto směru soudem poučen, proto tvrzené důvody zůstaly neprokázané a žádost tak soud nemohl shledat důvodnou (výrok I.).

30. Ve zbývající části, tj. co do částky 5 387,94 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 22 430,36 Kč od 16.3.2024 do zaplacení, soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, neboť ostatní částky požadované žalobkyní měly svůj původ ve smlouvě, kterou soud shledal absolutně neplatnou a ve vztahu k příslušenství pohledávky rozhodl s odkazem na judikaturu vyšších soudů uvedenou v bode 28 tohoto rozhodnutí (výrok II.).

31. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl s odkazem na ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v převážné části úspěšná nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 073 Kč. Jedná se o částku představující 52 % jejich celkové výše (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 17 042,42 Kč, tj. 76 % od neúspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 5 387,94 Kč, tj. 24 %), přičemž tyto celkové náklady tvoří zaplacený soudní poplatek v částce 898 Kč a odměna advokáta za 3 úkony právní služby - příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby - s odkazem na ust. § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“) ve spojení s ust. § 14b odst. 1 advokátního tarifu ve výši po 400 Kč, dále odměna advokáta za 3 úkon právní služby –vyjádření ve věci samé ze dne 6.10.2025, vyjádření ve věci samé ze dne 21.11.2025 a účast na jednání soudu s odkazem na ust. § 11 odst. 1 písm. d), g) advokátního tarifu ve výši 2 020 Kč podle ust. § 8 ve spojení s ust. § 7 bod 5 advokátního tarifu z tarifní hodnoty 22 430,36 Kč, dále tomu odpovídací 3 paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle ust. § 14b odst. 6 advokátního tarifu a 3 paušální náhrady hotových výdajů po 450 Kč dle ust. § 13 odst. 4 advokátního tarifu a s odkazem na ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. daň z přidané hodnoty ve výši 1 871,10 Kč (počítáno z částky 8 910 Kč v sazbě 21 %).

32. Podle úspěchu ve věci byly žalobkyni přiznány náklady řízení v částce 6 073 Kč (11 679,10 * 0,52) Lhůta k plnění byla stanovena s ohledem na ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. a platební místo v případě náhrady nákladů řízení podle ust. § 149 o.s.ř. (výrok III.)