70 C 348/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl samosoudkyní Mgr. Pavlou Kuřinovou ve věci manželka: Jméno manželky , narozená Datum narození manželky , státní příslušnost České republiky, trvale bytem Adresa manželky , a manžela: Anonymizováno , narozený Anonymizováno , státní příslušnost Senegalu, bytem Anonymizováno , t.č. neznámého pobytu zastoupený ustanoveným opatrovníkem Jméno opatrovníka , advokátem, sídlem Anonymizováno , o rozvod manželství

I. Manželství manželů paní , Jméno manželky, , narozené , datum, a pana , Jméno manžela, , narozeného , datum, uzavřené dne , datum, před Městským úřadem města Ziguinchor, (Centre Principal de Ziguinchor) v Senegalu, zapsané v matriční knize Úřadu městské části města Brna, Brno – střed, se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. České republice se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

1. Manželka podala dne , datum, návrh na rozvod manželství s tím, že manželství bylo uzavřeno dne , datum, před Městským úřadem města Ziguinchor (Centre Principal de Ziguinchor) v Senegalu a byl proveden zápis manželství v matriční knize Úřadu městské části města Brna, Brno-střed. Z manželství se nenarodily žádné děti. Manželé nemají žádné společné jmění, neboť to vyplývá z oddacího listu vydaného dne , datum, v Senegalu.

2. Manželé uzavřeli sňatek s úmyslem spolu budovat společnou budoucnost a rodinu, žít spolu a pečovat jeden o druhého. Za dobu trvání manželství se ovšem manželům nepodařilo žít společně v jedné zemi, tím nemohlo být manželství naplněno a plnit své funkce. Manželka dojížděla pravidelně za manželem do Senegalu vždy na období 14 – 20 dnů, cca 3 x ročně. Celé manželství tak bylo postaveno na dojíždění manželky do Senegalu. Manželé v době uzavření sňatku doufali, že budou moci žít společně v České republice, kde má manželka zázemí, práci a rodinu, kterou tvoří mimo jiné 2 dcery, o které pečuje. Manžel žádal o udělení víza pro vstup do EU, žádost byla opakovaně zamítnuta s tím, že stěžejním důvodem pro zamítnutí návrhu bylo podezření, že manželství je fiktivní. Přestože se manželé bránili podáním opravných prostředků, velmi to poškodilo vzájemnou důvěru. Postupem času navíc mezi manželkou a manželem začalo docházet k neshodám a závažným rozporům, které vedly až k vzájemnému odcizení.

3. V roce 2024 manžel žádal opětovně o vízum, které však již manželka nepodpořila, jelikož manželství již bylo rozvráceno. K důvodům rozpadu manželství uvedla, že velmi brzy po uzavření manželství požadoval manžel po manželce finanční podporu své rodiny a sebe, následně i jeho podnikání. Manželka souhlasila s tím, že se bude jednat o půjčky a posílala manželovi finanční prostředky prostřednictví domény MoneyGram, a to ve stále zvyšující výši. Bohužel manžel neměl nikdy v úmyslu půjčky splatit. Ze strany manžela docházelo k nátlaku ohledně poskytování finančních prostředků. Manželka tak činila v důvěře ve společnou budoucnost. Neshody a hádky mezi manžely se týkaly také toho, že manželka žádala, aby manžel pracoval, spory vyústily až ve fyzické napadení manželky v lednu 2024. Přestože manželé spor urovnali, manžel začal být odtažitý a manželku vydírat např. odmítal intimní kontakt, což je prvek manipulativního chování. Aby mohlo být manželství naplněno koupila na jaře roku 2024 manželka v Senegalu pozemek v obci Abene. V červnu 2024 manželka obdržela anonymní zprávu, že manžel uzavřel další sňatek (církevní, který nemá vliv na sňatek úřední). S tímto svazkem manželka nevyslovila souhlas. O zprávách zpravila manžela, který řekl, že záležitost bude řešit na policii. Manželka si byla vědoma zvyklostí v Senegalu a možnosti vydírání ze strany jiné osoby z důvodu závisti, proto řešení ponechala na manželovi. Při další návštěvě Senegalu se s ní telefonicky spojila paní , jméno FO, , která ji zaslala oddací list a sdělila, že se s panem , jméno FO, také hodlá rozvést s tím, že ani ona nechce žít v tomto svazku. Manželka toto sdělila manželovi, aby situaci vyřešil, on namísto toho manželku opětovně fyzicky napadl (nejdříve ji zavřel v místnosti bez oken, poté co dveře uvolnil, manželka utekla a manžel ji fyzicky napadl a táhnul za ruku po zemi, z čehož se manželce podařilo vyprostit a vyhledala pomoc, nicméně po uklidnění situace a opětovné diskuzi mezi nimi došlo opět k jejímu napadení manželem, který ji začal škrtit a tlačit na zeď, kdy ji pomohl se vyprosit pan , jméno FO, ). I po upuštění od fyzického napadání manželky, manžel manželce nadával, ponižoval před ostatními a vydíral ohledně peněz. Manželka poté odletěla zpět do České republiky a přes vlastní vnímání situace jako závažné ji začala prostřednictví komunikace WhatsApp řešit, nicméně manžel prosby manželky nepochopil, nevyslyšel a stále požadoval zaslání peněžních prostředků. Situace vygradovala dne , datum, , kdy manžel manželku kontinuálně urážel hrubými výrazy.

4. Dále manželka doplnila, že sňatek uzavřený mezi manželem a paní , jméno FO, byl náboženským svazkem uzavřeným podle muslimského práva v Mešitě ve čtvrti Tenghori v městě Bignona (Senegal), jedná se o svazek, který se řídí nepsaným právem, podle něhož může manžel pojmout až 4 manželky. Uvedla, že náboženské právo a právo civilní je v zemi (zřejmě částečně) odděleno. Platnost manželství nebyla zpochybněna před oddávacím orgánem v Ziguichoru ani zvláštní matrikou v České republice, která sňatek legalizovala. Manželka druhým oddacím listem prokazuje zejména skutečnost, že manžel manželce lhal o jiných svazcích. V manželství ji ujišťoval, že jiné ženy mít nebude, nemá je, že rozumí evropským zvyklostem a souhlasí s nimi. Manželka respektuje náboženství manžela a jeho právo dle víry mít více manželek, současně však to vnímá jako rozhodnutí, s kterým nemůže souhlasit, a proto se rozhodla manželství ukončit.

5. Manželství je tak trvale rozvráceno, fungovalo pouze na dojezdech manželky do Senegalu, které manželka po událostech roku 2024 již odmítá ze strachu před manželem. Nemůže se tak starat ani o svůj pozemek. Manželka má za to, že její manželství s manželem je již tak hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, že nelze vůbec očekávat obnovení manželského soužití a dle jejího názoru je toto manželství nyní již pouze formálním svazkem, který není schopen plnit svoji společenskou funkci. Manželé spolu fakticky nežijí, intimně se nestýkají, netvoří manželské společenství, manželé ani nevedou společnou domácnost. Od července roku 2024 se manželé osobně nesetkali a od podzimu 2024 spolu nemají kontakt ani přes telefon. Důvodem rozpadu manželství je manipulativní chování manžela, jeho fyzické i verbální násilí vůči manželce, vydírání ohledně financí. Manželka si obnovení manželského soužití nepřeje a žádá, aby soud manželství rozvedl.

6. K návrhu manželky se vyjádřil opatrovník manžela tak, že manželka je povinna prokázat rozvrat manželství i skutečnost, že obnova manželského soužití již není možná, tj. manželka by měla prokázat, že se snažila o obnovu manželského soužití, kontaktovala manžela, setkala se s ním za účelem vyřešení příčin rozvratu manželství. Není dostačující skutečnost, že manželé fakticky nežijí v jedné zemi v realitě komunikačních technologií 21. století. Vzájemná komunikace a snaha o ni je jednou ze složek manželského soužití. K doložené WhatsAppové komunikaci uvedl, že manželka by měla prokázat její pravost, tedy zda tím, s kým bylo komunikováno byl manžel. Doložený důkaz také nedokládá dostatečně údajné spory mezi manžely ani co jim předcházelo. Rozvrat manželství nemohou dokládat, ani výpisy z bankovní aplikace – tj. zasílání finančních prostředků a ukončení tohoto zasílání tím spíše, pokud manželka zasílala finanční prostředky více osobám v Senegalu. Shodně jako nedostatečně prokázané má opatrovník i pouze tvrzené násilí spáchané manželem vůči manželce. Pokud byl manžel na manželce závislý (jak ona tvrdí), nedávalo by smysl, pokud by jí jakkoliv napadl.

7. Dále opatrovník uvedl, že není jasné, zda vůbec manželství platně vzniklo. Účastnici uzavřeli manželství v Senegalské republice, jeho podmínky se tak řídily senegalským právem. Podle čl. 843 senegalského zákona o rodině se hmotněprávní podmínky manželství řídí právem rozhodným pro posouzení jeho platnosti a právních následků této neplatnosti. Pro uvedené je právem rozhodným pro případnou neplatnost senegalské právo, proto je toto právo rozhodné i pro podmínky uzavření manželství. Ust. čl. 112 Senegalského zákona uzavření manželství podmiňuje uplynutím minimálně 3 měsíců od zániku předchozího manželství na straně ženy rozvodem.

8. Dále k doplněným tvrzením manželky ohledně dalšího manželství uzavřeného manželem v Senegalu uvedl, že nebylo uzavření druhého sňatku dostatečně prokázáno, manželka uvedené prokazuje pouze nekvalitní kopií listiny oddacího listu mezi manželem a paní , jméno FO, . Ponechal na uvážení soudu, zda je manželství s ohledem na tento sňatek platně uzavřeno, zda uzavření manželství nebránila překážka zákazu bigamie, když manželé v oddacím listě zvolil formu manželstvím monogamické a čl. 113 senegalského zákona o rodině muži znemožňuje uzavření dalšího manželství, pokud si zvolil monogamii. Pokud by bylo prokázáno, že manžel měl jinou manželku ještě před uzavřením manželství, bylo by nutné prohlásit manželství za neplatné. V případě, že by bylo manželství od počátku neplatné pro některý shora uvedený důvod, mělo by být řízení zastaveno a soud by měl v dalším řízení vyslovit neplanost manželství.

9. V případě, že by soud uvažoval o uložení povinnosti nahradit náklady tohoto řízení, poukázal opatrovník na nízkou životní úroveň obyvatel Senegalu s tím, že průměrná mzda činí pouze 150 $ měsíčně. Manžel by tak byl náhradou nákladů řízení nepřiměřeně zatížen, proto by soud měl v daném případě postupovat podle ust. § 150 o.s.ř. Současně uvedl, že manželka svými neúplnými podáními zapříčinila nezbytnost opakovaného nahlédnutí do spisu a sepisu dalšího vyjádření, proto dává ke zvážení opatrovník rovněž postup podle ust. § 23 z.ř.s. a uložení manželce k náhradě náklady odpůrce (státu). Navrhl, aby soud návrh zamítl, event. řízení zastavil, pokud bude mít manželství za neplatné.

10. Soud se nejdříve vzhledem k státní příslušnosti manžela zabýval otázkou mezinárodní příslušnosti českého soudu a rozhodného práva. Vzhledem k absenci mezinárodní smlouvy, která by upravovala uvedenou problematiku, postupoval soud s odkazem na ust. § 2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém (dále jen„ z.m.p.s.“) podle nařízení Rady (EU) 2019/1111 ze dne , datum, o příslušnosti, uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské odpovědnosti a o mezinárodních únosech dětí (dále jen „brusel II ter“), konkrétně podle čl. 3 písm. a) bod V, podle něhož ve věcech týkajících se rozvodu, jsou příslušné soudy členského státu, na jehož území má navrhovatel obvyklý pobyt, pokud zde pobýval nejméně jeden rok bezprostředně před podáním návrhu, vzhledem ke skutečnosti, že manželka (navrhovatelka) měla a stále má obvyklý pobyt na území České republiky, jsou příslušné české soudy. Rozhodné právo vzhledem k absenci úpravy mezinárodní smlouvou i předpisy evropského práva soud určil s odkazem na ust. § 49 z.m.p.s., podle něhož osobní poměry manželů se řídí právním řádem státu, jehož jsou oba občany. Jsou-li občany různých států, řídí se tyto poměry právním řádem státu, v němž mají oba manželé obvyklý pobyt, jinak českým právním řádem. Vzhledem k rozdílnosti státní příslušnosti a současně rozdílnému místu pobytu manželů je nutné vycházet z posledního kritéria (lex fori), tj. rozhodným právem je právní řád České republiky.

11. Soud ve věci nařídil jednání a po provedeném dokazování učinil následující skutková zjištění, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne , datum, v Ziguinchoru v Senegalu a bylo zapsáno v matriční knize Úřadu městské části města Brna, Brno - střed (zjištěno z oddacího listu ze dne , datum, v Ziguinchor v Senegalu a oddacího listu vydaného dne , datum, Úřadem městské části města , adresa, střed).

12. Manželství manželky uzavřené dne , datum, s panem , jméno FO, bylo rozvedeno rozhodnutím ze dne , datum, v právní moci dne , datum, (zjištěno z Rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 č.j. 10 C 179/2020-33 ze dne , datum, ).

13. Manželství bylo bezdětné (zjištěno z ISZR manželky).

14. Manželé neupravili své majetkové poměry pro případ rozvodu manželství. Manželé v rámci sňatečného obřadu zvolili oddělený majetkový režim a manžel zvolil režim manželství jako monogamické (zjištěno z výslechu manželky).

15. Manželé měli od samého počátku manželství každodenní whatsAppovou komunikaci. Od počátku bylo manželství nastaveno tak, že žili odděleně. Manželka manžela navštěvovala v Senegalu jednou za 2-3 měsíce, vždy na dobu 10 dnů maximálně na 3 týdny. Manželům se nepodařilo žít společně v jedné zemi s tím, že původní představa manželů byla, že budou žít v České republice, nicméně manžel nezískal k pobytu v České republice oprávnění. Manželé nejdříve uzavřeli v mešitě sňatek podle muslimského práva dne , datum, a následně i před státními orgány Senegalské republiky občanský sňatek, což mělo manželovi usnadnit možnost získat vízum. V průběhu sňatečného obřadu občanského sňatku si manžel volí mezi monogamií a polygamií a dále oba manželé zvolí majetkový režim manželství s tím, že manžel zvolil monogamii a společně zvolili oddělený majetkový režim. Manželství probíhalo zprvu bez problémů, což bylo dáno také tím, že byly od sebe daleko, ale také když byly spolu bylo manželství jistou dobu bezproblémové až do ledna 2024, kdy proběhlo první napadení manželky. Manžel po manželce žádal finanční podporu pro sebe a rodinu. Impulzem pro napadení manželky byl požadavek manželky, aby manžel pracoval. Po prvním incidentu se vztah mezi manžely ještě urovnal, nicméně v červnu 2024 se manželka dozvěděla o souběžném vztahu manžela. Manželka po manželovi žádala, aby druhý vztah vyřešil. V souvislosti s tím manžel manželku opětovně napadl. Manželka se po napadení manželem začala obávat o své zdraví a život, a proto se rozhodla ošetřit v Senegalu svůj majetek a odcestovala v létě 2024 zpět do České republiky. Manželka nemá informaci o tom, že by manžel uzavřel ještě jiný občanský sňatek před státním orgány. Kontakt a komunikaci s manželem ukončila v listopadu 2024, kdy proběhla komunikace doložená soudu. Od léta 2024 v Senegalu nebyla, s manželem není v žádné kontaktu. O obnově manželství již neuvažuje (zjištěno z výslechu manželky).

16. Manželka zasílala v období od února 2023 do srpna 2024 prostřednictvím aplikace MoneyGram manželovi opakovaně finanční částky v různé výši (zjištěno z výpisu z aplikace MoneyGram, z výslechu manželky). Manželka vlastní v Senegalu v obci Abene pozemek (zjištěno z katastrální mapy Senegalu).

17. Manželé uzavřeli dne , datum, v mešitě církevní sňatek (zjištěno z oddacího listu ze dne , datum, ). Manžel uzavřel dne , datum, v mešitě církevní sňatek s paní , jméno FO, , narozenou , datum, (zjištěno z oddacího listu ze dne , datum, ).

18. V listopadu 2024 proběhla konverzace mezi manželkou a manželem, v níž manžel manželku opakovaně urážel a uvedl, že má několik manželek, s nimiž má intimní vztah a několik dětí. Navrhl manželce, aby se s tím manželka smířila (zjištěno z komunikace WhatsApp, z výslechu manželky).

19. Soud hodnotil důkazy jednotlivě i ve vzájemné souvislosti a učinil na základě nich skutkový závěr, že manželství bylo uzavřeno dne , datum, v Ziguinchoru v Senegalu a je zapsáno v matriční knize Úřadu městské části města Brna, Brno-střed. Manžel zvolil monogamické manželství. Před uzavřením manželského svazku před státním orgány Senegalu manželé uzavřeli dne , datum, náboženský sňatek podle muslimského práva. Dřívějším manželství manželky bylo pravomocně rozvedeno v roce 2021. Manželství bylo bezdětné. Manželé neupravili svá majetková práva, otázku výživného a bydlení pro případ rozvodu. Manželství fungovalo na každodenní vzájemné komunikace na dálku a manželka manžela navštěvovala v Senegalu jednou za 2-3 měsíce na dobu maximálně 3 týdnů. Představa manželů byla, že budou žít v České republice, nicméně manžel nezískal pobytové oprávnění. V průběhu trvání manželství manželka finančně podporovala manžela, v Senegalu zakoupila i pozemek. Manželka požadovala větší finanční zapojení manžela. Manželka se v průběhu trvání manželství dozvěděla o uzavření druhého náboženského svazku manžel, který byl uzavřen dne , datum, . V létě 2024 se odehrál mezi manželi konflikt doprovázený fyzickým násilím vůči manželce, po kterém manželka opustila Senegal a následně spolu manželé komunikovali pouze na dálku. V rámci komunikace docházelo k verbálním útokům na manželku a manželka od listopadu 2024 není s manželem v jakékoliv kontaktu. Manželka deklarovala, že nemá zájem na obnově manželství.

20. Stran hodnocení důkazů soud uvádí, že účastnickou výpověď manželky má za plně věrohodnou, která odpovídá i všem dalším doloženým důkazům, kdy soud nemá ani pochybnosti o tom, že bylo komunikováno s manželem manželky, když opatrovník komunikaci zpochybnil pouze v obecné rovině, nikoliv konkrétním skutkovým tvrzením, ze které by vyplynula reálná pochybnost o adresátovi (odesílateli) zpráv.

21. Po právní stránce soud věc hodnotil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), konkrétně podle ust § 755 odst. 1 o.z., podle něhož může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.

22. Podle ust. § 755 odst. 2 o.z. přesto, že je soužití manželů rozvraceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu a) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo b) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let.

23. Podle ust. § 755 odst. 3 o.z. mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů.

24. Podle ust. § 756 o.z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství. Příčiny rozvratu zjišťuje, jen je-li manželem, který návrh na rozvod nepodal, tvrzeno, že je dán důvod pro zamítnutí návrhu podle § 755 odst. 2 písm. b) o.z.

25. Podle ust. § 757 odst. 1 o.z. upravující tzv. smluvený rozvod připojí-li se manžel k návrhu na rozvod manželství, který podá druhý z manželů, nebo podají-li manželé návrh společný a je-li zjištěno shodné tvrzení manželů o rozvratu manželství a o záměru dosáhnout rozvodu, platí, že jsou podmínky podle § 755 odst. 1 splněny, pokud a) ke dni zahájení řízení o rozvod trvalo manželství nejméně jeden rok, b) manželé, kteří jsou rodiči nezletilého dítěte, které nenabylo plné svéprávnosti, se dohodli na úpravě poměrů tohoto dítěte pro dobu po rozvodu a soud jejich dohodu schválil, c) manželé se dohodli na úpravě svých majetkových poměrů, svého bydlení, a popřípadě výživného pro dobu po tomto rozvodu. Přičemž podle ust. 757 odst. 2 o.z. dohody uvedené v odst. 1 písm. c) o.z. vyžadují písemnou formu a podpisy musí být úředně ověřeny.

26. Podle ust. § 758 o.z. manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce.

27. Kvalifikovanost rozvratu manželství je dána nejen jeho délkou a intenzitou, ale i skutečností, že v důsledku tohoto rozvratu nelze očekávat obnovení soužití manželů. Skutečnost, zda manželé spolu žijí či nikoliv, není vázána na existenci společného bydliště; společné žití manželů je otázkou jejich osobního (včetně intimního), ale i majetkového společenství, tj. společné sdílení radostí, problémů, společné trávení volného času, osobní péče o druhého manžela, společné nakládání s finančními prostředky apod.

28. Soud uzavřel, že v daném případě manžel prostřednictvím svého opatrovníka neuváděl žádné skutkové okolnosti, které by mohly být důvodem pro zamítnutí návrhu podle ust. § 755 odst. 2 písm. b) o.z., tudíž v řízení nebyly zjišťovány příčiny rozvratu manželství a soud činil skutková zjištění pouze k prokázání existence rozvratu manželství. Soud uvádí, že nebyly splněny podmínky pro postup podle ust. § 757 odst. o.z., neboť manžel se k návrhu manželky nepřipojil, nebyla uzavřena dohoda o úpravě majetkových vztahů, výživného a bydlení pro dobu po rozvodu manželství opatřená úředně ověřenými podpisy, nicméně soud má za splněné podmínky pro rozvod manželství dle ust. § 755 o.z. s tím, že bylo prokázáno, že soužití manželů je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.

29. Manželé spolu fakticky nežijí, každý aktuálně žije svůj vlastní život v jiné zemi, ba dokonce na jiném kontinentu, z toho vyplývá i skutečnost, že spolu nemají osobní (intimní) kontakt, nehospodaří spolu, netráví spolu volný čas a nepečují o sebe navzájem. K poslednímu osobnímu setkání došlo v létě roku 2024 a k ukončení veškerého vzájemného kontaktu došlo na podzim roku 2024. Manželé tak spolu fakticky ve smyslu osobního i majetkového společenství nežijí. Současně má soud za prokázané, že minimálně manželka faktické manželské soužití obnovit nechce, to z důvodu fyzického napadání manželem a existence souběžných vztahů manžela. Manželka nemá zájem ani na obnově manželského svazku do režimu, ve kterém manželství fungovalo před návrhem na rozvod manželství, tj. navštěvovat manžela v Senegalu se vzájemnou komunikací na dálku. Na základě uvedeného soud učinil závěr o existenci rozvratu manželství.

30. Ve vztahu k námitce opatrovníka ohledně neplatnosti manželství podle senegalského práva soud uvádí, že účastnici uzavřeli manželství v Senegalské republice, jeho podmínky se tak řídily senegalským právem s tím, že opatrovník uvedl čl. 843 senegalského zákona o rodině, podle něhož se hmotněprávní podmínky manželství řídí právem rozhodným pro posouzení jeho platnosti a právních následků této neplatnosti a současně podle u čl. 112 senegalského zákona o rodině uzavření manželství podmiňuje uplynutím minimálně 3 měsíců od zániku předchozího manželství na straně ženy rozvodem. Na základě provedeného dokazování nelze dospět k závěru o neplatnosti manželství podle uvedeného ustanovení senegalského práva, jelikož v řízení bylo prokázáno, že uplynulo více než 3 měsíce od zániku předchozího manželství na straně manželky rozvodem.

31. K námitkám opatrovníka soud dále uvádí ve vztahu k možné existenci předchozího sňatku a porušení zákazu bigamie, že manželské právo je determinováno tradicí a přístupy států, tj. v některých zemí je možné uzavřít současně i vícero manželství jako je tomu v Senegalu, kde bylo manželství uzavřeno, současně podle ust. § 48 odst. 1 z.m.p.s. se způsobilost osoby uzavřít manželství, jakož i podmínky jeho platnosti, řídí právním řádem státu, jehož je tato osoba občanem. Forma uzavření manželství se řídí právním řádem platným v místě, v němž se manželství uzavírá. Uzavřením manželství v rozporu s ust. § 674 o.z., podle něhož manželství nemůže uzavřít osoba, která již dříve uzavřela manželství, může nastat i v situaci, kdy český občan uzavře sňatek v cizině v souladu s právním řádem místa uzavření manželství, který umožňuje bigamické či polygamické svazky, neboť u českého občana se podmínky platnosti, tedy i zákonné překážky posuzují podle občanského zákoníku.

32. K uvedenému soud konstatuje, že právní řád Senegalu umožňuje polygamické svazky, pro uvedené nelze shledat porušení zákazu dvojího manželství a v případě manželky, která je českou občankou k porušení zákazu dvojího manželství vůbec nedošlo, neboť ta žádné další manželství neuzavřela. Navíc překážkou je pouze předchozí uzavření sňatku, k čemuž v nyní posuzovaném případě nedošlo, neboť manželé uzavřeli církevní sňatek dne , datum, a následně občanský sňatek , datum, . Zatímco druhý církevní sňatek byl uzavřen až po církevním sňatku manželů a v řízení nebylo prokázáno, že by byl manželem uzavřen rovněž další občanský sňatek před , datum, a tím by byla porušena prohlášená formu manželství – monogamie dle čl. 113 senegalského zákona o rodině.

33. S ohledem na uvedené má soud námitky opatrovníka za nedůvodné a vzhledem k prokázané existenci rozvratu manželství rozhodl tak, že manželství rozvedl (výrok I.).

34. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, podle něhož bylo-li možné zahájit řízení i bez návrhu a v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení. Náhradu nákladů řízení lze přiznat navrhovateli, který je obětí domácího násilí podle občanského zákoníku, proti účastníkovi, který se domácího násilí dopustil, nebo, odůvodňují-li to okolnosti případu. V řízení nevyšly najevo skutečnosti pro přiznání náhrady nákladů řízení některému z manželů vzhledem k okolnostem případu či poměrům manželů (výrok II.).

35. V daném případě sice vznikly České republice náklady v podobě odměny ustanoveného opatrovníka manželovi, o které bude rozhodnuto samostatným usnesení, nicméně soud neuložil náhradu těchto nákladů účastníkům. Podle ust. § 148 odst. 1 o.s.ř. stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Manželovi byl ustanoven procesní opatrovník podle ust. § 29 odst. 3 o.s.ř., tomuto opatrovníku bude vyplacena odměna, na základě pravomocného rozhodnutí. Kritériem, podle kterého soud rozhoduje, kdo z účastníků státu náklady nahradí, je výsledek řízení. V řízení sporném odpovídá výsledek řízení v zásadě úspěchu ve věci. Náklady státu platí ten účastník, který ve věci nebyl úspěšný, případně oba účastníci podle poměru svého (ne)úspěchu ve věci. V nesporných řízení, která je možné zahájit řízení i bez návrhu a v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení. Náhradu nákladů řízení lze přiznat navrhovateli, který je obětí domácího násilí podle občanského zákoníku, proti účastníkovi, který se domácího násilí dopustil, nebo, odůvodňují-li to okolnosti případu. V řízení o rozvodu manželství tedy soud při rozhodování o náhradě nákladů řízení přihlíží k okolnostem a k příčinám rozvratu manželství či poměrům manželů s tím, že v daném případě soud neshledal, že byly dány důvody, které by soud vedly k rozhodnutí o uložení povinnosti nahradit náklady a to, jak mezi účastníky řízení, tak i ve vztahu k náhradě nákladů státu. Okolnost, že manželka doplňovala opakovaně svůj návrhu na rozvod soud neshledal jako důvod pro uložení povinnosti nahradit náklady státu. Pro uvedené soud rozhodl tak, že České republice se nepřiznává náhrada nákladů řízení (výrok III.).