70 C 447/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl soudkyní Mgr. Pavlou Kuřinovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně , bytem Adresa žalobkyně , zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A , proti žalované: Jméno žalované , IČO , sídlem Adresa žalované , zastoupená advokátem Jméno advokáta B , sídlem Adresa advokáta B , o zaplacení částky 29 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit ji částku 29 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 29 000 Kč od 7.7.2023 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 33 280 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované , Jméno advokáta B, .

III. Žalobkyně je povinna zaplatit náklady státu, které budou uvedeny v samostatné usnesení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto samostatného usnesení na účet Obvodního soudu pro Prahu 5.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 29.8.2023 domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit jí dlužnou částku ve výši 29 000 Kč s příslušenstvím s tím, že v březnu 2023 se žalobkyně rozhodla podnikat v oblasti poskytování kosmetických služeb a měla v úmyslu pronajmout si za tímto účelem nebytové prostory.

2. Žalobkyně se obrátila na žalovanou, která vystupovala jako realitní zprostředkovatel a ta jí nabídla nebytový prostor v přízemí budovy na adrese , adresa, dispozičně složený z místnosti a hygienického zázemí (dále jen „nebytový prostor“). Žalobkyně by měla pronajatu jednu ze dvou místností nebytového prostoru. Před uzavřením smlouvy probíhala komunikace po telefonu, tedy poskytnutí informace a ujištění, že prostor splňuje podmínky pro využití proběhlo v rámci telefonické komunikace.

3. Dne 21.4.2023 žalobkyně s žalovanou uzavřela smlouvu o rezervaci nemovitosti, jejímž předmětem byla rezervace nájmu nebytového prostoru k účelu provozování kosmetických a masérských služeb. Žalobkyně na základě smlouvy složila rezervační depozitum ve výši 29 000 Kč. Současně byla uzavřena i nájemní smlouva. Část informací o nebytovém prostoru byla žalobkyni sdělena žalovanou a část pronajímatelkou.

4. Žalobkyně před podpisem smlouvy žalované přesně vymezila žádané vlastnosti nebytového prostoru, zejména účel, ke kterému má prostor sloužit. Žalobkyně byla ubezpečena ze strany žalované, že prostory jsou způsobilé k poskytování kosmetických služeb, včetně příslušného kolaudační rozhodnutí.

5. Následně žalobkyně zjistila, že nebytový prostor není zkolaudován za účelem provozování kosmetických služeb. Žalobkyně byla uvedena žalovanou v omyl o tom, že má nebytový prostor příslušné kolaudační rozhodnutí. O existenci příslušného kolaudačního rozhodnutí se žalobkyně dozvěděla až po té, co právní zástupce nahlížel do spisu Odboru výstavby úřadu městské části , adresa, dne 5.6.2023.

6. Dle kolaudačního rozhodnutí je nebytový prostor zkolaudován za účelem provozování zubní ordinace, nikoliv provozování kosmetických služeb, tuto informaci měla žalovaná objektivně vědět a žalobkyni sdělit. Žalobkyně žádala náhradu škody s odkazem na ust. § 2950 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), tzv. objektivní odpovědnost za škodu způsobenou informací nebo radou s tím, že žalovaná vystupovala jako odborník v oboru realitního zprostředkování.

7. Žalovaná získala odměnu (provizi) za zprostředkování pronájmu nemovitosti, která nebyla žalovanou nabízena a reálně žalovaná neprovedla realitní činnost a neposkytla služby realitního makléře. Žalovaná měla informaci o tom, za jakým účelem je prostor zkolaudován, měla zákonnou povinnost tuto informaci sdělit žalované. Povinnosti realitního zprostředkovatele vymezuje zákon o realitním zprostředkování a odkázal i na rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 6, sp.zn. 19 C 297/2020 ve vztahu k porušení povinností realitního zprostředkovatele. Podstatnou vadou, která má jít na vrub zprostředkovatele realitního obchodu je chybějící veřejnoprávní oprávnění k účelu užívání nebytového prostoru, který byl žalobkyní deklarován.

8. Žalobkyně opakovaně vyzvala žalovanou k vrácení složeného depozita s tím, že nebytový prostor není způsobilý k účelu užívání potřebnému žalobkyní, nejprve výzvou ze dne 16.6.2023 a následně předžalobní upomínkou ze dne 2.8.2023 zaslanou prostřednictvím právního zástupce.

9. Žalovaná se k žalobě vyjádřila. Uvedla, že činí nesporným uzavření rezervační smlouvy dne 21.4.2023. Uvedla, že žalovaná je realitní makléřkou, není vlastníkem nebytového prostoru, který měla záměr si žalobkyně pronajmout.

10. Žalobkyně reagovala na inzerát žalované, který se týkal jiné nemovitosti, tedy informace byly v úvodu poskytnuty ve vztahu k inzerované nemovitosti, nikoliv k nebytovému prostoru, který byl předmětem rezervační smlouvy, a to matce žalobkyně, která nedostatečně ovládala český jazyk, lze mít pochybnosti o tom, že v rámci úvodního hovoru se dotazovala i na existenci kolaudačního rozhodnutí a konkrétně vysvětlovala požadavky na nebytový prostor.

11. Sama žalobkyně uvedla v rámci svého účastnického výslechu, že měla záměr také prodávat kosmetické produkty, tedy byl deklarován účel užívání, který nebytový prostor splňoval. Současně žalobkyně získala živnostenské oprávnění k provozování kosmetický služeb až dne 19.4.2023 a k podpisu smlouvy došlo dne 21.4.2023, tedy v době, kdy komunikovala žalobkyně, event. její matka, s žalovanou, neměla ještě živnostenské oprávnění a mohla pouze prodávat kosmetické produkty.

12. Žalovaná uvedla, že k tvrzenému účelu (poskytování služeb v oblasti kosmetických služeb) nebytové prostory byly způsobilé k užívání, ostatně ani ve smlouvě není v čl. I uvedeno, že nebytový prostor má dané kolaudační rozhodnutí, pouze že splňuje účel užívání. Nebytový prostor je technicky způsobilý k provozování plánované podnikatelské činnosti a žalobkyně měla možnost získat potřebná povolení (souhlasné a závazné stanovisko místně příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví a podat příslušnou žádost k Hygienické stanici hlavního města Prahy, sestavit a nechat schválit provozní řád). Kroky k získaní potřebných povolení žalobkyně neučinila. V případě, že měla zájem o kolaudaci, vlastník prostoru ji nabídl součinnost. Skutečnost, zda jsou prostory způsobilé k provozu v oblasti kosmetických služeb, nemůže sama o sobě plynout z kolaudačního rozhodnutí. Žalovaná má prostory nadále za technicky způsobilé k provozování plánované činnosti žalobkyně s tím, že bez aktivního přístupu žalobkyně (doložení potřebných náležitostí a žádosti) by nebylo možné předpokládanou činnost provozovat. Ostatně před uzavřením nájemní smlouvy byly prostory provozovány za účelem poskytování kosmetických služeb a nyní také slouží k tomuto účelu.

13. Dále uvedla, že žalobkyně od smlouvy odstoupila nikoliv z důvodu, že by nebytové prostory nebyly způsobilé k užívání pro daný účel, ale z důvodu, že nebylo žalobkyni umožněno provádět technicky-stavební úpravy, bylo to pro ni finančně náročné a nevyhovoval jít prostor. V řízení uváděná absence kolaudačního rozhodnutí je pouze zástupným důvodem. V rámci odstoupení sama uvedla, že jí bylo přislíbeno provádění úprav a změna vybavení nebytových prostor. Žalovaná v této souvislosti doplnila, že úprava vybavení prostorů není totéž, co zásah do stavebně-technického řešení prostorů, jehož záměr pojala žalobkyně až po uzavření smlouvy.

14. Nebylo prokázáno, že by žalovaná poskytla žalobkyni nesprávnou radu ve smyslu ust. § 2950 o.z., event. uvedení v omyl a nedošlo ani k porušení zákona o realitním zprostředkování. Je-li uváděno, že nevykonala realitní činnost pak ta je příkladmo vypočtena v zákoně o realitním zprostředkování s tím, že to není výčet uzavřený a žalovaná činnost realitního zprostředkovatele i fakticky vykonala tím, že zprostředkovala kontakt mezi zájemcem a pronajímatelem, zprostředkovávala jim vzájemnou komunikaci a připravila smluvní dokumentaci, na základě údajů sdělených žalobkyní a pronajímatelkou. K povinnosti ověřovat si sdělené informace žalovaná doplnila, že rozhodnutí o způsobu užívání není veřejně dostupné a je poskytováno jen se souhlasem vlastníka nemovitosti. Není ani pravdou, že by žalobkyně vznesla požadavek, na předložení stavebně technické dokumentace.

15. Žalovaná uvedla, že svůj závazek splnila, zprostředkovala uzavření smlouvy o nájmu nebytových prostor, má nárok na provizi. Nebyly prokázány důvody neplatnosti smluovy ani okolnosti realitního obchodu spočívající v poskytnutí nepravdivé informace. Ostatně pokud by žalobkyně chtěla, mohla pro dosažení účelu svého podnikání a získání příslušného kolaudační rozhodnutí vynaložit potřebnou aktivitu k získání povolení.

16. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby a přiznání náhrady nákladů řízení.

17. Soud ve věci vycházel z navržených důkazů předložených účastníky (ust. § 120 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ust. § 129 odst. 1 o.s.ř.) a po provedeném dokazování soud za použití ust. § 132 o.s.ř. učinil následující skutková zjištění.

18. Mezi žalobkyní v pozici zákazníka a žalovanou v pozici zprostředkovatele byla dne 21.4.2023 uzavřena smlouva, jejímž předmětem byl závazek žalobkyně uzavřít nejpozději do 1.5.2023 s vlastníkem nemovitosti nájemní smlouvu k nebytovému prostoru k účelu provozování kosmetických a masérských služeb, dispozičně skládající se ze dvou místností (ordinace) a příslušného zázemí včetně toalety, a to v přízemí na adrese , adresa, . Žalobkyně se zavázala zaplatit v hotovosti k rukám žalované rezervační depozitum ve výši 29 000 Kč při podpisu rezervační smlouvy. Současně byla sjednána výše nájmu i vratné jistoty (kauce) ve výši 58 000 Kč, která měla být složena v den podpisu nájemní smlouvy. Žalovaná ve smlouvě stvrdila, že předmětnou nemovitost navštívila, prohlédla si ji, seznámila se s faktickým stavem, jejími součástmi a vybavením a prohlásila, že hodlá uzavřít smlouvu o nájmu prostorů sloužících k podnikání, na základě které se stane nájemcem. Po dobu rezervace se žalovaná zavázala nebytový prostor nenabízet dalším zájemcům a vyvíjet činnost směřující k uzavření nájemní smlouvy a sdělovat žalobkyni bez zbytečného odkladu okolnosti důležité pro uzavření nájemní smlouvy. Složené rezervační depozitum v případě uzavření nájemní smlouvy bude mezi žalobkyní a vlastníkem nemovitosti bude započítáno na provizi žalované (zprostředkovatele) (zjištěno ze smlouvy o rezervaci nemovitosti ze dne 21.4.2023).

19. Dne 21.4.2023 byla uzavřena mezi žalobkyní a paní , tituly před jménem, , jméno FO, , bytem , adresa, nájemní smlouva k předmětnému nebytovému prostoru (zjištěno z nájemní smlouvy ze dne 21.4.2023).

20. Dne 21.4.2023 uhradila žalobkyně žalované v hotovosti částku 29 000 Kč (zjištěno z příjmového dokladu na složení částky 29 000 Kč).

21. Dopisem ze dne 21.4.2023 adresovaným paní , tituly před jménem, , jméno FO, (dále jen „vlastník“) žalobkyně odstoupila od nájemní smlouvy nebytového prostoru dne 21.4.2023 s odůvodněním, že při uzavření pan , právnická osoba, sdělil žalované, že se jedná o recepci se vstupem z ulice, chodby, toalety a z pohledu vstupu o dvě místnosti, jedna vlevo a druhá uprostřed a že vlastník bude nadále využívat místnost vpravo, která není předmětem nájmu a má samostatný vchod. Dále uvedla, že se strany vlastníka jí bylo slíbeno, že může provádět libovolné úpravy prostorů a vybavení. Ovšem později po uzavření smlouvy vyšlo najevo, že výlučné využívání recepce mi nebude umožněno a že není možné zasahovat do stavebnětechnického řešení prostorů a vybavení, ačkoliv jsem toto výslovně žádala. Pro uvedené žalobkyně odstoupila od nájemní smlouvy a žádala vrácení složené jistoty ve výši 58 000 Kč (zjištěno z odstoupení od nájemní smlouvy ze dne 21.4.2023).

22. Žalobkyně měla ke dni 21.4.2023 živnostenské oprávnění k předmětu podnikání výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona s oborem Velkoobchod a maloobchod (s počátkem vzniku oprávnění dne 19.4.2023 na dobu neurčitou) a dále kosmetické služby (s počátkem vzniku oprávnění dne 19.4.2023 na dobu určitou do 30.9.2023) (zjištěno z výpisu živnostenského oprávnění ze dne 21.4.2023).

23. Žalobkyně zaslal dne 26.6.2023 žalované dopis, kterým odstoupila od smlouvy o rezervaci a žádala vydání bezdůvodného obohacení pro důvody totožné, jaké uvedla v odstoupení od nájemní smlouvy a dále z důvodu, že nebytový prostor není zkolaudován za účelem provozování kosmetických a masérských služeb s tím, že byla ohledně tohoto uvedena v omyl realitním zprostředkovatelem. V případě, že by nebyla smlouva neplatná pro uvedení v omyl, žalobkyně od rezervační smlouvy odstoupila s tím, že došlo k podstatnému porušení povinností zprostředkovatele, neboť kdyby věděla o omezení užívání nebytového prostoru a že není prostor pro žádaný účel zkolaudován nikdy by smlouvu o rezervaci a následnou nájemní smlouvu neuzavřela (zjištěno z výzva k vydání bezdůvodného obohacení/odstoupení od smlouvy o rezervaci nemovitosti ze dne 9.6.2023, včetně průvodního listu ze dne 16.6.2023, z dokladu o doručení ze dne 26.6.2023).

24. Naposledy byla žalovaná před podáním žaloby vyzvána k uhrazení žalobou požadované částky předžalobní výzvou ze dne 2.8.2023 (zjištěno z předžalobní upomínky ze dne 2.8.2023, včetně dokladu o doručení).

25. Na adrese nebytového prostoru je provozovna označená jako , právnická osoba, (zjištěno z foto z mapy.cz ve vztahu k adrese nebytového prostoru).

26. Ve vztahu k nebytovému prostoru byl vydán dne 8.4.2015 kolaudační souhlas k užívání nebytového prostoru v přízemí na dvě prodejny s nepotravinářským zbožím a dále dne 8.6.2016 byl vydán kolaudační souhlas ve vztahu k nebytovému prostoru vpravo od vstupu do domu č.p. 60 , adresa, ke změně užívání stavby z původní prodejny s nepotravinářským zbožím na zubní ordinaci (zjištěno z kolaudačního souhlasu k užívání stavby ze dne 8.4.2015 a ze dne 8.6.2016).

27. Z e-mailu , e-mail, byl zaslán na adresu , e-mail, e-mail, podle něhož se seznámila odesílatelka se smlouvami a žádala upřesnění předmětu smlouvy, které 2 pokoje podle plánu/katastru, kolik m2 a jaké služby si pronajímají, dále žádala specifikaci plateb za energie (teplo, elektřina, voda). V reakci na to dne 17.4.2023, bylo sděleno, že dojde k doplnění smlouvy, což nastalo a byl zaslán e-mail obsahující nájemní smlouvu se žlutě vyznačenými částmi o provedené úpravy smlouvy a byl dovysvětlen předmět nájmu – recepce se vstupem z ulice, chodba, toaleta, dvě místnosti jedna vlevo a druhá uprostřed. Dále uvedeno, že pronajímatel souhlasí s možností dalšího podnájmu místností a bude využívat místnost vpravo se samostatným vchodem a sociální zařízení. Dále byla žalobkyně požádána o vyjádření a potvrzení termínu schůzky (zjištěno z emailové komunikace ze dne 17.4.2023, 19.4.2023 ).28. , jméno FO, , otec žalobkyně, uvedl, že nejdříve si byla prostor k pronájmu prohlédnout jedenkrát jeho dcera s manželkou, připomínkovala se smlouva, která měla být uzavřena a proběhly změny smlouvy k připomínkám žalobkyně. Byly uzavírány celkem dvě smlouvy - nájemní smlouva a smlouva s realitním zprostředkovatelem. Svědek byl přítomen pouze jediného jednání, a to při podpisu smlouvy, kde se doptali, zda je vše v pořádku, byli ujištěny že byly akceptovány připomínky a podepsala se smlouva zprostředkovatelská i nájemní. Majitelka nebytového prostoru měla zpoždění, čekalo se na ni s podpisem nájemní smlouvy. Jednání před podpisem smlouvy přítomen nebyl, o tom ví jen od své dcery, například to, že se dotazovala na kolaudaci prostoru. K časovému okamžiku, kdy se dozvěděli, že prostor nemá příslušné kolaudační rozhodnutí, svědek uvedl, že neví a nepamatuje si. Následně vypověděl, že se při podpisu smlouvy dotazovala dcera na kolaudační rozhodnutí a bylo sděleno, že existuje a pro ten účel, který dcera zamýšlela, byl prostor zkolaudován. Uvedl, že byla chyba, že jej nechtěli vidět. Zpětně ví, že se dá ta záležitost zkontrolovat na internetu. S jednáním zprostředkovatele byli spokojeni, zprostředkovatel byl vstřícný, ptali se a dostávali odpovědi, nabídli jim pomoc i po uzavření smlouvy, popř. že se mohou obracet na vlastnici nebytového prostoru Před podpisem smlouvy byla smlouva vysvětlena, co do svého celkového smyslu. Zpětně tu věc hodnotí, ale tak že měli mít sebou tlumočníka nebo odborníka. Svědek neví, jak byl daný prostor předtím užíván ani jak je užíván nyní. Po podpisu se jeli ještě podívat do nebytového prostoru, aby si jej znovu prohlédli a vyřešili provozní záležitosti stran stěhování apod. Zjistili, že tam nebylo vše, co bylo dohodnuto. Prostory měly být vyklizeny, některé věci (masážní stůl) majitelka nebytového prostoru odmítla vyklidit. Dcera nebytový prostor chtěla užívat pro své podnikání spočívající v poskytování kosmetických služeb, dcera měla konkrétní představu o tom, co kde chtěla mít, chtěla začít podnikat hned, jak bude prostor volný. Ve vztahu k účinnosti smlouvy, uvedl svědek, že byla účinná k datu podpisu smlouvy, vlastnice jim řekla, že jej mohou užívat již od zítřka. Bylo jim sděleno při projednání smlouvy, že dcera bude mít dvě místnosti a samostatný vchod a bude moci užívat sociální příslušenství. Dcera nebytový prostor neužívala, od nájemní smlouvy odstoupila, a to jen několik hodin po podpisu smlouvy. K důvodům odstoupení od smlouvy uvedl, že dceři vyhovovalo uspořádání nebytového prostoru, zvláštní vchod, chtěla využívat i recepci a mít dvě místnosti. Důvodem pro odstoupení bylo také neodpovídající kolaudační rozhodnutí. Jednání se vedla v české jazyce s limitací toho, čemu rozumí, textu smlouvy rozumí v rozsahu 80-90 %, on v té době hovořil lépe česky než dcera, v České republice je necelých šest let a v běžném styku s českými občany hovoří česky, na Ukrajině pracoval jako realitní makléř. Před jednáním hovořil o sporu s dcerou a také prostřednictvím videokonference s právním zástupcem, který mu sdělil termín jednání a uklidnil jej (zjištěno z svědecké výpovědi pan , jméno FO, ).29. , jméno FO, , matka žalobkyně, uvedla, že o předmětu sporu hovořila s manželem a s dcerou. Uvedla, že byla přítomna prvního setkání s realitním makléřem, setkání si pamatuje matně s tím, že proběhlo velmi rychle, na soudním jednání realitního makléře nepoznala, resp. za osobu realitního makléře označila právního zástupce žalované. Uvedla, že na první schůzku přijeli na místo, které jim bylo označeno jako místo setkání, do obchodního domu, kde byl realitní makléř a dvě další osoby, pán a paní, se kterými odjeli se podívat na nebytový prostor na Vyšehradě. Paní byla pronajímatelka toho prostoru. Bavili se o nebytovém prostoru, o účelu, kterému má sloužit, že ten prostor vše má a pokud by bylo něco potřeba zařídit, tak by se to napravilo. Na konkrétní povolení se neptaly, nevěděly, co by měly požadovat. Žádnou dokumentaci k nebytovému prostoru od pronajímatelky neobdržely, nežádaly ji. Nebytový prostor byl ve starém domě, složen z dvou nebo tří místností, byla tam recepce. Dále tam byly zavřené dveře do místnosti, kde měl být jiný nájemce. Před prvním osobním setkáním s realitním makléřem hovořila telefonicky, ona obvolávala inzeráty, vzhledem k špatné znalosti českého jazyka měla připravený přeložený český text a odpovědi překládala pomocí překladačů (aplikací). Neuvedla, na jaký konkrétní inzerát reagovala, ale chtěli něco v centru, blízko železnice, protože dcera měla dojíždět. Při obvolávání inzerátů měla dvě podmínky pro hledaný nebytový prostor: – aby byla dcera v prostoru sama, nebylo to průchozí a aby splňoval prostor podmínky pro provozování kosmetického salónu. Z internetu jsem se dočetla, že musí být kolaudační rozhodnutí a požadavky na sanitární a hygienické zázemí (toaletu) s tím, že ve své výpovědi následně uvedla, že zjistila od kamarádky, že ten prostor má mít kolaudační rozhodnutí. Současně k dotazu, jaký byl přesně záměr dcery, zda v nebytovém prostoru chtěla také prodávat kosmetiku, svědkyně uvedla, že neví, co bylo jejím záměrem, dcera je plnoletá. Dále uvedla, že realitní makléř ji po telefony ujistil, že prostor tyto podmínky splňuje. Dále byli v kontaktu přes e-mail. Ve větším kontaktu s makléřem byla zpočátku ona, dcera byla při podpisu smlouva. To, co bylo řečeno při podpisu smlouvy neví, zda se dcera dotazovala na kolaudační rozhodnutí. Obstarání nájmu prostřednictvím realitního zprostředkovatele zvolili, protože jsou cizinci, neorientují se ani v Praze, neznají právní a bezpečností (hygienické) předpisy, nevěděli, jak se vyřizují nájemní smlouvy a co má smlouva obsahovat. Očekávali jsem spolehlivost tohoto vyřízení, pokud to bude činit realitní makléř. Realitní makléř je měl provést realitním obchodem a být garantem, že vše bude v pořádku, měl zodpovědět otázky a varovat je, že nebytový prostor nemůže sloužit k plánovaným účelům (kosmetický salón), nabídnout různé varianty a vysvětlit nám rozdíly. Své očekávání čerpali ze zkušeností na Ukrajině. Věc probírali v rodině a důvodem pro podání žaloby byla okolnost, že makléř neodvedl řádně svoji práci, odvedl ji nekvalitně, měl jim být vzhledem k tomu, že jsou cizinci a ve věci se neorientují, více nápomocen. Kdyby splnil své povinnost nevznikly by jim problémy s nájemní smlouvou. Při podpisu rezervační smlouvy i nájemní smlouvy nebyla, před podpisem se návrh nájemní smlouvy připomínkoval, upřesňoval se předmět nájmu, vadilo jí i způsob zahrnutí služeb. Pro překlad smlouvy využili překladač. Svědkyně nepotvrdila, že jim byla sdělena konkrétní informace ohledně kolaudačního rozhodnutí, pouze to že prostor splňuje podmínky pro zamýšlený účel a pronajímatelka se nabídla, že v případě obtíží bude nápomocna. Byli ubezpečeni, že splňuje prostor daný účel a nemyslili si, že by s tím mohli vzniknout problémy (zjištěno z výslechu paní , jméno FO, ).

30. Žalobkyně uvedla, že na Ukrajině byla kosmetičkou a v České republice si udělala rekvalifikaci a následně chtěla mít vlastní salón, ve kterém by provozoval kosmetické služby a prodávala kosmetiku, která není v České republice dostupná. Hledala vhodný prostor, takový, kde předtím byly provozovány obdobné služby. Našla inzerát na salon, zavolala žalovanému a dohodli se na setkání v centru, kterému byla přítomna matka. Realitní zprostředkovatel je poslal za paní , jméno FO, a s tou žalobkyně řešila nebytový prostor, řešily spolu, že chce kosmetický salón s recepcí a zvláštním vchodem, proto jí paní , jméno FO, nabídla vhodný nebytový prostor, který měl vysoký nájem pro žalobkyni cca 48 000 Kč s tím, že majitelka jí nabídla slevu. Byly tam 3 místnosti, recepce, sociální příslušenství, které by užívali společně s tím, že paní majitelka si chtěla ponechat ordinaci vpravo. Žalobkyně uvedla, že pro ni byla důležitá kolaudace a hygienické záležitosti a byla ubezpečena, že to je v pořádku, proto se dohodly na uzavření smlouvy. Zavolala proto realitnímu zprostředkovateli (žalované), aby připravil smlouvu, kterou žalobkyně následně obdržela a pomocí překladače si ji přeložila a smlouvu připomínkovala. Dále uvedla, že s realitním zprostředkovatelem se potkala 2-3 týdny před podpisem smlouvy, řešili společně smlouvu, a to prostřednictvím komunikace dálkovým způsobem a následně se potkali při podpisu smlouvy. Zprostředkovateli sdělila, pro jaký účel chce užívat nebytový prostor. Sama si také vybrala prostor, kde byl v minulosti kosmetický salón, žalovaná jí konkrétní prostor pro zamýšlený účel nevybírala. Hlavní činností zprostředkovatele bylo, že jí poslal smlouvu a zapracoval připomínky. S jednáním při podpisu smlouvy byla spokojena, čekali na vlastnici nebytového prostoru a mezitím procházeli smlouvu. Dotazovala se zejména na ty hygienické záležitosti, zda dostane povolení, bylo jí řečeno, že ano a že má tu záležitost řešit s majitelkou. Současně jí nebylo řečeno, že by v tom směru měla něco zařizovat. Na kolaudační rozhodnutí se ptala. Ukázáno jí nebylo. V nebytovém prostoru byla před podpisem smlouvy jednou, potom ještě jednou po podpisu. Chtěla aby mohla užívat dvě místnosti, vchod i recepci. Při podpisu smlouvy jsem se zeptala, zda hygiena vše povolí a paní majitelka nabídla spolupráci. Předtím tam bylo kosmetické studio. Po podpisu smluv se šli společně s otcem ještě jednou podívat na nebytový prostor, ke kterému uzavřela nájemní smlouvu, chtěla si objednat nábytek. Ve smlouvě byl datum, kdy může prostor užívat, připadal na státní svátek, tak se domluvili na pozdějším termínu. Stran nábytku se paní , jméno FO, zeptala žalobkyně, zda tam chce ponechat stávající nábytek, žalobkyně uvedla, že chce vše nové a s tím majitelka nesouhlasila, že bude prostor užívat i ona. Dále uvedla, že to pro ni bylo drahé a ve skutečnosti, jí prostor nevyhovoval pro zamýšlené účely, proto když jeli z prohlídky domů, zavolala že ji ten prostor nevyhovuje, nejdříve majitelce nebytového prostoru, která jí řekla, že je nemocná a musí do nemocnice a žalovaný jí řekl, že už v té věci nic neučiní. Jednání se vedla v českém jazyce, uvedla, že mu rozumí nicméně hůře v něm hovoří, stejně tak rozumí obsahu jednání, nežádá jeho překlad, překládali se pouze odpovědi žalované. Také při podpisu smlouvy rozuměla obsahu jednání, možná s výhradu některých specifických výrazů. Rozumí českému jazyku na běžné hovorové úrovni (zjištěno ze účastnického výslechu žalobkyně).

31. Žalovaný uvedl, že byl kontaktován ohledně inzerátu na nemovitost v , adresa, , proto také schůzka proběhla v Burzovní paláci, který je naproti, nikoliv v obchodním domě. Byla přítomna i paní pronajímatelka, se kterou je chtěl seznámit, také byla přítomna z důvodu, že uvažovaný prostor k pronájmu byl užíván za účelem prodeje kosmetiky a provozování kosmetických služeb a byl v provozu, proto pronajímatelka chtěla provést zájemce sama. Žalovaný předal žalobkyni a její matku paní majitelce (paní , jméno FO, ), která jim ukázal prostory na , Anonymizováno, , který žalovaná neinzerovala. Pronajímatelka a žalobkyně se vzájemně dohodly na tomto prostoru, který žalovaná neinzerovala, domluvily si lepší podmínky a požádaly jej o administrativní práce ve vztahu k vypracování smlouvy, které byly vypracovány na základě informací od pronajímatelky a žalobkyně. Provedení administrativní práce je náplní práce zprostředkovatele realitního obchodu. Při zpracování smlouvy došlo k připomínkování smlouvy, která byla následně podepsána žalobkyní. Podpisu byl přítomen žalobčin tatínek. Nejdříve se podepisovala rezervační smlouva, složilo se rezervační depozitum, což měla být provize v případě, že dojde k podpisu nájemní smlouvy. Po podpisu rezervační smlouvy byla podepsána nájemní smlouva, pak odjeli žalobkyně a její tatínek k předání prostoru, žalobkyně odmítla prostor převzít, u předání prostoru jednatel žalovaná nebyl. Žalobkyně a žalovaná se sešli celkem dvakrát, také komunikovali e-mailem a telefonicky. Po telefonu hovořil nejdříve s matkou žalobkyně, z toho pochopil, že reagují na inzerát v , adresa, , nebyl to dlouhý rozhovor, nebyl kladen důraz na kolaudační rozhodnutí, hovořili v české jazyce. Následně hovořil i s žalobkyní, také v českém jazyce, bylo znát, že má akcent, ale v českém jazyce si rozuměli. Při podpisu smlouvy se hovořilo také česky. V průběhu realitního obchodu se nikdo nedotazoval na kolaudační rozhodnutí. Žalovaná věděla, že prostor je zkolaudován za účelem prodeje nepotravinářského zboží, což měla rovněž za prodej kosmetiky (zjištěno z účastnického výslechu žalované).

32. Soud neprovedl výslech svědkyně , jméno FO, pro existující objektivní překážky, konkrétně z důvodu její dlouhodobé zdravotní indispozice, která byla soudu doložena s vyjádřením ošetřující lékařky s tím, že její pacientka užívá léky, které ovlivňují její psychický stav a není možné odhadnout termín ukončení léčby, z tohoto důvodu byl návrhu na provedení tohoto důkazu zamítnut.

33. Ve vztahu k hodnocení důkazů soud uvádí, že v řízení nebyla zpochybňována věrohodnost a pravost listinných důkazů, proto z nich soud učinil shora uvedená skutková zjištění. Oproti tomu svědka, otce žalobkyně, soud hodnotil jako nevěrohodného, a to jednak tím, že je v blízkém příbuzenském vztahu k žalobkyni a dále k dané záležitosti vypovídal rozporně, tak že nejdříve uvedl, že má informaci zprostředkovaně od dcery, která se na to dotazovala (na rozhodnutí k užívání prostoru) na první schůzce, následně uvedl, že se dcera dotazovala při podpisu, kde byl přítomen. Shodně za nevěrohodnou je nutno označit i svědkyni, matku žalobkyně, která je rovněž v příbuzenské vztahu k žalobkyni, s žalobkyní i se slyšeným svědkem o okolnostech prokazovaných v řízení hovořila, v průběhu své výpovědi uváděla důvody i proč se obrátili na soud, nelze tak přehlédnout, že spor mezi účastníky vnímá jako svůj vlastní. Navíc vzhledem k nedostatečné znalosti českého jazyky má soud pochybnosti o svědkyní s jistotou uváděných okolnostech předcházející uzavření rezervační smlouvy, zejména ve vztahu k vymezování požadavků na nebytový prostor. Také výpověď svědkyně nesouzní s tvrzením samotné žalobkyně, která uvedla, že reagovala na inzerát, o úloze matky se ve výpovědi nezmínila, přičemž svědkyně vypověděla, že úvodní telefon učinila ona a jí tak byly poskytovány první informace o nebytovém prostory, který navíc dle účastnické výpovědi žalované i žalobkyně byl odlišný od prostoru, který si žalobkyně k pronájmu vybrala. Současně svědkyně bezpečně uváděla, že se dotazovala, zda prostor splňuje jim zamýšlený záměr, a to provozovat v kosmetický salón, přičemž k dotazu soudu, jaký byl přesně záměr dcery, zda v nebytovém prostoru chtěla také prodávat kosmetiku, svědkyně uvedla, že neví, co bylo jejím záměrem, dcera je plnoletá.

34. Soud učinil skutkový závěr, že mezi účastníky byla uzavřena rezervační smlouva, podle níž se žalovaná zavázala nebytový prostor sloužící k účelu provozování kosmetických a masérských služeb, dispozičně skládající se ze dvou místností (ordinace) a příslušného zázemí včetně toalety, a to v přízemí domu na adrese , adresa, , nenabízet dalším zájemcům a vyvíjet činnost směřující k uzavření nájemní smlouvy a sdělovat bez zbytečného odkladu okolnosti důležité pro uzavření nájemní smlouvy. Složené rezervační depozitum ve výši 29 000 Kč, v případě uzavření nájemní smlouvy mezi žalobkyní a vlastníkem nemovitosti bude započítáno na provizi žalované (zprostředkovatele). Žalovaná zprostředkovala realitní obchod tím, že pronajímatelce vyhledala zájemce o uzavření realitního obchodu a připravila nájemní smlouvu, která byla žalobkyní před podpisem připomínkována a připomínky byly zapracovány a záležitosti žalovanou vysvětleny. Následně po uzavření rezervační smlouvy byla uzavřena nájemní smlouva, od obou z těchto smluv (nájemní i rezervační) žalobkyně odstoupila pro důvody, které byly uvedeny shora v rámci skutkových zjištění.

35. V průběhu provedeného dokazování se nepodařilo na jisto postavit, jaké konkrétní informace byly žalovanou žalobkyni poskytnuty s tím, že žalobkyně (resp. matka žalobkyně) reagovala na inzerát ve vztahu k jinému nebytovému prostoru, zůstaly tak pochybnosti, ohledně jakého nebytového prostoru, jaké konkrétní informace byly poskytnuty s tím, že část informací poskytovala žalovaná a část informací sama pronajímatelka, nebylo tak postaveno na jisto, ani kdo případnou informaci poskytl. Současně bylo zjištěno, že nebytový prostor, který měl být žalobkyni pronajat slouží k účelu provozování masérských služeb a dále bylo prokázáno, že prostor je zkolaudován k užívání nebytového prostoru v přízemí na dvě prodejny s nepotravinářským zbožím s tím, že sama žalobkyně měla záměr prodávat také kosmetiku a měla ke dni podpisu smluv živnostenské oprávnění k předmětu podnikání výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona s oborem Velkoobchod a maloobchod (s počátkem vzniku oprávnění dne 19.4.2023 na dobu neurčitou) a dále kosmetické služby (s počátkem vzniku oprávnění dne 19.4.2023 na dobu určitou do 30.9.2023).

36. Po právní stránce soud věc posoudil podle příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) a dále podle zákona č. 39/2020 Sb. o realitním zprostředkování.

37. Podle ust § 1746 o.z. zákonná ustanovení upravující jednotlivé typy smluv se použijí na smlouvy, jejichž obsah zahrnuje podstatné náležitosti smlouvy stanovené v základním ustanovení pro každou z těchto smluv (odst. 1). Strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena (odst. 2).

38. K povaze daného závazkového vztahu soud dále uvádí, že při realitním obchodu je běžnou praxí před samotnou kupní smlouvou/smlouvu o nájmu (dále jen „ realitní smlouva“) uzavírat tzv. rezervační smlouvu, podle níž zájemce zaplacením peněžní částky (rezervace) deklaruje svůj vážný zájem o uzavření realitní smlouvy, oproti tomu druhá strana se zavazuje po dobu rezervace nemovitost nenabízet a pro zájemce rezervovat, zpravidla než si zájemce vyřídí vše potřebné k realizaci realitní smlouvy, event. než druhá strana realitní smlouvy bude připravena uzavřít realitní smlouvy. Vzájemný závazek stran rezervační smlouvy má směřovat k uzavření realitní smlouvy.

39. Rezervační smlouva není nikterak právně upravena, tak je postupováno podle ust. § 1746 odst. 2 o. z. Vzhledem k tomu, že se jedná o nepojmenovanou smlouvu je zcela v dispozici stran, jaký konkrétní obsah smlouvy si sjednají. Při sjednávání rezervačních smluv se aplikuje princip smluvní svobody a smluvní strany si tak mohou smluvit svá práva a povinnosti v rezervační smlouvě dle vlastního uvážení.

40. Soud věc tedy posoudil tak, že žalobkyně a žalovaná uzavřely nepojmenovanou smlouvu, kterou si sjednaly, že zprostředkovatel (žalovaná) bude rezervovat pro žalobkyni nemovitost do konce sjednané rezervační doby a bude činit kroky k uzavření realitní smlouvy a žalobkyně složí rezervační zálohu (rezervační depozitum), která bude v případě uzavření nájemní smlouvy započtena na provizi zprostředkovatele (žalované).

41. Soud tak činí závěr, že mezi účastníky byla uzavřena platně rezervační smlouva ve smyslu ust. 1746 odst. 2 o.z. a následně byla uzavřena i realitní smlouva (nájemní smlouva), od obou z těchto smluv žalobkyně odstoupila.

42. Žalobkyně v žalobě uvedla, že před uzavřením smlouvy jí žalovaná, jako realitní zprostředkovatel, poskytla nepravdivé a neúplné informace o předmětu nájmu, konkrétně, že daný nebytový prostor není zkolaudovaný k účelu provozování kosmetických a masérských služeb, které žalobkyně v daném nebytovém prostoru zamýšlela provozovat. Současně tím byla uvedena v omyl, proto žádá náhradu vzniklé škody, event. vydání bezdůvodného obohacení z důvodu neplatné smlouvy.

43. Podle ust. § 2950 o.z. kdo se hlásí jako příslušník určitého stavu nebo povolání k odbornému výkonu nebo jinak vystupuje jako odborník, nahradí škodu, způsobí-li ji neúplnou nebo nesprávnou informací nebo škodlivou radou danou za odměnu v záležitosti svého vědění nebo dovednosti. Jinak se hradí jen škoda, kterou někdo informací nebo radou způsobil vědomě.

44. Podle ust. § 5 o.z. kdo se veřejně nebo ve styku s jinou osobou přihlásil k odbornému výkonu jako příslušník určitého povolání nebo stavu, dává tím najevo, že je schopen jednat se znalostí a pečlivostí, která je s jeho povoláním nebo stavem spojena. Jedná-li bez této odborné péče, jde to k jeho tíži.

45. Ke vzniku povinnosti nahradit škodu dle ust. § 2950 věta první o.z. je nutné splnění několika předpokladů, jednak škůdce musí být odborníkem v daném oboru, za vykonanou práci mu byla poskytnuta odměna, podá neúplnou či nesprávnou informaci nebo škodlivou radu v rámci své odbornosti ve smyslu ust. § 5 odst. 1 o.z., poškozenému vznikne újma a je dána příčinná souvislost mezi újmou a jednáním škůdce. V daném případě se nevyžaduje zavinění (objektivní odpovědnost) a není stanoven zvláštní liberační důvod. Jedná se o úpravu subsidiární, která se uplatní tak, kde není zvláštní úprava. Při zkoumání podmínek pro přiznání nároku na náhradu škody by soud měl vždy zvažovat míru pochybení odborníka (blíže rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 25 Cdo 3186/2010 ze dne 28.6.2012).

46. Ve vztahu k vzniku povinnosti nahradit škodu dle ust. § 2950 věta první o.z. proto soud činí závěr: žalovaná vystupovala jako odborník v realitním zprostředkování (realitní zprostředkovatele), přijala za vykonanou činnost úplatu a současně však nebylo prokázáno, že žalovaná poskytla žalobkyni nesprávnou informace v daném případě o předmětu nájmu a za jakým účelem byl prostor zkolaudován, event. nebylo prokázáno, že realitní zprostředkovatel zamlčel žalobkyni informaci spočívající v absenci příslušného stavebního rozhodnutí. Ve vztahu k prokázání této skutečnosti žalobkyně přes výzvu soudu neunesla důkazní břemeno.

47. Skutečnost, že by žalovaná, jednající panem , jméno FO, žalobkyni poskytla neúplnou nebo nepravdivou informaci ohledně toho k jakému účelu je nebytový prostor zkolaudován nevyplývá za žádného listinného důkazu, současně ani z provedených svědeckých výslechů nebyla tato skutečnost jednoznačně prokázána, neboť jak soud již uvedl, svědecké výpovědi byly nevěrohodné pro blízké příbuzenské vztahy a rovněž rozpornost výpovědi (viz např. již uváděné: ve vztahu ke kolaudaci svědek uvedl, že má informaci zprostředkovaně od dcery, která se na to dotazovala na první schůzce, následně uvedl, že se dcera dotazovala při podpisu, kterému byl přítomen). V řízení tak nemohlo být postaveno na jisto, zda žalobkyně vůbec žádala tuto informaci a jaká konkrétní informace byla poskytnuta, kým byla poskytnuta, komu byla poskytnuta a rovněž ve vztahu k jakému nebytovému prostoru, a to i s ohledem na výslech žalobkyně, které krom účelu spočívající v provozování kosmetického salónu uvedla, že chtěla prodávat kosmetické výrobky.

48. Žalobkyně namítla rovněž neplatnost právního jednání (smlouvy) z důvodu uvedení v omyl ohledně předmětu nájmu. Podle ust. § 583 o.z. jedná-li někdo v omylu o rozhodující okolnosti a byl-li v omyl uveden druhou stranou, je právní jednání neplatné. Podle ust. § 584 o.z. týká-li se omyl vedlejší okolnosti, kterou ani strany neprohlásily za rozhodující, je právní jednání platné, ale osoba uvedená v omyl má vůči původci omylu právo na přiměřenou náhradu. O právně relevantní omyl se jedná mimo jiné tehdy, jestliže jej druhá strana vyvolá. Jestliže je dovozena informační povinnost, pak její nesplnění je vyvolání omylu a může vést za splnění dalších předpokladů (jde-li o rozhodující okolnost) k neplatnosti smlouvy. Úprava omylu se použije, jestliže nebyla splněna informační povinnost a strana se může dovolat relativní neplatnosti a požadovat náhradu škody podle ust. § 584 o.z. pro porušení informační povinnosti.

49. Soud ve vztahu k uvedenému zkonstatoval, že žalobkyně neprokázala, že jí byla poskytnuta nepravdivá /neúplná informace od odborníka ve smyslu ust. § 2950 o.z. , o tom k jakému účelu je nebytový prostor zkolaudován, proto také nemohlo být prokázáno, že žalobkyně takovým jednáním žalované byla uvedena v omyl, smlouvu proto soud má v tomto ohledu za platnou. Nebyla dostatečně zpochybněla ani platnost smlouvy stran jazykové vybavenosti s tím, že žalobkyně uvedla, že českému jazyku na běžné úrovni rozumí, rozuměla ostatně i obsahu soudního jednání, uvedla pouze že hůře hovoří, svědek, přítomný podpisu smlouvy, také znalost českého jazyka nepopřel. Jednání probíhala v českém jazyce, žalobkyně připomínkovala nájemní smlouvu, nelze učinit závěr, že jednání žalobkyně nerozuměla.

50. Nebylo prokázáno ani porušení smluvní nebo zákonné povinnosti, které vedlo k vzniku škody ve smyslu ust. § 2913 o.z. a ust. § 2910 o.z.

51. Soud učinil závěr, že plnění poskytnuté žalovanou žalobkyni není vadným plněním a nebyly porušeny povinnosti sjednané smlouvu s tím, že nebylo prokázáno, že by žalovaná nesplnila základní a mezi stranami smlouvy definované povinnosti dle smlouvy (čl. II nenabízet nemovitost, oznamovat zájemcům, že nemovitost již není k dispozici, vyvíjet činnost směřující k uzavření smlouvy s vlastníkem a sdělovat bez zbytečného odkladu okolnosti důležité pro uzavření smlouvy), event. povinnosti, které se váží k účelu dané smlouvy.

52. Žalovaná činila kroky k uzavření nájemní smlouvy, nenabízela nemovitost jiným zájemcům a k uzavření smlouvy o nájmu nebytového prostoru nakonec také došlo. Takto je v rezervační smlouvě definován předmět plnění, vzájemná práva a povinnosti a žalované náleží odměna za splnění těchto povinností. Žalovaná smluvní povinnosti neporušila, proto smluvní strany jsou nadále vázány mezi nimi uzavřenou smlouvou a žalobkyni nevzniklo právo na vrácení složené zálohy – která se stala provizí.

53. Neměl-li předmět nájemní smlouvy (realitní smlouvy) dle žalobkyně jí žádané vlastnosti nelze odpovědnost za případné porušení povinnosti z nájemní smlouvy a případné vadné plnění z této smlouvy rozšiřovat na realitního zprostředkovatele.

54. Ohledně zákonné povinnosti podle ust. § 12 zákona č. 39/2020 Sb. zákona o realitním zprostředkování je relativní zprostředkovatel povinen poskytnout zájemci o nabytí vlastního práva k nemovitosti, nebo práva, jež obsahuje nebo s nímž je spojeno oprávnění užívat nebo používat nemovitou věci, byt nebo nebytový prostor, informace o konkrétních závadách a omezeních váznoucích na předmětu převodu, nebo předmětu užívání nebo používání, které plynou z veřejných seznamů a dále těch, o nichž realitní zprostředkovatel věděl nebo vzhledem ke své odborné způsobilosti měl vědět.

55. Nebylo prokázáno, že by žalovaná nesplnila shora danou povinnost dle ust. § 12 zákona o realitním zprostředkování s tím, že ve vztahu k informacích zjistitelných z veřejných seznamů nepanoval mezi účastníky spor a vztahu k informacím, o nichž realitní zprostředkovatel věděl nebo vzhledem ke své odborné způsobilosti měl vědět, tedy o tom, jak je daný prostor zkolaudován, nebylo v řízení prokázáno, jaké konkrétní informace žalovaná žalobkyni poskytla, ve vztahu k jakému nebytovému prostoru. Současně sama žalobkyně uváděla také účel, pro který prostor byl zkolaudován (prodej kosmetiky) a užívání k dalšímu účelu deklarovaného žalobkyní (kosmetický salón) nebylo vyloučeno, pro prostor mohlo být příslušné kolaudační rozhodnutí vydáno, resp. zprostředkovatel z této informace mohl vycházet a nemuselo to být považována při realitním obchodu mezi stranami za omezení užívání. Z tohoto pohledu nemá soud za přiléhavé ani rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 6 uvedené žalobkyní, neboť tam se jednalo o informační povinnost ve vztahu k okolnostem, které znamenaly reálné omezení budoucího vlastníka a pro toto reálné omezení došlo k odstoupení od smlouvy. V nyní posuzované věci žalobkyně nebytový prostor odmítla převzít z jiných důvodů a lze souhlasit s žalovanou, že se jedná v případě námitky absence kolaudačního rozhodnutí pro daný účel o důvod zástupný56. Podle ust. § 3 odst. 1 zákona o realitním zprostředkování zahrnuje realitní zprostředkování vždy vyhledání toho, kdo má zájem o uzavření realitní smlouvy se zájemcem a podle ust. § 3 odst. 2 zákona o realitním zprostředkování realitní zprostředkování zahrnuje zpravidla a) poskytnutí inzertní služby, b) posouzení stavu nemovité věci a zpracování návrhu nabídkové ceny, c) zpracování marketingu nemovité věci, d) zajištění prohlídky nemovité věci, e) obstarání stavebně technické dokumentace související s nemovitou věcí, f) zprostředkování poskytnutí právních služeb, g) zprostředkování úschovy za účelem zajištění plnění z realitní smlouvy.

57. Lze tak přisvědčit žalované, že povinnost, kterou má realitní zprostředkovatel (nadto) vůči zájemci uvedená v odst. 1 byla splněna, neboť realitní zprostředkovatel vyhledal osobu, která má zájem uzavřít realitní smlouvy se zájemcem (v daném případě pronajímatelem), žalobkyní uváděná povinnost dle ust. § 3 odst. 1 písm. e) zákona o realitním zprostředkování, obstarání stavebně technické dokumentace není ani žádnou povinnou činností realitního zprostředkovatele, proto nelze učinit závěr, že by žalovaná nevykonala činnost realitního zprostředkovatele.

58. Soud se současně zabýval tím, zda má žalobkyně nárok na vydání bezdůvodného obohacení a to z důvodu, že odstoupila od smlouvy a tím nastaly zákonem předpokládané následky tj. zrušení závazkového právního vztahu od počátku a vznik povinnosti příslušnému subjekt vrátit plnění poskytnuté na základě této smlouvy (provizi).

59. Podle ust. § 2001 o.z. od smlouvy lze odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon. Podle ust. 2002 odst. 1 o.z. poruší-li strana smluv podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět , že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala, v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není. Podle odst. 2 citovaného ustanovení strana může od smlouvy odstoupit bez zbytečného odkladu poté, co z chování druhé strany nepochybně plyne, že poruší smlouvu podstatným způsobem, nedá-li na výzvu strany přiměřenou jistotu.Podle ust. § 2004 odst. 1 o.z. odstoupení od smlouvy se závazek zrušuje od počátku. Podle ust. § 2004 odst. 2 plní-li dlužník z části, může věřitel odstoupit od smlouvy jen ohledně nesplněného zbytku plnění. Nemá-li však částečné plnění pro věřitele význam, může věřitel od smlouvy odstoupit ohledně celého plnění.

60. Podle ust. § 2991 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).

61. Jedná se o situaci plnění z právního důvodu, který odpadl, tj. právní důvod v době plnění existoval a až později došlo k jeho odpadnutí, čímž se z plnění na základě něj poskytnutého stalo bezdůvodné obohacení. Za této situace se proto soud zabýval posouzením skutečností, pro které žalobkyně od smlouvy o rezervaci odstoupila, tedy tím, zda tyto skutečnosti jsou způsobilým důvodem pro řádné odstoupení od smlouvy o rezervaci. Jak bylo již uvedeno shora nebylo prokázáno, že by žalovaná zamlčela podstatnou informaci (pro jaké užití je daný prostor zkolaudován), s jejíž znalostí by žalobkyně smlouvu neuzavřela a byla by oprávněna od smlouvy odstoupit. Ostatně z výslechu samotné žalobkyně nevyplynulo, že by otázka nedostatečného sdělení ve vztahu k rozhodnutí o způsobu užívání nebytového prostoru byla pro žalobkyni podstatná. Naopak soud má za prokázané, že podstatnější pro žalovanou bylo uspořádání prostoru, jeho vybavení, finance. Důvod pro odstoupení patrně spočívala v nevyhovujícím faktickém stavu, tedy stavu, se kterým byla žalobkyně seznámena již před podpisem smlouvy, proto žalobkyni nenáleží částka 29 000 Kč ani z důvodu odstoupení od smlouvy.

62. Soud věc, jak byla po skutkové stránce prokázána, posoudil po právní stránce podle všech shora uvedených ustanovení a dospěl k závěru o nedůvodnosti podané žaloby, kterou v plném rozsahu zamítl s důvody uvedenými shora, tedy, že byla platně uzavřena smlouvu o rezervaci. Současně nebylo přes poučení soudu prokázáno, že by žalovaná poskytla žalobkyni neúplnou či nepravdivou informaci či ji uvedla v omyl, nevznikl tak žalobkyni nárok na náhradu škody tím způsobenou, event. nárok na vydání bezdůvodného obohacení. Dále nebylo prokázáno ani porušení smluvních či zákonných povinností zprostředkovatele podle zvláštního zákona o realitním zprostředkování i obecných předpisů. Žalobkyně nemá nárok na vrácení provize ani z důvodu nároku na vydání bezdůvodného obohacení pro odstoupení od smlouvy a nebylo prokázáno, že by žalobkyně měla nárok na vrácení provize z důvodu vadného plnění. Smluvní strany jsou nadále vázány mezi nimi uzavřenou smlouvou o rezervaci a žalobkyni nevzniklo právo na vrácení složeného rezervačního depozita, které se stalo uzavřením nájemní smlouvy provizí žalované, proto bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku I.

63. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že v řízení zcela úspěšné žalované přiznal nákladu nákladů řízení v částce 33 280 Kč spočívající v odměně advokátka dle ust. § 6 odst. 1 ve spojení s ust. § 7 bod 5 a ust. § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právní služeb (advokátního tarifu) z tarifní hodnoty ve výši 29 000 Kč, a to ve výši 13 x 2 260 Kč (za úkony podle ust. § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) advokátního tarifu - převzetí zastoupení, vyjádření k výzvě soudu ze dne 24.10.2023 včetně doplnění ze dne 30.1.2024, účast na jednání soudu dne 12.2.2024, vyjádření ze dne 12.3.2024, replika ze dne 25.3.2024, účast na jednání soudu dne 8.4.2024 trvající déle než dvě hodiny, vyjádření ze dne 16.4.2024, vyjádření ze dne 14.6.2024, účast na jednání soudu dne 17.7.2024, účast na jednání soudu dne 4.92024, účast na jednání soudu dne 23.10.2024 trvající déle než 2 hodiny), dále tomu odpovídajících 13 paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč dle ust. § 13 odst. 4 advokátního tarifu. O lhůtě k plnění rozhodl soud s odkazem na ust. § 160 o.s.ř. a o platebním místě s odkazem na ust. § 149 o.s.ř. (výrok II.).

64. Podle ust. § 148 odst. 1 o.s.ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Soud proto také rozhodl o tom, že žalobkyně je povinna nahradit ČR – Obvodnímu soudu pro Prahu 5 náklady státu představující soudem vyplacené tlumočné tlumočníkovi , tituly před jménem, , jméno FO, , IČO: , IČO, sídlem , adresa, ve výši 2 722,50 Kč a tlumočnici , tituly před jménem, , jméno FO, , IČO: , IČO, , sídlem , adresa, , které bude odměna stanovena samostatným rozhodnutím. Tlumočné bylo vyplaceno v souvislosti s dokazováním ve věci – výslechy svědků a žalobkyně, nejedná se v daném případě o náklady státu vzniklé v souvislosti s právem jednat v mateřském jazyce dle ust. § 18 o.s.ř. Kritériem, podle kterého soud rozhoduje, kdo z účastníků státu náklady nahradí, je výsledek řízení. V řízení sporném odpovídá výsledek řízení v zásadě úspěchu ve věci. Náklady řízení státu platí ten účastník, který ve věci nebyl úspěšný, případně oba účastníci podle poměru svého (ne)úspěchu ve věci. Soud proto uložil žalobkyni povinnost k úhradě veškerých nákladů státu představující tlumočné ve výši, která bude stanovena samostatným usnesením (výrok III.).