70 C 48/2026

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl samosoudkyní Mgr. Pavlou Kuřinovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně A ., reg. č. Anonymizováno , sídlem Adresa žalobkyně A , jednající v ČR prostřednictvím Jméno žalobkyně A , organizační složka, IČO: Anonymizováno , sídlem Adresa žalobkyně B , zastoupená advokátem Jméno advokáta , sídlem Adresa advokáta , proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného , bytem Adresa žalovaného , o zaplacení částky 33 648,39 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 33 648,39 Kč spolus kapitalizovaným úrokem za období od 15.6.2023 do 12.10.2024 ve výši 1 547,37 Kč,s kapitalizovaným úrokem za období od 13.10.2024 do 27.11.2025 ve výši 7 339,89 Kčs úrokem z úvěru ve výši 10,99 % ročně z částky 33 648,39 Kč od 28.11.2025 do zaplacení,se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 33 648,39 Kč od 28.11.2025 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 4 250 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně , Jméno advokáta, .

1. Žalobou ze dne 6.1.2026 se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit jí částku 33 648,39 Kč s příslušenstvím.

2. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně vyplývající ze smlouvy o hotovostním úvěru „mPůjčka plus“ č. , Anonymizováno, , tedy smlouvy o úvěru (dále jen „Smlouva“) uzavřené dne 15.6.2023 mezi žalovaným a žalobkyní. Žalovaný byl seznámen s nedílnými součástmi smlouvy, tj. s Podmínkami pro poskytování hotovostních úvěrů, Všeobecnými podmínkami pro zakládání a vedení účtů fyzických osob v mBank, Sazebníkem bankovních poplatků mBank a Formulářem obsahující informace o spotřebitelském úvěru. Smlouva byla uzavřena na dálku, elektronicky prostřednictvím internetového bankovnictví žalovaného, a to zadáním autorizačního kódu, který nahrazuje podpis žalovaného a kterým žalovaný potvrdil souhlas se smlouvou o úvěru.

3. Před poskytnutím úvěru žalobkyně posuzovala schopnost žalovaného splácet úvěr, a to na základě údajů sdělených žalovaným, lustrací ve veřejných i neveřejných registrech (bankovní a nebankovní registr, databáze neplatných dokladů vedená Ministerstvem vnitra, insolvenční rejstřík, rejstříku exekucí), v interní databázi žalobkyně, přičemž žalobkyně ověřila příjem žalovaného z výpisů z běžného účtu a při stanovení výdajů vycházela z interního ekonomického modelu pracujícího se statistickými daty a aktuálními údaji životních nákladů a normativních nákladů na bydlení. Veškeré zjištěné údaje o poměrech žadatele byly hodnoceny individuálně v souladu se schvalovací strategií banky, banka porovnávala zjištěný příjem s výdaji odhadnutými na základě historických dat ČSÚ, event. zjištěnými z výpisu z běžného účtu a lustrací v databází. Výpočtem žalobkyně získala částku disponibilních prostředků. V rámci posuzování schopnosti žalovaného splácet úvěr nebyly zjištěny žádné skutečnosti, které by bránily poskytnutí prostředků, byl zjištěn dostatečný disponibilní zůstatek k úhradě splátky, proto žalobkyně úvěr žalovanému poskytla.

4. Smlouvou byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 40 000 Kč, který byl žalovaný povinen splatit ve formě 60 měsíčních splátek ve výši 969,50 Kč splatných vždy k 11. dni v měsíce. Smlouvou byly sjednán úrok z úvěru ve výši 10,99 % ročně z dosud nesplacené části čerpané jistiny. Žalovaný byl povinen hradit také sjednané poplatky dle aktuálního sazebníku.

5. Žalobkyně byla oprávněna odstoupit od smlouvy, pokud žalovaný poruší smluvní ujednání tím, že se ocitne v prodlení se splacením více než dvou splátek nebo jedné splátky déle než 3 měsíce.

6. Jelikož žalovaný nehradil splátky řádně, nebyla uhrazena splátka za měsíc srpen, září, říjen 2024, využila žalobkyně své oprávnění a smlouvu vypověděla dopisem odeslaným žalovanému, čímž se celý dluh stal splatný ke dni 12.10.2024.

7. Dlužná částka je tvořena nesplacenou jistinou ve výši 33 648,39 Kč, kapitalizovanými úroky za období od 15.6.2023 do 12.10.2024 na částku 1 547,37 Kč, kapitalizovanými úroky za období od 13.10.2024 do 27.11.2025 na částku 7 339,89 Kč, úrokem z úvěru ve výši 10,99 % ročně z částky 33 648,39 Kč od 28.11.2025 do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 33 648,39 Kč od 28.11.2025 do zaplacení. Součástí žalované částky nejsou žádné poplatky.

8. Žalovaný dluh neuhradil ani po zaslání předžalobní výzvy, proto žalobkyně navrhla, aby soud žalobě vyhověl.

9. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

10. Jelikož v řízení bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci řízení s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili, postupoval soud podle ust. § 115a o.s.ř. ve spojení s ust. § 101 odst. 4 o.s.ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání.

11. Z listinných důkazů založených ve spise učinil soud skutková zjištění, že mezi žalovaným a žalobkyní byla na základě žádosti žalovaného uzavřena dne 22.2.2023 smlouva o vedení účtu, na základě níž banka poskytovala žalovanému bankovní služby – mj. se banka zavázala pro žalovaného vést běžný účet a vydat mu platební kartu (zjištěno ze žádosti o zřízení účtu a ze smlouvy o vedení účtu ze dne 22.2.2023).

12. Dne 15.6.2023 uzavřela žalobkyně s žalovaným na jeho žádost smlouvu o hotovostním úvěru „mPůjčka plus“ č. , Anonymizováno, , na základě které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 40 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splatit spolu s úrokem z úvěru ve výši 10,99 % ročně v 60 pravidelných měsíčních splátkách po 969,50 Kč splatných vždy k 11. dni v měsíci. Smlouva byla uzavřena dálkově, elektronicky prostřednictvím internetového bankovnictví žalovaného, a to zadáním autorizačního kódu. Nedílnou součástí smlouvy byly Podmínkami pro poskytování hotovostních úvěrů, Všeobecné podmínky pro zakládání a vedení účtů fyzických osob v mBank, Sazebník bankovních poplatků mBank a Formulář obsahující informace o spotřebitelském úvěru. Žalovaný byl povinen hradit také sjednané poplatky dle aktuálního sazebníku (čl. 3 smlouvy). Žalobkyně byla oprávněna vypovědět smlouvu a vypovězením se stávají veškeré neuhrazené pohledávky splatné k poslednímu dni výpovědní lhůty (čl. 7 smlouvy a čl. 6 Podmínek pro poskytování hotovostních úvěrů). V žádosti žalovaný uvedl, že je svobodný, bydlí v družstevním bytě, je zaměstnán v oboru kultura - u Městských divadel pražských v pracovním poměru na dobu neurčitou. Výdaje vyčíslil na částku 5 750 Kč na bydlení, příjem uvedl ve výši 25 000 Kč (zjištěno ze žádosti o úvěr ze dne 12.6.2023, ze smlouvy o hotovostním úvěru „mPůjčka plus“ ze dne 15.6.2023 včetně nedílných součástí smlouvy, z dokladu o odeslání SMS kódu).

13. Žalobkyně učinila lustraci žalovaného v bankovních registrech s negativním záznamem. Dále zjistila, že žalovaný není veden v insolvenčním rejstříku, předložený doklad není v databázi neplatných dokladů Ministerstva vnitra, nebyl zjištěn negativní záznam v interních databází banky. Na základě porovnání příjmů a výdajů uvedených v žádosti, které bylo ověřeny z výpisu z běžného účtu č. , č. účtu, a následného zjištění disponibilních prostředků ve výši 15 788,50 Kč, postupem banky zohledňující sociodemografické modely, provedené lustrace, platební historii žalovaného a výskyt podezřelých rozdílu v žádostech žadatele banka poskytnutí úvěru schválila s tím, že nemá pochybnosti o schopnosti žalovaného hradit úvěr (zjištěno z výpisu provedených lustrací a posouzení úvěruschopnosti klienta). Z výpisu z běžného účtu žalovaného byl ověřen příjem v období od dubna 2023 do černa 2023 ve výši cca 22 000 Kč měsíčně (mzda Městská divadla pražská) (zjištěno z výpisu z běžného účtu č. , č. účtu, vystaveného dne 25.11.2025).

14. Žalovaný dne 15.6.2023 čerpal peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splátek, když neuhradil řádně splátku splatnou v měsíci srpnu, září a říjnu 2024 (zjištěno z výpisu platební bilance -historie úvěru).

15. Žalobkyně využila svého oprávnění a dopisem ze dne 12.10.2024 odstoupila od smlouvy pro prodlení s úhradou splátek (zjištěno z dopisu ze dne 12.10.2024).

16. Dluh žalovaného byl ke dni 12.7.2024 tvořen jistinou ve výši 33 648,39 Kč (zjištěno z výpisu platební bilance - historie úvěru).

17. Naposledy byl žalovaný o výši dluhu informován dopisem ze dne 3.12.2025, kterým byl vyzván k úhradě dluhu před podáním žaloby (zjištěno z předžalobní upomínky ze dne 3.12.2025, včetně podacího archu).

18. Na základě výše uvedeného učinil soud skutkový závěr, že žalovaný a žalobkyně uzavřeli smlouvu o poskytování bankovních služeb a produktů, na základě které byl žalovaném zřízen běžný účet a poskytnuta karta. Následně žalovaný a žalobkyně uzavřeli úvěrovou smlouvu, na základě které byl žalovanému poskytnut v hotovosti úvěr ve výši 40 000 Kč. Před poskytnutím úvěru žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, přičemž vycházela z prohlášení žalovaného, které bylo ověřeno údaji z databází informací a výpisem z běžného účtu žalovaného. Žalovaný byl povinen čerpaný úvěr splatit prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek dle smlouvy spolu s úrokem z úvěru ve výši 10,99 % ročně, což řádně nečinil, a proto žalobkyně smlouvu vypověděla a úvěr prohlásila ke dni 12.10.2024 za okamžitě splatný. Žalovaný byl naposledy na úhradu dluhu upomenut předžalobní upomínkou.

19. Žalobkyně žádá zaplacení nesplacené jistiny ve výši 33 648,39 Kč, spolu s kapitalizovanými úroky za období od 15.6.2023 do 12.10.2024 ve výši 1 547,37 Kč, s kapitalizovanými úroky za období od 13.10.2024 do 27.11.2025 ve výši 7 339,89 Kč, s úrokem z úvěru ve výši 10,99 % ročně z částky 33 648,39 Kč od 28.11.2025 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 33 648,39 Kč od 28.11.2025 do zaplacení.

20. Po právní stránce soud posuzoval vztah mezi žalobkyní a žalovaným podle ust. § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru) s tím, že strany uzavřely smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu tohoto zákona, podle něhož je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dále věc posuzoval podle zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), konkrétně podle ust. § 2395 o. z., na základě něhož se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

21. Soud se v prvé řadě zabýval tím, zda byla řádně před poskytnutím úvěru posouzena schopnost žalovaného splácet úvěr ve smyslu ust. § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy, podle něhož poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle ust. § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

22. Soud k rozhodnutí o oprávněnosti nároku žalobkyně na vrácení úvěru včetně příslušenství posoudil ex offo platnost dané smlouvy z hlediska toho, zda žalobkyně dostála své zákonné povinnosti posoudit úvěruschopnost žalovaného jakožto dlužníka náležitým způsobem. Soud učinil závěr, že žalobkyně před poskytnutím úvěru řádně posoudila schopnost žalovaného splácet úvěr s odbornou péčí, když vycházela z údajů poskytnutých žalovaným, které byly ověřeny v interních a externích databázích, zejména v bankovním a nebankovním registru klientských informací, insolvenčním rejstříku a databází , právnická osoba, a dále byl příjem ověřen výpisem z běžného účtu žalovaného. O skutečnosti řádného posouzení schopnosti splácet úvěr svědčí také okolnost, že žalovaný úvěr delší dobu řádně hradil. Z výpisu z účtů nebyly patrné žádné mimořádné výdaje, proto je akceptovatelné, pokud žalobkyně vycházela ze statistickým modelů při určení výše výdajů.

23. Soud dále v této situaci hodnotí důkazy jako dostatečné a pokládá skutkový stav za jednoznačně zjištěný, odpovídající žalobním tvrzením, proto má za prokázaného skutkového stavu za to, že žalobkyně a žalovaný platně uzavřeli v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními smlouvu o úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky, které žalovaný řádně dle smlouvy nevrátil, proto došlo k zesplatnění pohledávky.

24. Žalovaný tak dluží ke dni podání žaloby žalovanou částku představující dlužnou jistinu 33 648,39 Kč, kapitalizované úroky za období od 15.6.2023 do 12.10.2024 ve výši 1 547,37 Kč, kapitalizované úroky za období od 13.10.2024 do 27.11.2025 ve výši 7 339,89 Kč, úrok z úvěru ve výši 10,99 % ročně z částky 33 648,39 Kč od 28.11.2025 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 33 648,39 Kč od 28.11.2025 do zaplacení.

25. Nárok na zaplacení úroku z úvěru vyplývá ze smluvních ujednání a ust. § 2399 o.z. s limitací danou zákonem o spotřebitelském úvěru (ust. § 122 odst. 4) a trvá do úplného zaplacení. Nárok na zaplacení úroku z prodlení vychází z ust. § 1970 o.z. a jeho výše z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. s tím, že zákonný úrok z prodlení je žádán za dobu prodlení s úhradou dluhu a povinnost trvá do zaplacení. Úrok z úvěru a úrok z prodlení žalobkyně uplatňuje vedle sebe s ohledem na stanovisko Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 33 Odo 657/2005.

26. Za shora uvedeného stavu tak soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Soud proto žalobě vyhověl a uložil žalovanému uhradit dluh tak, jak byl žalobou uplatněn. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 věty první o.s.ř., když neshledal podmínky pro její prodloužení (výrok I.).

27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. s tím, že žalobkyně byla v řízení zcela úspěšná, náleží jí proto náhrada nákladů řízení v částce 4 250 Kč. Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 346 Kč a nákladů na zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená za 3 úkony právní služby - příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby, a to s odkazem na ust. § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“) po 700 Kč podle ust. § 14b odst. 1 advokátního tarifu dále tomu odpovídající 3 paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle ust. § 14b odst. 6 písm. a) advokátního tarifu, vše vyjma soudního poplatku navýšené s odkazem na ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. o daň z přidané hodnoty ve výši 504 Kč (počítáno z částky 2 400 Kč v sazbě 21 %). Lhůta k plnění byla stanovena s ohledem na ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. a platební místo podle ust. § 149 o.s.ř. (výrok II).

28. Odměna právního zástupce za úkony předcházející podání žaloby, včetně byla stanovena s odkazem na ust. § 14b advokátního tarifu, neboť soudu je z jeho úřední činnosti známo, že žalobkyně podává typově shodné žaloby, a to na ustáleném vzoru, opakovaně ve velkém množství (tzv. formulářové žaloby), taková žaloba má podobu využitého vzoru, jenž se odlišuje od jiných žalob jen v minimální míře, a to právě takové, aby mohl být návrh, co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení, dostatečně individualizován. Základ právní argumentace, včetně její stylizace a formálního vyjádření je totožný či jen s drobnými odchylkami. Za takových okolností je nutné uzavřít, že sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíše administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby, proto právnímu zástupci náleží odměna podle ust. § 14b advokátního tarifu.