70 C 57/2026

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl samosoudkyní Mgr. Pavlou Kuřinovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO: Anonymizováno , sídlem Adresa žalobkyně , zastoupená advokátem Jméno advokáta , sídlem Adresa advokáta , proti žalovanému: Anonymizováno , narozený Anonymizováno , bytem Anonymizováno , o zaplacení částky 45 347,86 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 18 588,07 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 18 588,07 Kč od 9. 12. 2025 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 26 759,79 Kč spolus kapitalizovaným úrokem z úvěru ve výši 8 563,28 Kč,s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 3 698,31 Kč,s úrokem z úvěru ve výši 12,75 % ročně z částky 43 749,11 Kč od 1. 8. 2025 do zaplacení,se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 43 749,11 Kč od 1. 8. 2025 do 8. 12. 2025,se zákonným úrokem z prodlení ve výši 1,25 % ročně z částky 25 161,04 Kč od 9. 12. 2025 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou ze dne 8.12.2025 ve znění zaslaného doplnění se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit jí částku 45 347,86 Kč s příslušenstvím.

2. Žalobkyně uvedla, že dne 3.2.2023 poskytla právní předchůdkyně žalobkyně, , právnická osoba, , jednající v České republice prostřednictvím , právnická osoba, , IČO: , IČO, , sídlem , adresa, , a to pod obchodní značkou , Anonymizováno, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) žalovanému k jeho žádosti revolvingový úvěr č. , hodnota, s úvěrovým rámcem 70 000 Kč, který byl žalovaný oprávněn čerpat opakovaně vždy až do výše úvěrového limitu. K prvotnímu čerpání žalovaným došlo dne 6.2.2023, a to na úhradu kupní ceny nákupu žalovaného ve výši 14 215 Kč. Žalovanému byla smlouvu poskytnuta , Anonymizováno, kreditka, tj. úvěrová karta, která umožňovala žalovanému výběr hotovosti a hradit platby za zboží a služby. Žalobkyně dále doplnila že žalovaný za dobu trvání úvěru celkem čerpal částku 76 231 Kč a celkem uhradil za dobu trvání závazku pouze částku 57 642,93 Kč.

3. Žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky vrátit spolu s úrokem z úvěru ve výši 26,28 % p.a. v pravidelných měsíčních splátkách po 766 Kč vždy k 17. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém došlo k prvnímu čerpání úvěru, tj. počínaje 17.3.2023. Žalovaný se dále zavázal hradit veškeré náklady spojené s vymáháním a poplatky spojené se smlouvou o úvěru, konkrétně byl žalovaný povinen hradit sjednané pojištění úvěru.

4. Podle čl. 3.2 Produktových podmínek pro revolvingové úvěry v případě, že se žalovaný dostane do prodlení se splacením jedné splátky po dobu delší než tři měsíce nebo do prodlení s placením více než dvou splátek v dohodnuté době, byla právní předchůdkyně žalobkyně oprávněna prohlásit úvěr za okamžitě splatný.

5. Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení portfolia s tím, že ke dni 1.11.2023 došlo k postoupení úvěrových smluv, rámcových smluv, pojistných smluv uvedených v seznamu, který tvoří přílohu notářského zápisu sp.zn. NZ 369/2023.

6. Jelikož žalovaný úvěr řádně nehradil, využila banka svého oprávnění a prohlásila úvěr ke dni 30.11.2024 za okamžitě splatný.

7. Žalovaný nezaplatil dluh ani na základě upomínky před podáním žaloby ze dne 21.7.2025 a žalobkyně požaduje uhradit dlužnou jistinu ve výši 43 749,11 Kč, dlužné poplatky ve výši 1 598,75 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ke dni 31.7.2025 ve výši 3 698,30 Kč, kapitalizovaný úrok z úvěru ke dni 31.7.2025 ve výši 8 563,28 Kč, a dále počínaje dnem 1.8.2025 až do zaplacení úrok z úvěru ve výši 12,75 % ročně z částky 43 749,11 Kč a úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 43 749,11 Kč.

8. Dlužné poplatky ve výši 1 598,75 Kč jsou tvořeny dlužným pojistným ve výši 199,75 Kč za období od července 2024 do listopadu 2024 (tj. 6 x 199,75 Kč) a dále náhradou za upomínku ze dne 6.9.2024 ve výši 600 Kč.

9. Před poskytnutím úvěru právní předchůdkyně žalobkyně posuzovala schopnost žalovaného splácet úvěr, a to na základě informacích získaných od žalovaného z žádosti o úvěr, ve které žalovaný uvedl měsíční příjem ve výši 40 000 Kč. Celkové příjmy domácnosti, které banka zohlednila byly ve výši 80 000 Kč. Žalovaný v žádosti uvedl výdaje ve výši 22 000 Kč měsíčně s tím, že uvedené výdaje byly porovnány a hodnoceny na základě statistických údajů, sociodemografických modelů banky a rovněž výstupů z interních a externích registrů. Žalovaný dále v žádosti uvedl splátku ve výši 3 500 Kč, která byla bankou ověřena v systému. Nové splátkové zatížení proto činilo 7 000 Kč. Příjem klienta byl hodnocen jako dostatečný pro poskytnutí úvěru po odečtení výdajů a splátkového zatížení. Správnost posouzení úvěruschopnosti byla ověřena skutečností, že žalovaný úvěr zpočátku řádně hradil po dobu 2 let.

10. Žalobkyně odkázala na judikaturu, podle níž věřitel získává informace především od spotřebitele (viz rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci ze dne 17.10.2017, sp.zn. , spisová značka, ) a dále z veřejných rejstříků (viz rozsudek Krajského soudu v , adresa, ze dne 15.12.2017, č.j. , spisová značka, ). Rovněž v daném případě právní předchůdkyně žalobkyně ověřila výši závazků a platební morálku ve veřejných registrech (insolvenční rejstřík, Centrální evidence exekucí) a dále učinila lustraci žalovaného v interních registrech. Žalobkyně odkázala na rozsudek Soudního dvora C-449/13 ze dne 18.12.2014 ve věci CA Consumer Finance SA v. Ingrid Bakkaus s tím, že Je věcí poskytovatele, z jakých konkrétních informací bude při posuzování vycházet a jaký způsob ověření úvěruschopnosti zvolí. Dostatečnost informací se může lišit podle okolností, za nichž došlo k uzavření smlouvy, podle osobní situace žadatele nebo podle částky. Při posouzení je možné dle uvedeného rozhodnutí zohlednit dříve získané znalosti o finanční situaci žadatele. Rovněž právní řád České republiky striktně neupravuje způsob posouzení úvěruschopnosti s tím, že pokud by zákonodárce chtěl, aby docházelo vždy k ověření příjmů, mohl dát věřitelům přístup do databází s údaji o příjmu osoby, které vedou státní orgány.

11. Výše uvedené vstupní informace jsou posuzovány ve vzájemných souvislostech a právní předchůdkyně žalobkyně neměla pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet. Žalobkyně doplnila, že nižšími soudy jsou nepřesně interpretovány závěry vyšších soudů (např. rozsudek NSS ze dne 1.4.2015 sp.zn. , spisová značka, , rozsudek NS ze dne 25.7.2018 sp.zn. , spisová značka, , rozsudek NS ze dne 20.3.2019 sp.zn. , spisová značka, , nález ÚS ze dne 26.2.2019 sp.zn. III. ÚS 4129/18) a finančního arbitra a dochází k paušalizaci závěru v nich uvedených namísto individuálního posouzení s tím, že odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 1.7.2020 sp.zn. , spisová značka, , podle něhož i v případě, že nebyly doloženy příjmy a výdaje, mohl poskytovatel úvěru při posuzování úvěruschopnosti vycházet z jiných údajů k ověření příjmu (např. z výpisu z katastru nemovitostí, z insolvenčního rejstříku, evidence exekucí). Na závěr žalobkyně zdůraznila, že ochrana spotřebitele není absolutní, pouze zaručuje určité záruky k tomu, aby nebyla zneužita spotřebitelova nezkušenost v obchodním styku a byla posílena jeho práva. V žádné případě však ochrana spotřebitele nechrání spotřebitelovu nedbalost či nezájem nebo lhostejnost při uzavírání smluv. Každý je povinen si uzavíranou smlouvu prostudovat a zvážit její uzavření.

12. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

13. Soud ve věci nařídil jednání, toto jednání proběhlo v nepřítomnosti žalovaného, který se k jednání bez omluvy nedostavil, přestože mu předvolání k jednání spolu se žalobou bylo doručeno v souladu s procesními předpisy. Soud vycházel z listinných důkazů předložených žalobkyní (ust. § 120 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ust. § 129 odst. 1 o.s.ř.) a po provedeném dokazování učinil za použití ust. § 132 o.s.ř. tato skutková zjištění.

14. Žalovaný u předchůdkyně žalobkyně, společnosti , Anonymizováno, jednající v České republice prostřednictvím , právnická osoba, , IČO: , IČO, , sídlem , adresa, , vystupující pod obchodní značkou , Anonymizováno, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) zažádal prostřednictvím zprostředkovatele úvěru, společnosti , Anonymizováno, , dne 3.2.2023 o revolvingový spotřebitelský úvěr č. , hodnota, . V žádosti uvedl své identifikační údaje, dále uvedl, že je ženatý, žije v nájmu, má jednu vyživovací povinnost, je zaměstnán od ledna 2009 u společnosti , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , v oboru obchodu a služeb s čistým měsíčním příjmem 40 000 Kč, společným příjem domácnosti činil 80 000 Kč, náklady domácnosti činily 22 000 Kč, další úvěrové závazky činily částku ve výši 3 500 Kč. Žalovaný požádal o poskytnutí úvěrového rámce 70 000 Kč s úrokem ve výši 26,28 % ročně. Právní předchůdkyně žalobkyně žádost akceptovala a poskytla žalovanému úvěr s úvěrovým rámcem 70 000 Kč s tím, že je povinen hradit splátky a odložené platby vždy k 17. dni v měsíci a výše splátky činí min. 5 % z dlužné částky, nejméně 500 Kč. Žalovanému byl zřízen úvěrový účet č. , hodnota, (zjištěno z žádosti o revolvingový úvěr ze dne 3.2.2023, z dopisu ze dne 7.2.2023).

15. Společnost , právnická osoba, . vystavila protokol o prověření úvěruschopnosti žalovaného pro úvěry převzaté od , Anonymizováno, s tím, že v žádosti byl uveden příjem žalovaného 40 000 Kč a příjem domácnosti 80 000, žalovaný nebyl veden v insolvenčním rejstříku. Klient v žádosti uvedl výdaje ve výši 22 000 Kč tím, že banka na základě interních postupů výdaje v této výši akceptovala. Po odečtení splátkového zatížení ve výši 7 000 Kč zbylo klientu 73 000 Kč, což bylo zhodnoceno jako dostatečné k pokrytí životních nákladů (zjištěno z protokolu o prověření úvěruschopnosti žalovaného). Žalobkyně přes výzvu soudu dle ust. § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. nedoložila žádné další dokumenty, které sloužily k ověření příjmů a výdajů žadatele.

16. Žalovaná úvěr čerpal dne 6.2.2023 částkou 14 215 Kč, dne 21.2.2023 částkou 10 000 Kč, dne 22.2.2023 částkou 40 000 Kč, dne 14.3.2023 částkou 1 571 Kč, dne 15.3.2023 částkou 1 445 Kč, dne 29.3.2023 částkou 5 000 Kč, dne 7.5.2023 částkou 1 000 Kč, dne 27.5.2023 částkou 3 000 Kč. Celkem tak žalovaný čerpal částku 76 231 Kč (zjištěno z přehledu platebních transakcí).

17. Žalovaný učinil splátku úvěru dne 20.2.2023 částkou 766 Kč, dne 17.3.2023 částkou 766 Kč, dne 27.3.2023 částkou 1 734 Kč, dne 11.4.2023 částkou 766 Kč, dne 11.4.2023 částkou 1 734 Kč, dne 9.5.2023 částkou 766 Kč, dne 9.5.2023 částkou 1 734 Kč, dne 24.5.2023 částkou 766 Kč, dne 24.5.2023 částkou 1 734 Kč, dne 12.6.2023 částkou 766 Kč, dne 27.6.2023 částkou 3 000 Kč, dne 27.6.2023 částkou 766 Kč, dne 23.8.2023 částkou 7 712 Kč, dne 21.9.2023 částkou 766 Kč, dne 29.9.2023 částkou 3 000 Kč, dne 29.9.2023 částkou 266 Kč, dne 3.11.2023 částkou 3 600 Kč, dne 27.11.2023 částkou 3 500 Kč, dne 22.12.2023 částkou 41,12 Kč, dne 21.1.2024 částkou 2 446,23 Kč, dne 21.1.2024 částkou 479,40 Kč, dne 21.1.2024 částkou 3 033,25 Kč, dne 21.1.2024 částkou 0,12 Kč, dne 21.2.2024 částkou 99,18 Kč, dne 20.3.2024 částkou 99,22 Kč, dne 17.6.2024 částkou 4 422,85 Kč, dne 17.6.2024 částkou 958,80 Kč, dne 17.6.2024 částkou 6 419,95 Kč, dne 17.6.2024 částkou 0,40 Kč, dne 19.6.2024 částkou 1 182,14 Kč, dne 19.6.2024 částkou 239,70 Kč, dne 19.6.2024 částkou 1 577,76 Kč, dne 19.7.2024 částkou 116,81 Kč, dne 5.8.2024 částkou 949,24 Kč, dne 5.8.2024 částkou 199,75 Kč, dne 5.8.2024 částkou 1 234,20 Kč, dne 5.8.2024 částkou 0,81 Kč. Celkem žalovaný uhradil peněžní prostředky ve výši 57 642,93 Kč (zjištěno z přehledu platebních transakcí).

18. Dopisem ze dne 27.10.2024 žalobkyně učinila poslední výzvu k úhradě dluhu s tím, že nebude-li dlužná částka ve výši 47 877 Kč uhrazena stane se dluh okamžitě splatný a žalobkyně ke dni 30.11.2024 odstoupí od smlouvy (zjištěno z výzvy k úhradě dluhu ze dne 27.10.2024).

19. Dopisem ze dne 30.11.2024 vyzvala žalobkyně opětovně žalovaného k úhradě dluhu s tím, že dluh byl ke dni 30.11.2024 prohlášen za okamžitě splatný (zjištěno z upomínky ze dne 30.11.2024).

20. Pohledávka za žalovaným byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena na žalobkyni: , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , sídlem , adresa, . Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 2.11. 2023 (zjištěno z oznámení o postoupení ze dne 2. 11. 2023, včetně přílohy, z přílohy notářského zápisu sp.zn. NZ 369/2023 se anonymizovaným seznamem pohledávek).

21. Žalovaný byl naposledy na úhradu dluhu upomenut výzvou k úhradě dluhu před podáním žaloby ze dne 21.7.2025 zaslanou právním zástupcem žalobkyně (zjištěno z výzvy k plnění ze dne 21. 7. 2025, včetně podacího lístku).

22. Soud učinil skutkový závěr, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 70 000 Kč s tím, že žalovaný čerpal částku 76 231 Kč. Žalovaný na předmětný úvěr za dobu jeho trvání uhradil částku 57 642,93 Kč. Jelikož žalovaný úvěr řádně nehradil došlo k jeho zesplatnění ke dni 30.11.2024. Právní předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím úvěru zkoumala schopnost žalovaného splácet úvěr s tím, že v řízení neprokázala, že by s náležitou péčí výši příjmů a výdajů ověřovala z listin doložených žalovaným. Právní předchůdkyně žalobkyně svoji pohledávku za žalovaným postoupila na žalobkyni, což žalovanému oznámila dopisem. Žalovaný v řízení nesporoval existenci ani výši dluhu. Na úhradu dluhu byl před podáním žaloby upozorněn.

23. Po právní stránce soud posuzoval vztah mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným podle ust. § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), jelikož strany uzavřely smlouvu o spotřebitelském úvěru a dále podle zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), konkrétně zejména podle ust. § 2395 o. z., na základě kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

24. Soud se nejdříve zabýval tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného.

25. Podle ust. § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

26. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

27. Podle ust. § 78 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru je dána povinnost věřitele uchovat podklady pro zkoumání úvěruschopnosti.

28. Judikatura dovodila povinnost soudu z úřední povinnosti zkoumat, zda došlo k porušení povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele a vyvodit z porušení této povinnosti důsledky, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem. Přičemž věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Nic na tom nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladujícími úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka apod.. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze , právnická osoba, ), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích (blíže rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp.zn. , spisová značka, , nález Ústavního soudu sp.zn. III. ÚS 4129/18, rozsudek Soudního dvora ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18).

29. Dle uvedeného výkladu reflektujícího celospolečenský kontext závažnosti neuváženého zadlužování spotřebitelů je na věřiteli, aby schopnost žadatele o spotřebitelský úvěr splácet úvěr náležitě před jeho poskytnutím prověřil. Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když s odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neučiní-li tak, nebo tak neučiní s náležitou péčí, je úvěrová smlouva od počátku neplatná.

30. Soud z provedeného dokazování nemohl učinit závěr, že by právní předchůdkyně žalobkyně, řádným způsobem s odbornou péčí posuzovala schopnost žalovaného splácet úvěr, jelikož ve vztahu k takovému posouzení vycházela právní předchůdkyně žalobkyně z prohlášení samotného žalovaného o jeho poměrech učiněné v žádosti o úvěr, žádné dokumenty na základě nichž posuzovala právní předchůdkyně žalobkyně tvrzené údaje žalobkyně nedoložila, proto soud učinil závěr, že nedošlo k řádnému ověření údajů poskytnutých žalovaným, když žalobkyně nepředložila ani po výzvě soudu ve smyslu ust. § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. důkazy ve vztahu k posuzování schopnosti žalovaného splácet úvěr, na základě nichž právní předchůdkyně žalobkyně mohla při vynaložení odborné péče shledat, že žalovaný bude úvěr řádně hradit. Současně neobstojí ani argument žalobkyně, že úvěr byl po dobu 2 let splácen, neboť z transakční historie vyplývá, že již po půl roce se žalovaný dostal do prodlení v takové míře, že mu byla uložena pokuta za zpoždění a byl povinen uhradit náklady na vymáhací proces. Současně i vzhledem k výši úvěrového rámce bylo na místě učinit ověření žalovaným tvrzeného příjmu, popř. i jeho výdajů.

31. Vzhledem k uvedenému nebyla splněna povinnost věřitele dle ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru a soud tak posoudil smlouvu o úvěru, ze které žalobkyně uplatnila nárok, jako absolutně neplatnou. Žalobkyně tak má nárok pouze na vrácení nesplacené jistiny s tím, že tato pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla postoupena s odkazem na ust. § 1879 o.z. na žalobkyni, postoupení bylo žalovanému oznámeno, žalobkyně je tak aktivně legitimována nárokovat si pohledávku.

32. Z provedeného dokazování má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku v celkové výši 76 231 Kč, žalovaný uhradil částku 57 642,93 Kč, tudíž nesplacená jistina zůstává v částce 18 588,07 Kč. Soud proto v této části žalobě vyhověl a uložil žalovanému zaplatit tuto částku.

33. Současně soud rozhodl o příslušenství s odkazem na ust. § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, podle něhož je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Jelikož v daném případě nedošlo k dohodě mezi stranami o době splatnosti, žalovaný je nekontaktní, nebylo možné zjistit jeho „přiměřené možnosti“ ohledně doby splatnosti, soud tuto dobu stanovil vzhledem k pasivitě žalovaného jednostranně tak, že okamžik, kdy bylo v možnostech žalovaného vrátit jistinu je den podání žaloby, tedy žalovaný se dostal do prodlení ve smyslu ust. § 1970 o.z. den následující po podání žaloby s tím, že výše úroku z prodlení je dána dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud takto dobu splatnosti stanovil se zřetelem k spravedlivému uspořádání vztahů, na den, kdy žalobkyně po bezvýsledném upomínání žalovaného byla již nucena obrátit se na soud s tím, že žalovaný nereagoval na výzvy žalobkyně ostatně následně ani na výzvy soudu, proto není ani reálné zjistit jeho možnosti, zákonem danou výhodu dlužníka ohledně eventuálně pozdější doby splatnosti tak nebylo možné naplnit.

34. Soud proto přiznal žalobkyni nárok na zákonný úrok z prodlení z částky 18 588,07 Kč od 9.12.2025 do zaplacení s tím, že výše úroku je 11,5 % ročně. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle ust. § 160 o.s.ř. s tím, že pro prodloužení obecné lhůty k plnění neshledal soud důvody (výrok I.).

35. Ve zbývající části soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, neboť ostatní částky požadované žalobkyní měly svůj původ v úvěrové smlouvě, kterou soud shledal neplatnou. Konkrétně soud nevyhověl žalobě, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 26 759,79 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z úvěru ve výši 8 563,28 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 3 698,31 Kč, s úrokem z úvěru ve výši 12,75 % ročně z částky 43 749,11 Kč od 1. 8. 2025 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 43 749,11 Kč od 1. 8. 2025 do 8. 12. 2025, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 1,25 % ročně z částky 25 161,04 Kč od 9. 12. 2025 do zaplacení (výrok II.).

36. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně byla v převážné části neúspěšná, právo na náhradu nákladů řízení by měl žalovaný, nicméně žalovanému žádné náklady řízení nevznikly (výrok III.).