70 C 61/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl samosoudkyní Mgr. Pavlou Kuřinovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované v ČR naposledy ulice a číslo , PSČ , obec a číslo - část obce , t.č. neznámého pobytu, zastoupená opatrovníkem příjmení jméno jméno , advokátem, sídlem adresa , obec a číslo , o zaplacení částky 698 301,31 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 655 968 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 655 968 Kč od 1. 10. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 42 333,31 Kč kapitalizovaného úroku z úvěru ve výši 30 102, 69 Kč, kapitalizovaného úroky z prodlení ve výši 10 578, 23 Kč, úroku z úvěru ve výši 3,9 % ročně z částky 696 801, 31 Kč od 1. 12. 2021 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 696 801,31 Kč od 1. 12. 2021 do 30. 9. 2022 a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 42 333,31 Kč od 1. 10. 2022 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 90 092 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení].

IV. Opatrovníkovi žalované [příjmení] [jméno] [jméno] - advokátu se sídlem [adresa], se přiznává odměna ve výši 34 200 Kč, kterou mu soud vyplatí prostřednictvím účtárny Obvodního soudu pro Prahu 5 po právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou ze dne 30.9.2022 ve znění zaslaného doplnění ze dne 10.5.2023 a ze dne 16.8.2023 se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit jí částku 698 301,31 Kč s příslušenstvím.

2. Žalobkyně uvedla, že [právnická osoba] (dříve [právnická osoba]), [IČO], sídlem [adresa], [PSČ] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovanou dne 22.7.2019 smlouvu o úvěru – konkrétně [příjmení] [anonymizována dvě slova]) (dále jen„ smlouva“). Součástí smlouvy byly Úvěrové podmínky, Sazebník poplatků a Všeobecné obchodní podmínky Banky.

3. Na základě uzavřené smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované úvěr [číslo] ve výši 890 000 Kč.

4. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splácet v pravidelných měsíčních anuitních splátkách ve výši 14 627 Kč s tím, že spolu se splátkou úvěru se žalovaná zavázala hradit úrok z úvěru ve výši 3,9 % ročně. Žalovaná byla dále povinna hradit právní předchůdkyni žalobkyně poplatky spojené se zasíláním upomínek a výzev dle Sazebníku poplatků.

5. Žalovaná byla povinna splácet úvěr dle smluvních ujednání a pro případ prodlení s jakoukoliv platbou na dobu přesahující čtrnáct dní bylo sjednáno oprávnění právní předchůdkyně žalobkyně prohlásit bez ohledu na sjednanou dobu úvěru a splácení celou zbývající částku úvěru včetně příslušenství, vyčíslenou ke dni uvedenému v prohlášení úvěru za okamžitě splatný, za splatnou.

6. Žalovaná porušila své závazky ze Smlouvy zejména tím, že nesplácela úvěr řádně a včas, proto právní předchůdkyně žalobkyně využila svého oprávnění a úvěr zesplatnila a vyzvala žalovanou k úhradě celého dluhu.

7. Pohledávka za žalovanou vyplývající ze shora uvedené smlouvy byla smluvně postoupena na žalobkyni, a to smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6.12.2021 s účinností ke dni 9.12.2021. Postupované pohledávky byly vyčísleny ke dni 30.11.2021. Postoupení bylo žalované oznámeno doporučeným dopisem. Po postoupení pohledávky nebylo na dluh žalovanou ničeho uhrazeno.

8. Žalovaná částka představuje dlužnou jistinu ve výši 696 801,31 Kč, dlužné poplatky ve výši 1 500 Kč, ke dni postoupení kapitalizovaný dlužný úrok z úvěru ve výši 30 102,69 Kč, ke dni postoupení kapitalizovaný dlužný úrok z prodlení ve výši 10 578,23 Kč. Dále žalobkyně požaduje uhrazení příslušenství, a to úrok z úvěru ve výši 3,9 % ročně z jistiny pohledávky (696 801,39 Kč) ode dne následujícího po dni vyčíslení pohledávky při postoupení pohledávky do zaplacení, dále zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z jistiny pohledávky (696 801,31 Kč) ode dne následujícího po dni vyčíslení pohledávky při postoupení pohledávky do zaplacení.

9. Před podáním žaloby žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne 10.8.2022. Žalovaná na výzvu nereagovala a na dluh ničeho neuhradila.

10. V době před uzavřením smlouvy posoudila právní předchůdkyně žalobkyně schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr, a to s odbornou péčí, na základě údajů uvedených žalovanou v žádosti o úvěr ze dne 18.7.2019, lustrace učiněné právní předchůdkyní žalobkyně v externích i interních registrech (BRKI, insolvenční rejstřík, evidence exekucí, registr neplatných dokladů). Dále právní předchůdkyně žalobkyně porovnávala zjištěné informace o příjmech a výdajích s veřejně dostupnými statistickými informacemi o životním a existenčním minimu.

11. V daném případě bylo právní předchůdkyní žalobkyně zjištěno, že žalovaná je od 1.9.2009 zaměstnána ve [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], [IČO] a její příjem činí 31 419 Kč s tím, že tento příjem byl shledán jako dostatečný ke kladnému stanovisku ve vztahu k posouzení úvěruschopnnosti žalované. Žalobkyně současně odkázala na rozhodnutí Krajského soudu v Českých Budějovicích č.j. 5 Co 231/2020-97 ve vztahu k dokládaným listinám žalovanou a jejich ověřování věřitelem a dále na rozhodnutí Městského soudu v Praze č.j. 12 Co 367/2020-170 ve vztahu k možnosti věřitele posuzovat výdaje dlužníka pouze na základě ekonomických modelů.

12. Žalovaná se vyjádřila toliko prostřednictvím ustanoveného opatrovníka, a to tak, že nárok žalobkyně neuznává ani z části. Opatrovníkovi nebylo známo procesní stanovisko žalované s tím, že mu nepodařilo kontaktovat žalovanou, tudíž nemůže vylíčit žádné jiné rozhodné skutečnosti ve věci, než ty, které vyplývají z listin předložených žalobkyní.

13. Soud ve věci nařídil jednání na 6.9.2023 a vycházel z listinných důkazů předložených účastníky řízení (ust. § 120 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ust. § 129 odst. 1 o.s.ř.) a po provedeném dokazování soud učinil za použití ust. § 132 o.s.ř. tato skutková zjištění.

14. Žalovaná požádala o poskytnutí spotřebitelského úvěru zčásti za účelem konsolidace svých stávajících závazků a zčásti bez určení účelu, a to ve výši 890 000 Kč. Na základě žádosti žalované uzavřela [právnická osoba] (dříve [právnická osoba]), [IČO], sídlem [adresa], [PSČ] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) s žalovanou dne 18.7.2019 smlouvu o úvěru [příjmení] [anonymizována dvě slova]) (dále jen„ smlouva“), jejíž nedílnou součástí byly Úvěrové podmínky, Sazebník poplatků a Všeobecné obchodní podmínky [příjmení]. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splácet v 68 pravidelných měsíčních anuitních splátkách ve výši 14 627 Kč s tím, že spolu se splátkou úvěru se žalovaná zavázala hradit úrok z úvěru ve výši 3,9 % ročně. Splatnost splátek byla stanovena na 17. den v měsíci s tím, že první splátka měla být uhrazena dne 17.8.2019 a poslední splátka 17.3.2025 (zjištěno z žádosti o spotřebitelský úvěr, včetně doplnění a přílohy Standardní informace o spotřebitelském úvěru a akceptace návrhu žádosti o úvěr).

15. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla dne 22.7.2019 žalované úvěr ve výši 890 000 Kč (zjištěno z transakční historie k úvěrovému účtu).

16. Žalovaná zaplatila právní předchůdkyni žalobkyně celkem 16 splátek po 14 627 K s tím, že poslední splátka byla uhrazena dne 19.4.2021, tj. celkem uhradila 234 032 Kč. Další platby žalovaná již nezaplatila (zjištěno z transakční historie, z přehledu úhrad).

17. V důsledku prodlení žalované s úhradou splátek právní předchůdkyně prohlásila úvěr za okamžitě splatný ke dni 28.9.2021 (zjištěno z prohlášení nesplacené části úvěru za splatnou ze dne 13.9.2021).

18. Pohledávka za žalovanou vyplývající ze shora uvedené smlouvy byla smluvně postoupena na žalobkyni, a to smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6.12.2021 s účinností ke dni 9.12.2021. Postoupení bylo žalované oznámeno doporučeným dopisem ze dne 15.12.2021 (zjištěno z postoupení pohledávky, včetně přílohy, z potvrzení o uhrazení úplaty, z oznámení postoupení pohledávky, včetně dokladu o odeslání).

19. Žalovaná byla na úhradu dluhu žalobkyní upomenuta naposledy předžalobní výzvou ze dne 10.8.2022 (zjištěno z předžalobní upomínky ze dne 10.8.2022, včetně dokladu o odeslání).

20. Právní předchůdkyně žalobkyně před vyplacením prostředků učinila lustraci v registrech BRKI, v interních rejstřících a v Centrální evidenci exekucí a insolvenčním rejstříku, ze které nevyplýval závazek žalované po splatnosti a dále učinila výpočet schopnosti žalované splácet úvěr z údajů sdělených žalovanou– zejména ze sděleného příjmu ve výši 31 419 Kč v žádosti o úvěr a se sdělené výše výdajů ve výši 13 134 Kč (zjištěno z protokolu o prověření úvěruschopnosti klienta při schválení žádosti o úvěr). Další důkazy žalobkyně k ověřování schopnosti žalované splácet úvěr nepředložila.

21. Soud učinil skutkový závěr, že účastníci řízení uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru ke konsolidaci stávajících závazků žalované a dále k čerpání úvěru bez určení účelu. Žalovaná obdržela na základě smlouvy částku 890 000 Kč, přičemž uhradila právní předchůdkyni žalobkyně celkem částku 234 032 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně při posuzování schopnosti žalované hradit úvěr vycházela z údajů sdělených žalovanou při podání žádosti o úvěr a zvoleného výpočtu dle statistického modelu. Ve vztahu k ověření sdělených údajů nepředložila žalobkyně žádný důkaz. Na úhradu dluhu byla žalovaná opakovaně upomenuta, a to naposledy předžalobní výzvou, na tuto výzvu nereagovala.

22. Po právní stránce soud posuzoval vztah mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou podle ust. § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), jelikož strany měly v úmyslu uzavřít smlouvu o spotřebitelském úvěru a dále podle zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen„ o.z.“), konkrétně podle ust. § 2395 o. z., na základě kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

23. Soud se nejdříve zabýval tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované s tím, že podle ust. § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Uvedené koresponduje s čl. 8 směrnice, podle něhož má před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledání v příslušné databázi.

24. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

25. Judikatura dovodila povinnost soudu z úřední povinnosti zkoumat, zda došlo k porušení povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele a vyvodit z porušení této povinnosti důsledky tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem. Přičemž věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Nic na tom nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladujícími úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka apod. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích (blíže rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 33 Cdo 2178/2018, nález Ústavního soudu sp.zn. III.ÚS 4129/18, rozsudek Soudního dvora ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18). Současně v ust. § 78 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru je dána povinnost uchovat podklady pro zkoumání úvěruschopnosti.

26. Dle uvedeného výkladu reflektují celospolečenský kontext závažnosti neuváženého zadlužování spotřebitelů je na věřiteli, aby schopnost žadatele o spotřebitelský úvěr splácet úvěr náležitě před jeho poskytnutím prověřil. Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když s odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet a neučiní-li tak, nebo tak neučiní s náležitou péčí, je úvěrová smlouva od počátku neplatná.

27. Soud z provedeného dokazování nemohl učinit závěr, že by právní předchůdkyně žalobkyně řádným způsobem s odbornou péčí posuzovala schopnost žalované splácet úvěru, jelikož ve vztahu k takovému posouzení žalobkyně doložila pouze protokol o prověření úvěruschopnosti klienta o prověření žalované v interních a externích registrech a učinění statistického výstup na základě nikterak neověřených údajů sdělených žalovanou, jinak neuvedla žádné důkazy, ze kterých by vyplývalo posouzení schopnosti žalované splácet úvěr, zejména porovnání výdělkových poměrů s měsíčními výdaji doloženými alespoň rámcově doklady – například výpisy z bankovních účtů, daňovým přiznáním, potvrzením zaměstnavatele o výši příjmu apod, a to ani přes poučení soudu dle ust. § 118a o.s.ř.

28. Vzhledem k uvedenému nebyla splněna povinnost věřitele dle ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru a soud tak posoudil smlouvu o úvěru, ze které žalobkyně uplatnila nárok, jako absolutně neplatnou. Žalobkyně, na kterou byla pohledávka postoupena tak má nárok pouze na vrácení nesplacené jistiny.

29. Z provedeného dokazování má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně zaslala žalované částku 890 000 Kč (jistina), žalovaná uhradila částku 234 032 Kč, tudíž nesplacená jistina zůstává v částce 655 968 Kč. Soud proto v této části žalobě vyhověl a uložil žalované zaplatit tuto částku. Současně soud rozhodl o příslušenství s odkazem na ust. § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, podle něhož je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Jelikož v daném případě nedošlo k dohodě mezi stranami o době splatnosti, žalovaná je neznámého pobytu a nekontaktní, nebylo možné zjistit její„ přiměřené možnosti“ ohledně doby splatnosti, soud tuto dobu stanovil vzhledem k pasivitě žalované jednostranně tak, že okamžik, kdy bylo v možnostech žalované vrátit jistinu je den podání žaloby, tedy žalovaná se dostala do prodlení ve smyslu ust. § 1970 o.z. den následující po podání žaloby s tím, že výše úroku z prodlení je dána dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud takto dobu splatnosti stanovil se zřetelem k spravedlivému uspořádání vztahů, na den kdy žalobkyně po bezvýsledném upomínání žalované byla již nucena obrátit se na soud s tím, že žalovaná nereagovala na výzvy žalobkyně ostatně následně ani na výzvy soudu, zákonem danou výhodu dlužníka ohledně eventuálně pozdější doby splatnosti tak pro její pasivitu nebylo možné naplnit.

30. Soud přiznal žalobkyni nárok na zákonný úrok z prodlení z částky 655 968 Kč od 1.10.2022 do zaplacení s tím, že výše úroku je 8,5 % ročně, neboť soud je v tomto směru vázán návrhem žalobkyně (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 1203/2007, ze dne 28. 5. 2008, rozhodnutí Ústavního soudu ČR sp.zn. II ÚS 913/13 ze dne 21.11.2013). O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle ust. § 160 o.s.ř. s tím, že pro prodloužení obecné lhůty k plnění neshledal soud důvody (výrok I.)

31. Ve zbývající části soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, neboť ostatní částky požadované žalobkyní měly svůj původ v úvěrové smlouvě, kterou soud shledal neplatnou, v daném případě soud zamítl žalobu, co do částky 42 333,31 Kč, kapitalizovaného úroku z úvěru ve výši 30 102,69 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 10 578,23 Kč, úroku z úvěru ve výši 3,9 % ročně z částky 696 801,31 Kč od 1.12.2021 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 696 801,31 Kč od 1.12.2021 do 30.9.2022 a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 42 333,31 Kč od 1.10.2022 do zaplacení (výrok II.).

32. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud tak, že přiznal žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení s odkazem na ust. § 142 odst. 3 o.s.ř. s tím, že žalobkyně byla v řízení neúspěšná jen v nepatrné části, proto jí náleží plná náhrada nákladů řízení ve výši 90 092 Kč Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 34 916 Kč a nákladů na zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená za 4 úkony právní služby - příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby, účast na jednání soudu, a to s odkazem na ust. § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“) po 11 100 Kč podle ust. § 6 odst. 1 a ust. § 7 bod 6 advokátního tarifu z tarifní hodnoty ve výši 698 301,31 Kč, dále tomu odpovídajících 4 paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč dle ust. § 13 odst. 4 advokátního tarifu a s odkazem na ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. daň z přidané hodnoty ve výši 9 576 Kč, počítáno z částky 45 600 Kč v sazbě 21 %. Pro úplnost soud uvádí, že žalobkyni nenáleží náhrada za podání, kterými doplňovala listiny a tvrzení, neboť těmito doplněními byla odstraňována úplnost tvrzení a listin obsažených v žalobě. Lhůta k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě s odkazem na ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. a místo plnění s odkazem na ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. (výrok III.).

33. Usnesením ze dne 3.2.2023, č.j. 70 C 61/2022-42, byl žalované z důvodu jejího neznámého pobytu ustanoven opatrovník [příjmení] [jméno] [jméno], advokát, se sídlem [adresa], [obec a číslo].

34. Podle ust. § 140 odst. 2 před středníkem o.s.ř. je-li účastníku ustanoven zástupcem advokát, platí jeho hotové výdaje a odměnu za zastupování stát; při určení náhrady hotových výdajů a odměny za zastupování se postupuje podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně, tedy podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif).

35. O odměně opatrovníka tak bylo s odkazem na shora uvedená ustanovení rozhodnuto tak, že ustanovenému opatrovníkovi náleží odměna za 3 úkon právní služby (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě, účast na jednání soudu) po 11 100 Kč podle ust. § 11 odst. 1 písm. b), d), g) advokátního tarifu ve spojení s ust. § 8 a ust. § 7 bod 6 advokátního tarifu, dále tomu odpovídající 3 paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč podle ust. § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Opatrovníkovi žalované tak byla celkem přiznána odměna ve výši 34 200 Kč, která bude opatrovníkovi vyplacena po právní moci rozsudku účtárnou Obvodního soudu pro Prahu 5, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozsudku.

36. V daném případě sice vznikly České republice náklady v podobě odměny ustanoveného opatrovníka žalované, s ohledem na úspěch žalobkyně ve věci však právo na náhradu nákladů státu nevzniklo.