70 C 68/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl samosoudkyní Mgr. Pavlou Kuřinovou ve věci žalobců: a) Jméno žalobce A , b) Jméno žalobce B , oba bytem Anonymizováno , oba zastoupeni jméno FO , advokátem, sídlem Anonymizováno , proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného , bytem Adresa žalovaného , zastoupený obecnou zmocněnkyní Jméno zmočněnkyně , narozenou Datum narození zmočněnkyně bytem Adresa zmočněnkyně , o určení neúčinnosti darovací smlouvy

I. Žaloba, kterou se žalobci domáhali určení, že darovací smlouva uzavřená dne 15.2.2022 mezi žalovaným a , tituly před jménem, , Jméno zmočněnkyně, o převodu bytové jednotky č. , Anonymizováno, , vedené na LV č. , hodnota, , k.ú. , adresa, , území , Anonymizováno, , na žalovaného, na základě níž došlo k vkladu vlastnického práva žalovaného k bytové jednotce do katastru nemovitostí, je ve vztahu k žalobcům neúčinná, se zamítá.

II. Žalobci jsou povinni zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 1 500 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobci se žalobou domáhali určení, že darovací smlouva uzavřená dne 15. února 2022 mezi žalovaným , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , Jméno zmočněnkyně, o převodu bytové jednotky č. 1956/3, vedené na LV č. , hodnota, , k.ú. , adresa, , území , Anonymizováno, , na žalovaného, na základě které došlo k vkladu vlastnického práva žalovaného k předmětné bytové jednotce do katastru nemovitostí, je ve vztahu k žalobcům neúčinná.

2. Uvedli, že se stali roku 2018 obětmi podvodu spočívajícího v tom, že , Jméno zmočněnkyně, , narozená , Datum narození zmočněnkyně, , bytem , adresa, (matka žalovaného) od nich podvodně (pod smyšlenou legendou) vylákala , částka, . V dané věci bylo zahájeno slovenskými orgány činnými v trestním řízení vůči paní , jméno FO, trestní řízení, které vyústilo v podání obžaloby, která je nyní projednávána soudy Slovenské republiky. K tvrzenému trestnímu jednání paní , jméno FO, uvedli, že od žalobců podvodně získala půjčku, kterou ji poskytli za účelem získání grantu pro „, Anonymizováno, “ (dále jen „vysoká škola“), které byla paní , jméno FO, zakladatelkou a majitelkou. Management této školy zajišťovala akciová společnost „, Anonymizováno, “, ve které zastávala paní , jméno FO, funkci předsedkyně představenstva. Členem dozorčí rady této společnosti byl žalovaný. Společnost „, Anonymizováno, “ je od 5.4.2022 v konkurzním řízení. „, Anonymizováno, “ se potýkala s finančními i výukovými problémy a byl ji odňat souhlas k působení jako soukromé školy, čímž došlo k ukončení její činnosti.

3. Matka žalovaného následně převedla darovací smlouvou vlastnické právo k bytové jednotce č. , Anonymizováno, , vedené na LV č. , hodnota, , k.ú. , adresa, , území , Anonymizováno, (dále jen „bytová jednotka“) na žalovaného, který je v současnosti veden jako vlastník nemovitosti. Žalobci se domnívají, že se paní , Anonymizováno, převodem zbavila svého majetku, a to v úmyslu zkrátit žalobce, přičemž žalovaný si musel být (jako blízký příbuzný i jako člen dozorčí rady společnosti zajišťující managment soukromé vysoké školy) vědom úmyslu matky ztížit postavení věřitelů, jejího trestního stíhání a finančních obtíží v rámci jejího profesního působení. Žalobci se proto žalobou domáhají vyslovení neúčinnosti právního jednání (darování), a to vůči žalovanému, který se svou matkou, jakožto dlužnicí žalobců, jednal.

4. Žalobci doplnili, že svůj nárok opírají o ust. § 590 odst. 1 písm. b) o.z. (nikoliv o ust. § 589 odst. 1 o.z.) a nedisponují vykonatelnou pohledávkou s tím, že v trestním řízení byla žalobcům, v pozici poškozených, přiznána náhrada škody ve výši , částka, , kterou má obžalovaná uhradit během trvání zkušební doby (jednoho roku) a s dalšími nároky byli žalobci odkázáni na občanskoprávní řízení. Žalobci usilují o uhrazení škody, kterou utrpěli, protože se stali obětí podvodu, přičemž je zřejmé, že prakticky jediným majetkem, z něhož by bylo možné uspokojit jejich pohledávku, je předmětný byt, který paní , Anonymizováno, darovala svému synovi. Matka žalovaného byla trestně stíhána již před darováním nemovitosti a její obava, že jí bude uložena povinnost k náhradě škody tak byla reálná a nyní je i důvodná, i když rozsudek dosud nenabyl právní moci. Žalovaný musel mít povědomost o situaci své matky a jejích aktivitách, a to nejen se zřetelem, že se jedná o blízkou příbuznou, ale také s ohledem na okolnost, že žalovaný byl od , datum, členem dozorčí rady akciové společnosti „ , Anonymizováno, “, která zajišťovala mangement vysoké školy.

5. Ve vztahu k existenci vykonatelné pohledávky žalobci uvedli, že paní , Anonymizováno, bylo rozsudkem soudu prvního stupně v trestní věci vedené pod sp.zn. , Anonymizováno, Městským soudem v Bratislavě uloženo nahradit škodu žalobcům a žalovaná si ponechala lhůtu k podání odvolání, žalobci nemají informaci o tom, že by bylo podáno odvolání. Prvoinstanční rozhodnutí bylo žalobcům doručeno dne , datum, .

6. Žalobci jsou obětí protiprávního jednání (uvedení v omyl) paní , jméno FO, , utrpěli v důsledku trestněprávního jednání škodu a tuto skutečnost by měl vzít soud v potaz a žalobcům poskytnout vyšší míru ochrany než pachateli trestného činu. Z hlediska postavení žalobců jako obětí trestné činnosti by to znamenalo, že oběti se mohou pokusit o navrácení svého majetku po pachatelích soukromoprávními prostředky (tj. v podstatě žalobou) až poté, co získají proti pachateli pravomocný rozsudek v trestní věci a až do té doby pachatelé mohou se svým majetkem volně disponovat, tj. mohou se jej zbavovat a vytvořit situaci, kdy pravomocný rozsudek odsuzující je k náhradě škody se pro oběti jejich trestné činnosti stane naprosto bezcenným, protože pachatelé se již svého majetku dávno zbavili. Různá opatření orgánů činných v trestním řízení do majetku, který stíhané osoby vlastní na území druhého státu, jsou procesně komplikovaná a časově náročná. Pokud stíhané osoby svůj majetek v cizině již převedly na jiného, situace je ještě komplikovanější (nemluvě o situacích, kdy je obžalovaná , Anonymizováno, ). Z těchto důvodů se žalobci rozhodli uplatňovat své nároky tímto způsobem.

7. Dále uvedli, že z rozsudku prvostupňového soudu Slovenské republiky vyplývá, že žalobci uplatnili svůj nárok na náhradu škody a tento jim byl co do základu i přiznaný. Skutečnost, že žalobci již uplatnili svůj nárok v tomto adhezním řízení, jim bránila v tom, aby se po paní , Jméno zmočněnkyně, domáhali na Slovensku nebo v České republice svých nároků samostatnou občanskoprávní žalobou, protože by šlo o překážku litispendence. Dále s odkazem na historický exkurz uvedli, že podle starého občanského zákoníku z roku 1964 by bylo takové jednání dlužníka považováno za absolutně neplatný právní úkon podle § 39 a od , datum, by buď zůstal absolutně neplatný podle § 39 nebo by byl odporovatelný podle § 42a, s tím, absolutně neplatné jednání nemohlo být odporovatelné. Tento právní stav v zásadě existuje i v současnosti. Oběť trestné činnosti je v zásadě nucena uplatnit svůj nárok v adhezním řízení, a to zejména z důvodu promlčitelnosti takovéhoto nároku, čímž se však v podstatě zbavuje možnosti domáhat se svých nároků občanskoprávním způsobem a v podstatě je nucena vyčkávat na nabytí právní moci odsuzujícího rozsudku, a to v očekávání, že jí bude v adhezním řízení přiznána i náhrada škody. Pokud by se pojem „vykonatelná pohledávka“ vztahovala i na pohledávky, které jsou předmětem trestního řízení, pak by oběť trestní činnosti mohla právně zpochybnit jednání pachatele podáním žaloby o „relativní neúčinnosti“, resp.„odporovatelnosti“ až po pravomocném přiznání jejího nároku na náhradu škody v trestním řízení. Podle tohoto výkladu by pachatel měl až do skončení svého trestního stíhání v podstatě neomezenou možnost disponovat se svým majetkem, přičemž jeho oběť by byla nucena přesvědčit orgány činné v trestním řízení, aby nějakým způsobem zasáhly (i s již zmiňovanými komplikacemi), protože sama by neměla žádné právní prostředky, aby tomu zabránila. V daném případě se předmětný skutek stal k prosinci roku 2018 a i přes to, že šlo o skutkově velice jednoduchou věc, bez potřeb náročného dokazování, k vydání prvostupňového rozsudku došlo až po téměř šesti letech (, datum, ). Podle žalobců se veškerá judikatura vztahující se k výkladu pojmu „vykonatelný“ v § 589 Občanského zákoníku, resp. výkladu pojmu „vymahatelný“ podle citovaných ustanovení předchozích občanskoprávních kodexů, týkala soukromoprávních pohledávek, kterých se věřitel mohl samostatně soudně domáhat. I přesto, že právní úprava této problematiky je velice složitá a rozporuplná, by šlo o „exekuční titul“, který mohl věřitel svou aktivní činností získat. U případů, u kterých oběť trestného činu uplatnila své nároky v adhezním řízení, tato oběť již nemá jiné právní prostředky, aby „exekučního titulu“ dosáhla. Žalobci se domnívají, že soudem zvolený výklad odporuje spravedlivé ochraně zájmů obětí trestné činnosti, za kterou se považují, protože ve svém důsledku poskytuje větší ochranu pachatelům než jejich obětem. Žalobci se domnívají, že setrvávání na právním názoru, že k jejich procesní úspěšnosti je určující existence „exekučního titulu“ žalobců proti paní , Jméno zmočněnkyně, , odporuje zásadám spravedlnosti.

8. Žalobci současně v podání ze dne 23.12.2024 učinil výhradu ve znění, že uplatňují vůči žalovanému výhradu dovolat se neúčinnosti předmětného právního jednání žalovaného. Žalobci si dovolují požádat zdejší soud, aby laskavě doručil toto podání žalovanému, čímž mu bude tato výhrada oznámena.

9. Dále uvedli, že jak z důkazů připojených k žalobě, tak i z důkazů, které žalobci předložili na soudním jednání vyplývá, že , Jméno zmočněnkyně, se cíleně zbavuje svého majetku. Žalobci jsou toho názoru, že , Jméno zmočněnkyně, je v současnosti úplně nemajetná. V této souvislosti uvedli, že , jméno FO, se zbavuje majetku, což žalobci doložili kupní smlouvou uzavřenou s manžely , Anonymizováno, s tím, že trestní stíhání sice začalo v roce 2021 a smlouva byla uzavřena na jaře roku 2020, nicméně zahájení trestního stíhání předcházely úkony přípravného řízení, paní , Anonymizováno, byla vyslechnuta již v červnu 2020 a žalobci žádali vrácení finančních prostředků již v roce 2019.

10. Žalobci dále namítli nesprávný postup soudu, tj. že měl být vydán rozsudek pro uznání, neboť z obsahu spisu vyplývá, že byla v případě doručování zásilky obsahující kvalifikovanou výzvu ve smyslu ust. § 114b o.s.ř. dle pokynu soudu ze dne 31.5.2024 vykázána chyba doručení a zásilka byla zaslána znovu na základě pokynu soudu ze dne 29.8.2024. Žalobci mají za to, že žalovanému byla doručena kvalifikovaná výzva již na základě prvého pokynu soudu k doručení a k doručení zásilky došlo fikcí nejpozději k 31.8.2024, čemuž odpovídá obsah spisu i skutečnost, že na podání žalovaného je uveden datum srpen 2024, který byl ručně opraven na říjen 2024. Došlo-li k doručení nejpozději k 31.8.2024, podal žalovaný vyjádření po uplynutí lhůty 30 dnů dané ve výzvě soud.

11. Navrhli, aby soud žalobě vyhověl a pokud by soud setrval na tom, že je pro vyhovující rozsudek nutná existence vykonatelné pohledávky, lze vydat rozsudek s podmínkou nabytí právní moci a vykonatelnosti rozsudku vydaného v trestní věci.

12. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že žalobci nedisponují splatnou a vykonatelnou pohledávkou, což je základní podmínka pro vyhovění žalobě. Doplnil, že paní , Anonymizováno, není dlužnicí žalobců, proto nejsou aktivně legitimováni k podání odpůrčí žaloby. Uvedl, že finanční transakce (smlouva o půjčce) byla realizována mezi žalobci a Stredoeurópskou vysokou školou ve Skalici, kde paní , Anonymizováno, působila jako člen statutárního orgánu. K převodu nemovitosti mezi žalovaným a dárkyní došlo na základě legitimního titulu (smlouvy), aniž by dárkyně byla zatížena jakýmikoliv pohledávkami vůči žalobcům, a aniž by jakkoli zkracovala jejich práva. Jednalo se o standardní darování z matky na syna a žalovaný nemohl být seznámen s tvrzeným úmyslem dárkyně zkrátit věřitele, a to zejména z toho důvodu, že v daném případě existovala pouze pohledávka žalobců vůči vysoké škole. Poukázal na to, že k převodu došlo v únoru roku 2022 a ke sdělení obvinění až v květnu 2022, v době uzavření darovací smlouvy tedy neexistovala pohledávka žalobcům vůči dárkyni.

13. Ve vztahu k existenci vykonatelné pohledávky dále uvedl, že rozsudek v trestní věci není pravomocný, proti rozsudku v trestní věci bylo podáno odvolání. Žalobci také neprokázali, že slovenské rozhodnutí je vykonatelné rozhodnutí ve smyslu ust. § 274 odst. 1 o.s.ř. Současně nelze dle aktuální judikatury ve vztahu k nové hmotněprávní úpravě řízení přerušit do doby, než by se tvrzená pohledávka stala vykonatelnou. V řízení žalovaný dále uvedl, že.

14. Ve vztahu k doručení kvalifikované výzvy žalovaný uvedl, že tvrzení žalobcŮ o jejím doručení v srpnu 2024 je čistě spekulativní a nelze jej dovozovat z písařské chyby při uvedení data sepisu vyjádření, které bylo žalovaným opraveno s tím, že žalovanému soudní písemnost nebyla v srpnu 2024 doručena. Vyjádření učinil v řádné lhůtě a nárok žalobců zcela neuznává. Je-li argumentováno převodem vlastnického práva k nemovitosti na kupující manžele , Anonymizováno, , pak uvedené se uskutečnilo v roce 2020, tedy ještě před zahájením trestního stíhání (srpen 2021) a nelze z toho usuzovat na úmysl dlužnice zbavit se majetku.

15. Pro uvedené nejsou naplněny důvody pro podání odpůrčí žaloby a měla by být žaloba zamítnuta.

16. Soud vycházel z navržených důkazů předložených účastníky (ust. § 120 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ust. § 129 odst. 1 o.s.ř.) a po provedeném dokazování soud za použití ust. § 132 o.s.ř. učinil následující skutková zjištění.17. , Jméno zmočněnkyně, , narozená , Datum narození zmočněnkyně, , bytem , Adresa zmočněnkyně, (dále jen „, Jméno zmočněnkyně, “) bezúplatně darovací smlouvou ze dne , datum, převedla na žalovaného vlastnické právo k nemovitosti: bytovou jednotku č. 1956/3 vymezenou v budově č.p. 1956, 1957, 1958 (bytový dům) v části obce , adresa, , postavené na parcele č. parc. 2131/264, 2131/265, 2131/266, s podílem na společných částech domu č.p. 1956, 1957, 1958 ve výši 728/62361 a s podílem na pozemcích č. parc. 2131/264, 2131/265, 2131/266 ve výši 728/62361, se všemi součástmi a příslušenstvím, zapsané na LV č. , hodnota, a 13349, u , právnická osoba, pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště , adresa, , obec , adresa, , k.ú. , adresa, (dále jen „bytová jednotka“). Návrh na vklad vlastnického práva byl podán dne , datum, . Žalovaný je vlastníkem bytové jednotky. Dárkyně a obdarovaný jsou v příbuzenském vztahu, kdy dárkyně , Jméno zmočněnkyně, je matkou žalovaného (zjištěno z výpisu z katastru nemovitostí k datu , datum, , k datu , datum, , z darovací smlouvy, z návrhu na vklad práva do katastru nemovitostí).18. , Jméno zmočněnkyně, byla od , datum, členkou statutárního orgánu společnosti Prvá univerzitná a.s., IČO: 43 822 029, sídlem Kráľovská 386/11, , adresa, , Slovenská republika, žalovaný byl členem dozorčí rady (zjištěno z výpisu z obchodního rejstříku Slovenské republiky). Stredoeurópské vysoké škole ve Skalici byl odňat souhlas s působením jako soukromá vysoká škola (zjištěno z usnesení Slovenské republiky č. , hodnota, ).

19. Dne , datum, byla mezi žalobci a Stredoeurópskou vysokou školu ve Skalici, za kterou jednala , Jméno zmočněnkyně, uzavřena smlouva o finanční půjčce, na základě níž žalobci poskytli vysoké škole půjčku ve výši , částka, (zjištěno ze smlouvy o finanční půjčce z , datum, ).

20. V roce 2021 bylo zahájeno trestní stíhání a dne , datum, ve věci obviněné , Jméno zmočněnkyně, byla podána obžaloba k Městskému soudu v Bratislavě vedená pod sp.zn. , Anonymizováno, , podle níž měla v pozici zástupce , Anonymizováno, vylákat finanční prostředky ve výši 80 000 EUR od žalobců tím způsobem, že v měsíci prosinci 2018 pod záminkou získání blíže nespecifikovaného grantu pro Středoeurópskou vysokou školu v Skalici je přiměla k uzavření půjčky, která měla sloužit jako spoluúčast k žádosti o grant, čímž se měla dopustit podvodu. Žalobci v trestním řízení vystupují jako poškození. Dne , datum, byl vyhlášen rozsudek ve shora uvedené trestní věci, podle něhož byla paní , jméno FO, uznána vinou za spáchání trestného činu podvodu dle obžaloby a současně bylo pan , jméno FO, uloženo, aby nahradila žalobcům škodu ve výši , částka, . Rozsudek dosud nenabyl právní moci (zjištěno z usnesení Okresního ředitelství ze dne , datum, , z obžaloby, z předvolání k hlavnímu líčení a z protokolů z hlavního líčení).21. , jméno FO, v pozici prodávajícího převedla vlastnického právo na manžele , Anonymizováno, v pozici kupujících k nemovitosti: bytové jednotce č. 1451/15 vymezené v budově č.p. , Anonymizováno, , bytový dům, stojící na pozemku parc. č. , Anonymizováno, , zastavená plocha a nádvoří, včetně spoluvlastnického podílu na společných o částech domu a pozemku o velikosti 8890/298290, to vše vedeno u , právnická osoba, pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště , adresa, , obec , adresa, a k.ú. , adresa, , zapsáno na LV , Anonymizováno, , a to na základě kupní smlouvy ze dne , datum, . S právními účinky zápisu do katastru nemovitostí ke dni , datum, , kdy byl podán návrh na vklad vlastnického práva (zjištěno z kupní smlouvy mezi paní , jméno FO, a , Anonymizováno, , z výpisu z katastru nemovitostí k datu , datum, a z návrhu na vklad práva do katastru nemovitostí ze dne , datum, )

22. Soud shora uvedené listinné důkazy má za věrohodné, když v řízení jejich věrohodnost nebyla nikterak zpochybněna a učinil na základě provedených skutkových zjištění tento skutkový závěr, že žalovaný uzavřel se s paní , Jméno zmočněnkyně, (matku) dne , datum, darovací smlouvu, na jejímž základě byla na žalovaného bezúplatně převedena bytová jednotka. Žalobci vystupují v trestním řízení vedeným proti , jméno FO, jako poškození a dosud nepravomocným rozsudkem byla , jméno FO, uloženo povinnost nahradit žalobců škodu ve výši 80 000 EUR.

23. Soud zamítl další návrhy na provedení dokazování pro nadbytečnost tím, že další navrhované důkazy (např. výslech paní , Anonymizováno, ) nebyly způsobilé přinést zásadních poznatků ve věci a změnit shora uvedený skutkový závěr soudu.

24. Po právní stránce soud věc hodnotil s odkazem na ust. § 589 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen o.z.) s tím, že podle ust. § 589 o.z. zkracuje-li právní jednání dlužníka uspokojení vykonatelné pohledávky věřitele, má věřitel právo domáhat se, aby soud určil, že právní jednání dlužníka není vůči věřiteli právně účinné. Toto právo má věřitel i tehdy, je-li právo třetí osoby již vykonatelné, anebo bylo-li již uspokojeno (odst. 1). Neúčinnost právního jednání dlužníka se zakládá rozhodnutím soudu o žalobě věřitele, kterou bylo odporováno právnímu jednání dlužníka (odpůrčí žaloba) (odst. 2).

25. Podle ust. § 590 odst. 1 písm. c) o. z. věřitel se může dovolat neúčinnosti právního jednání, kterým byl věřitel zkrácen a k němuž v posledních dvou letech došlo mezi dlužníkem a osobou jemu blízkou nebo které dlužník učinil ve prospěch takové osoby, ledaže druhé straně v době, kdy se právní jednání stalo, dlužníkův úmysl zkrátit věřitele znám nebyl a ani znám být nemusel.

26. Podle ust. § 593 o.z. vyhradí-li si věřitel dříve, než se jeho pohledávka stane vykonatelnou, právo dovolat se neúčinnosti právního jednání tím, že výhradu prostřednictvím notáře, exekutora nebo soudu oznámí tomu, vůči komu se neúčinnosti právního jednání může dovolat, pak věřiteli lhůta k dovolání se neúčinnosti právního jednání neběží, dokud se pohledávka vykonatelnou nestane.

27. Podle ust. § 594 odst. 1 věta první o. z. neúčinnosti právního jednání se lze dovolat proti tomu, kdo s dlužníkem právně jednal, nebo kdo z právního jednání přímo nabyl prospěch, vůči jeho dědici nebo vůči tomu, kdo nabyl jmění při přeměně právnické osoby jako její právní nástupce.

28. Podle ust. § 595 odst. 1 o.z. neúčinnost právního jednání zakládá věřitelovo právo domáhat se uspokojení pohledávky i z toho, co neúčinným jednáním z dlužníkova majetku ušlo. Není-li to dobře možné náleží věřiteli odpovídající náhrada.

29. Dle ust. § 22 odst. 1 o. z. platí, že osoba blízká je příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel nebo partner podle jiného zákona upravujícího registrované partnerství (dále jen„ partner“); jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké, pokud by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní. Má se za to, že osobami blízkými jsou i osoby sešvagřené nebo osoby, které spolu trvale žijí.

30. Na základě shora zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba (ke dni vyhlášení rozsudku) není důvodná. Na základě provedeného dokazování byl učiněn závěr, že žalovaný nabyl na základě darovací smlouvy uzavřené se svoji matkou (osobou blízkou) vlastnické právo k bytové jednotce, a to po zahájení trestního stíhání proti , Jméno zmočněnkyně, , ve kterém se žalobci mimo jiné domáhali, aby , Jméno zmočněnkyně, byla uložena povinnost nahradit jim škodu ve výši , částka, .

31. Soud se zabýval naplněním důvodů neúčinnosti darovací smlouvy ve smyslu shora uvedených ustanovení.

32. Obecným předpokladem odpůrčí žaloby je dle ust § 589 o.z. je v daném případě existence vykonatelné pohledávky žalobkyně (věřitele) za , tituly před jménem, , Jméno zmočněnkyně, (dlužníkem). Bez existence takového pohledávky žalobců nemůže odpůrčí právo vzniknout.

33. Odpůrčí právo má vůči pohledávce akcesorickou povahu. Z hlediska svého vzniku, rozsahu i trvání je závislé na existenci pohledávky věřitele. Právo věřitele na uspokojení se z majetku, který ušel dlužníkovi, tak nemůže vzniknout dříve než pohledávka věřitele, nemůže mít větší rozsah než tato pohledávka a zaniká nejpozději s jejím zánikem. Vykonatelnou pohledávkou se ve smyslu ust. § 589 o.z. rozumí taková pohledávka, jejíž splnění lze vynutit cestou výkonu rozhodnutí (exekuce), tj. pohledávka, která byla věřiteli přiznána vykonatelným rozhodnutím nebo jiným titulem, podle kterého lze nařídit výkon rozhodnutí, resp. exekuci (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

34. Se zřetelem k shora uvedenému se soud zabýval, zda je naplněn tento základní předpoklad a byl nucen učinit závěr, že v tento okamžik žalobci dosud nedisponují vykonatelnou pohledávku za dlužníkem. Žalobci pouze tvrdí, že májí pohledávku za dlužníkem (, tituly před jménem, , Jméno zmočněnkyně, ) představující nárok na náhradu škody, která jim vznikla v důsledku podvodného jednání dlužnice, nicméně ke dni vyhlášení rozsudku i přes poučení soudu nebyla prokázána existence vykonatelné pohledávky, žaloba je tak minimálně s ohledem na zjištěný skutkový stav předčasná. Aby mohli být žalobci v řízení úspěšní, bylo by nejprve nutné, aby prokázali, že májí vykonatelnou pohledávku za dlužnicí. Shodně rovněž aktuální judikatura vyšších soudů, podle níž v případě, kdy se žalobce dovolává neúčinnosti právního jednání, aniž by byla jeho pohledávka vykonatelná, nutné žalobu zamítnout pro nedostatek věcné legitimace. V návaznosti na přijetí institutu výhrady podle ust. § 593 o.z. již není ani důvod, aby se na právní jednání učiněná po , datum, uplatnila předchozí judikatura, která v obdobných situacích aprobovala například závěr o důvodnosti přerušení řízení (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, nebo usnesení sp. zn. , spisová značka, , sp.zn. , spisová značka, ).

35. Za situace, kdy žalobci nedisponují vykonatelnou pohledávkou vůči dlužníkovi se nemohou úspěšně dovolat neúčinnosti právního jednání dlužnice , Jméno zmočněnkyně, a žalovaného, proto soudu nezbylo než-li žalobu zamítnout pro nedostatek věcné legitimace (výrok I).

36. Pro úplnost soud uvádí ve vztahu k námitce žalobců ohledně postup soudu ve vztahu k možnému vydání rozsudku pro uznání, že žalovaný nárok žalobců neuznal a rovněž nebyly splněny podmínky pro vydání rozsudku pro uznání dle ust. § 114b o.s.ř. ve spojení s ust. § 153a o.s.ř. s tím, že dle ust. § 114b odst. 1 o.s.ř. vyžaduje-li to povaha věci nebo okolnosti případu, může soud žalovanému usnesením uložit, aby se ve věci písemně vyjádřil a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, ve vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, a k vyjádření připojil listinné důkazy, jichž se dovolává, popřípadě označil důkazy k prokázání svých tvrzení; to neplatí ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2). Dle ust. § 114b odst. 4 o.s.ř. výzva podle odstavce 1 k vyjádření musí být žalovanému doručena do vlastních rukou. Náhradní doručení je vyloučeno; to neplatí, doručuji-li se prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky. Dle ust. § 114b odst. 5 o.s.ř. jestliže se žalovaný bez vážného důvodu na výzvu soudu podle odstavce 1 včas nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, má se za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává; o tomto následku (§ 153a odst. 3) musí být poučen. Podle ust. § 153a odst. 3 a 4 o.s.ř. rozsudkem pro uznání rozhodne soud také tehdy, má-li se za to, že žalovaný nárok, který je proti němu uplatňován, uznal ve smyslu ust. §114b odst. 5 o.s.ř. V daném případě nedošlo k doručení výzvy dle ust. § 114b o.s.ř. do vlastních rukou (viz doklad o doručení vhozením do schránky na č.l. 74) a v souladu s ust. § 114b odst. 4 o.s.ř. je náhradní doručení (doručení fikcí) v případě doručování prostřednictvím poštovních služeb vyloučeno. Současně soud nemá za důvodnou ani námitku neprovedení reklamace řízení u České pošty s.p. s tím, že nedošlo dle záznamu ve spise k faktickému odeslání zásilky dle prvého pokynu soudu (pro chybu v hybridní poště) a byla tak dle obsahu spisu doručována zásilka až v srpnu 2024. Uvedený závěr soudu nezpochybnila ani oprava v datu na vyjádření žalovaného s tím, že se soud ztotožnil s žalovaným, že úvaha žalobců je spekulativní37. Pokud žalobci v podání ze dne , datum, učinili výhradu dovolat se neúčinnosti předmětného právního jednání žalovaného s odkazem na ust. § 593 o.z. pak soud uvádí, že vyhrazení si odpůrčího práva zastaví běh prekluzivní lhůty zákonem stanovené pro dovolání se neúčinnosti právního jednání dlužníka dané ust. § 590 a § 591 o.z., když zachování této lhůty je jednou z podmínek úspěšného dovolání se neúčinnosti právního jednání. Oznámení výhradu lze učinit mimo jiné prostřednictvím soudu, a to postupem dle příslušných procesní předpisů (ust. § 354 o.s.ř.) podléhající poplatkové povinnosti (položka č. , hodnota, zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích) s tím, že obsahem takového oznámení je přesné označení věřitele, osoby, vůči níž je činěno, dlužníka, vymezení právního jednání, vůči němuž si věřitel vyhrazuje právo odporovat, vymezení pohledávky věřitele vůči dlužníku a to, že si věřitel chce vyhradit právo dovolat se relativní neúčinnosti. Soud má za to, že výhrada, tak jak ji učinili žalobci, nebyla řádně uplatněna v souladu se shora uvedeným. Současně soud uvádí, že skutečnost, zda ke stavení odpůrčí lhůty v důsledku výhrady skutečně došlo či zda došlo k řádnému doručení výhrady, posuzuje až soud v zahájeném řízení o určení relativní neúčinnosti.

38. Ve vztahu k námitce žalobců, že jsou obětí protiprávního jednání a utrpěli v důsledku trestněprávního jednání škodu a soud by jim měl poskytnout vyšší míru ochrany a tuto skutečnost zohlednit soud uvádí, že specifické postavení poškozených, resp. obětí protiprávního jednání je zajištěno v rámci trestního řízení a zvláštní nástroje legislativa ve vztahu k civilnímu řízení neupravuje. Současně soud neměl ani za důvodné, aby žalobě vyhověl s podmínkou nabytí právní moci a vykonatelnosti rozsudku vydaného v trestní věci, a to s ohledem na akcesorickou povahu odpůrčího práva vůči pohledávce a charakter řízení o určení neúčinnosti právního jednání, které odpovídá právní úpravě vyžadující existence vymahatelné pohledávky s tím, že v tomto řízení soud samotnou existenci pohledávky neprokazuje a není tak postaveno najisto ani, zda odpůrčí právo a tím právo věřitele na uspokojení se z majetku vzniklo, s tím, že toto právo nemůže vzniknout dříve než pohledávka věřitele, nemůže mít větší rozsah než pohledávka a zaniká s jejím zánikem.

39. O nákladech řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ust. § 151 odst. 3 o.s.ř. a přiznal v řízení úspěšnému žalovanému náhradu nákladů řízení nezastoupeného účastníka spočívající v pěti náhradách hotových výdajů ve výši po 300 Kč podle ust. § 1 odst. 3 písm. a), c) ve spojení s ust. § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu (dále jen „vyhlášky“), a to za vyjádření ve věci samé doručené soudu 10.10.2024, vyjádření ve věci samé doručené soudu dne 14.11.2024, vyjádření ve věci samé doručené dne 20.12.2024, 2x účast u soudního jednání, celkem tedy náklady řízení činí částku ve výši 1 500 Kč, a byly přiznány v obecné pariční lhůtě (ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.).