70 C 91/2026

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl samosoudkyní Mgr. Pavlou Kuřinovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO: Anonymizováno , sídlem Adresa žalobkyně , proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované , bytem Adresa žalované , o zaplacení částky 173 201,80 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 173 201,80 Kč spolu skapitalizovaným úrokem ve výši 271,65 Kčúrokem z úvěru ve výši 9,49 % ročně z částky 176 634,61 Kč od 20.11.2025 do 12.1.2026,zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 176 634,61 Kč od 30.11.2025 do 12.1.2026,úrokem z úvěru ve výši 9,49 % ročně z částky 175 365,36 Kč od 13.1.2026 do 11.2.2026,zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 175 365,36 Kč od 13.1.2026 do 11.2.2026,úrokem z úvěru ve výši 9,49 % ročně z částky 173 201,80 Kč od 12.2.2026 do zaplacení,zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 173 201,80 Kč od 12.2.2026 do zaplacení,a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 8 279 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou ze dne 28.1.2026 ve znění zaslaného částečného zpětvzetí žaloby ze dne 19.3.2026 a doplnění žaloby ze dne 13.5.2026 se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit jí částku 173 201,80 Kč s příslušenstvím.

2. V žalobě uvedla, že žalobkyně uzavřela s žalovanou dne 1.6.2023 Smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě níž poskytla žalované úvěr ve výši 200 000 Kč a žalovaná se zavázala částku vrátit a zaplatit sjednaný úrok. Nedílnou součástí smlouvy byly úvěrové podmínky. Žalovaná podpisem přistoupila k rámcové pojistné smlouvě, jejímž předmětem bylo pojištění splácet předmětný úvěr.

3. Před poskytnutím úvěru žalobkyně ověřila schopnost žalované úvěr splácet. Při ověření žalobkyně vycházela z údajů, které poskytla žalovaná o výši příjmů (53 000 Kč), výdajů a rodinném stavu (svobodná, žije v nájmu, bez vyživovací povinnosti). Údaje poskytnuté žalovanou byly žalobkyní ověřeny – příjem byl ověřen výpisem z běžného účtu žalované a výdaje byly ověřeny na základě statistických dat, údajů o životním a existenčním minimu upravené zákonem č. 110/2006 Sb. o životním a existenčním minimu a údaje normativních nákladů na bydlení dle nařízení vlády. Dále žalobkyně ověřila platební morálku a úvěrové zatížení žalované lustrací v insolvenčním rejstříku, rejstříku exekucí, v bankovním a nebankovním registru klientských informací (NRKI, BRKI). Na základě ověření dospěla žalobkyně k závěru, že žalovaná disponuje dostatečným množstvím disponibilních prostředků k úhradě sjednané splátky a neměla tak pochybnosti o schopnosti žalované dluh hradit.

4. Žalovaná se zavázala hradit pravidelné měsíční splátky úvěru ve výši 2 882 Kč skládající se ze splátky pojištění, jistiny a úroku ve výši 9,49 % ročně, a to vždy k 14. dni v měsíci počínaje dnem 14.7.2023. Dále byl sjednán poplatek za zprostředkování úvěru ve výši 4 000 Kč.

5. Dodatkem č. , hodnota, ke smlouvě o úvěru ze dne 10.10.2024 si žalovaná s žalobkyní sjednala „splátkové volno“. Po dobu „splátkového volna“ se úvěr nadále úročí úrokovou sazbou a o tyto úroky se navýší celková částka k doplacení.

6. Žalobkyně uvedla, že žalovaná se dostala do prodlení s úhradou splátek. Splátky od 14.7.2023 do 14.9.2025 byl splaceny. Ode dne 14.10.2025 byla žalovaná v prodlení s úhradou splátek, opakovaným prodlením s úhradou splátek žalovaná porušila úvěrové podmínky, proto žalobkyně využila svého oprávnění a ke dni 20.11.2025 došlo k zesplatnění úvěru, a to dle bodu 5 smlouvy ve spojení s bodem 6.

2. úvěrových podmínek. Žalovaná tak byla povinna uhradit najednou veškeré dlužné částky.

7. K dni zesplatnění činila nesplacená jistina částku 176 634,61 Kč a dlužný kapitalizovaný úrok z úvěru za období od poslední úhrady splátky (dne 14.9.2025) do dne předcházejícího zesplatnění (dne 19.11.2025) částku 4 438,84 Kč.

8. Po zesplatnění žalovaná uhradila dne 13.1.2026 částku 1 376 Kč a částku 2 424 Kč, která byla započtena na úhradu jistiny částkou 1 269,25 Kč a na úhradu úroku z úvěru částkou 1 376 Kč a částkou 1 154,75 Kč.

9. Po podání žaloby žalovaná uhradila dne 12.2.2026 částku 3 800 Kč, která byla započtena na úhradu jistiny částkou 2 163,56 Kč a na úhradu úroku z úvěru částkou 1 636,44 Kč.

10. Dluh žalované pro shora uvedené tvoří nesplacená jistina ve výši 173 201,80 Kč, kapitalizovaný úrok z úvěru ve výši 271,65 Kč, úrok z úvěru ve výši 9,49 % ročně z částky 176 634,61 Kč od 20.11.2025 do 12.1.2026, z částky 175 365,36 Kč od 13.1.2026 do 11.2.2026, z částky 173 201,80 Kč od 12.2.2026 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 176 634,61 Kč od 30.11.2025 do 12.1.2026, z částky 175 365,36 Kč od 13.1.2026 do 11.2.2026, z částky 173 201,80 Kč od 12.2.2026 do zaplacení.

11. Žalovaná svůj dluh vůči žalobkyni dne 26.11.2025 písemně uznala co do jeho důvodu i výše.

12. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila.

13. Jelikož v řízení bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci řízení s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili, postupoval soud podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) ve spojení s ust. § 101 odst. 4 o.s.ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání.

14. Mezi žalobkyní a žalovanou byla pomocí prostředků komunikace na dálku dne 1.6.2023 uzavřena Smlouva o úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalované úvěr č. , hodnota, ve výši 200 000 Kč na účet č. , Anonymizováno, a žalovaná se zavázala úvěr vrátit spolu s úrokem z úvěru ve výši 9,49 % ročně, v pravidelných měsíčních splátkách po 2 882 Kč (poslední splátka ve výši 2 768,03 Kč) splatných počínaje 14.7.2023. Žalovaná se zavázala za poskytnutí úvěru uhradit jednorázový poplatek ve výši 4 000 Kč a dále se zavázala hradit pojistné ve výši 235 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly úvěrové podmínky (zjištěno ze smlouvy o úvěru ze dne 1.6.2023, z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, z potvrzení o zaslání potvrzovací SMS a následném podpisu smlouvy, z potvrzení o vyplacení úvěru ze dne 21.11.2025).

15. Žalobkyně vystavila potvrzení o prověření úvěruschopnosti žalované před poskytnutím úvěru s tím, že žalovaná v žádosti uvedla příjem ze zaměstnání ve výši 53 000 Kč a dalších příjem ve výši 26 000 Kč. Uvedla, že žije v nájmu, je svobodná, bez vyživovací povinnosti, s výdaji (včetně splátek) ve výši 46 000 Kč. Na základě bankovního výpisu z běžného účtu žalované žalobkyně zjistila příjem 75 911 Kč. Žalovaná nebyla vedena v insolvenčním rejstříku, nebyla vedena v centrální evidenci exekucí. Žalobkyně provedla lustraci žalované v interních a externích databází – a to konkrétně dotazem na Bankovní registr klientských informací, Nebankovní registr klientských informací, z nichž bylo zjištěno úvěrové zatížení žalované ve výši 27 073 Kč (osobní úvěr, kreditní karta) (zjištěno z potvrzení o prověření úvěruschopnosti klienta před poskytnutím úvěru, z úvěrové zprávy). Příjem byl ověřen z běžného účtu žalované č. č. 1155450230287/0100, byl zjištěn za měsíc únor 2023 příjem na účtu ve výši 108 603 Kč, za měsíc březen 2023 příjem na účtu 167 740 Kč, za měsíc duben 2023 příjem na účtu 80 728 Kč, za měsíc květen 2023 příjem na účtu 89 973 Kč (zjištěno z výpisu z běžného účtu žalované).

16. Dodatkem č. , hodnota, ke smlouvě ze dne 10.10.2024 si strany sjednaly splátkové volno pro splátku 14.10.2024 (zjištěno z dodatku ke smlouvě).

17. Žalovaná nehradil úvěr řádně a včas (zjištěno ze splátkového kalendáře).

18. Žalobkyně využila svého oprávnění a zesplatnila úvěr dopisem ze dne 20.11.2025 a žádala úhradu celého dluhu nejpozději do 29.11.2025 s tím, že nebude-li dluh uhrazen bude vymáhána dlužná částka soudní cestou (zjištěno z výzvy k zaplacení půjčky a předžalobní výzvy ze dne 20.11.2025, včetně dokladu o odeslání).

19. Dne 26.11.2025 žalovaná uznala svůj dluh co do důvodu i výše (zjištěno z uznání dluhu ze dne 26.11.2025).

20. Dluh žalované je tvořen nesplacenou jistinou ve výši 173 201,80 Kč, kapitalizovaným úrokem z úvěru ve výši 271,65 Kč (zjištěno ze splátkového kalendáře).

21. Žalovaná v řízení netvrdila, že by dluh uhradila.

22. Ze skutkových zjištění vyplývá skutkový závěr, že mezi účastníky řízení byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě níž žalovaná čerpala úvěr ve výši 200 000 Kč, který byla povinna splácet pravidelnými měsíčními splátkami spolu s úrokem z úvěru ve výši 9,49 % ročně. Žalobkyně před poskytnutím úvěru při posuzování schopnosti žalované hradit úvěr vycházela z údajů sdělených žalovanou při podání žádosti, které byly ověřeny na základě výpisu z běžného účtu žalované a dále byla učiněna lustrace v interních a externích registrech, ze kterých bylo zjištěno celkové úvěrové zatížení. Žalovaná nehradila úvěr řádně a včas, proto žalobkyně využila svého oprávnění a prohlásila úvěr za okamžitě splatný. Žalovaná dluh, co do důvody a výše uznala písemným prohlášením. Žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k úhradě dluhu. Dluh žalované je tvořen nesplacenou jistinou ve výši 173 201,85 Kč, kapitalizovaným úrokem z úvěru ve výši 271,65 Kč a dále žalobkyně žádala úhradu úroku z úvěru ve výši 9,49 % ročně a zákonného úroku z prodlení z dlužných částek.

23. Po právní stránce soud věc posuzoval podle ust. § 2053 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), podle něhož uzná-li někdo svůj dluh, co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

24. Dále soud posuzoval vztah mezi žalobkyní a žalovanou podle ust. § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), jelikož strany měly v úmyslu uzavřít smlouvu o spotřebitelském úvěru a dále podle ust. § 2395 o. z., na základě kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

25. Soud se nejdříve zabýval tím, zda žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované s tím, že podle ust. § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Uvedené koresponduje s čl. 8 směrnice, podle něhož má před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledání v příslušné databázi.

26. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

27. Podle ust. § 78 zákona o spotřebitelském úvěru je povinností poskytovatele úvěru uchovat podklady pro zkoumání úvěruschopnosti.

28. Judikatura dovodila povinnost soudu z úřední povinnosti zkoumat, zda došlo k porušení povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele a vyvodit z porušení této povinnosti důsledky, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem. Přičemž věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Nic na tom nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladujícími úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích (blíže rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 33 Cdo 2178/2018, nález Ústavního soudu sp.zn. III.ÚS 4129/18, rozsudek Soudního dvora ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18).

29. Dle uvedeného výkladu reflektují celospolečenský kontext závažnosti neuváženého zadlužování spotřebitelů je na věřiteli, aby schopnost žadatele o spotřebitelský úvěr splácet úvěr náležitě před jeho poskytnutím prověřil. Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když s odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet a neučiní-li tak, nebo tak neučiní s náležitou péčí, je úvěrová smlouva od počátku neplatná.

30. Dle učiněných zjištění bylo možné dospět k závěru, že žalobkyně dostála své povinnosti a zkoumala před poskytnutím úvěru, zda je žalovaná schopna hradit minimální splátku úvěru. V tomto ohledu nebyla smlouva o úvěru shledána absolutně neplatnou.

31. Soud na základě prokázaného skutkového stavu za užití shora uvedených zákonných ustanovení dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobkyně prokázala veškerá tvrzení uvedená v žalobě o uzavření úvěrové smlouvy, čerpání úvěru a vzniku dluhu a dále zejména soud posoudil listinu ze dne 26.11.2025 předloženou žalobkyní tak, že má náležitosti uznání dluhu podle ust. § 2053 o.z. Důsledkem uznání dluhu písemným prohlášením dlužníka je vyvratitelná právní domněnka, že dluh v době uznání v uznaném rozsahu existoval. Uznání dluhu tedy usnadňuje věřiteli důkazní situaci, neboť věřitel nemusí prokazovat vznik dluhu (smlouvou nebo jinou právní skutečností zakládající závazek) ani jeho výši v době uznání. Důkazní břemeno se přesouvá na dlužníka, který musí prokázat, že dluh vůbec nevznikl, nebo že byl splněn či zanikl z jiného důvodu.

32. Podle ust. § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle ust. § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

33. Jelikož k vyvrácení domněnky o trvání dluhu nedošlo, žalovaná v řízení neprokázala, že dluh nevznikl, že byl splněn, nebo že zanikl jinak, proto soud považuje za prokázané, že její dluh ve výši 173 201,80 Kč, tj. ve výši po zohlednění žalobkyní tvrzeného částečného plnění, trval. Soud z těchto důvodů žalobě zcela vyhověl a uložil žalované uhradit částku 173 201,80 Kč, a to včetně úroků z úvěru a zákonného úroku z prodlení, který vyplývá ze zákonných ustanovení i ze smluvních ujednání, a proto soud žalované uložil povinnost zaplatit rovněž kapitalizovaný úrok z úvěru ve výši 271,65 Kč, úrok z úvěru ve výši 9,49 % ročně z částky 176 634,61 Kč od 20.11.2025 do 12.1.2026, zákonný úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 176 634,61 Kč od 30.11.2025 do 12.1.2026, úrok z úvěru ve výši 9,49 % ročně z částky 175 365,36 Kč od 13.1.2026 do 11.2.2026, zákonný úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 175 365,36 Kč od 13.1.2026 do 11.2.2026, úrok z úvěru ve výši 9,49 % ročně z částky 173 201,80 Kč od 12.2.2026 do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 173 201,80 Kč od 12.2.2026 do zaplacení.

34. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 před středníkem o.s.ř., když neshledal podmínky pro její prodloužení (výrok I.).

35. O nákladech řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ust. § 151 odst. 3 o.s.ř. a přiznal v řízení úspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 6 929 Kč (po zohlednění částečného vrácení soudního poplatku ve výši 86 Kč), ve třech náhradách hotových výdajů ve výši po 450 Kč podle ust. § 1 odst. 3 písm. a) ve spojení s ust. § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu (dále jen „vyhlášky“) ve spojení s rozhodnutím Nejvyššího soudu ze dne 18. 11. 2025, sp. zn. 28 Cdo 2638/2025, a to za úkony návrh ve věci samé, výzva k plnění, částečné zpětvzetí žaloby.

36. Pro úplnost soud uvádí, že žalobkyni nenáleží náhrada hotových výdajů za podání ze dne 13.5.2026, neboť tímto podáním žalobkyně odstraňovala neúplnost tvrzení a důkazních návrhu, které měly být již obsaženy v žalobě.

37. Celkem tedy náklady řízení činí částku ve výši 8 279 Kč (3x450 Kč + 6 929 Kč).

38. Lhůta k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. pro již shora uvedené důvody (výrok II.).