70 C 95/2026

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl samosoudkyní Mgr. Pavlou Kuřinovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce , bytem Adresa žalobce , zastoupený advokátem Jméno advokáta , sídlem Adresa advokáta , proti žalované: Jméno žalované , IČO: Anonymizováno , sídlem Adresa žalované , o zaplacení částky 25 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 25 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně od 6.12.2025 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 16 428 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce , Jméno advokáta, .

1. Žalobce se žalobou domáhal po žalované zaplacení částky 25 000 Kč s příslušenstvím s tvrzením, že žalobce uzavřel s žalovanou dne 4.7.2025 zprostředkovatelskou smlouvu, jejímž předmětem bylo zprostředkování pro žalobce uzavření nájemní smlouvy k bytovému prostoru specifikovanému ve smlouvě o zprostředkování. Bylo sjednáno, že žalobce uhradí částku 25 000 Kč a ta bude vypořádána dle pravidel uvedených v čl. V smlouvy o zprostředkování.

2. Žalobce uhradil dne 4.7.2025 částku 25 000 Kč.

3. Podle čl. V smlouvy o zprostředkování byla provize splatná dnem uzavření zprostředkovávané smlouvy, tj. nájemní smlouvy, případně posledním dnem rezervační lhůty v případě, že zájemce do konce rezervační lhůty příležitost uzavřít nájemní smlouvu nevyužije. Dále bylo sjednáno, že dnem uzavření nájemní smlouvy se započte uhrazená částka jako záloha na provizi.

4. Žalobce uvedl, že z textu smlouvy vyplývá, že částka 25 000 Kč představovala do okamžiku uzavření nájemní smlouvy pouze zálohu na provizi, nikoliv provizi samotnou. Jinými slovy, žalovaná byla oprávněna ponechat si uvedenou částku jako provizi pouze za předpokladu, že nastaly smluvené podmínky její splatnosti.

5. Žalobce projevil vážný a konkrétní zájem o uzavření nájemní smlouvy a byl připraven ji uzavřít. Za tímto účelem poskytl žalované potřebnou součinnost, opakovaně se domáhal uzavření nájemní smlouvy a žalovanou opakovaně žádal o sjednání schůzky za účelem jejího uzavření. K uzavření nájemní smlouvy však nedošlo, neboť ani přes opakované žádosti žalobce nebyla schůzka k uzavření nájemní smlouvy ze strany žalované či pronajímatele zajištěna, tedy z důvodů neležících na straně žalobce. Žalobce nájemní smlouvu neodmítl, od jednání bezdůvodně neodstoupil ani jinak nezmařil možnost jejího uzavření.

6. Dle čl. V odst. 3 smlouvy o zprostředkování bylo současně sjednáno, že v případě, bude-li ze strany pronajímatele vyvíjena taková činnost, v jejímž důsledku nedojde k uzavření nájemní smlouvy, zavazuje se zprostředkovatel uhrazenou zálohu vrátit. V daném případě jsou podmínky tohoto ujednání naplněny, neboť k uzavření nájemní smlouvy nedošlo v důsledku jednání na straně pronajímatele, konkrétně proto, že pronajímatel ani žalovaná přes opakované žádosti žalobce neposkytli potřebnou součinnost k uzavření nájemní smlouvy.

7. Žalobce současně poukázal na ust. § 2 písm. c) a d) zákona č. 39/2020 Sb., o realitním zprostředkování, podle něhož úprava zákona dopadá i na smlouvu, jejímž předmětem je zprostředkování uzavření nájemní smlouvy k bytu či nebytovému prostoru a současně dle ust § 19 tohoto zákona platí, že provize je splatná nejdříve dnem uzavření realitní smlouvy. Ujednat splatnost provize tak, aby nastala přede dnem uzavření realitní smlouvy nebo před splněním odkládací podmínky její účinnosti, lze pouze tehdy, obsahuje-li smlouva o realitním zprostředkování výslovné poučení o tom, že splatnost provize není vázána na uzavření realitní smlouvy nebo na splnění odkládací podmínky její účinnosti. Takové poučení však ve smlouvě obsaženo není a nájemní smlouva uzavřena nebyla.

8. Ze smlouvy o zprostředkování je zřejmé, že splatnost provize byla výslovně vázána na uzavření nájemní smlouvy. Nárok na provizi tedy vůbec nevznikl a ze strany žalované neexistuje právní titul k zadržení částky 25 000 Kč, naopak má žalovaná povinnost částku vrátit.

9. Současně dle citovaného zákona platí, že je-li se zájemcem, který je spotřebitelem, ujednána záloha na provizi, nesmí činit více než dvě třetiny ujednané provize. I tato zákonná povinnost byla ze strany žalované porušena. Žalobce má tedy za to, že nebyla splněna smluvní ani zákonná podmínka, za níž by se uhrazená částka mohla stát splatnou provizí, nájemní smlouva nebyla uzavřena z důvodů neležících na straně žalobce a současně jsou naplněny podmínky pro vrácení uhrazené částky dle smlouvy i dle závazné právní úpravy.

10. Jelikož žalovaná částku 25 000 Kč přes opakované výzvy nevrátila, vzniklo jí na úkor žalobce bezdůvodné obohacení ve výši 25 000 Kč, které je povinna žalobci vydat. Žalobce žalovanou opakovaně vyzýval k úhradě a vrácení částky 25 000 Kč, a to dopisem odeslaným dne 28.11.2025. Zásilka byla dne 5.12.2025 uložena. Výzvu je třeba v souladu s ustálenou soudní judikaturou (Nejvyšší soud ČR, sp. zn. 26 Cdo 2988/2011, ze dne 13. 11. 2012) považovat za doručenou okamžikem, kdy měl adresát možnost se s ní objektivně seznámit, tj. okamžikem, kdy zásilka byla uložena u provozovatele poštovních služeb, přičemž o tomto byl adresát ze strany provozovatele poštovních služeb vyrozuměn, tj. dnem 5.12.2025.

11. K námitkám žalované uvedl, že mezi žalobcem a žalovanou byla uzavřena smlouva, na základě níž byla uhrazena záloha na provizi. Žalobce měl zájem uzavřít nájemní smlouvu, která by mu byla zprostředkována. Žalovaná žalobce ujistila, že tak nastane během několika dní. Žalovaná žalobce následně již nekontaktovala a ani na dotazy žalobce na stav věci a další postup nereagovala. Žalobce žalovanou opakovaně kontaktoval dne 9.7.2025, dne 10.7.2025, dne 11.7.2025 a dne 15.7.2025. Následně žalovaná žalobci oznámila, že na předmětný byt, o který projevil zájem, má jiné nájemce. Žalobce proto výslovně popírá, že by odmítl uzavřít smlouvu z důvodu navýšení záloh, nebo z důvodu, že by si sjednal jiné bydlení. Žalobce si jiné bydlení začal hledat až poté, co mu bylo sděleno, že nájemní vztah byl uzavřen s jiným nájemcem. Žalobce tedy nedostal příležitost uzavřít nájemní smlouvu, pokud žalovaná z tohoto důvodu žádá ponechání si platby (provize), nechť doloží, že byl žalobce vyzván k uzavření realitní smlouvy. Tvrzení žalované, že žalobce přestal mít zájem o uzavření smlouvy, je nepravdivé a účelové. Nájemní smlouva nebyla uzavřena z důvodu na straně žalované, resp. pronajímatele.

12. Naposledy byla žalovaná upomenuta k úhradě dluhu předžalobní výzvou ze dne 5.3.2026, která ji byla doručena dne 9.3.2026. Žalovaná ničeho neuhradila. Pro vše shora uvedené žalobce navrhl, aby žalobě bylo vyhověno.

13. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že žalobce ji požádal, aby mu našla vhodné bydlení, což učinila. Žalobce o byt projevil zájem a podepsal dne 4.7.2025 rezervační smlouvu a téhož dne složil rezervační zálohu. V textu smlouvy došlo k administrativní chybě v psaní, kdy zůstal předtištěn rok 2022, nicméně podle ust. § 556 odst. 1 občanského zákoníku se jednání posuzuje dle úmyslu stran a strany měly v úmyslu zarezervovat byt na období roku 2025. Žalobce si toho byl vědom, nemovitost si prohlédl a realizaci nájmu aktivně řešil. Písařská chyba v textu smlouvy nemá vliv na platnost smlouvy.

14. K důvodům neuzavření smlouvy uvedla, že vše bylo připraveno k podpisu smlouvy, žalobce však od podpisu smlouvy upustil s neoprávněným tvrzením, že došlo k navýšení ceny. Majitelka bytu žádala navýšit zálohy z důvodu vyššího počtu osob, o čemž byl žalobce informován, tj. že z důvodu navýšení počtu osob v bytě dojde k navýšení plateb spojených s užíváním bytu (voda, odpad, úklid) tak, aby zálohy odpovídaly předpokládané spotřebě. Jelikož se jedná o zálohy na platby vyúčtované dle skutečné spotřeby, nejde o navýšení zisku pronajímatele ani zprostředkovatele. Žalobce byl s fungováním záloh seznámen. Na základě navýšení záloh požádal žalobce žalovanou, aby našla jiné vhodné bydlení, což žalovaná učinila, nicméně žalobce ji sdělil, že si již vhodné bydlení našel. Uvedla, že žalobce byl předem informován o tom, že rezervace je nevratná, pokud si byt najde sám a s tím souhlasil. K zmaření podpisu nájemní smlouvy došlo pro důvody na straně žalobce, proto složená záloha ve výši 25 000 Kč propadla zprostředkovateli jako smluvní pokuta/odměna za blokování nemovitosti a poskytnuté služby. Žalobce po několika měsících však nyní žádá vrácení peněz, na které dle žalované nemá právní nárok. Navrhla, aby žaloba byla zamítnuta.

15. Soud ve věci nařídil jednání z provedených důkazů a na základě nich postupem dle ust. § 120 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ust. § 129 odst. 1 o.s.ř. učinil za použití ust. § 132 o.s.ř. tato skutková zjištění a z nich vyplývající skutkový závěr.

16. Mezi žalobcem a žalovanou byla uzavřena dne 4.7.2025 smlouva, jejímž předmětem byl závazek žalované zprostředkovat pro žalobce za úplatu příležitost uzavřít nájemní smlouvu k bytovému prostoru o velikosti 2+kk na adrese , adresa, . Žalobce prohlásil, že si byt prohlédl, seznámil se s jeho stavem a prohlásil, že uzavře nájemní smlouvu do ukončení rezervační lhůty. Rezervační lhůta nebyla ve smlouvě uvedena. Žalobce se dále zavázal osobně dostavit na výzvu zprostředkovatele za účelem sjednání a uzavření nájemní smlouvy a zprostředkovatel se zavázal, že neuzavře smlouvu s jiným zájemcem. V bodě V. smlouvy bylo uvedeno vypořádání zálohy tak, že provize zprostředkovatele je splatná dnem uzavření nájemní smlouvy nebo v poslední den rezervační lhůty v případě, že žalobce do konce rezervační lhůty nevyužije příležitost k uzavření nájemní smlouvy, pokud mu žalovaná takovou příležitost zprostředkovala a žalobce ji nevyužil. Dnem uzavření nájemní smlouvy nebo poslední den rezervační lhůty je žalovaná oprávněna zaúčtovat celou zálohu na provizi za poskytnuté realitní služby. Žalobce se zavázal uhradit zálohu na provizi ve výši 25 000 Kč dne 4.7.2025 (zjištěno ze zprostředkovatelské smlouvy).

17. Dne 4.7.2025 byla uhrazena za účtu žalobce záloha ve výši 25 000 Kč na účet žalované (zjištěno z potvrzení o úhradě).

18. Mezi žalobcem a žalovanou probíhala od 1.7.2025 komunikace ohledně zajištění nájmu bytu na adrese , adresa, . Ze strany žalobce byl dán požadavek na umožnění prohlídky, která se uskutečnila dne 4.7.2025. Dne 7.7.2025 se žalobce dotazoval na stav věci, žalovaná uvedla, že bude kontaktovat majitelku. Dne 9.7.2025 se žalobce opět dotazoval žalované na stav věci s tím, že se jim nikdo neozval. Dotaz byl opakován ve dnech 10.7.2025, 11.7.2025 a 15.7.2025. Žalovaná posléze již na dotazy nereagovala (zjištěno z printscreenu WhatsAppové komunikace z 1.7.2025-15.7.2025).

19. Z komunikace z blíže neurčitého data mezi žalovanou a manželkou žalobce, paní , jméno FO, , vyplývá, že žalované bylo zasláno potvrzení o úhradě platby, kopie dokladu totožnosti a kopie zprostředkovatelské smlouvy a žalovaná byla vyzvána k vrácení provize s tím, že žalovaná nesplnila podmínky smlouvy. Žalovaná reagovala, že byla kontaktována za účelem vyhledání bytu, což splnila. Ačkoliv nájemní smlouva k původnímu bytu na adrese , adresa, , nebyla uzavřena, bylo vyhledáno jiné bydlení. Rezervační záloha pro uvedené pokryla odměnu zprostředkovatele (zjištěno z printscreenu WhatsAppové komunikace mezi manželkou žalobce a žalovanou).

20. Z komunikace z blíže neurčitého data mezi žalovanou a pronajímatelkou bylo zjištěno, že žalovaná zaslala pronajímatelce kopie cestovního dokladu žalobce a jeho manželky s tím, že nájemné je 25 000 Kč + poplatky a internet. Poplatky byly účtovány pro 2 osoby (zjištěno z printscreenu WhatsAppové komunikace mezi žalovanou a pronajímatelkou).

21. Žalobce vyzval dopisem ze dne 28.11.2025 žalovanou k vrácení zálohy za služby spočívající ve zprostředkování nájemní smlouvy, neboť k poskytnutí služby nedošlo. Dne 5.12.2025 poštovní doručovatel uložil tuto zásilku, jelikož adresát (žalovaná) byl nezastižen (výzva k úhradě dluhu, včetně dokladu o doručování – sledování zásilky).

22. Naposledy byla žalovaná vyzvána k vrácení zálohy dopisem ze dne 5.3.2026 zaslaným právním zástupcem žalobce s tím, že provize není dle smluvních ujednání splatná a k uzavření nájemní smlouvy nedošlo pro důvody na straně žalované. Dopis byl žalované doručen do datové schránky dne 9.3.2026 (předžalobní výzva, včetně doklad o doručení).

23. Ze skutkových zjištění vyplývá skutkový závěr, že žalobce a žalovaná uzavřeli dne 4.7.2025 smlouvu o zprostředkování, jejímž předmětem bylo zprostředkovat uzavření nájemní smlouvy k bytu , adresa, . Žalobce uhradil téhož dne zálohu na provizi. Způsob zúčtování zálohy byl ve smlouvě upraven v čl. V. tak, že provize zprostředkovatele je splatná dnem uzavření nájemní smlouvy nebo v poslední den rezervační lhůty v případě, že žalobce do konce rezervační lhůty nevyužije příležitost k uzavření nájemní smlouvy, pokud mu žalovaná takovou příležitost zprostředkovala a žalobce ji nevyužil. Dnem uzavření nájemní smlouvy nebo poslední den rezervační lhůty je žalovaná oprávněna zaúčtovat celou zálohu na provizi za poskytnuté realitní služby. Rezervační lhůta nebyla ve smlouvě sjednána. Nájemní smlouva k bytu na adrese , adresa, nebyla uzavřena. Žalobce se opakovaně dotazoval na stav věci, žalovaná nereagovala, proto žalobce žádal vrácení zaplacené zálohy ve výši 25 000 Kč, což žalovaná neučinila, ani po zaslání výzvy, která byla dne 5.12.2025 poštovním doručovatelem uložena, jelikož adresát nebyl zastižen. Naposledy byla žalovaná upomenuta na dluh předžalobní výzvou24. Ve vztahu k hodnocení důkazů soud uvádí, že výše uvedené důkazy vyhodnotil jako zákonné a v případě listinných důkazů nebyla věrohodnost účastníky zpochybněna, a proto z nich byl učiněn skutkový závěr popsaný výše. Provedení event. dalších důkazů navržených žalobcem soud shledal nadbytečnými.

25. Po právní stránce soud věc posuzoval podle zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o.z.“). Současně na činnost realitního zprostředkování dopadá zákon č. 39/2020 Sb. o realitním zprostředkování, podle něhož realitním zprostředkováním je činnost jejímž účelem je zprostředkování tzv. realitní smlouvy (smlouvy o nabytí vlastnického práva k nemovité věci nebo práva, jež obsahuje nebo s nímž je spojeno oprávnění užívat nebo požívat nemovitou věc, byt, nebytový prostor). Smlouva o realitním zprostředkování je pak smlouva, kterou se realitní zprostředkovatel zavazuje, že zájemci zprostředkuje uzavření realitní smlouvy. Současně soud učinil závěr, že byla uzavřena smlouva spotřebitelská, neboť žalobce při uzavírání a plnění smlouvy nejednal v rámci své podnikatelské činnosti, zatímco na druhé straně smlouvy stála osoba, která jednala v rámci své podnikatelské činnosti (blíže rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 33 Cdo 4114/2010), tedy na věc popadá rovněž úprava vztahující se ke spotřebitelským smlouvám.

26. Podle ust. § 2445 o.z. smlouvou o zprostředkování se zprostředkovatel zavazuje, že zájemci zprostředkuje uzavření určité smlouvy s třetí osobou, a zájemce se zavazuje zaplatit zprostředkovateli provizi. Podle ust. § 2447 o.z. provize je splatná dnem uzavření zprostředkované smlouvy, byla-li tato smlouva uzavřena s odkládací podmínkou, je provize splatná až splněním podmínky. Podle ust. § 19 zákona o realitním zprostředkování není-li dále stanoveno jinak, je provize splatná nejdříve dnem uzavření realitní smlouvy. Ujednat splatnost provize tak, aby nastala přede dnem uzavření realitní smlouvy nebo před splněním odkládací podmínky účinnosti realitní smlouvy, lze jen tehdy, jestliže smlouva o realitním zprostředkování obsahuje poučení o tom, že splatnost provize není vázána na uzavření realitní smlouvy nebo na splnění odkládací podmínky účinnosti realitní smlouvy. Splatnost provize může být v těchto případech vázána nejdříve na obstarání příležitosti zájemci k uzavření realitní smlouvy. Je-li se zájemcem, který je spotřebitelem, ujednána záloha na provizi, nesmí činit více než dvě třetiny ujednané provize. Byla-li smlouva, k jejímuž uzavření se vztahoval vznik práva realitního zprostředkovatele na provizi, uzavřena z důvodu nečinnosti, pochybení nebo neposkytnutí odpovídající součinnosti realitního zprostředkovatele až po zániku závazku ze smlouvy o realitním zprostředkování, nemá realitní zprostředkovatel právo požadovat provizi po zájemci, který je spotřebitelem.

27. Podle ust. § 555 odst. 1 o.z. platí, že právní jednání se posuzuje podle svého obsahu. Podle ust. § 556 odst. 1 o.z. platí, že co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět. Nelze-li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen. Podle ust. § 1812 o.z. lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele příznivější.

28. Podle ust. § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

29. K povaze daného závazkového vztahu soud uvádí, že závazkem z této smlouvy bylo obstarání příležitosti uzavřít nájemní smlouvu k bytu na adrese , adresa, . Žalovaná se zavázala na základě smlouvy pro žalobce nemovitost rezervovat (nenabízet jiným zájemcům) po dobu rezervační lhůty. Nemovitost však byla pronajata nakonec jinému zájemci. K obstarání této příležitosti nedošlo, tj. nedošlo uzavření nájemní smlouvy. Žalobce uhradil zálohu na provizi, jejíchž splatnost (vypořádání) byla smluvně upravena v článku V. smlouvy tak, že provize zprostředkovatele je splatná dnem uzavření nájemní smlouvy nebo v poslední den rezervační lhůty v případě, že žalobce do konce rezervační lhůty nevyužije příležitost k uzavření nájemní smlouvy, pokud mu žalovaná takovou příležitost zprostředkovala a žalobce ji nevyužil. Dnem uzavření nájemní smlouvy nebo poslední den rezervační lhůty je žalovaná oprávněna zaúčtovat celou zálohu na provizi za poskytnuté realitní služby.

30. Vzhledem ke skutečnosti, že nedošlo k uzavření nájemní smlouvy k bytu na adrese , adresa, , neměla žalovaná nárok na vypořádání zálohy a její započtení na provizi. Současně nebyl prokázán ani druhý možný způsob vypořádání zálohy na provizi dle smlouvy, tj. že žalobce do konce rezervační lhůty nevyužil příležitost k uzavření nájemní smlouvy, pokud mu žalovaná takovou příležitost zprostředkovala. Z důkazů předložený žalobcem vyplývá, že o uzavření nájemní smlouvy měl zájem a žalované se na stav věci opakovaně dotazoval, přičemž žalovaná nereagovala. Současně z uzavřené smlouvy není zřejmá rezervační lhůta a v řízení nebylo prokázáno její sjednání ani doba.

31. Protože se žalovaná k jednání nedostavila, nedostalo se ji poučení podle ust. § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., tj. výzvy k doplnění uvedených skutkových tvrzení a označení důkazů k jejich prokázání ve vztahu k této shora uvedené druhé možnosti vypořádání zálohy (zejména ke sjednané rezervační lhůtě, úmyslu stran ve vztahu k této otázce a k nevyužití příležitosti k uzavření nájemní smlouvy ze strany žalobce), když podle znění zákona a judikatury poučovací povinnost ve smyslu ust. § 118a o.s.ř. má soud jen ve vztahu k účastníkům na jednání přítomným (viz. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 7. 2005, sp. zn. 29 Odo 1069/2003, uveřejněný v časopise Soudní judikatura č. 10/2005 pod č. 158). Soud má za to, že v tomto případě neporušil práva žalované na spravedlivý proces, jehož součástí je i vytvoření prostoru pro to, aby účastník řízení mohl tvrdit všechny rozhodné skutečnosti a k jejich prokázání navrhovat důkazy. Pokud v tomto případě žalovaná bez důležitého důvodu nevyužila svého práva zúčastnit se jednání a být tak při jednání soudem řádně poučena podle ust. § 118a o.s.ř., pak si musela být vědoma možnosti pro ni nepříznivých následků.

32. Soud tak zkonstatoval, že nebyly prokázány podmínky vypořádání zálohy na provizi a žalovaná je povinna přijatou zálohu na provizi žalobci vrátit, jelikož v tento okamžik představuje přijatá záloha již bezdůvodné obohacení ve smyslu ust. § 2991 o.z. na straně žalované, proto bylo rozhodnuto tak, že žalovaná je povinna zaplatit částku 25 000 Kč.

33. O příslušenství soud rozhodl podle ust. § 1970 o.z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení s tím, že zákonná výše úroku z prodlení náleží žalobci v souladu s jeho návrhem ode dne následujícího po dni, kdy se dostala výzva k vydání zálohy na provizi ze dne 28.11.2025 do dispoziční sféry žalované, tj. okamžikem jejího uložení, a to v souladu s ustálenou soudní judikaturou (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 26 Cdo 2988/2011, ze dne 13. 11. 2012), podle níž výzvu lze považovat za doručenou okamžikem, kdy měl adresát možnost se s ní objektivně seznámit tj. okamžikem, kdy zásilka byla uložena u provozovatele poštovních služeb, přičemž o tomto byl adresát ze strany provozovatele poštovních služeb vyrozuměn, tj. dnem 5.12.2025.O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvod pro její prodloužení (výrok I.).

34. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že soud přiznal v řízení zcela úspěšnému žalobci náhradu nákladů řízení v částce 16 428 Kč. Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů na zastoupení advokátem, kterému náleží odměna ve výši 2 100 Kč za úkon právní služby stanovená dle ust. § 6 odst. 1 ve spojení s ust. § 7 bodem 5 a ust. § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právní služeb (advokátního tarifu) z tarifní hodnoty 25 000 Kč, a to za úkony podle ust. § 11 odst. 1 písm. a), d), g) advokátního tarifu - převzetí zastoupení, předžalobní výzva, návrh ve věci samé - žaloba, vyjádření ve věci samé, účast na jednání soudu. Dále tomu odpovídajících 5 paušálních náhrad hotových výdajů po 450 Kč dle ust. § 13 odst. 4 advokátního tarifu a s odkazem na ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. byla odměna a náhrada hotových výdajů navýšena o daň z přidané hodnoty v sazbě 21 %. Soud tak dospěl k částce 16 428 Kč (tj. 1 000 Kč + 10 500 Kč + 2 250 Kč + 2 678 Kč). O povinnosti žalované zaplatit tuto náhradu k rukám právní zástupce žalobce bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Třídenní lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. (výrok II.).