70 C 98/2026

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl samosoudkyní Mgr. Pavlou Kuřinovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, IČO: Anonymizováno, sídlem Adresa žalobkyně, proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného, státní příslušník Anonymizováno, bytem Adresa žalovaného, o zaplacení 88 431 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 88 431 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 88 431 Kč od 17. 7. 2025 do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 4 438 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 15. 8. 2025 domáhala po žalovaném zaplacení částky 88 431 Kč s tím, že žalovaný dne 9.12.2024 v 15:40 způsobil dopravní nehodu vozidlem Mercedes-Benz E220, RZ SPZ, jehož je vlastníkem i provozovatelem tak, že řídil toto osobní vozidlo po adresa směrem k adresa, přičemž v místě křižovatky s touto komunikací při odbočování vlevo nedal přednost v jízdě protijedoucímu vozidlu jméno FO jméno FO, které jelo z adresa (řidič p. jméno FO). Svým jednání porušil ust. § 21 odst. 5 zákona č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích a způsobil škodu ve výši 72 800 Kč na vozidle jméno FO jméno FO, RZ SPZ, jehož vlastníkem je jméno FO, bytem adresa (dále jen „poškozená 1“), škodu ve výši 835 Kč spočívající v nákladech na zapůjčení náhradního vozidla, škodu ve výši 6 171 Kč spočívající v nákladech na uskladnění poškozeného vozidla a škodu ve výši 5 600 Kč Hasičskému záchrannému sboru ČR spočívající v nákladech na zásah při dopravní nehodě (dále jen „poškozený 2“).

2. Jelikož k vozidlu žalovaného nebylo k datu nehody sjednáno povinné smluvní pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, vznikla žalobkyni povinnost poskytnout poškozeným v plné výši plnění za škodu způsobenou provozem vozidla. V daném případě odpovídá za vzniklou škodu žalovaný jako řidič vozidla podle ust. § 2910 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), jelikož porušil povinnost při provozu na pozemních komunikacích i jako provozovatel vozidla podle ust. § 2927 o.z.

3. Žalobkyně pověřila třetí osobu – společnost právnická osoba., aby jejím jménem vyřídila škodní událost, a v návaznosti na závěr šetření uhradila žalobkyně poškozené 1) částku ve výši 72 800 Kč představující rozdíl mezi tržní cenou vozidla před nehodou ve výši 92 800 Kč a nejvyšším podáním v el. aukci zbytků vozidla ve výši 23 000 Kč a částku ve výši 835 Kč za zapůjčení náhradního vozidla, dále uhradila poškozené 2) částku 5 600 Kč za zásah u dopravní nehody a dále uhradila částku 6 171 Kč představující náklady na uskladnění poškozeného vozidla po dopravní nehodě a částku 3 025 Kč na likvidaci škodné události společnosti právnická osoba.

4. Žalobkyni vzniká na základě ust. § 71 odst. 1 písm. a) zákona č. 30/2024 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla právo na výplatu plnění z garančního fondu vůči tomu, kdo je povinen nahradit škodu vzniklou provozem vozidla, jde-li o plnění podle ust. § 62 písm. a), b) a h) zákona. Dluh odpovídající této pohledávce včetně nákladů spojených s pověřením jiné osoby vyřízením případu a poskytnutím plnění plní společně a nerozdílně všichni, kdo jsou povinni nahradit vzniklou újmu.

5. Celkem tedy žalobkyně z garančního fondu uhradila částku ve výši 88 4731 Kč, kterou žalovaný neuhradil ani po zaslání předžalobní výzvy s tím, že žalobkyně vyzvala žalovaného přípisem k uplatnění práva na náhradu škody, splatnost nastala dne 15.7.2025.

6. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

7. Ve věci je přítomen cizí prvek daný státní příslušností žalovaného. Soud se proto nejdříve zabýval svojí mezinárodní příslušností a rozhodným právem. Na uvedený vztah nedopadá žádná mezinárodní smlouva uzavřená mezi Českou republikou a Tureckem, proto soud s odkazem na ust. § 2 zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém aplikoval nařízení Rady (ES) č. 1215/2012, o příslušnosti, uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (nařízení Brusel I bis), konkrétně obecné pravidlo příslušnosti v čl. 4 odst. 1 tohoto nařízení, podle něhož mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu, kde mají bydliště. Žalovaný měl bydliště na území České republiky ve smyslu českého práva, na které odkazuje čl. 62 nařízení Brusel I bis, proto je dána mezinárodní příslušnost českého soudu. Rozhodné právo je právo české s odkazem na čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007 o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II).

8. Jelikož v řízení bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci řízení s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili, postupoval soud podle ust. § 115a o.s.ř. ve spojení s ust. § 101 odst. 4 o.s.ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání.

9. Na základě listinných důkazů založených ve spise soud dospěl ke skutkovým zjištěním, že dne 9. 12. 2024 žalovaný, jako řidič vozidla Mercedes-Benz E220, RZ SPZ, způsobil dopravní nehodu v adresa, ve směru jízdy k adresa, v místě křižovatky s touto ulicí při odbočování vlevo nedal přednost v jízdě protijedoucímu vozidlu jméno FO jméno FO, RZ SPZ, které řídil pan jméno FO a jehož vlastníkem byla poškozená 1, jméno FO, bytem adresa. Při nehodě nedošlo ke zranění. Vozidlo poškozené mělo poškozenou přední část vozidla (zjištěno ze záznamu o dopravní nehodě, včetně fotodokumentace).

10. V místě dopravní nehody proběhl zásah Hasičského záchranného sboru ČR, kdy po nehodě vozidel byla vozidla odstavena v prostoru křižovatky a bránila průjezdu vozidlům. Jednotka provedla protipožární opatření, odpojení akumulátorů, zasypání chladící kapaliny, vozidla odstranila z vozovky a provedla úklid vozovky po nehodě. Náklady na výjezd činily částku 5 600 Kč a žalobkyní byly uhrazeny dne 13.2.2025 (zjištěno ze zprávy o zásahu HZS ČR, z potvrzení o provedení transakce ze dne 13.2.2025).

11. Poškozené 1) vznikla v souvislosti s dopravní nehodou škoda, která byla vyčíslena na částku ve výši 72 800 Kč představující rozdíl mezi tržní cenou (obecnou cenou) vozidla a nejvyšším podáním v el. aukci zbytků vozidla ve výši 23 000 Kč; na částku ve výši 835 Kč představující půjčovné náhradního vozidla (fakturováno žalované fakturou č. hodnota ze dne 10.12.2024 na základě nájemní smlouvy ze dne 10.12.2024) a dále na částku ve výši 6 171 Kč představující náklady na uskladnění poškozeného vozidla (zjištěno z vyjádření k likvidaci ze dne 17.1.2025, ze dne 19.1.2025, z daňového dokladu č. hodnota, z prohlášení k důvodu nájmu vozidla, z nájemní smlouvy ze dne 10.12.2024, z protokolu o stanovení výše škody – náhradní vozidlo za dobu opravy, z protokolu o stanovení výše škody - vozidlo, z nabídkového listu, ze zápisu o prohlídce škody na majetku, z inzerce – průzkum trhu k zjištění obecné ceny). Žalovaný řídil vozidlo, které nemělo sjednané platné pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (zákonné pojištění). Žalobkyni za této situace vznikla v souladu s tímto zákonem povinnost vyplatit poškozené 1) v plné výši plnění za způsobenou škodu, přičemž vyřízením této záležitosti byla pověřena společnost právnická osoba., která provedla šetření a žalobkyně na základě toho vyplatila poškozené dne 21.1.2025 částku 72 800 Kč a částku 835 Kč, dne 20.2.2025 částku 6 171 Kč (zjištěno z potvrzení o provedení transakce ze dne 21.1.2025, ze dne 21.1.2025 a ze dne 20.2.2025). Žalobkyně dále uhradila společnosti právnická osoba. částku ve výši 3 025 Kč představující náklady na likvidaci pojistné události (zjištěno ze souhrnné faktury č. hodnota, z podkladů pro fakturaci za leden 2025, z potvrzení o provedení transakce ze dne 4.2.2025).

12. Žalovaný byl vyzván k úhradě částky ve výši 88 431 Kč (72 800 Kč + 835 Kč + 6 171 Kč + 5 600 Kč + 3 025 Kč) představující částku uhrazenou žalobkyní v souvislosti s dopravní nehodou způsobenou žalovaným dle ust. § 71 odst. 1 písm. a) zák. č. 30/2024 Sb. s tím, že poštovní zásilka byla žalovanému doručena dne 15.7.2025 (zjištěno z přípisu uplatnění práva na náhradu plnění, včetně poštovního podacího archu a dokladu o sledování zásilky).

13. Žalovaný byl naposledy k úhradě dlužné částky vyzván předžalobní výzvou (zjištěno z předžalobní výzvy ze dne 29.7.2025, včetně podacího archu).

14. Ze skutkových zjištění vyplývá skutkový závěr, že žalovaný způsobil dopravní nehodu a v době dopravní nehody nebylo vozidlo pojištěno a tímto vozidlem byla způsobena škoda ve výši 85 406 Kč, kterou žalobkyně nahradila poškozeným a dále žalobkyně vynaložila náklady na likvidaci pojistné události pověřenou společností ve výši 3 025 Kč. Žalovaný byl žalobkyní vyzván k úhradě částky ve výši 88 431 Kč. Výzva k úhradě dluhu byla žalovanému doručena dne 15.7.2025. Žalovaný na dluh ničeho neuhradil.

15. Po právní stránce soud věc hodnotil podle ust. § 6 odst. 1 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen „zákon“), podle něhož je provozovatel tuzemského vozidla s výjimkou provozovatele vozidla vyňatého z pojištění odpovědnosti a toho, kdo převzal vozidlo do opravy, zajistit, aby nebezpečí vzniku povinnosti nahradit újmu vzniklou provozem tohoto vozidla bylo kryto pojištěním odpovědnosti po dobu registrace vozidla, jde-li o vozidlo, které podléhá registraci silničních vozidel (písm. a) nebo po dobu po kterou je vozidlo schopné provozu, nejde-li o registrované vozidlo (písm. b).

16. Podle ust. § 62 písm. b) zákona Jméno žalobkyně poskytuje z garančního fondu plnění za újmu vzniklou provozem vozidla, kterou je povinen nahradit ten, jehož povinnost nahradit tuto újmu není kryta pojištěním odpovědnosti, jde-li o vozidlo, k jehož provozu se vztahuje povinnost pojištění odpovědnosti. Podle ust. § 63 odst. 1 zákona Jméno žalobkyně poskytuje plnění podle ust. § 62 písm. a), b) a d) až h) ve stejném rozsahu a za stejných podmínek, jako poskytuje pojistné plnění pojistitel.

17. Podle ust. § 71 odst. 1 písm. a) zákona poskytne-li Jméno žalobkyně plnění z garančního fondu, má právo na náhradu toho, co plnila, vůči tomu, kdo je povinen nahradit újmu vzniklou provozem vozidla, jde-li o plnění podle ust. § 62 písm. a), b) nebo h); dluh odpovídající této pohledávce včetně nákladů spojených s pověřením jiné osoby vyřízením případu a poskytnutím plnění plní společně a nerozdílně všichni, kdo jsou povinni nahradit vzniklou újmu.

18. Podle ust. § 2910 o.z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

19. Podle ust. § 2927 odst. 1 a 2 o.z. kdo provozuje dopravu nahradí škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu. Této povinnosti se nemůže provozovatel zprostit, byla-li škoda způsobena okolnostmi, které mají původ v provozu.

20. Podle ust. § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

21. Podle ust. § 1970 o.z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

22. Na základě shora uvedených ustanovení jestliže Jméno žalobkyně (žalobkyně) splní svoji povinnost poskytnout poškozenému plnění z garančního fondu, vzniká jí právo postihu vůči tomu, kdo odpovídá za škodu způsobenou provozem nepojištěného vozidla. Plnění z garančního fondu pokrývá odpovědnost toho, kdo vozidlo nepojistil a toho, kdo za škodu způsobenou provozem nepojištěného motorového vozidla odpovídá, a to buď jako jeho provozovatel dle ust. § 2927 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, který odpovídá za celou škodu, tedy i za škodu, kterou nezavinil, anebo jako řidič podle ust. § 2910 o.z., pokud způsobil škodu zaviněným porušením právní povinnosti (porušení pravidel silničního provozu). Zákon tedy výslovně zakotvuje solidaritu povinných osob, a to mezi řidičem na základě odpovědnosti založené na presumovaném zavinění – subjektivní princip (pokud škodu způsobil zaviněným porušením povinnosti v souvislosti s používáním vozidla) a provozovatelem na základě objektivního principu (vznikla-li škoda v příčinné souvislosti se zvláštní povahou provozu vozidla). Teprve dnem plnění z garančního fondu vzniká právnická osoba právo na postih. Právo na regres se považuje za zákonem založený originární nárok, neboť jeho vznik se neodvozuje od škodné události, nýbrž až od okamžiku, kdy bylo skutečně poskytnuto plnění z garančního fondu. V daném případě žalobkyně žádá náhradu po žalovaném jakožto provozovateli vozidla s odkazem na ust. § 2927 o.z. a současně i jakožto řidiči vozidla s odkazem na ust. § 2910 o.z.

23. Po vyhodnocení skutkového stavu věci a aplikaci shora uvedených zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že vozidlo, jehož řidičem a provozovatelem byl žalovaný, nebylo smluvně pojištěno v souladu se zákonem a byla jím způsobena dopravní nehoda. Vzhledem k této skutečnosti vznikla žalobkyni v souladu s ust. § 71 odst. 1 písm. a) citovaného zákona povinnost poskytnout poškozeným plnění za újmu způsobenou provozem nepojištěného vozidla. 24. jméno FO vzniklá v souvislosti s dopravní nehodou byla žalobkyní uhrazena ve výši 79 805 Kč poškozené 1) a ve výši 5 600 Kč poškozenému 2) a žalobkyně vyzvala žalovaného k jejímu zaplacení navýšené o náklady vynaložené na likvidaci pojistné události pověřenou osobou (tzv. delegační poplatek) ve výši 3 025 Kč. Soud uzavřel, že v dané věci byly naplněny veškeré předpoklady odpovědnosti žalovaného za škodu způsobenou dopravní nehodou. Ačkoliv byla náhrada škody žalobkyní vyplacena, žalovaný částku na písemnou výzvu žalobkyně dobrovolně neuhradil. Jelikož je nárok žalobkyně zcela důvodný, soud žalobě vyhověl a zavázal žalovaného k zaplacení částky 88 431 Kč (72 800 Kč + 835 Kč + 6 171 Kč + 5 600 Kč + 3 025 Kč) spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. z dlužné částky, tj. ve výši 11,5 % ročně z částky 88 431 Kč od 17. 7. 2025 (tj. ode dne následujícího po doručení výzvy k plnění) do zaplacení.

25. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle ust. § 160 o.s.ř., kdy pro prodloužení lhůty neshledal soud důvody (výrok I.).

26. O nákladech řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ust. § 151 odst. 3 o.s.ř. a přiznal v řízení úspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 3 538 Kč a dvou náhradách hotových výdajů ve výši po 450 Kč podle ust. § 1 odst. 3 písm. a) ve spojení s ust. § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu (dále jen „vyhlášky“) ve spojení s rozhodnutím Nejvyššího soudu ze dne 18. 11. 2025, sp. zn. 28 Cdo 2638/2025, a to za úkony návrh ve věci samé, výzva k plnění, celkem tedy náklady řízení činí částku ve výši 4 438 Kč. Lhůta k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. (výrok II.). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 5. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci a vykonatelnosti výkonu rozhodnutí.