71 C 15/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl samosoudkyní Mgr. Gabrielou Prokopovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 800 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 800 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 400 000 Kč od [datum] do zaplacení a ve výši 8,25 % ročně z částky 400 000 Kč od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 83 750 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu [datum] na žalované domáhala zaplacení 800 000 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tak, že žalobkyně pro žalovanou zajišťovala refinancování její pohledávky u [právnická osoba] v původní celkové výši 4 700 000 Kč. V souvislosti s tím poskytla žalované účelovou půjčku ve výši 400 000 Kč tak, aby žalovaná uhradila část dluhu u této společnosti. Žalovaná svůj dluh uznala co do důvodu a výše dne [datum]. V uznání závazku byla žalované poskytnuta náhradní doba k plnění do [datum]. Následně žalobkyně žalované při zajišťování refinancování pohledávky u [právnická osoba] poskytla další účelovou půjčku ve výši 400 000 Kč tak, aby žalovaná uhradila část dluhu u této společnosti. Žalovaná svůj dluh uznala co do důvodu a výše dne [datum]. V uznání závazku byla žalované poskytnuta náhradní doba k plnění do [datum]. Žalobkyně tedy žalované poskytla tuto půjčku celkem 2x, celkem v hodnotě 800 000 Kč, přičemž pokaždé byla domluvena jiná lhůta splatnosti. Žalovaná dluh neuhradila, byť k tomu byla žalobkyní vyzývána.

2. Podáním ze dne [datum] žalobkyně doplnila žalobu tak, že s žalovanou vedla obchodní jednání za účelem refinancování jejích půjček u [právnická osoba] Jelikož na žalovanou dle jejího tvrzení [anonymizováno] tlačila, bylo nutné urychleně vyplatit závazek. Žalovaná nejprve tvrdila, že se jedná o 400 000 Kč. Ze strany žalobkyně tak byla tato částka vybrána (dne [datum] a dne [datum]). Dne [datum] o této skutečnosti podepsala žalovaná uznání dluhu. Následně žalovaná sdělila, že dluh je vyšší a aby mohlo dojít k řádnému přefinancování, je nutné uhradit ještě dalších 400 000 Kč. Žalobkyně tedy měla k dispozici hotovost ve výši 100 000 Kč a [datum] vybrala ještě 300 000 Kč a tyto opět žalované poskytla. Žalobkyně nemohla žalované dané částky poskytnout na účet, neboť žalovaná měla exekuce.

3. Ve věci se konalo jednání dne [datum] a dne [datum]. Žalobkyně i žalovaná byly k jednání řádně obeslány a zároveň byly poučeny o následcích nedostavení se k jednání. Žalovaná se přesto bez omluvy k jednání nedostavila, soud proto v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“) jednal v její nepřítomnosti.

4. Na jednání dne [datum] žalobkyně uvedla, že smlouva o zápůjčce byla uzavřena ústně s tím, že nejdříve byla uzavřena dne [datum] a bylo dohodnuto vrácení do [datum] a poté, co tyto finanční prostředky žalované nestačily, byla uzavřena druhá smlouva o zápůjčce se splatností [datum], a to dne [datum]. Současně s uzavřením smluv o zápůjčce byly potvrzeny tyto závazky na listinách uznání závazku a dohoda o úhradě pohledávky. Peníze byly předány v hotovosti a poté bylo sepsáno uznání tohoto závazku. Žalobkyně se živí přefinancováváním, zprostředkováváním. Žalobkyně buď sežene investora, nebo sama poskytne danou částku klientům. Žalobkyně neposkytuje spotřebitelské úvěry. Zápůjčka byla žalované poskytnuta hotovostně s ohledem na exekuci žalované, která tedy nedisponovala účtem. Na jednání dne [datum] žalobkyně uvedla, že smlouvu o zprostředkování podepsala žalobkyně přímo s žalovanou. Uznání dluhu potom žalovaná podepisovala přes pana [příjmení]. Dokumenty uznání závazku jsou za žalobkyni podepsány panem [příjmení].

5. Žalovaná zůstala nečinná a ve věci se nevyjádřila.

6. Soud provedl dokazování listinami, které navrhli a předložili účastníci řízení (§ 120 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 129 odst. 1 o. s. ř.), a provedl výslech svědka pana [jméno] [příjmení] (§ 126 o. s. ř.).

7. Z provedených důkazů soud zjistil následující skutečnosti:

8. Žalobkyně vybrala ze svého účtu dne [datum] hotovost ve výši 300 000 Kč, dne [datum] hotovost ve výši 100 000 Kč a dne [datum] hotovost ve výši 300 000 Kč (prokázáno příslušnými listinami o výběru hotovosti).

9. Dne [datum] žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu nazvanou smlouva o zprostředkování, kterou se žalobkyně zavázala pro žalovanou zajistit příležitost vyplacení pohledávky [právnická osoba] ve výši 4 700 000 Kč a žalovaná se zavázala v případě zprostředkování uhradit žalobkyni provizi (prokázáno smlouvou o zprostředkování ze dne [datum]).

10. K nemovitosti žalované, jednotka [číslo] v obci [obec], k. ú. [obec], list vlastnictví [číslo], bylo ke dni [datum] v katastru nemovitostí evidováno zástavní právo smluvní – pohledávka ve výši 3 000 000 Kč s příslušenstvím, budoucí pohledávky do výše 9 000 000 Kč vzniklé do [datum], s oprávněním pro [právnická osoba] a dále zákaz zcizení a zatížení po dobu trvání zástavního práva, zástavní právo smluvní – pohledávka ve výši 400 000 Kč s příslušenstvím, budoucí pohledávky ve výši 1 200 000 Kč vzniklé do [datum], s oprávněním pro [právnická osoba], zástavní právo smluvní – pohledávky ve výši 500 000 Kč s příslušenstvím, budoucí pohledávky do výše 1 500 000 Kč vzniklé do [datum], s oprávněním pro [právnická osoba] (prokázáno výpisem z katastru nemovitostí).

11. Dne [datum] žalovaná podepsala listinu„ Uznání závazku a dohoda o úhradě pohledávky“, kterou uznala, že dluží žalobkyni (tehdy pod názvem [právnická osoba]) jako svému věřiteli ke dni podpisu částku ve výši 400 000 Kč, kterou žalobkyně poskytla žalované na doplacení části dluhu u [právnická osoba] Žalovaná se zavázala k úhradě dluhu dohodou, a to že danou částku ve výši 400 000 Kč uhradí nejpozději do dne [datum] žalobkyni na účet nebo k jejím rukám. Listinu podepsala žalobkyně i žalovaná. Podpis žalované byl úředně ověřen na poště (prokázáno uznání závazku a dohoda o úhradě pohledávky ze dne [datum]).

12. Dne [datum] žalovaná podepsala listinu„ Uznání závazku a dohoda o úhradě pohledávky“, kterou uznala, že dluží žalobkyni (tehdy pod názvem [právnická osoba]) jako svému věřiteli ke dni podpisu částku ve výši 400 000 Kč, kterou žalobkyně poskytla žalované na doplacení části dluhu u [právnická osoba] Žalovaná se zavázala k úhradě dluhu dohodou, a to že danou částku ve výši 400 000 Kč uhradí nejpozději do dne [datum] žalobkyni na účet nebo k jejím rukám. Listinu podepsala žalobkyně i žalovaná. Podpis žalované byl úředně ověřen na poště (prokázáno uznání závazku a dohoda o úhradě pohledávky ze dne [datum]).

13. Pan [anonymizováno] s žalovanou vedl sms konverzaci, ve které se domlouvali na termínu schůzek a pan [příjmení] žalovanou opakovaně urgoval o zaplacení dluhů, případně o sdělení termínu (prokázáno sms konverzací).

14. Žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě žalované částky s příslušenstvím předžalobní výzvou ze dne [datum] (prokázáno předžalobní upomínkou ve spojení s doručenkou datové zprávy).

15. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že paní [celé jméno žalované] je klientka [právnická osoba], na kterou svědek dostal kontakt s tím, aby zajistil přefinancování stávajícího úvěru u této společnosti. Vztah k žalobkyni i žalované má svědek pracovní; žalobkyně není zaměstnavatelkou, ale jedním z partnerů, který zajišťuje finanční služby. Svědek se poprvé dostal s paní [celé jméno žalované] do kontaktu začátkem prosince roku 2020. Měla bankovní úvěr u [právnická osoba], chtěla ho přefinancovat. K tomu v tomto období nedošlo, hledala další nabídky. Zhruba o dva měsíce později byl svědek informován (není si jistý, jestli paní [celé jméno žalované], nebo [právnická osoba]), že paní [celé jméno žalované] dluží nějaké splátky a její úvěr je v ohrožení zesplatněním tohoto úvěru. Svědek a žalovaná někdy v únoru začali komunikovat, že by jí zajistil společnost, která by byla schopna poskytnout krátkodobě finanční prostředky, aby zaplatila dlužné splátky a vyhnula se zesplatnění. To se stalo 12. 2., kdy se potkal s paní [celé jméno žalované] a jejím manželem, partnerem, doprovodem, neví, kdo to byl. Předával hotovost 400 000 Kč na poště na [anonymizováno] [obec] O 14 dní později jej paní [příjmení] kontaktovala, že potřebuje více financí, kontaktoval žalobkyni, pana [příjmení], zda by byli ochotni vyhovět dalším penězům. Poté paní [příjmení] přeposílal 26. 2. e-mail s názvem dohoda o uznání dluhu 2 [číslo] aby se na to ještě podívala, že bude podepisovat identický dokument, který spolu podepsali, a aby zajistila podpis a ověření a tento dokument mu poté předala. Na [anonymizováno] [obec] jí svědek předal další hotovost 400 000 Kč. Poté mělo dojít k vyplacení těchto částek plus jejího úvěru u [právnická osoba], ale bohužel po několika zkontaktováních a nabídkách nedošlo k žádnému závěru. Co je svědkovi známo, žalované se podařilo vyplatit úvěr u Acemy, ale tyto dva závazky u žalobkyně do dnešního dne nevyplatila. Žalobkyně poskytovala krátkodobé finance. Svědek to jenom zprostředkovával. Svědek dále uvedl, že byli domluveni, že má paní [celé jméno žalované] velký závazek u [právnická osoba], byl zajištěn nemovitostí (tuší jejího tatínka), tahle měla být předmětem zajištění další půjčky, nebo zpeněžení nemovitosti. Dohoda byla, že by tyto krátkodobé finance 2 x 400 000 Kč žalovaná uhradila z tohoto a udělala konsolidaci. K tomu nedošlo. Svědek s ní komunikoval po telefonu několikrát, po zprávách. K vyplacení žalobkyně nedošlo. Poté to svědek upřesnil. Další varianta vyplacení měla být, že paní [celé jméno žalované] několikrát zmiňovala, že prodávají rodinnou nemovitost v [země]. Slibovala, že peníze už jsou na cestě, že jsou někde vyblokované, že se nemůžou přeposlat. Když začala válka s Ukrajinou, tak se vymlouvala na tuto událost, že jsou peníze zablokované. První varianta vyplacení tedy byla z předmětu zajištění u [anonymizováno] a druhá byla nějaké dědictví, rodinný majetek v [země], ze kterého měly být peníze již před hodně dlouhou dobou, ale k tomu také nedošlo. Svědek uvedl, že paní [příjmení] bylo půjčeno celkem 800 000 Kč od žalobkyně, předával mu je jednatel a majitel společnosti pan [příjmení] v hotovosti. Poprvé předával hotovost na poště, před manželem žalované, který peníze i počítal. Podruhé na parkovišti v patře OC [část obce]. Svědek peníze žalované předával na vyplacení dluhu u [anonymizováno]. Pokud jde o dokumenty mezi žalobkyní a žalovanou, věděl jen o uznání závazku a dohodě o úhradě pohledávky. Žalovaná věděla, kdo je poskytovatel finančních prostředků. Svědek jí dával několik možností na zajištění financování. Měli zajišťovat financování úvěru [anonymizováno], zastavení nemovitosti, ale k tomu nedošlo. Žalovaná potom sháněla společnost, která by byla schopna poskytnout krátkodobou půjčku; tou měla být žalobkyně. Kontakt zprostředkovával svědek a s žalovanou komunikoval celou dobu. Po nějaké době s ní ukončil kontakt, žalovaná už nekomunikovala.

16. Na základě provedených důkazů dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru: Žalobkyně poskytla žalované částku v celkové výši 800 000 Kč, a to dne [datum] ve výši 400 000 Kč a dne [datum] ve výši 400 000 Kč. Žalobkyně dané částky předala žalované v hotovosti prostřednictvím pana [příjmení] oproti listinám uznání závazku a dohoda o úhradě pohledávky, v nichž žalovaná stvrdila svůj dluh a zavázala se peněžní prostředky vrátit do [datum], resp. do [datum]. [příjmení] 800 000 Kč byla žalované poskytnuta za účelem vyřešení jejího dluhu u [právnická osoba] Žalovaná žalovanou částku žalobkyni nevrátila, ač k tomu byla vyzvána.

17. Svá skutková zjištění opřel soud o shora uvedené listinné důkazy, o jejichž pravosti a pravdivosti neměl žádných pochybností, a o výpověď svědka, které zhodnotil v souladu s § 132 o. s. ř., tedy podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti. Ostatní provedené listinné důkazy soud nehodnotil a nevyvozoval z nich žádné skutkové ani právní závěry, neboť to bylo pro posouzení věci nadbytečné. Důkaz výslechem žalobkyně nebylo možné s ohledem na její nepřítomnost provést, žalobkyně na něm však dále netrvala. Ani jedna z procesních stran po poučení podle § 119a o. s. ř. již žádné další důkazní návrhy neměla. Soud tedy další důkazy neprováděl, neboť dospěl k závěru, že pro své rozhodnutí získal dostatek skutkových zjištění, na jejichž základě bylo možné spolehlivě rozhodnout, proto při zjišťování skutkového stavu vyšel z důkazů, které byly před ním provedeny.

18. Podle § 2390 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

19. Podle § 2053 o. z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

20. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

21. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

22. Na základě výše uvedených skutečností ve spojení s citovanými ustanoveními občanského zákoníku dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou byly uzavřeny dvě ústní smlouvy o zápůjčce podle § 2390 a násl. o. z., a to dne [datum] a dne [datum], na jejichž základě žalobkyně poskytla žalované peněžní částku ve výši 2 x 400 000 Kč (dne [datum] prvních 400 000 Kč, dne [datum] druhých 400 000 Kč), tj. celkem 800 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit způsobem mezi stranami ujednaným, tj. žalobkyni na účet nebo k jejím rukám do dne [datum] v případě zápůjčky ze dne [datum] a do dne [datum] v případě zápůjčky ze dne [datum]. Žalovaná žalobkyni zapůjčenou částku ve sjednané době (a ani později) nevrátila a ocitla se tak v prodlení s plněním peněžitého závazku ve smyslu § 1968 o. z., v důsledku čehož žalobkyni vzniklo právo domáhat se po žalované zaplacení dlužné částky s příslušenstvím ve formě zákonných úroků z prodlení podle § 1970 o. z.

23. Soud konstatuje, že smlouva o zápůjčce (stejně jako podle staré právní úpravy smlouvy o půjčce) je považována za smlouvu reálnou. Ke smlouvě o zápůjčce nedochází jen na základě dohody stran (účinným přijetím návrhu na uzavření smlouvy), ale až skutečným odevzdáním předmětu půjčky vydlužiteli (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 14. 5. 2004 sp. zn. 21 Cdo 2217/2003).

24. Ve sporu o vrácení peněžité zápůjčky má žalobkyně jako zapůjčitel břemeno tvrzení, že s žalovanou jako vydlužitelem uzavřela smlouvu o zápůjčce, že žalované předmět zápůjčky odevzdala a že žalovaná peněžitou zápůjčku řádně a včas nevrátila. Z tohoto břemene tvrzení pak pro žalobkyni vyplývá důkazní břemeno, pokud jde o prokázání tvrzení, že smlouva o zápůjčce byla uzavřena a že na základě této smlouvy předala žalované finanční prostředky (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2021, sp. zn. 29 ICdo 112/2019). Žalovaná svůj dluh vůči žalobkyni uznala co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě. Důsledkem uznání dluhu ve smyslu § 2053 o. z. je vyvratitelná právní domněnka, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. V případě uznání dluhu tak nemusí věřitel vznik dluhu ani jeho výši v době uznání prokazovat, důkazní břemeno přechází na dlužníka; ten musí prokazovat neexistenci jím uznávaného závazku (dluhu). To však neznamená, že by žalobkyně nemusela uvádět rozhodná skutková tvrzení. Pouhé uznání dluhu totiž nemůže nahradit chybějící skutková tvrzení. O skutkovém vymezení věci by se mohlo uvažovat, pokud by v uznání dluhu byl dluh uznán co do konkrétních v něm uvedených důvodů. Předložené uznání dluhu by tedy muselo obsahovat takové skutečnosti, kterými se vylíčí skutkový děj, na jehož základě žalobkyně uplatňuje svůj nárok, a to v takovém rozsahu, který umožňuje jeho jednoznačnou individualizaci (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 4. 5. 2005, sp. zn. 32 Odo 1173/2004).

25. V nyní projednávané věci soud shledal dvě předložené listiny obsahující uznání dluhu za neurčitý projev vůle. Uznání dluhu musí obsahovat projev vůle uznat dluh co do důvodu a výše, přičemž uznává-li dlužník více dluhů, musí nepochybně určit, které jednotlivé dluhy (co do důvodu i výše) uznává. Pouze v takovém případě je splněna podmínka určitosti právního jednání (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 11. 2019, sp. zn. 21 Cdo 2226/2018). Z obsahu předložených listin o uznání dluhu však nevyplývá, o jaký dluh se jedná. Tato dvě uznání dluhu jsou datována [datum] a [datum], přičemž z nich není bez dalšího seznatelné, čím se mají ony dva dluhy odlišovat, není tudíž zcela zřejmé, zda je dvakrát uznáván tentýž dluh ve výši 400 000 Kč na doplacení části dluhu u [právnická osoba], nebo zda jde o dva různé dluhy, ani o jaké přesně dluhy, tj. na základě jakého právního titulu tyto vznikly. V kontextu dalších provedených důkazů však listiny uznání dluhu do celé situace zapadají a soud o jejich obsahu nemá pochybnosti.

26. Jinými slovy, soud nevyšel pouze z uznání dluhu žalovanou, pokud jde o jejich obsah či o (obrácené) břemeno tvrzení a důkazní, nýbrž vyžadoval uvedení skutkových tvrzení žalobkyní i jejich následné prokázání žalobkyní a listiny obsahující uznání dluhu posoudil ve vzájemné souvislosti s ostatními provedenými důkazy. Zejména ze svědecké výpovědi pak vyplynulo, že pan [příjmení] předal žalované peněžní prostředky od žalobkyně v celkové výši 800 000 Kč, přičemž první část ve výši 400 000 Kč předal dne [datum] oproti uznání dluhu z téhož dne a druhou část ve výši 400 000 Kč předal dne [datum] oproti uznání dluhu z téhož dne, tedy jednak že žalobkyni byla předána částka v celkové výši 800 000 Kč a jednak že se jednalo o dva odlišné dluhy, které žalovaná postupně uznala. Z provedených důkazů (kromě uznání dluhu zejm. ze svědecké výpovědi, smlouvy o zprostředkování, výpisu z katastru nemovitostí) dále vyplynulo, že žalobkyně žalované uvedené peněžní prostředky přenechala na základě dvou ústních smluv o zápůjčce, které byly uzavřeny v rámci řešení složité finanční situace žalované v souvislosti s jejím závazkem vůči [právnická osoba] Žalobkyně žalované uvedené částky přenechala v hotovosti, předal je pan [příjmení], přičemž žalovaná stvrdila smlouvy o zápůjčce v listinách uznání dluhu, které obsahovaly rovněž dohody o úhradě pohledávky, když v nich vedle uznání dluhu potvrdila závazek uhradit dané částky žalobkyni určitým způsobem do určitého dne.

27. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně tvrzení uvedená v žalobě prokázala a své břemeno tvrzení i břemeno důkazní unesla. Naopak žalovaná netvrdila a tím méně prokázala, že by žalovanou částku od žalobkyně neobdržela či že by ji vrátila. Žalovaná přitom v řízení zůstala zcela nečinná, nevyjádřila se a na jednání soudu se bez omluvy nedostavila, čímž se připravila o dobrodiní poučení ve smyslu § 118a o. s. ř. o povinnosti tvrzení a s ní související povinností důkazní a o následcích neunesení břemene tvrzení a břemene důkazního.

28. Vzhledem ke všemu shora uvedenému soud žalované uložil zaplatit žalobkyni částku 800 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 400 000 Kč od [datum] do zaplacení a ve výši 8,25 % ročně z částky 400 000 Kč od [datum] do zaplacení, jak je uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku. O příslušenství v podobě zákonných úroků z prodlení soud rozhodl podle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., přičemž splatnost vyplývá z uznání závazku a dohody o úhradě pohledávky. O třídenní lhůtě ke splnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř.

29. O nákladech řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy procesně zcela úspěšné žalobkyni soud přiznal náhradu nákladů spojených s účelným uplatňováním práva. Jedná se o náklady spojené se zaplaceným soudním poplatkem ve výši celkem 32 000 Kč a se zastoupením advokátem, kterému náleží mimosmluvní odměna stanovená podle § 6 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen„ AT“) za 4,5 úkonů právní služby po částce 11 500 Kč (převzetí a příprava zastoupení; předžalobní výzva, kterou soud hodnotil jako jednoduchou výzvu k plnění, tj. ½ úkon; žaloba; jednání soudu dne [datum] a dne [datum]; tedy úkony podle § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) a odst. 2 písm. h) AT; výše úkonů právní pomoci je dána pro tarifní hodnotu 800 000 Kč dle § 8 odst. 1 ve spojení s § 7 AT), a dále 5 náhrad hotových výdajů po 300 Kč (§ 13 odst. 3 AT). Další žalobkyní učiněné úkony soud neshledal podřaditelnými pod AT. Celkové náklady na právní zastoupení žalobkyně včetně zaplaceného soudního poplatku dosahují částky 83 750 Kč, která byla přisouzena v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).