8 C 21/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Dohnalovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o zaplacení 128 769,98 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému plnou náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaného.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že žalovaný užíval prostory na adrese adresa (déle též jen „odběrné místo“), kde byl dne datum zjištěn neoprávněný odběr elektřiny. Neoprávněný odběr byl způsobem zásahem do měřicího zařízení, v jehož důsledku elektroměr zaznamenával odebíranou elektřinu nesprávně ke škodě žalobkyně. Neoprávněný odběr zdokumentovaný žalobkyní byl realizovaný výhradně ve prospěch žalovaného. Při určení osoby odpovědné za způsobenou škodu vycházela žalobkyně ze sdělení insolvenčního správce společnosti právnická osoba., který označil osobu žalovaného s manželkou jako osobu, která se měla dopustit neoprávněného odběru. Žalovaná částka odpovídající vyčíslené škodě způsobené neoprávněným odběrem žalobkyni byla vypočtena za období od datum do datum v množství 8,114 MWh, výše škody byla vypočtena v souladu s vyhláškou č. 359/2020 Sb. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky vyúčtované fakturou č. hodnota. Žalovaný dlužnou částku přes výzvu žalobkyně neuhradil.

2. Žalovaný nárok žalobkyně neuznává. Vlastníkem nemovitosti na adrese adresa byla v rozhodné době společnost právnická osoba., IČO IČO. Předmětná nemovitost je navíc tvořena třemi bytovými jednotkami a jedním ateliérem, přičemž v rozhodné době probíhala ve dvou jednotkách rekonstrukce, ze které mohl mít prospěch pouze vlastník nemovitosti, tedy společnost právnická osoba., a jedna jednotka byla pronajata třetí osobě. Žalobkyně žádným způsobem neprokazuje, že danou nemovitost obýval pouze žalovaný. Ostatně i ze sdělení insolvenčního správce, ze kterého žalobkyně vycházela, vyplývá, že v nemovitosti na adrese odběrného místa byly ubytovány další osoby. Žalovaný současně popírá, že by provedl jakýkoli zásah do měřicího zařízení a sporuje výši žalované částky, to i s přihlédnutím ke spotřebě elektřiny v předešlých letech.

3. Soud provedl dokazování listinnými důkazy, které navrhli a předložili účastníci řízení (§ 120 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o.s.ř.“, ve spojení s § 129 odst. 1 o.s.ř.), výslech svědka (§ 126 o.s.ř.) a účastnický výslech žalovaného (§ 131 o.s.ř.).

4. Z provedených důkazů zjistil soud následující skutečnosti:

5. Dne datum proběhla demontáž elektroměru na odběrném místě na adrese adresa, jako obchodní partner byla označena společnost právnická osoba. (servisní zakázka č. hodnota).

6. Dne datum byl na odběrném místě na adrese adresa zjištěn neoprávněný odběr elektřiny způsobený zásahem do měřicího zařízení s popisem – třífázové napojení bez elektroměru, vodiče spojené pomocí lámací svorkovnice. V záznamu byla označena společnost právnická osoba. (záznam o zjištění neoprávněného odběru elektřiny ze dne datum). Zjištění uvedená v záznamu o zjištěném neoprávněném odběru byla doložena fotodokumentací (fotodokumentace nemovitosti a odběrného místa na adrese adresa, datováno dnem datum).

7. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému škodu způsobenou neoprávněným odběrem elektřiny na adrese adresa fakturou č. hodnota ze dne datum znějící na částku částka (faktura č. hodnota). Žalobkyně adresovala žalovanému vyúčtování náhrady škody ve výši částka s odůvodněním, že při kontrole provedené dne datum byl na adrese adresa zjištěn neoprávněný odběr elektřiny. Žalobkyně žalovaného vyzvala k náhradě škody stanovené dle vyhlášky č. 359/2020 Sb. za období od datum do datum, včetně náhrady nákladů vynaložených na zjištění neoprávněného odběru dle ceníku náhrad, výkonů, prací a služeb poskytovaných skupinou PRE ve výši částka (neoprávněný odběr elektřiny – vyúčtování náhrady škody ze dne datum; ceník náhrad, výkonů, prací a služeb poskytovaných skupinou PRE s účinností ke dni datum).

8. Na adrese adresa se nachází nemovitost, původně rodinný dům přestavěný a dispozičně rozdělený na 3 bytové jednotky, ateliér, garáž a parkovací stání. Vlastníkem nemovitosti byla ke dni datum společnost právnická osoba. (znalecký posudek č. 1966/2022 ze dne datum vč. příloh - výpis z katastru nemovitostí – LV č. hodnota, k.ú. adresa).

9. Dne datum doručil tituly před jménem jméno FO tituly za jménem, insolvenční správce dlužnice společnosti právnická osoba., IČO IČO žalobkyni oznámení osoby, která se dopustila neoprávněného odběru elektřiny v odběrném místě na adrese adresa, kdy předmětná nemovitost měla být užívána bez právního důvodu žalovaným a jeho manželkou, a dále v průběhu ledna 2024 dalšími osobami ukrajinského původu, které měly být zaměstnány u pana jméno FO Anonymizováno, nar. datum. Vzhledem ke skutečnosti, že byly přesně označené a doložené osoby, které se dopustily neoprávněného odběru elektřiny v daném odběrném místě, odmítl insolvenční správce dlužnice společnosti právnická osoba. odpovědnost společnosti právnická osoba. jakožto vlastníka předmětné nemovitosti za škodu vzniklou z titulu neoprávněného odběru elektřiny (sdělení insolvenčního správce dlužnice spol. právnická osoba. ze dne datum, doručenka datové zprávy).

10. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky ve výši celkem částka nejpozději do datum a upozornila žalovaného na možnost soudního vymáhání jejího nároku na náhradu škody vzniklé neoprávněným odběrem elektřiny na adrese adresa (předžalobní výzva ze dne datum).

11. Žalovaný při svém výslechu uvedl, že byl jednatelem společnosti právnická osoba., která vlastnila nemovitost na adrese adresa, a to i v období neoprávněného odběru elektřinu vymezeném v žalobě. Nemovitost – dům je dispozičně rozdělen na čtyři samostatné jednotky, každá jednotka má vlastní vchod. Společnost právnická osoba. zajistila a platila nákladnou rekonstrukci dané nemovitosti, kterou fakticky zajišťoval pan jméno FO, případně jeho firma. Po dobu dlužného a žalobou vymezeného období obýval jednu bytovou jednotku žalovaný s manželkou a synem, jednu bytovou jednu čtyřčlenná rodina z Kyjeva a ve dvou jednotkách probíhala rekonstrukce. Byt do užívání rodině z Kyjeva poskytl žalovaný jednající za společnost právnická osoba., platby za elektřinu i v této bytové jednotce hradila společnost právnická osoba. V případě žalovaného byl odběr elektřiny minimální, neboť elektřina byla využívána pouze na svícení a spotřebiče v podobě rychlovarné konvice či televize. Čtyřčlenná rodina z Kyjeva obývala byt nonstop a lze v jejím případě předpokládat vyšší odběr elektřiny. To samé platí pro probíhající rekonstrukci v domě, při které byly využívány spotřebiče s velkým odběrem jako např. sbíječky, sušičky, vrtačky atp. jméno FO žalovaným a vlastníkem nemovitosti společností právnická osoba. nebyla uzavřena žádná písemná smlouva k užívání jedné bytové jednotky žalovaným, žalovaný společnost právnická osoba. zastupoval, nepobíral žádnou odměnu a užívání jedné jednotky pak tedy bylo jakousi odměnou. Platby za elektřinu v nemovitosti zajišťovala společnost právnická osoba.

12. Svědek jméno FO při svém výslechu uvedl, že v nemovitosti na adrese adresa prováděl celkovou rekonstrukci této nemovitosti. Provedení rekonstrukce bylo dohodnuto mezi svědkem a žalovaným jednajícím za společnost právnická osoba. právnická osoba probíhala zejména v období do pandemie Covid-19 (tzn. rok 2020), další práce ale mohly být prováděny i později, v roce 2023. Svědek při svém výslechu dále potvrdil, že dům je rozdělen na 4 bytové jednotky, přičemž jednu jednotku obýval žalovaný s rodinou a jednu jednotku obývala čtyřčlenná rodina. V době rekonstrukce nemovitosti ani následně prováděných prací na a v okolí nemovitosti nebylo žádným způsobem zasahováno do přívodu elektřiny.

13. Z jiných, než výše uvedených důkazů nezjistil soud žádné pro rozhodnutí ve věci relevantní skutečnosti. Soud zamítl návrh žalobkyně na doplnění dokazování zakázkovým listem předloženým při jednání soudu dne datum a návrhy žalovaného na doplnění dokazování fakturami předloženými při jednání soudu dne datum a výslechem svědkyně Švarcové, jelikož za skutkového stavu, který byl zjištěn již provedeným dokazováním, a s ohledem na právní posouzení věci považoval soud tyto důkazní návrhy za nadbytečné, důkazní návrhy žalovaného učiněné při jednání soudu dne datum byly uplatněny v rozporu s koncentrací řízení a výslech svědkyně Švarcové nebylo možné provést. Provedené listinné důkazy, výslech svědka a účastnický výslech žalovaného hodnotil soud ve smyslu § 132 o.s.ř. a tyto považuje za věrohodné, přičemž v průběhu řízení nebylo zjištěno nic, na základě čeho by vznikly jakékoli pochybnosti o věrohodnosti provedených důkazů. Výpovědi svědka a žalovaného byly přesvědčivé, souvislé a spontánní, současně se jedná o osoby, které byly osobně přítomné v daném místě a mohly vypovídat o stavu nemovitosti v rozhodné době. Provedené výslechy pak korespondují i s provedenými listinnými důkazy a s ohledem na právní posouzení věci nevznikla v průběhu řízení potřeba dalšího vedení dokazování o rozhodných skutečnostech. Provedené důkazy bez pochyb a v úplnosti prokazující skutkový stav relevantní pro rozhodnutí ve věci.

14. Po provedeném dokazování dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu:

15. V odběrném místě na adrese adresa došlo dne datum k demontáži elektroměru a dne datum byl v tomto odběrném místě zjištěn neoprávněný odběr elektřiny způsobený zásahem do měřicího zařízení. Na adrese adresa se nachází dům dispozičně rozdělený na 4 samostatné jednotky, který byl v době neoprávněného odběru ve vlastnictví společnosti právnická osoba. V době neoprávněného odběru elektřiny obýval žalovaný spolu s manželkou a synem jednu jednotku. V jedné jednotce bydlela v rozhodné době čtyřčlenná ukrajinská rodina, další části nemovitosti byly rekonstruovány, popř. v částech opravovány. Byt byl ukrajinské rodině poskytnut do užívání společností právnická osoba., za kterou jednal žalovaný.

16. Zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon).

17. Podle § 28 odst. 3 zák. č. 458/2000 Sb. na odběrných elektrických zařízeních, kterými prochází neměřená elektřina, nesmí být prováděny žádné zásahy bez předchozího souhlasu provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy.

18. Podle § 51 odst. 1 písm. d) zák. č. 458/2000 Sb. je neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina. Podle § 51 odst. 2 zák. č. 458/2000 Sb. se neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy zakazuje. Podle § 51 odst. 3 zák. č. 458/2000 Sb. je při neoprávněném odběru elektřiny osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.

19. V rozsudku sp. zn. spisová značka Nejvyšší soud uvedl, že zákon blíže nedefinuje osobu neoprávněného odběratele, hovoří pouze obecně o „osobě, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektrickou energii.“. K založení odpovědnosti za zakázané jednání podle energetického zákona je třeba (vedle splnění ostatních podmínek) i dostatečně podložený závěr o osobě škůdce. Vzhledem ke specifickým poměrům při dodávkách energií „nemusí být vždy jednoznačné, kdo neoprávněně elektřinu odebral a použil ve svých spotřebičích, proto může být za povinnou považována i osoba, kterou s odběrným místem či prostorami, v nichž došlo k zásahu do rozvodné sítě umožňujícímu neoprávněný odběr, pojí určitý relevantní vztah (věcný, obligační či faktický).“ V první řadě půjde „o vlastníka nemovitosti, případně nájemce, či osobu, která je i z jiného důvodu odběratelem.“. K těmto závěrům se Nejvyšší soud přihlásil i později např. v rozhodnutích sp. zn. spisová značka nebo sp. zn. spisová značka.

20. Při určení škůdce je třeba vycházet vždy z okolností konkrétního případu. Přichází-li v úvahu více neoprávněných odběratelů, je třeba zvážit, zda odpovídají společně a nerozdílně, každý svým dílem, nebo je vztah některého z nich ke vzniku neoprávněného odběru natolik významný, že vylučuje odpovědnost ostatních. V tomto smyslu nelze připustit, aby za neoprávněný odběr nesla odpovědnost každá osoba, která se v místě odběru jen po určitý čas nebo z určitého důvodu nacházela, včetně případného odběru elektřiny (např. na návštěvě, v rámci rodinné domácnosti jiného apod.). Vždy však platí, že ochrana poskytovaná jednomu subjektu vlastnického práva nesmí být v nepoměru k možnostem ochrany, jež má subjekt druhý. Závěr soudu o konkrétním škůdci musí být racionální (viz rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne datum, sp. zn. spisová značka).

21. Na základě výše uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že odběrné místo, kde byl zjištěn neoprávněný odběr elektřiny v období od datum do datum, se nachází v domě tvořeném čtyřmi samostatnými jednotkami, který byl ve vlastnictví společnosti právnická osoba. V době neoprávněného odběru užíval jednu jednotku z celkem čtyř žalovaný s rodinou, jedna jednotka byla užívána blíže nezjištěnými osobami ukrajinského původu. Další odběr elektřiny v předmětné nemovitosti byl realizován v souvislosti s pracemi v dalších jednotkách, na domě a v jeho okolí. Žalobkyně při určení osoby škůdce vycházela pouze ze sdělení insolvenčního správce dlužnice společnosti právnická osoba., na kterého se se svým nárokem zjevně obrátila v první řadě. Sdělení insolvenčního správce však žádným způsobem neprokazuje odpovědnost právě žalovaného, resp. odpovědnost pouze žalovaného za škodu způsobenou neoprávněným odběrem. Naopak i z tohoto sdělení insolvenčního správce, na kterém žalobkyně založila svá tvrzení o osobě škůdce, vyplývá, že žalovaný jednak nebyl jedinou osobou, která předmětnou nemovitost v rozhodné době fakticky užívala, jednak nebyl osobou, kterou by s daným odběrným místem pojil jakýkoli věcný či obligační vztah. V řízení pak bylo zjištěno, a žalovaný toto sám potvrdil, že žalovaný sice byl jedním z faktických uživatelů části předmětné nemovitosti, avšak pouze jedné z celkem čtyř jednotek. Soud má za prokázanou i skutečnost, že nemovitost obývaly další blíže nezjištěné osoby a rovněž skutečnost, že nemovitost resp. její část byla i v rozhodné době rekonstruována či v potřebném rozsahu opravována mj. s využitím energeticky náročných spotřebičů a tyto energeticky náročné práce byly prováděné na základě dohody mezi společností právnická osoba. jako vlastníkem nemovitosti a zhotovitelem, a ve prospěch vlastníka nemovitosti (viz výslech svědka jméno FO a žalovaného). Žalobkyně v řízení přes opakované poučení ze strany soudu řádně netvrdila a neprokázala užívání odběrného místa pouze žalovaným nebo rozsah užívání odběrného místa žalovaným, neprokázala, že by odebranou elektřinu spotřeboval sám žalovaný, resp. neprokázala odpovědnost právě žalovaného za žalobou požadovanou škodu způsobenou neoprávněným odběrem. Odebraly-li blíže nezjištěné osoby v odběrném místě ve vlastnictví osoby odlišné od žalovaného elektřinu v době, kdy k odběrnému místu neexistoval smluvní vztah mezi dodavatelem a žalovaným, který nebyl vlastníkem ani nájemcem předmětného domu, a prokázal-li žalovaný (i ve spojení s tvrzením žalobkyně, resp. insolvenčního správce dlužnice spol. právnická osoba., ze kterého žalobkyně vycházela v části týkající se pouze žalovaného pro účely určení škůdce), že nemovitost dispozičně rozdělená na více jednotek byla v rozhodné době užívána několika blíže nezjištěnými osobami, nelze v projednávané věci dospět k závěru o pasivní věcné legitimaci žalovaného. Zcela nad rámec výše uvedeného lze doplnit, že na závěru soudu nemění nic ani propojení žalovaného se společností právnická osoba. a případné jednání žalovaného za a na účet společnosti právnická osoba., neboť se bez ohledu na takové jednání samozřejmě jedná o osobu odlišnou od žalovaného, která by namísto žalovaného mohla být jakožto vlastník předmětné nemovitosti pasivně věcně legitimována.

22. Vzhledem k výše uvedenému se soud blíže nezabýval vyčíslením způsobené škody, správností daného vyúčtování včetně nákladů vynaložených na zjištění neoprávněného odběru elektřiny ani přiměřeností takového vyčíslení v porovnání se spotřebou v období předcházejícímu neoprávněnému odběru elektřiny.

23. S ohledem na vše výše uvedené, kdy žalovaný není osobou odpovědnou za škodu, která žalobkyni vznikla neoprávněným odběrem elektřiny, soud podanou žalobu v celém rozsahu zamítl, aniž se blíže zabýval samotnou výši škody.

24. O nákladech řízení rozhodl soud výrokem II. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 1 o.s.ř., ve spojení s § 151 odst. 1 o.s.ř. za situace, kdy procesně zcela úspěšný žalovaný má nárok na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení v částce částka. Náklady žalovaného sestávají z nákladů zastoupení advokátem, které v souladu s § 7, § 8 a § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a.t.“) tvoří odměna po částka za každý ze 6 úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 a.t. (příprava a převzetí zastoupení, vyjádření ze dne datum, účast na jednání soudu ve dnech datum, datum, datum a datum) a náhrada hotových výdajů podle § 13 a.t., ve znění účinném v době provedení právní služby, ve výši částka za každý ze dvou úkonů učiněných do datum (příprava a převzetí zastoupení, vyjádření ze dne datum) a ve výši částka za každý ze čtyř úkonů učiněných po datum (účast na jednání soudu ve dnech datum, datum, datum a datum). O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 o.s.ř. Povinnost zaplatit náklady řízení k rukám advokáta vyplývá z § 149 odst. 1 o.s.ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 5. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li povinný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se oprávněný domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.