8 C 319/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Dohnalovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 55 081 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení smluvního poplatku z prodlení ve výši 1 % denně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zamítá.

III. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky ve výši , částka, a smluvní pokuty ve výši 1 % denně z této částky od , datum, do zaplacení. Svůj nárok odůvodnila tím, že mezi účastníky řízení byla dne , datum, uzavřena smlouva o podnájmu bytu, kterou se žalovaná mj. zavázala platit měsíční nájemné ve výši , částka, . Žalovaná dluží žalobkyni nájemné za měsíc duben 2025 a částku ve výši , částka, odpovídající nedoplatku za elektřinu. Dlužnou částku ve výši celkem , částka, se žalovaná zavázala splácet měsíčními splátkami po , částka, . Žalovaná svým povinnostem nedostála a na svůj dluh neuhradila ničeho. Žalobkyně se dále v souladu s čl. V. odst. 6 smlouvy o podnájmu domáhá zaplacení smluvní pokuty ve výši 1 % z dlužné částky za každý den prodlení.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.

3. Soud věc ve smyslu § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení. Žalovaná se k nařízenému jednání bez omluvy nedostavila. Žalobkyně se prostřednictvím svého zástupce z nařízeného jednání omluvila a současně uvedla, že souhlasí s projednáním věci bez její účasti, tedy nepožádala o odročení nařízeného jednání.

4. Soud provedl dokazování listinnými důkazy, které navrhli a předložili účastníci řízení (§ 120 odst. 1 o.s.ř., ve spojení s § 129 odst. 1 o.s.ř.).

5. Z provedených důkazů zjistil soud následující skutečnosti:

6. Žalobkyně jakožto nájemce a žalovaná jako podnájemce uzavřely dne , datum, dohodu označenou jako smlouva o podnájmu bytu. Žalobkyně jako nájemce z nájemní smlouvy uzavřené dne , datum, se společností oprávněnou nakládat s nemovitou věcí se touto dohodou zavázala přenechat žalované do užívání bytovou jednotku č. , hodnota, nacházející se v 5. podlaží domu č.p. 383 na adrese , adresa, , , adresa, . Smlouva byla uzavřena na dobu od , datum, do , datum, . Žalovaná se zavázala hradit nájemné (, částka, ) a paušální částku za služby (, částka, ) ve výši celkem , částka, , a dále zálohu na elektrickou energii ve výši , částka, měsíčně. Celková částka ve výši , částka, byla splatná k 25. dni předchozí kalendářního měsíce. Pro případ prodlení žalované s úhradou plateb uvedených v čl. V. smlouvy byla žalované stanovena povinnost uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 1 % denně z dlužné částky. Skončení smlouvy bylo upraveno v čl. IX., mj. s možností okamžitého skončení bez výpovědní doby v případě prodlení žalované s platbou nájemného či jeho části v délce nejméně pěti po sobě jdoucích dní (smlouva o podnájmu bytu ze dne , datum, ).

7. Vztah mezi žalobkyní a žalovanou ze smlouvy o podnájmu bytu ze dne , datum, byl ukončen z důvodu neplacení (v souladu s čl. IX. odst. 4 smlouvy). Ke dni , datum, evidovala žalobkyně za žalovanou dluh ve výši celkem , částka, skládající se z dlužného nájemného za měsíc duben ve výši , částka, a nedoplatku za elektřinu ve výši , částka, . Dluh ve výši , částka, měl být žalovanou splácen prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek po , částka, , první splátka byla splatná , datum, , poslední do 20.3. (2026; listina označená jako ukončení smlouvy o podnájmu bytu ze dne , datum, ).

8. Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky ve výši , částka, , k jejíž úhradě se žalovaná zavázala prostřednictvím splátek po , částka, , zaplacení smluvní pokuty ke dni , datum, vyčíslené na , částka, a zaplacení nákladů za právní zastoupení. Současně byla žalovaná upozorněna na případné vymáhání nároku žalobkyně soudní cestou, nebude-li dlužná částka řádně uhrazena (výzva k úhradě dlužných částek ze dne , datum, , podací lístek ze dne , datum, ).

9. Na základě výše uvedeného dospěl soud k následujícím závěrům o skutkovém stavu věci. Žalobkyně a žalovaná uzavřely dohodu, kterou se žalobkyně zavázala přenechat žalované do užívání bytovou jednotku specifikovanou v této dohodě a žalovaná se zavázala hradit sjednané platby za užívání předmětné bytové jednotky, celkem částku ve výši , částka, splatnou do 25. dne předchozího kalendářního měsíce. Z důvodu neplacení byla tato dohoda ukončena a žalovaná se zavázala uhradit dlužnou částku ve výši celkem , částka, prostřednictvím měsíčních splátek. Žalovaná svým povinnostem nedostála a dluh žalobkyni neuhradila ani přes výzvu strany žalující.

10. Podle § 2275 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) v případě, že nájemce v bytě sám trvale nebydlí, může dát třetí osobě do podnájmu byt nebo jeho část pouze se souhlasem pronajímatele.

11. Podle § 2246 odst. 1 o.z. strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc. Podle § 2247 odst. 1 o.z. si strany ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel; schází-li takové ujednání, použije se ustanovení odstavce 2.

12. Podle § 2254 odst. 1 o.z. ujednají-li strany, že nájemce dá pronajímateli peněžitou jistotu, že zaplatí nájemné a splní jiné povinnosti vyplývající z nájmu nebo ujednají-li si pro případ porušení těchto povinností smluvní pokutu, nesmí jistota a právo na zaplacení smluvní pokuty v souhrnu přesáhnout trojnásobek měsíčního nájemného.

13. Podle § 2053 o.z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

14. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

15. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný pouze částečně. V řízení bylo provedenými listinnými důkazy zjištěno (přičemž žalovaná byla v řízení zcela pasivní, netvrdila ani neprokazovala opak), že žalobkyně a žalovaná uzavřely podnájemní smlouvu, kterou se žalovaná mj. zavázala hradit nájemné a zálohy na služby spojené s podnájmem bytové jednotky ve výši celkem , částka, měsíčně. Podnájemní vztah byl ukončen z důvodu neplacení sjednaných plateb. Ke dni skončení podnájemního vztahu měla žalovaná u žalobkyně dluh ve výši celkem , částka, , který se zavázala splácet měsíčními splátkami po , částka, . Dohodu označenou jako ukončení smlouvy o podnájmu bytu ze dne , datum, hodnotí soud dle svého obsahu jako uznání dluhu ve výši celkem , částka, žalovanou. V řízení pak nebylo zjištěno nic k tomu, že by žalovaná na svůj dluh něčeho uhradila. Žalovaná zůstala v průběhu řízení zcela pasivní, k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavila, nesporovala existenci předmětného dluhu či tvrzení žalobkyně o absenci úhrad na tento dluh žalované. Soud proto vyšel z uvedených listinných důkazů a hodnocení listiny označené jako ukončení smlouvy o podnájmu bytu jako uznání svého dluhu ve výši , částka, žalovanou. Vzhledem k tomu, že soud má za to, že tento dluh existoval a nebylo zjištěno nic k tomu, že by žalovaná na svůj dluh něčeho uhradila, hodnotil soud nárok žalobkyně v této části, tedy co do částky , částka, jako důvodný a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 o.s.ř.

16. Ve zbývající části soud podanou žalobu zamítl. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení smluvní pokuty ve výši 1 % denně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Předně soud poukazuje na skutečnost, že žalobní návrh žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty do budoucna je požadován minimálně nesprávně. Přestože lze smluvní pokutu sjednat za každý den prodlení, nejedná se o opětující plnění. Soud proto nemůže rozsudkem přiznat právo na zaplacení smluvní pokuty procentní částkou do zaplacení (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Z výše uvedeného vyplývá, že smluvní pokutu sjednanou v podnájemní smlouvě by obecně bylo možné žalobkyni přiznat, avšak pouze např. za určité období, do rozhodnutí soudu, popř. v konkrétní výši za žalobkyní specifikované období apod.

17. S ohledem na výši sjednané smluvní pokuty se soud dále zabýval tím, zda ujednaná výše 1 % denně z dlužné částky v případě nájemního, resp. podnájemního vztahu je s ohledem na všechny okolnosti výší přiměřenou. Z listinných důkazů bylo zjištěno, že smluvní pokuta byla ujednána pro případ prodlení žalované s úhradou plateb sjednaných v podnájemní smlouvě, a to ve výši 1 % z dlužné částky za každý den prodlení. Ze smlouvy o podnájmu bytu ze dne , datum, vyplývá, že tuto dohodu uzavřela žalovaná jakožto fyzická osoba nepodnikající (žalovaná je označena mj. datem narození, chybí jakýkoli údaj o IČO či sídle podnikání a současně v řízení nebylo tvrzeno nic k tomu, že by smlouva byla uzavírána s žalovanou jakožto podnikatelem, fyzickou osobou podnikající). Vedle ujednání o smluvní pokutě byla stranami sjednána povinnost žalované složit jistotu (čl. VIII. smlouvy o podnájmu bytu) ve výši , částka, , tedy ve výši dvojnásobku sjednaného nájemného. V této souvislosti soud upozorňuje, že nájemné jakožto platba pouze za užívání v daném případě bytové jednotky byla právě ve výši , částka, , zatímco další platba ve výši , částka, byla sjednána jako paušální platba za služby – vodné, stočné, topení a ohřev vody, úklid společných prostor). Vedle toho se žalovaná zavázala hradit zálohu na elektrickou energii ve výši , částka, měsíčně. Soud má za to, že již v této části by bylo možné pochybovat o nároku žalobkyně na požadované zaplacení smluvní pokuty, a to s odkazem na § 2254 odst. 1 o.z., kdy již v době předžalobní výzvy požadovala žalobkyně smluvní pokutu ve výši , částka, (za období od , datum, do , datum, ). I s ohledem na skutečnost, že žalobkyně ani žalovaná se k nařízenému jednání nedostavily (a tímto se i dobrovolně vzdaly případného poučení ze strany soudu ve smyslu § 118a o.s.ř.), posuzoval soud výši sjednané smluvní pokuty ve světle případného rozporu s dobrými mravy.

18. Po zhodnocení výše uvedeného dospěl soud k závěru, že ujednání o smluvní pokutě ve výši 1 % denně je neplatné z důvodu, že se zjevně příčí dobrým mravům (k čemuž soud přihlédne i bez návrhu, viz § 580 odst. 1 a § 588 o.z.). Smluvní pokutu ve výši 1 % za každý den prodlení z dlužné částky považuje soud po přihlédnutí ke konkrétním okolnostem dané věci za smluvní pokutu, která již nemá intenzitu smluvní pokuty nepřiměřeně vysoké, ale jedná se o právní jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům. Předmětná smluvní pokuta nebyla sjednána ve vztahu mezi podnikateli. Smluvní pokuta byla ujednána s žalovanou jakožto fyzickou osobou nepodnikající, a to k zajištění jejího závazku hradit sjednané platby spojené s bydlením. Zajištění smluvní pokutou ve výši 1 % denně pro platbu ve výši celkem , částka, měsíčně považuje soud za zjevně nepřiměřené, a to jednak s ohledem na výši dané platby (a případného dluhu), jednak s ohledem na skutečnost, že mj. pro případ neplacení a k zajištění sjednaných plateb byla mezi žalobkyní a žalovanou ujednána jistota ve výši , částka, a současně skončení smlouvy bez výpovědní doby v případě prodlení žalované s platbou nájemného či jeho části o minimálně 5 po sobě jdoucích dní. Jestliže žalobkyně má právní nástroje pro případné okamžité ukončení podnájemního vztahu a současně složenou jistotu ve výši , částka, , považuje soud předmětnou povinnost žalované k úhradě smluvní pokuty ve výši 1 % denně z dlužné částky za zjevně odporující dobrým mravům. Nepoměr mezi původní a sankční povinností, ve spojení s dalšími instituty, které práva žalobkyně chrání či zajišťují, považuje soud za natolik dramatický, že sjednanou smluvní pokutu nemůže hodnotit jinak než jako nemravnou.

19. Z uvedených důvodů soud podanou žalobu v části žalovaného nároku na zaplacení smluvní pokuty zamítl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. Pro úplnost soud doplňuje, že žaloba byla v této části s ohledem na právní posouzení nároku na zaplacení smluvní pokuty zamítnuta ve znění dle žalobního petitu, ačkoli minimálně pro období od rozhodnutí soudu do zaplacení by bylo možné (resp. nutné) zamítnout žalobu s ohledem na zcela nesprávný požadavek na přiznání smluvní pokuty do budoucna (do zaplacení; k tomu již viz výše vč. odkazu na vybranou judikaturu).

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. za situace, kdy žalobkyně byla v řízení úspěšná v rozsahu uvedeném ve výroku I. tohoto rozsudku a žalovaná v rozsahu uvedeném ve výroku II. tohoto rozsudku. Vzhledem ke skutečnosti, že úspěch žalované v rozsahu žalované smluvní pokuty vyčíslené ke dni rozhodnutí soudu (tedy za období od , datum, do , datum, ) převyšuje úspěch žalobkyně, měla by žalovaná nárok na náhradu poměrné části účelně vynaložených nákladů. Žalované však v řízení žádné náklady nevznikly a soud proto vyslovil, že žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.).