8 C 376/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Dohnalovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno , sídlem Adresa žalobkyně proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované o zaplacení částky 77 057,75 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni plnou náhradu nákladů řízení v částce , částka, , a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně jako provozovatel distribuční soustavy se podanou žalobou domáhala úhrady ve výroku specifikované dlužné částky za neoprávněný odběr elektřiny. Na odběrném místě na adrese , adresa, došlo ke dni , datum, ze strany žalobkyně k ukončení smlouvy na dodávky elektřiny a současně byla nařízena demontáž elektroměru č. , hodnota, . Demontáž z důvodu nepřístupnosti místa nemohla být provedena, smlouva byla ukončena se stavem VT 28 367 kWh a NT 150 946 kWh ke dni , datum, . Dne , datum, byl kontrolou č. , hodnota, na adrese , adresa, zjištěn neoprávněný odběr elektřiny. Při následně provedené kontrole dne , datum, bylo zjištěno, že došlo k dalšímu odběru energie a elektroměr vykazoval stav 29 515 kWh, NT 156 946 kWh. V průběhu kontroly byl z nájemní smlouvy zjištěn konec užívání odběrného místa. Odběr bez řádně uzavřené smlouvy na dodávku elektřiny byl ke dni , datum, ukončen stanovením náhradních hodnot VT 29 435 kWh a 156 551 kWh. Během bezesmluvního odběru v délce 94 dní tak bylo odebráno 6 673 kWh. Za neoprávněný odběr žalobkyně vyúčtovala částku ve výši , částka, , která je tvořena částkou ve výši , částka, za odebranou energii, platbou za stálý příkon ve výši , částka, a náklady na zjištění neoprávněného odběru energie poskytnutých externí společností ve výši , částka, . Koncový stav elektroměru byl zjištěn na základě výpočtu průměru denní spotřeby vysokého i nízkého tarifu při znalosti stavů k , datum, a k , datum, . Žalobkyně žalované vystavila dne , datum, fakturu znějící na částku , částka, , splatnou dne , datum, . Žalovaná na svůj dluh neuhradila ničeho, a to ani přes opakované výzvy žalobkyně. Žalovaná užívala předmětné odběrné místo na základě nájemní smlouvy, měla k odběrnému místu užívací právo a je proto odpovědná za škodu za neoprávněný odběr.

2. Žalovaná k podané žalobě uvedla, že faktura vystavená ze strany žalobkyně je smyšlená a nezakládá se na pravdě. Žalovaná neměla s žalobkyní uzavřenou smlouvu, naopak nová nájemkyně, paní , jméno FO, Randaniová měla napsaný odběr elektrické energie na svoji osobu.

3. Z provedených listinných důkazů učinil soud následující skutková zjištění.4. , tituly před jménem, , jméno FO, jako pronajímatel a žalovaná jako nájemce spolu uzavřely nájemní smlouvu, jejímž předmětem byl rodinný dům č.p. 44, , adresa, , stojící na pozemku parc. č. st. 62 zapsaný u , právnická osoba, pro Ústecký kraj, katastrální pracoviště , adresa, , LV č. , hodnota, pro obec , adresa, , katastrální území , adresa, . Doba nájmu byla sjednána na dobu určitou, a to od , datum, do , datum, (nájemní smlouva ze dne , datum, ). Dodatkem č. , hodnota, došlo k prodloužení doby nájmu do , datum, (dodatek č. , hodnota, ze dne , datum, ).

5. Odběr elektřiny byl dne , datum, přepsán na paní , jméno FO, (plná moc ze dne , datum, , smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny č. , hodnota, ).

6. Dne , datum, byla v odběrném místě ukončena smlouva na dodávku elektrické energie z důvodu neplacení za daný odběr elektřiny (vyjádření společnosti , právnická osoba, . ze dne , datum, ). , jméno FO, vygeneroval z důvodu nepřístupnosti odběrného místa automatickým odhadem hodnoty na VT 28 367 kWh a NT 150 946 kWh na základě průměrné spotřeby z odběrného místa (spotřeba odběrného místa).

7. Žalobkyně zmocnila externí společnost , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , sídlem , adresa, , aby mimo jiné prováděla kontroly míst za účelem řešení neoprávněných odběrů elektřiny (plná moc ze dne , datum, ). Externí společnost provedla dne , datum, kontrolu odběrného místa , adresa, , při které bylo zjištěno, že elektroměr při demontáži vykazoval hodnoty spotřeby VT 29 515 kWh a 156 968 kWh (fotografie elektroměru ze dne , datum, ).

8. Náklady za neoprávněný odběr energií byly vyčísleny na částku ve výši , částka, tvořenou cenou za spotřebovanou elektřinu ve výši , částka, s tím, že částka byla vypočtena tak, že stav elektroměru v době ukončení smlouvy byl VT 28 367 kWh a NT 150 946 kWh a konečný stav byl VT 29 435 kWh a 156 551 kWh. Žalovaná spotřebovala VT 1 071,6 kWh a 5 602,4 kWh, celkem , hodnota, kWh, přičemž žalobkyně účtuje za neoprávněný odběr 6 673 kWh. Jeden kWh je ohodnocen částkou , částka, /kWh (6 673 x 8,66434 + DPH). Dále je vyúčtovaná suma tvořena částkou ve výši , částka, za platbu za stálý příkon a částkou ve výši , částka, jako náklady za zamezení neoprávněného odběru (výpočet náhrady za neoprávněný odběr elektřiny). Náklady vynaložené na zamezení neoprávněného odběru vyčíslila externí společnost (zjištěno z čestného prohlášení ze dne , datum, ).

9. Žalované byl oznámen neoprávněný odběr elektřiny a současně jí byla vyčíslena náhrada (zjištěno z oznámení o neoprávněném odběru elektřiny). Žalované byla vystavena faktura na částku , částka, se splatností do , datum, za neoprávněný odběr energií (zjištěno z faktury č. , hodnota, ).

10. Žalovaná byla k zaplacení dlužné částky upomenuta s tím, aby byla uhrazena do , datum, (zjištěno z upomínky ze dne , datum, ). Žalovaná byla k úhradě vyzvána naposledy předžalobní upomínkou (zjištěno z předžalobní upomínky ze dne , datum, ).

11. Ze skutkových zjištění soud učinil skutkový závěr, že při kontrole na předmětném odběrném místě byl zjištěn za shora uvedené období neoprávněný odběr elektřiny, a to v celkové výši 6 673 kWh, při ceně , částka, za 1 kWh jde o částku , částka, včetně DPH, navýšenou o platbu za příkon ve výši , částka, . Současně žalobkyně předložila vyúčtování nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru ve výši , částka, . Celkové vyúčtování náhrady vzniklé škody předložila žalobkyně žalované ve faktuře znějící na částku , částka, , splatné dne , datum, . Žalovaná, které ve vztahu k předmětnému odběrnému místo svědčilo v době do , datum, užívací právo na základě nájemní smlouvy ve znění jednotlivých dodatků, na tuto fakturu ničeho nezaplatila, a to ani po zaslaných upomínkách.

12. Po právní stránce soud věc hodnotil podle ust. § 51 odst. 1 písm. a) zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „energetický zákon“), podle něhož je neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl. Podle ust. § 51 odst. 2 energetického zákona neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy se zakazuje.

13. Dle § 51 odst. 3 energetického zákona při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.

14. Podle ust. § 16 odst. 1 vyhlášky Ministerstvo průmyslu a obchodu č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny, (dále jen „vyhláška“) při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel distribuční soustavy na základě naměřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny, a to nejvýše za 36 měsíců předcházejících zjištění neoprávněného odběru. Pokud nejsou tyto údaje dostupné nebo zjevně neodpovídají skutečnosti, použije provozovatel distribuční soustavy podle okolností jiné údaje, zejména údaje o spotřebě elektřiny téhož odběratele v odběrném místě z doby před neoprávněným odběrem elektřiny.

15. Dle § 17 věta druhá vyhlášky je součástí náhrady za neoprávněně odebranou elektřinu, která vznikla provozovateli distribuční soustavy, i náhrada prokazatelných nezbytně nutných nákladů vzniklých provozovateli soustavy v souvislosti s neoprávněným odběrem, včetně nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny, jeho ukončení, přezkoušení měřicího zařízení a případné znalecké posudky, a dalších souvisejících nákladů.

16. Dle § 17 odst. 3 vyhlášky výše náhrady za neoprávněně odebranou elektřinu se stanoví oceněním množství neoprávněně odebrané elektřiny zjištěné podle § 16 odst. 1 nebo vypočtené podle § 16 odst. 3 až 6 a podle odstavců 1 a 2 cenami podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu účinného v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny nebo cenami uveřejněnými operátorem trhu v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny, přičemž je složena z a) ceny za silovou elektřinu, která se ocení pevnou cenou za dodávku kladné regulační energie podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu a b) ceny za službu distribuční soustavy, kde v síti nízkého napětí se použije sazba C 02d nebo D 02d podle kategorie odběru elektřiny a c) daně z přidané hodnoty a daně podle jiného právního předpisu.

17. Odpovědnost za škodu za neoprávněný odběr elektrické energie odpovídá nároku dodavatele proti jeho odběrateli na náhradu škody za neoprávněný odběr elektřiny, jejíž výše se neřídí obecnými ustanoveními občanského zákoníku o náhradě škody, nýbrž zvláštním právním předpisem – energetickým zákonem, který je ve vztahu k občanskému zákoníku normou speciální a který obsahuje i úpravu náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny; proto nepřichází v úvahu aplikace ustanovení občanského zákoníku o odpovědnosti za škodu, případně za bezdůvodné obohacení. Nárok žalobkyně se tak řídí shora uvedenými ustanoveními zvláštního právního předpisu, které upravují odpovědnost jako objektivní, u které není podmínkou vzniku zavinění (blíže Nejvyšší soud ČR v usnesení ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , v rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , v usnesení ze dne 27. 1 2010, sp.zn , spisová značka, nebo v rozsudku ze dne , datum, sp. sp. zn. , spisová značka, , nověji v rozsudku ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, ).

18. Po zhodnocení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žalovaná je ve věci pasivně věcně legitimována a odpovídá za škodu způsobenou žalobkyni tím, že v domě, který měla žalovaná v nájmu, docházelo v rozhodné době od , datum, do , datum, k neoprávněnému odběru elektřiny. Odpovědnost za neoprávněný odběr elektrické energie je konstantní judikaturou Nejvyššího soudu ČR chápána jako objektivní, základ nároku se neřídí ustanoveními občanského zákoníku, ale speciální normou, kterou je zákon č. 458/2000 Sb., energetický zákon. Podle citovaného § 51 energetického zákona, je neoprávněný odběr elektřiny objektivním stavem, k němuž dochází naplněním citované skutkové podstaty, tedy že došlo k odběru elektřiny přes měřící zařízení bez platné smlouvy, a takovýto odběr je zakázán, je tedy protiprávní a žalobkyni vzniká právo na náhradu škody. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , zákon blíže nedefinuje osobu neoprávněného odběratele, hovoří pouze obecně o osobě, která neoprávněně odebírala elektrickou energii. K založení odpovědnosti za zakázané jednání podle energetického zákona je třeba vedle splnění ostatních podmínek i dostatečně podložený závěr o osobě škůdce. Vzhledem ke specifickým poměrům při dodávce elektřiny nemusí být jednoznačné, kdo neoprávněně elektřinu odebral a použil ve svých spotřebičích, proto může být za povinnou považována i osoba, kterou s odběrným místem či prostorami, v nichž došlo k zásahu do měřícího zařízení umožňujícímu neoprávněný odběr, spojuje určitý věcný závazkový nebo faktický vztah, kdy v první řadě půjde o vlastníka nemovitosti, případně nájemce nebo osobu, která je z jiného důvodu odběratelem.

19. V řízení bylo prokázáno, že v období od , datum, do , datum, došlo v odběrném místě na adrese , adresa, ze strany žalované k neoprávněnému odběru elektrické energie poté, co dne , datum, byla ukončena smlouva na dodávku elektřiny do uvedeného odběrného místa se stavem elektroměru VT 28 367 kWh a NT 150 946 kWh a dne , datum, byla provedena kontrola odběrného místa a demontáž elektroměru se stavem elektroměru VT 29 515 kWh a 156 946 kWh. Z průměrné denní spotřeby byl vyčíslen koncový stav ke dni , datum, v hodnotách VT 29 435 kWh a 156 551 kWh. Byl tedy zjištěn neoprávněný odběr, přičemž cena spotřebované elektřiny odpovídající výši škody žalobkyně byla vypočtena v souladu s vyhláškou. Konkrétně je tvořena částkou , částka, za odebranou elektřinu (6 673 kWh x , částka, ), částkou , částka, za příkon dle ust. § 17 odst. 3 písm. b) bod 1 vyhlášky ve spojení s cenovým rozhodnutím ERU účinném v době trvání neoprávněného odběru a dále částkou ve výši , částka, , které vznikly žalobkyni náklady za využití služeb externí společnosti spojené se zjišťováním neoprávněného odběru a jeho zamezením.

20. V řízení bylo dále zjištěno, že právě žalované svědčilo v rozhodné době k dané nemovitosti, resp. danému odběrnému místu užívací právo na základě nájemní smlouvy, jejíž platnost žalovaná nijak nesporovala. Pokud žalovaná tvrdila, že odběrné místo přenechala do užívání jiné osobě, která měla povinnost uzavřít a mít platně uzavřenou smlouvu na dodávku elektrické energie, je takové tvrzení pro danou věc bezpředmětné. Žalovaná předně neprokázala, že by zde byla jiná osoba, které by svědčilo užívací právo k danému odběrnému místu, a současně nebylo možné žalovanou v řízení ani dále poučit o potřebě doplnit tvrzení a označit důkazy k prokázání takových tvrzení, neboť žalovaná se na další jednání, která se ve věci konala, bez omluvy nedostavila. Současně je pak odpovědností právě žalované jakožto nájemce zajistit, aby k neoprávněnému odběru v daném místě nedocházelo a za to nese žalovaná odpovědnost i v případě, přenechá-li bez dalšího užívání nemovitosti jiné osobě, bez ujednání o podnájmu, podmínkách užívání služeb v odběrném místě atp.

21. Žalobkyně jakožto provozovatel distribuční soustavy ve smyslu ust. § 25 energetického zákona stanovila v souladu se shora citovanými ustanoveními vyhlášky náhradu škody při neoprávněném odběru elektřiny, kterou vyčíslila ve výši , částka, . Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení této částky, avšak žalovaná nezaplatila ničeho, soud jí proto tuto povinnost uložil. Žalovaná svou povinnost uhradit škodu nesplnila řádně a včas, dostala se tak do prodlení, v důsledku čehož jí vznikla také povinnost s odkazem na ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, zaplatit žalobkyni úrok z prodlení z dlužné částky v zákonné výši, tj. ve výši stanovené ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 S, ode dne následujícího po splatnosti celého dluhu, tj. od , datum, do zaplacení.

22. Vzhledem k uvedenému soud shledal žalobu zcela důvodnou a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I.

23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, , nákladů řízení uplatněných v souladu s ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka , částka, představující , částka, za každý ze sedmi úkonů dle ust. § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (návrh ve věci samé, výzva k plnění, dvou vyjádření a třech účastí na jednání před soudem) (výrok II.).

24. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. a stanovil lhůty delší, patnáctidenní, aby měla žalovaná dostatek časového prostoru k dobrovolnému a řádnému splnění povinností uložených jí tímto rozhodnutím.