8 C 421/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Dohnalovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky o vydání bezdůvodného obohacení (3 590 000 Kč s přísl.)

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, kterou se žalobce domáhá po žalované zaplacení částky ve výši , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky , částka, , datum, do , datum, a z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalované 66 % nákladů řízení v částce , částka, , a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované.

1. Žalobce se žalobou ze dne , datum, domáhal po žalované zaplacení částky , částka, s příslušenstvím s tím, že se jedná o bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalované. Žalobce nabyl dědictví po své tetě, zůstavitelce , tituly před jménem, , jméno FO, , nar. , datum, , zemř. , datum, (dále jen „zůstavitelka”), v celé jeho šíři. Zůstavitelka byla lékařka, měla soukromou lékařskou praxi v Praze a žalovaná u ní byla zaměstnána jako zdravotní sestra. Žalovaná měla přístup do internetového bankovnictví a v minulosti prováděla dispozice s finančními prostředky na bankovních účtech zůstavitelky. V průběhu dědického řízení bylo zjištěno, že z účtu zůstavitelky byly převedeny na účty žalované finanční obnosy, které byly následně zahrnuty do dědictví jako pohledávky, a to: 1) částka ve výši , částka, převedena dne , datum, , 2) částka ve výši , částka, převedena dne , datum, , 3) částka ve výši , částka, převedena dne , datum, , 4) částka ve výši , částka, převedena dne , datum, , 5) částka ve výši , částka, převedena dne , datum, . Žalovaná právní důvod plnění žalobci nedoložila, žalobce podal trestní oznámení pro podezření ze spáchání zpronevěry. Žalobce vyzval žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení. Žalobce dále ve svém vyjádření ze dne , datum, uvedl nové zjištění od sepisu žaloby, že všechny bezhotovostní platby shora uvedené pod bodem 1) až 5) byly provedeny zůstavitelkou fyzicky na pobočce banky. Žádná z těchto plateb nebyla darem, pracovní nebo jinou odměnou žalované či vydáním spoření. Jednalo se o poskytnutí zápůjčky, pokud by nebylo prokázáno poskytnutí zápůjčky, pak by se jednalo o plnění bez právního důvodu. Konkrétně má žalobce za to, že převod č. , hodnota, ve výši , částka, je zápůjčkou, další převody považuje žalobce za bezdůvodné obohacení. Žalobce vznesl námitku nemravnosti námitky promlčení, kterou uplatnila žalovaná.

2. Žalovaná nárok žalobce neuznala a navrhla žalobu zamítnout s tím, že peníze ze soukromých účtů zůstavitelky nikdy nepřevedla ani k účtům neměla zřízen přístup. Žalovaná nesporuje, že předmětné platby od zůstavitelky obdržela. Finanční prostředky, které jí zůstavitelka vyplatila, byly odměnou za odvedenou práci za dobu více než 40 let společného vedení ordinace. Mezi žalovanou a zůstavitelkou vznikl velmi blízký vztah, zůstavitelka považovala žalovanou za člena své rodiny. Žalované byla od počátku jejího pracovního poměru přislíbena mimořádná odměna, pokud bude k zaměstnavatelce (zůstavitelce) loajální a bude ke své práci přistupovat s plným nasazením. Předmětné platby provedla zůstavitelka osobně na pobočkách jednotlivých bank. Z jakého důvodu provedla platby právě v průběhu roku 2020 není žalované známo. Jediným dispozičním oprávněním žalované bylo oprávnění k zadávání příkazů k úhradě plateb přes internetové bankovnictví k podnikatelskému účtu zůstavitelky, které bylo zřízeno ze strany zůstavitelky v průběhu ledna 2021. Jednání žalobce je v rozporu s dobrými mravy, žalobce neprojevoval za dobu jejího života o zůstavitelku opravdový zájem. Zůstavitelka převedla platby ve prospěch žalované zcela vědomě, ze své vlastní vůle. Nejednalo se o zápůjčku, žalovaná nebyla z žádného titulu povinna zaslané peníze zůstavitelce vracet. Žalovaná vznesla námitku promlčení nároků žalobce.

3. Provedeným dokazováním učinil soud následující skutková zjištění:

4. Mezi účastníky řízení byly nesporné převody finančních prostředků ve výši celkem , částka, na účty žalované tak, jak tyto převody vymezil žalobce (převod 1 až 5).

5. Ze spořícího účtu č. , č. účtu, vedeného na jméno zůstavitelky (dále jen „účet zůstavitelky”) byla dne , datum, uhrazena částka , částka, na účet č. , č. účtu, (výpis ze spořícího účtu zůstavitelky ze dne , datum, na č. l. 5 a shodně na č. l. 126). Zůstavitelka zadala dne , datum, příkaz k úhradě částky , částka, (příkaz k úhradě ze dne , datum, ).

6. Z běžného účtu č. , č. účtu, vedeného na jméno zůstavitelky byla dne , datum, uhrazena částka , částka, na účet č. , č. účtu, (výpis z běžného účtu zůstavitelky ze dne , datum, na č. l. 6 a shodně na č. l. 118). Zůstavitelka zadala dne , datum, příkaz k úhradě částky , částka, (příkaz k úhradě ze dne , datum, ).

7. Z osobního účtu č. , č. účtu, vedeného na jméno zůstavitelky byla dne , datum, uhrazena částka , částka, na účet č. , č. účtu, (výpis z osobního účtu zůstavitelky za období , datum, do , datum, ). Dne , datum, byl zadán příkaz k úhradě částky , částka, , v kolonce účel úhrady bylo uveden rukou psaný text: „půjčka” (příkaz k úhradě ze dne , datum, ).

8. Z běžného účtu č. , č. účtu, vedeného na jméno zůstavitelky byla dne , datum, uhrazena částka , částka, na účet č. , č. účtu, (výpis z běžného účtu zůstavitelky za období , datum, - , datum, ). Dne , datum, byl zadán příkaz k úhradě částky , částka, (zadání jednorázového příkazu k platbě).

9. Z účtu č. , hodnota, vedeného na jméno zůstavitelky byla dne , datum, uhrazena částka , částka, na účet č. , č. účtu, s poznámkou: posláno , Jméno žalované, (mimořádný výpis z účtu č. , hodnota, na č. l. 13 a shodně na č. l. 129). Zůstavitelka provedla platbu ve výši , částka, ze svého účtu osobně dne , datum, , platba byla zadána se zaměstnancem banky, zůstavitelka platbu potvrdila kódem zaslaným na telefonní číslo , tel. číslo, (odpověď , právnická osoba, . ze dne , datum, ).

10. Na účty žalované byla dne , datum, připsána částka , částka, a částka , částka, , dne , datum, částka , částka, , dne , datum, částka , částka, a dne , datum, částka , částka, , vše z účtů vedených na jméno zůstavitelky (výpis ze spořícího účtu žalované č. , č. účtu, , nesporná tvrzení účastníků řízení).

11. Obvodní soud pro , adresa, pověřeným soudním komisařem , tituly před jménem, , jméno FO, , notářem v Praze, v řízení o pozůstalosti po zůstavitelce potvrdil, že žalobce jako jediný dědic po zůstavitelce nabyl mimo jiné pohledávku ve výši , částka, s příslušenstvím za žalovanou, pohledávku ve výši , částka, s příslušenstvím za žalovanou, pohledávku ve výši , částka, s příslušenstvím za žalovanou, pohledávku ve výši , částka, s příslušenstvím za žalovanou a pohledávku ve výši , částka, s příslušenstvím za žalovanou, když u těchto pohledávek nebylo zjištěno, zda se jedná o zápůjčku ze strany zůstavitelky, nárok z vydání bezdůvodného obohacení nebo nárok z jiného právního titulu (usnesení Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , které nabylo právní moci dne , datum, ).

12. Žalovaná byla vyzvána, aby se dne , datum, dostavila k podání vysvětlení podle § 61 odst. 1 zákona č. 273/2008 Sb., o , právnická osoba, , ke Službě kriminální policie a vyšetřování (výzva k podání vysvětlení). Žalovaná požádala o provedení výslechu u policejního orgánu, v jehož obvodu se nachází obec , adresa, , kde se žalovaná v dané době zdržovala (úřední záznam Policie ČR ze dne , datum, ). Žalovaná se po předchozí výzvě dostavila dne , datum, k podání vysvětlení z důvodu objasnění skutečností důležitých pro odhalení trestného činu nebo přestupku ve věci prověření oznámení krádež, zpronevěra. Žalovaná uvedla, že se zůstavitelkou pracovala od roku 1981, zůstavitelka byla pediatrička, žalovaná u ní pracovala jako zdravotní sestra. Zůstavitelka byla velmi spořivá a byla hodně opatrná na peníze. V roce 1990 uzavřely dohodu, že si u ní žalovaná bude spořit peníze. Zůstavitelka různě investovala, měla nemovitosti, které pronajímala, vlastnila vilu, ve které byla ordinace. Za dobu spolupráce byl mezi nimi úzký, osobní vztah. Za dobu, co žalovaná se zůstavitelkou pracovala, přijel žalobce asi 5x nebo 6x, každá jeho návštěva se točila kolem peněz a majetku. Zůstavitelka chtěla dát peníze na dětskou onkologii a vilu přepsat na svoji vzdálenou příbuznou, paní , právnická osoba, . Jednoho dne zůstavitelka žalované sdělila, že jí ty peníze vyplatí, bylo to její rozhodnutí, žalovaná důvod nezná. Zůstavitelka šla osobně na pobočku banky a poslala jí peníze, čísla účtů jí žalovaná sdělila. Byly to peníze, které si vydělala navíc, za pohotovosti nebo úklidem, i odměny manžela v práci. Dohodu, kterou sepsala se zůstavitelkou nemá, protože žalobce vyhodil po smrti zůstavitelky všechny věci, které byly v ordinaci. Nepředal žalované přes urgenci její pracovní smlouvu. Žalovaná měla od ledna 2021 dispoziční právo k zadávání příkazů k úhradě plateb přes internetové bankovnictví k podnikatelskému účtu zůstavitelky v , právnická osoba, . Zůstavitelka o všech platbách věděla (úřední záznam o podání vysvětlení ze dne , datum, ). , právnická osoba, vyrozuměla dne , datum, žalobce, že nebyly zjištěny skutečnosti důvodně nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin odůvodňující zahájení úkonů trestního řízení. Žalovaná dostatečně jasně vysvětlila důvody bankovních převodů z účtů zůstavitelky na její účty, neboť se jednalo o její peníze (vyrozumění Policie ČR ze dne , datum, ).

13. Dne , datum, byla z účtu vedeného na jméno zůstavitelky uhrazena částka , částka, na účet č. , č. účtu, , k úhradě je rukou připsán text , jméno FO, (výpis z účtu zůstavitelky ze dne , datum, ). Dne , datum, byla na účet vedený na jméno zůstavitelky připsána částka , částka, od , Jméno žalované, (výpis z účtu zůstavitelky ze dne , datum, ).

14. Dne , datum, požádala žalovaná o aktivaci internetového bankovnictví u , právnická osoba, . a byla účastníkem smlouvy o elektronickém podpisu pro KB Klíč (žádost o aktivaci internetového bankovnictví, smlouva o elektronickém podpisu). Žalovaná vypověděla dne , datum, zmocnění k nakládání s prostředky na účtu č. , č. účtu, (dle dědického usnesení se jedná o účet zůstavitelky) (plná moc (zrušení)).

15. Vyměřovací základ daně žalované činil za rok 2020 částku , částka, , za rok 2021 částku , částka, (evidenční list důchodového pojištění).

16. Žalobce prostřednictvím zástupce zaslal výzvu adresovanou , tituly před jménem, , jméno FO, , advokátce (jako zástupkyni žalované), kde informoval žalovanou, že žalobce je jediným dědicem po zůstavitelce. Požádal o poskytnutí pracovní smlouvy a dalších dokumentů k pracovnímu vztahu žalované. Požádal o sdělení právního důvodu přijetí částek specifikovaných v žalobě pod čísly 1) až 5). Žalobce vyzval k vrácení bezdůvodného obohacení ve lhůtě do , datum, , z důvodu právní opatrnosti vypověděl smlouvy o zápůjčce, na základě kterých zůstavitelka poskytla žalované předmětné částky (výzva ze dne , datum, ).

17. Žalobce vyzval dopisem ze dne , datum, žalovanou k úhradě částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení a k náhradě nákladů právního zastoupení nejpozději do , datum, (předžalobní výzva). Zásilka byla uložena a připravena k vyzvednutí dne , datum, (dodejka).

18. Zůstavitelka byla rodinným pediatrem svědkyně , jméno FO, , postupně začaly spolupracovat i pracovně. Spolupráce byla dlouholetá, jejich vztah byl pracovně přátelský, byly v kontaktu několikrát ročně v její ordinaci a dvakrát ročně se scházely na večeři, a to na narozeniny zůstavitelky a na Vánoce. Svědkyně se zůstavitelkou probíraly i soukromé věci. Žalovaná spolupracovala se zůstavitelkou 40 let, jejich vztah byl přátelský až rodinný. Svědkyně žalobce nezná, zůstavitelka o něm mluvila pouze jednou v souvislosti se situací, kdy se měla dostavit k notáři, měl se řešit majetek a také svéprávnost zůstavitelky. Svědkyně má k žalované vztah podobný jako k zůstavitelce, tedy pracovně přátelský. Svědkyně se zůstavitelkou nikdy neřešila finanční záležitosti, ani co se svým majetkem zamýšlí udělat. Zůstavitelka byla šetrná, pokud jde o peníze nebyla důvěřivá, byla fixovaná na rodinu. Zůstavitelka si na žalovanou nikdy nestěžovala, svědkyně neví, jaký plat nebo úspory měla žalovaná (výslech svědkyně , jméno FO, ).

19. Zůstavitelka a dědeček svědkyně , právnická osoba, byli bratranec a sestřenice. Svědkyně byla se zůstavitelkou v telefonickém kontaktu 3x týdně, dále probíhaly osobní návštěvy. Zůstavitelka byla v roce 2021 u svědkyně na dovolené. Svědkyně s manželem zůstavitelce pomáhali, například když potřebovala někam odvézt. Svědkyně nemá vztah k účastníkům řízení, žalobce viděla poprvé na pohřbu, žalovanou vídala často při návštěvách zůstavitelky. Vztahy mezi zůstavitelkou a žalobcem nebyly moc dobré. Zůstavitelka a žalovaná měly hezký vztah, nejednalo se pouze o pracovní vztah, chodily společně do restaurací, na koncerty, na večeře, důvěřovaly si, jednalo se v podstatě o čtyřicetileté manželství. Zůstavitelka chtěla žalované něco dát, nějak ji odměnit, ptala se svědkyně, co má žalované dát. Zůstavitelka uvažovala například o obrazech nebo porcelánu, shodly se, že nejlepší budou peníze. O tomto záměru se svědkyně se zůstavitelkou bavila přibližně v letech 2019 a 2020. Zůstavitelka se také ptala na číslo účtu svědkyně, ta jí ho nedala. Svědkyně si od zůstavitelky půjčila na základě ústní dohody částku , částka, v roce 2010, kdy jí svědkyně peníze vrátila podle splátkového kalendáře, předání peněz probíhalo osobně. Svědkyně ví o jedné půjčce, kdy zůstavitelka žalované půjčila peníze, poté se čekalo na prodej nějaké zahrady, žalovaná vrátila peníze zůstavitelce s bonusem. O žádných jiných půjčkách zůstavitelka svědkyni neinformovala. Zůstavitelka byla skromná a spořivá (výslech svědkyně , právnická osoba, ).

20. Svědkyně , jméno FO, spolupracovala se zůstavitelkou, které zpracovávala účetnictví od začátku jejího podnikání. Žalovanou zná od začátku spolupráce s ordinací zůstavitelky, žalobce poznala po smrti zůstavitelky. K žalobci i žalované má pouze pracovní vztah. Svědkyně zpracovávala účetnictví pro zůstavitelku na základě podkladků týkajících se podnikatelského účtu. Svědkyně se scházela se zůstavitelkou 2x ročně kvůli účetnictví, ostatní řešily telefonicky, řešily spolu pouze pracovní záležitosti. Svědkyně se zabývala pouze provozem ordinace a nájmem a pronájmem zůstavitelky, což zůstavitelka zakomponovala do daňového přiznání. Zůstavitelka podávala jedno daňové přiznání, kam se promítly příjmy z ordinace, příjmy z pronájmu, žádné další příjmy, např. z akcií či dluhopisů v daňovém přiznání nebyly. Jiné finanční záležitosti zůstavitelky, např. investice, spoření či půjčky, spolu neřešily. Svědkyně zpracovávala pro zůstavitelku mzdovou agendu, mzda žalované za rok byla stejná, žalovaná dostávala 13. a 14. plat. Zůstavitelka posílala jednotlivé příkazy k úhradě e-mailem. Mzda žalované byla vyplácena vždy přes účet, v roce 2020 a 2021 se jednalo asi o 25 - , částka, , v posledních měsících došlo k navýšení asi o , částka, . Svědkyni nikdy nebylo řečeno, že by zůstavitelka měla vracet nějaké peníze ze mzdy. V podkladech k účetnictví žádná mimořádná odměna pro žalovanou v řádech stovek tisíců až milionu korun nebyla (výslech svědkyně , jméno FO, ).

21. Žalovaná měla se zůstavitelkou velmi blízký vztah, vídaly se i mimo ordinaci, žalovaná pomáhala zůstavitelce s péčí o manžela, nakupovala jí, někdy vařila, chodily společně za kulturou. Finanční záležitosti ordinace byly řešeny tak, že žalovaná nosila hromadné příkazy do banky na pokyn zůstavitelky. Žalovaná měla oprávnění k podnikatelskému účtu u , právnická osoba, , jiné oprávnění k účtům zůstavitelky neměla. Odměna za práci žalované byla stanovena pevnou částkou, v roce 2020 činila mzda žalované 22 - , částka, měsíčně. Dvakrát ročně dostávala žalovaná odměnu v řádech tisíců korun. Žalovaná si vysvětluje převod finančních prostředků od zůstavitelky tak, že zůstavitelka se obávala o svůj majetek a nechtěla, aby o peníze žalovaná přišla. Zůstavitelka žalované sdělila, že se jedná o odměnu pro žalovanou. Pokud jde o tvrzení, které uvedla na Policii ČR, žalovaná byla při výpovědi u policie v šoku, uvedla, že si šetřila , částka, měsíčně. Žalovaná uzavřela se zůstavitelkou ústní dohodu o ukládání peněz. Žalovaná dávala peníze zůstavitelce v hotovosti, někdy , částka, , někdy více i méně. Zůstavitelka je poté převedla zpět na účet žalované v červnu nebo srpnu 2020. Žalovaná není schopna oddělit částku, kterou si u zůstavitelky naspořila a která odpovídá odměně za její práci. Žalovaná si od zůstavitelky půjčila v roce 2005 částku , částka, na koupi chalupy, tuto částku jí vrátila spolu s , částka, , k tomu uzavřely smlouvu, ale žalovaná ji již nemá k dispozici (účastnický výslech žalované).

22. Z prohlášení o daňovém rezidenství (založeno jako přílohy žalované) soud nezjistil nic podstatného pro rozhodnutí ve věci.23. , právnická osoba, k žádosti soudu o výpisy z osobního účtu žalované uvedla, že výpisy z osobního účtu za období od , datum, do , datum, žalované nelze doložit, jelikož je nesmí uchovávat více než 10 let po uplynutí obchodního vztahu (odpověď , právnická osoba, ze dne , datum, ).

24. Finanční úřad neposkytl daňová přiznání žalované, neboť se dovolal povinnosti mlčenlivosti (odpověď FÚ).

25. Soud zamítl návrhy žalobce na doplnění dokazování výpisem z účtu vedeného na jméno manžela žalované, dotazem na zaměstnavatele manžela žalované, výslechem svědka - manžela žalované, výpisem z účtu žalované vedeného u , právnická osoba, . nad rámec provedeného dokazování u jednání dne , datum, , smlouvou zprostředkovatelskou a smlouvou kupní ke koupi nemovitých věcí dcerou žalované a připojeným trestním spisem nad rámec provedeného dokazování při jednání dne , datum, , jelikož tyto důkazy nejsou relevantní z hlediska předmětu řízení, případně byly učiněny v rozporu s koncentrací řízení. Soud dále zamítl návrh žalované na doplnění dokazování výslechem svědka , jméno FO, , neboť tento důkaz nebylo možné provést z důvodu, že se svědka opakovaně nepodařilo předvolat a řádně mu doručit.

26. Po provedeném dokazování dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu:

27. Žalovaná byla zaměstnaná v lékařské ordinaci zůstavitelky jako zdravotní sestra, spolupracovaly spolu přibližně 40 let, měly velmi blízký osobní, až rodinný vztah. Zůstavitelka převedla ze svých soukromých účtů na účet žalované dne , datum, částku , částka, a částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, a dne , datum, částku , částka, . V příkazu k úhradě částky , částka, byla jako účel úhrady uvedena „půjčka“, ostatní platby byly provedeny bez uvedení účelu platby či poznámek. Žalobce jako jediný dědic nabyl dědictví po zůstavitelce, mimo jiné pohledávky za žalovanou ve shora uvedené výši. , právnická osoba, po podání vysvětlení žalované vyrozuměla žalobce, že nebyly zjištěny skutečnosti odůvodňující zahájení úkonů trestního řízení. Žalobce požádal žalovanou o sdělení právního důvodu přijetí předmětných částek, vyzval ji k vrácení bezdůvodného obohacení a vypověděl smlouvy o zápůjčce, na základě kterých zůstavitelka poskytla žalované předmětné částky. Žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou. Žalovaná nesouhlasí s tvrzením žalobce o bezdůvodném obohacení, finanční prostředky převedla zůstavitelka žalované osobně, ze své vlastní vůle, dobrovolně.

28. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

29. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

30. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

31. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

32. Podle § 2393 odst. 1 o. z. neurčí-li smlouva, kdy má být zápůjčka vrácena, je splatnost závislá na vypovězení smlouvy. Není-li o výpovědi ujednáno nic jiného, je výpovědní doba šest týdnů.

33. Podle § 610 odst. 1 o. z. k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Vzdá-li se někdo předem práva uplatnit námitku promlčení, nepřihlíží se k tomu.

34. Podle § 619 odst. 1 o. z., jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé.

35. Podle § 651 promlčecí lhůta neběží po dobu, dokud trvá vyšší moc, která věřiteli v posledních šesti měsících promlčecí lhůty znemožnila právo uplatnit.

36. Podle § 652 o. z. pokračuje-li běh promlčecí lhůty po odpadnutí některé z překážek uvedených v § 646 až 651, neskončí promlčecí lhůta dříve než za šest měsíců ode dne, kdy začala znovu běžet.

37. Mezi stranami bylo nesporné, že zůstavitelka poskytla žalované finanční prostředky. Soud se proto zabýval zejména zjišťováním vůle zůstavitelky, přičemž ohledně nároků 1, 2, 4 a 5 žalobce přes poučení podle § 118a odst. 1 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), neprokázal, že by došlo k bezdůvodnému obohacení na straně žalované (resp. že by zde byly jakékoli okolnosti, které by svědčily o plnění bez právního důvodu a zejména plnění bez vůle zůstavitelky), ani že se jedná o zápůjčku, neboť v řízení byla zjištěna pravděpodobná vůle zůstavitelky převést žalované finanční prostředky s úmyslem, aby si žalovaná tyto prostředky ponechala.

38. V prvé řadě se soud zabýval námitkou promlčení nároku žalobce uplatněnou žalovanou a shledal ji částečně důvodnou, a to ohledně nároku na zaplacení , částka, , , částka, a , částka, , tj. nároky označené v žalobě jako pohledávky 1, 2 a 4. Podle shora uvedených zákonných ustanovení počíná promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. S ohledem na to, že v řízení nebylo prokázáno, že by zůstavitelka se žalovanou sjednaly jakoukoli splatnost pohledávek, promlčecí lhůta započala běžet vždy den následující po převodu jednotlivých částek. Promlčecí lhůta tak uplynula v případě nároku 1) a 2) dne , datum, a v případě nároku 4) dne , datum, . Námitka žalobce ohledně rozporu námitky promlčení s dobrými mravy není důvodná. Dobrým mravům neodporuje, namítá-li účastník promlčení práva, neboť institut promlčení, přispívající k jistotě v právních vztazích, je institutem zákonným, a tedy použitelným ve vztahu k jakémukoli právu, které se podle zákona promlčuje (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Dědické řízení nemá vliv na běh promlčecí lhůty, nicméně právní úprava poskytuje žalobci případné prodloužení promlčecí lhůty v případě, že by k promlčení nároku žalobce mělo dojít dříve než za 6 měsíců od odpadnutí překážky k uplatnění práva. V posuzovaném případě došlo v průběhu promlčecí lhůty k úmrtí zůstavitelky a projednání dědictví, dědictví bylo žalobci potvrzeno usnesením, které nabylo právní moci dne , datum, . Promlčecí lhůta tak neskončila v následujících 6 měsících po potvrzení dědictví žalobci, žalobce měl možnost po dobu více než 1 roku své právo uplatnit. Podle usnesení Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. I ÚS 3416/23, je mechanismus soukromého práva vybudován na předpokladu iniciativy jeho subjektů směřujících k realizaci svých práv a zájmů právně relevantním chováním. V řízení před obecnými soudy obecně platí zásada „každý nechť si střeží svá práva” (vigilantibus iura scripta sunt), podle níž je každý účastník odpovědný za průběh řízení a za uplatňování svých práv a oprávněných zájmů (tato zásada předpokládá odpovědnost účastníků za ochranu svých práv, která je plně v jejich dispozici). Tato zásada je neoddělitelně spjata s oblastí ústavně zaručených lidských práv a vyžaduje od účastníka řízení pečlivou úvahu nad tím, v jakém rozsahu a jakým způsobem v souladu s hmotnými a procesními normami o ochranu svého práva zamýšlí usilovat. Je tedy na každém, aby se svých práv domáhal pokud možno včas. S ohledem na citovanou judikaturu a shora uvedená zákonná ustanovení soud neshledal námitku promlčení vznesenou žalovanou jako námitku učiněnou v rozporu s dobrými mravy, ale naopak jako zcela důvodnou. Právní úprava pamatuje na případy, kdy by došlo k oslabení postavení věřitele, kterému je případně přiznávána delší lhůta pro řádné uplatnění svých práv (viz § 651, § 652 o.z.). O daný případ se však v projednávané věci nejedná, neboť žalobce měl i po právní moci dědického usnesení dostatek časového prostoru k řádnému a včasnému uplatnění svých tvrzených nároků.

39. Nárok žalobce č. , hodnota, na zaplacení , částka, není promlčen, neboť k převodu peněžních prostředků došlo dne , datum, , promlčecí lhůta začala běžet dne následujícího a neskončila dříve než , datum, , žalobce tak uplatnil své právo včas. Žalobce tvrdil, že se jednalo ze strany zůstavitelky o poskytnutí zápůjčky, případně o bezdůvodné obohacení žalované, a po doplnění tvrzení jistě o bezdůvodné obohacení na straně žalované. V řízení bylo prokázáno, a po změně tvrzení ze strany žalobce nebylo mezi účastníky sporné, že předmětné převody finančních prostředků provedla zůstavitelka osobně. Předmětný převod současně nebyl zůstavitelkou označen např. jako „půjčka“, či jinak podobně identifikován jako platba, na základě které by měly být finanční prostředky žalované poskytnuty pouze dočasně, k dočasnému užití. Provedeným dokazováním soud zjistil, že zůstavitelka měla s žalovanou zcela nadstandardní vztah, svědecké výpovědi korespondují s tvrzeními žalované. V řízení tak žádným způsobem nevznikly pochybnosti, že se jednalo o rozhodnutí zůstavitelky, která ze své vůle žalované finanční prostředky převedla. Současně nebylo prokázáno, že by zůstavitelka poskytla žalované předmětnou částku pouze k dočasnému užití. S těmito závěry koresponduje zejména výslech svědkyně , jméno FO, , jejíž výslech hodnotí soud jako věrohodný. Svědkyně , jméno FO, měla se zůstavitelkou blízký vztah, byla zůstavitelkou informována i o různých finančních záležitostech, včetně záměru zůstavitelky nějakým způsobem odměnit žalovanou. Za této situace dospěl soud k závěru, že je třeba respektovat projevenou vůli zůstavitelky převést prostředky žalované. S ohledem na konkrétní okolnosti věci, tedy zjištěné poměry zůstavitelky, vztah žalované a zůstavitelky, jednání a pravděpodobnou vůli zůstavitelky, žalovaná prokázala, že k bezdůvodnému obohacení na její straně nedošlo. Žalobce procesní obranu žalované relevantním způsobem nevyvrátil. Soud v této části tedy uzavřel, že vysvětlení ze strany žalované k převodu předmětné částky bylo podáno, zůstavitelka převedla danou částku sama, osobně a dobrovolně, a současně neidentifikovala daný převod jako částku, která by měla být žalovanou vrácena. Ze strany žalobce naopak nebyla prokázána tvrzená bezdůvodnost, resp. absence vůle zůstavitelky. Za dané situace dospěl soud k závěru, že pouhá tvrzení žalobce o bezdůvodnosti bez jakýchkoli dalších okolností, které by o bezdůvodnosti svědčily, nemohou vyvolat standardní přenesení důkazního břemene na stranu žalovanou. Takový proces by byl v daném konkrétním případě zcela nespravedlivý. Skutečnost, že peněžní prostředky převedla sama zůstavitelka, která takto zcela jednoznačně projevila svou vůli a tuto vůli je nutné nadále respektovat, je zcela zásadní v dané věci, a žalobci se nepodařilo prokázat jakékoli pochybnosti o povaze daného převodu či o absenci vůli zůstavitelky k ponechání si finančních prostředků žalovanou, které by k přenesení důkazního břemene na žalovanou mohly vést.

40. Co se týče nároku č. , hodnota, ve výši , částka, , soud dospěl k závěru, že se jednalo o zápůjčku, a to vzhledem k účelu platby uvedenému na příkazu k úhradě zadanému zůstavitelkou. V uvedeném případě soud dovodil z účelu platby vůli zůstavitelky, aby žalovaná poskytnuté peněžní prostředky vrátila. Žalované se nepodařilo tvrzení žalobce, že se jednalo o zápůjčku, vyvrátit, jiný právní důvod poskytnutí této částky neprokázala, proto je povinna žalobci uvedenou částku zaplatit. V této části soud připomíná, že s ohledem na povahu projednávané a všechny okolnosti věci byly obě strany samozřejmě ve špatné důkazní situaci. Za tohoto stavu má soud za to, že je nutné primárně respektovat vůli zůstavitelky, či pravděpodobnou vůli zůstavitelky. Zatímco v případě převodu uvedeného v předešlém odstavci soud uzavřel, že vůle zůstavitelky byla jasně projevena a žádné okolnosti nenasvědčují tomu, že by k převodu došlo bez důvodu, nebo že by se jednalo pouze o poskytnutí finančních prostředků k dočasnému užití, obdobně i u převodu ve výši , částka, soud uzavřel, že zůstavitelka projevila vůli převést a poskytnout tuto částku pouze dočasně a z toho důvodu označila převod poznámkou „půjčka“. V řízení pak nebylo zjištěno nic k tomu, že by zrovna tato částka půjčkou nebyla, nebyl prokázán žádný jiný důvod či právní povaha daného převodu. Za této situace tedy nezbývá, než vycházet primárně z daného označení „půjčka“ a i v této části respektovat vůli, či pravděpodobnou vůli zůstavitelky. Vzhledem k tomu, že nebylo zjištěno ujednání o splatnosti zápůjčky, je její splatnost závislá na vypovězení smlouvy. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , promlčení pohledávky na vrácení zápůjčky podléhá promlčení i tehdy, nebyla-li splatnost zápůjčky výslovně sjednána. Nebyla-li splatnost dluhu (vrácení zápůjčky) dohodnuta, může již den následující po vzniku takového právního poměru zapůjčitel smlouvu o zápůjčce vypovědět ve lhůtě šesti týdnů, a tím vyvolat její splatnost. Až uplynutím výpovědní doby se právo zapůjčitele na vrácení zápůjčky stává nárokem s účinky „actio nata“. Tento okamžik je pak dnem počátku běhu promlčecí doby práva zapůjčitele na vrácení zápůjčky. V řízení bylo prokázáno, že žalobce vyzval žalovanou k vrácení zápůjčky ve lhůtě do , datum, . Žalobce tak uplatnil svůj nárok včas a soud jej shledal důvodným. Žalovaná dlužnou částku ve stanovené lhůtě nezaplatila a dostala se do prodlení. Soud proto uložil výrokem I. žalované povinnost zaplatit žalobci částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení v souladu s § 1970 o. z. ode dne následujícího po uplynutí lhůty k zaplacení stanovené v předžalobní výzvě. Výše úroku z prodlení je dána zákonnou sazbou stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

41. Soud výrokem II. ve zbývajícím rozsahu, tedy co do částky , částka, s příslušenstvím, žalobu zamítl, s ohledem na uplatněnou námitku promlčení (nárok 1, 2 a 4) a na skutečnost, že žalobce neprokázal, že by k bezdůvodnému obohacení na straně žalované došlo, resp. že by zde byly pochyby o důvodu a vůli zůstavitelky (nárok 5).

42. O nákladech řízení (výrok III.) rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. za situace, kdy procesně úspěšnější ve věci byla žalovaná, a to z 83 % vzhledem k předmětu projednávané věci. Úspěch žalobce odpovídá 17 %, žalobce je tak povinen uhradit žalované v poměru úspěchu a neúspěchu obou stran 66 % nákladů řízení žalované. Náklady žalované v celkové výši , částka, spočívají v odměně advokáta, která je tvořena částkou , částka, , tj. odměnou za 14 úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „AT“) za úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, vyjádření , datum, , účast na jednání přesahující 2 hodiny , datum, , návrh na doplnění dokazování , datum, , vyjádření žalované ze dne , datum, , účast na jednání přesahující 5 hodin dne , datum, , vyjádření žalované dne , datum, , účast na jednání dne , datum, , vyjádření žalované ze dne , datum, , účast na jednání dne , datum, , kdy sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby činí , částka, , odměnou advokáta za 14 paušálních náhrad hotových výdajů po , částka, (§ 13 odst. 4 AT) a náhradou za DPH ve výši 21 % z odměny za zastupování a z paušálních náhrad dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši , částka, .

43. Poměrná část nákladů ve výši 66 % činí po zaokrouhlení částku , částka, .

44. Soud rozhodl v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. s ohledem na výši přiznané částky a výši nákladů řízení o povinnosti účastníků zaplatit tyto částky ve lhůtě delší, patnáctidenní, aby měli účastníci dostatek časového prostoru k řádnému splnění svých povinností.