8 C 77/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl soudkyní Mgr. Petrou Dohnalovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno o žalobě proti diskriminaci a na náhradu újmy,

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá určení, že žalovaná závažně porušila žalobcovo právo na rovné zacházení v přístupu k zaměstnání a dopustila se vůči žalobci diskriminačního jednání, se zamítá.

II. Žaloba, kterou se žalobce po žalované domáhá zaplacení částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení, se zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalované plnou náhradu nákladů řízení v částce , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované.

1. Žalobce se podanou žalobou ve spojení s jejím doplněním ze dne , datum, (soudu doručeno dne , datum, ) domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud vyslovil, že žalovaná závažně porušila žalobcovo právo na rovné zacházení v přístupu k zaměstnání a dopustila se vůči žalobci diskriminačního jednání, a dále uložil žalované povinnost zaplatit žalobci za vzniklou újmu částku ve výši , částka, s příslušenstvím. Nárok uplatněný žalobou odůvodnil žalobce tím, že se seznámil s inzerátem žalované zveřejněným na portálu jobs.cz na pozici „asistenta obchodního týmu - , Jméno žalované, .“. Po celkovém zhodnocení tohoto inzerátu žalobce vyhodnotil, že žalovaná se tímto svým projevem veřejné povahy dopustila zjevného diskriminačního jednání. Inzerát žalované vyzníval tak, že žalovanou nabízená pracovní práce je určena výhradně pro osobu ženského pohlaví. Tímto jednáním žalovaná záměrně a účelově znemožnila přístup k zaměstnání osobám mužského pohlaví a vyvolala u žalobce dojem, že se žalobce na tuto pozici z důvodu pohlaví nehodí. I přes diskriminační povahu nabídky žalované žalobce na tuto nabídku práce reagoval a obratem obdržel automatickou odpověď, že žalovaná jeho reakci na inzerát eviduje. Následně obdržel žalobce zamítavou odpověď, přičemž i v této skutečnosti, kdy žalobce nebyl žalovanou pozván k pracovnímu pohovoru, spatřuje žalobce diskriminační jednání žalované. Jednání žalované způsobilo žalobci i značnou nemateriální újmu. V této části se žalobce domáhá náhrady za vzniklou újmu ve výši , částka, s příslušenstvím. Jednáním žalované bylo porušeno žalobcovo právo na důstojnost, došlo k zásahu do chráněných práv žalobce. Na straně žalobce vznikla jednak psychická újma (stres, úzkost, negativní psychické stavy), jednak u něj došlo ke ztrátě příležitosti výdělku a ztrátě času, který žalobce věnoval diskriminační nabídce žalované. V neposlední řadě došlo jednáním žalované i k poškození dobré pověsti a dobrého jména žalobce.

2. Žalovaná nárok žalobce neuznává. Žalovaná zcela vylučuje, že by se dopustila jakéhokoli diskriminačního jednání, žalobu žalobce považuje za nedůvodnou, neoprávněnou, šikanózní a uplatněný nárok v rozporu s právem. Žalovaná potvrzuje, že na podzim roku 2024 zadala přes webový portál jobs.cz inzerát na nabídku práce s nadpisem „asistentka obchodního týmu - , Jméno žalované, .“. Takto byl však vymezen pouze nadpis nabídky bez jakékoli diskriminace či omezování toho, kdo se může na daný inzerát přihlásit. To ostatně vyplývá i ze samotného textu inzerátu v částech např. „chceme rozšířit tým o dalšího kolegu“, „aktivní řidič“ či „asistent/asistentka“ v závěru inzerátu. Jednání žalované – její nabídku nelze posuzovat jen podle jejího označení, názvu, ale rovněž dle obsahu. Z obsahu nabídky žalované je zřejmé, že jednak obsahuje text s neutrálními výrazy, jednak lze dospět k jedinému závěru, a to že nabízená pracovní pozice byla určena pro muže i ženy. Tvrzením žalované pak odpovídá i skutečná praxe, kdy se na nabídku žalované přihlásilo několik uchazečů – žen i mužů a po zhodnocení životopisu, který každý uchazeč přiložil, byli k pracovnímu pohovoru pozváni mj. i muži, což žalovaná dokládá emailovou komunikací. Jde-li o výběr uchazečů, kteří byli/nebyli pozváni na pohovor, dospěla žalovaná v případě žalobce k závěru, že požadavky žalované na uchazeče o dané pracovní místo byly jiné, než nabízel žalobce. Žalobce tak nebyl na pracovní pohovor pozván z důvodu, že nebyl vhodným kandidátem, z důvodu nedostatku požadované kvalifikace a zkušeností, nikoli z důvodu pohlaví. K tvrzením týkajícím se újmy a její náhrady, která měla být žalobci způsobena, snížení dobré pověsti, důstojnosti žalobce atp. se nelze vyjádřit, neboť žalobce v této souvislosti uvádí zcela vágní tvrzení a neunáší břemeno tvrzení a břemeno důkazní. Žalovaná proto navrhla, aby podaná žaloba byla v celém rozsahu zamítnuta.

3. Soud provedl dokazování listinami, které navrhli a předložili účastníci (§ 120 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o.s.ř.“, ve spojení s § 129 odst. 1 o.s.ř.).

4. Na základě provedených důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním:

5. Žalovaná zveřejnila na webových stránkách jobs.cz nabídku práce označenou jako „Asistentka obchodního týmu - , Jméno žalované, .“ (dále též jen „inzerát“). Žalovaná v tíéto nabídce projevila zájem rozšířit tým o dalšího kolegu s působením v showroomu na , adresa, . Žalovaná vymezila požadavky na pracovní pozici jako: SŠ vzdělání (VŠ výhodou); zkušenosti na pozici asistentky/fakturantky výhodou; znalost anglického jazyka na komunikativní úrovni; předchozí zkušenosti s WORD, EXCEL, OUTLOOK, účetním systémem atd. výhodou; komunikativnost, spolehlivost, samostatnost, pečlivost a odpovědnost za svěřenou práci; řidičský průkaz skupiny B – aktivní řidič. Žalovaná dále v inzerátu vymezila náplň práce a co nabízí. Inzerát žalované byl zařazen v kategoriích administrativa, administrativní pracovník, asistent/asistentka, fakturant/fakturantka, pracovník back office, vkládání dat do počítače a nabízená pozice byla kvalifikována jako vhodná i pro absolventy (inzerát žalované označený jako „Asistentka obchodního týmu - , Jméno žalované, .“; nesporná vyjádření účastníků).

6. Žalovaná obdržela od žalobce v souvislosti s projeveným zájmem žalobce o nabízenou pracovní pozici životopis žalobce, dle kterého žalobce vystudoval , právnická osoba, , adresa, školu ekonomickou v Praze v bakalářském oboru a v době od června 2014 do prosince 2024 pracoval na pozici office manager ve společnosti Fincentrum & , právnická osoba, . (organizace schůzek s klienty, zpracování korespondence, správa datové schránky, příprava výzev a podání dle požadavků vedení, kooperace s HR při přípravě náborového procesu, překlad dokumentů z aj do čj, komunikace se státními orgány). Žalobce dle životopisu ovládá český jazyk (rodilý mluvčí), anglický jazyk (C2), španělský jazyk (B2), práci na PC (, právnická osoba, , Outlook, Prezl, Aspi, Beck, Codexis), správu sociálních sítí, dobrovolnictví a má řidičský průkaz skupiny B (životopis žalobce).

7. Dne , datum, obdržel žalobce odpověď žalované k žalobcem projevenému zájmu o pracovní pozici „Asistentka obchodního týmu - , Jméno žalované, .“ se sdělením, že žalobce není pro žalovanou zcela vhodným kandidátem (email ze dne , datum, ).

8. Žalovaná pozvala k pracovnímu pohovoru na pozici „Asistentka obchodního týmu - , Jméno žalované, .“ pana , jméno FO, (email ze dne , datum, ), pana , právnická osoba, (email ze dne , datum, ), pana , jméno FO, (email ze dne , datum, ).

9. Z jiných než shora uvedených důkazů nezjistil soud žádná pro rozhodnutí ve věci relevantní zjištění. Soud zamítl návrh žalované na doplnění dokazování dotazem soudu na další obecné soudy ohledně žalob podaných žalobcem, jelikož tento důkazní návrh nebyl relevantní z hlediska projednávané věci, návrhy žalované na doplnění dokazování výslechem , jméno FO, , výslechem , tituly před jménem, /, tituly před jménem, , jméno FO, , výslechem třech uchazečů pozvaných na pracovní pohovor na pozici asistentka obchodního týmu, připojením dvou spisů Obvodního soudu pro , adresa, sp. zn. , spisová značka, a , spisová značka, , jelikož tyto důkazní návrhy s ohledem na právní posouzení byly nadbytečné a tyto důkazní návrhy byly nadbytečné i s ohledem na tvrzení na straně žalující, a dále návrhy žalobce na doplnění dokazování výslechem , tituly před jménem, /, tituly před jménem, , jméno FO, , dotazem na inspektorát práce a seznamem uchazečů doloženým ze strany žalované, včetně seznamu těch uchazečů, kteří byli pozváni k pracovnímu pohovoru, jelikož tyto důkazní návrhy nebyly relevantní z hlediska předmětu řízení, případně byly nadbytečné. Pro úplnost soud doplňuje, že při posuzování rozsahu potřebného dokazování vycházel mj. ze skutečnosti, že skutkový základ věci byl v zásadě nesporný a byl současně prokázán výše uvedenými listinnými důkazy, sporné bylo právní hodnocení jednání žalované a jeho případné dopady do sféry žalobce z pohledu ochrany před diskriminací. Pro právní posouzení a hodnocení byly provedené listinné důkazy dostačující.

10. Ze shora uvedených skutkových zjištění vyplývá skutkový závěr, že žalobce jako uchazeč reagoval na inzerát žalované zveřejněný na webových stránkách jobs.cz a označený jako „Asistentka obchodního týmu - , Jméno žalované, .“. Žalovaná se po zhodnocení projeveného zájmu žalobce o danou pracovní pozici a žalobcem zaslaného životopisu rozhodla nepozvat žalobce na pohovor. Na pracovní pohovor k dané pozici pozvala žalovaná minimálně tři muže, kteří shodně jako žalobce projevili zájem o totožnou pracovní pozici označenou jako „Asistentka obchodního týmu - , Jméno žalované, .“.

11. Zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zákona č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon, dále jen „antidiskriminační zákon“), ve spojení se zákonem č. 262/2006 Sb., zákoník práce a zákonem č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.

12. Podle § 2 odst. 2 antidiskriminačního zákona je diskriminace přímá a nepřímá. Za diskriminaci se považuje i obtěžování, sexuální obtěžování, pronásledování, pokyn k diskriminaci a navádění k diskriminaci.

13. Podle § 2 odst. 3 antidiskriminačního zákona se přímou diskriminací se rozumí takové jednání, včetně opomenutí, kdy se s jednou osobou zachází méně příznivě, než se zachází nebo zacházelo nebo by se zacházelo s jinou osobou ve srovnatelné situaci, a to z důvodu rasy, etnického původu, národnosti, pohlaví, sexuální orientace, věku, zdravotního postižení, náboženského vyznání, víry či světového názoru, a dále v právních vztazích, ve kterých se uplatní přímo použitelný předpis Evropské unie z oblasti volného pohybu pracovníků, i z důvodu státní příslušnosti.

14. Podle § 5 odst. 2 antidiskriminačního zákona se zajišťováním rovného zacházení rozumí přijetí opatření, která jsou podmínkou účinné ochrany před diskriminací a která je možno s ohledem na dobré mravy požadovat vzhledem k okolnostem a osobním poměrům toho, kdo má povinnost rovné zacházení zajišťovat; za zajišťování rovného zacházení se považuje také zajišťování rovných příležitostí.

15. Podle § 5 odst. 2 antidiskriminačního zákona jsou zaměstnavatelé povinni ve věcech práva na zaměstnání a přístupu k zaměstnání, přístupu k povolání, podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti, pracovní a jiné závislé činnosti, včetně odměňování, zajišťovat rovné zacházení podle odstavce 2.

16. Podle § 10 odst. 1 antidiskriminačního zákona dojde-li k porušení práv a povinností vyplývajících z práva na rovné zacházení nebo k diskriminaci, má ten, kdo byl tímto jednáním dotčen, právo se u soudu zejména domáhat, aby bylo upuštěno od diskriminace, aby byly odstraněny následky diskriminačního zásahu a aby mu bylo dáno přiměřené zadostiučinění. Podle § 10 odst. 2 antidiskriminačního zákona pokud by se nejevilo postačujícím zjednání nápravy podle odstavce 1, zejména proto, že byla v důsledku diskriminace ve značné míře snížena dobrá pověst nebo důstojnost osoby nebo její vážnost ve společnosti, má též právo na náhradu nemajetkové újmy v penězích.

17. Podle § 30 odst. 1 zák. č. 262/2006 Sb. výběr fyzických osob ucházejících se o zaměstnání z hlediska kvalifikace, nezbytných požadavků nebo zvláštních schopností je v působnosti zaměstnavatele, nevyplývá-li ze zvláštního právního předpisu jiný postup; předpoklady kladené zvláštními právními předpisy na fyzickou osobu jako zaměstnance tím nejsou dotčeny.

18. Podle § 12 odst. 1 zák. č. 435/2004 Sb. účastníkům právních vztahů vznikajících podle tohoto zákona je zakázáno činit nabídky zaměstnání, které a) mají diskriminační charakter, b) nejsou v souladu s pracovněprávními nebo služebními předpisy, nebo c) odporují dobrým mravům.

19. V řízení bylo zjištěno, že žalovaná zveřejnila inzerát – nabídku práce, kterou označila jako „Asistentka obchodního týmu - , Jméno žalované, .“. Žalovaná dále prostřednictvím inzerátu vymezila požadavky na uchazeče a další parametry dané pracovní pozice. V úvodu musí soud konstatovat, že označení inzerátu mj. jako „asistentka“ není vhodné a neodpovídá požadavkům, které zákony kladou mj. na nabídky zaměstnání. V této části má však soud za to, že pouze tato skutečnost neznamená, že nabídka zaměstnání jako celek má diskriminační charakter nebo že by taková nabídka byla způsobilá vyvolat právě u žalobce jakýkoli dojem diskriminačního jednání nebo způsobit žalobci jakoukoli újmu. Jde-li o případný rozpor se zákonem č. 435/2004 Sb. (viz výše), má soud za to, že závěr v této souvislosti nemá vliv na projednávanou věci, ale je otázkou případného šetření a kontroly ze strany orgánů, které jsou zákonem č. 435/2005 Sb. povolány ke kontrolní činnosti - nedodržení relevantních ustanovení zák. č. 435/2005 Sb. lze postihnout a sankcionovat orgány inspekce práce, nikoli žalobcem. Pro účely projednávané věci je zásadní jednak posouzení inzerátu jako celku a ve všech souvislostech, jednak posouzení mj. i jednání žalobce a zhodnocení, zda nabídka práce prezentovaná žalovanou zasáhla do práv žalobce. V neposlední řadě byla pro projednávanou věc zásadní zjištění týkající se faktického jednání žalované.

20. V řízení bylo zjištěno, že inzerát žalované byl označen minimálně nevhodně jako „asistentka obchodního týmu...“. Z dalšího obsahu inzerátu však již žádným způsobem nevyplývá, že by nabídka byla určena pouze pro ženy a že by žalovaná z možných uchazečů osoby mužského pohlaví automaticky vylučovala. Další obsah inzerátu vyznívá spíše neutrálně, na některých místech užívá ženský rod, na jiných naopak mužský. Žalobce se snažil v řízení tvrdit, že již jen tím, že žalovaná tento inzerát zveřejnila a žalobce se s ním seznámil, bylo zasaženo do práv žalobce. S touto argumentací se soud neztotožňuje. Ačkoli žalobce napadá znění inzerátu s tím, že tento automaticky vylučuje žalobce – jako muže z možnosti ucházet se o danou pracovní pozici, bylo v řízení zjištěno, že předmětný inzerát takový efekt ve skutečnosti vůbec neměl. Žalobce ostatně sám tvrdil a dokládal, že na tento inzerát žalované reagoval a o pracovní pozici se ucházel. Je tak zřejmé, že ani žalobce se v době reakce na pracovní nabídku žalované nemohl cítit vyloučený z okruhu uchazečů, kterým je inzerát určen. Pokud by tomu tak bylo, lze předpokládat, že by na danou pracovní nabídku ani nereagoval. V další části výběru vhodného pracovníka na danou pracovní pozici bylo žalobci doručeno negativní stanovisko žalované s tím, že žalobce není zcela vhodným kandidátem na tuto pracovní pozici. Žalovaná ve své odpovědi samozřejmě žádným způsobem nezdůvodňovala její negativní stanovisko tím, že na pracovní pozici hledá osobu pouze ženského pohlaví a právě z tohoto důvodu žalobce k pohovoru nezve. Žalovaná žádný konkrétní důvod svého rozhodnutí neuvedla (což není její povinností a nelze to klást žalované k tíži). Tento důvod nelze ani žádným způsobem dovozovat. Je současně plným právem zaměstnavatele – žalované vybrat si jednotlivé zaměstnance popř. uchazeče pro další část výběrového řízení. Právní předpisy obecně proces výběru jednotlivých zaměstnanců nikterak blíže neupravují a nechávají jej plně na zaměstnavatelích. Současně žádnému z uchazečů nevzniká právo na to, aby ho daný zaměstnavatel zaměstnal, popř. pozval do dalších částí výběrového řízení. Zaměstnavatel je oprávněn odmítnout uchazeče o zaměstnání z jakéhokoliv důvodu, nemá současně ani povinnost sdělovat nepřijatému uchazeči důvody, proč s ním nebyl pracovní poměr či jiný pracovněprávní vztah uzavřen. Výjimkou mohou být pouze důvody diskriminační, o které však v projednávané věci zjevně nešlo, které nebyly žalobcem dostatečně tvrzeny ani prokazovány a současně které naopak byly ze strany žalované jednoznačně vyvráceny (k tomu viz dále).

21. Ve vztahu k dokazování diskriminačního jednání je třeba vycházet z § 133a o.s.ř., podle kterého pokud žalobce uvede před soudem skutečnosti, ze kterých lze dovodit, že ze strany žalovaného došlo k přímé nebo nepřímé diskriminaci, je žalovaný povinen dokázat, že nedošlo k porušení zásady rovného zacházení. Jinými slovy dochází k přenesení důkazního břemene ze strany žalující na stranu žalovanou. Přenesení důkazního břemene však není absolutní (jak nesprávně zřejmě žalobce dovozuje), kdy v daném typu řízení je žalobce povinen prokázat znevýhodňující zacházení, že s ním bylo ve srovnání s osobou ve srovnatelné situaci zacházeno znevýhodňujícím způsobem z diskriminačního důvodu, a teprve poté přechází důkazní břemeno na stranu žalovanou (viz např. nález Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. III. ÚS 880/15, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). V projednávané věci žalobce přes poučení soudu nedoplnil tvrzení a důkazy tak, aby případně mohlo dojít k přenesení důkazního břemene na stranu žalovanou. Žalobce svůj tvrzený nárok založil pouze na tom, že si všiml inzerátu žalované a že v dalším procesu výběru z řad uchazečů již nebyl úspěšný, to vše však bez jakéhokoli srovnání či minimálně tvrzení o tom, že právě s žalobcem bylo ve srovnání s tzn. komparátorem zacházeno znevýhodňujícím způsobem z diskriminačního důvodu. Soud má současně za to, že takové zacházení nelze bez dalšího dovozovat jen z označení inzerátu, které samo o sobě nemohlo zasáhnout do práv žalobce. Současně však žalovaná přes tyto nedostatky na straně žalující žalobce „předběhla“ a listinnými důkazy prokázala, že přes ne zcela vhodné označení daného inzerátu se na danou pracovní pozici hlásili i uchazeči mužského pohlaví (mj. i žalobce), a zejména prokázala, že žalovaná uchazeče mužského pohlaví pro danou pracovní pozici i pozvala k pracovního pohovoru, tedy k jakémusi dalšímu kroku v rámci výběru. Uvedené jednoznačně vylučuje, že by jednání žalované navazující na daný (znovu lze zopakovat – ne zcela vhodně formulovaný název nabídky) inzerát bylo jakkoli diskriminační a vylučuje též tvrzení žalobce, že on nebyl k pracovnímu pohovoru pozván právě z důvodu pohlaví. Žalovaná jiné pozvánky k pracovnímu pohovoru adresované zjevně osobám mužského pohlaví doložila a soud nemá rovněž pochybnosti o tom, že se jedná o reakce na stejný inzerát, na který reagoval žalobce, čemuž odpovídá jak časové hledisko jednotlivý emailů, tak označení pracovní pozice.

22. S ohledem na vše výše uvedené soud uzavřel, že v části týkající se pouze uveřejnění inzerátu označeným jako „Asistentka obchodního týmu - , Jméno žalované, .“ nebylo a ani nemohlo být žádným způsobem zasaženo do práv žalobce, který přes výtky k danému inzerátu na tento přesto reagoval a „nenechal se odradit“ nevhodným názvem inzerátu, a v části, kdy žalobce nebyl pozván k pracovnímu pohovoru jako další části výběrového řízení žalovaná dříve, než žalobce řádně tvrdil a prokazoval, prokázala, že pozvání k pohovoru nebylo založeno na tom, zda je uchazeč mužského nebo ženského pohlaví. Jelikož bylo v řízení zjištěno, že k porušení práv a povinností vyplývajících z práva na rovné zacházení, resp. k diskriminaci žalobce z důvodu pohlaví podle § 1 písm. a), § 2 odst. 3 antidiskriminačního zákona ze strany žalované nedošlo, žaloba podaná podle § 10 antidiskriminačního zákona nemohla být úspěšná. S ohledem na uvedené se soud blíže nezabýval ani nárokem žalobce na náhradu újmy ve výši , částka, a žalobu v celém rozsahu zamítl, jak je uvedeno ve výroku I. a II. tohoto rozsudku.

23. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. za situace, kdy žalovaná byla v řízení zcela úspěšná, má proto nárok na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů. Náklady žalované ve výši celkem , částka, sestávají z nákladů zastoupení advokátem, které tvoří odměna za 3 úkony právní služby po , částka, podle § 9 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a.t.“), § 8 odst. 1 a.t. a § 7 a.t., ve spojení s § 12 odst. 3 a.t., náhrada hotových výdajů podle § 13 odst. 4 a.t. ve výši , částka, za každý ze tří úkon právní služby dle § 11 odst. 1 a.t. (příprava a převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě, účast na jednání soudu dne , datum, ) a náhrada za DPH v sazbě 21% z výše uvedených částek. Odměna za úkon právní služby ve výši , částka, je ve smyslu § 12 odst. 3 a.t. dána součtem odměn za dva nároky, které žalobce podanou žalobou uplatnil, tedy součtem odměny ve výši , částka, u nároku na určení, že se žalovaná vůči žalobci dopustila diskriminačního jednání (tarifní hodnota , částka, dle § 9 odst. 1 a.t.), a odměny ve výši , částka, u nároku na zaplacení částky ve výši , částka, . Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla v souladu s § 160 o.s.ř. stanovena třídenní, s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).