10 C 147/2026

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Rygál ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozen Datum narození žalovaného, bytem Adresa žalovaného o zaplacení 154 524,95 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 154 524,95 Kč spolu s úrokem ve výši 10,99 % ročně z částky 154 524,95 Kč za dobu od 20. 11. 2025 do zaplacení s úrokem ve výši 11,50 % ročně z částky 154 524,95 Kč za dobu od 30. 11. 2025 do zaplacení a kapitalizovaným úrokem ve výši 4 223,03 Kč za dobu od 20. 8. 2025 do 19. 11. 2025; to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 6 182 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovaným uzavřela dne 19. 5. 2023 smlouvu o úvěru č. hodnota, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši 200 000 Kč. Smlouvou se žalovaný zavázal měsíčně hradit pravidelnou splátku úvěru ve výši 3 494 Kč, skládající se ze splátky pojištění, jistiny a úroku ve výši 10,99 % ročně, a to vždy k 20. dni v měsíci počínaje dnem 20. 6. 2023. Dále byl sjednán poplatek za zprostředkování úvěru ve výši 4 000 Kč. Žalobkyně před poskytnutím finančních prostředků ověřovala úvěruschopnost žalovaného, kdy výpisem z účtu ověřila příjmy žalovaného a rovněž ověřila lustrací v registrech i výdaje žalovaného. Žalovaný poskytnuté finanční prostředky pravidelně splácel od 20. 6. 2023 do 20. 8. 2025. Na splátku dne 20. 9. 2025 však bylo ze strany žalovaného uhrazeno pouze 0,20 Kč a následně žalovaný poskytnutí finanční prostředky splácet přestal. Žalobkyně proto dne 20. 11. 2025 úvěr zesplatnila, přičemž celková dlužná částka sestávala z nesplacené jistiny ve výši 154 524,95 Kč a kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 4 223,03 Kč za období od 20. 8. 2025 do 19. 11. 2025. Žalobkyně dále požadovala smluvní úrok ve výši 10,99 % ročně z částky 154 524,95 Kč od 20. 11. 2025 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 154 524,95 Kč od 30. 11. 2025 do zaplacení. Žalovaný ničeho nezaplatil ani přesto, že byl vyzván předžalobní upomínkou.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil a k jednání se nedostavil bez důvodné a včasné omluvy, ačkoli mu bylo doručení vykázáno.

3. Žalobkyně se z jednání omluvila a souhlasila s jednáním a rozhodnutím v její nepřítomnosti.

4. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně i žalovaného v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o.s.ř.“).

5. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaný je občanem Anonymizováno. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Podle § 2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, se zákon o mezinárodním právu soukromém použije v mezích ustanovení vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, a přímo použitelných ustanovení práva Evropské unie. Základním (obecným) pravidlem pro založení příslušnosti soudu podle čl. 4 odst. 1 tohoto nařízení je, že bez ohledu na jeho státní příslušnost musí být žalovaný, který má bydliště v členském státě, žalován v tomto státě, není-li výslovně nařízení uvedeno jinak. V daném případě má žalovaný bydliště na území České republiky, a proto může být žalován u soudů České republiky a české soudy jsou tak příslušné k projednání a rozhodnutí ve věci.

6. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav:

7. Ze smlouvy o úvěru č. hodnota ze dne datum včetně úvěrových podmínek s účinností od 1. 12. 2021 a s účinností od 18. 10. 2023 a formuláře pro standartní informace o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 19. 5. 2023 uzavřena smlouva o poskytnutí úvěru ve výši 200 000 Kč s roční úrokovou sazbou ve výši 10,99 %, RPSN činila 12,28 % a konečnou splatností do 20. 3. 2030. Výše měsíční splátky činila 3 494 Kč, přičemž celkový počet splátek činil 84, které byly splatné vždy k 20. dni v příslušném měsíci.

8. Z potvrzení o zaslání potvrzovací SMS bylo zjištěno, že smlouva o úvěru byla podepsána zadáním SMS kódu na webových stránkách žalobkyně.

9. Z výpisu z účtů žalovaného č. č. účtu vyplynulo, že v období od 1. 1. 2023 do 30. 4. 2023 byly v měsíci lednu jeho celkové příjmy 489 041 Kč a celkové výdaje 183 933,73 Kč, v měsíci únoru byly jeho celkové příjmy 169 025 Kč a celkové výdaje 373 415,13 Kč, v měsíci březnu byly jeho celkové příjmy 170 075 Kč a celkové výdaje 212 229,35 Kč a v měsíci dubnu byly jeho celkové příjmy 202 075 Kč a celkové výdaje 258 248,84 Kč. Konečný zůstatek činil ve všech měsících kladnou částku. Z výpisu z účtů žalovaného č. Anonymizováno/Anonymizováno v období od 31. 12. 2022 do 28. 4. 2023 soud zjistil, že na tomto účtu žalovaný pravidelně disponoval s částkou kolem 20 000 Kč, která tvořila jeho celkové příjmy i celkové výdaje v jednotlivých měsících.

10. Z potvrzení o prověření úvěruschopnosti před poskytnutím úvěru bylo zjištěno, že žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného tím, že ověřila informace poskytnuté žalovaným a provedla interní analýzu. Žalobkyně zjistila, že průměrný měsíční výdělek žalovaného činil 169 000 Kč a vedlejší čistý měsíční příjem 22 000 Kč. Po verifikaci příjmů žalobkyně stanovila čistý disponibilní příjem žalovaného na částku 68 019 Kč, když do této částky promítla i zjištění z registru úvěrů, že žalovaný má dalších 13 úvěrových závazků. Při porovnání jeho čistého měsíčního příjmu ve výši 169 000 Kč s výši měsíční splátky 3 494 Kč žalobkyně žalovaného vyhodnotila jako úvěruschopného.

11. Z potvrzení o vyplacení úvěru č. hodnota ze dne 21. 11. 2025 bylo zjištěno, že žalobkyně vyplatila žalovanému dne 19. 5. 2023 částku ve výši 200 000 Kč.

12. Ze splátkového kalendáře ze dne 17. 12. 2025 bylo zjištěno, že žalovaný žalobkyni uhradil z celkového dluhu 256 086,18 Kč částku ve výši 97 338,20 Kč, přičemž žalovaný v období od 20. 6. 2023 do 20. 8. 2025 na poskytnuté finanční prostředky měsíčně splácel. Částka, kterou žalovaný neuhradil činí 158 747,98 Kč. Poslední splátku provedl dne 20. 8. 2025.

13. Z předžalobní upomínky ze dne 20. 11. 2025 bylo zjištěno, že žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě zbývající dlužné částky v celkové výši 158 747,98 Kč nejpozději do 29. 11. 2025.

14. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil další relevantní informace pro toto řízení.

15. Na základě takto provedeného dokazování vzal soud za prokázaný následující skutkový stav. Žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 19. 5. 2023 smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 200 000 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit poskytnuté finanční prostředky včetně veškerých poplatků prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek ve výši 3 494 Kč. Úroková sazba činila 10,99 % ročně. RPSN činila 12,28 %. Před uzavřením smlouvy se žalobkyně dotazovala žalovaného na jeho příjmy a výdaje. Příjmovou situaci ověřila výpisy z účtu za období čtyř měsíců. Výdajovou situaci žalovaného žalobkyně ověřila lustrací v registrech a zohlednila další úvěrové závazky žalovaného. Žalovaný poskytnuté finanční prostředky pravidelně splácel od 20. 6. 2023 do 20. 8. 2025, následně splátky hradit přestal. Předžalobní výzvou ze dne 20. 11. 2025 žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě zbývající dlužné částky v celkové výši 158 747,98 Kč nejpozději do 29. 11. 2025.

16. Po právní stránce soud hodnotil nárok žalobkyně podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

17. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

18. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

19. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

20. Na základě shora zjištěného skutkového stavu věci a výše citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná.

21. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost spotřebitele splácet spotřebitelské úvěry, či nikoliv. Byť se zejména v otázce výdajů žalovaného žalobkyně spolehla toliko na informace sdělené samotným žalovaným, které ověřila pouze v dostupných registrech, soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru uzavřená mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena platně. Soud zhodnotil, že žalovaný měl v době uzavření předmětné smlouvy o úvěru více peněžitých závazků (celkem 13), avšak jeho doložené příjmy dle výpisu z účtů dosahovaly téměř částky 200 000 Kč měsíčně, což zohlednila při posuzování úvěruschopnosti žalovaného i žalobkyně a tuto skutečnost pak promítla do výše měsíčního disponibilního příjmu žalovaného, který o povinnost žalovaného splácet své další peněžité závazky ponížila. Rovněž skutečnost, že byl žalovaný schopen úvěr po dobu více než dvou let (v období od 20. 6. 2023 do 20. 8. 2025) řádně splácet, svědčí o jeho úvěruschopnosti (k tomu srov. Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 9. 2023 sp. zn. 33 Cdo 1819/2023).

22. Mezi žalobkyní a žalovaným tak vznikl právní vztah založený smlouvou o úvěru ze dne 19. 5. 2023, na základě které žalobkyně žalovanému poskytla finanční prostředky ve výši 200 000 Kč a žalovaný se zavázal uhradit poskytnuté finanční prostředky včetně veškerých poplatků prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek ve výši 3 494 Kč. Úroková sazba činila 10,99 % ročně. Žalovaný poskytnuté finanční prostředky pravidelně splácel v období od 20. 6. 2023 do 20. 8. 2025, následně splátky hradit přestal. Celková dlužná částka sestává z nesplacené jistiny ve výši 154 524,95 Kč a kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 4 223,03 Kč za období od 20. 8. 2025 do 19. 11. 2025. Žalovaný ničeho nezaplatil ani přesto, že byl vyzván předžalobní upomínkou ze dne 20. 11. 2025. Soud proto žalobkyni vyhověl, když vedle toho žalobkyni přiznal i smluvní úrok ve výši 10,99 % ročně z částky 154 524,95 Kč od 20. 11. 2025 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 154 524,95 Kč od 30. 11. 2025 do zaplacení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. s přihlédnutím k § 1970 o. z. Poplatek za zprostředkování úvěru ve výši 4 000 Kč žalobkyně žalobou nepožadovala. Výše žalované částky přitom nebyla v řízení nijak rozporována. Soud proto žalobě vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 182 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 6 182 Kč, přičemž další náklady žalobkyně nepožadovala.

24. O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 6. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.