10 C 18/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudkyní JUDr. Ladislavou Miškovou ve věci žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta se sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátkou Jméno advokátky se sídlem Adresa advokátky o určení vlastnictví k nemovitostem

I. Žaloba na určení, že Jméno žalobce je vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti 7/24 na pozemku č. parc Anonymizováno o výměře 249 m², jehož součástí je stavba čp. Anonymizováno a na pozemku č. parc. Anonymizováno o výměře 281 m² , vše ležící v k.ú. adresa, obec adresa, nacházejících se na adrese adresa, se zamítá.

II. Žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

1. Žalobce žalobou podanou soudu dne 22. 1. 2020, ve znění skutkových tvrzení doplněných ústním přednesem právního zástupce na jednání soudu dne 26. 10. 2021, požadoval, aby soud určil, že je vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti 7/24 na pozemku parc. č. hodnota o výměře 249 m2, jehož součástí je stavba č. p. Anonymizováno, a na pozemku parc. č. hodnota o výměře 281 m2, vše ležící v k. ú. adresa, obec adresa, nacházejících se na adrese adresa (dále jen „předmětný podíl“) s odůvodněním, že se cítí být vlastníkem předmětného podílu proto, že za předmětný podíl zaplatil celou kupní cenu za žalovaného a žalovaného pouze požádal, aby předmětný podíl koupil na své jméno, a to z důvodů zdravotního stavu žalobce, dlouhodobé nepřítomnosti žalobce v České republice a cestování žalobce a též proto že žalovaný v České republice žil. Žalobce akcentoval, že pokud jde o pořízení předmětného podílu, nestál za způsobem pořízení v podstatě žádný vedlejší záměr, jako např. skrývání majetku, ale způsob pořízení byl dán čistě z výše uvedených pragmatických důvodů. Žalobce dále tvrdil, že ohledně pořízení předmětného podílu uzavřel se žalovaným ze shora uvedených důvodů ústní komisionářskou smlouvu, na základě které žalovaný pro žalobce svým jménem předmětný podíl nabyl a proto, že žalobce žalovaného vyzýval k tomu, aby předmětný podíl na žalobce převedl, a žalovaný tak dosud neučinil; domáhá se žalobce určení vlastnictví k předmětnému podílu.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil a navrhl její zamítnutí, argumentoval tím, že žalobce neprokázal naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva k předmětnému podílu, dále tvrdil, že předmětný podíl získal na základě kupní smlouvy uzavřené dne 19. 3. 2004 mezi jméno FO jako prodávající a žalovaným jako kupujícím (kdy žalovaný akcentoval uzavření kupní smlouvy již v roce 2004), nikoli tedy darem od žalobce či za finanční prostředky získané od žalobce, popíral, že by mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena komisionářská smlouva k získání předmětného podílu žalovaným pro žalobce za finanční prostředky žalobce.

3. V průběhu řízení, s ohledem na skutková tvrzení žalobce, kterými žalobní tvrzení ze žaloby doplnil (změnil) na ústním jednání soudu dne 26. 10. 2021, se stalo mezi účastníky nesporným, že mezi žalobcem a žalovaným nebyla ohledně předmětného podílu uzavřena darovací smlouva, a to ani na darování předmětný podílu žalobcem žalovanému a ani na darování žalobcem tvrzených finančních prostředků žalovanému k jeho pořízení.

4. Žalobce finálně (viz skutková tvrzení žalobce učiněná na jednání soudu dne 26. 10. 2021) vymezil spor po skutkové stránce tak, že předmětný podíl pořídil žalovaný pro žalobce svým jménem jako komisionář a na účet žalobce (za žalobcem žalovanému poskytnuté finanční prostředky) a z tohoto důvodu žalobou požadoval určit, že je jeho vlastníkem, když žalovaný na žalobce předmětný podíl přes výzvy nepřevedl zpět.

5. Rozsudkem ze dne 1. 11. 2021, č. j. 10 C 18/2020-97, soud žalobu zamítl pro nedostatek naléhavého právního zájmu žalobce na určení vlastnického práva k předmětnému spoluvlastnickému podílu.

6. K odvolání žalobce Městský soud v Praze jako odvolací soud usnesením ze dne 14. 2. 2022, č. j. 20 Co 424/2021- 129, shora uvedený rozsudek zrušil a vrátil věc soudu 1. stupně k dalšímu řízení.

7. Podle odvolacího soudu soud 1. stupně nesprávně posoudil otázku naléhavého právního zájmu žalobce na určení vlastnického práva k předmětnému spoluvlastnickému podílu, když odvolací soud s odkazem na judikaturu akcentoval, že je-li žalovaný zapsán v katastru nemovitosti jako výlučný vlastník, má žalobce naléhavý právní zájem na určení svého vlastnického práva, neboť takové rozhodnutí může byt podkladem pro provedení změn zápisu v katastru nemovitostí.

8. Dále odvolací soud uvedl, že pokud soud 1. stupně založil svůj závěr o nedostatku naléhavého právní zájmu na požadovaném určení na úvaze, že žalobce se má na žalovaném s ohledem na tvrzenou komisionářskou smlouvu domáhat žalobou na nahrazení projevu vůle uzavření převodní smlouvy, nereflektoval podle odvolacího soudu tento závěr soudu 1. stupně povahu komisionářské smlouvy, jejíž podstatou je podle odvolacího soudu to, že vlastnické právo k věcem, které komisionář zakoupil od třetích osob pro komitenta, nabývá přímo komitent (srov. § 583 odst. l věta druhá zák. č. 513/91 obchodní zákoník). Zákon č. 40/64 Sb. občanský zákoník (obč. zák.), účinný v době uzavření kupní smlouvy ohledně sporných nemovitostí (19.3.2004), sice oproti obchodnímu zákoníku komisionářskou smlouvu přímo neupravoval, nebylo však vyloučeno, aby občané i mimo rámec obchodních vztahů takovou smlouvu za použití § 51 obč. zák. uzavřeli. Zásadně shodný s komisionářskou smlouvu byl i charakter smlouvy o obstarání věci podle § 733 obč. zák., jejíž podstatou rovněž bylo jednání obstaravatele s třetí osobou vlastním jménem ve prospěch objednatel, tedy tzv. nepřímé zastoupení. Okolnost, že jako vlastník sporné nemovitosti je v katastru nemovitosti zapsán žalovaný, možnost přímého vzniku vlastnického žalobce k ní na podkladě komisionářské či obdobné smlouvy mezi účastníky bez dalšího nevylučuje, neboť samotný zápis vlastnického práva v katastru nemovitostí nezakládá nevyvratitelnou domněnku existence vlastnického práva (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 22 Cdo 880/2006).

9. Odvolací soud s ohledem na shora uvedené uložil soudu 1. stupně provést důkazy, které žalobce k prokázání svého vlastnického práva na podkladě smlouvy se žalovaným nabízel.

10. Odvolací soud dále uložil soudu 1. stupně při rozhodování o náhradě nákladů řízení, spočívajících v odměně advokáta, reflektovat judikatorní závěry ohledně stanovení výše této odměny z penězi ocenitelného předmětu (srov. zejména rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 30 Cdo 4822/2017, nález Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 2688/15).

11. Na jednání dne 20.2.2023 a 24. 10. 2023 poučil soud žalobce podle § 118a o. s. ř., že nemá za prokázané, že úmyslem účastníků bylo, aby byla uzavřena komisionářská smlouva tak, že žalobce zakoupí předmětnou nemovitost na jméno žalovaného, vyzval jej k označení důkazů k prokázání tohoto tvzení, stanovil mu k tomu lhůtu a poučil jej o následcích nesplnění této výzvy.

12. Mezi účastníky nebylo sporným, že mezi žalobcem a žalovaným nebyla ohledně předmětného podílu uzavřena darovací smlouva, a to ani na darování předmětného podílu žalobcem žalovanému a ani na darování žalobcem tvrzených finančních prostředků žalovanému k jeho pořízení.

13. Mezi účastníky nebylo sporným, že žalovaný nabyl vlastnické právo k předmětnému podílu od jméno FO kupní smlouvou ze dne 19. 3. 2004 a na základě toho byl jako jeho vlastník zapsán do katastru nemovitostí s právními účinky vkladu ke dni 22. 3. 2004 (též prokázáno kupní smlouvou ze dne 19. 3. 2004 a výpisem z katastru nemovitostí).

14. Z e-mailové zprávy ze dne 26. 10. 2021 soud zjistil, že se jedná o korespondenci mezi jméno FO Anonymizováno a jméno FO, ve kterém které je jméno FO sděleno, že se mu zasílá text níže uvedený v srbštině a že se přikládá platební příkaz na koupi bytu.

15. Z e-mailové zprávy ze dne 2. 12. 2018 soud zjistil, že jde o korespondenci mezi žalovaným a žalobcem, kde žalovaný odkazuje na předchozí rozhovor s žalobcem a děkuje žalobci, že může užívat byt na Anonymizováno, nabízí žalobci úhrady spojené s užíváním bytu, nebrání se návštěvě žalobce v bytě, vymezuji podmínky, za jakých návštěva proběhne.

16. Z příkazu k úhradě v cizí měně s razítkem právnická osoba 15. 3. 2004 soud zjistil, že je v něm uvedeno, že jde o příkaz bance k úhradě zní na částku 280 000 USD na účet notářky jméno FO.

17. Z emailové korespondence z 22. 10. 2018 soud zjistil, že je vedena mezi žalovaným a jméno FO Anonymizováno, kde je uvedeno, že to je pravda, že to nemělo být vedeno na žalobce a proto žalobce hned zpočátku navrhoval přepis energií na Anonymizováno, v reakci na to sděluje jméno FO žalovanému, že se to snaží rozpočítat a že energie rozhodně neměly být vedeny na žalovaného. (nic.. korespondence, neprokazuje nic)

18. Z výpisu z obchodního rejstříku společnosti právnická osoba. v likvidaci soud zjistil, že tato společnost je v likvidaci, jediným jednatelem, společníkem a likvidátorem společnosti je žalobce.

19. Z emailové zprávy z 27. 10. 2021 soud zjistil, že jde o e-mail od jméno FO pro žalobce a je v něm uvedeno, že jméno FO hradila po dobu několika let náklady spojené s užíváním bytu v Anonymizováno Anonymizováno.

20. Z emailu ze dne 16. 2. 2004 soud zjistil, že jde o email od společnosti Anonymizováno pro společnost Anonymizováno a je zde potvrzen termín prohlídky bytu v Anonymizováno 21. Z emailové zprávy z 31. 10. 2011soud zjistil, že jde o e-mail od jméno FO pro žalobce, ve kterém jméno FO potvrzuje žalobci, žev letech 2016-2017 odesílala za žalobce z jeho účtu platby spojené s užíváním bytu v Anonymizováno Anonymizováno.

22. Žalobce v rámci účastnického výslechu zejména uvedl, že koupil část domu s tím, že by měl dokoupit ještě třetinu, navrhoval koupi i té druhé třetiny s tím, že majitelka tam zůstane bydlet, a dům se zrekonstruuje tak, že by v něm bydleli v samostatných bytech žalobce, žalovaný, bratr žalovaného (syn žalobce), paní ho však nechtěla prodat, zůstalo to otevřené 14 let, proto žalobce na své náklady zrekonstruoval jeden byt, nejdříve tam bydlel syn žalobce jméno FO, když z bytu odešel, bydlel tam žalobce, po odchodu syna jméno FO se žalovaný zeptal žalobce, jestli může byt byt používat, tak ho žalobce pozval do Anonymizováno, poté mu žalovaný napsal, že ví, že byt není žalovaného, že chce žalobci zaplatit alespoň něco, což žalobce nechtěl, pak se vztahy pokazily, žalobce řekl žalovanému, ať peníze co mu chtěl žalovaný dávat, platí bratrovi (jméno FO). Žalobce dále uvedl, že žaluje tak dlouho po uzavření kupní smlouvy na předmětný podíl proto, že do té doby tam nebylo nic sporné, na žalovaného to bylo napsáno formálně a žalobce platil všechny náklady a byt používal a až později vyhodil žalovaný žalobce z bytu. Žalobce dále uvedl, že na Balkáně rodinné vztahy fungují jinak a v Srbsku Anonymizováno by si žalovaný k žalobci toto nedovolil. K tomu, jak probíhala koupě předmětného spoluvlastnického podílu žalobce uvedl, že byt našel a protože tenkrát začal klesat dolar, tak se díval, do čeho by investoval, tak našel ten dům a všechno domluvil, žalovaný dům před tím ani neviděl, jen přišel podepsat, v té době se spolumajiteli jednal žalobce, platil náklady, po nějaké době vše na sebe napsal žalovaný a nosil do kanceláře doklady k proplacení, žalobce domluvil též rekonstrukci bytu, celé to domluvil a zaplatil a byt používal žalobce a syn jméno FO, žalobce nerozděloval co je čí, každý mohl používat, co chtěl, ale žalovaný chtěl dosáhnout něčeho svého. Žalobce dále uvedl, že do doby převodu spoluvlastnického podílu na žalovaného žalovaný neplatil nic a když zaplatil, vždy to potom přeúčtovával. Žalobce dále uvedl, že se choval jako vlastník, jednal jako vlastník jak se spolumajiteli, tak s firmami, které tam pracovaly.

23. Žalovaný se svým účastnickým výslechem nesouhlasil.

24. Svědek tituly před jménem jméno FO (syn původní vlastnice předmětného obchodního podílu) v rámci svědecké výpovědi mimo jiné uvedl, že pokud se týká bytu adresa, nejprve tam bydlela notářka, paní jméno FO, ta zemřela, potom tam bydlel její syn, potom to zdědila nějaká příbuzná, která to po x letech prodala žalovanému. Pokud byl svědek dotázán k tomu, kdo tam bydlel, uvedl, že se to dost střídalo, pokud byl svědek dotázán k rekonstrukci, uvedl, že se jedná o byt na celém patře, prvotní rekonstrukci prováděl žalobce a další byla prováděna asi před 7 lety. Svědek dále uvedl, že v době, kdy předmětný spoluvlastnický podíl kupoval žalovaný, 7-10 led před tím v podstatě jednal jen se žalobcem, který vystupoval jako vlastník, což svědek nevěděl, že není, dozvěděl se to až od paní jméno FO. Žalobce dále uvedl, že pokud jde o rekonstrukci bytu.

25. Svědkyně jméno FO v rámci svědecké výpovědi uvedla, že byla zaměstnankyní firmy, která byla ve vlastnictví žalobce a potom i žalovaného, nejprve tam pracovala jako asistentka, potom jako manažerka, pokud se týká bytu na adrese adresa, získání tohoto bytu platil žalobce, po určitou dobu nesl i náklady bytu. Ohledně rekonstrukce bytu svědkyně uvedla, že podrobnosti si už po těch letech nepamatuje, ale vybavila si, že některé rekonstrukce proběhly a byli hrazeny svědkyní z účtu žalobce se souhlasem žalovaného. Svědkyně dále uvedla, že neví, jaká byla dohoda mezi žalobcem a žalovaným ohledně rekonstrukce, ve firmě nepracuje už 4 roky, dále uvedla, že jednatelem firmy byl žalovaný, žalobce byl jejím majitelem, věci se konzultovaly se žalobcem, žalovaný podepisoval, pokud to žalobce odsouhlasil, následně tyto věci řešila paní jméno FO, pokud jde o to, do kdy měl žalobce rozhodující slovo ohledně bytu, svědkyně uvedla, že si rok nepamatuje, může to být tak 7 let, dále uvedla, že žalobce měl ještě jednu nemovitost a jestli tam probíhala rekonstrukce, neví, ostatní nemovitosti byly firemní, rekonstrukce u předmětného bytu hradila z účtu žalobce vícekrát. Svědkyně dále uvedla, že se hovořilo o tom, že žalobce koupil byt a žalobce s ním nakládal jako s jeho bytem, ale nebyla si tím jistá.

26. Svědek jméno FO v rámci svědecké výpovědi mimo jiné uvedl, že byt kdysi pořídil žalobce nevěděl, za jakou dobu jej žalobce přepsal, nebyl si vědom jestli ho koupil a dále přepsal. Svědek dále uvedl, že byt byl přepsán na žalovaného, který tam teď bydlí, svědek tam také chvíli pobýval žalovaný převážně platil energie, svědek platil nějaké energie, žalobce zaplatil rekonstrukci bytu. Svědek dále uvedl, že žalobce je směrem k rodině manipulativní, žalovaný se žalobci snažil vyhovět, byl poslušný syn. Pokud jde o vztah svědka k žalobci, svědek uvedl, že v poslední době se moc nebaví, moc si nerozumí, a to převážně kvůli manipulativní povaze žalobce, která nesvědčí lidem kolem něj, včetně svědka. Se žalobcem svědek mluvil asi před rokem. Svědkyně jméno FO v rámci svědecké výpovědi uvedla, že ve společnosti začala pracovat v roce 2015, už tam nepracuje již dva roky, v roce 2020 skončila, ohledně předmětného spoluvlastnického podílu nevěděla, jaké jsou tam vztahy.

27. Svědkyně jméno FO v rámci svědecké výpovědi mimo jiné uvedla, že do vztahů mezi účastníky resp. do vztahů v rodině žalobce jí nic není a o ničem neví.

28. Svědek jméno FO v rámci svědecké výpovědi mimo jiné uvedl, že ohledně bytu adresa tam prováděli kompletní rekonstrukci, v roce 2015 dělali cenovou nabídku a od roku 2016 začali dělat, škrábali omítku, dělali koupelnu, parkety, opalovali, možná 2-2,5 měsíce, vyúčtovali si za rok 2015 asi 800 000 Kč + DPH a 2016, druhá cenová nabídka byla na kolem 1 000 000 Kč bez DPH, přesně neřeknu. Byly více práce, byly lišty, byla kanalizace, nějaká více práce, byla kuchyně, rekonstrukci platil žalobce, který si je najal.

29. Svědkyně jméno FO (manželka žalobce) v rámci svědecké výpovědi uvedla, že žalobce na počátku manželství se svědkyní v ČR vlastnil nemovitosti Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno a Anonymizováno, teď je stav jiný, k okolnostem nabytí nemovitosti v Anonymizováno ulici svědkyně uvedla, že to byl rok 2004, v tu dobu vychovávala malou dceru, měla asi rok a půl, v té době žili v adresa, kde budovali vinařství, byt se kupoval v Praze v té době, když j do Prahy jezdili na nějakou určitou dobu, ale většinu času byli ve Anonymizováno, kde budovali firmu, předmětný byt našel žalobce v inzerátech, sám si šel byt prohlédnout s nějakým makléřem, rozhodl se, že jej koupí, byt se koupil a žalovaný se rozhodl, že to koupí na jméno žalovaného, protože v té době pprávě díky p aktivitám dole v adresa málokdy měli možnost být v Praze, žalovaný byl pravá ruka žalobce, pomocník při všem, co se vlastně dělo v Čechách. Svědkyně dále uvedla, že její rodina funguje tak, že žalobce pochází ze adresa, kde jsou velmi tradiční poměry a celá rodina svědkyně funguje v patriarchálním uspořádání, což znamená, že žalobce je hlava rodiny a o všem rozhoduje s tím, že prvorozený syn je vychováván od začátku svého života k tomu, že jednoho dne převezme otcovo žezlo, takže žalovaný Anonymizováno byl v rodině od začátku od narození protěžován a jeho bratr žil v jeho stínu. Pokud jde o okolnosti pořízení předmětného spoluvlastnického podílu, svědkyně uvedla, že podstatě o všem věděla, co se děje, ale nebyla přítomna, o všem si rozhodoval sám žalobce jako vždy, měl poslední slovo. Svědkyně dále uvedla, že v roce 2018 přijel žalovaný na pozvání žalobce do Anonymizováno na víkend, kde se pohádali, Tam došlo prostě k nějaké situaci, kdy se oni pohádali, od té doby potom ta komunikace mezi nimi nebyla dobrá, když se žalovaný vrátil do Prahy, tak vystěhoval veškeré jejich věci a zamezil jim v přístupu. K důvodu pořízení předmětného spoluvlastnického podílu žalovaným svědkyně uvedla, že žalovaný byl prvorozený syn a byl od malička vychováván k tomu, že v momentě, kdy žalobci nebude dobře nebo pokud zemře, převezme pozici žalobce jako hlavy rodiny, proto to dostal žalovaný na sebe napsané, stejně tak měl jediný přístup k nějakému bankovnímu účtu někde ve Švýcarsku, když svědkyně za těch 30 let, co jsou spolu s žalovaným, nemá přístup k financím, což žalovaný měl. Svědkyně dále uvedla, že veškeré náklady na rekonstrukci do doby pořízení spoluvlastnického podílu hradil žalobce, který měl ohledně rekonstrukce hlavní slovo.

30. Svědkyně jméno FO v rámci svědecké výpovědi mimo jiné uvedla, že byt prostřednictvím realitní kanceláře, se žalovaným se setkala u notářky doktorky jméno FO, žalobce nikdy neviděla.

31. Svědkyně jméno FO ve svědecké výpovědi mimo jiné uvedla, že žalobce zná, byla u něj zaměstnána 10 let, již 6 let s ním nepracuje, žalovaného zná, protože spolupracovali, žalobce jí nic neposkytuje, žádné ubytování nebo bydlení, zaplatil jí cestu k soudu svědkyně bydlí v domě žalobce, řekl jí o dnešním řízení, že se jedná o spor o dům na adresa, pokud se týká domu na adresa svědkyně uvedla, že tento koupil žalobce pro svou rodinu, byl pořízen v roce 2004, celá rodina ho používala, nyní ho používá žalovaný, svědkyně ví o dalších domech, ale ne o všech Pokud jsem dotázána na další domy žalobce, tak o nich vím, ale ne o všech, byly koupené už předtím, než u něj pracovala, svědkyně od žalobce ví, že trvá delší spor mezi účastníky, se žalovaným ani s jeho bratrem se nestýká.

32. Svědkyně Anonymizováno ve svědecké výpovědi uvedla, že je sestra žalobce, o předmětu sporu hovořila se žalobcem, který říkal, že má problém, že žalovaný tvrdí, že koupil zmíněnou nemovitost, Pokud se týká fungování rodiny, svědkyně uvedla, že pracuje v rodině žalobce skoro 20 let, žalobce vede rodinu i firmu, výlučně on rozhodoval o tom, co se ve firmě děje, všichni poslouchali žalobce, vedl rodinu v patriarchálním slova smyslu, peníze byly vždy žalobce, ostatní lidé peníze nevydělávali, majetek byl jeho, nikdo jiný z rodiny nic neměl, to se týká jak majetku v adresa, tak celkového majetku, část vinic je napsána na syny Anonymizováno a jméno FO, ale považovalo se to za společný majetek celé rodiny, žalobce o všem rozhodoval, počítal s tím, že rodinu zajistí a všichni z toho budou žít.

33. Z ostatních provedených důkazů (emailové zprávy z 17. 2. 2023, 3. 4. 2018, 16. 11. 2017, 28. října 2021, 25. října 2021, 22. října 2021, 14. 12. 2020, 2. 11. 2023, 22. října 2018, 23. října 2018, 10. října 2017, čestné prohlášení Anonymizováno jméno FO, čestné prohlášení jméno FO, čestné prohlášení Anonymizováno, nález psychiatra z 15. 3. 2023, zprostředkovatelská smlouva, mailová zpráva z 23. prosince 2020, dopis ze 14. 10. 2017 již soud nezjistil žádné podstatné skutečnosti pro rozhodující skutková zjištění nebo pro právní posouzení věci a proto je dále nehodnotil.

34. Soud zhodnotil v řízení provedené důkazy v souladu s ust. § 132 o. s. ř. a na základě provedeného dokazování a toho, co nebylo mezi účastníky sporným, učinil o zjištěném stavu tento závěr:

35. Žalovaný nabyl od jméno FO vlastnické právo ke spoluvlastnickému podílu o velikosti 7/24 na pozemku č. parc Anonymizováno o výměře 249 m², jehož součástí je stavba čp. Anonymizováno a na pozemku č. parc. 668 o výměře 281 m² , vše ležící v k.ú. adresa, obec adresa, nacházejících se na adrese adresa, na základě kupní smlouvy ze dne 19. 3. 2004 a na základě toho byl jako jeho vlastník zapsán do katastru nemovitostí s právními účinky vkladu ke dni 22. 3. 2004, a to za finanční prostředky poskytnuté žalobcem žalovanému, přičemž mezi žalobcem a žalovaným nebyla ohledně předmětného podílu uzavřena darovací smlouva, a to ani na darování předmětného podílu žalobcem žalovanému a ani na darování žalobcem poskytnutých finančních prostředků žalovanému k jeho pořízení. Byt v předmětné nemovitosti, kdy právo na jeho užívání bylo spojeno s vlastnictvím předmětného spoluvlastnického podílu, užíval postupně žalobce, jeho syn jméno FO a následně žalovaný. Po pořízení předmětného spoluvlastnického podílu do vlastnictví žalovaného byly náklady na rekonstrukci bytu hrazeny dílem z prostředků žalobce, dílem z prostředků společnosti Anonymizováno, kde byl žalobce jediným spoluvlastníkem a žalovaný jednatelem, náklady spojené s vlastnictvím předmětného spoluvlastnického podílu a užíváním předmětného bytu byly hrazeny zpočátku dílem z prostředků žalobce, dílem z prostředků společnosti Anonymizováno, později pak žalovaným. Rodina žalobce je založena na tradicích odpovídajících dominantnímu postavení hlavy rodiny (žalobce), z čehož vznikaly mezi příslušníky rodiny žalobce (žalobce, žalovaný, mladší bratr žalobce) rozpory, mimo jiné i ohledně předmětného spoluvlastnického podílu a užívání předmětného bytu.

36. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

37. Žalobce skutkově vymezil žalobní nárok tak, že ještě před uzavřením kupní smlouvy, na základě které nabyl žalovaný vlastnické právo k předmětnému obchodnímu podílu, uzavřeli žalobce a žalovaný smlouvu, na základě které se žalobce stal vlastníkem předmětného spoluvlastnického podílu okamžikem, kdy tento podíl koupil žalovaný od jméno FO.

38. V souladu s právním názorem odvolacího soudu, kterým je zdejší soud vázán, a dle kterého „je dlouhodobě konstantním judikatorním závěrem, že je-li žalovaný zapsán v katastru nemovitosti jako výlučný vlastník, má žalobce naléhavý právní zájem na určení svého vlastnického práva, neboť takové rozhodnutí může byt podkladem pro provedení změn zápisu v katastru nemovitostí“, je naléhavý právní zájem žalobce na určení jeho vlastnického práva k předmětnému spoluvlastnickému podílu dán.

39. S ohledem na datum uzavření kupní smlouvy (19. 3. 2004), na základě které se stal žalovaný vlastníkem předmětného spoluvlastnického podílu, posuzoval soud zjištěný skutkový stav podle právní úpravy platné k tomuto datu a vyšel z pro něj závazného právního názoru odvolacího soudu, že „Vlastnické právo k věcem, které komisionář zakoupil od třetích osob pro komitenta nabývá přímo komitent (srov. § 583 odst. l věta druhá zák. č. 513/91 obchodní zákoník. Zákon č. 40/64 Sb. občanský zákoník (obč. zák.), účinný v době uzavření kupní smlouvy ohledně sporných nemovitostí (19.3.2004), sice oproti obchodnímu zákoníku komisionářskou smlouvu přímo neupravoval, nebylo však vyloučeno, aby občané i mimo rámec obchodních vztahů takovou smlouvu za použití § 51 obč. zák. uzavřeli. Zásadně shodný s komisionářskou smlouvu byl i charakter smlouvy o obstarání věci podle § 733 obč. zák., jejíž podstatou rovněž bylo jednání obstaravatele s třetí osobou vlastním jménem ve prospěch objednatel, tedy tzv. nepřímé zastoupení. Okolnost, že jako vlastník sporné nemovitosti je v katastru nemovitosti zapsán žalovaný, možnost přímého vzniku vlastnického žalobce k ní na podkladě komisionářské či obdobné smlouvy mezi účastníky bez dalšího nevylučuje, neboť samotný zápis vlastnického práva v katastru nemovitostí nezakládá nevyvratitelnou domněnku existence vlastnického práva (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 22 Cdo 880/2006)“.

40. Žalobce však v řízení, a to přes poučení soudu, kterého se mu dostalo na jednáních dne 20.2.2023 a 24. 10. 2023, neprokázal úmysl účastníků řízení dostat vlastnické právo k předmětnému spoluvlastnickému podílu do dispozice žalobce koupí podílu žalovaným od jméno FO, úmysl žalobce poskytnout žalovanému finanční prostředky na koupi podílu s cílem nabýt vlastnické právo k němu, natož pak uzavření konkludentní či písemné smlouvy, na základě které se stal okamžikem koupě předmětného spoluvlastnického podílu žalovaným od jméno FO vlastníkem předmětného podílu. Soud k návrhu žalobce provedl rozsáhlé dokazování zejména žalobcem navrženými svědky, žádný z nich však uzavření takové smlouvy nepotvrdil. Samotná skutečnost, že žalobce poskytl na koupi podílu finanční prostředky, hradil rekonstrukci předmětného bytu a po určitou dobu hradil též náklady spojené s užíváním předmětného bytu, byl v rodině dominantní a rozhodoval o veškerém majetku, neprokazuje tvrzení žalobce, že uzavřením kupní smlouvy žalovaného s jméno FO nabyl žalobce k předmětu převodu vlastnické právo. Vzhledem k tomu, že žalobce přes opakované poučení nenabídl soudu k prokázání svých tvrzení o nabytí vlastnického práva žalobce k předmětnému spoluvlastnickému podílu důkazy, které by toto tvrzení prokázaly, nezbylo soudu než žalobu jako nedůvodnou zamítnout.

41. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 150 o. s. ř. tak, že žalovanému jako jinak v řízení zcela úspěšnému účastníku náhradu nákladů řízení nepřiznal. Soud při uvažované výši nákladů řízení žalovaného, kterému by jinak ze strany žalobce náležela náhrada nákladů za zastoupení advokátem, vycházel ze závazného právního názoru odvolacího soudu reflektovat judikatorní závěry ohledně stanovení výše této odměny z penězi ocenitelného předmětu (srov. zejména rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 30 Cdo 4822/2017, nález Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 2688/15), dle kterého by pro účely stanovení tarifní hodnoty musela být zjištěna obvyklá cena předmětného spoluvlastnického podílu, což by s ohledem na notoricky známé vysoké ceny nemovitostí v Praze, zvláště pak v katastrálním území adresa, v konečném důsledku vedlo k tarifní hodnotě za úkon právní služby minimálně v řádu vyšších desítek tisíc korun a bylo tak pro žalobce nepřiměřeně tvrdé, když nelze rovněž přehlédnout, že v souzené věci podle zjištěného skutkového stavu stojí v pozadí emočně vygradovaný vztah otce a syna. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 6.