10 C 208/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudkyní JUDr. Ladislavou Miškovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro: uložení povinnosti vydat plynoměr

I. Žalovaná strana je povinna do tří dnů od právní moci rozhodnutí vydat žalobci měřící zařízení (plynoměr) typu [anonymizováno], výrobního čísla [číslo], které je umístěno na adrese odběrného místa [ulice a číslo], [PSČ] [obec] – [část obce], [země] v místě spotřeby (EIC) č.: [anonymizováno], a to za účasti pověřeného zástupce žalobce.

II. Žalovaná strana je povinna do tří dnů od právní moci rozhodnutí nahradit k rukám právního zástupce žalobce náklady řízení ve výši 7 627 Kč. Žalobkyně se elektronicky podanou žalobou dne 18.7.2023 domáhala vydání rozsudku, kterým by soud uložil žalované povinnost vydat žalobkyni měřící zařízení (plynoměr) specifikovaný ve výroku I. tohoto rozsudku. Dle žalobních tvrzení je žalobkyně držitelkou licence na distribuci plynu a v jejím vlastnictví je systém řídící a zabezpečovací techniky a zařízení k převodu informací pro činnost výpočetní techniky a výpočetních systémů. Na základě smlouvy byla žalovaná odběratelem zemního plynu na adrese odběrného místa [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo] - [část obce]. Z důvodu ukončení smluvního vztahu, žalobkyně vyzvala žalovanou k umožnění přístupu k měřícímu zařízení dopisem ze dne 27.3.2023. Žalovaná však na výzvu nereagovala a měřící zařízení tak nemohlo být dosud demontováno. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. Ve smyslu ust. § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“), lze o skutkovém stavu věci učinit závěr, podle kterého žalovaná jako odběratelka zemního plynu na konkretizované adrese odběrného místa nereagovala na opakovanou výzvu žalobkyně ke zpřístupnění měřícího zařízení ve vlastnictví žalobkyně za účelem jeho kontroly a výměny, a to ani na základě písemné předžalobní výzvy k plnění. Po právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, a proto jí v plném rozsahu vyhověl podle ustanovení § 71 odst. 6 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), v platném znění. Vzhledem k tomu, že se žalobci předloženými listinným důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, soud rozhodl s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně měla ve věci plný úspěch. Její náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč, odměna za zastupování žalobkyně advokátem dle ust. § 7, § 9 odst. 1 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, a to za 2,5 úkonu právní služby á 1 500 Kč (převzetí a příprava zastoupení, písemná předžalobní výzvy k plnění, sepis žaloby), 3x režijní paušál á 300 Kč dle § 13 odst. 4 téže vyhlášky a DPH 21 % z odměny a paušálu ve výši 977 Kč, tj. celkem náklady řízení ve výši 7 627 Kč. V souladu s ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. soud přiznal náhradu nákladů řízení k rukám právní zástupkyně žalobkyně.