10 C 227/2017

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Ladislavou Miškovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 415 875 Kč

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 415 875 Kč a na nákladech spojených s uplatněním pohledávky částku 1 200 Kč, vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 277 850,80 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Elektronicky podanou žalobou dne 26. 6. 2017 se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky 415 875 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky v částce 1 200 Kč. V žalobě tvrdila, že mezi ní jako zapůjčitelem a žalovanou jako vydlužitelem byla dne 16. 1. 2015 uzavřena ústní smlouva o zápůjčce, na základě které žalobkyně poskytla žalované částku 415 875 Kč a žalovaná se zavázala dlužnou částku žalobkyni vrátit. Žalobkyně poskytla žalované zápůjčku bankovním převodem, posléze smlouvu o zápůjčce vypověděla a opakovaně ústně a písemně (mimo jiné výzvami k plnění ze dne 24. 4. 2017 a ze dne 29. 5. 2017 vyzvala žalovanou k vrácení poskytnuté zápůjčky. Žalovaná do podání žaloby žalobkyni zápůjčku nevrátila.

2. Žalovaná v odůvodnění včas podaného odporu ze dne 8. 8. 2017 proti elektronickému platebnímu rozkazu se žalobou nesouhlasila a navrhla její zamítnutí. Existenci tvrzené pohledávky (smlouvy o zápůjčce žalovaná popřela a uvedla, že sice dne 16. 1. 2015 zaslala žalobkyně částku ve výši 415 875 Kč na bankovní účet žalované, nejednalo se však o zaslání zápůjčky, ale o chybně provedenou platbu ze strany žalobkyně a šlo o omyl v bankovním účtu příjemce platby, která byla ve skutečnosti adresována jinému subjektu. Dále žalovaná uvedla, že [příjmení] [jméno], který příkaz k platbě za žalobkyni podepsal, se spletl při zadávání čísla účtu příjemce. Namísto toho, aby finanční prostředky zaslal [právnická osoba] s.r.o., [IČO], se sídlem [adresa žalobkyně], jejímž byl jednatelem, zaslal je na účet žalované, u které byl shodou okolností členem představenstva. [příjmení] [příjmení] [jméno], jako osoba podepisující příkaz k platbě za žalobkyni a současně člen představenstva žalované a jednatel společnosti [právnická osoba], patrně v časové tísni nezvolil správný postup tj. vrácení prostředků na účet žalobkyně a místo toho částku rovnou, patrně i s ohledem na skutečnost, že jednal za všechny zúčastněné společnosti, obratem dne 19. 1. 2015 zaslal na bankovní účet původně zamýšleného příjemce, tj. [právnická osoba] s.r.o. Mezi žalobkyní a žalovannou nedošlo k uzavření ústní smlouvy o zápůjčce ani jakékoliv jiné smlouvy. Žalovaná pouze napravila počáteční chybu žalobkyně a žalobkyně by se tak měla se svým nárokem obrátit na [právnická osoba] s.r.o., o čemž byla žalobkyně žalovanou informována již dopisem jejího právního zástupce ze dne 16. 6. 2017.

3. Žalobkyně v replice ze dne 9. 11. 2017 uvedla, že vznik jakéhokoliv omylu v souvislosti s převodem částky ve výši 415 875 Kč popírá, když částka 415 875 Kč byla naopak žalobkyní převedena na účet žalované na základě ústní smlouvy o zápůjčce s ohledem na skutečnost, že v daném období (leden 2015) neměla žalovaná na svém bankovním účtu dostatek volných finančních prostředků k zaplacení tzv. management fee a dalších plateb vůči [právnická osoba] s.r.o., která žalované poskytla služby. Veškeré příjmy z činnosti žalované byly v uvedeném období připisovány na vázaný účet žalované, č. ú. [bankovní účet], vedený u [právnická osoba], a z tohoto důvodu žalovaná nebyla schopna hradit své závazky vůči dalším společnostem, v daném případě vůči [právnická osoba] s.r.o. Převod částky 415 875 Kč představoval zapůjčení finančních prostředků žalované ze strany žalobkyně z důvodu, aby mohla žalovaná zaplatit svůj dluh vůči [právnická osoba] s.r.o. Žalobkyně dále uvedla, že omyl v příjemci částky je vyloučen tím, že všechny platby byly nejdříve vytvořeny účetní [jméno] [příjmení], a následně zaslány ke kontrole a schválení finančnímu řediteli (CFO) [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], se sídlem [adresa], [anonymizována dvě slova], registrační číslo: [číslo], a až poté byly podepsány [příjmení] [příjmení]. I z výpisu z účetní knihy žalované za období od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2016, kde v části„ Ostatní krátkodobé finanční výpomoci – [příjmení] [příjmení]“ je u položky ze dne 16. 1. 2015 (tj. žalované částky ve výši 415 875 Kč), uvedeno„ Půjčka od [příjmení] [příjmení]“. A tedy sama žalovaná eviduje částku ve výši 415 875 Kč jako dluh vůči žalobkyni.

4. Žalovaná v duplice ze dne 12. 12. 2017, nad rámec toho, co již uvedla v jejím předchozím vyjádření (viz bod 2), namítala, že výpis z účetní knihy žalované za období od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2016 není podepsán, není jí znám, není zřejmé, jakým způsobem se měl dostat do dispozice žalobkyně, v auditu účetnictví žalované za rok 2015, který byl proveden v září roku 2016, se takový dokument nevyskytuje.

5. Zdejší soud rozsudkem ze dne 21. 8. 2019, č. j. 10 C 227/2017-114, žalobě vyhověl. K odvolání žalované Městský soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 5. 6. 2020, č. j. 91 Co 8/2020-147 shora uvedený rozsudek zrušil a věc vrátil zdejšímu soudu k dalšímu řízení.

6. Podle odvolacího soudu bylo řízení v 1. stupni zatíženo vadou, která mohla mít za následek věcně nesprávné rozhodnutí, když si zdejší soud neujasnil, kdo z účastníků a k jakým tvrzením si nese důkazní břemeno a v tomto smyslu účastníky nepoučil o jejich procesních právech a povinnostech dle § 101 odst. 1 ve spojení s § 118a odst. 1 o. s. ř.

7. Podle odvolacího soudu za situace, že mezi účastníky je nesporné převedení částky 415 875 Kč z účtu žalobkyně na účet žalované dne 16. 1. 2015, tvrzení žalobkyně, že došlo k převodu na základě ústně sjednané smlouvy o zápůjčce mezi žalobkyní a žalovanou, není prokázáno z jediného žalovanou účinně zpochybněného důkazu žalobkyně (neověřená fotokopie účetní knihy) a nebylo prokázáno ani výslechem svědkyně [příjmení], který provedl odvolací soud, zůstává závěr zdejšího soudu o existenci titulu pro převod (smlouva o zápůjčce) neúplný a tedy nesprávný. Proto odvolací soud uložil zdejšímu soudu, aby v dalším řízení poskytl žalobkyni nejdříve řádné poučení podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. a vyzval ji k doplnění důkazů ohledně tvrzení, že v blíže neurčené době dne 16. 1. 2015 došlo mezi stranami ke sjednání ústní smlouvy o zápůjčce, jejímž předmětem byla peněžitá částka 415 875 Kč, když v této souvislosti je třeba tvrdit, které osoby tuto ústní smlouvu sjednaly, kdy a kde k tomu došlo, zda bylo určeno, kdy má být zápůjčka vrácena, zda byly sjednány i úroky apod. a rovněž je třeba zohlednit odvolacím soudem zjištěnou skutečnost z veřejného seznamu, že [příjmení] [jméno] nebyl ke dni tvrzeného sjednání zápůjčky jednatelem žalobkyně, nýbrž se jím se stal až ke dni 23. 3. 2015.

8. Pokud pak jde o podání žalované učiněné při jednání před odvolacím soudem, že by mohla požadovat vrácení výše uvedené částky z titulu vydání bezdůvodného obohacení, podle obsahu podání by se dle odvolacího soudu jednalo o změnu žalobního tvrzení, tedy o změnu žaloby, která není v odvolacím řízení přípustná s tím, že pokud by zdejší soud během důkazního řízení sám dospěl k závěru, že věc je možné po právní stránce posoudit jinak, než podle původního tvrzení žalobkyně (smlouva o zápůjčce), bude se otázkou bezdůvodného obohacení žalované zabývat, žalobkyni poté poskytne odpovídající poučení ve smyslu § 118a odst. 2 o. s. ř. a vyzve ji k doplnění vylíčení rozhodných skutečností ohledně (údajného) bezdůvodného obohacení na straně žalované.

9. Po zrušení prvostupňového rozsudku a vrácení věci zdejší soud vyzval přípisem ze dne 17. 8. 2020 žalobkyni, aby 15 dnů od doručení tohoto přípisu písemným podáním k soudu doplnila skutková tvrzení ohledně tvrzení, že v blíže neurčené době dne 16. 1. 2015 došlo mezi stranami ke sjednání ústní smlouvy o zápůjčce, jejímž předmětem byla peněžitá částka 415 875 Kč, tj. doplnila tvrzení, které osoby tuto ústní smlouvu sjednaly, kdy a kde k tomu došlo, zda bylo určeno, kdy má být zápůjčka vrácena, zda byly sjednány i úroky, a k takto doplněným tvrzením označila důkazy a dále předložila originál nebo úředně ověřenou listiny označené v žalobě jako výpis z účetní knihy žalované - potvrzení o poskytnutí Dlužné částky (Příloha [číslo] žaloby). Podáním došlým soudu dne 27. 8. 2020 žalobkyně zejména tvrdila: a) zůstatky na účtu žalované ke dni 1. 2015 ve výši 105 257,35 Kč, ke dni 31. 1. 2015 ve výši 34 788,25 Kč, přebytek na účtu žalobkyně ke dni 1. 1. 2015 téměř 500 000 Kč, b) skutečnost, že o poskytnutí zápůjčky žalobkyní žalované rozhodl [příjmení] [jméno] z pozice výkonného ředitele tehdejší mateřské společnosti žalobkyně a žalované, když v dané době nebyl přítomen fyzicky v ČR a dal telefonický pokyn k provedení transakce paní [příjmení] [příjmení] jako hlavní účetní celé skupiny (do které tehdy patřila žalobkyně i žalovaná). Žalobkyně dále uvedla, že originál ani ověřenou kopii účetní knihy žalované nemá k dispozici a že pokud se jí nepodaří prokázat existenci smlouvy o zápůjčce, jednalo by se u žalované o bezdůvodné obohacení, kdy s odkazem na příslušnou judikaturu je na žalované, aby tvrdila a prokázala důvod pro ponechání si předmětné částky.

10. Na jednání soudu dne 25. 1. 2021 poskytl soud žalované poučení podle 118a o. s. ř., aby dotvrdila, že měla právo s předmětnou částkou nakládat (opakovaně též usnesením ze dne 8. 8. 2022), a uložil žalované předložit originál nebo ověřenou kopii účetní knihy žalované z roku 2015.

11. Žalovaná podáním došlým soudu dne 24. 2. 2021 sdělila, že není schopna vyhovět výzvě soudu k předložení originálu nebo ověřené kopie účetní knihy žalované z roku 2015.

12. Jak již bylo zjištěno v řízení, které předcházelo zrušení rozsudku ad 5. a vrácení věci zdejšímu soudu, mezi účastníky nebylo sporným, že žalobkyně dne 16. 1. 2015 převedla na účet žalované částku 415 875 Kč.

13. Z listin: návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, protokol o jednání soudu z 26. 3. 2018, protokol ze 17. 10. 2018, rozsudek ze dne 25. 2. 2019, čj. [číslo jednací], usnesení Městského soudu v Praze, čj. [číslo jednací], protokol ze dne 14. 4. 2021, protokol ze dne 7. 3. 2022, rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 6, čj. [číslo jednací], rozsudek Městského soudu v Praze, čj. [číslo jednací] jako součásti spisu zdejšího soudu, sp. zn. [spisová značka], soud nezjistil žádné podstatné skutečnosti pro rozhodující skutková zjištění nebo pro právní posouzení věci a proto je dále nehodnotil.

14. Z výpovědi svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] slyšené v řízení, které následovalo po vrácení věci, soud nezjistil žádné skutečnosti k okolnostem či důvodu převodu předmětné částky žalobkyní na žalovanou a následně žalovanou na třetí osobu, když svědkyně toliko uvedla, že v době převodu předmětné částky žalobkyní na žalovanou nebyla přímo v pozici účetní, ale v pozici finančního manažera, měla k dispozici dvě účetní, primárně reportovala do zahraničí mateřské společnosti. Svědkyně nebyla schopna si vybavit, kdo dal za žalovanou příkaz k úhradě částky (došlé žalované od žalobkyně) od žalované na třetí osobu, s tím, že k okolnostem převodu předmětné částky od žalobkyně na žalovanou a následně od žalované na třetí osobu se vyjadřovala v rovině domněnek a spekulací bez schopnosti se blíže upamatovat.

15. Soudu se nepodařilo vyslechnout svědky [příjmení] a [anonymizováno].

16. Podle § 2390 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění (o. z.), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

17. Podle § 2393 odst. 1 o. z., neurčí-li smlouva, kdy má být zápůjčka vrácena, je splatnost závislá na vypovězení smlouvy. Není-li o výpovědi ujednáno nic jiného, je výpovědní doba šest týdnů.

18. Podle § 2991 o. z., (1) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil, (2) bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

19. Podle § 513 o. z. jsou příslušenstvím pohledávky rovněž náklady spojené s jejím uplatněním.

20. Podle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jde-li o vzájemný závazek podnikatelů nebo je-li obsahem vzájemného závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem podle zákona upravujícího veřejné zakázky povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu veřejnému zadavateli, činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky 1 200 Kč.

21. V řízení nebylo sporu o tom, že žalobkyně dne 16. 1. 2015 převedla na účet žalované částku 415 875 Kč. Žalovaná, navzdory opakovanému poučení, nesplnila svou povinnost prokázat rozhodné skutečnosti stran vzniku a obsahu právního vztahu, na jehož základě jí mělo vzniknout právo podržet si částku 415 875 Kč, kterou jí žalobkyně (která svá tvrzení o zápůjčce této částky žalované, opět přes poučení, rovněž neprokázala, ovšem v řízení, které následovalo po zrušení prvostupňového rozsudku a vrácení věci, uvedla, že pokud se neprokáže její tvrzení o zápůjčce předmětné částky, jde na straně žalované o bezdůvodné obohacení, neboť jí žalobkyně částku plnila bez právního důvodu) dne 16. 1. 2015 poukázala na účet. Za této situace nemohl soud rozhodnout jinak než v neprospěch žalované, neboť nebyl-li účastníky prokázán právní důvod tohoto plnění, je třeba uzavřít, že žalovaná se přijetím částky 415 875 Kč na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila a že je povinna jí toto obohacení vydat.

22. Ze všech shora uvedených důvodů soud žalobě vyhověl, jak je uvedeno ve výroku I. rozhodnutí a to s tím, že podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. uložil žalované zaplatit žalobkyni požadované náklady spojené s vymáháním pohledávky. Pro doplnění soud konstatuje, že žalobkyně se jiného příslušenství nedomáhala.

23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 277 850,80 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 16 636 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 415 875 Kč sestávající z částky 9 980 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 9 980 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 9 980 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (sepis žaloby) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 9 980 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (vyjádření k odporu proti platebnímu rozkazu) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 9. 11. 2017, z částky 9 980 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 3. 4. 2018, z částky 9 980 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 3. 4. 2019, z částky 9 980 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 21. 8. 2019, z částky 9 980 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (vyjádření k odvolání) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 22. 1. 2020, z částky 9 980 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 5. 6. 2020, z částky 9 980 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (vyjádření) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 21. 8. 2020, z částky 9 980 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 25. 1. 2021, z částky 9 980 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (vyjádření) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 26. 1. 2021, z částky 9 980 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 2. 3. 2021, z částky 9 980 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 9. 2. 2022, z částky 9 980 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (vyjádření) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 4. 2. 2022, z částky 9 980 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (vyjádření) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 21. 9. 2022, z částky 9 980 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 10. 10. 2022, z částky 9 980 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (vyjádření) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 19. 10. 2022, z částky 9 980 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 7. 3. 2023, z částky 9 980 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (závěrečný návrh) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 4. 4. 2023 a z částky 9 980 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 18. 4. 2023 včetně jedenadvaceti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 215 880 Kč ve výši 45 334,80 Kč. Soud nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů zastoupení advokátem za další poradu s klientem přesahující jednu hodinu dne 29. 3. 2018, další poradu s klientem přesahující jednu hodinu dne 1. 4. 2019 a další poradu s klientem přesahující jednu hodinu dne 19. 8. 2019, neboť žalobkyně neprokázala, že tyto náklady byly vynaloženy, natož účelně. Dále soud nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů zastoupení advokátem za výpověď smlouvy o zápůjčce ze dne 16. 1. 2015 ze dne 29. 5. 2017 neboť tento úkon je již zahrnut v přiznané náhradě nákladů zastoupení za předžalobní výzvu. Dále pak soud nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů zastoupení advokátem za úkon sdělení výsledku prvního setkání s mediátorem ze dne 23. 11. 2018 a sepis závěrečného návrhu dne 20. 8. 2019, neboť se nejedná o účelně vynaložené náklady, kdy tyto úkony ani nebyly soudem žalobkyni uloženy či soudem vyžádány a závěrečný návrh žalobkyně nebyl ani založen do spisu soudu.