10 C 367/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Ladislavou Miškovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa 2. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované , země zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 3 430 546,83 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba s návrhem, aby žalovaní byli povinni zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši 3 430 546,83 Kč spolu s úroky ve výši 3,89 % ročně z částky 3 059 964,50 Kč od 5.3.2018 do zaplacení a spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 059 964,50 Kč od 5. 3. 2018 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna uhradit prvému žalovanému na nákladech řízení částku ve výši 225 894,90 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce prvého žalovaného.

III. Žalobkyně je povinna uhradit druhé žalované na nákladech řízení částku ve výši 142 876,80 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce druhé žalované.

1. Žalobou podanou soudu dne 14. 1. 2019 ve znění částečného zpětvzetí žaloby, k čemuž soud usnesením ze dne 11. 2. 2020, č. j. 10 C 367/2019-93, řízení co do rozsahu zpětvzetí zastavil a rozhodl o vrácení části zaplaceného soudního poplatku, a změny žaloby připuštěné usnesením soudu vyhlášeným na ústním jednání dne 18. 5. 2020 se [právnická osoba] 1 [právnická osoba], [IČO] (původní žalobkyně) domáhala na žalovaných zaplacení částky původně ve výši 5 004 455,47 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 7. 1. 2008 uzavřeli žalovaní smlouvu o poskytnutí hypotečního úvěru [číslo] (dále jen„ smlouva") s [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ banka“). Dne 22. 11. 2018 tato smlouva byla postoupená na původní žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 22. 11. 2018 (dále jen„ smlouva o postoupení“), a tak žalobci vznikl nárok na zaplacení původně žalované částky, výše poskytnutého úvěru žalovaným činila částku ve výši 3 622 700 Kč, žalovaní vyčerpaný úvěr řádně nespláceli v dohodnutých splátkách, banka úvěr dne 30. 6. 2016 zesplatnila a vyzvala žalované k zaplacení celé dlužné částky. Protože žalovaní úvěr bance nevrátili, banka dne 23. 3. 2018 postoupila pohledávku na splacení úvěru na společnost [právnická osoba], [IČO], postoupení oznámila žalovaným dne 5. 4. 2018, následně společnost [právnická osoba] postoupila pohledávku na společnost [anonymizováno] [právnická osoba], [IČO], která následně postoupila pohledávku na původní žalobkyni. Dne 27. 12. 2018 byli znovu žalovaní vyzváni předžalobní výzvou k zaplacení dlužné částky, a to s následujícím výpočtem: ke dni 26. 1. 2016 činila výše pohledávky 3 059 964,50 Kč na jistině dluhu, řádné úroky z prodlení plnění ze smlouvy ve výši 15% p. a. od 1. 1. 2016 do dne 31. 12. 2018 činí 1 345 546, 03 Kč, úvěrový úrok řádný ve výši 3,89% p. a. od 1. 1. 2016 do dne 31. 12. 2018 činí 348 944,94 Kč, smluvní pokuta za nezaplacené splátky od 1. 1. 2016 do dne 1. 2. 2019 činí 190 000 Kč, žalovaní nereagovali ani na předžalobní výzvu ze dne 10. 1. 2019.

2. První žalovaný nárok uplatněný žalobou zcela neuznal a navrhl zamítnutí žaloby. Ve věci samé vznesl první žalovaný rovněž námitku promlčení žalobou uplatněného nároku, když stejně jako druhá žalovaná sporoval platnost postoupení v jejich řetězci z banky přes další osoby až na původní žalobkyni., První žalovaný dále namítal rozpor s dobrými mravy ohledně příslušenství nároku.

3. Druhá žalovaná nárok uplatněný žalobou zcela neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Druhá žalovaná nesporovala uzavření smlouvy avšak s tím, že smlouva je vůči ní absolutně neplatná, neboť banka neposkytla druhé žalované žádné plnění a celý úvěr poskytla výhradně prvnímu žalovanému, kdy v druhou žalovanou tvrzeném poskytnutí úvěru výhradně prvému žalovanému spatřovala druhá žalovaná současně porušení povinností banky ze smlouvy. Druhá žalovaná též vznesla námitku promlčení žalobou uplatněného nároku původní žalobkyně vůči druhé žalované a dále námitku nedostatku aktivní věcné legitimace původní žalobkyně s odůvodněním, když sporovala platnost postoupení v jejich řetězci z banky přes další osoby až na původní žalobkyni. Druhá žalovaná rovněž namítala rozpor s dobrými mravy, pokud jde o výši příslušenství žalobou uplatněného nároku.

4. Usnesením ze dne 25. 1. 2021, č. j. 10 C 367/2019-150 soud procesně připustil vstup žalobkyně do řízení namísto původní žalobkyně.

5. Nejdříve se soud zabýval námitkou promlčení nároku žalobkyně vůči druhému žalovanému vznesenou žalovanými.

6. Mezi účastníky nebylo sporné, že k zesplatnění úvěru (jistina, smluvní pokuty) došlo ze strany banky dne 30. 7. 2016. Tříletá promlčecí doba podle § 629 o. z. počala tedy běžet následující den 31. 7. 2016, žaloba byla podána dne 14. 1. 2019, žalobkyně žalobou (ve znění částečného zpětvzetí a změny- viz bod 1. výše) požaduje plnění na jistině ve výši 3 430 546,83 Kč (nesplacená jistina plus smluvní pokuta), a na příslušenství úrok ve výši 3,89 % ročně z částky 3 059 964,50 Kč od 5. 3. 2018 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 059 964,50 Kč od 5. 3. 2018 do zaplacení. Žalobkyně tedy nepožaduje takové plnění, u kterého by počala běžet promlčecí doba před 31. 7. 2016 a skončila by před podáním žaloby. Promlčecí doba nároků uplatněných žalobou by uplynula dnem 30. 7. 2019, žádný z žalobou uplatněných nároků (ve znění částečného zpětvzetí a změny- viz bod 1. výše) však nebyl žalobou uplatněn po jejím uplynutí ale byl uplatněn ještě v této době a tedy včas.

7. Ze shora uvedených důvodů soud dospěl k závěru, že námitka promlčení vznesená žalovanými není důvodná.

8. Dále se soud v rámci procesní ekonomie primárně zabýval námitkami nedostatku aktivní legitimace žalobkyně vznesenými žalovanými, kteří sporovali, že řetězcem postoupení z banky přes další osoby došlo k postoupení pohledávky, která tvoří žalobou uplatněný nárok, až na původní žalobkyni resp. na žalobkyni po procesním připuštění vstupu žalobkyně do řízení namísto původní žalobkyně; zejména po nabytí právní moci rozsudku Městského soudu v Praze, č. j. 77 Cm 132/2020-83, žalovaní argumentovali tím, že z rozsudku vyplývá, že nedošlo k platnému postoupení pohledávky tvořící žalobní nárok z původní žalobkyně na žalobkyni.

9. Věcnou legitimací se v občanském soudním řízení rozumí oprávnění účastníků vyplývající z hmotného práva. Věcnou legitimaci má ten z účastníků řízení, který je nositelem hmotného práva, o něž v řízení jde, jinak řečeno, kterému svědčí stav z hmotného práva (právo nebo povinnost), o něž v řízení jde; nedostatek věcné legitimace je důvodem k zamítnutí žaloby, nikoli k zastavení řízení. Nedostatek aktivní věcné legitimace žalobce nelze pokládat za nedostatek podmínek řízení ve smyslu ustanovení § 104 o. s. ř. (viz např. Usnesení Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 29 NSČR 4/2016, ze dne 30.11.2016).

10. Z pravomocného rozsudku Městského soudu v Praze č. j. 77 Cm 132/2020-83 ze dne 19. 3. 2021, jako součásti připojeného spisu tohoto soudu sp. zn. 77 Cm 132/2020 soud zjistil, že rozsudkem bylo určeno, že jediným společníkem [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba] (dříve [právnická osoba]), [IČO], je [právnická osoba], a. s., IČO: [tel. číslo] na základě smlouvy o převodu obchodního podílu na [právnická osoba] 22 [právnická osoba] platně uzavřené dne 2. 11. 2017 mezi [právnická osoba], a. s. jako nabyvatelem a [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], nar. dne [datum] jako převodcem s tím, že pokud [příjmení] [příjmení] jako převodce po datu 2. 11. 2017 uzavřel následně smlouvy o převodu obchodního podílu na [právnická osoba] 22 [právnická osoba] mimo jiné s JUDr. [jméno] [příjmení], Ing. [jméno] [příjmení] či [právnická osoba] s.r.o., [IČO], nejsou tyto převody platné.

11. Pokud se pak JUDr. [jméno] [příjmení], Ing. [jméno] [příjmení] či [právnická osoba] s.r.o. dle shora citovaného rozsudku nikdy platně nestali společníky [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba], nemohla JUDr. [jméno] [příjmení] platně vzniknout pozice jednatele této společnosti, tato společnost jako vlastník původní žalované jednající (neplatně) JUDr. [jméno] [příjmení] jej pak dne 28. 8. 2020 nemohla platně jmenovat jednatelem původní žalobkyně a následně do této funkce (jednajíc opět neplatně JUDr. [jméno] [příjmení]) dne 21. 10. 2020 platně jmenovat Bc. [jméno] [příjmení]. Tato neplatná jmenování soud zjistil nahlédnutím do veřejně přístupné Sbírky listin na webových stánkách Veřejný rejstřík a Sbírka listin - Ministerstvo spravedlnosti České republiky [webová adresa]) (listiny ve Sbírce listin u původní žalobkyně vedené pod č. [spisová značka] a [spisová značka].

12. Za daného stavu nemohlo pro absenci jednatelského oprávnění [příjmení] [příjmení] k jednání za původní žalobkyni platně dojít ani k žalobkyní tvrzenému uzavření dodatku ze dne 24. 11. 2020, kterým původní žalobkyně a žalobkyně měly učinit nesporným, že žalobkyní tvrzenou smlouvou o postoupení ze dne 21. 10. 2020 skutečně k postoupení pohledávky tvořící žalobou uplatněný nárok z původní žalobkyně na žalovanou došlo.

13. Pak jen na základě samotné žalobkyní tvrzené smlouvy o postoupení ze dne 21. 10. 2020 (kdy jako postupník je ve smlouvě sice identifikována obchodním jménem žalobkyně, ale identifikačním [číslo] zase jiná společnost [právnická osoba] -viz též podání původní žalobkyně došlé soudu dne 13. 11. 2020, kdy původní žalobkyně navrhuje namísto sebe vstup společnosti [právnická osoba], kdy ale následně podáním došlým soudu dne 30. 11. 2020 původní žalobkyně navrhuje k připuštění do řízení již žalobkyni, ale osvědčuje její postavení postupníka neplatným dodatkem ze dne 24. 11. 2020, jak poději zjištěno), k postoupení pohledávky (tvořící nárok uplatněný žalobou) z původní žalobkyně na žalobkyni nedošlo.

14. Otázka, zda žalobkyně byla či nebyla z hlediska publicity údajů v obchodním rejstříku ohledně původní žalobkyně v dobré víře ohledně uzavření dodatku ke smlouvě o postoupení původní žalobkyní, pak postrádá pro posouzení věcné aktivní legitimace žalobkyně relevanci, a to vzhledem ke shora předestřenému řetězci od výroku rozsudku Městského soudu v Praze č. j. 77 Cm 132/2020-83 ze dne 19. 3. 2021 odvozených neplatných právních jednání.

15. Ze shora uvedených důvodů má soud za to, že žalobkyně není nositelem hmotného práva na vrácení úvěru z úvěrové smlouvy a není tak v řízení aktivně věcně legitimována. Proto soud žalobu pro nedostatek aktivní věcné legitimace žalobkyně zamítl, aniž by se zabýval důvodností vlastního nároku uplatněného žalobou.

16. Ohledně procesního připuštění vstupu žalobkyně do řízení namísto původní žalobkyně pak soud jen dodává, že o připuštění rozhodoval za stavu před vydáním a nabytím právní moci rozsudku Městského soudu v Praze č. j. 77 Cm 132/2020-83 a v souladu s konstantní judikaturou, dle které při rozhodování o návrhu žalobce, aby nabyvatel práva vstoupil do řízení na jeho místo, soud ve vztahu k žalobcem označené právní skutečnosti zkoumá, zda jde o takovou právní skutečnost, s níž právní předpisy obecně vzato spojují převod nebo přechod práva, zda označená právní skutečnost opravdu nastala a zda je způsobilá mít za následek převod nebo přechod práva. Otázkou, zda je žalobce skutečně nositelem jím tvrzeného práva, popřípadě zda podle označené právní skutečnosti toto právo bylo převedeno (či přešlo) na jiného, se přitom nezabývá, neboť tato otázka nemá význam při zkoumání procesního nástupnictví podle ustanovení § 107a, nýbrž spadá již do posouzení věci samé, resp. je jeho součástí" (např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 4. 2010, sp. zn. 23 Cdo 1445/2010).

17. O náhradě nákladů řízení mezi žalobkyní a prvým žalovaným rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal prvému žalovanému, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 225 894,90 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 004 455,47 Kč sestávající z částky 28 340 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 28 340 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (vyjádření k žalobě) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 13. 5. 2019 a z částky 28 340 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (vyjádření k žalobě) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 9. 9. 2019 včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 3 430 546,83 Kč sestávající z částky 22 060 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 18. 5. 2020, z částky 22 060 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (vyjádření) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 14. 9. 2020, z částky 22 060 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 12. 4. 2021, z částky 22 060 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (vyjádření) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 14. 10. 2022 a z částky 11 030 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 19. 10. 2022 včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 186 690 Kč ve výši 39 204,90 Kč.

18. O náhradě nákladů řízení mezi žalobkyní a druhou žalovanou rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal druhé žalované, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 142 876,80 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 004 455,70 Kč sestávající z částky 28 340 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. včetně paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 3 430 546,83 Kč sestávající z částky 22 060 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 18. 5. 2020, z částky 22 060 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (vyjádření) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 19. 10. 2020, z částky 22 060 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 12. 4. 2021 a z částky 22 060 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 19. 10. 2022 včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 118 080 Kč ve výši 24 796,80 Kč.