10 C 499/2014

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudkyní JUDr. Ladislavou Miškovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně proti žalované: Jméno žalované o určení vlastnického práva

I. Určuje se, že žalobkyně je vlastníkem bytové jednotky , Anonymizováno, na pozemku p.č. , hodnota, v k. ú. , adresa, , obec , adresa, a spoluvlastnického podílu na společných částech domu o velikosti 9586/133774.

II. Určuje se, že žalobkyně je vlastníkem bytové jednotky , Anonymizováno, na pozemku p.č. , hodnota, v k.ú. , adresa, , obec , adresa, a spoluvlastnického podílu na společných částech domu o velikosti 5728/133774.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 96 927,50 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně vzniklá , datum, za účelem privatizace (koupě) domu č. p. , Anonymizováno, v ulici , Jméno žalobkyně, . , Anonymizováno, , adresa, (dále jen „dům“), se žalobou podanou dne 18. 12. 2014 domáhala proti žalované, která se stala jako nájemce bytu č. , hodnota, v domě jedním ze zakládajících společníků žalobkyně a od jejího vzniku až do roku 2010 byla i její jednatelkou, určení, že je vlastníkem nemovitých věcí uvedených ve výrocích I., II. rozsudku s odůvodněním, že darovací smlouvy uzavřené dne 21. 8. 2008, jimiž žalobkyně poté, co dům koupila od , Anonymizováno, , doplatila kupní cenu (v roce 2006) a prohlášením vlastníka vymezila v domě jednotky (v roce 2007), převedla na žalovanou vlastnictví k jednotkám č. , Anonymizováno, a č. , Anonymizováno, , jsou absolutně neplatné pro rozpor s ustanoveními § 196a odst. 1 a § 135 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen „ObchZ“), v tehdy platném znění, dle kterých mohla společnost s ručením omezeným převést na svého jednatele bezplatně svůj majetek jen s předchozím souhlasem valné hromady (jehož udělení žalobkyně nezpochybňovala) a současně za podmínek obvyklých v obchodním styku, kdy tato druhá podmínka nebyla podle žalobkyně splněna, když v případě jednotky č. , Anonymizováno, byl byt č. , hodnota, byl až po koupi domu žalobkyní zvětšen oproti původnímu nájemnímu bytu užívanému žalovanou o celou jednu místnost (původně žalobkyni patřící nebytový prostor o výměře 23 m2), zatímco ostatní společníci žalobkyně nabyli bezplatným převodem do vlastnictví jednotky o velikosti totožné s jejich původními nájemními byty, v případě jednotky č. , Anonymizováno, je pak podle žalobkyně neobvyklost převodu dána tím, že žalovaná se stala nájemcem bytu č. , hodnota, až roce 1997, tj. již v době vlastnictví žalobkyně k domu, k jeho bezplatnému převodu na žalovanou tedy nebyl důvod, nebyla-li nájemcem tohoto bytu již v době privatizace (koupě domu žalobkyní). Nájemní smlouva opravňující žalovanou k užívání bytu č. , hodnota, byla navíc podle žalobkyně neplatná.

2. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila a navrhla její zamítnutí. s odůvodněním, že byla nájemcem bytové jednotky č. , Anonymizováno, na základě rozhodnutí o schválení dohody o výměně bytu vydaném Obvodním národním výborem v , adresa, a nájemcem bytové jednotky č. , Anonymizováno, na základě nájemní smlouvy uzavřené se žalobkyní dne 2.1.1997. Pokud jde o Jednotku , Anonymizováno, k jejímu zvětšení došlo na základě smlouvy uzavřené mezi žalovanou a jejím manželem a žalobkyní dne 26.1.1997, jejímž předmětem bylo udělení souhlasu žalobkyně s rozšířením bytové jednotky užívané žalovanou a jejím manželem o nebytový prostor o jedné místnosti, který sousedil s jimi užívanou bytovou jednotkou a souhlas s tím. aby po rekonstrukci tohoto nebytového prostoru na bytový prostor, tuto jednu místnost připojili k jimi užívané bytové jednotce, rekonstrukce byla provedena na základě rozhodnutí o povolení stavby vydaného Obvodním úřadem , Anonymizováno, , adresa, , skutečnost, že žalovaná užívá tuto bytovou jednotku ve zvýšené podlahové ploše byla všem společníkům žalobkyně známa ( došlo i k úpravě její nájemní smlouvy), když valná hromada žalobkyně schválila prohlášení vlastníka tak, že bytová jednotka 387/3 byla již uvedena v této zvýšené rozloze a dle této zvýšené rozlohy byl počítán i její podíl na společných částech domu. Pokud jde o převod Jednotek na žalovanou, nebyl v podstatě bezúplatný, neboť stejně jako v družstvu založeném k privatizaci bytového fondu tak i v žalobkyni byla kupní cena za předmětný dům hrazena jednotlivými nájemci – společníky žalobkyně žalobkyni a ta takto získané prostředky poukázala prodávajícímu – , Anonymizováno, ., Anonymizováno, . , adresa, . Nejednalo se tedy o bezúplatný převod, ale za převod za kupní cenu. která odpovídala již zaplaceným zálohám jednotlivými nabyvateli - společníky – nájemci, problematika určení kupní ceny byla řešena na valné hromadě konané dne 6.5.2008 a následně bylo rozhodnuto valnou hromadou ze dne 11.8.2008 o bezúplatném převodu jednotek do vlastnictví nájemců- společníků včetně žalované, že všichni v té době existující společníci žalobkyně opětovně konkludentním jednáním potvrdili existující rozlohu bytové jednotky žalované, neboť všichni podepisovali kupní smlouvy na podíl na těchto pozemcích dle podílu uvedeném ve schváleném prohlášení vlastníka. Podmínky § 196a odst. 1 ObchZ byly splněny rozhodnutím valné hromady žalobkyně ze dne 11.8.2008, podmínky bezúplatného převodu byly v obchodním styku obvyklé, kdy žalobkyně vůbec neprováděla žádnou obchodní činnost mimo správu Domu a byla založen výhradně za účelem jeho privatizace a následného prodeje bytových jednotek nájemníkům – společníkům žalobkyně.

3. Rozsudkem ze dne 9. 8. 2023, č. j. 10 C 499/2014-199, soud žalobu zamítl., právnická osoba, odvolání žalované Městský soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 6. 12. 2023, č. j. 13 Co 285/2023-223 shora uvedený rozsudek zrušil, věc vrátil zdejšímu soudu k dalšímu řízení zejména s tím, aby se zabýval otázkou splnění či nesplnění druhé podmínky § 196a odst. 1 ObchZ pro platný převod bytových jednotek ( obvyklost podmínek převodu v obchodním styku).

5. Na jednání soudu dne 4. 3. 2024 soud poučil žalovanou podle § 118a o.s.ř., že nemá za prokázané, že nabyla předmětné bytové jednotky po právu a poskytl jí lhůtu 30 dnů od doručení protokolu z jednání k tomu, aby prokázala, že byla řádnou nájemkyní bytové jednotky , Anonymizováno, , předtím, než valná hromada odsouhlasila převod těchto jednotek do vlastnictví nájemců, dále, aby prokázala, že valná hromada byla usnášeníschopná, tedy, že toto bylo odsouhlaseno všemi členy valné hromady a dále, aby prokázala, že bezúplatný převod do osobního vlastnictví byl dán za podmínek obvyklých v obchodním styku s tím, že pokud toto neprokáže, neunese důkazní břemeno a soud žalobě vyhoví.

6. Žalovaná v podání ze dne 17. 6. 2024 uvedla, že pokud by soud měl za to, že se jednalo o smlouvy, na jejichž základě se žalovaná na úkor žalobce bezdůvodně obohatila, tak pro tento případ žalovaná vznáší námitku promlčení práva žalobce na vydání plnění z bezdůvodného obohacení, když toto právo bylo promlčeno nejpozději 29.10.2010 ( 29.10.2008 byl den zápisu vlastnického práva žalované do katastru), tedy v tento den uplynula subjektivní promlčecí doba ( § 707 zákona č. 40/1964 Sb., Občanský zákoník).

7. Soud zjistil tyto skutečnosti:

8. Žalobkyně byla jako společnost s ručením omezeným založena v roce 1994 nájemci bytů (včetně žalované) v domě , Anonymizováno, , , adresa, (dům), do obchodního rejstříku byla zapsána ke dni , datum, (prokázáno výpisem z obchodního rejstříku žalobkyně, společenskou smlouvou o založení společnosti s r.o. ze dne 25.10.1994).

9. Žalobkyně jako kupující se na základě kupní smlouvy s , Anonymizováno, , adresa, jako prodávající ze dne 5. 6. 1996 stala vlastníkem Domu, (prokázáno kupní smlouvou ze dne 5. 9. 1996 a výpisem z katastru nemovitostí).

10. Kupní cena byla z části uhrazena již před koupí domu a dále byla všemi společníky žalobkyně včetně žalované splácena dle domluveného klíče, tj. splátka kupní ceny byla mezi jednotlivé společníky rozpočtena dle výměry bytů, které měli v nájmu (viz nesporná tvrzení účastníků).

11. Žalovaná se stala nájemcem bytových jednotek v domě č. , datum, od 2. 1. 1997. V roce 1998 žalovaná rozšiřuje jednotku č. , Anonymizováno, o sousední nebytový prostor na výměru 95,86 m2, kdy se jedná o novou výměru vzniklou spojením původních dvou menších jednotek (prokázáno Rozhodnutím o schválení dohody o výměně bytu vydaném Obvodním národním výborem v , adresa, , č.j. , Anonymizováno, dne 29.3.1988 a nájemcem bytové jednotky č. , Anonymizováno, , nájemní smlouvou ze dne 2.1.1997, stavebním povolením z 24. 2. 1998).

12. Dne 8. 11. 2007 valná hromada žalobkyně odsouhlasila prohlášení žalobkyně jako vlastníka , právnická osoba, rozdělení domu na bytové a nebytové jednotky a společné části domu, které bylo následně podáno katastrálnímu úřadu a provedeno v katastru nemovitostí (prokázáno rozhodnutím valné hromady žalobkyně ze dne 8. 11. 2007, prohlášením vlastníka, výpisem z katastru nemovitostí).

13. Dne 11. 8. 2008 valná hromada žalobkyně schválila bezúplatný převod jednotek do vlastnictví nájemců – společníků žalobkyně, kdy předmětem souhlasu u žalované byly bytové jednotky č. , Anonymizováno, (v rozloze dle schváleného prohlášení vlastníka viz rozhodnutí valné hromady ze dne 8. 11. 2007) a , Anonymizováno, (prokázáno z nesporných tvrzení účastníků a rozhodnutím valné hromady žalobkyně ze dne 11. 8. 2008).

14. Dne 21. 8. 2008 žalobkyně uzavřela se žalovanou darovací smlouvy, kterými bezúplatně převedla na žalovanou bytové jednotky v Domě ,a to č. , Anonymizováno, , kdy vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí dle smluv byl povolen s účinky ke dni 25. 9. 2008 (prokázáno darovacími smlouvami ze dne 21. 8. 2008 a výpisem z katastru nemovitostí).

15. Svědkyně , jméno FO, uvedla, že v domě , Anonymizováno, bydlela, asi před dvěma lety se odstěhovala, k dorazu, jak probíhala privatizace, uvedla, že privatizace probíhala uzavřením příslušných smluv o převodu vlastnictví k jednotlivým bytovým jednotkácm, to probíhalo asi v roce 2007, 2008 a ona té době byla nájemnicí jednoho bytu v domě ve , Anonymizováno, a také privatizaci připravovala, v té době vykonávala advokacii, obrátili se na ní ostatní společníci, aby jim pomohla s přípravou smluv o převodu, respektive celým procesem nabytí vlastnictví k bytovým jednotkám. To trvalo několik měsíců, než vybrali příslušnou formu převodu bytových jednotek, zabývali se tenkrát, hlavně ona s jednateli, nebo s jednatelkami, to byly dvě jednatelky, paní , jméno FO, a paní , jméno FO, , zejména daňovými otázkami spojenými s převodem jednotlivých bytových jednotek na jednotlivé nájemce a současně společníky žalobkyně. Po kladném stanovisku nebo po vyjádření daňového poradce, který jim dal kladné stanovisko k bezúplatnému převodu bytů do vlastnictví jednotlivých nájemců a současně společníků s.r.o., začala svědkyně připravovat jednotlivé smluvní dokumenty a prohlášení vlastníka budovy a tenkrát narazily na takový problém týkající se výměry jednotlivých bytů, protože ty výměry neodpovídaly tomu, co bylo, faktické výměry neodpovídaly tomu, co bylo uvedeno v nájemních smlouvách, takže se dělalo se digitální přeměřování výměr všech bytů, dospělo se k závěru, že budou vycházet z faktického stavu, protože mnozí nájemci si dělali různé úpravy v bytech, buď přistavovali příčky, nebo bourali příčky, objevil se taky problém s bytem žalované, kde výměra neodpovídala o několik metrů, bylo to více než u jiných bytů a v té souvislosti prováděli jednatelé a pak předkládali valné hromadě rešerši, jak k tomu všemu došlo, tam byly doložené nějaké písemné dokumenty, z nichž vyplývalo, že společníci odsouhlasili rozšíření bytu žalobkyně. Poté se konala valná hromada, na které bylo schváleno, kam se dostavili tedy všichni společníci, na které byl schválen bezúplatný převod a současně na téže valné hromadě se i podepisovaly příslušné smlouvy a já svědkyně ověřovala podpisy jak oběma jednatelkám, jakožto statutárním zástupcům s. r.o., tak všem nájemcům, kteří byli přítomní, to znamená všem, kteří nabyli bezúplatně bytové jednotky,. poté byl podán návrh na katastr, katastr zapsal na základě těchto návrhu, na zápis nebo na vklad převodu vlastnictví ke všem bytovým jednotkám, kterých se to týkalo. K dotazu, zda někomu dalšímu než žalované byla darována více než jedna bytová jednotka a dále, zda někomu dalšímu než žalované byla darována bytová jednotka zvětšená o jednu místnost, svědkyně uvedla, že nikoliv. K dotazu, kdo bydlel v bytové jednotce ve 4. patře (jednotka , Anonymizováno, ), svědkyně uvedla, že neví a že žalovaná bydlela v přízemí (jednotka , Anonymizováno, ).

16. Svědkyně , jméno FO, uvedla, že bydlí v bytě na adrese , adresa, od roku 2002–2003, pokud se týká žalované, tato bydlela nebo užívala byt v přízemí, nyní v bytě ve 4. patře, který privatizovala žalovaná, bydlí její dcera. Kdo tam bydlel v době privatizace, si nepamatuje. K dotazu, jak probíhal převod bytových jednotek do vlastnictví jednotlivých nájemců do osobního vlastnictví, ve vazbě i na paní , jméno FO, , svědkyně uvedla, že se to řešilo na valné hromadě společnosti, kde se sešli všichni společníci, a rozhodli o převodu do bezúplatného převodu do osobního vlastnictví všem zájemcům nebo majitelům nebo společníkům společnosti, byty paní , jméno FO, neřešili, , paní , jméno FO, má v tom domě dva byty a vlastně úplně za stejných podmínek, jen před převodem řešili pasportizaci bytů, výměry, protože pro prohlášení vlastníka bylo nutné udělat nové výměry bytů. Pak zjistili nějaké nesrovnalosti, takže se udělalo nové přeměření těch bytů a potom se podalo prohlášení vlastníka na katastr nemovitostí. Řešilo se to jenom ve smyslu, že ohledně paní , jméno FO, někdy v nějaké historii, kterou svědkyně nezná, ve společenství vlastníků měli doklad o tom, že nějakým legálním způsobem paní , jméno FO, nabyla nějaký prostor, který předtím byl nějakým jiným prostorem, ale shledali, že to bylo naprosto všechno, že to společnost odsouhlasila a že se s tím takto všichni domluvili a odsouhlasili, takže to nijak nezpochybňovali. K dotazu, zda někdo z nájemníků získal tímto způsobem jednu místnost navíc, svědkyně uvedla, že nevím, určitě metry j nehrály i u jiných jednotek, protože se různě byty rozšiřovaly a přidělávaly, se předělávaly příčky, takže ta situace se netýkala jenom bytu paní , jméno FO, , svědkyně si nepamatovala, zda byla jinému nájemci v rámci převodu přihozena místnost navíc, a uvedla, že si myslí, že kromě žalované nedostal jiný z nájemníků o byt navíc.

17. Z ostatních provedených důkazů již soud nezjistil žádné podstatné skutečnosti pro rozhodujícískutková zjištění nebo pro právní posouzení věci a proto je dále nehodnotil.

18. Soud zhodnotil v řízení provedené důkazy v souladu s ust. § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (o. s. ř.), tedy hodnotil je jednotlivě i ve vzájemných souvislostech, přihlédl přitom ke všemu, co uvedli účastníci řízení, nemá žádné pochybnosti o skutečnostech vyplývajících z provedených listinných důkazů a výpovědí svědků.

19. Z toho, co nebylo mezi účastníky sporným a z provedeného dokazování lze o zjištěném skutkovém stavu učinit tento závěr:

20. Žalobkyně byla jako společnost s ručením omezeným založena v roce 1994 nájemci bytů (včetně žalované) v domě , Anonymizováno, , , adresa, (dům), do obchodního rejstříku byla zapsána ke dni 2.1.1995. Žalobkyně jako kupující se na základě kupní smlouvy s , Anonymizováno, , adresa, jako prodávající ze dne 5. 6. 1996 stala vlastníkem domu. Kupní cena byla z části uhrazena již před koupí domu a dále byla všemi společníky žalobkyně včetně žalované splácena dle domluveného klíče, tj. splátka kupní ceny byla mezi jednotlivé společníky rozpočtena dle výměry bytů, které měli v nájmu. Žalovaná se stala nájemcem bytových jednotek v domě č. , Anonymizováno, od 29.3.1988 a č. , Anonymizováno, od 2. 1. 1997. V roce 1998 žalovaná rozšířila jednotku č. , Anonymizováno, o sousední nebytový prostor na výměru 95,86 m2, kdy se jedná o novou výměru vzniklou spojením původních dvou menších jednotek. Dne 8. 11. 2007 valná hromada žalobkyně odsouhlasila prohlášení žalobkyně jako vlastníka domu o rozdělení domu na bytové a nebytové jednotky a společné části domu, které bylo následně podáno katastrálnímu úřadu a provedeno v katastru nemovitostí. Dne 11. 8. 2008 valná hromada žalobkyně schválila bezúplatný převod jednotek do vlastnictví nájemců – společníků žalobkyně, kdy předmětem souhlasu u žalované byly bytové jednotky č. , Anonymizováno, (v rozloze dle schváleného prohlášení vlastníka viz rozhodnutí valné hromady ze dne 8. 11. 2007) a , Anonymizováno, . Dne 21. 8. 2008 žalobkyně uzavřela se žalovanou darovací smlouvy, kterými bezúplatně převedla na žalovanou bytové jednotky v Domě ,a to č. , Anonymizováno, , kdy vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí dle smluv byl povolen s účinky ke dni 25. 9. 2008.

21. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

22. Podle § 3028 o. z., není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

23. Podle § 100 odst. 2 zák. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (obč. zák.), promlčují se všechna práva majetková s výjimkou práva vlastnického.

24. Podle § 196a odst. 1 ObchZ ve znění účinném ke dni uzavření předmětných darovacích smluv mezi žalobkyní a žalovanou, společnost může uzavřít smlouvu o úvěru nebo půjčce s členem představenstva, dozorčí rady, prokuristou nebo jinou osobou, která je oprávněna jménem společnosti takovou smlouvu uzavřít (pozn. soudu vztažmo k § 136 odst. 2 ObchZ též společnost s ručením omezeným s jednatelem), nebo osobami jim blízkými, anebo smlouvu, jejímž obsahem je zajištění závazků těchto osob, nebo na ně bezplatně převést majetek společnosti jen s předchozím souhlasem valné hromady a jen za podmínek obvyklých v obchodním styku. Pravidla § 196a obchodního zákoníku musejí dodržovat i společnosti s ručením omezeným založené za účelem privatizace bytového fondu do vlastnictví oprávněných nájemců (srov. usnesení Nejvyššího soudu č. j. 29 Cdo 2933/2012-248 ze dne 18. 12. 2012 či usnesení Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 1071/13 ze dne 2. 7. 2014). Nesplnění podmínek § 196a odst. 1 obchodního zákoníku má přitom za následek absolutní neplatnost darovacích smluv (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 29 ICdo 23/2013 ze dne 26. 9. 2013).

25. Podle § 39 obč. zák., neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

26. Soud se ztotožnil s argumentací žalobkyně, podpořenou rovněž odkazem na ustálenou judikaturu, že naléhavý právní zájem je dán všude tam. kde rozhodnutí soudu (vyhovující žalobě) bude podkladem pro zápis do katastru nemovitostí a ve shodě s žalobkyní dospěl k závěru, že její naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva k předmětným jednotkám je dán.

27. Námitka promlčení žalobou uplatněného nároku na určení vlastnictví vznesená žalovanou není důvodná, neboť vlastnické právo se nepromlčuje (viz § 100 odst. 2 obč. zák.).

28. Jádrem sporu byla otázka, zda bezúplatný převod předmětných bytových jednotek žalobkyní na žalovanou byl realizován za podmínek obvyklých v obchodním styku.

29. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná byla nájemcem bytové jednotky č. , Anonymizováno, , jakožto bytu o dvou pokojích a jedné kuchyni, v budově č. , hodnota, na pozemku č. p. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , obec , adresa, , v tomto bytě žalovaná uspokojovala svou bytovou potřebu, předmětný bytový dům byl privatizován prostřednictvím žalobkyně, která posléze darovacími smlouvami převedla bytové jednotky na oprávněné nájemce, žalobkyně uzavřela s žalovanou dvě darovací smlouvy, kterým byly na žalovanou bezplatně převedeny bytová jednotka č. , Anonymizováno, zvětšená o dodatečnou místnost a dále bytová jednotka č. , Anonymizováno, , v řízení nebylo prokázáno, že žalovaná v bytě č. , Anonymizováno, před jeho převodem bydlela a uspokojovala svou bytovou potřebu, žalovaná byla v době uvedených převodů jednatelkou žalobkyně, v řízení nebylo prokázáno, že kromě žalované na některého jiného nájemce byla bezplatně darovacími smlouvami převedena více než jedna bytová jednotka a že by jiný nájemce získal k bytové jednotce jakékoli dodatečné prostory. Pokud jde o bytovou jednotku č. , Anonymizováno, , má soud za to, že se vymykalo běžnému styku, když oproti jiným nájemcům byla žalobkyní na žalovanou převedena bytová jednotka zvětšená žalobkyní před převodem o dodatečnou místnost. Pokud jde o bytovou jednotku č. , Anonymizováno, , v řízení nebylo prokázáno, že žalovaná v ní před převodem uspokojovala své bytové potřeby tím, že by tam bydlela. Konečně má za zcela odporující obvyklému obchodnímu styku v rámci privatizace předmětného domu, že na žalovanou byly bezplatně převedeny dvě bytové jednotky, když v řízení nebylo prokázáno, že by se tak stalo i u jiných nájemců bytů v předmětném domě. Soud tak v rámci posouzení předběžné otázky platnosti darovacích smluv ze dne 21. 8. 2008, kterými žalobkyně bezúplatně převedla na žalovanou bytové jednotky v Domě ,a to č. , Anonymizováno, dospěl k závěru, že smlouvy jsou absolutně neplatné podle § 39 obč. zák. jak v případě převodu jednotky , Anonymizováno, /tak v případě převodu jednotky , Anonymizováno, došlo k převodu za podmínek, které nejsou obvyklé.

30. Ze shora uvedených důvodů soud žalobě vyhověl.

31. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 96 927,50 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč sestávající z částky 2 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 2 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (sepis žaloby) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 2 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 8. 2. 2016, z částky 2 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 17. 2. 2021, z částky 2 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (návrh na přerušení řízení) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 10. 3. 2021, z částky 2 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (návrh na pokračování v řízení) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 23. 2. 2022, z částky 2 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 23. 3. 2022, z částky 2 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (návrh na pokračování v řízení) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 21. 3. 2023, z částky 2 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 19. 6. 2023, z částky 2 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (vyjádření) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 19. 7. 2023, z částky 2 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 9. 8. 2023, z částky 2 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (odvolání) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 15. 9. 2023, z částky 2 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (vyjádření) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 28. 2. 2024, z částky 2 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 11. 3. 2024, z částky 2 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (vyjádření) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 3. 6. 2024, z částky 2 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 11. 6. 2024 a z částky 2 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (závěrečný návrh) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 17. 6. 2024 včetně sedmnácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši 28 373,14 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne 8. 2. 2016 náhrada 3 417,13 Kč za 404 ujetých km v částce 2 417,13 Kč (29,50 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 385/2015 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 7,4 l/100 km a 3,80 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 385/2015 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 10 × 30 minut v částce 1 000 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 17. 2. 2021 náhrada 3 590,77 Kč za 404 ujetých km v částce 2 590,77 Kč (27,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 7,4 l/100 km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 10 × 30 minut v částce 1 000 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 23. 3. 2022 náhrada 3 978,05 Kč za 404 ujetých km v částce 2 978,05 Kč (36,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 7,4 l/100 km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 10 × 30 minut v částce 1 000 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 19. 6. 2023 náhrada 4 419,21 Kč za 404 ujetých km v částce 3 419,21 Kč (44,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 7,4 l/100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 10 × 30 minut v částce 1 000 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 9. 8. 2023 náhrada 4 129,22 Kč za 404 ujetých km v částce 3 129,22 Kč (34,40 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 7,4 l/100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 10 × 30 minut v částce 1 000 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 11. 3. 2024 náhrada 4 419,38 Kč za 404 ujetých km v částce 3 419,38 Kč (38,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 7,4 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 10 × 30 minut v částce 1 000 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne 11. 6. 2024 náhrada 4 419,38 Kč za 404 ujetých km v částce 3 419,38 Kč (38,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 7,4 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 10 × 30 minut v částce 1 000 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 75 973,14 Kč ve výši 15 954,36 Kč. Soud nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení spočívajících v odměně zástupce žalobkyně za 9 sdělení o mimosoudním jednání, neboť se nejedná o náklady potřebné k účelnému uplatňování práva žalobkyně proti žalované.