10 C 79/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudkyní JUDr. Ladislavou Miškovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A , LL. M. sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného , IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o uložení povinnosti souhlasit s odevzdáním věci uložené do úschovy doplňujícím rozsudkem

I. Vzájemný návrh žalovaného, aby soud nahradil souhlas žalobce, tedy společnosti , Jméno žalobkyně, ., IČO , IČO, , s vydáním osobního vozidla zn. , jméno FO, , model , jméno FO, Sport, reg. zn. , SPZ, , VIN: , VIN kód, včetně povinné výbavy, klíče od vozidla s dálkovým ovládáním a osvědčení o registraci vozidla č. , Anonymizováno, , žalovanému, tedy panu , Jméno žalovaného, , nar. , datum, bytem , adresa, , se zamítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 9 861,50 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Účastníci řízení (žalobce žalobou podanou soudu dne 6.3.2024, žalovaný žalobou podanou dne 12.3.2024) se vůči sobě navzájem domáhají nahrazení souhlasu s vydáním osobního vozidla zn. , jméno FO, , model , jméno FO, Sport, reg. zn. , SPZ, , VIN: , VIN kód, včetně povinné výbavy, klíče od vozidla s dálkovým ovládáním a osvědčení o registraci vozidla č. , Anonymizováno, . Obě žaloby jsou projednávány v tomto řízení na základě usnesení zdejšího soudu ze dne 22. 4. 2024, č.j. 20 C 9/2024-5, které nabylo právní moci dne 29. 4. 2024, a kterým soud spojil k projednání v jednom řízení žalobu žalobce a žalobu žalovaného (řízení o žalobě žalovaného bylo původně vedeno u zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, ).

2. Rozsudkem ze dne 13. 1. 2025, č. j. 10 C 79/2024-48 soud vyhověl žalobě žalobce (výrok I.) a přiznal žalobci vůči žalovanému náhradu nákladů řízení (výrok II.). Proti tomuto rozsudku podal žalovaný dne 13. 2. 2025 odvolání, a to do všech výroků. Po předložení věci Městskému soudu v Praze k rozhodnutí o odvolání odvolací soud vrátil dne 10. 6. 2025 spis zdejšímu soudu bez věcného vyřízení s tím, že zdejší soud nevyčerpal celý předmět řízení, když nerozhodl o žalobě žalovaného.

3. Žalovaný tvrdil, že dne 10. 8. 2022 byla uzavřena kupní smlouva mezi žalovaným jako kupujícím a autobazarem jako prodávajícím o koupi předmětného vozidla, čímž k vozidlu nabyl žalovaný vlastnické právo, k uzavření kupní smlouvy došlo v autobazaru Premium Cars provozovaném , právnická osoba, Dne 12.8.2022 byl žalovaný zapsán do osvědčení o registraci vozidla jako vlastník (do tzv. velkého technického průkazu), dne 12. 8. 2022 rovněž došlo k zápisu žalovaného do Centrálního registru vozidel jako vlastníka vozidla a žalovaný tak byl považován státními orgány jako vlastník a byl tak v dobré víře, že je vlastníkem vozidla, kdy je v Centrálním registru vozidel je zapsán jako vlastník dosud. Žalovaný má zato, že je řádným vlastníkem vozidla, neboť vozidlo nabyl na základě řádného titulu, tedy kupní smlouvy, a splnil veškeré své povinnosti, které mu ukládá zákon podle § 2079 odst. 1 o. z., neboť vozidlo od autobazaru, převzal a zaplatil za něj sjednanou kupní cenu 1 750 000 Kč, a autobazar jako prodávající vozidlo odevzdal a umožnil žalovanému nabýt k němu vlastnické právo. Podle žalovaného pokud žalobce uzavřel jako prodávající s autobazarem jako s kupujícím kupní smlouvu na vozidlo s výhradou vlastnického práva, žalovanému nebyly známy žádné informace, které by vzbuzovaly pochybnosti o možné existenci vad zatěžujících vozidlo, nikdo o žádných závadách na vozidle nemluvil, nebyly nikde registrovány, nebyly nikde zveřejněny, nebylo možné se s nimi seznámit jako třetí osoba, a tak zde není ex lege uplatněn jakýkoliv princip publicity, kdy žalovaný ve smyslu § 1107 o. z. mohl přejmout pouze takové vady, které jsou zapsány ve veřejném seznamu nebo pokud mu byly, či mohly být známy. Podle žalovaného autobazar prodal vozidlo žalovanému na základě kupní smlouvy jako vzájemného kontraktačního závazkového vztahu, v němž je obsaženo vyjádření vůle autobazaru vlastnické právo k předmětnému vozidlu převést a autobazar tak chtěl dobrovolně prodat vozidlo, a tedy převést vlastnické právo k němu. Podle žalovaného skutečnost, že si žalobce v kupní smlouvě s autobazarem sjednal výhradu vlastnického práva působí toliko inter partes, tedy zavazuje pouze žalobce a autobazar, výhrada nepůsobí vůči žalovanému jakožto třetí osobě, který o takové skutečnosti nevěděl, ani vědět nemusel, v dobré víře, nevědom si jakýchkoliv vad váznoucích na předmětu koupě, zaplatil kupní cenu, převzal předmět koupě a následně byl zapsán do osvědčení o registraci vozidla jako vlastník, načež byl též zapsán do Centrálního registru vozidel jako vlastník předmětného vozidla.

4. Žalovaný k výzvě soudu učiněné na jednání dne 5. 8. 2024 podáním došlým soudu dne 29. 8. 2024 (výzva soudu i podání již po spojení věcí viz bod 1. odůvodnění) doplnil svá skutková tvrzení tak, že kupní cenu za vozidlo ve výši 1 750 000 Kč zaplatil takto: autobazar se prezentoval jako vlastník vozidla, vystavil žalovanému fakturu č. , hodnota, , na částku 1 750 000 Kč, uvedená částka představuje kupní cenu vozidla, neboť také v samotné faktuře je vozidlo jako předmět prodeje uvedeno, faktura byla vystavena autobazarem jako prodávajícím (dodavatelem), a to žalovanému jako kupujícímu (odběratel), s ohledem na skutečnost, že autobazar měl uvedené vozidlo fakticky při sobě, byl žalovaný v dobré víře že je oprávněn s ním disponovat, bylo přímo předáno žalovanému autobazarem., který ho měl ve svém držení, uvedená kupní cena na základě předmětné faktury pak byla hrazena tak, že dne 10.8.2022 poukázal žalovaný částku 750 000 Kč ve prospěch účtu č. , č. účtu, , což byl účet autobazaru, je rovněž uveden v předmětné faktuře, dne 4.8.2022 pak žalovaný autobazaru hradil částku 250 000 Kč, což je potvrzováno příjmovým dokladem vydaným autobazarem ze dne 4.8.2022 č. , hodnota, , dne 5.8.2022 pak žalovaný hradil částku 250 000 Kč, což je potvrzováno příjmovým dokladem vydaným autobazarem ze dne 5.8.2022 č. , hodnota, , dne 8.8.2022 žalovaný hradil částku 250 000 Kč, což je potvrzováno příjmovým dokladem vydaným autobazarem ze dne 8.8.2022 č. , hodnota, , dne 8.8.2022 žalovaný hradil částku 150 000 Kč, což je potvrzováno příjmovým dokladem vydaným autobazarem ze dne 9.8.2022 č. , hodnota, , další částka ve výši 100 000 Kč byla hrazena zápočtem části dlužné částky za prodej vozidla , jméno FO, od žalovaného jako prodávajícího autobazaru jako kupujícímu viz. potvrzení autobazaru ze dne 10.8.2022 a kupní cena tak byla v plné míře zaplacena, neboť uvedené je rovněž potvrzováno v čl. III kupní smlouvy mezi autobazarem a žalovaným ze dne 10.8.2024 (viz. kupní smlouva ze dne 10.8.2024). Z výše uvedeného tedy vyplývá, že žalovaný zaplatil autobazaru kupní cenu za vozidlo v plné výši 1 750 000 Kč.

5. Z velkého OTP vydaného Spolkovou republikou Německo soud zjistil, že jako poslední vlastník vozidlas VIN: , VIN kód, v SRN je v něm zapsána společnost , jméno FO, GmbH.

6. Z velkého OTP vydaného Českou republikou ze dne 12.8.2022 soud zjistil, že je v něm jako první vlastník tohoto vozidla v ČR zapsán žalovaný.

7. Z kupní smlouvy ze dne 3. 8. 2022 soud zjistil, že byla tohoto dne uzavřena mezi žalobcem jako prodávajícím a autobazarem: , právnická osoba, jako kupujícím, předmětem prodeje je předmětné vozidlo, kupní cena činí 1 697 500 Kč a je splatná do 30 dnů od vystavení faktury č. , IBAN, . Se smlouvě je sjednána výhrada vlastnického práva tak, že vlastnictví k vozidlu přechází na kupujícího teprve dnem úplného zaplacení kupní ceny, k předání vozidla autobazaru došlo před uzavřením kupní smlouvy.

8. Z výpisu z živnostenského rejstříku žalovaného soud zjistil, že je osobou samostatně výdělečně činnou, a to již od roku 2013.

9. Z listiny datované 10. 8. 2022 soud zjistil, že je v ní autobazarem a žalovaným konstatováno, že částka 250 000 Kč vyfakturovaná autobazarem žalovanému za prodej vozidla , jméno FO, GLS 350 bude žalovaným uhrazena do 30 dnů s tím, že po úhradě jsou autobazar a žalovaný vyrovnáni.

10. Z kupní smlouvy ze dne 10. 8. 2022, faktury č. , hodnota, a příjmových dokladů č. , hodnota, , č. , hodnota, , č. , hodnota, , č. , hodnota, soud zjistil, že kupní smlouva byla uzavřena tohoto dne mezi autobazarem jako prodávajícím a žalovaným jako kupujícím, předmětem prodeje je předmětné vozidlo, kupní cena činí 1 750 000 Kč, z toho byla částka celkem 900 000 Kč byla uhrazena žalovaným autobazaru v hotovosti před uzavřením smlouvy, částka 100 000 Kč zápočtem při jejím uzavření, je sjednána výhrada vlastnického práva tak, že vlastnictví k vozidlu přechází na žalovaného teprve dnem úplného zaplacení kupní ceny.

11. Z faktury č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, soud zjistil, že byla vystavena dne žalobcem pro autobazar dne 3. 8. 2022 se splatností dne 2. 9. 2022, předmětem fakturace je částka je 1 697 000 Kč za prodej vozidla žalobcem autobazaru.

12. Z oznámení o skutečnostech nasvědčujících tomu, že mohl být spáchán trestný čin, z 29. 11. 2022 soud zjistil, že oznámení na PČR učinil žalobce, předmětem oznámení je skutečnost, že žalobce prodal autobazaru vozidlo za kupní cenu 1 697 500 Kč, vozidlo mu předal, avšak autobazar z kupní ceny splatné do 2. 9. 2022 uhradil žalobci pouze částku 147 500 Kč dne 12. 10. 2022 a částku 100 000 Kč dne 4. 11. 2022, mezi stranami je sjednána výhrada vlastnického práva (vlastnictví přechází až dnem úplného zaplacení kupní ceny), zbývající částku nezaplatil a vozidlo žalobci nevrátil.

13. Z žádosti o vrácení věci právním zástupcem žalovaného ze dne 24. 5. 2023 a z přípisu PČR právnímu zástupci žalovaného ze dne 23. 5. 2023 soud zjistil, že žalovaný požádal PČR o vrácení vozidla podle § 78 tr. ř., které PČR vydala přítelkyně žalovaného s tím, že žádosti nebylo vyhověno.

14. Z protokolu o vydání věci z 8. 5. 2023 soud zjistil, že přítelkyně žalovaného dne 8. 5. 2023 vydala PČR tohoto dne předmětné vozidlo, a to dobrovolně jako věc, která může sloužit pro důkazní účely.

15. Z urgence žádosti o vrácení věci ze 7. 6. 2023, sdělení Policie ČR ze 13. 6. 2023, usnesení Policie ČR ze 13. 6. 2023 a usnesení Městského státního zastupitelství z 21. 6. 2023 soud zjistil, že žalovaný opětovně žádal PČR o vydání zajištěného vozidla s tím, že žádosti nebylo vyhověno.

16. Z úředního záznamu o podání vysvětlení žalovaného PČR z 28. 6. 2023 soud zjistil, že žalovaný mimo jiné k dotazu, zda mu byl při prodeji vozidla autobazarem předložen technický průkaz a německá kupní smlouva na prodej vozidla, uvedl, že průkaz asi viděl při koupi vozidla, kupní smlouvu neviděl, neměl podezření, že by s vozidlem mohl nastat problém, když následná registrace vozidla na jeho osobu proběhla bez problémů. K dotazu, proč vozidlo kupoval, když z německého technického průkazu bylo vidět, že vlastníkem vozidla je , jméno FO, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., žalovaný uvedl, že dokumentu nerozumí, vozidlo bylo vystaveno v autobazaru na prodejně, myslel, že se jedná o standardní prodej auta, nedovedl si vysvětlit, jak na něj mohlo být vozidlo přepsáno, když nebyl vlastníkem, kdyby věděl, že je v tom zádrhel, obchod by neuskutečnil. K dotazu, zda mu byla předložena plná moc , jméno FO, holding a.s. další osobě k prodeji vozidla, žalovaný uvedl, že pro něj ten obchod znamenal, že dostal papíry, kterým moc nerozuměl, ale měl s nimi jít na registraci vozidla, což učinil a na úřadu žádný problém nebyl, předal jim papíry a řekli, že má přijít za týden, a když po týdnu přišel, vozidlo na něj bylo registrováno, bylo mu tam vysvětleno, že se jedná o dovozové vozidlo, dostal k němu dokumenty, takže žil v domnění, že ho kupuje od legitimního prodejce. K dotazu, jak mu autobazar prokázal, že je vlastníkem vozidla, žalovaný uvedl, že jako spotřebitel žil v domnění, že pokud je zboží někde vystaveno, je to jejich produkt a mohou ho prodávat, dále nezjišťoval, jestli ho mohou nebo nemohou prodávat.

17. Z žádosti o vrácení věci z 31. 7. 2023 a usnesení Policie ČR z 18. 8. 2023 soud zjistil, že žalovaný opětovně žádal PČR o vydání zajištěného vozidla s tím, že žádosti nebylo vyhověno.

18. Z usnesení Policie ČR z 19. 9. 2023 soud zjistil, že vozidlo bylo PČR uloženo do úschovy zdejšího soudu podle § 80 odst. 1 tr. ř. z důvodu, že existují pochybnosti o tom, kdo má k vozidlu vlastnické právo.

19. Ze sdělení Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 17. 1. 2024 soud nezjistil žádné skutečnosti podstatné pro rozhodující skutková zjištění nebo právní posouzení věci.

20. Z usnesení Obvodního soudu pro Prahu 6 z 29. 2. 2024, č. j. 26 Sd 24/2023-45, soud zjistil, že zdejší soud tímto usnesením pravomocně zamítl návrh žalobce a žalovaného na vydání věci ze soudní úschovy s odůvodněním, že účastníci se vzájemnými návrhy na vydání nesouhlasili.

21. Z usnesení o zastavení řízení č. j. 9 C 141/2022–20 a zpětvzetí návrhu na vydání platebního rozkazu v řízení 9 C 141/2022 soud zjistil, že žalobce podal soudu žalobu na autobazar na zaplacení kupní ceny za vozidlo, které autobazaru prodal, poté vzal žalobu zpět a zdejší soud řízení o žalobě pro její zpětvzetí zastavil.

22. Z listiny datované z 23. 3. 2022 (Rechnung 05/2022, Kaufvertrag ) soud zjistil, že společnost , jméno FO, GmbH prodala žalobci vozidlo za kupní cenu 50 000 EUR, tuto kupní cenu žalobci vyfakturovala a faktura byla zařazena do účetnictví žalobce.

23. Z potvrzení PPF Banky z 20. 8. 2024 s transakcí na účtu č. , č. účtu, soud zjistil, že banka potvrzuje žalobci, že na jeho účet byla dne 12. 10. 2022 připsána platba 147 500 Kč a dne 4. 11. 2022 platba 100 000 Kč, obě platby od autobazaru.

24. Z čestného prohlášení , tituly před jménem, , jméno FO, soud zjistil, že , jméno FO, uvádí, že v zastoupení žalobce uzavřela dne 3. 8. 2022 s autobazarem kupní smlouvu na prodej vozidla za kupní cenu 1 697 500 kč, autobazaru neudělila plnou moc k přepisu vozidla v registru vozidel, kupní cena měla být uhrazena na základě žalobcem vystavené faktury , IBAN, , o prodeji vozidla jednala s tehdejším jednatelem autobazaru , jméno FO, , pravidelně jej upomínala o zaplacení kupní ceny, ke dne 29. 8. 2024 však došlo pouze k úhradě části kupní ceny ve výši 247 500 kč.

25. Z přihlášky pohledávky ze dne 16. 6. 2023 soud zjistil, že žalobce tohoto dne přihlásil do insolvenčního řízení na majetek autobazaru pohledávku v podobě nezaplacené části kupní ceny za vozidlo prodané autobazaru kupní smlouvou ze dne 3. 8. 2022.

26. Z přípisu Městského státního zastupitelství v Praze na právního zástupce žalobce ze dne 2. 5. 2023, z úředního záznamu ze dne 8. 5. 2023 a ze zprávy Policie ČR z 25. 5. 2023, z přípisu , jméno FO, ze dne 14. 10. 2024, z přípisu insolvenčního správce autobazaru ze dne 17. 10. 2024 soud nezjistil žádné skutečnosti podstatné pro rozhodující skutková zjištění nebo právní posouzení věci.

27. Soud neprováděl žalobcem navrhovaný důkaz svědeckou výpovědí , tituly před jménem, , jméno FO, , neboť tento důkaz by byl vzhledem ke skutečnostem zjištěným z jiných důkazů (zejména kupní smlouva o prodeji vozidla mezi žalobcem a autobazarem, výpis z účtu žalobce, čestné prohlášení , tituly před jménem, , jméno FO, ) nadbytečný.

28. Soud zhodnotil v řízení provedené důkazy v souladu s ustanovením § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (o. s. ř.), tedy hodnotil je jednotlivě i ve vzájemných souvislostech, přihlédl přitom ke všemu, co uvedli účastníci řízení, nemá žádné pochybnosti o skutečnostech vyplývajících z provedených listinných důkazů.

29. Na základě provedeného dokazování lze o zjištěném skutkovém stavu učinit tento závěr:

30. Společnost , jméno FO, GmbH byla na území Spolkové republiky Německo v jeho registru vozidel zapsána jako poslední vlastník osobního motorového vozidla tov. zn. , jméno FO, SPORT, černé barvy, VIN: , VIN kód, (dále jen „vozidlo“). Kupní smlouvou ze dne 23. 3. 2022 převedla Společnost , jméno FO, GmbH jako prodávající na žalobce jako na kupujícího vozidlo za kupní cenu ve výši 50 000 EUR, tuto kupní cenu žalobci vyfakturovala a faktura byla zařazena do účetnictví žalobce. Žalobce jako prodávající (zastoupený , tituly před jménem, , jméno FO, ) a společnost , právnická osoba, , IČO: , IČO, , se sídlem , adresa, (dále jen „autobazar“) jako kupující uzavřeli dne 3. 8. 2022 kupní smlouvu, kterou žalobce prodal autobazaru vozidlo za kupní cenu ve výši 1 697 500 Kč, splatnou na základě vystavené faktury do 2. 9. 2022, a to s výhradou vlastnického práva, že vlastnické právo k vozidlu přechází na autobazar teprve úplným zaplacením kupní ceny. Vozidlo bylo předáno žalobcem autobazaru před uzavřením kupní smlouvy. Přes upomínky žalobce autobazar zaplatil žalobci doposud pouze část splatné kupní ceny, a to jen částku ve výši 247 500 Kč, pročež žalobce podal dne 29. 11. 2022 Policii české republiky trestní oznámení. Dne 10. 8. 2022 uzavřeli autobazar a žalovaný kupní smlouvu, na základě které prodal autobazar žalovanému vozidlo za kupní cenu ve výši 1 750 000 Kč, byla sjednána výhrada vlastnického práva, že vlastnické právo k vozidlu přechází na žalovaného teprve úplným zaplacením kupní ceny, kupní cena byla autobazaru žalovaným zcela uhrazena, žalovaný byl na základě dokladů od autobazaru zaregistrován do Registru vozidel České republiky jako první vlastník na území ČR. Dne 8. 5. 2023 přítelkyně žalovaného vozidlo předala , právnická osoba, , a to na žádost PČR. Žalovaný poté opakovaně žádal PČR o vrácení vozidla, jeho žádost byla vždy zamítnuta. Žalovaný dne 26. 8. 2023 podal Policii české republiky vysvětlení, kde mimo jiné k dotazu, zda mu byl při prodeji vozidla autobazarem předložen technický průkaz a německá kupní smlouva na prodej vozidla, uvedl, že průkaz asi viděl při koupi vozidla, kupní smlouvu neviděl, neměl podezření, že by s vozidlem mohl nastat problém, když následná registrace vozidla na jeho osobu proběhla bez problémů. K dotazu, proč vozidlo kupoval, když z německého technického průkazu bylo vidět, že vlastníkem vozidla je , jméno FO, holding a.s., žalovaný uvedl, že dokumentu nerozumí, vozidlo bylo vystaveno v autobazaru na prodejně, myslel, že se jedná o standardní prodej auta, nedovedl si vysvětlit, jak na něj mohlo být vozidlo přepsáno, když nebyl vlastníkem, kdyby věděl, že je v tom zádrhel, obchod by neuskutečnil. K dotazu, zda mu byla předložena plná moc , jméno FO, holding a.s. další osobě k prodeji vozidla, žalovaný uvedl, že pro něj ten obchod znamenal, že dostal papíry, kterým moc nerozuměl, ale měl s nimi jít na registraci vozidla, což učinil a na úřadu žádný problém nebyl, předal jim papíry a řekli, že má přijít za týden, a když po týdnu přišel, vozidlo na něj bylo registrováno, bylo mu tam vysvětleno, že se jedná o dovozové vozidlo, dostal k němu dokumenty, takže žil v domnění, že ho kupuje od legitimního prodejce. K dotazu, jak mu autobazar prokázal, že je vlastníkem vozidla, žalovaný uvedl, že jako spotřebitel žil v domnění, že pokud je zboží někde vystaveno, je to jejich produkt a mohou ho prodávat, dále nezjišťoval, jestli ho mohou nebo nemohou prodávat. Dne 19. 9. 2023 , právnická osoba, uložila vozidlo do úschovy zdejšího soudu (sp. zn. , spisová značka, ) podle § 80 odst. 1 tr. ř. z důvodu, že existují pochybnosti o tom, kdo má k vozidlu vlastnické právo. Usnesením zdejšího soudu ze dne 29. 2. 2024, č. j. , spisová značka, zdejší soud pravomocně zamítl návrh žalobce a žalovaného na vydání věci ze soudní úschovy s odůvodněním, že účastníci se vzájemnými návrhy na vydání nesouhlasili. Žalobce podal u zdejšího soudu dne 29. 11. 2022 žalobu na autobazar na zaplacení kupní ceny za vozidlo, které autobazaru prodal, poté vzal dne 7. 2. 2023 žalobu zpět a zdejší soud řízení o žalobě pro její zpětvzetí zastavil usnesením č. j. , spisová značka, ze dne 30. 3. 2023. Žalobce přihlásil pohledávku z titulu zaplacení kupní ceny za vozidlo do insolvenčního řízení vedeného na majetek autobazaru.

31. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba žalovaného není důvodná.

32. Podle § 299 odst. 1 zák. č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (z. ř. s.), byl-li souhlas s vydáním předmětu úschovy odepřen, lze jej nahradit pravomocným rozsudkem soudu, kterým bylo rozhodnuto, že ten, kdo vydání odporoval, je povinen souhlasit s vydáním předmětu úschovy žadateli. Podle § 299 odst. 2 z. ř. s., pro řízení o nahrazení souhlasu podle odstavce 1 je příslušný soud, u něhož probíhá řízení o úschově.

33. Kupní smlouva (Kaufvertrag) je upravena v německém právu v § 433 Bürgerliches Gesetzbuch (BGB). Kupní smlouvou se prodávající zavazuje předat věc kupujícímu a umožnit mu nabytí vlastnického práva, zatímco kupující se zavazuje zaplatit kupní cenu. Vlastnictví přechází na základě zvláštního věcného právního úkonu, který se liší podle typu věci: U movitých věcí: Převod vlastnictví se řídí § 929 BGB. Ke změně vlastnictví je nutné dohodnout se na převodu vlastnického práva (Einigung) a předat věc kupujícímu (Übergabe), pokud se strany nedohodnou jinak.

34. Podle § 2079 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (o. z.), kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

35. Podle § 2132 o. z., vyhradí-li si prodávající k věci vlastnické právo, má se za to, že se kupující stane vlastníkem teprve úplným zaplacením kupní ceny. Nebezpečí škody na věci však na kupujícího přechází již jejím převzetím.

36. Podle § 1109 o. z., vlastníkem věci se stane ten, kdo získal věc, která není zapsána ve veřejném seznamu, a byl vzhledem ke všem okolnostem v dobré víře v oprávnění druhé strany vlastnické právo převést na základě řádného titulu, pokud k nabytí došlo a) ve veřejné dražbě, b) od podnikatele při jeho podnikatelské činnosti v rámci běžného obchodního styku, c) za úplatu od někoho, komu vlastník věc svěřil, d) od neoprávněného dědice, jemuž bylo nabytí dědictví potvrzeno, e) při obchodu s investičním nástrojem, cenným papírem nebo listinou vystavenými na doručitele, nebo f) při obchodu na komoditní burze.

37. Jelikož je poskytnutí údajů z registru silničních vozidel vázáno na prokázání právního zájmu fyzické či právnické osoby, není registr silničních vozidel veřejným seznamem ve smyslu § 1109 o. z., neboť není splněna jedna z definičních podmínek veřejného seznamu, a to přístupnost této evidence bez omezení (srov. rozsudek NS sp. zn. , spisová značka, , ze dne 20. 9. 2017).

38. V řízení bylo prokázáno, že žalobce nabyl vlastnické právo k vozidlu od společnosti , jméno FO, , Anonymizováno, GmbH, která byla v registru vozidel SRN zapsána jako poslední vlastník vozidla na území SRN, na základě kupní smlouvy (Kaufvertrag) ze dne 23. 3. 2022, když ve smlouvě byl převod vlastnického práva dohodnut a vozidlo též bylo předáno žalobci, o čemž svědčí prokázaná skutečnost, že žalobce měl vozidlo v držení, když jej následně předal autobazaru. V řízení rovněž bylo prokázáno, že žalobce sjednal s autobazarem výhradu vlastnického práva k vozidlu tak, že vlastnické právo k němu přejde na autobazar až úplným zaplacením kupní ceny žalobci. K úplnému zaplacení kupní ceny však nedošlo, když v řízení bylo prokázáno, že autobazar zaplatil žalobci pouze část kupní ceny a žalobce se zaplacení zbytku domáhal nejprve žalobou a poté přihlásil pohledávku spočívající v doplacení kupní ceny. Proto také nedošlo přechodu vlastnického práva z žalobce na autobazar.

39. V řízení bylo rovněž prokázáno, že autobazar poté, co převzal od žalobce vozidlo a uzavřel s ním kupní smlouvu (s výhradou přechodu vlastnického práva až po zaplacení celé kupní ceny) uzavřel kupní smlouvu s žalovaným, ve které se s ním jako tvrzený vlastník vozidla dohodl na prodeji vozidla žalovanému za dohodnutou kupní cenu, vozidlo převzaté od žalobce žalovanému předal a žalovaný autobazaru zaplatil celou dohodnutou kupní cenu. V řízení nebylo prokázáno, že by měl autobazar od žalobce zmocnění prodat vozidlo třetí osobě dříve, než na autobazar přejde vlastnické právo k vozidlu.

40. Soud se tedy za situace, kdy v řízení nebylo prokázáno vlastnictví autobazaru k vozidlu ani držení vozidla autobazarem za účelem jeho prodeje třetím osobám dříve, než bude autobazarem žalobci uhrazena celá kupní cena za vozidlo, zabýval otázkou, zda žalovaný získal vozidlo od autobazaru ve smyslu § 1109 písm. b) o. z. v dobré víře v oprávnění autobazaru převést na žalovaného vlastnické právo k vozidlu na základě řádného titulu. „Posouzení toho, zda držitel je se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že mu věc náleží, nemůže vycházet jen z posouzení subjektivních představ držitele. , adresa, víra držitele musí být v dané věci posuzována i z hlediska, zda držitel při zachování náležité opatrnosti, kterou lze s přihlédnutím k okolnostem konkrétního případu po každém subjektu práva požadovat (…)“ (Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. ledna 2011, sp. zn. 22 Cdo 877/2009; dále například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. února 2002, sp. zn. 22 Cdo 1398/2000; Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. února 2013, sp. zn. 22 Cdo 635/2012). Dobrou víru nelze zaměňovat s nemístnou důvěřivostí. Komentářová literatura hovoří o určité investigativní povinnosti nabyvatele a o tom, že již lehká nedbalost můře zapříčinit vyloučení možnosti nabýt vlastnické právo od neoprávněného. Investigativní povinnost nabyvatele by však neměla být vnímána jako obecná povinnost, spíše by se měla uplatnit v případech, kde je zvýšená pravděpodobnost, že převodce nemusí být vlastníkem, typicky při prodeji ojetých vozů a při prodeji věcí, u kterých se obvykle sjednává výhrada vlastnického práva (DOBROVOLNÁ, Eva. In SPÁČIL, Jiří (ed): Občanský zákoník III…, s. 371). V řízení bylo prokázáno, že žalovaný v době uzavírání kupní smlouvy s autobazarem kupní smlouvu neviděl, neměl podezření, že by s vozidlem mohl nastat problém, když následná registrace vozidla na jeho osobu proběhla bez problémů, nerozuměl tomu, co je napsáno k vozidlu v osvědčení Spolkové republiky Německo, stačilo mu vidět vozidlo vystavené v autobazaru, obecně dostal od autobazaru papíry, ale především vůbec nezjišťoval, zda autobazar může vozidlo prodat či nikoliv. Takový přístup žalovaného rozhodně nelze považovat za dostatečný investigativní přístup za situace, kdy jde o koupi ojetého motorového vozidla původem ze zahraničí a kde je dle názoru soudu zcela na místě ona literaturou zmiňovaná zvýšená pravděpodobnost, že převodce nemusí být k převodu oprávněn. Za dané situace má soud za to, že u žalovaného v době, kdy vozidlo od autobazaru kupoval, dobrá víra v oprávněnost autobazaru k převodu absentovala; v jednání žalovaného lze podle názoru soudu naopak spatřovat v literatuře zmíněnou nemístnou důvěřivost, která se projevila nejen v době uzavření kupní smlouvy, ale i později, kdy nedbale spoléhal na to, že pokud byl zapsán do registru vozidel jako vlastník vozidla, je vše v pořádku, byť podle jeho subjektivního názoru tato skutečnost postačovala ke vzniku dobré víry, že autobazar na něj může vozidlo převést.

41. Protože v řízení bylo prokázáno, že žalobce je vlastníkem vozidla a na straně žalovaného při koupi vozidla od autobazaru absentovala dobrá víra v oprávněnost autobazaru vozidlo na žalovaného převést, soud žalobu žalovaného tímto doplňujícím rozsudkem podle § 166 odst. 2 o. s. ř. zamítl (výrok I.).

42. O náhradě nákladů řízení ve vztahu k žalobě žalovaného (srov. usnesení NS sp. zn. 23 Cdo 4609/2017, ze dne 12. 2. 2018) rozhodl soud (výrok II.) podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení ve vztahu k žalobě žalovaného zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 9 861,50 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. ze dne 6. 3. 2024, z částky 1 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (vyjádření k žalobě žalovaného) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 12. 4. 2024 a z částky 1 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 5. 8. 2024 včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 30 000 Kč sestávající z částky 2 300 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 13. 1. 2025 včetně paušální náhrady výdajů ve výši 450 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 8 150 Kč ve výši 1 711,50 Kč.