11 C 1/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudkyní Mgr. Ladou Horákovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Anonymizováno , IČ Anonymizováno sídlem Anonymizováno o zadostiučinění o nemajetkovou újmu I. Rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 29. 4. 2024, č. j. 11 C 1/2023-73, se doplňuje tímto výrokem:„IV. Žaloba, aby soud uložil žalované zveřejnit omluvu žalobci, uvedenou ve výroku I. rozsudku, po dobu dvou měsíců na webové stránce , právnická osoba, , počínaje pátým dnem od právní moci rozsudku, se zamítá.“II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Rozsudkem ze dne 29. 4. 2024, č. j. 11 C 1/2023-73 (dále také jen „Rozsudek“), soud rozhodl o povinnosti žalované písemně se omluvit žalobci doporučeným, datovaným, oprávněnou osobou podepsaným a otiskem úředního razítka opatřeným dopisem za konkretizované porušení práva žalobce (výrok I. rozsudku), žalobu na poskytnutí finanční satisfakce zamítl (výrok II. rozsudku) a dále rozhodl o náhradě nákladů řízení mezi účastníky (výrok III. rozsudku). V odůvodnění Rozsudku (viz bod 42. odůvodnění Rozsudku) soud uvedl důvody, pro které nevyhověl požadavku žalobce na poskytnutí této omluvy formou jejího zveřejnění na webových stránkách , právnická osoba, (dále jen „, Anonymizováno, “) po dobu dvou měsíců počínaje pátým dnem od právní moci Rozsudku.Usnesením ze dne 5. 9. 2024, č. j. 11 C 1/2023-97, soud výrokem III. zamítl návrh žalobce na doplnění Rozsudku o výrok týkající se části žalobního návrhu na uložení povinnosti žalované zveřejnit omluvu žalobci po dobu dvou měsíců na webové stránce GIBS (dále také jen „žalobní nárok č. 2“), s odůvodněním, že je na soudu, aby rozhodl o formulaci výsledného výroku rozhodnutí v dané věci, a že je dostatečné, pokud se s dílčím návrhem žalobce na uložení omluvy konkrétní formou vypořádal v rámci odůvodnění vydaného Rozsudku, a to s odkazem na dosažení materiální vykonatelnosti rozsudku. K odvolání žalobce bylo usnesením Městského soudu v Praze ze dne 9. 1. 2025, č. j. 29 Co 372/2024-119, toto usnesení v napadeném výroku III. zrušeno a věc v tomto rozsahu vrácena soudu k dalšímu řízení s tím, že žalobní nárok č. 2 není jen součástí formulace omluvy, ale dalším požadavkem na veřejný projev omluvy, pročež o tomto nároku mělo být věcně rozhodnuto, tzn. mělo mu být buď vyhověno nebo měl být zamítnut, když pouhé vypořádání se s touto otázkou v odůvodnění Rozsudku není dostatečné. Zdejšímu soudu proto uložil rozhodnout o žalobním nároku č. 2 doplňujícím rozsudkem.Podle ust. § 166 odst. 1 a 2 věta první zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen „o. s. ř.“), nerozhodl-li soud v rozsudku o některé části předmětu řízení, o nákladech řízení nebo o předběžné vykonatelnosti, může účastník do 15 dnů od doručení rozsudku navrhnout jeho doplnění. Soud může rozsudek, který nenabyl právní moci, doplnit i bez návrhu. Doplnění o část předmětu řízení učiní soud rozsudkem, pro nějž platí obdobně ustanovení o rozsudku; jinak o doplnění rozhodne usnesením. Nevyhoví-li soud návrhu účastníka na doplnění rozsudku, usnesením návrh zamítne.S ohledem na shora závazný právní názor Městského soudu v Praze, dle něhož nebyl Rozsudkem vyčerpán celý předmět řízení, proto soud ve smyslu ust. § 166 o. s. ř. doplnil dosud nepravomocný Rozsudek o výrok IV., kterým zamítl žalobní nárok č. 2, a to v souladu s obsahem odůvodnění Rozsudku, na jehož bod 42. plně odkazuje.O náhradě nákladů řízení souvisejících s vydáním doplňujícího rozsudku soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. a contrario, když žalobci takové náklady nevznikly, neboť se nedostavil k jednání dne 24. 2. 2025, při kterém byl vyhlášen doplňující rozsudek, přičemž žalované (při úvaze o její neúspěšnosti v řízení jako celku) nárok na náhradu nákladů řízení nevznikl. Soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto doplňujícího rozsudku.