11 C 180/2026

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudkyní Mgr. Ladou Horákovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČ 243 16 717 sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného Anonymizováno o zaplacení částky 34 720 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 34 720 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 28 000 Kč od 19. 8. 2024 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou dne 29. 12. 2025 domáhala po žalovaném zaplacení částky 34 720 Kč s příslušenstvím z titulu nesplnění smluvního závazku, event. z titulu vydání bezdůvodného obohacení. Dle žalobních tvrzení se žalobkyně stala nabyvatelkou žalované pohledávky na základě postupní smlouvy uzavřené s původním věřitelem, společností , právnická osoba, ., IČ , IČO, (dále jen „původní věřitel“), dne 10. 6. 2025. Původní věřitel a žalovaný uzavřeli pomocí prostředků komunikace na dálku dne 18. 4. 2024 smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru v celkové výši 20 000 Kč, na jejímž základě a po předchozím ověření úvěruschopnosti žalovaného poskytl původní věřitel žalovanému uvedenou částku, a to převodem z blíže nekonkretizovaného účtu žalobkyně na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, (dále jen „konkretizovaný účet žalovaného“). Na základě této smlouvy se žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni smluvní úrok ve výši 40 % měsíčně z jistiny. Úvěr byl žalovanému poskytnut na dobu neurčitou, přičemž žalovaný byl povinen splácet každý měsíc úrok přirostlý za uplynulé období, a to vždy nejpozději k 18. dni v měsíci. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou úvěru, ohledně čehož byl žalobkyní opakovaně upomínán. V poslední upomínce ze dne 18. 8. 2024 byl žalovaný informován o zesplatnění celého úvěru k datu upomínky a vyzván k jeho úhradě. Žalovaný se tak prokazatelně dostal do prodlení s úhradou celého úvěru dne 19. 8. 2024. Žalobkyně zaslala žalovanému rovněž i předžalobní výzvu k plnění dne 20. 7. 2025. Celkový dluh žalovaného ve výši 34 720 Kč sestává z nesplacené jistiny úvěru ve výši 20 000 Kč a nesplacené části smluvního úroku ve výši 40 % měsíčně z jistiny za první měsíc doby čerpání úvěru v kapitalizované výši 8 000 Kč, nejpozději splatných dne 18. 8. 2024, a dále ze sjednané kapitalizované smluvní pokuty 6 720 Kč (0,1 % denně z dlužné částky od 19. 8. 2024 do 20. 7. 2025). Žalobkyně současně požádala o přiznání zákonného úroku z prodlení specifikovaného ve výroku I. tohoto rozsudku.

2. Z úřední činnosti soud zjistil, že žalovaný je omezen ve svéprávnosti, a to na základě rozsudku zdejšího soudu ze dne 30. 10. 2025, č. j. 38 Nc 22022/2025-74, který nabyl právní moci dne 29. 12. 2025. Na základě tohoto rozsudku byla opatrovníkem žalovaného jmenována Městská část , adresa, . Žalovaný byl omezen na dobu pěti let od právní moci tohoto rozsudku, a to mimo jiné tak, že nadále není způsobilý nakládat s žádnými finančními prostředky, uzavírat smlouvy a činit právní jednání v majetkové oblasti, vyjma jednání v běžných záležitostech každodenního života, udělit plnou moc k zastupování své osoby či přebírat zásilky určené do vlastních rukou.

3. Opatrovník žalovaného, Městská část , adresa, , se k podané žalobě vyjádřil tak, že nemá přehled o dluzích žalovaného a není ani schopen vylíčit rozhodné skutečnosti v dané věci, neboť žalovaný se od prosince 2025 dostavil k opatrovníkovi pouze 2x a nechce spolupracovat. Opatrovník doplnil, že žalovaný byl poprvé hospitalizován v Psychiatrické léčebně , adresa, již v roce 1995 a naposledy v období od 22. 8. 2024 do 27. 11. 2024.

4. Soud postupoval podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen „o. s. ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto ve smyslu ust. § 101 odst. 4 o. s. ř. vyzval oba účastníky, aby se vyjádřili k návrhu soudu na rozhodnutí věci bez projednání, pouze na základě listinných důkazů, kdy k této výzvě připojil doložku, že v případě, že se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s takovým postupem souhlasí. Jelikož se účastníci ve stanovené lhůtě nevyjádřili, nastala fikce jejich souhlasu s rozhodnutím věci bez projednání.

5. Na základě žalobkyní doložených listinných důkazů bylo v řízení po skutkové stránce prokázáno, že postupní smlouvou ze dne 2. 6. 2025 postoupil původní věřitel žalobní pohledávku na společnost , právnická osoba, ., která tuto pohledávku postoupila na žalobkyni dle postupní smlouvy ze dne 10. 6. 2025 (viz cit. postupní smlouvy ze dne 2. 6. 2025 a 10. 6. 2025, včetně přílohy č. 1 – seznam postoupených pohledávek), a že žalobkyně vyhotovila písemné oznámení o postoupení pohledávky ze dne 20. 7. 2025 a dále písemnou výzvu k úhradě před podáním žaloby z téhož data, přičemž dne 23. 7. 2025 předala k poštovní přepravě zásilku pod podacím číslem , Anonymizováno, (viz cit. písemné oznámení o postoupení pohledávky a výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne 20. 7. 2025 včetně podacího lístku ze dne 23. 7. 2025).Smlouvou o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ve spojení s jejími přílohami (Souhlas se zpracováním osobních údajů, Žádost o spotřebitelský úvěr č. , hodnota, , Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a kopie OP žalovaného) bylo prokázáno, že původní věřitel a žalovaný uzavřeli elektronickou smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky do výše úvěrového limitu až 30 000 Kč s dohodnutou úrokovou sazbou ve výši 40 % měsíčně (tj. 480 % ročně), a RPSN ve výši 5 517,15 %, a to po předchozím ověření úvěruschopnosti žalovaného.Z doloženého zesplatňujícího dopisu ze dne 18. 8. 2024 soud nezjistil žádné skutečnosti, které by měly význam pro rozhodnutí ve věci.

6. V řízení nebylo prokázáno žalobní skutkové tvrzení o poskytnutí finančních prostředků žalované ve výši 20 000 Kč ze strany původního věřitele. Důkazní návrh žalobkyně směřující k tomu, aby soud učinil dotaz na , Anonymizováno, a. s., zda žalovaný byl majitelem či disponentem bankovního účtu č. , č. účtu, a zda mu na tento účet byly poukázány ve shora vymezeném období platby v celkové výši 20 000 Kč, je nerozhodným důkazním návrhem, neboť dotaz žalobkyně nesměřoval i ke zjištění, kdo měl tuto částku poukázat. Tedy samotné prokázání majitele účtu č. , č. účtu, v rozhodném období a ověření fakticity platby ve výši 20 000 Kč by nesměřovalo k objasnění zásadní skutečnosti, a to tvrzenému poskytnutí finančních prostředků právě ze strany právního předchůdce žalobkyně, tj. původního věřitele.Mimo výše uvedeného soud dále zdůrazňuje, že důkazní návrh na učinění dotazu vůči bance žalobkyně formulovala jako důkaz podmíněný, a to za situace, že by soud subsumoval žalobou uplatněný nárok pod jinou hmotněprávní normu. Taková podmíněná žádost právního zástupce žalobkyně o provedení důkazu pro případ, že by soud neměl žalobní tvrzení za prokázána, není způsobilým procesním úkonem, a to pro svou podmíněnost, neboť i procesní úkon musí splňovat kritérium určitosti, nikoli vykazovat nahodilost plynoucí z uvážení soudu nad prokázaným skutkovým stavem. Takovým způsobem by soud nejednal nestranně, jak mu ukládá ustanovení čl. 81 odst. 1 Ústavy.

7. Po právním zhodnocením skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že žalobě nelze vyhovět, neboť samotná úvěrová smlouva pro výši sjednané zápůjční úrokové sazby ve výši 480 % ročně a RPSN ve výši 5 517,15 % představuje absolutně neplatné právní jednání ve smyslu ust. § 588 věta prvá ve spojení s § 567 a § 577 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.), přičemž prokázáno nebylo ani žalobkyní tvrzené zapůjčení finančních prostředků ve výši 20 000 Kč, na jehož základě by bylo možno subsumovat uplatněný žalobní nárok pod skutkovou podstatu bezdůvodného obohacení ve smyslu ust. § 2991 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.). Za této situace proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, a žalobu zamítl.

7. O nákladech řízení mezi účastníky soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění, a contrario, když neúspěšné žalobkyni na jejich přiznání nevznikl nárok a procesně úspěšný žalovaný žádné náklady nepožadoval (výrok II. rozsudku).