11 C 185/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Ladou Horákovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky 250 EUR s příslušenstvím

I. Žaloba, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 250 EUR s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od 23. 11. 2019 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se elektronicky podanou žalobou dne 15. 4. 2021 domáhal po žalované zaplacení částky 250 EUR s příslušenstvím z titulu paušální náhrady škody za zpoždění v žalobě specifikovaného letu ve smyslu Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 ze dne 11. 2. 2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů a kterým se zrušuje Nařízení (EHS) č. 295/91 (dále jen„ Nařízení“). Žalobce jako cestující svůj nárok nejdříve postoupil na [právnická osoba], která jej vůči žalované uplatnila dne 22. 11. 2019, a to zasláním výzvy k úhradě kompenzace v intencích Nařízení. Následně došlo ke zpětnému postoupení uvedeného nároku ze [právnická osoba] na žalobce, který dne 7. 4. 2021 zaslal žalované předžalobní výzvu k plnění. Žalobce současně požádal o přiznání zákonného úroku z prodlení specifikovaného ve výroku I. tohoto rozsudku.

2. Žalovaná neuznala žalobou uplatněný nárok a žalobu navrhla zamítnout. S odkazem na rozhodnutí Městského soudu v Praze pod sp. zn. [spisová značka] namítala, že postupní smlouva uzavřená mezi [právnická osoba] a žalobcem je neplatnou, v důsledku čehož je neplatné i uplatnění nároku touto společností u žalované, přičemž žalobce sám nárok na kompenzaci u žalované neuplatnil ve lhůtě 6 měsíců dle ust. § 2553 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen„ o. z.“). Žalovaná dále požádala, aby soud v této věci rozhodl obdobně jako v jiných typově shodných věcech vedených u zdejšího soudu, které konkretizovala.

3. Na den [datum] nařídil soud ve věci jednání, k němuž předvolal obě strany. Žalovaná se k jednání dostavila, právní zástupkyně žalobce nikoliv, přičemž její neúčast u jednání zůstala bez omluvy. Soud proto věc v souladu s ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“), projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalující strany.

4. Ve smyslu ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. lze o skutkovém stavu věci učinit závěr, podle kterého se žalobce dne 16. 11. 2019 účastnil letu žalované č. [číslo] ze [obec] do [obec], vzdálenost letu do 1500 km, který byl na svém příletu do [obec] zpožděn o více než 3 hodiny, přičemž [právnická osoba], na kterou žalobce postoupil svůj nárok za zpoždění letu, zaslala žalované dne 22. 11. 2019 žádost o paušální kompenzaci ve výši 250 EUR, a následně žalobce uplatnil tentýž nárok, který byl na něj jmenovanou společností zpětně postoupen, u žalované předžalobní výzvou ze dne 7. 4. 2021.

5. Z formuláře o postoupení pohledávky v anglickém znění (český překlad znám z činnosti soudu) bylo prokázáno, že žalobce je označen jménem, příjmením a adresou, konkrétní pohledávka označena není, je uvedeno pouze číslo rezervace [číslo] Smlouva je podepsána žalobcem přenosem jeho podpisu do počítače, nikoli však vlastnoručně ani formou kvalifikovaného elektronického podpisu. Podpis postupníka na smlouvě zcela absentuje. Smlouva je datována dnem 20. 11. 2019 a podle ní žalobce postupuje [právnická osoba] pohledávku podle Nařízení č. 261/2004, Montrealské úmluvy z roku 1999, brazilského spotřebitelského zákoníku, brazilského zákona o letectví nebo jiného zákona o ochraně práv cestujících v letecké dopravě v souvislosti s uvedeným letem označeným číslem rezervace podle přepravních podmínek, a to v celém rozsahu včetně příslušenství a všech práv souvisejících s pohledávkou. Dále je postupník oprávněn vymáhat a přijímat platby související s pohledávkou a žalobce je srozuměn s tím, že není oprávněn akceptovat žádný přímý kontakt, ani přijmout platbu od provozujícího leteckého dopravce.

6. Z podmínek [právnická osoba], známých soudu z jiných jednání a založených ve správním deníku soudu, soud zjistil, že smlouva je pokládána za uzavřenou, když klient vedle přijetí těchto podmínek rovněž podepsal formulář postoupení nebo zmocňující dokument. Formulář postoupení je dokument, na jehož základě klient v souladu s podmínkami této smlouvy postoupí vlastnictví nároku [právnická osoba]. Ceník je příloha připojená k těmto podmínkám, v nichž jsou uvedeny akceptované měny, způsoby platby a veškeré poplatky účtované [právnická osoba]. Poté co klient přijme tyto podmínky a podepíše buď formulář postoupení, nebo zmocňující dokument, zavazuje se přijímat službu [název] [anonymizována tři slova] a [anonymizováno] se zavazuje službu [název] [anonymizována tři slova] poskytovat, ledaže by [anonymizováno] bez zbytečného odkladu klienta informovala, že pro daný nárok nemůže službu [název] [anonymizována tři slova] poskytnout. Podpisem formuláře postoupení nebo zmocňujícího dokumentu klient zaručuje, že je právně způsobilý podepsat formulář postoupení nebo zmocňující dokument svým jménem. K úspěšnému uplatnění nároku potřebuje [anonymizováno] od klienta podepsaný formulář postoupení nebo zmocňující dokument, který lze [právnická osoba] poslat prostřednictvím webového formuláře, mobilní aplikace, nebo pomocí e-mailu či poštou. Jakmile [anonymizováno] obdrží od klienta podepsaný formulář postoupení nebo zmocňující dokument, připraví výzvu k zaplacení a bez zbytečného odkladu ji pošle leteckému dopravci a obstará veškerou další korespondenci. Bude-li odškodnění za let zaplaceno, účtuje si [anonymizováno] za tuto částku služby [název] [anonymizována tři slova] poplatek za služby. V případě, že letecký dopravce nezaplatí odškodnění za let v přiměřené době poté, co k tomu byl [právnická osoba] vyzván a pod podmínkou, že případ má dostatečnou šanci na úspěšný výsledek, může [anonymizováno] zahájit právní kroky k prosazování nároků. V případě, že jsou učiněný právní kroky a odškodnění za let je zaplaceno, účtuje si [právnická osoba] vedle poplatku za služby ještě poplatek za právní kroky, který slouží k pokrytí dodatečných nákladů za právní kroky. Jestliže [anonymizováno] nebo smluvní právní zástupce zahájí soudní řízení k prosazení nároků, uhradí [anonymizováno] veškeré náklady spojené v případě neúspěšného soudního řízení. [anonymizováno] poskytuje službu [název] [anonymizována tři slova] bezplatně, ledaže by [anonymizováno] byla úspěšná při vymáhání odškodnění za let. V případě, že bude [anonymizováno] při vymáhání úspěšná, bude převod dohodnuté částky odškodnění za let klientovi podmíněn pouze úhradou případných poplatků na základě ceníku. Podle článku 9. 2. tyto podmínky, formulář postoupení a smlouva mezi [právnická osoba] a klientem se řídí německým právem. Klient je však vždy oprávněn požadovat řádnou ochranu na základě kogentních ustanovení zákonů země trvalého pobytu klienta.

7. Kontraktační proces [právnická osoba], známý soudu z jiných řízení probíhá tak, že na webových stránkách společnosti cestující vyplní dotazník, kde uvede své jméno, příjmení a adresu, dále den odletu a příletu provozujícího leteckého dopravce a číslo letu a je mu přislíbená plná kompenzace s tím, že služba je bezplatná. Poté obdrží cestující podmínky a ceník a z těchto dokumentů vyplývá, že sice služba je bezplatná, avšak pokud bude [právnická osoba] úspěšná, bude převod dohodnuté části odškodnění za let klientovi podmíněn pouze úhradou poplatku podle ceníku, což znamená 25 %, respektive 50 % v případě soudního jednání. Cestující nepodepisuje smlouvu o postoupení pohledávky, ale pouze svým podpisem vyplňuje prázdné pole v počítači, a tento podpis bez jeho vědomí je přenesen na jakýkoliv jiný dokument. Smlouvu o postoupení pohledávky cestující neobdrží, není na ní uvedeno číslo letu, ale pouze alfa numerický kód tzv. PNR, který není jednoznačným identifikátorem jakékoliv pohledávky, pouze identifikuje rezervaci v rezervačním systému. Jedná se zpravidla o záznam o více letech a více cestujících, kteří můžou cestovat v rámci téže rezervace, a nevypovídá nic o tom, že se jedná o daný konkrétní let konkrétního cestujícího. Tato postupní smlouva není podepsána cestujícím a rovněž není podepsána ani zástupcem [právnická osoba].

8. V přepravních podmínkách žalované, platných od 3. 5. 2017, je upraven postup žalované a práva cestujících při nepravidelnosti letecké dopravy, tj. zpoždění a zrušení plánovaného letu, a to citací uvedeného nařízení a odkazem na toto nařízení při vymáhání nároku cestujících.

9. Podle ust. § 2553 odst. 1 a 3 je zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen„ o. z.“), jedná-li se o pravidelnou přepravu osob, stanoví přepravní řády, jaká práva má cestující vůči dopravci, nebyla-li přeprava provedena včas. Práva podle odstavců 1 a 2 musí cestující uplatnit u dopravce bez zbytečného odkladu. Nebylo-li takové právo uplatněno nejpozději do šesti měsíců, soud je nepřizná, namítne-li dopravce, že právo nebylo uplatněno včas. Podle ust. § 2578 o. z., podrobnější úpravu přepravy osob a věcí stanoví jiný právní předpis, zejména předpisy, kterými se stanoví přepravní řády, nestanoví-li tak přímo použitelný předpis Evropských společenství.

10. Podle § 125 odst. Bürgerliches Gesetzbuch (dále jen BGB) právní úkon, který postrádá formu předepsanou zákonem, je neplatný.

11. Podle § 126 odst. BGB v případě smlouvy musí být strany podepsány na stejném dokumentu.

12. Podle § 126 odst. 1 BGB vyžaduje-li zákon písemnou formu, podepíše dokument zhotovitel podpisem jména, nebo notářským podpisem.

13. Podle § 134 BGB právní úkon, který je v rozporu s právním zákazem je neplatný, nestanoví-li zákon jinak.

14. Podle článku 25 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014, o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (dále i jen nařízení eIDAS) 1) Elektronickému podpisu nesmějí být upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu nebo že nesplňuje požadavky na kvalifikované elektronické podpisy. 2) Kvalifikovaný elektronický podpis má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu. 3) Kvalifikovaný elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu vydaném v jednom členském státě se uznává jako kvalifikovaný elektronický podpis ve všech ostatních členských státech. Podle článku 26 téhož nařízení zaručený elektronický podpis musí splňovat tyto požadavky: a) je jednoznačně spojen s podepisující osobou; b) umožňuje identifikaci podepisující osoby; c) je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou; a d) je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat.

15. Podle směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 211/83 o právech spotřebitelů, kterou se mění směrnice Rady 93/13 EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES a zrušuje se směrnice Rady 85/577 EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ v článku 6 – požadavky na informace v případě smluv uzavřených na dálku a smluv uzavřených mimo obchodní prostory: 1) předtím než je spotřebitel vázán smlouvou uzavřenou na dálku nebo smlouvou uzavřenou mimo obchodní prostory či odpovídající smluvní nabídkou, poskytne obchodník spotřebiteli jasným a srozumitelným způsobem tyto informace za a) hlavní vlastnosti zboží nebo služeb v rozsahu odpovídajícím danému nosiči a zboží či službám, za b) totožnost obchodníka, například jeho obchodní jméno, za c) zeměpisnou adresu na níž je obchodník usazen a jeho telefonní číslo, číslo faxu a e-mailovou adresu, pokud existují, které spotřebiteli umožňují urychleně obchodníka kontaktovat a efektivně s ním komunikovat a případně adresu a totožnost obchodníka, v jehož zastoupení jedná, za d) zeměpisnou adresu místa podnikání obchodníka, pokud se liší od adresy poskytnuté v souladu s písmenem c) a případně zeměpisnou adresu obchodníka, v jehož zastoupení jedná, na kterou může spotřebitel zaslat případné stížnosti.

16. Po právním zhodnocení skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že žalobě nelze vyhovět. Na oblast tohoto sporu dopadá z hlediska hmotného práva přímo aplikovatelné Nařízení, podle jehož článku 5 odst. 3 ve spojení s článkem 7 odst. 1 písm. a) má cestující nárok na náhradu škody ve výši 250 EUR u všech letů o délce nejvýše 1500 km. V daném případě se jednalo právě o takový let, a tedy paušální náhrada za jeho zpoždění činí pro cestujícího 250 EUR Postupní smlouva byla uzavřena podle německého práva, proto soud posuzoval její platnost podle směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 211/83 o právech spotřebitelů, nařízení eIDAS a shora citovaných ustanovení BGB, a shledal ji neplatnou, neboť žalobce jako cestující tuto postupní smlouvu nepodepsal a nepodepsala ji ani [právnická osoba], na kterou měla být pohledávka postoupena. Předmětný let, resp. nesporně opožděný přílet o více než 3 hodiny, se realizoval dne 16. 11. 2019. Společnost [anonymizováno] na základě neplatné postupní smlouvy měla nárok na paušální kompenzaci uplatnit dne 22. 11. 2019 a samotný žalobce jej poprvé uplatnil u žalované dne 7. 4. 2021. Soud proto hodnotil, zda se jednalo o včasné uplatnění nároku. V tomto směru vycházel z rozsudku Soudního dvora Evropské unie (dále jen„ SDEU“) ze dne 22. 11. 2012 ve věci C -139/11, podle něhož musí být Nařízení vykládáno v tom smyslu, že lhůtu, ve které musí být podány žaloby, jejichž předmětem je získání náhrady škody podle článku 5 a 7 Nařízení, stanoví pravidla každého členského státu, která upravují promlčecí lhůty vztahující se na podání žaloby. Soud v této věci dovodil, že rozhodným českým právem pro posouzení řešené otázky včasnosti uplatnění nároku na paušální náhradu škody za zpoždění předmětného letu o. z., a to konkrétně ust. § 2553, jež se týká přepravy osob. Pojem přepravní řád uvedený v ust. § 2553 odst. 3 o. z. totiž zásadně nevylučuje, aby jím byl ve smyslu ust. § 2578 o. z. chápán i přímo aplikovatelný předpis Evropské unie, který v rámci letecké přepravy zavádí mj. i nárok na paušalizovanou náhradu škody ve smyslu článku 7 Nařízení. Samotné Nařízení předpokládá jistou notifikaci cestujícího, neboť samo nepodmiňuje výplatu odškodnění pouhým naplněním podmínek daných Nařízením. O. z. v ust. § 2553 odst. 3 výslovně podmiňuje nároky z přepravy jejich včasnou notifikací u dopravce a s jejich neuplatněním v propadné lhůtě 6 měsíců spojuje nemožnost přiznání nároku za podmínky, že dopravce zároveň namítne pozdní uplatnění práva. Nařízení přitom nerozlišuje, o jakého cestujícího se jedná (tedy zda je„ spotřebitelem“ či nikoli), a nárok na paušalizovanou náhradu škody přizná všem cestujícím bez rozdílu (s výjimkou specifických skupin cestujících uvedených v článku 3 odst. 1 větě prvé Nařízení). Jelikož žalobce poprvé uplatnil nárok u žalované předžalobní výzvou dne [datum], tedy s odstupem delším než 1 rok od uskutečnění předmětného letu, přičemž žalovaná vznesla námitku pozdního uplatnění práva, je nepochybné, že nárok uplatnil po uplynutí lhůty 6 měsíců dle ust. § 2553 odst. 3 o. z. Je přitom nerozhodné, že včasný nárok na paušální kompenzaci měla vůči žalované učinit [právnická osoba], neboť tuto notifikaci neučinila jako zmocněnec žalobce, ale vlastním jménem a na vlastní účet, a s ohledem na neplatnost postupní smlouvy uzavřené mezi ní a žalobcem se jednalo o neplatné, resp. neúčinné právní jednání.

17. Odkaz žalobce na rozsudky zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka] jsou nepřípadné, neboť v první uvedené věci jiný cestující uplatnil právo na zaplacení škody ve smyslu Nařízení za zpoždění letu realizovaného dne 14. 6. 2018 žádostí o kompenzaci odeslanou žalované dne 10. 7. 2018, tj. ve lhůtě 6 měsíců ([anonymizováno] jej uplatnila samostatně dne 10. 8. 2018). Ve druhé věci se senát 33 C vůbec nezabýval platností případného postoupení nároku žalobců na [anonymizováno] se závěrem, že notifikace dle § 2553 odst. 3. z. není nutným předpokladem pro úspěšné uplatnění nároků dle Nařízení, s čímž se však soud v této věci neztotožňuje, jak vyplývá z jeho právního hodnocení shora (bod 16. rozsudku).

18. Otázka, zda práva dle Nařízení představují práva vyplývající z přepravního řádu ve smyslu ust. § 2553 odst. 1 a 2 o. z., která je nutná u leteckého dopravce uplatnit ve lhůtě 6 měsíců, jinak dojde k jejich promlčení, nebyla (dle poznatků zdejšího soudu) dosud předložena k rozhodnutí Nejvyššímu soudu ČR, který tak o této otázce dosud meritorně nerozhodl. Zdejší soud proto i v souladu s ust. § 13 o. z. rozhodl v této věci obdobně, jako v jiných typově shodných věcech vedených u zdejšího soudu pod např. sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [anonymizováno] [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka] [anonymizováno] [spisová značka].

19. Otázka neplatnosti postupních smluv uzavíraných mezi [právnická osoba] s cestujícími pak byla pravomocně vyřešena Městským soudem v Praze, který je opakovaně shledal neplatnými (viz např. rozsudky Městského soudu v Praze ze dne 8. 7. 2020, sp. zn. [spisová značka], ze dne 1. 10. 2020, č. j. [spisová značka], ze dne 3. 6. 2021 č. j. [spisová značka], či ze dne 3. 12. 2020, č. j. [spisová značka]).

20. Soud tedy uzavírá, že včasná notifikace cestujícího je nezbytným předpokladem pro uplatnění práv z přepravy, a proto je pro úspěšné uplatnění práv z přepravy nutné notifikovat práva u dopravce včas, tedy v 6 měsíční lhůtě stanovené v ust. § 2553 odst. 3 o. z. Žalobce svým jménem vyzval žalovanou k zaplacení náhrady za zpoždění letu až dne 7. 4. 2021, tedy po uplynutí zákonné šestiměsíční lhůty, a jelikož žalovaná toto pozdní uplatnění nároku namítla, soud jej nepřiznal a žalobu zamítl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

21. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalovaná měla ve věci plný úspěch. Soud jí proto přiznal požadovanou paušální náhradu hotových výdajů za dva úkony á 300 Kč, tj. celkem 600 Kč, dle ust. § 1 a 2 vyhlášky č. 254/2015 Sb., v platném znění (písemné vyjádření k žalobě, účast u jednání soudu).