11 C 209/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Ladou Horákovou a přísedících Pavly Pečenkové a Viktorie Bartoníčkové ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované IČO sídlem adresa žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru

I. Žaloba o určení, že výpověď z pracovního poměru, kterou dala žalovaná žalobkyni dopisem ze dne 2. 5. 2022, je neplatná, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 23 716 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

1. Žalobkyně se podanou žalobou dne 10. 6. 2022 domáhala určení, že výpověď z pracovního poměru, kterou jí dala žalovaná dopisem ze dne 2. 5. 2022, je neplatná. Dle žalobních tvrzení účastníci uzavřeli dne 14. 6. 2016 pracovní smlouvu na dobu určitou, na základě které je žalobkyně zaměstnána u žalované na pozici učitel II. stupně (dále také jen„ učitel ZŠ“ nebo„ pedagogický pracovník“), a která byla dodatkem ze dne 25. 4. 2017 prodloužena na dobu neurčitou. Dne 2. 5. 2022 dala žalovaná žalobkyni výpověď z pracovního poměru podle § 52 písm. g) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZP“), pro závažné porušení povinnosti vyplývajících z právního předpisu vztahujících se k žalobkyní vykonávané práci (dále také jen„ Výpověď“). Žalobkyně dne 7. 5. 2022 zaslala žalované oznámení datované dnem 6. 5. 2022, že nadále trvá na dalším zaměstnávání u žalované, přičemž dne 23. 5. 2022 se dostavila po ukončení pracovní neschopnosti do zaměstnání, avšak žalovaná jí další zaměstnání neumožnila a oznámila jí, že dnem 23. 5. 2022 nastupuje do odvolání na překážku v práci ze strany zaměstnavatele. Výpověď žalovaná skutkově odůvodnila tím, že žalobkyně dne 5. 4. 2022 při hodině českého jazyka ve třídě [anonymizována dvě slova] (dále také jen„ Hodina ČJ“) vedla s žáky diskusi na téma právě probíhajícího válečného konfliktu mezi Ruskou federací a Ukrajinou na území Ukrajiny, při níž žákům sdělila mimo jiné následující informace: -„ Ti Rusové byli v té oblasti [anonymizováno] a [anonymizováno] zabíjeni, likvidováni jenom proto, že to byli Rusové, jé. A byli likvidováni vlastně opravdu ukrajinskými nacistickými skupinami tak, že se zatloukly dveře do baráku, ten barák se zapálil, stáhli se ti lidé za živa z kůže, vraždili se děti atd. A probíhalo to neustále od roku 2014. Čili ruské obyvatelstvo bylo v oblasti [anonymizováno] a [anonymizováno] Ukrajinou, ukrajinskými nacistickými skupinami, trvale a stále likvidováno.“; - Ukrajina v roce 2014 tzv. [příjmení] dohodou slíbila [příjmení] a dostala za to 900 miliard dolarů, že nikdy nevstoupí do NATA a že se vzdá jaderných zbraní. Znovu podotýkám za 900 miliard dolarů. Ta dohoda byla sepsána v [anonymizováno] 2016 neměla Ukrajina z těch 900 miliard dolarů ani hřivnu, neměla ani dolar, neměla nic, začala se ucházet o členství do NATA a začala vyrábět nebo začala opět zbrojit, začala jaderné zbrojení“. -„ Když se podíváš na [anonymizováno]. Najdete tam v [anonymizováno] prachobyčejnou, co jsou kamery z města. Mě včera zrovna … já jsem to tedy smazala, shodou okolností došel obrázek současného [anonymizováno]. Jako nic se tam neděje, jo.“ -„ Komu patří média? Komu patří ČT 1? ČT 1 nepatří státu. Kdo na to má? ČT 1 není státní televize. Prosím tě, ČT 1 patří do skupiny médií, které jsou vázány na milionáře, nebo miliardáře [anonymizováno], jo? A o tom víme přesně, komu ten je poplatný. Kdo platí jo?“, a dále žalovaná ve Výpovědi odkázala obecně na řadu dalších sdělení, které žalobkyně v Hodině ČJ uvedla žákům, a které žalovaná označila za zcela nepravdivé a lživé, odporující skutečnostem vyplývajícím z písemných dokumentů, očitých svědectví, nezávislých televizních či rozhlasových reportáží, a zpochybňujících válečné zločiny páchané na občanech Ukrajiny. Dále žalovaná ve Výpovědi konstatovala, že řada sdělení, které žalobkyně žákům uvedla, jsou zcela vymyšlená a neodpovídají historicky doloženým faktům. Současně ve Výpovědi žalobkyni vytkla, že nešlo o hodinu dějepisu, nýbrž českého jazyka s tím, v jejímž rámci však neproběhlo nic, co by se dalo považovat za výuku českého jazyka. Dle žalobkyně je tato Výpověď neplatná, neboť žalobkyně se žádného porušení pracovních povinností nedopustila. Žalobkyně odkázala na příslušná ustanovení zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (dále jen„ školský zákon“) a na žalovanou vydaný školní vzdělávací program a jeho přílohu 3 pro český jazyk (dále také jen„ ŠVP“), které obsahují výchovně vzdělávací strategii, charakteristiku vyučovacích předmětů a podrobný obsah učiva, jež žalobkyně podrobně rozvedla, a podle kterých i Hodinu ČJ koncipovala včetně zvolení aktuálního tématu, válečného konfliktu na Ukrajině, při němž uváděla některá historická data. Hodina ČJ byla věnována práci s informacemi, sdělovanými v médiích na uvedené téma, což žalobkyně sdělila žákům v úvodu této hodiny s tím, že jim přednese údaje, které získala z různých zdrojů. Poté s nimi hovořila o informacích, které k danému konfliktu měli samotní žáci, seznamovala je i s informacemi z jiných než nejčastěji citovaných zdrojů, sdělovala jim fakta týkající se rozpadu SSSR, vzniku svazových republik, [anonymizováno] dohod, nepokojů v příhraničních oblastech, zákazu ruského jazyka ve východní části Ukrajiny atd. Žáků se ptala na jejich názor a Hodinu ČJ pak ukončila s tím, že žáci mají číst s porozuměním. Žalobkyně v žádném případě nezpochybňovala válečné zločiny páchané na občanech Ukrajiny. Žalobkyně v podané žalobě dále provedla rozbor výuky předmětu český jazyk s tím, že v hodinách ČJ by si měli žáci upevnit dovednosti vyhledat potřebné informace, zdokonalit své rozhodovací schopnosti, porozumět čtenému textu i ústnímu sdělení, nacházet v nich logické souvislosti, aby si uměli obhájit svá stanoviska formou demokratické diskuze, dokázali argumentovat a učili se toleranci k jinému názoru. Proto jim žalobkyně předložila právě dané téma válečného konfliktu na Ukrajině, které diskuzi umožňuje a rozvíjí v nich schopnost kritického myšlení. Žalobkyně tak postupovala v souladu se smyslem vzdělávání žáků a ŠVP i povinnostmi danými jí školským zákonem a ŠVP, kdy jedním z bodů ŠVP je práce s textem a zaměření se na kritické čtení a vnímání mediálních sdělení a na interpretaci vztahu mediálních sdělení a reality. V rámci uvedeného žalobkyně vedla předmětnou hodinu s cílem, aby se žáci dokázali zorientovat v dostupných informacích, aby se naučili vnímat polarizaci společnosti a odlišný názor jiných osob brali jako věc běžnou a dokázali s ní pracovat a neodsuzovat jej. Stěží se tak mohla dopustit porušení pracovních povinností, pro které jí byla dána žalovanou Výpověď. Žalobkyně dále poukázala na to, že na ani po schůzce účastníků ze dne 7. 4. 2022, během které jí bylo sděleno, že z Hodiny ČJexistuje zvuková nahrávka (aniž by žalobkyně byla s jejím obsahem seznámena), a že se žalobkyně nemá další den dostavovat do zaměstnání, nebyla tato zvuková nahrávka žalobkyni poskytnuta, a to ani po následné písemné komunikaci účastníků ze 7. 4. 2022, 13. 4. 2022 a 2. 5. 2022, v níž žalobkyně předání nahrávky žádala, přičemž žalovaná to odmítla. Žalobkyně namítla, že k pořízení této nahrávky žalobkyně neposkytla souhlas a že její pořízení jedním z žáků je v rozporu s článkem 2 Školního řádu, vydaného žalovanou dne 26. 8. 2020 a účinného 1. 9. 2020 (dále také jen„ školní řád“), který používání mobilních telefonů žáky ve škole zakazuje. S odkazem na konkretizovanou judikaturu pak vznesla pochybnosti, zda předmětný záznam splňuje či nikoliv podmínky pro výjimku z hlediska přípustnosti důkazu pomocí záznamu pořízeného v rozporu se zákonem a se zákonem garantovaným právem na ochranu osobnosti, a zda tedy předmětný záznam bude považovat za důkaz přípustný či nikoliv. Dále žalobkyně odmítla, že by její jednání při Hodině ČJ mohlo„ naplňovat skutkovou podstatu trestného činu podle § 403 trestního zákoníku, a to založení, podpora a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka“, s tím, že navíc posouzení této otázky je věcí orgánů činných v trestním řízení. Ani zahájení trestního stíhání žalobkyně jí nelze přikládat k tíži, neboť dosud nebylo v trestním řízení žádným způsobem pravomocně rozhodnuto. S odkazem na další konkretizovanou judikaturu dále namítla nedostatečnou určitost části Výpovědi žalované ohledně dalšího skutkového vymezení jednání žalobkyně, když žalovanou použitý výrok„ řada dalších sdělení“, které měla žalobkyně v Hodině ČJ uvést, není ve výpovědi nijak specifikován. Ohledně čtyř výroků citovaných ve Výpovědi, žalobkyně uvedla, že není podstatou tohoto řízení řešit pravdivost těchto tvrzení žalobkyně, ale důležité je zkoumat, zda jejich vyřčení v rámci diskuse (Hodiny ČJ) je porušením povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k žalobkyní vykonávané práci (učitele ZŠ). V tomto směru konstatovala, že jí sdělované informace nebyly žákům podávány tak, že pouze tyto jsou pravdivé a správné. Smyslem a účelem hodiny bylo sdělení a snaha o to, aby žáci pochopili, že informace mají čerpat z různých zdrojů. Naopak je podněcovala k tomu, aby vyjadřovali svůj názor. Žádnou nátlakovou metodu vůči nim nepoužila, jí použité výroky hodině byly přípravou na diskusi s žáky, která se následně rozproudila a podnítila žáky k zaujetí postoje a možnosti postoj obhájit. To, že žáky odkázala na jeden z webů ([anonymizováno]) označovaných jako dezinformačních, neznamená, že šířila dezinformace. Za důležité dále označila, že ve Výpovědi uvedené citace z výkladu žalobkyně jsou vytržené z kontextu celé vyučovací hodiny, která trvá celkem 45 minut, zatímco zvuková nahrávka cca 18 minut a z ní ve výpovědi uváděná tvrzení netrvají ani pět minut. Chybí v ní úvod i závěr uvedené vyučovací hodiny. S odkazem na další konkretizovanou soudní judikaturu rovněž poukázala na to, že při posuzování věci soud může přihlédnout k dalším okolnostem a v tomto směru zdůraznila, že po celou dobu svého šestiletého působení u žalované nebyla nikdy ze strany žalované jakkoliv zpochybňována její výuka, nikdy jí ze strany žalované nebylo žádné porušení pracovních povinností vytýkáno, u žáku je oblíbená, její žáci mají 95 percentil úspěšnosti při přijímacích zkouškách na střední školu, a žalobkyně má také velmi dobré vztahy s kolegy na pracovišti, dobře s nimi vychází a nikdy zde neměla žádné konflikty či problémy. Dle žalobkyně tedy žalovaná postupovala neobjektivně a neoprávněně, když bez toho, že by byly splněny předpoklady pro dání Výpovědi žalobkyni, k tomuto kroku přistoupila.

2. Žalovaná nesouhlasila s podanou žalobou a navrhla její zamítnutí s tím, že má za to, že jednala plně v souladu se ZP a Výpověď považuje za důvodnou a platnou, neboť v průběhu Hodiny ČJ ze dne 5. 4. 2022 žalobkyně coby učitelka sdělovala nezletilým žákům nepravdivé informace vztahující se k válce na území státu Ukrajina, informace o tomto státu a jeho vztahu s Ruskou federací; zpochybňovala porušování lidských práv a mezinárodního práva ve válce na Ukrajině; zpochybňovala nezávislost a objektivitu České televize, a to vše to vše v souvislosti a ve vztahu k dosud probíhajícímu válečnému konfliktu na Ukrajině, a navíc za situace, kdy se předmětné vyučovací hodiny účastnila i žákyně ukrajinské národnosti. Z průběhu Hodiny ČJ byl jedním ze žáků pořízen audiozáznam, který zachytil výroky žalobkyně, popsané ve Výpovědi (dále také jen„ nahrávka“ nebo„ audiozáznam“). Následně se dne 7. 4. 2020 uskutečnila schůzka statutárního zástupce žalované, žalobkyně a otce žáka, který předmětný incident ohlásil žalované. Žalovaná popřela, že by v průběhu této schůzky neměla žalobkyně možnost vyjádřit se k okolnostem Hodiny ČJ. Dne 2. 5. 2022 žalovaná dala žalobkyni Výpověď podle ust. § 52 písm. g) ZP, a to z výše uvedeného důvodu, tj. že během Hodiny ČJ sdělovala žákům nepravdivé informace vztahující se k válečnému konfliktu na území Ukrajiny, kdy mimo jiné uváděla, že ruské obyvatelstvo bylo v oblasti [anonymizováno] a [anonymizováno] Ukrajinou, ukrajinskými nacistickými skupinami, trvale a stále likvidováno; zpochybňovala význam a závažnost konfliktu, kdy uváděla, že v [anonymizováno] se„ nic neděje“; a nepřímo označovala za původce konfliktu nikoliv Ruskou federaci, ale Evropu a Ukrajinu (tj. přímou oběť ruské válečné agerese), když uváděla, že Ukrajina se měla v roce 2014 v rámci tzv. [anonymizováno] dohody zavázat, že nevstoupí do NATO a že se vzdá jaderných zbraní výměnou za 900 000 000 dolarů, což nesplnila, když se začala usilovat o vstup do NATO a„ začala jaderné zbrojení“. Dle žalované jsou tyto informace v naprostém rozporu se skutečností a zjevně nepravdivá jsou i tvrzení ve vztahu k České televizi, kdy k námitce žákyně, že ve zprávách na ČT 1, kde mají„ zakázáno lhát“, byly záběry z [anonymizováno], kde hořelo, výslovně uvedla, že„ ČT 1 nepatří státu“ a dále, že„ ČT 1 patří do skupiny médií, které jsou vázány na milionáře nebo miliardáře [anonymizováno]“. K tomu žalovaná poukázala na to, že ČT 1 jakožto televizní vysílací kanál spadá pod veřejnoprávní subjekt Česká televize zřízený zákonem č. 483/1991 Sb., o české televizi, a nemůže tak jít o médium vlastněné či jinak„ vázané“ na jakýkoliv subjekt soukromého práva. Za účelové žalovaná označila žalobní tvrzení o tom, že„ informace sdělované žalobkyní nebyly žákům podávány tak, že pouze tyto informace jsou pravdivé“ a že žalobkyně usilovala toliko o to„ aby žáci pochopili, že informace mají čerpat z různých stran a různých zdrojů“. Dle žalované totiž žalobkyně po celou dobu nahrávky zpochybňovala relevantní námitky žáků a jednoznačně prosazovala jí tvrzené výroky jako jedinou pravdivou variantu. Navíc tak učinila z žákům nadřízené pozice vyučujícího, tedy jako morální autorita, vzor, a u dětí mladších patnácti let s nedostatečně rozvinutou schopností kritického myšlení. Za nepřípustné žalovaná označila, aby pedagog hlásal na svých hodinách svým žákům, kteří se do velké míry nemohou bránit, lži a výmysly, které podporují jen ty nejnižší pudy, jako jsou agrese, závist a nenávist, a to namísto toho, aby je vedl k úctě k životu, svobodě a demokracii. Dle žalované je tak naprosto zřejmé, že žalobkyně není s to vykonávat práci pedagogického pracovníka a zároveň, že po žalované jednoznačně nelze spravedlivě požadovat, aby jí nadále zaměstnávala. Uvedené jednání žalovaná kvalifikovala jako porušení pracovních povinností dle § 2 odst. 1, 2 a § 22b školského zákona, s tím, že žalobkyně se rovněž dopustila porušení ŠVP coby interního předpisu žalované, neboť v žádném případě nevedla žáky k vyvozování jejich vlastních závěrů ani žáky neučila práci s informačními zdroji, věrohodnost informací či schopnosti diskuse. Dle žalované tak byla Výpověď dána oprávněně, neboť žalobkyně se dopustila závažného porušení cit. právních předpisů vztahujících se k jí vykonávané práci, neboť její projev na Hodině ČJ byl v rozporu se zásadami a cíli vzdělávání v ČR., jejichž prioritou je zájem na řádném vzdělávání dětí. Pro úplnost žalovaná doplnila, že předmětný incident je také vyšetřován PČR a aktuálně pro něj byla žalobkyně obviněna z možného spáchání trestného činu. Žalovaná s odkazem na konkretizovanou judikaturu odmítla, že by Výpověď nebyla dostatečně skutkově vymezena a audiozáznam je nepoužitelný důkazní prostředek. Řadu dalších žalobních tvrzení označila žalovaná za nesouvisející s předmětem řízení, a to tvrzení žalobkyně, že žalovaná„ zapříčinila mediální kampaň“, v rámci které mělo docházet k poškozování práv žalobkyně; že mělo dojít k udělení důtky třídního učitele žákyni, která v lednu 2022 upozornila na porušování školního řádu u žalované, zatímco za pořízení předmětné nahrávky žák postižen nebyl; a že před podáním Výpovědi žalovaná žalobkyni sdělila, že jí nebude přidělována práce pro překážku na straně zaměstnavatele, když se současně podanou žalobou nedomáhá nároku na vyplacení jakékoliv neuhrazené části platu, pro jehož posouzení by tato otázka mohla být rozhodná. Žalovaná závěrem zopakovala, že Výpověď byla dána paní žalobkyni proto, že sdělovala žákům zcela zjevně a evidentně nepravdivé a lživé informace, a to z pozice pedagožky.

3. Při jednání soudu účastníci učinili nesporným, že dne 14. 6. 2016 uzavřeli pracovní smlouvu ve znění dodatku ze dne 25. 4. 2017, na jejímž základě byl založen pracovní poměr žalobkyně u žalované na dobu neurčitou na pozici učitel II. stupně. Dne 5. 4. 2022 žalobkyně vyučovala ve třídě 8. A nezletilé žáky na Hodině ČJ, přičemž v rozsahu cca 18 minut byl zachycen průběh této výuky na mobil jedné z nezletilých žákyň. Poté se dne 7. 4. 2022 konala mezi účastníky schůzka, za přítomnosti rodiče jednoho z nezletilých žáků 8. A, při níž bylo žalobkyni ze strany žalované oznámeno, aby se nadále již do práce nedostavovala, a od této doby dosud nebyl žalobkyni umožněn výkon práce u žalované. Následně dne 2. 5. 2022 žalovaná sepsala dopis, obsahující výpověď z pracovního poměru žalobkyně u žalované, který žalobkyně obdržela dne 4. 5. 2022 a na který reagovala dopisem ze dne 7. 5. 2022, v němž žalované oznámila, že s výpovědí nesouhlasí a že trvá na dalším zaměstnávání. Při tomto jednání žalobkyně potvrdila, že Hodiny ČJ se účastnila i ukrajinská žákyně, která uměla výborně česky.

4. Provedeným dokazování bylo prokázáno, a to pracovní smlouvou ze dne 14. 6. 2016 a jejího Dodatku č. 2 ze dne 25. 4. 2017, že v pracovní smlouvě uzavřené účastníky dne 14. 6. 2016 byl sjednán nástup žalobkyně do práce dne 1. 8. 2016, žalobkyně byla zařazena na pracovní pozici učitele II. stupně s místem výkonu práce shodným se sídlem žalované, pracovní poměr byl sjednán na dobu určitou do 31. 8. 2017 se zkušební lhůtou tři měsíce, přičemž cit. dodatkem č. 2 byl prodloužen na dobu neurčitou. V pracovní smlouvě se žalobkyně zavázala dodržovat všechny podmínky této smlouvy i jejích příloh, konat práci osobně, řádně a svědomitě, odborně a plně využívat pracovní dobu; dodržovat pracovní a organizační řád, předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a další předpisy, které se vztahují na výkon její práce.

5. Dopisem ze dne 7. 4. 2022 žalovaná oznámila žalobkyni, že podle § 209 odst. 1 ZP nemůže žalobkyně dále vykonávat práci učitele u žalované z důvodu překážky na straně zaměstnavatele s tím, že tato překážka nastává s okamžitou platností, tedy od 8. 4. 2022 a bude ukončena po jednání 19. 4. 2022. Současně vyzvala žalobkyni, aby se dne 19. 4. 2022 dostavila k dalšímu jednání (viz dopis ze dne 7. 4. 2022). Podáním ze dne 13. 4. 2022 právní zástupkyně žalobkyně, [anonymizováno] [jméno] [příjmení], sdělila žalované, že žalobkyně se nachází v pracovní neschopnosti, žádala vysvětlení, z jakého důvodu jí bylo nařízeno, aby nadále nedocházela do zaměstnání; v čem mají spočívat překážky v práci na straně zaměstnavatele; v čem mají spočívat závažné skutečnosti související s výkonem práce žalobkyně; zda a jak bylo s dotčeným žákem kázeňsky řešeno porušení školního řádu (nahrávka); a dále požádala o předání zvukové nahrávky pořízené dne 5. 4. 2022 při Hodině ČJ na mobil jedním ze žáků třídy 8. A (viz podání ze dne 13. 4. 2022 a doručenka datové zprávy ze dne 19. 4. 2022). Na to reagoval právní zástupce žalované podáním ze dne 2. 5. 2022, adresovaným právní zástupkyni žalobkyně, v němž sdělil, že s ohledem na dočasnou pracovní neschopnost žalobkyně jsou jakékoliv otázky ve vztahu k překážkám na straně zaměstnavatele a důvodům, proč bylo žalobkyni sděleno, aby do zaměstnání již nedocházela, bezpředmětné; že žalobkyně nemá žádný právní nárok na sdělení, zda bylo či nikoliv s žákem řešeno případné porušení školního řádu, a že nemá rovněž ani nárok na poskytnutí předmětné nahrávky, tudíž jí žalovaná neposkytne. V tomto podání žalovaná rovněž odmítla jakýkoliv údajný zásah do osobnostních práv žalobkyně a sdělila jí, že žalobkyně nevystupovala soukromě, ale v rámci svého zaměstnání (viz podání ze dne 2. 5. 2022).

6. Výpovědí z pracovního poměru, datovanou dnem 2. 5. 2022 a nesporně doručenou žalobkyni dne 4. 5. 2022, bylo prokázáno, že žalovaná coby zaměstnavatel dala žalobkyni coby zaměstnanci výpověď z pracovního poměru pro závažné porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k žalobkyní vykonávané práci, jehož se žalobkyně dopustila tím, že dne 5. 4. 2022 při Hodině ČJ vedla s žáky diskusi na téma právě probíhajícího válečného konfliktu mezi Ruskou federací a Ukrajinou na území Ukrajiny, při níž žákům sdělila mimo jiné následující informace: a)„ ti Rusové byli v té oblasti [anonymizováno] a [anonymizováno] zabíjeni, likvidováni jenom proto, že to byli Rusové, jo. A byli likvidováni vlastně opravdu ukrajinskými nacistickými skupinami tak, že se zatloukly dveře do baráku, ten barák se zapálil, stáhli se ti lidé za živa z kůže, vraždili se děti atd. A probíhalo to neustále od roku 2014. Čili ruské obyvatelstvo bylo v oblasti [anonymizováno] a [anonymizováno] Ukrajinou, ukrajinskými nacistickými skupinami, trvale a stále likvidováno.“ (dále také jen„ výrok a“), b) Ukrajina v roce 2014 tzv. [příjmení] dohodou slíbila [příjmení] a dostala za to 900 miliard dolarů, že nikdy nevstoupí do NATA a že se vzdá jaderných zbraní. Znovu podotýkám za 900 miliard dolarů. Ta dohoda byla sepsána v Minsku. 2016 neměla Ukrajina z těch 900 miliard dolarů ani hřivnu, neměla ani dolar, neměla nic, začala se ucházet o členství do NATA a začala vyrábět nebo začala opět zbrojit, začala jaderné zbrojení“ (dále také jen„ výrok b“), c)„ Když se podíváš na [anonymizováno]. Najdete tam v [anonymizováno] prachobyčejnou, co jsou kamery z města. Mě včera zrovna … já jsem to tedy smazala, shodou okolností došel obrázek současného [anonymizováno]. Jako nic se tam neděje, jo.“ (dále také jen„ výrok c“), d)„ Komu patří média? Komu patří ČT 1? ČT 1 nepatří státu. Kdo na to má? ČT 1 není státní televize. Prosím tě, ČT 1 patří do skupiny médií, které jsou vázány na milionáře, nebo miliardáře [anonymizováno], jo? A o tom víme přesně, komu ten je poplatný. Kdo platí jo?“ (dále také jen„ výrok d“). Ve Výpovědi žalovaná mimo jiné dále uvedla, že tyto informace, jakož i řada dalších sdělení, které v Hodině ČJ žalobkyně sdělila žákům, jsou zcela nepravdivá a lživá, odporují skutečnostem vyplývajícím z písemných dokumentů, očitých svědectví, nezávislých televizních či rozhlasových reportáží, a zpochybňují válečné zločiny páchané na občanech Ukrajiny; řada sdělení je zcela vymyšlená a neodpovídá historicky doloženým faktům; v rámci hodiny neproběhlo nic, co by se dalo považovat za výuku českého jazyka. Toto popsané jednání žalovaná označila ve Výpovědi za zcela nepřijatelné, v rozporu s právními předpisy a ohrožující vývoj žáků i zájmy zaměstnavatele, a o to závažnější, neboť žalobkyně takto postupovala za přítomnosti žákyně ukrajinské národnosti. Ve výpovědi žalovaná citovala § 2 odst. 1 a 2 a § 22b školského zákona, která dle jejího názoru žalobkyně porušila, a dále ust. § 301 písm. c) a d) ZP, podle něhož je žalobkyně povinna dodržovat právní předpisy vztahující se k jí vykonávané práci a nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele s tím, že právě vystoupení a obsah tvrzení žalobkyně prezentovaných v Hodině ČJ zcela odporuje výše uvedeným ustanovením školského zákona a ZP. Dále zde uvedla, že by popsané jednání žalobkyně mohlo naplňovat skutkovou podstatu trestného činu dle § 403 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník. Současně upozornila, že jednání žalobkyně je mimo jiné zaznamenáno na audiozáznamu. Dále kvalifikovala popsané jednání žalobkyně jako závažné porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k žalobkyní vykonávané práci, a z tohoto důvodu s ní podle ust. § 52 písm. g) ZP rozvázala pracovní poměr. Výpověď obsahuje upozornění na délku výpovědní doby dva měsíce.

7. Dopisem žalobkyně ze dne 6. 5. 2022 bylo prokázáno, že žalobkyně oznámila žalované, že nesouhlasí s žalovanou použitým důvodem pro ukončení pracovního poměru žalobkyně a že Výpověď, která ji byla doručena dne 4. 5. 2022, považuje za neplatnou a trvá na dalším zaměstnávání. Uvedené oznámení zaměstnance žalobkyně předala k poštovní přepravě dne 7. 5. 2022 (viz podací lístek ze dne 7. 5. 2022).

8. Dopisem ze dne 23. 5. 2022, adresovaným žalobkyni, žalovaná oznámila žalobkyni, že dnem 23. 5. 2022 žalobkyně nastupuje na překážku v práci ze strany zaměstnavatele do odvolání (viz dopis žalované ze dne 23. 5. 2022).

9. Rámcovým vzdělávacím programem (RVP), stanovícím základní požadavky ze strany státu na výuku, bylo prokázáno, že na konci základního vzdělávání se žáci v Komunikační a slohové výchově učí vnímat a chápat různá jazyková sdělení, rozhodovat se na základě přečteného nebo slyšeného textu, analyzovat jej a kriticky posoudit jeho obsah. V souvislosti s tím rozpoznávat manipulativní komunikaci v masmédiích a zaujímat k ní kritický postoj. Při vyhledávání informací a komunikace žák ověřuje věrohodnost informací a informačních zdrojů, posuzuje jejich závažnost a vzájemnou návaznost.

10. Školní vzdělávacím programem žalované bylo prokázáno, že v jeho bodě 2.5 (Výchovné a vzdělávací strategie v části nazvané„ Kompetence k učení“) je vymezena společná strategie mimo jiné tak, že„ při projektech učíme žáky využívat různých forem získávání informací (encyklopedie, internet, noviny a časopisy, knihy), rozvíjíme schopnost žáků orientovat se v množství informací a vedeme žáky k vyvozování závěrů“, a v bodě 4.1 (Vyučovací předměty) je pro český jazyk mimo jiné uvedeno, že„ důraz jednoznačně klademe na práci s textem, uvádění věcí do souvislostí a organizování poznatků různého druhu; učíme žáky vyhledat zásadní informace, roztřídit je a porozumět jim; dále soustředíme se na dostatek informačních zdrojů a učíme žáky posuzovat věcnou hodnotu a věrohodnost informací z různých zdrojů a rozlišovat mezi literární fikcí a skutečností; učíme žáka účastnit se diskuzí a vyjadřovat vlastní názor. Podrobný obsah učiva je uveden v přílohách, kdy pro český jazyk - 3. období se jedná o přílohu 3, kde je u učiva pro osmý ročník uvedeno, že v rámci slohu je pozornost zaměřena na kritické čtení a vnímání mediálních sdělení a interpretaci vztahu mediálních sdělení a reality. Až v rámci učiva pro 9. ročník se pak výuka zaměřuje v rámci praktických útvarů na to, aby se žák orientoval v tisku, rozpoznával manipulativní komunikaci v masmédiích, zaujímal k informacím kritický postoj (viz příloha pod označením Český jazyk a literatura - 3. období)

11. Audiozáznamem, zachycující průběh výuky Hodiny ČJ ve třídě 8. A dne 5. 4. 2022 v délce 18.28 minut, provedeným k důkazu soudem při jednání dne 27. 2. 2023, ve spojení s písemným přepisem této nahrávky, který odpovídá jejímu zvukovému obsahu, bylo prokázáno, že žalobkyně coby vyučující pedagog při Hodině ČJ pronesla výroky a) až d) uvedené ve Výpovědi. Audiozáznam počíná v okamžiku, kdy žalobkyně popisuje vznik samostatných republik po rozpadu SSSR, následuje další cca pětiminutový monolog žalobkyně (do času cca 6:10 min. záznamu), při němž žákům sděluje mimo jiné i výroky a) a b). Poté počíná dialogická část záznamu sestávající z dotazů a reakcí, v jejímž průběhu (do času cca 8:25 min. záznamu) žalobkyně pronáší výroky c) a d), postupně přechází komunikace žalobkyně se žáky o situaci na Ukrajině a širších souvislostech (včetně žalobkyní označeného ČT 1 coby média napojeného a prezentujícího zájmy soukromé osoby) do hlučné výměny názorů, a v samotném závěru nahrávky (od času 17:11 min.) doporučuje žalobkyně žákům, aby si informace zjišťovali a ověřovali z nezávislých médií, např. protiproudu. V rámci interakce s žáky se žalobkyně snaží přesvědčit žáky o relevantnosti jí podávaných údajů, ovlivnit či změnit jejich postoj k danému tématu. Z obsahu záznamu plyne, že nezletilým žákům předkládá svůj pohled (osobní názor) na historické i současné dění na Ukrajině jako fakt (jen zčásti podpořený pravdivými historickými skutečnostmi - rozpad SSSR, vznik samostatných republik, nepokoje v oblastech Ukrajiny hraničících s Ruskou federací, vznik [anonymizováno] dohod), kterému mají děti uvěřit, a reálně je nevede k výuce mediální gramotnosti, což prokazuje závěrečná část záznamu (od času 16:50 min.), z níž plyne absolutní nepochopení žáků o smyslu vedení této hodiny ze strany žalobkyně a konstatace jedné ze žákyň, že v této hodině žádné informace nenašli a pouze převzali názor učitelky. Nesouhlas, resp. frustrace žáků s obsahem a formou žalobkyní předávaných informací ze zvukového záznamu rovněž vyplývá (15:06, 15:16., 15:26 min.). Z nahrávky dále plyne, že žalobkyně v průběhu této hodiny nijak nevedla žáky k výuce jí proklamovaných dovedností, uváděných v žalobě, tj. neprovedla hodnocení předávaných údajů tak, aby se žáci dokázali zorientovat v dostupných informacích, nevedla je k vyvozování jejich vlastních závěrů, neučila je práci s informačními zdroji, ani neprovedla posouzení věrohodnosti jí předávaných informací. Pouze jim předávala svá tvrzení, stroze odmítala informace žáků získané z ČT 1, a opakovaně jim sdělovala, aby informace nečerpali jen z veřejnoprávních médií (které jejich zpochybňováním odmítala), ale i z jiných zdrojů, např. z webu Protiproud. V rámci této hodiny, zaměřené na sloh, s nimi tedy neprobrala vnímání mediálních sdělení a interpretaci vztahu mediálních sdělení a reality, což je u tohoto vyučovacího předmětem náplní obsahu učiva pro 8. ročník. Z obsahu audiozáznamu dále plyne, že během Hodiny ČJ žalobkyně přednášela na dané téma další údaje, které žalovaná ve Výpovědi subsumovala pod tzv.„ řadu dalších sdělení“, které však soud dále nehodnotil, neboť tyto jednak nebyly žalovanou ve Výpovědi konkretizovány, a jednak dostačující pro skutkový závěr byly výroky a) a ž d) uvedené ve Výpovědi a samotný způsob vedení výuky žalobkyní. Průběh audiozáznamu není vytržen z kontextu celé Hodiny ČJ, jak namítala žalobkyně, ale odpovídá průběhu Hodiny ČJ, neboť navazuje na nezachycenou úvodní část hodiny, v níž (jak sama popsala žalobkyně ve svých žalobních skutkových tvrzení), nejdříve sdělila žákům, že Hodina ČJ bude věnována práci s informacemi a že jim přednese údaje, které získala z různých zdrojů a které jim pak poskytovala (viz monologická část do cca 6:10 min. audiozáznamu), a končí sdělením, aby si žáci zjišťovali informace z různých zdrojů, což i dle samotné žalobkyně představoval prakticky závěr této hodiny (dle žalobkyně hodinu ukončila s tím, že žáci mají číst s porozuměním).

12. Audiozáznam byl podroben Odbornému vyjádření [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] z katedry ruských a východoevropských studií IMS FSV UK ze dne 23. 10. 2022, které s odkazem na konkretizovanou odbornou literaturu zhodnotilo všechny čtyři výroky žalobkyně explicitně uvedené ve Výpovědi za nepravdivé, směřující a sloužící k podpoře cílů ruského informačně psychologického válčení v kontextu probíhající ozbrojené kampaně proti Ukrajině (viz Odborné vyjádření [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] ze dne 23. 10. 2022).

13. Způsob vedení výuky na Hodině ČJ a výklad tvrzení žalobkyně při této hodině se zaměřením na prezentaci informací ze strany žalobkyně žákům na II. stupni ZŠ byl, dle audiozáznamu a jeho přepisu s využitím odborné literatury, taktéž podroben Odbornému vyjádření z oboru sociální a společenské vědy Fakultou sociálních věd, které bylo zpracováno dne 9. 9. 2022 [anonymizována tři slova] [jméno] [příjmení], [anonymizována tři slova] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] se závěrem, že žalobkyně coby pedagožka se pokoušela ovlivnit názory žáků, přičemž k tomu využila informace z dezinformačních a neověřitelných zdrojů. Ve výkladu účelově použila prvky persvaze ve snaze přesvědčit žáky o pravdivosti jí prezentovaných tvrzení a nepřipustila rovnocennou diskuzi o fakticitě výkladu. Persvaze (přesvědčení a ovlivnění) byla primárním typem komunikace, žalobkyně použila persvazi apelující jak na emoce žáků (např. popisy hrůz války), tak persvazivní prvky apelující na rozumovou složku, tedy zdánlivě působící racionálně („ objektivita“ informací). Celkový charakter promluvy zdůrazňuje dominanci a autoritu prezentujícího (viz Odborné vyjádření FSV [anonymizováno] [ulice] ze dne 9. 9. 2022).

14. Výše uvedeným důkazy (body 11. až 13. rozsudku) bylo tedy vyvráceno tvrzení žalobkyně, že podstatou a smyslem Hodiny ČJ byla sdělení a snaha žalobkyně vést žáky k tomu, aby se dokázali orientovat v dostupných informacích, které mají vyhledávat z různých zdrojů, že jim nenutila závěr o pravdivosti jí předkládaných informací, a že cílem této hodiny bylo rozvíjet schopnost kritického myšlení žáků (což je navíc obsahem učiva až pro 9. ročník). Naopak jimi bylo prokázáno, že z autoritativní pozice vyučujícího pedagoga, metodou přesvědčování a ovlivňování coby primárně zvoleným typem komunikace, předkládala nezletilým žákům nepravdivé informace týkající se válečného konfliktu na Ukrajině a úlohy ČT 1 coby veřejnoprávního média, ve snaze přesvědčit žáky o relevantnosti jí podávaných údajů, ovlivnit či změnit jejich postoj k danému tématu, aniž by je reálně vedla k výuce mediální gramotnosti, jak tuto vyučovací hodinu žalobkyně sama prezentovala.

15. Školním řádem žalované, směrnice [číslo] vydaným dne 26. 8. 2020 a platným dne 1. 9. 2020, bylo prokázáno, že žák nesmí ve škole používat mobil, a to ani jako kalkulačku (viz čl. 2 - Režim školy, odrážka pátá).

16. Usnesením PČR ze dne 13. 1. 2023, č. j. KRPA-126931-57/TČ-2022, bylo prokázáno, že po dání Výpovědi, byla žalobkyně obviněna ze spáchání přečinu popírání, zpochybňování a ospravedlňování genocidia podle ust. § 405 trestního zákoníku, jehož se měla dopustit mimo jiné i výroky a) a b) pronesenými žalobkyní při Hodině ČJ, uvedenými ve skutkovém odůvodnění podané Výpovědi s tím, že těmito tvrzeními veřejně zpochybňuje válečné zločiny nebo zločiny proti míru páchané ze strany Ruska vůči Ukrajině.

17. Z ostatních provedených důkazů již soud nezjistil žádné podstatné skutečnosti pro rozhodující skutková zjištění a právní závěry v projednávané věci, a proto je dále nehodnotil.

18. Soud dalšími důkazy řízení nedoplňoval, již provedené považoval za dostatečné k náležitému zjištění skutkového stavu potřebného pro rozhodnutí věci, když provedení dalších navrhovaných důkazů by nemohlo přispět k objasnění skutkového stavu jiným způsobem, než byl dosud provedeným dokazováním objasněn. Soud proto při jednání dne 27. 2.2023 z důvodu nadbytečnosti zamítl zbylé důkazní návrhy účastníků (novinové články, výslechy reportérů, rozhodnutí Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, zprávy Institutu pro studium války coby americké neziskové organizace atd.), a z důvodu nerozhodnosti návrh žalobkyně na provedení svědeckých výslechů kolegů žalobkyně, [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení], neboť skutečnosti, ke kterým se měli jmenovaní svědci vyjadřovat (zda žalobkyně byla či nikoliv oblíbená u žáků, a zda se svými kolegy na pracovišti měla či nikoliv dobré a nekonfliktní vztahy), nejsou pro rozhodnutí v této věci rozhodující.

19. Na základě nesporných prohlášení účastníků a provedeného dokazování lze tedy o skutkovém stavu věci učinit závěr, podle kterého byl pracovní poměr žalobkyně u žalované na pozici učitele II. stupně ZŠ sjednán písemnou pracovní smlouvou, ve znění jejího dodatku, na dobu neurčitou. Dne 5. 4. 2022 žalobkyně vyučovala ve třídě [anonymizována dvě slova] nezletilé žáky na Hodině ČJ, přičemž v rozsahu cca 18 minut byl zachycen průběh této výuky na mobil jednoho z žáků, ač interní přepis žalované (Školní řád) používání mobilu v ZŠ zakazuje. Při této hodině, v rámci výuky slohu, žalobkyně metodou přesvědčování a ovlivňování (persvaze) sdělovala žákům nepravdivá tvrzení, uvedená pod výroky a) až d) podané Výpovědi, v rámci interakce s žáky se je pak snažila přesvědčit o relevantnosti těchto svých údajů, resp. ovlivnit či změnit jejich postoj k jí zvolenému tématu aktuálního válečného konfliktu na Ukrajině. Stroze odmítala informace žáků čerpané z veřejnoprávního média (ČT 1), které zásadně zpochybňovala, odkazovala žáky na jiné zdroje, výslovně na web Protiproud. Žáky nevedla k mediální gramotnosti, konkrétně k dovednostem uváděným pro učivo 8. ročníku ve ŠVP (vnímání mediálních sdělení a interpretace vztahu mediálních sdělení a reality), žákům pouze předávala svůj pohled a názor k danému tématu. Předmětný audiozáznam se dostal do dispozice žalované, dne 7. 4. 2022 se uskutečnila schůzka účastníků za přítomnosti rodiče jednoho ze žáků 8. A, a následně dne 2. 5. 2022 žalovaná, pro chování žalobkyně při Hodině ČJ, sepsala dopis, obsahující výpověď z pracovního poměru žalobkyně u žalované dle ust. § 52 písm. g) ZP pro závažné porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k žalobkyní vykonávané práci (jak je dále podrobně popsáno pod bodem 6. rozsudku). Výpověď byla žalobkyni doručena dne 4. 5. 2022 a žalobkyně na ni reagovala dopisem ze dne 7. 5. 2022, v němž žalované oznámila, že s Výpovědí nesouhlasí a trvá na dalším zaměstnávání.

20. Podle ust. 2 odst. 1 písm. e) školského zákona, vzdělávání je založeno na zásadách svobodného šíření poznatků, které vyplývají z výsledků soudobého stavu poznání světa a jsou v souladu s obecnými cíli vzdělávání.

21. Podle ust. 2 odst. 2 písm. a), c), a f) školského zákona jsou obecnými cíli vzdělávání, mimo jiné, zejména a) rozvoj osobnosti člověka, který bude vybaven poznávacími a sociálními způsobilostmi, mravními a duchovními hodnotami pro osobní a občanský život, výkon povolání nebo pracovní činnosti, získávání informací a učení se v průběhu celého života, c) pochopení a uplatňování zásad demokracie a právního státu, základních lidských práv a svobod spolu s odpovědností a smyslem pro sociální soudržnost, f) poznání světových a evropských kulturních hodnot a tradic, pochopení a osvojení zásad a pravidel vycházejících z evropské integrace jako základu pro soužití v národním a mezinárodním měřítku.

22. Podle ust. § 22b písm. a) a d) školského zákona je pedagogický pracovník povinen vykonávat pedagogickou činnost v souladu se zásadami a cíli vzdělávání; svým přístupem k výchově a vzdělávání vytvářet pozitivní a bezpečné klima ve školním prostředí a podporovat jeho rozvoj.

23. Podle ust. § 48 odst. 1 písm. a) ZP pracovní poměr může být rozvázán jen dohodou, výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době.

24. Podle ust. § 50 odst. 4 ZP, dá-li zaměstnavatel zaměstnanci výpověď (§ 52), musí důvod ve výpovědi skutkově vymezit tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným důvodem. Důvod výpovědi nesmí být dodatečně měněn.

25. Podle ust. § 52 písm. g) ZP, zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď, jsou-li u zaměstnance dány důvody, pro které by s ním zaměstnavatel mohl okamžitě zrušit pracovní poměr, nebo pro závažné porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci; pro soustavné méně závažné porušování povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci je možné dát zaměstnanci výpověď, jestliže byl v době posledních 6 měsíců v souvislosti s porušením povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci písemně upozorněn na možnost výpovědi.

26. Podle ust. § 301 písm. c) ZP, jsou zaměstnanci povinni dodržovat právní předpisy vztahující se k práci jimi vykonávané; dodržovat ostatní předpisy vztahující se k práci jimi vykonávané, pokud s nimi byli řádně seznámeni.

27. Podle ust. § 301 písm. d) ZP jsou zaměstnanci povinni, mimo jiné, nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele.

28. Podle ust. § 69 odst. 1 věta první ZP, dal-li zaměstnavatel zaměstnanci neplatnou výpověď nebo zrušil-li s ním zaměstnavatel neplatně pracovní poměr okamžitě nebo ve zkušební době, a oznámil-li zaměstnanec zaměstnavateli bez zbytečného odkladu písemně, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával, jeho pracovní poměr trvá i nadále a zaměstnavatel je povinen poskytnout mu náhradu mzdy nebo platu.

29. Podle ust. § 72 ZP neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo dohodou může jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním.

30. Podle ust. § 86 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „o. z.“), nikdo nesmí zasáhnout do soukromí jiného, nemá-li k tomu zákonný důvod. Zejména nelze bez svolení člověka narušit jeho soukromé prostory, sledovat jeho soukromý život nebo pořizovat o tom zvukový nebo obrazový záznam, využívat takové či jiné záznamy pořízené o soukromém životě člověka třetí osobou, nebo takové záznamy o jeho soukromém životě šířit. Ve stejném rozsahu jsou chráněny i soukromé písemnosti osobní povahy.

31. Podle ust. 88 odst. 1 a 2 o. z. svolení není třeba, pokud se podobizna nebo zvukový či obrazový záznam pořídí nebo použijí k výkonu nebo ochraně jiných práv nebo právem chráněných zájmů jiných osob. Svolení není třeba ani v případě, když se podobizna, písemnost osobní povahy nebo zvukový či obrazový záznam pořídí nebo použijí na základě zákona k úřednímu účelu nebo v případě, že někdo veřejně vystoupí v záležitosti veřejného zájmu.

32. Po právním zhodnocení skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že včasně podaná žaloba dle ust. § 72 ZP, v níž žalobkyně ve smyslu § 69 odst. 1 ZP oznámila žalované, že s výpovědí nesouhlasí a trvá na dalším zaměstnávání, není důvodná. V řízení bylo prokázáno, že pracovní poměr žalobkyně u žalované byl založen platnou písemnou pracovní smlouvou ze dne 14. 6. 2016, obsahující všechny podstatné náležitosti dle ust. § 34 ZP, přičemž prodloužen byl na dobu neurčitou dodatkem ze dne 24. 5. 2017 dle ust. § 40 ZP. Žalobkyně byla přijata na pozici učitele II. stupně ZŠ, tedy k výuce nezletilých žáků, které vyučovala i dne 5. 4. 2022 ve třídě [anonymizována dvě slova] na Hodině ČJ, zaměřené na sloh a prezentované žalobkyní jako výuka mediální gramotnosti. V průběhu této hodiny však v rozporu s ust. § 22b písm. a) a d) školského zákona závažně porušila své povinnosti pedagogického pracovníka vykonávat pedagogickou činnost v souladu se zásadami a cíli vzdělávání (vyjmenovanými v § 2 odst. 1 písm. e) a § 2 odst. 2 písm. c) školského zákona), a svým přístupem k výchově a vzdělávání vytvářet pozitivní a bezpečné klima ve školním prostředí a podporovat jeho rozvoj. Podle ust. § 2 odst. 1 písm. e) školského zákona je vzdělávání založeno mimo jiné na zásadě svobodného šíření poznatků, které vyplývají z výsledku soudobého stavu poznání světa a jsou v souladu s obecnými cíli vzdělávání. Podle odstavce 2 písm. a), c) a f) téhož zákonného ustanovení jsou obecným cílem vzdělávání mimo jiné a) rozvoj osobnosti člověka, který bude vybaven poznávacími a sociálními způsobilostmi, mravními a duchovními hodnotami pro osobní a občanský život, výkon povolání nebo pracovní činnosti, získávání informací a učení se v průběhu celého života, c) pochopení a uplatňování zásad demokracie a právního státu, základních lidských práv a svobod spolu s odpovědností a smyslem pro sociální soudržnost, f) poznání světových a evropských kulturních hodnot a tradic, pochopení a osvojení zásad a pravidel vycházejících z evropské integrace jako základu pro soužití v národním a mezinárodním měřítku. Tato zákonná ustanovení, jakož i interní předpisy žalované, vztahující se k práci žalobkyně (tj. ŠVP a jeho přílohu pod označením Český jazyk a literatura - 3. období, obsahující náplň učiva pro předmětný 8. ročník ZŠ), žalobkyně při Hodině ČJ porušila závažným způsobem tím, že v průběhu této hodiny jako pedagožka, formou persvaze, sdělovala nezletilým žákům při výuce, prezentované jako hodina mediální gramotnosti, nepravdivá tvrzení (nerozhodno, zda úmyslně či z nedbalosti), obsažená pod výroky a) až d) podané Výpovědi, bez objektivního zdůvodnění zpochybňovala veřejnoprávní zpravodajství, projevovala se dalšími způsoby podrobně popsanými pod bodem 11. rozsudku. Žalobkyně sama prezentovala Hodinu ČJ jako výuku mediální gramotnosti, k mediální gramotnosti je však nevedla, když ve skutečnosti tuto hodinu využila pro přednes svých osobních názorů a postojů k situaci na Ukrajině, které prezentovala jako fakta, aniž by však odpovídala reálné skutečnosti. Tím porušila povinnosti dle ust. § 301 písm. c) ZP, spočívající v dodržování právních a ostatních předpisů (ŠVP) vztahujících se k jí vykonávané práci, jakož i ust. § 301 písm. d) ZP nejednat proti oprávněným zájmům žalované, kdy nepochybně oprávněným zájmem žalované je, aby její pedagogičtí pracovníci při výuce prezentované jako hodina mediální gramotnosti nepředkládali nezletilcům evidentně nepravdivé informace, resp. své osobní názory nemající oporu ve faktech a obsahově neodpovídaly propagandistickým výrokům. Po žalované tak nelze spravedlivě požadovat, aby žalobkyni nadále zaměstnávala, a jí daná Výpověď podle ust. § 52 písm. g) ZP pro závažné porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci, která je rovněž dostatečně určitě vymezena ve smyslu ust. § 50 odst. 4 ZP, je důvodná. V kontextu výše uvedeného nelze tuto Výpověď považovat ani za nepřiměřený postup žalované. S ohledem na závažnost porušení povinností žalobkyně, popsaných shora, soud považoval za nerozhodné v této věci žalobní tvrzená o oblíbenosti žalobkyně u žáků, o jejích nekonfliktních vztazích s kolegy na pracovišti žalované, případně to, že v minulosti nebyly vůči výuce žalobkyně vzneseny žalovanou žádné výhrady.

33. Nedůvodnou je námitka žalobkyně o nepřípustnosti či nezákonnosti audiozáznamu coby důkazního prostředku, který byl pořízen bez souhlasu žalobkyně a v rozporu se Školním řádem žalované, když použití mobilu jako prostředku k vytvoření nahrávky jedním ze žáků skutečně zakazoval článek 2 Školního řádu žalované. Nicméně Školní řád přestavuje interní předpis žalované, nikoliv obecně závazný právní předpis, a tudíž jeho porušení nemá za následek nezákonnost pořízení nahrávky. Audiozáznam byl pořízen při výkonu povolání žalobkyně, nikoliv při její soukromé aktivitě, a je tudíž rovněž přípustným důkazním prostředkem v souladu s např. rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 11. 5. 2005, sp. zn. 30 Cdo 64/2004 nebo nálezy Ústavního soudu ze dne 27. 2. 2018, sp. zn. II. ÚS 2299/17, či ze dne 9. 12. 2014, sp. zn. II. ÚS 1774/14. Jeho prostřednictvím byly bez pochyb prokázány skutečnosti, rozhodující pro toto řízení, a navíc skutečnosti veřejného zájmu, kterým je bezpochyby zájem na řádném vzdělávání dětí (srov. dále §§ 86 a 88 o. z.).

34. Ze všech výše uvedených důvodů soud shledal výpověď z pracovního poměru žalobkyně, učiněnou žalovanou dopisem ze dne 2. 5. 2022 a doručenou žalobkyni dne 4. 5. 2022, platným právním jednáním, a proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, a žalobu zamítl.

35. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“), když žalovaná měla ve věci plný úspěch. Její náklady řízení tvoří odměna za zastupování advokátem dle § 6 odst. 1, § 7 bod 5., § 9 odst. 3 písm. a) a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění (dále jen„ AT“), a to za 7 úkonů právní služby á 2 500 Kč (převzetí a příprava zastoupení, 2x další porada s klientem přesahující jednu hodinu dne 22. 7. 2022 a 16. 2. 2023, 2x písemné podání ve věci samé ze dne 27. 7. 2022 a 26. 10. 2022, 2 úkony za účast na jednání soudu dne 27. 2. 2023 přesahující dvě hodiny), 7 paušálních náhrad výdajů á 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT a DPH 21 % ve výši 4 116 Kč, tj. celkem náklady řízení ve výši 23 716 Kč (výrok II. rozsudku). Za uplatňovanou, v pořadí první, poradu s klientem přesahující jednu hodinu ze dne 30. 6. 2022 soud nepřiznal náhradu nákladů řízení, kterou žalovaná požadovala dle § 11 odst. 1 písm. c) AT, neboť předmětem této porady (vymezeným v písemném potvrzení o poradě s klientem z uvedeného dne) bylo převzetí právního zastoupení, seznámení se s obsahem žaloby a projednání dalšího postupu ve věci, tj. činnosti zahrnující první úkon právní služby - převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) AT, za který soud již žalované náhradu nákladů řízení přiznal. Úkon převzetí a příprava zastoupení dle cit. § 11 odst. 1 písm. a) AT je totiž složen ze dvou složek, tj. úkonu převzetí a přípravy a dále první porady, první poradu s klientem nelze účtovat zvlášť, a to bez ohledu na délku této porady (srov. rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 22. 12. 2000, čj. 16 Co 418/2000-33). Nejedná se tudíž o samostatný úkon právní služby, když první poradu lze subsumovat pod obsahovou součást převzetí věci, pročež AT přiznání odměny za úkon právní služby spočívající v první poradě s klientem samostatně (vedle převzetí věci) neumožňuje (AT přiznání odměny za právní úkon spočívající v první poradě s klientem přiznává dle § 11 odst. písm. b) AT tehdy, je-li klientovi zástupce nebo obhájce ustanoven soudem, což však není daný případ). V souladu s ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. soud přiznal náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalované.