11 C 237/2015

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Ladou Horákovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem osobní údaje zástupce o zaplacení částky 635 800 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 635 800 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 326 558 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se elektronicky podanou žalobou dne 12. 2. 2014 domáhala po žalované zaplacení částky 635 800 Kč podle ust. § 315 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen „o. s. ř.“), s odůvodněním, že žalovaná je poddlužníkem společnosti [právnická osoba], [IČO], dříve pod označením [právnická osoba], nyní [právnická osoba] v likvidaci (dále jen„ povinný“). Povinnému bylo vykonatelným soudním rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 19. 9. 2012, č. j. [číslo jednací], uloženo zaplatit žalobkyni částku 635 800 Kč a náklady řízení ve výši 86 184 Kč, dlužník však tyto částky dosud nezaplatil (dále také jen„ exekuční titul“). V následném exekučním řízení vydal pověřený soudní exekutor, na základě exekučního titulu, exekuční příkaz ze dne 13. 11. 2013, č. j. [číslo jednací] (dále také jen„ exekuční příkaz“), jehož předmětem je provedení exekuce přikázáním peněžité pohledávky povinného, kterou má povinný za žalovanou coby poddlužníkem, vyplývající z právního titulu náhrady škody způsobené vadami díla v rozsahu subdodavatelské činnosti poddlužníka při realizaci předmětu smlouvy o dílo [číslo] na dodávku a montáž zařízení úpravy vody uzavřené dne 18. 1. 2008 mezi žalobkyní jako objednatelem a povinným jako zhotovitelem (dále také jen„ smlouva o dílo“). Na tento doručený exekuční příkaz reagovala žalovaná odmítavě. Dle žalobních tvrzení došlo po uzavření smlouvy o dílo k vnitřní transformaci povinného, který zastavil realizaci poskytování vlastních služeb a tyto začala provádět žalovaná pod obchodní firmu [právnická osoba], posléze přejmenovaná na [název] [anonymizováno] (dříve [název] [příjmení]) spol. s. r. o., a nyní [název] [anonymizována tři slova]. K tomu žalobkyně poukázala na internetové stránky žalované, oddíl historie společnosti, v nichž je výslovně uvedeno„ V roce 2008 došlo ke změně vlastnických poměrů společnosti [právnická osoba] a [právnická osoba] Vznikla nová společnost [právnická osoba] s celorepublikovou působností, která byla začleněna do vyššího nadnárodního celku [název] [anonymizována dvě slova]. Vlastníkem je [právnická osoba] [anonymizována tři slova]. Společnost [název] v České republice se tak dostala do pozice společností s nejlepšími obchodními podmínkami, což má velmi zásadní vliv na cenovou politiku firmy.“ Dle žalobkyně tedy byla faktickým realizátorem zakázky dle smlouvy o dílo právě žalovaná, ovšem formálně z důvodů na straně žalované k cesi uzavřeného smluvního vztahu mezi žalobkyní a povinného na třetí subjekt, tedy na žalovanou, nedošlo. Smluvním partnerem žalobkyně tak zůstala i nadále společnost povinného, nicméně tento povinný si uzavřel vlastní subdodavatelský vztah se žalovanou. Dle žalobkyně byla stavba k montáži technologie připravena od 1. 1. 2009, ze strany povinného coby zhotovitele však docházelo k neustálým odkladům montáže technologie, které zástupce povinného [titul] [jméno] [příjmení] (současně bývalý jednatel žalované) zdůvodňoval problémy, jenž jemu a jeho pracovníkům měly vznikat v souvislosti s jinou akcí a tvrdil, že nejpozději do poloviny roku 2009 bude celé dílo dokončeno. Ač žalobkyně coby objednatel na základě vystavených zálohových faktur zaplatila cenu díla, dílo nebylo přes její opakované výzvy řádně dokončeno, neboť nebyly dodány některé komponenty díla (specifikované v žalobě), dále nebyly odstraněny vady díla (specifikované v žalobě) vzniklé vadným prováděním díla a bránící jeho řádnému užívání, a ani po několika upozorněních nebylo dílo řádným způsobem provedeno. Kromě výše uvedeného žalovaná jako subdodavatelský zhotovitel dále porušila podstatným způsobem další ujednání smlouvy o dílo, když nebylo provedeno spuštění úpravny do provozu a zaškolení obsluhy; nebyly předány potřebné dokumenty; neuskutečnila se řádná přejímka a spuštění celé bazénové technologie do provozu bez vad a nedodělků (předávací protokol); nebyla dodržena dodací lhůta - dodávka nebyla kompletní, podstatné části dodávky nebyly vůbec dodány nebo zprovozněny. Nedošlo tak ke splnění povinnosti zhotovitele dílo provést, neboť k řádnému provedení díla dochází až řádným ukončením díla a předáním předmětu díla objednateli v dohodnutém místě. Bez řádného předání a převzetí díla nebylo možné ze strany žalobkyně řádně uplatnit jeho nároky z vad díla, nenastaly zde totiž ještě vady díla, nýbrž docházelo k vadám zhotovitele při provádění díla. Jelikož byl tedy zhotovitel v trvalém prodlení s předáním díla, neprováděl jej řádným způsobem, neodstranil vady způsobené prováděním díla a nesplnil své závazky z uzavřené smlouvy o dílo, vyzvala ho žalobkyně k nápravě v poskytnuté přiměřené lhůtě s upozorněním, že vadné provádění díla a nečinnost při odstraňování vzniklých vad, tedy další prodlení, vede k podstatnému porušení uzavřené smlouvy o dílo smyslu § 345 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, v tehdy platném znění (dále jen„ obch. zák.“), a s tím, že nedojde-li ve stanoveném termínu k nápravě, bude žalobkyně nucena od smlouvy o dílo odstoupit. Povinný na tyto výzvy nijak nereagoval a proto žalobkyně dopisem ze dne 27. 10. 2010 od smlouvy o dílo odstoupila, čímž došlo k jejímu zrušení a povinnosti smluvních stran vzájemně si vrátit poskytnutá plnění. Plnění zhotovitele spočívající v zabudovaných věcech a výkonech, které nelze vrátit, žalobkyně započetla proti části vlastních nároků vůči povinnému. Zhotovitel byl v prodlení s předáním díla, žalobkyni tak vzniklo oprávnění na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,05 % denně z dohodnuté ceny díla za každý den prodlení. Doba prodlená trvala od stavební připravenosti díla zajištěného žalobkyní minimálně od 1. 1. 2009, až do odstoupení od smlouvy o dílo ze dne 27. 10. 2010, tj. po dobu 664 dnů, a vyčíslená smluvní pokuta z ceny díla 700 000 Kč (bez DPH) tak činí částku 232 400 Kč Vedle této smluvní pokuty vznikl žalobkyni nárok na náhradu veškeré škody, která jí vznikla porušením závazků zhotovitele, jež byla stanovena znaleckým posudkem [číslo] ze dne [datum] (dále jen„ posudek“) na částku 359 000 Kč. Do uplatněného nároku na náhradu škody žalobkyně započetla náklady na vypracování znaleckého posudku ve výši 30 000 Kč a náklady za právní zastoupení žalobkyně ve věci žaloby proti povinnému v částce 14 400 Kč. Veškeré tyto nároky pak byly žalobkyni v celém rozsahu přiznány pravomocným a vykonatelným exekučním titulem. Stejné nároky pak náleží povinnému vůči jeho subdodavateli (žalované) z titulu náhrady škody, způsobené vadami prováděného díla.

2. Žalovaná neuznala žalobou uplatněný nárok a žalobu navrhla zamítnout. Předně namítala neexistenci přikázané pohledávky povinného za žalovanou s tím, že žalovaná vznikla více jak půl roku po uzavření smlouvy o dílo, nemá žádnou spojitost se společností povinného (jedná se o dva rozdílné právní subjekty) a žalovaná rovněž na sebe nepřevzala a ani na ní nepřišly žádné závazky povinného vůči žalobkyni. Žalovaná nebyla faktickým realizátorem zakázky ze smlouvy o dílo, ani neměla s povinným uzavřenu žádnou smlouvu či jinou dohodu, která by jí zavazovala dodat žalobkyni jakékoliv plnění, tj. nebyla v subdodavatelském vztahu k povinnému. Zpočátku popírala i to, že by ohledně díla prováděla jakékoliv záruční či servisní opravy, že by na něm odstraňovala jakékoliv vady či nedodělky s tím, že se na zakázce ze smlouvy o dílo žádným způsobem nepodílela. V průběhu řízení, po provedeném dokazování, pak připustila možnost využití zaměstnanců žalované pro dokončení zakázky ze smlouvy o dílo (pro dílčí montáže některých prvků díla) pro žalobkyni ze strany společnosti povinného. Vyloučila však, že by dodávala komponenty pro dokončení díla, tj. že by tedy měla jako subdodavatel povinného dílo dodávat jako celek. Dle jejího názoru tak neodpovídá za škodu uplatněnou žalobou a povinný tudíž nemá odpovídající pohledávku za žalovanou. V tomto směru dále tvrdila, že veškeré komponenty a technologie pro zakázku ze smlouvy o dílo (včetně vadných) dodávaly povinnému jiné společnosti jako jeho subdodavatelé, a tudíž za tyto případně vadné dodávky ani škody, které v jejich důsledku měly povinnému vzniknout, žalovaná neodpovídá, jakož ani za jakékoliv jiné dodávky. Na chybějící (nedodané) části díla měla být povinným navíc poskytnuta žalobkyni sleva z ceny díla ve výši 38 449 Kč, což má dle žalované vyplývat z dobropisu [číslo] vystaveného povinným ve prospěch žalobkyně, který obsahuje právě slevu na technologickou část. Dle žalované tak nemá žalobkyně nárok na náhradu škody za nedodané části díly, když na ně byla povinným poskytnuta sleva. Jelikož žalovaná nedodávala komponenty a neprováděla komplexní montážní práce, nenese odpovědnost ani za prodlení s řádným ukončením díla, neboť toto prodlení nezpůsobila, a tudíž neodpovídá ani za smluvní pokutu. Žalovaná nesouhlasila ani s výši požadované škody v částce 359 000 Kč, jež má představovat hodnotu neprovedených, případně vadných dodávek povinného, ani se způsobem jejího určení, když pro vypořádání nároků z odstoupení od smlouvy je významná jedině hodnota plnění obdrženého jednou a druhou smluvní stranou a následně nevráceného druhé straně, která dle jejího propočtu (s uvedeným mechanismem výpočtu) činí částku odlišnou (288 286 Kč). Rovněž nesouhlasila se smluvní pokutou, neboť nevěděla o existenci ujednání o smluvní pokutě, tudíž se nejedná o škodu předvídatelnou, za níž by měla odpovídat. Dále zpochybnila i výpočet smluvní pokuty, resp. délku prodlení, od níž se výpočet smluvní pokuty odvíjí, s tím že nově zjistila, že podstatná část údajného prodlení povinného byla vyvolána nedostatkem součinnosti žalobkyně, která odmítla dokončené dílo převzít asi z důvodu nedokončení stavební připravenosti ke spuštění provozu, kterou však měla dle smlouvy o dílo zajistit sama. Vady žalobkyně uplatňovala na lamelové zakrytí bazénu přímo u [právnická osoba], opravu znemožnila provést, povinný se o reklamaci dozvěděl s několikaměsíčním zpožděním, a tedy nemohlo nastat jeho prodlení. Dle žalované bylo dílo v provozu nejpozději počátkem roku 2010 s tím, že zprovoznění do té doby bránila nesplnění závazku žalobkyně zajistit stavební připravenost. Žalovaná ze stejných důvodů odmítla odpovědnost za nárok žalobkyně související s náklady na vypracování posudku žalobkyně ve výši 30 000 Kč a za náklady právního zastoupení žalobkyně na uplatnění pohledávky ve výši 14 400 Kč s tím, že tyto navíc vznikly v důsledku pasivity povinného před zahájením i v průběhu sporu vedeného pod sp. zn. [spisová značka], nikoli z důvodu konání či opomenutí žalované. V obecné rovině pak žalovaná zdůraznila, že žaloba je nedůvodná již v samém základu, neboť nebyly splněny základní podmínky pro vznik odpovědnosti žalované za škodu na straně povinného. Povinný vůči ní nikdy nic neuplatňoval z titulu náhrady škody nebo odpovědnosti za vady v souvislosti se zakázkou pro žalobkyni. Žádné vady domnělé dodávky ze strany žalované jí nevytkl, neposkytl jí příležitost vady odstranit a za této situace pak žalovaná nenese odpovědnost za škodu vzniklou povinnému v důsledku (údajného) vadného plnění. I pokud by se za uplatnění vady považovala samotná žaloba v tomto řízení, jednalo by se o opožděné uplatnění vad, neboť dle názoru žalované vyplývá z faktury povinného ze dne 16. 10. 2009. Dle žalované nebyly rovněž splněny základní podmínky ani pro vznik související (přikázané) pohledávky povinného za žalovanou, když povinnému žádná škoda v souvislosti se zakázkou pro žalobkyni nevznikla, neboť žalobkyni na přisouzenou pohledávku dle exekučního titulu sám neplnil a tedy dosud nedošlo k materializaci údajné škody. V průběhu řízení žalovaná vznesla námitku promlčení žalobní pohledávky i promlčení přikázané pohledávky povinného za žalovanou s tím, že dle obchodního zákoníku činí délka promlčecí doby náhrady škody čtyři roky, doručením exekučního příkazu se tato promlčecí doba nestaví, a jelikož byla žaloba podána až dne 12. 2. 2014, došlo k jejich promlčení. Pro případ závěru soudu, že žalovaná prováděla komplexní subdodávku díla pro žalobkyni, vznesla žalovaná námitku započtení své tvrzené pohledávky (ve výši 774 690 Kč) za povinným na zaplacení související ceny díla provedeného žalovanou (na úhradu ceny předmětných subdodávek) proti přikázané pohledávce povinného za žalovanou na náhradu škody způsobené ze strany žalované v důsledku vadného plnění.

3. Žalobkyně odmítla procesní obranu žalované. Zopakovala, že povinný prováděl dílo natolik vadně, že žalobkyně odstoupila u povinného od smlouvy o dílo a povinnému vznikla povinnost k zaplacení, která byla přiznaná exekučním titulem, který je pravomocný a vykonatelný, a nelze jej nyní zpětně zpochybňovat. Jelikož tuto situaci povinnému způsobila žalovaná jako jeho subdodavatel, odpovídá žalovaná za škodu coby poddlužník. Žalovaná jako poddlužník tak nemusela na sebe nic převzít. Žalobkyně označila za nepravdivé tvrzení žalované o tom, že mezi povinným a žalovanou není žádná spojitost, a dále zdůraznila, že rovněž po celou dobu realizace díla komunikovala se zástupci žalované, kteří vystupovali jako dodavatelé za povinného. Skutečnost, že ve faktuře jsou výslovně jako dodané uvedeny i položky, které nebyly nikdy dodány, nedokázal jednatel žalobkyně odhalit sám, a proto si nechal zpracovat posudek, který uvádí, že ze strany zhotovitele nebylo dílo řádně dokončeno a ke dni podání žaloby nebyly vůbec dodány taxativně vyjmenované položky. Za nepravdivé dále označila tvrzení žalované, že nebyla povinna k provedení odstranění vad, neboť z konkretizované emailové korespondence plyne, že žalovaná byla subdodavatelem povinného, jednala se svým subdodavatelem [právnická osoba], vůči kterému uplatnila odpovědnost za vady díla (tedy je uznala), přičemž zodpovědnost žalované vůči svému odběrateli (povinnému) je nedotčena stejně tedy její poddlužnická povinnost vůči žalobkyni. Pokud pak povinný neuplatňoval vůči žalované nic z titulu náhrady škody nebo odpovědnosti za vady, nepostupoval s péčí řádného hospodáře, neboť uvedenou škodu po svém subdodavateli (žalované) vymáhat měl. Společnost povinného v době provádění díla neměla objektivně žádné zaměstnance, a tudíž nemohla dílo provádět. Dílo zhotovovala subdodavatelsky pro povinného žalovaná a případně jiní dodavatelé byli subdodavatelé žalované. Ať už bylo předmětem ujednání společností povinného a žalované cokoliv, jakožto podnikatel v oboru musela žalovaná provádět a dokončit dílo řádně, což se dle posudku nestalo. Za účelovou konstrukci, nemající oporu v právních předpisech a jdoucí proti smyslu ust. § 315 o. s. ř., žalobkyně označila tvrzení žalované o tom, že pohledávka mezi povinným a žalovanou dosud nevznikla, když povinný nezaplatil žalobkyni přisouzenou a vymahatelnou pohledávku z exekučního titulu. Ohledně žalovanou namítaného neuplatnění vad dodávky ze strany žalované vůči ní společností dlužníka coby údajným objednatelem žalované, žalobkyně uvedla, že v dané věci se vůbec nejedná o předané dílo a následnou odpovědnost za vady, neboť ze strany zhotovitele nedošlo k řádnému provedení díla jeho ukončením a předáním předmětu díla objednateli v dohodnutém místě, tedy zde nenastaly vady díla po jeho provedení, nýbrž docházelo k vadám zhotovitele při provádění díla. K tvrzení žalované o její nevědomosti o existenci ujednání o smluvní pokutě, žalobkyně uvedla, že toto tvrzení by teoreticky bylo možné mezi zcela odlišnými subjekty, avšak [titul] [jméno] [příjmení] byl jednatelem obou společností (povinného i žalované) a jeho činnost mezi nimi zcela navázala. Je tedy zřejmé, že pokud jednatel žalované znal všechny podrobnosti činnosti povinného, pak jako jednatel žalované o tyto informace nepřišel. Žalovaná tak nemůže tvrdit, že jí nebylo známo cokoliv, co se týkalo společnosti povinného. K žalovanou namítané absenci její odpovědnosti za škodu (v důsledku pasivity povinného před zahájením i v průběhu sporu vedeného pod sp. zn. [spisová značka], nikoli z důvodu konání či opomenutí žalované) žalobkyně namítla, že žalobkyně má za povinným svou pohledávku pravomocně přisouzenou, tento soudem přiznaný nárok nelze považovat za škodu, jedná se o soudem přiznanou povinnost plnit. Výše nároku byla stanovena posudkem, výše ostatních částek vyplývá z uzavřené smlouvy o dílo a správních předpisů. Námitky promlčení vznesené žalovanou označila za nedůvodné a námitku započtení za nepřípustnou, neboť v exekučním příkazu soudní exekutor zakázal žalované coby dlužníkovi povinného od okamžiku jeho doručení provést započtení na tuto jinou peněžitou pohledávku povinného.

4. Při jednání dne [datum] účastníci učinili po skutkové stránce nespornými žalobní tvrzení o vydání rozsudku pro uznání Městského soudu v Praze pod sp. zn. [spisová značka] a exekučního příkazu č. j. [číslo jednací]. Dále bylo nesporným uzavření smlouvy o dílo [číslo] mezi žalobkyní jako objednatelem a povinným [právnická osoba] (nyní [právnická osoba]) ze dne 18. 1. 2008, a že v souvislosti s touto smlouvou o dílo neexistoval mezi účastníky žádný smluvní vztah. Dále bylo nesporným, že mezi účastníky proběhla emailová korespondence ze dne [datum], [datum], [datum] a [datum], jakož i to, že žalobkyně emailem ze dne [datum] informovala žalovanou o tom, že od smlouvy o dílo odstoupila dopisem ze dne 27. 10. 2010.

5. Úplným výpisem z obchodního rejstříku (dále jen„ OR“) žalobkyně, že jejím statutárním orgánem byl v období od 24. 8. 2001 do 17. 12. 2015 jednatel [titul] [jméno] [příjmení].

6. Úplným výpisem z OR žalované bylo prokázáno, že žalovaná vznikla a byla zapsána do OR dne 27. 8. 2008, v období od 27. 8. 2008 do 1. 4. 2015 byla zapsána pod [právnická osoba] [anonymizována tři slova]., v období od 1. 4. 2015 do 15. 7. 2016 pod [právnická osoba] [anonymizováno] (dříve [název] [příjmení]) spol. s. r. o. a od 15. 7. 2016 dosud pod [právnická osoba] [anonymizována tři slova]. Jejím jediným jednatelem byl v období od 27. 8. 2008 do 9. 10. 2014 [jméno] [příjmení].

7. Úplným výpisem z OR společnosti povinného bylo prokázáno, že povinný byl zapsán do OR pod obchodní firmou [právnická osoba] v období od 21. 5. 1993 do 22. 7. 2008, pod obchodní firmou [právnická osoba] v době od 22. 7. 2008 do 28. 11. 2018 a aktuálně od 28. 2018 pod obchodní firmou [právnická osoba] v likvidaci. Jeho jediným statutárním orgánem byl v době od 16. 10. 1997 do 18. 8. 2008 jednatel [titul] [jméno] [příjmení], od 18. 8. 2008 do 16. 4. 2013 [jméno] [příjmení], od 16. 4. 2013 do 13. 8. 2021 [jméno] [příjmení]. Společníkem dlužníka byl v době od 21. 5. 1993 do 16. 4. 2013 [jméno] [příjmení], od 16. 4. 2013 společnost [právnická osoba] (viz rovněž návrh na změnu zápisu v OR ze dne [datum] a zápis ve věci ze dne [datum] na č. l. 10 a 42 připojeného rejstříkového spisu Obvodního soudu pro Prahu 1 sp. zn. C [číslo], týkající se výmazu původního jednatele dlužníka a zápisu jednatele povinného [titul] [jméno] [příjmení] v roce 1997 a následného výmazu jednatele [titul] [jméno] [příjmení] a zápisu nového jednatele [jméno] [příjmení] v roce 2008).

8. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 19. 9. 2012, č. j. [číslo jednací], bylo prokázáno, že soud vyhověl žalobě podané dne 14. 12. 2010, kterou se žalobkyně domáhala po povinném v procesním postavení žalovaného zaplacení částky 635 800 Kč s příslušenstvím tvořené částkou 403 400 Kč z titulu náhrady způsobené škody (z toho škoda 359 000 Kč dle znaleckého posudku soudního znalce [příjmení]. [titul] [jméno] [příjmení], [titul], částka 30 000 Kč jako cena znaleckého posudku a částka 14 400 Kč jako náklady právní zastoupení žalobkyně před podáním žaloby) a dále částkou 232 400 Kč z titulu smluvní pokuty ve výši 0,05% z ceny díla bez DPH, tedy částky 700 000 Kč za každý den prodlení zhotovitele ode dne dodací lhůty dle čl. VII. Bod 2. smlouvy o dílo do dne účinnosti odstoupení žalobkyně dne 27. 10. 2010, a rozsudkem pro uznání uložil povinnému v procesním postavení žalovaného povinnost zaplatit žalobkyni částku 635 800 Kč (výrok I.) a náhradu nákladů řízení ve výši 86 184 Kč (výrok II.) Tento rozsudek nabyl ohledně výroku I. právní moci dne 16. 10. 2012 a vykonatelnosti 20. 10. 2012, ohledně výroku II. právní moci dne 18. 10. 2012 a vykonatelnosti dne 29. 11. 2012 (viz žaloba na č. l. 1-4 a rozsudek na č. l. 51 připojeného spisu Městského soudu v Praze sp. zn. [spisová značka]).

9. Exekučním příkazem ze dne 13. 11. 2013, č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne 24. 11. 2013 (č. l. 71 spisu), bylo prokázáno, že soudní exekutor JUDr. [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad Brno - venkov, pověřený Obvodním soudem pro Prahu 5 vedením exekuce na základě shora uvedeného rozsudku jakožto vykonatelného exekučního titulu ve věci uspokojení pohledávky žalobkyně coby oprávněné vůči povinnému v částce sestávající z pohledávky ve výši 635 800 Kč, nákladů nalézacího řízení ve výši 86 184 Kč a předběžných nákladů exekuce ve výši 165 358,60 Kč, rozhodl o provedení exekuce přikázáním peněžité pohledávky povinného, kterou má povinný za žalovanou (coby poddlužníkem), vyplývající z právního titulu: náhrady škody způsobené vadami díla v rozsahu subdodavatelské činnosti poddlužníka při realizaci předmětu smlouvy o dílo [číslo] na dodávku a montáž zařízení úpravy vody uzavřené dne 18. 1. 2008 mezi oprávněným jako objednatelem a povinným jako zhotovitelem (dále jen„ jiná peněžitá pohledávka povinného“). V tomto exekučním příkazu soudní exekutor zakázal povinnému, aby s touto jinou peněžitou pohledávkou jakkoliv nakládal a poddlužníkovi (žalované) zakázal, aby od okamžiku doručení tohoto exekučního příkazu tuto peněžitou pohledávku povinnému vyplatil, provedl na ní započtení nebo s ní jinak nakládal, a to až do výše vymáhané pohledávky, jejího příslušenství, nákladů oprávněného a nákladů exekuce. Současně přikázal poddlužníkovi (žalované) tuto peněžitou pohledávku vyplatit na účet soudního exekutora. Exekuční příkaz obsahuje poučení o tom, že vůči němu není přípustný opravný prostředek. Z exekučního spisu sp. zn. [spisová značka], dodaného soudu formou CD, bylo vytištěnými doručenkami datové zprávy prokázáno, že předmětný exekuční příkaz byl doručen žalobkyni a žalované dne 14. 11. 2013, povinnému dne 24. 11. 2013. Dopisem ze dne [datum], vyhotoveným jednatelem žalované [příjmení] [jméno] [příjmení] a adresovaným soudnímu exekutorovi (č. l. 9 spisu), bylo prokázáno, že žalovaná vyslovila s exekučním příkazem nesouhlas a podala vůči němu nepřípustný odpor.

10. Dalším provedeným dokazováním bylo prokázáno, že žalobkyně jako objednatel a povinný jako zhotovitel (pod tehdejší obchodní firmou [právnická osoba]) uzavřeli dne 18. 1. 2008 smlouvu o dílo [číslo] na dodávku a montáž zařízení úpravy vody, na jejímž základě se povinný zavázal pro žalobkyni dodat a namontovat zařízení na úpravu vody pro sídlo firmy v [obec], konkrétně zajistit dopravu zařízení na místo instalace, dále montáž zařízení, potrubní propojení a elektroinstalaci nového zařízení; dále spuštění úpravny do provozu a zaškolení obsluhy; dále předání potřebných dokladů a návody k použití jednotlivých zařízení (provozní předpis úpravny) v ČJ, přičemž žalobkyně se se zavázala zajistit pro potřeby montáže technologie veškeré úpravy stavební povahy (čl. II. a VI. smlouvy). Cena díla byla sjednána ve výši 700 000 Kč a s připočtením DPH 19 % ve výši 833 000 Kč (čl. IV. smlouvy), z níž se žalovaná zavázala uhradit zálohu 25 % dva měsíce před předpokládaným zahájením prací, druhou zálohu 25 % jeden měsíc před předpokládaným zahájením prací, 40 % po instalaci technologie a 10 % po zprovoznění a zkušebním provozu 1 měsíc, přičemž splatnost jednotlivých faktur s vyčíslením DPH byla sjednána v délce 14 dnů (čl. VII. bod 1. smlouvy). Dodací lhůta byla dohodnuta na dodávku technologie do 6 týdnů od uhrazení zálohové faktury a montáž cca dva týdny po dodání dle dispozic stavby a stavební připravenosti (čl. VII. bod 2. smlouvy). Instalace prováděná dlužníkem byla dohodnuta v součinnosti s žalobkyní. V článku VIII. (Majetkové sankce) této smlouvy byla pro případ prodlení povinného s termínem dokončení díla z viny na jeho straně sjednána jeho povinnost zaplatit žalobkyni 0,05 % z ceny díla za každý započatý den zpoždění.

11. Zálohovou fakturou [číslo] ze dne 24. 4. 2008 s termínem splatnosti 8. 5. 2008 a daňovým dokladem o přijetí platby č. 2008 ze dne 15. 5. 2008 ve spojení s fakturou [číslo] ze dne 16. 10. 2009 (obsahující odkaz na další předchozí zálohovou fakturu [číslo]), bylo prokázáno, že žalobkyně uhradila povinnému na cenu díla dvě dohodnuté zálohy á 208 250 Kč představující 2x 25% ceny díla, přičemž v pořadí druhou zálohu uhradila dne 14. 5. 2008, a dle čl. VII. bod 2. smlouvy o dílo tak měl povinný dodat technologie do 6 týdnů, tj. do 25. 6. 2008. Další cenu díla ve výši 384 490 Kč, vyúčtovanou fakturou [číslo] ze dne 16. 10. 2009 s termínem splatnosti 30. 10. 2009, za dodávku a montáž zařízení na úpravu vody, kterou dle shora cit. čl. VII. bod 1. smlouvy o dílo měla žalobkyně uhradit až po instalaci technologie, zaplatila dne 10. 12. 2009 v částce 346 041 Kč, když proti pohledávce z faktury [číslo] na částku 384 490 Kč provedl povinný jednostranné započtení dobropisované částky 38 449 Kč na blíže nespecifikovanou technologickou část (viz cit faktury, přípis povinného, dobropis [číslo] ze dne [datum] a doklady o provedených platbách na č. l. 9 a násl. připojeného spisu Městského soudu v Praze sp. zn. [spisová značka]). Samotným dobropisem a fakturou [číslo] nebylo prokázáno, že by dobropisovaná částka 38 449 Kč měla představovat slevu poskytnutou povinným žalobkyni právě na nedodané komponenty v hodnotě 38 445 Kč, tvořící část nároku žalobkyně, neboť dobropis neuvádí konkrétní důvod snížení fakturované částky (zda se má jednat o slevu za nedodané části díla, vadně provedenou montáž, popř. cokoliv jiného), pouze uvádí blíže nespecifikovanou technologickou část. Předčasné zaplacení faktury [číslo] ze strany žalobkyně (předčasné ve vztahu ke smluvní povinnosti žalobkyně uhradit třetí část ceny díla až po instalaci technologie) pak rozhodně neprokazuje, že došlo k předání díla, natož pak ke dni 15. 10. 2009. Prokazuje toliko, že žalobkyně zaplatila povinnému dodanou technologii. S ohledem na dobu fakturování a dobropisování pak stejné listinné důkazy vyvrátily počáteční tvrzení žalované o tom, že dílo provedeno již v roce 2008.

12. Skutečnost, že dílo bylo prováděno i v průběhu roku 2009 a 2010, a že bylo fakticky realizováno žalovanou, byla prokázána následujícím sdělením ČSSZ, písemnou korespondencí a svědeckými výpověďmi níže jmenovaných svědků včetně jednatelů povinného a žalované.

13. Sdělením ČSSZ ze dne 12. 9. 2016 (č. l. 114) bylo prokázáno, že všichni zaměstnanci povinného, včetně [titul] [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [titul] [jméno] [příjmení], přestali být jejími zaměstnanci k datu 31. 8. 2008. Po tomto datu již neměl povinný žádné zaměstnance. Konkrétně byl [titul] [jméno] [příjmení] zaměstnancem povinného v době od 1. 9. 1993 do 31. 8. 2008, [jméno] [příjmení] v době od 1. 7. 1993 do 31. 8. 2008 a [titul] [jméno] [příjmení] v době od 2. 1. 2002 do 31. 8. 2008. Jelikož tedy povinný nedisponoval již od 1. 9. 2008 žádnými zaměstnanci, nemohl od této doby na zakázce ze smlouvy o dílo sám nic konat, a od uvedeného data po celé následující období tak v důsledku absence vlastních pracovních kapacit musel zajistit provádění díla a odstranění jeho vad prostřednictvím třetího subjektu. Skutečnost, že tímto třetím subjektem byla žalovaná, prokazuje další obsah cit. sdělení ČSSZ o tom, že shora jmenovaní zaměstnanci povinného bezprostředně po jejich odchodu od povinného a vzniku žalované, s účinností od 1. 9. 2008, přešli k žalované a stali se jejími zaměstnanci. Konkrétně byli jejími zaměstnanci, mimo dalších, [titul] [jméno] [příjmení] v době od 1. 9. 2008 do 18. 9. 2014, [jméno] [příjmení] v době od 1. 9. 2008 do 30. 11. 2014, [titul] [jméno] [příjmení] v době od 1. 9. 2008 do 30. 11. 2014 a další slyšený svědek [příjmení] [jméno] [příjmení] v době od 1. 9. 2008 do 30. 9. 2014 (viz cit. zpráva ČSSZ ze dne [datum]). Tato skutečnost byla rovněž prokázána svědeckými výpověďmi výše jmenovaných zaměstnanců povinného a žalovaného, [titul] [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [titul] [jméno] [příjmení], a rovněž výpověďmi tehdejších jednatelů povinného a žalované, [jméno] [příjmení] a [titul] [jméno] [příjmení], kdy [titul] [příjmení] v tomto směru vypověděl, že ve společnosti povinného žádní zaměstnanci, až na jednoho, nezůstali; zbylí svědci pak vypověděli, že u povinného nezůstali žádní zaměstnanci a všichni od něj přešli do společnosti žalované.

14. Výpovědí svědka [titul] [jméno] [příjmení] podanou při jednání dne 12. 8. 2020, který byl dle sdělení ČSSZ shora zaměstnancem povinného v době od 2. 1. 2002 do 31. 8. 2008 a zaměstnancem žalované v době od 1. 9. 2008 do 30. 11. 2014, a to na pozici vedoucího servisu a realizace, bylo tedy prokázáno nejen to, že v průběhu roku 2008 se všichni bývalí zaměstnanci povinného stali zaměstnanci žalované, kdy samotný svědek ani nezměnil své pracoviště, pouze se na jeho nové pracovní smlouvě změnil název zaměstnavatele (firmy), a že všichni původní zaměstnanci povinného zůstávali kontinuálně dál pracovat u žalované, ale rovněž i to, že většina zakázek povinného přecházela na žalovanou včetně zakázky z předmětné smlouvy o dílo, kde se dělala technologie, v období 2008 a 2009. Svědek organizoval, kdy a kdo to má personálně dělat, technologickou část sám nedělal, tu zajišťoval [příjmení] [anonymizováno], který zařizoval i subdodávky, a který byl bezprostředně přímým nadřízeným svědka. Svědek sám na místě díla nebyl, montáž na místě prováděl další zaměstnanec žalované, elektrikář p. [příjmení], a z pobočky v [obec] [titul] [příjmení], který vlastně přenášel informace z místa a zajišťoval nějakou tu montáž na místě. Svědek si vybavil, že v souvislosti s uvedenou technologií dodávala [právnická osoba] jako subdodávku na tuto zakázku zakrytí bazénu s tím, že montáž této subdodávky si zajišťoval [právnická osoba] jako subdodavatel sám. Na jiné subdodavatele si nevzpomněl. Nepamatoval si, kdo zajišťoval stavební práce na této akci a potvrdil, že [právnická osoba] zajišťovala technologii bazénu, nikoliv stavbu. V té technologii byla spojena subdodávka od firmy [právnická osoba], která šla přes zaměstnavatele svědka. Montáž subdodávky si zajišťoval subdodavatel.

15. Výpovědí svědka [jméno] [příjmení] podanou při jednání dne 12. 8. 2020, který byl dle sdělení ČSSZ shora zaměstnancem povinného v době od 1. 7. 1993 do 31. 8. 2008 a zaměstnancem žalované v době od 1. 9. 2008 do 30. 11. 2014 (viz sdělení ČSSZ ze dne [datum]), a to na pozici šéfmontéra, bylo prokázáno rovněž nejen to, že zaměstnanci povinného přešli do společnosti žalované, ale taktéž i to, že žalovaná jako nástupnická firma dál pokračovala v rozdělaných zakázkách, které dokončovala. Na předmětné zakázce ze smlouvy o dílo dělala technologii, konkrétně svědek dělal elektrickou skříň pro ovládání bazénové technologie a elektroinstalaci, montoval to v létě nebo na podzim 2008, resp. realizace proběhla v září - říjnu 2008. V této době byla na místě akce holá stavba, dělaly se tam stavební práce a úpravy, bazén nebyl ani napuštěný.

16. Výpovědí svědka [titul] [jméno] [příjmení], podanou při jednání dne 12. 8. 2020, který byl dle sdělení ČSSZ shora zaměstnancem žalované v době od 1. 9. 2008 do 30. 9. 2014, bylo prokázáno, že v roce 2008 vykonával u žalované funkci vedoucího pobočky v [obec], zakázka ze smlouvy o dílo se týkala pražského centra, šla v podstatě úplně mimo něj. Svědek byl na místě v [obec] jen na základě blízkosti od jeho pracoviště v [obec], vyslal ho tam [titul] [příjmení], protože 2x vznikl problém s chemií bazénové vody, nešlo měření Ph bazénové vody. Svědek se tam jel 2x podívat, když už akce byla hotova, bazén byl provozovaný. Časové údaje si nebyl schopen vybavit. Poprvé na místě zjistil, že tam někdo svévolně hýbal s měřením a regulací, takže to pouze přenastavil a zařízení začalo pracovat. Po druhém zjištění přijel na místo nějaký technik z [obec] měnit vadné elektrody. Svědek dále potvrdil, že na zakázce předtím, než se tam jel podívat, pracovali další zaměstnanci žalované z Prahy, její montážní technici, jmenovitě si vybavil p. [příjmení]. Co přesně se na zakázce dělalo, svědek nevěděl.

17. Výpovědí [titul] [jméno] [příjmení] při jednání dne 19. 12. 2018 (čl. 214 a násl. spisu), který byl dle sdělení ČSSZ shora zaměstnancem povinného v době od 1. 9. 1993 do 31. 8. 2008 a zaměstnancem žalované v době od 1. 9. 2008 do 18. 9. 2014 (viz sdělení ČSSZ ze dne [datum]), bylo prokázáno, že jednatelem povinného byl svědek od roku 1999 do roku 2008, a jednatelem žalované od jejího založení v roce 2008 až do roku 2014 (viz rovněž výpisy z OR povinného a žalované shora). Svědek potvrdil, že v uvedeném roce 2008 ve společnosti povinného žádní zaměstnanci, až na jednoho, nezůstali. Potvrdil, že subdodavatelem povinného byla minimálně [právnická osoba], která fakturovala provedené subdodavatelské práce povinnému. Dále potvrdil, že na předmětném díle pracovali minimálně dva montéři povinného. K dotazu, zda na díle pracovali i zaměstnanci žalované nejdříve odpověděl, že v době, kdy žalovaná vznikla, bylo již dílo hotovo, ale jezdil to tam spouštět a servisovat servisní technik z [obec], p. [příjmení], který byl ale v této době již zaměstnancem žalované, když předtím byl zaměstnancem společnosti [právnická osoba] K dotazu, jak dlouhá byla pauza od okamžiku uzavření smlouvy o dílo do okamžiku započetí realizace s dílem, odpověděl, že to byla doba delší než jeden rok. Po konfrontaci s faktem, že pokud byla smlouva o dílo uzavřena 18. 1. 2008 a zaměstnanci dlužníka přešli na žalovanou v létě 2008, přičemž na díle se začalo pracovat až v roce 2009, s dotazem, kteří tedy zaměstnanci začali předmětné dílo vykonávat, svědek odpověděl, že si to nedokáže přesně vybavit. Potvrdil, že zboží na prováděné dílo jednoznačně zakoupila společnost povinného, a pokud se dílo montovalo až v roce 2009, takto bezpodmínečně museli montovat zaměstnanci žalované. Dále potvrdil, že základní bazénovou technologii dodávala sama společnost povinného, avšak na bazénové zakrytí si najala [právnická osoba]. Potvrdil, že společnost povinného dodávala na předmětné dílo bazénovou technologii a bazénové zakrytí a vybavil si, že na bazénovou technologii a na bazénové zakrytí se uzavřela předmětná smlouva o dílo, kterou noví vlastníci povinného ([název] [obec]) převzali s tím, že jí dokončí. Nevybavil si však, zda jen na garanci či na faktické dokončení díla a rovněž si nevybavil, zda dílo vůbec bylo realizováno před tím, než vznikla společnost žalované. Potvrdil, že v roce 2010 psal písemnosti ohledně předmětného díla s hlavičkou společnosti žalované.

18. Výpovědí svědka [jméno] [příjmení], společníka a jednatele povinného (jednatelem od 18. 8. 2008 do 16. 4. 2013 - viz výpis z OR povinného shora), podanou při jednání dne [datum], bylo prokázáno, předchozí jednatel povinného, [titul] [jméno] [příjmení], musel jednatelství ve společnosti povinného ukončit, neboť nemohl vykonávat jednatelství v nově vzniklé společnosti žalované a zároveň ve společnosti povinného. Svědek potvrdil, že současně s [titul] [příjmení] odešli všichni zaměstnanci ze společnosti povinného do společnosti žalované, nikdo u povinného nezůstal. Po změně jednatelství tak neměla společnost povinného žádné zaměstnance a tudíž ani žádné aktivity. Svědek si vybavil předmětnou zakázku ze smlouvy o dílo i to, že byl v kontaktu s jednatelem žalobkyně, když na této zakázce nastal nějaký problém. Současně potvrdil, že se tak stalo již v době, kdy přestal být jednatelem povinného a že tedy statutárnímu orgánu žalobkyně sdělil, že musí jednat s [titul] [příjmení], který byl v té době jednatelem žalované, měl tuto zakázku na starosti a zodpovídal za ni. Následně pak [titul] [příjmení] sdělil, aby se o tu reklamaci žalobkyně postaral. Svědek potvrdil, že vyhotovil email ze dne 23. 3. 2011, v němž uvedl, že všechny záruky a servis bude vykonávat společnost žalované (viz rovněž cit. e-mail ze dne [datum] na č. l. 11 p.v. spisu, v němž jednatel povinného dále uvedl, že povinný nemá lidi ani finanční zdroje postarat se o nápravu věci, když je nečinný a v likvidaci).

19. Výše uvedenými výpověďmi bylo tedy prokázáno, že žalovaná v létě 2008 fakticky převzala nedokončenou zakázku ze smlouvy o dílo od povinného, a jako hlavní subdodavatel povinného prováděla nedokončené dílo až do roku 2010 včetně.

20. Výpovědí svědka [titul] [jméno] [příjmení], CSc., jednatele a společníka [právnická osoba], provedenou před dožádaným Městským soudem v Brně dne 11. 6. 2019 (č. l. 235 a násl. spisu), bylo prokázáno, že jmenovaná společnost dělala na předmětném díle (na bazénu v [obec a číslo]) lamelové zakrytí bazénu na základě smluvního vztahu se [právnická osoba]. Svědek si však nevybavil, která z konkrétních dvou společností pod označením [název] byla tímto smluvním partnerem (zda společnost povinného či žalované), ani v jakém období to bylo. Rovněž si nevybavil, která z těch dvou [právnická osoba] platila [právnická osoba] za uvedenou akci faktury a kdo u ní reklamoval zakázku. Potvrdil, že [název] byla smluvním partnerem [právnická osoba], nevěděl však, zda se jednalo o společnost dlužníka ([právnická osoba]) nebo společnost žalované ([právnická osoba]). K tomu poznamenal, že se jednalo o nějaké zmatené, přechodné období, kdy oni založili novou firmu, ale bližší poznatky k tomu neměl. Potvrdil však, že ohledně jejich zakázky jednal s jednatelem [titul] [příjmení], který byl jednatelem obou [právnická osoba], a že reklamace této zakázky se týkala nějakého poničení lamel. S určitostí pak potvrdil, že na akci začínali s [název], poté se do toho začala přimíchávat druhá [právnická osoba], více si však nevzpomněl. Jeho svědeckou výpovědí bylo tedy prokázáno, že ohledně smlouvy o dílo byla subdodavatelem zhotovitele společnost [právnická osoba], u níž byly reklamovány vady díla spočívající v poničeném lamelové zakrytí bazénu, a že svědek ve věci jednal s [titul] [jméno] [příjmení], který byl jednatelem jak povinného, tak žalované.

21. Skutečnost, že žalovaná fakticky prováděla dílo a odstraňovala jeho vady i v průběhu doby 2009 a 2010, byla dále prokázána i písemnou korespondencí. Dopis ze dne 16. 12. 2009, vyhotovený [titul] [jméno] [příjmení] se záhlavím žalované, v němž se označil za výkonného ředitele pro ČR a který adresoval [titul] [jméno] [příjmení] (pozn. soudu - jednatel žalobkyně), včetně jeho přílohy (nepodepsaný předávací protokol s datem [datum]), prokazuje, že se žalovaná přihlásila k povinnostem za zakázku ze smlouvy o dílo, neboť v ní jednatel žalované hovoří o převzetí zakázky za končící firmu povinného. V době vyhotovení tohoto dopisu nebyl [titul] [příjmení] již přes rok jednatelem povinného, a tudíž nelze uvažovat o tom, že by jednal za povinného. V dopise dále uvádí, že ze strany žalované je technologie dokončena již řádově měsíce, stále se čeká na ukončení prací na bazénové vaně. Toto jednostranné prohlášení jednatele žalované však neprokazuje a prokazovat ani nemůže tvrzení žalované o stavební nepřipravenosti z viny na straně žalobkyně do počátku roku 2010, nutné ke zprovoznění díla, a tedy neprokazuje ani tvrzenou absenci prodlení zhotovitele v důsledku neposkytnutí součinnosti žalobkyně (viz cit. dopis ze dne [datum]). Navíc je toto tvrzení žalované v rozporu s jejím dalším tvrzení Následně tentýž statutární orgán žalované v e-mailu ze dne 29. 4. 2010 uplatnil jménem žalované u společnosti [právnická osoba] coby smluvního partnera žalované z předmětné smlouvy o dílo reklamaci díla, kterou žalovaná obdržela od žalobkyně (trval na dodání nepoškozených lamel). /sdělila, že dílo má vady a že ho reklamuje jakožto smluvní partner. Tento e-mail tedy prokazuje, že žalovaná byla faktickým realizátorem díla, byla smluvním partnerem společnosti [právnická osoba], která tedy byla pouze jejím subdodavatelem, u něhož žalovaná vlastním jménem uplatnila reklamaci díla, obdrženou od žalobkyně (viz cit. e-mail na č. l. 11 spisu). V září 2010 žalobkyně obdržela e-mail žalované, vyhotovený technickým managerem [titul] [jméno] [příjmení], v němž jí sděloval, že na základě rozhodnutí ředitele žalované, [titul] [příjmení], provedou zaměstnanci žalované dne 22. 9. 2010 nedodělky na zakázce ze smlouvy o dílo, resp. prověří tvrzené závady a nahradí vadný komponent. Tento e-mail tedy rovněž prokazuje, že žalovaná realizovala nedodělky díla a odstraňovala jeho vady ještě i v průběhu roku 2010 (viz cit. e-mail na č. l. 10 spisu). V dalším e-mailu žalované ze dne 5. 10. 2010, adresovaném žalobkyni, uvedl jednatel žalované, že dne 22. 9. 2010 prováděli žalobkyní vytčené nedodělky díla pracovníci [příjmení], a dále navrhl, aby pro hodnověrné zjištění skutečného stavu provozované bazénové technologie a jejího uvedené do řádného provozního stavu v rozsahu smlouvy o dílo žalobkyně jmenovitě určila pověřeného zástupce p. [příjmení], který bude oprávněn protokolárně přebírat opravy a další činnosti technologických prvků bazénové technologie po odsouhlasení jejich plnohodnotného technicko-provozního stavu a bude oprávněn je obsluhovat s tím, že do určení této osoby se nebude žalovaná prozatím uvedené akci věnovat. V závěru tohoto emailu pak žalovaná konstatovala známý fakt, že se ve věci jedná o smlouvu povinného. Tento listinný důkaz tedy rovněž prokazuje, že žalovaná byla faktickým realizátorem díla, zajišťovala prostřednictvím [právnická osoba] odstraňování žalobkyní vytčených vad (viz cit. e-mail na č. l. 10 p.v. spisu).

22. Skutečnost, že žalovaná realizovala dílo ve smyslu odstraňování jeho vad, byla podpůrně prokázána i svědeckou výpovědí [titul] [jméno] [příjmení], CSc., společníka a jednatele společnosti [právnická osoba], provedenou před dožádaným Městským soudem v Brně dne 11. 6. 2019 (č. l. 235 a násl. spisu), který potvrdil, že na základě smluvního vztahu se [právnická osoba] dělala jeho firma na díle lamelové zakrytí bazénu. Svědek si však nevybavil, která z konkrétních dvou společností pod označením [název] byla tímto smluvním partnerem (zda společnost povinného či žalované), ani v jakém to bylo období a kteří konkrétní pracovníci [právnická osoba] tuto činnost vykonávali. Rovněž si nevybavil, která z těch dvou [právnická osoba] platila [právnická osoba] za uvedenou akci faktury a kdo u [právnická osoba] reklamoval zakázku. Potvrdil však, že ohledně zakázky jednal s jednatelem [titul] [příjmení], který byl jednatelem obou [právnická osoba], a že reklamace této zakázky se týkala nějakého poničení lamel. S určitostí pak potvrdil, že na akci začínali s [název], poté se do toho začala přimíchávat druhá [právnická osoba] (pozn. soudu - označení žalované). Jeho svědeckou výpovědí bylo tedy jednoznačně prokázáno pouze to, že ohledně smlouvy o dílo byla subdodavatelem zhotovitele společnost [právnická osoba], u níž byly reklamovány vady díla spočívající v poničeném lamelové zakrytí bazénu, a že ve věci jednal s [titul] [jméno] [příjmení], který byl jednatelem jak povinného, tak žalované, a že v pozdějším období ve věci jednala.

23. Dopisem společnosti [právnická osoba] ze dne 10. 3. 2010, adresovaným jednateli žalobkyně, a dalším dopisem této společnosti ze dne 22. 9. 2010, adresovaným povinnému, bylo prokázáno, že žalobkyně se v průběhu roku 2010 obrátila s požadavkem na výměnu vadného bazénového zakrytí z důvodu neodborné montáže lamel přímo na jmenovanou společnost, která coby smluvní subdodavatel povinného začala tuto reklamaci řešit u povinného, jehož žádala o jednoznačné sdělení, na kterou z firem přešel závazek na tuto dodávku (zda na povinného či žalovanou) s tím, že tyto informace zasílá jak povinnému, tak i žalované. Tyto listinné důkazy prokazují, že ani tento poddodavatel povinného, který na zakázku ze smlouvy o dílo dodával bazénové zakrytí včetně jeho instalace, měl v daném čase problém identifikovat osobu smluvního zhotovitele (který přetrval až do současnosti - viz svědecká výpověď jednatele [právnická osoba] shora), a že z důvodu nejistoty uvedenou reklamaci žalobkyně řešil s oběma subjekty (povinným i žalovanou).

24. Výpovědí svědka [jméno] [příjmení], jednatele žalované od podzimu 2014 do podzimu 2016, provedené při jednání dne [datum], nebyly zjištěny žádné podstatné skutečnosti, když jmenovaný svědek neměl k předmětu sporu žádné poznatky.

25. Skutečnost, že povinný v první polovině roku 2008 (od února do května 2008), tj. v době, kdy měl vlastní zaměstnance a zakázku ze smlouvy o dílo ještě sám realizoval (žalovaná v té době jako obchodní společnost ani neexistovala), nakoupil komponenty pro provedení díla od dalších společností (viz žalovanou doložená faktura [příjmení] [příjmení] č. [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum], faktura [anonymizována dvě slova] [číslo] ze dne [datum], faktura [jméno] [příjmení] [jméno] č. [anonymizováno] ze dne [datum] včetně e-mailové korespondence této společnosti z března 2010, objednávka č. [anonymizováno] [právnická osoba] ze dne [datum] a cenová nabídka [číslo] [anonymizováno] ze dne [datum], faktury [anonymizováno] č. [anonymizováno] ze dne [datum] a č. FV [rok] ze dne [datum] včetně daňového dokladu téže společnosti č. [anonymizováno] ze dne [datum], faktura [číslo] [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] ze dne [datum] včetně dodacího listu z téhož data, faktura [číslo] [právnická osoba] ze dne [datum] včetně dodacího listu z téhož data, faktura [číslo] [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení] ze dne [datum]), je pro toto řízení zcela nerozhodná, neboť to, kde byly jednotlivé výrobky povinným zakoupeny, nevypovídá nic o tom, kdo tyto dodané komponenty následně montoval, tj. dílo prováděl. Cit. listinné důkazy totiž neprokazují, že by jednotliví prodejci, s výjimkou [právnická osoba] (což bylo v řízení prokázáno samostatně), jednotlivé komponenty (které byly dle posudku nevhodné pro montáž, popř. byly namontovány vadně apod.), v místě provádění díla montovali, tj. žalobkyni dílo dodávali.

26. Zprávou o výchozí revizi elektrického zařízení [číslo] 2009 ze dne 25. 5. 2009 bylo prokázáno pouze to, že uvedeného dne byla provedena revize silnoproudé elektroinstalace bazénové technologie v [obec] se závěrem, že elektrické zařízení je z hlediska bezpečnosti schopné provozu. Tato zpráva však neprokazuje nic ve vztahu k řádnému provedení díla jako celku, tedy neprokazuje žalovanou tvrzené dokončení díla již v polovině roku 2009. Navíc uvedené tvrzení žalované o dokončení díla je v přímém rozporu s jejím dalším tvrzení o tom, že dílo nebylo dokončeno z důvodu jeho stavební nepřipravenosti, kterou měla zajistit žalobkyně.

27. Dopisem žalobkyně ze dne 29. 9. 2010 (viz připojený spis Městského soudu v Praze, sp. zn. [spisová značka]), adresovaným žalované a povinnému, bylo prokázáno, že žalobkyně s odkazem na jejich předchozí korespondenci vytkla oběma společnostem konkretizované nedodělky a vady díla, a opětovně je vyzvala k dokončení díla a odstranění vad vzniklých vadným prováděním, tj. k řádnému provedení díla, v termínu do 8. 10. 2010 s tím, že v případě nečinnosti bude nucena odstoupit od smlouvy a vyčíslit nároky na náhradu škody.

28. Následujícím dopisem žalobkyně ze dne 5. 10. 2010 (viz připojený spis Městského soudu v Praze, sp. zn. [spisová značka]), adresovaným žalované a povinnému, bylo prokázáno, že žalobkyně opakovaně vyzvala oba subjekty, aby v termínu do 8. 10. 2010 odstranily vady vzniklé vadným prováděním díla a dílo provedly řádným způsobem, zároveň je vyzvala k zaplacení smluvní pokuty dle smlouvy o dílo a k vydání bezdůvodného obohacení ve výši 50 % zaplacené ceny díla s tím, že nároky žalobkyně z titulu náhrady škody vyčíslují znalci z oboru.

29. Dopisem žalobkyně ze dne 27. 10. 2010 (viz připojený spis Městského soudu v Praze, sp. zn. [spisová značka]), adresovaným povinnému i žalované, a zaslaným na vědomí majiteli povinného, bylo prokázáno, že z důvodu trvalého prodlení zhotovitele s předáním díla, neprováděním díla řádným způsobem, nedodání vyjmenovaných položek a neodstranění vad způsobených prováděním díla, a to i přes opakované výzvy a prodloužení termínu plnění, žalobkyně odstoupila od smlouvy o dílo a současně vyzvala zhotovitele k zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,05 % z ceny díla za každý den prodlení do dne účinnosti tohoto odstoupení a dále vydání bezdůvodného obohacení s tím, že současně bude žalobkyně požadovat náhradu škody, jejíž rozsah sdělí v následujícím dopise. V tomto odstoupení od smlouvy o dílo žalobkyně dále uvedla, že jelikož jí do dnešního dne nebyl objasněn skutečný právní stav vztahu povinného a žalované, kdy žalovaná stále veřejně deklaruje býti právním nástupcem povinného, neboť na svých internetových stránkách výslovně uvádí, že„ od září 2008 přešla firma dlužníka na firmu žalované“, adresuje žalobkyně toto odstoupení na oba dotčené subjekty. Originály podacích lístků ze dne 27. 10. 2010 (viz č. l. 276 spisu) bylo prokázáno, že žalobkyně uvedeného dne předala k poštovní přepravě dopisy ze dne 27. 10. 2010 adresované povinnému a žalované a obsahující její odstoupení od smlouvy o dílo.

30. Listinným důkazem označeným jako znalecký posudek [číslo] vyhotoveným dne 23. 11. 2010 na objednávku žalobkyně doc. Ing. [jméno] [příjmení], CSc., znalcem z oboru stavebnictví, ekonomika, projektování pro stavebnictví (viz připojený spis Městského soudu v Praze, sp. zn. [spisová značka]), bylo prokázáno, že stavební část bazénu byla k montáži technologie připravena od 1. 1. 2009; že dílo nebylo řádně prováděno, jak z důvodu chybné montáže dodaných komponentů či zvolení komponentů nevhodných pro montáž, tak v důsledku nedodání některých komponentů; že zhotovitel byl v prodlení s prováděním montáže technologie a dokončením díla (jež nebylo dokončeno ani v den konání místního šetření znalce 10. 11. 2010), předávací protokol ze dne 3. 11 2009 byl vyhotoven pouze pro objekt bydlení (bez bazénu a bazénové technologie); a že v souvislosti s neodborným provedením lamelového zakrytí bazénu byla žalobkyni v posudku taxativně vyjmenovanými nedodělky, nedodaným vybavením a závadami na posuzovaném vnitřním bazénu s příslušenstvím způsobena škoda ve výši 359 000 Kč (po zaokrouhlení), která představuje v rozsahu částky 38 445 Kč cenu nedodaných komponentů a ve zbývajícím rozsahu výši nákladů na opravu či výměnu nevhodných komponentů. Fakturou [číslo] ze dne 23. 11. 2010, s termínem splatnosti dne 12. 12. 2010 (č. l. 26 připojeného spisu) bylo prokázáno, že znalečné vyúčtované znalcem žalobkyní ve výši 30 000 Kč za vypracování znaleckého posudku, bylo žalobkyní uhrazeno v hotovosti dne 23. 11. 2010.

31. Z ostatních provedených důkazů již soud nezjistil žádné podstatné skutečnosti pro rozhodující skutková zjištění a právní závěry v projednávané věci, a proto je dále nehodnotil.

32. Z důvodu nadbytečnosti, resp. nerozhodnosti, soud zamítl zbylé důkazní návrhy na provedení výslechu dalších svědků, neboť relevantní skutečnosti byly v řízení zjištěny z již dosud provedeného dokazování (písemnou korespondencí shora a výpověďmi výše jmenovaných svědků včetně bývalých jednatelů povinného a žalované. Z důvodu nerozhodnosti pak soud zamítl poslední návrh žalované na ustanovení znalce za účelem vyhotovení znaleckého posudku ke stanovení ceny prací, jež měly být žalovanou pro povinného provedeny, neboť toto požadované zjištění je z hlediska právního posouzení věci nerozhodným. Soud měl tedy jednak dostatek podkladů pro rozhodnutí ve věci, a jednak další navrhované dokazování by nesměřovalo k objasnění skutečností významných z hlediska právního posouzení věci.

33. Na základě nesporných prohlášení účastníků a provedeného dokazování lze tedy o skutkovém stavu věci učinit následující závěr. Exekučním titulem byla žalobkyni pravomocně dne 20. 10. 2012 přisouzena vůči povinnému pohledávka ve výši 635 800 Kč představující náhradu způsobené škody ve výši 403 400 Kč (stanovenou v rozsahu 359 000 Kč posudkem, v rozsahu 30 000 Kč tvořenou náklady na vyhotovení posudku a v rozsahu 14 400 Kč náklady na právní zastoupení žalobkyně), a smluvní pokutu ve výši 232 400 Kč za prodlení s řádným dodáním díla dle uzavřené smlouvy o dílo. Povinný na tuto přisouzenou pohledávku ničeho neplnil. Proto byl k návrhu žalobkyně vydán exekuční příkaz, který byl žalované coby poddlužníkovi doručen dne 14. 11. 2013 a ostatním účastníkům exekučního řízení dne 27. 11. 2013, o provedení exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky povinného za žalovanou vyplývající z titulu náhrady škody způsobené vadami díla v rozsahu subdodavatelské činnosti žalované při realizaci předmětu smlouvy o dílo uzavřené mezi žalobkyní coby objednatelem a povinným coby zhotovitelem v písemné formě dne 18. 1. 2008. Žalovaná na základě tohoto exekučního příkazu žalobkyni dosud nic nevyplatila. Dílo, jehož realizace probíhala v období 2008 až 2010, nebylo řádně prováděno, některé jeho komponenty nebyly vůbec dodány (v rozsahu částky 38 445 Kč), některé nebyly vhodné k montáži, popř. byly chybně namontovány, a byla tedy nutné jejich výměna, popř. oprava (v rozsahu částky 320 555 Kč). Do data 31. 8. 2008 povinný dílo komplexně neprovedl. Po tomto datu, byť formálně nadále existoval, neměl povinný žádné zaměstnance, prakticky nevyvíjel žádné aktivity (mimo prokazatelné fakturování a písemnou komunikaci) a nemohl tak nadále dílo provádět, ač byl stále smluvním partnerem žalobkyně z uzavřené smlouvy o dílo. Všichni zaměstnanci povinného včetně jeho jednatele se s účinností od 1. 9. 2008 stali zaměstnanci žalované, která vznikla dne 27. 8. 2008, přičemž žalovaná převzala zakázky povinného včetně zakázky z předmětné smlouvy o dílo jako celek a stala se tak faktickým realizátorem komplexního díla pro žalobkyni včetně odstranění zjištěných vad prováděného a nedokončeného díla, ať již v podobě zajištění dodání zcela chybějících (nedodaných) komponentů díla či zajištění výměny povinným dodaných komponentů nevhodných k montáži, popř. zajištění opravy chybně namontované technologie díla. Dílo, i přes opakované výzvy žalobkyně a poskytnutí dodatečné lhůty do 8. 10. 2010, nebylo žalovanou řádně realizováno, v důsledku čehož žalobkyně odstoupila od smlouvy o dílo uzavřené s povinným, a to dopisem ze dne 27. 10. 2010, který téhož dne zaslala povinnému i žalované. Jelikož byl povinný jako smluvní zhotovitel v prodlení s předáním díla žalobkyni po dobu 664 dnů (od doby stavební připravenosti díla dne 1. 1. 2009 do odstoupení od smlouvy předaného k poštovní přepravě dne 27. 10. 2010) a ve stejném prodlení byla vůči zhotoviteli jako jeho subdodavatel žalovaná, činí za dobu tohoto prodlení smluvní pokuta ve výši 18,25% ročně (0,05 % denně) ze sjednané ceny díla 700 000 Kč (bez DPH) celkem 232 400 Kč (k její úhradě byl povinný zavázán exekučním titulem). Řádným neprovedením díla vznikla povinnému coby smluvnímu partnerovi žalobkyně (hlavnímu zhotoviteli), dle téhož exekučního titulu, dále povinnost zaplatit žalobkyni škodu tvořenou náklady na posudek ve výši 30 000 Kč a právní zastoupení žalobkyně před zahájením sporu ve výši 14 400 Kč, a dále škodu zjištěnou posudkem ve výši 359 000 Kč za nedodání některých komponentů, dodání nevhodných komponentů a za vadnou montáž některých dodaných komponentů, kdy tyto nedodělky a vady díla fakticky odstraňovala žalovaná.

34. Podle ust. § 315 odst. 1 o. s. ř., nevyplatí-li dlužník povinného oprávněnému pohledávku podle § 314a odst. 2, popřípadě podle § 314c odst. 1 a 3, může oprávněný proti dlužníku povinného vlastním jménem podat návrh na výkon rozhodnutí, jestliže jej mohl podat povinný, jinak se domáhat vyplacení pohledávky v řízení podle části třetí, popřípadě v řízení podle zvláštního zákona. Nesmí však s dlužníkem povinného stran této pohledávky uzavřít na úkor povinného smír, ani prominout její zaplacení. Dlužník povinného si v takovém případě také nemůže započíst svou vlastní pohledávku, kterou má vůči oprávněnému.

35. Po právním zhodnocení skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Vzhledem k tomu, že ke všem rozhodným skutečnostem došlo v období před 1. 1. 2014, soud na danou věc aplikoval právní předpisy platné a účinné do 31. 12. 2013. Po právní stránce soud věc posoudil jako žalobu podle ust. § 315 odst. 1 o. s. ř., neboť povinnost, stanovenou exekučním příkazem na přikázání jiné peněžité pohledávky povinného za žalovanou, žalovaná nesplnila, tzn. nezaplatila žalobkyni jako oprávněné tuto přikázanou pohledávku. Přikázáním jiné peněžité pohledávky vzniká oprávněnému (žalobkyni), při splnění všech zákonných podmínek, k pohledávce povinného za jeho dlužníkem tzv. úkojné právo vůči poddlužníkovi. Oprávněnému je tak přiznáno právo, aby v případě, že jeho dlužník včas nezaplatí jeho pohledávku, se vlastním jménem domáhal vyplacení přikázané pohledávky. Z hlediska hmotného práva přitom nedochází v obligačním právním vztahu ke změně ani v osobě subjektu, neboť věřitelem dlužníka zůstává nadále povinný, ani v předmětu, protože jde stále o určený druh plnění, a ani ke změně právního důvodu (titulu). Oprávněný by svůj nárok nemohl uspokojit pouze tehdy, pokud by poddlužník prokázal, že přikázaná pohledávka ještě předtím, než mu byl doručen exekuční příkaz, nikdy neexistovala (tedy že povinný vůči poddlužníku přikázanou pohledávku neměl) nebo zanikla (například splněním nebo započtením). V takovém případě by žalobkyni úkojné právo nevzniklo. Důkazní břemeno ohledně prokázání neexistence nebo zániku přikázané pohledávky povinného za žalovanou před tím, než jí bylo doručen exekuční příkaz, stíhá výlučně poddlužníka, tj. žalovanou (viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Cdo 903/2004 ze dne 27. 5. 2005, sp. zn. 28 Cdo 496/2011 ze dne 7. 12. 2011 nebo sp. zn. 20 Cdo 4093/2016 ze dne 28. 11. 2016). V daném případě bylo prokázáno, že žalovaná byla od léta 2008 do podzimu 2010 faktickým realizátorem zakázky ze smlouvy o dílo jako celek, uzavřené dne 18. 1. 2008 dle ust. § 536 a násl. obch. zák. mezi žalobkyní jako objednatelem a povinným jako zhotovitelem (za něhož jednal jeho tehdejší jednatel [titul] [jméno] [příjmení], který se bezprostředně po ukončení jednatelství u povinného stal jednatelem žalované), neboť povinný od data 1. 9. 2008, kdy dílo nebylo komplexně provedeno a vykazovalo vady, neměl žádné zaměstnance, nevyvíjel prakticky žádné aktivity (mimo prokazatelné fakturování a písemnou komunikaci) a nemohl tak nadále dílo provádět; všichni jeho zaměstnanci se k uvedenému datu stali zaměstnanci žalované, a dle zjevné dohody mezi povinným a žalovanou převzala žalovaná nedokončené zakázky povinného včetně předmětné zakázky ze smlouvy o dílo. Jelikož smluvním partnerem žalobkyně nadále zůstal povinný, neboť žalovaná a žalobkyně spolu smlouvu o dílo neuzavřely a tedy nebyly smluvními partnery, stala se žalovaná jako smluvní partner povinného jeho hlavním subdodavatelem a bylo tak její povinností zajistit řádné provedení díla jako celku. K tomu však i přes prokazatelné opakované výzvy a poskytnutí přiměřené náhradní výzvy k plnění ve smyslu ust. obch. zák., zasílané i na vědomí žalované, nedošlo, a žalobkyně proto vůči povinnému dopisem ze dne 27. 10. 2010 dle ust. § 345 odst, 2 ve spojení s § 550 obch. zák. odstoupila smlouvy o dílo, kterou s ním uzavřela, neboť dílo i ke dni vyhotovení posudku (23. 11. 2010) vykazovalo v posudku zjištěné nedodělky a vady, které nebyly žalovanou odstraněny. Žalobkyni tak vůči povinnému coby jejímu smluvnímu partnerovi vznikl nárok na smluvní pokutu, náhradu škodu a dalších nákladů, které musela vynaložit v důsledku porušení povinností ze strany povinného, jež jí byly proti povinnému (za něhož však totožnou činnost fakticky konala, resp. měla řádně konat žalovaná), pravomocně přisouzeny exekučním titulem, který soud v tomto řízení není oprávněn jakkoliv přezkoumávat (viz § 159a odst. 3 a 4 o. s. ř.). Žalovaná jako hlavní smluvní partner (subdodavatel) formálně existujícího povinného tak ve vztahu k němu odpovídala za komplexní a řádné provedení díla pro žalobkyni včetně odstranění zjištěných vad prováděného a nedokončeného díla, ať již v podobě zajištění dodání zcela chybějících (nedodaných) komponentů díla či zajištění výměny povinným dodaných komponentů nevhodných k montáži, popř. zajištění opravy chybně namontované technologie díla, a tudíž mu rovněž odpovídá za škodu, k jejíž náhradě byl v podobě výše uvedených přisouzených nároků žalobkyně povinný zavázán exekučním titulem (§ 373 a násl. obch. zák.). Jelikož byl povinný v prodlení s předáním díla žalobkyni po dobu 664 dnů (od doby stavební připravenosti díla dne 1. 1. 2009 do odstoupení od smlouvy předaného k poštovní přepravě dne 27. 10. 2010) a ve stejném prodlení byla vůči zhotoviteli jako jeho subdodavatel žalovaná, která o sjednání smluvní pokuty mezi povinným a žalobkyní od samého počátku musela vědět, neboť jejím jednatelem byl předchozí jednatel povinného, odpovídá žalovaná povinnému rovněž za škodu, k jejíž náhradě žalobkyni byl povinný zavázán exekučním titulem v částce 232 400 Kč (§ 373 a násl. obch. zák.). Námitku žalované, že v důsledku neuhrazení pohledávky žalobkyně z exekučního titulu nemohla povinnému ve vztahu k žalované dosud žádná škoda vzniknout, a že ani neodpovídá za škodu v důsledku pasivity povinného před zahájením i v průběhu sporu vedeného pod sp. zn. [spisová značka], soud shledává nedůvodnou, neboť povinnému byla tato pohledávka přiznána pravomocným a vykonatelným soudním rozhodnutím, a jedná se tedy o soudem přiznanou povinnost povinného plnit, za níž žalovaná odpovídá. Ohledně další námitky žalované povinného, se soud ztotožňuje s přiléhavou argumentací žalobkyně, podle které se v dané věci nejedná o předané dílo a následnou odpovědnost za vady, když nedošlo k řádnému provedení díla jeho ukončením a předáním předmětu díla objednateli v dohodnutém místě, tedy zde nenastaly vady díla po jeho provedení, nýbrž docházelo k vadám zhotovitele při provádění díla. Žalovanou vznesená námitka započtení její tvrzené pohledávky za povinným proti přikázané pohledávce povinného za ní je nepřípustná, neboť od okamžiku doručení exekučního příkazu žalované (dne 14. 11. 2013) nemá v důsledku vzniklého arrestatoria jakákoliv dispozice žalované coby dlužníka povinného s pohledávkou důsledky vůči oprávněnému, a rovněž jakékoliv úkony povinného by byly v důsledku inhibitoria absolutně neplatnými. Žalovaná ani netvrdila, že by hmotněprávní úkon započtení své tvrzené pohledávky za povinným proti pohledávce povinného za ní učinila před doručením exekučního příkazu, a že by tak došlo k platnému započtení. Nedůvodné jsou rovněž i žalovanou vznesené námitky promlčení nároku žalobkyně coby oprávněné z úkojného práva a přikázané pohledávky povinného za žalovanou coby poddlužníkem. Nárok žalobkyně z úkojného práva vznikl doručením exekučního příkazu (doručen 23. 11. 2013) a následujícím dnem počala běžet čtyřletá promlčecí doba dle ust. § 397 obch. zák., která neuplynula ani ke dni podání poddlužnické žaloby v této věci (dne 12. 2. 2014), tudíž k promlčení uvedeného nároku žalobkyně nemohlo dojít. Přikázaná pohledávka povinného za žalovanou se rovněž promlčuje ve čtyřleté promlčecí době, a jelikož ke vzniku pohledávky povinného za žalovanou došlo jeho pravomocným přisouzením exekučním titulem dne 20. 10. 2012 a poddlužnická žaloby byla podána dne 12. 2. 2014, nemohlo dojít ani k promlčení tohoto nároku. Soud proto žalobě vyhověl a rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

36. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně měla ve věci plný úspěch. Její účelně vynaložené náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 31 790 Kč; odměna za zastupování žalobkyně advokátem dle § 7, § 8 odst. 1 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění (dále jen„ AT“), za 19 úkonů právní služby á 10 860 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, 6x písemné podání ve věci samé ze dne 18. 1. 2015, 15. 6. 2015, 29. 10. 2019, 10. 9. 2020, 25. 8. 2021 a 14. 12. 2021, 10x účast u jednání soudu dne [datum], [datum], [datum], 26. 2019, [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum], účast u výslechu svědka před dožádaným Městským soudem v Brně dne [datum]), a dle § 11 odst. 2 a § 14 odst. 2 AT za 3 úkony právní služby ve výši jedné poloviny mimosmluvní odměny á 5 430 Kč (2x písemné podání ze dne 18. 4. 2017 a 6. 5. 2019, účast u jednání soudu dne [datum], které bylo odročeno bez projednání věci); 22x režijní paušál á 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT; náhrada promeškaného času právního zástupce žalobkyně k 11 soudním jednáním u zdejšího soudu z [obec] do [obec] a zpět ve výši 17 600 Kč (za jedno jednání 1 600 Kč) dle § 14 odst. 1 písm. a) a odst. 3 AT (za jednu jízdu 16 půlhodin á 100 Kč); náhrada cestovních výdajů právního zástupce žalobkyně v celkové výši 47 938 Kč při použití osobního motorového vozidla zn. Škoda Octavia z [obec] do [obec] a zpět (jedna jízda tam a zpět celkem 750 km, průměrná spotřeba paliva 5,2 l /100 km), k soudnímu jednání dne [datum] při ceně za 1 litr nafty 29,50 Kč a sazbě základní náhrady za 1 km jízdy 3,80 Kč dle vyhlášky č. 385/2015 Sb., ke dvěma soudním jednáním dne 26. 9. a 19. 12 2018 při ceně za 1 litr nafty 29,80 Kč a sazbě základní náhrady 4 Kč dle vyhlášky č. 463/2017 Sb., ke čtyřem soudním jednáním dne [anonymizována tři slova] a [datum] při ceně za 1 litr nafty 33,60 Kč a sazbě základní náhrady 4,10 Kč dle vyhlášky č. 333/2018 Sb., ke dvěma soudním jednáním dne [anonymizováno] a [datum] při ceně za 1 litr nafty 31,80 Kč a sazbě základní náhrady 4,20 Kč dle vyhlášky č. 358/2019 Sb., k soudnímu jednání dne [datum] při ceně za 1 litr nafty ve výši 27,20 Kč a sazbě základní náhrady 4,4 Kč dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. a k soudnímu jednání dne [datum] při ceně 1 litr nafty 36,10 Kč sazbě základní náhrady 4,70 Kč dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění účinném do 11. 3. 2022, tj. celkem náklady řízení ve výši 326 558 Kč O povinnosti žalované nahradit tyto náklady řízení právnímu zástupce žalobkyně soud rozhodl v souladu s ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. Právní zástupce žalobkyně není plátcem DPH. Soud nepřiznal žalobkyni požadovanou náhradu nákladů řízení za poradu s klientem dne 13. 6. 2016, když nebylo prokázáno, že by se tato další porada ve smyslu ust. § 11 odst. 1 písm. c) AT konala, a že by přesáhla jednu hodinu. Dále soud nepřiznal náhradu nákladů řízení za účast právního zástupce žalobkyně na mediaci dne 11. 9. 2017, neboť nárok na odměnu za zastoupení advokátem v souvislosti s jeho účastí na setkání u zapsaného mediátora není nákladem placeným v bezprostřední souvislosti s řízením před soudem (viz usnesení Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 3658/17 ze dne 3. 4. 2018 nebo sp. zn. II. ÚS 150/20ze dne 11. 2. 2020). Dle cit. usnesení Ústavního soudu je povinnost setkání s mediátorem osobní a přítomnost zástupce toliko dobrovolná a tudíž by nebylo možné spravedlivě po žalované požadovat, aby nesla takto vynaložené náklady, zahrnující i cestovné advokáta osobním motorovým vozidlem na setkání se zapsaným mediátorem. Žalobkyni soud rovněž nepřiznal požadovanou náhradu cestovních výdajů jejího právního zástupce na jednání s právním zástupcem žalované dne [datum] a [datum], neboť se opět nejedná o náklady k tíži žalované, když se jednalo o dobrovolné rozhodnutí obou právních zástupců stran vzájemně jednat v souvislosti s mediací.