11 C 244/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudkyní Mgr. Ladou Horákovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem osobní údaje zástupce o zaplacení částky 2 600 000 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 2 600 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z této částky od 23. 11. 2018 do zaplacení a dále smluvní pokutu ve výši 0,05 % denně z částky 2 600 000 Kč od 23. 11. 2018 do 29. 4. 2019 v kapitalizované výši 205 400 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 265 302 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce, osobní údaje zástupce.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 6 náhradu nákladů řízení ve výši 8 334 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se elektronicky podanou žalobou dne 29. 4. 2019, ve znění její opravy učiněné podáním ze dne 26. 6. 2019 a při jednání soudu dne 6. 1. 2021, domáhal po žalovaném zaplacení částky 2 600 000 Kč s příslušenstvím a dále uhrazení smluvní pokuty, specifikované ve výroku I. tohoto rozsudku. Dle žalobních tvrzení zapůjčil žalobce dne 21. 11. 2017 žalovanému částku 2,6 mil. Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit nejpozději do 22. 11. 2018. Uvedené finanční prostředky byly žalovanému zaslány na jím určený účet. Pro případ nevrácení půjčky si účastníci dohodli smluvní pokutu ve výši 0,05 denně, jakož i zákonné úroky z prodlení. Dluh ve výši 2,6 mil. Kč žalovaný písemně uznal, a to v dokumentu pod označením„ Uznání dluhu“ ze dne 27. 11. 2017 (dále jen„ Uznání dluhu“ nebo také jen„ Uznání“), který vytvořil samotný žalovaný. Dosud však na žalovanou částku ničeho neuhradil, a to ani na základě písemné předžalobní výzvy k plnění.

2. Žalovaný neuznal žalobou uplatněný nárok a žalobu navrhl zamítnout. Zpochybnil pravost svého podpisu na Uznání dluhu a obsahovou správnost této listiny. V tomto směru namítl chybné označení právního institutu„ půjčka“ namísto„ zápůjčka“, jakož i rozpor způsobu vyplacení dlužné částky žalobcem žalovanému, když v Uznání je výslovně uvedeno, že předmětná částka byla vyplacena v hotovosti, avšak dle předžalobní výzvy i žaloby měla být žalovanému zaslána na účet. Dále poukázal na absenci úředního ověření podpisů obou účastníků na této listině s tím, že při uznání dluhu takovéto výše je úřední ověření běžnou praxí. Svou procesní obranu uzavřel konstatací, že závazek, který společně se žalobcem uzavřeli, ještě není splatný, a že žalovanému tedy nemůže být soudem uloženo, aby jej plnil.

3. Žalobce v replice k procesní obraně žalovaného uvedl, že žalovanému zapůjčil v dřívějším období další dvě částky ve výši 200 tis. Kč a 400 tis. Kč, přičemž v Uznání dluhu, v němž byla uvedena hotovostní výplata, zjevně došlo k záměně formy úhrady s jednou z těchto půjček, které byly žalovanému vyplaceny v hotovosti. K tomu doplnil, že i na předchozí dvě půjčky byla sepsána písemná uznání dluhu s obdobným obsahem, a to dne 21. 4. 2017 a 31. 10. 2017; obě uvedené částky žalobce vůči žalovanému zažaloval u zdejšího soudu v řízeních pod sp. zn. spisová značka a sp. zn. spisová značka a obě věci byly skončeny smírem. K namítané pravosti podpisu žalovaného navrhl žalobce provedení znaleckého posudku z oboru písmoznalectví.

4. Po skutkové stránce bylo v řízení prokázáno, a to příkazem k úhradě ze dne 21. 11. 2017 a výpisem z účtu č. bankovní účet za měsíc listopad 2017, že žalovaný dne 21. 11. 2017 obdržel na účet č. bankovní účet částku 2.6 mil. Kč. Skutečnost, že účet č. bankovní účet, na který byla poukázána částka 2,6 mil. Kč, je účtem žalovaného, prokazuje exekuční příkaz Exekutorského úřadu Přerov ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, v němž takto označený účet figuruje mezi účty žalovaného jakožto povinného. Znaleckým posudkem číslo vyhotoveným dne 15. 9. 2020 anonymizováno jméno příjmení, znalkyní v oboru písmoznalectví se specializací na zkoumání ručního písma, který byl zadán k žádosti soudu, bylo prokázáno, že podpis dlužníka celé jméno žalovaného (žalovaného) na listině pod označením Uznání dluhu ze dne 21. 11. 2017 je pravděpodobně pravým podpisem žalovaného. V nálezové části znalkyně konstatovala, že vzájemným porovnáním analýz sporného a srovnávacích podpisů žalovaného byly v obecné i zvláštní rovině zkoumání nalezeny převážně znaky shodné a podobné, které umožňují rozhodovat mezi variantou pravého podpisu nebo variantou podpisu vyhotoveného jiným pisatelem napodobením vzoru. Nalezené shodné a podobné, i méně nápadné znaky, spolu s jistotou provedení sporného podpisu podporují jeho pravost. Zkoumáním podpisu nebyly nalezeny znaky, které by zpochybňovaly pravost sporného podpisu nebo prokazovaly jeho vyhotovení jiným pisatelem, neboť ve srovnávacích podpisech bylo dohledáno i mírné roztřesení psacího tahu v obloukové části iniciály sporného podpisu, které tak lze přisoudit podmínkám vzniku sporného podpisu, nikoliv písařskému projevu případného padělatele. Množství a hodnota všech nalezených znaků umožňují s ohledem na charakter sporného podpisu stanovit shora uvedený závěr zkoumání v rovině střední pravděpodobnosti, tedy, že sporný podpis je pravděpodobně pravým podpisem žalovaného. Žalovaný vůči tomuto znaleckému posudku nevznesl žádné námitky či výhrady a soud tedy má za prokázanou pravost sporného podpisu žalovaného na Uznání dluhu. Uznáním dluhu ze dne 21. 11. 2017 bylo prokázáno, že žalovaný uznal vůči žalobci svůj dluh ve výši 2,6 mil. Kč jako dluh z půjčky uzavřené mezi účastníky ústně dne 21. 11. 2017, kdy uvedená částka byla ze strany žalobce zapůjčena žalovanému. Ačkoli je v Uznání dluhu oběma účastníky stvrzeno, že půjčka byla vyplacena v hotovosti, je s ohledem na doložený příkaz k úhradě ze dne 21. 11. 2017 a výpis z účtu č. bankovní účet prokázáno, že se jednalo o zjevný omyl, neboť uvedená částka byla žalovanému vyplacena bezhotovostním bankovním převodem. V uvedené listině oba účastníci stvrdili splatnost půjčky nejpozději do 22. 11. 2018 s tím, že částka dále plynutím času narůstá o zákonné úroky z prodlení a také o smluvní pokutu ve výši 0,05 % denně až do úplného zaplacení. Podpisem uvedené listiny žalovaný současně potvrdil, že si je vědom této smluvní pokuty a že s ní byl řádně seznámen, že toto jednostranné prohlášení neuzavřel v tísni za nápadně nevýhodných podmínek, že je svobodným a vážným projevem jeho skutečné vůle, a že obsahu tohoto prohlášení rozumí a takto s ním souhlasí. Písemnou předžalobní upomínkou ze dne 14. 12. 2018 bylo prokázáno, že žalobce mimo jiné vyzval žalovaného k vrácení zápůjčky včetně běžného úroku i úroku z prodlení s upozorněním na možnost soudního projednání věci.

5. Žalovaný se nedostavil k jednáním soudu, čímž se vyloučil z možnosti poskytnutí procesního poučení ve smyslu ust. § 118a odst. 1,3 zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád, v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“), o tom, aby tvrdil všechny pro řízení rozhodné skutečnosti (např. k jím namítané nesplatnosti dluhu) a navrhl k jejich prokázání důkazy. Poučení dle ust. § 118a o. s. ř. se totiž poskytuje jen účastníku (jeho zástupci nebo zmocněnci), který je u jednání přítomen. Jedná-li soud v souladu s ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníka (jeho zástupce nebo zmocněnce), je to účastník, kterou svou nepřítomností u soudu způsobí, že se mu příslušného poučení nedostane (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Odo 832/2006 ze dne 27. 9. 2006 nebo sp. zn. 32 Cdo 3098/2016 ze dne 20. 3. 2018). K namítané nesplatnosti dluhu žalovaný žádné rozhodující skutečnosti netvrdil 6. Na základě provedeného dokazování lze tedy o skutkovém stavu věci učinit závěr, podle kterého žalobce zapůjčil dne 21. 11. 2017 žalovanému částku 2,6 mil. Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit žalobci nejpozději do 22. 11. 2018, a pro případ prodlení s vrácením této zápůjčky v dohodnuté lhůtě se žalovaný dále zavázal zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,05 % denně až do úplného zaplacení. Zápůjčka byla žalovanému reálně poskytnuta bezhotovostním převodem na jeho účet, žalovaný dluh z této zápůjčky uznal, ve sjednané lhůtě splatnosti však zápůjčku nevrátil a rovněž nereagoval ani na písemnou předžalobní výzvu k plnění.

7. Po právním zhodnocení skutkových zjištěný dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že účastníci dne 21. 11. 2017 uzavřeli smlouvu o zápůjčce ve smyslu ust. § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen„ o. z.“), na jejímž základě bylo povinností žalovaného vrátit žalobci zapůjčenou částku ve výši 2,6 mil. Kč nejpozději do 22. 11. 2018 a pro případ prodlení žalovaného s vrácením zápůjčky byla dle ust. § 2048 a násl. o. z. sjednána jeho povinnost zaplatit žalobci smluvní pokutu 0,05 % denně, jejíž kapitalizovaná výše za požadované období od 23. 11. 2018 do 29. 4. 2019 činí částku 205 400 Kč. Dluh z předmětné peněžité zápůjčky ve výši 2,6 mil. Kč žalovaný vůči žalobci v den realizace zápůjčky, tj. dne 21. 11. 2017, písemně uznal dle ust. § 2053 o. z., dosud však na něj žalobci ničeho neuhradil. Soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci dle ust. § 2390 a násl. ve spojení s ust. § 2053 o. z. částku 2,6 mil. Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ode dne následujícího po splatnosti zápůjčky (§ 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění), a dále dle ust. § 2048 o. z. kapitalizovanou smluvní pokutu ve výši 205 400 Kč za porušení smluvené povinnosti žalovaného vrátit žalobci zápůjčku v dohodnuté lhůtě splatnosti (smluvní pokuta ve výši 0,05 % denně z částky 2,6 mil. Kč za dobu od splatnosti zápůjčky, tj. od 23. 11. 2018, do požadovaného data podání žaloby dne 29. 4. 2019).

8. Námitka pravosti vlastnoručního podpisu žalovaného na listině Uznání dluhu byla vyvrácena znaleckým posudkem, vůči němuž žalovaný nevznesl žádné námitky či výhrady. Tím byla nastolena zákonná vyvratitelná domněnka pravosti a správnosti této listiny, neboť podle ust. § 565 věta druhá o. z., je-li soukromá listina použita proti osobě, která listinu zjevně podepsala, má se za to, že pravost a správnost listiny byla uznána. Důkazní břemeno opaku, tedy popření správnosti (pravdivosti) listiny, pak nese ten, kdo pravdivost listiny popírá, tj. v daném případě žalovaný (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 617//1999 ze dne 9. 10. 2000, sp. zn. 23 Cdo 802/2013 ze dne 31. 3. 2015, sp. zn. 22 Cdo 3646/2018 ze dne 27. 11. 2018 nebo sp. zn. 33 Cdo 2181/2018 ze dne 29. 11. 2018). V této věci však žalovaný správnost (pravdivost) rozhodujících údajů, uvedených v jím podepsaném Uznání dluhu, jež by mohly vyvrátit existenci uznané zápůjčky, ani nepopíral. Namítal pouze absenci úředního ověření podpisů obou účastníků a dále obsahovou nesprávnost Uznání dluhu spočívající v chybném užití právního institutu„ půjčka“ namísto správného„ zápůjčka“ a rozporu ve způsobu poskytnutí peněžních prostředků žalobcem žalovanému. Tyto námitky jsou však ve vztahu k uznané existenci dluhu žalovaného vůči žalobci z titulu zápůjčky zcela irelevantní. Skutečnost, že účastníci neopatřili své podpisy úředním ověřením, nemá žádný vliv na pravdivost (správnost) uvedené listiny stejně jako na její platnost, neboť zákon nepodmiňuje písemné uznání dluhu dle ust. § 2053 a násl. o. z. úředně ověřeným podpisem. Fakt, že v obsahu této listiny byl uveden pojem„ půjčka“ (používaný za účinnosti předchozího zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, jenž byl k datu 1. 1. 2014 zrušen), namísto aktuálně správného právního termínu„ zápůjčka“, rovněž na správnosti Uznání dluhu nemůže ničeho změnit, neboť oběma účastníkům již z obsahu samotného textu listiny bylo zjevné, že se jednalo o zapůjčení finančních prostředků. Chybně uvedený způsob poskytnutí zápůjčky hotovostním předáním namísto správného způsobu převodem na bankovní účet, který navíc žalobce vysvětlil, rovněž nemůže mít žádný vliv na správnost Uznání dluhu, neboť podstatné je, že žalovaný uvedenou zápůjčku prokazatelně reálně čerpal, nikoliv jakým způsobem ji čerpal. K namítané nesplatnosti dluhu žalovaný žádné rozhodující skutečnosti netvrdil, a jelikož se nedostavil k jednáním soudu, nemohlo se mu dostat jakékoliv poučení ze strany soudu ve smyslu ust. § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., jak je ostatně konstatováno již shora.

9. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobce měl ve věci plný úspěch. Jeho náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 140 270 Kč, odměna za zastupování žalobce advokátem dle ust. § 7 a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, a to za pět úkonů právní služby á 19 540 Kč (vypočteno z tarifní hodnoty 2 805 400 Kč - součet zápůjčky a kapitalizované smluvní pokuty), 5 x režijní paušál á 300 Kč dle § 13 odst. 4 téže vyhlášky (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění, sepis žaloby a 2x účast u jednání soudu dne 27. 11. 2020 a 6. 1. 2021), DPH 21 % z odměny a paušálu ve výši 20 832 Kč a vyplacená záloha na náklady důkazu znaleckým posudkem ve výši 5 000 Kč, tj. celkem náklady řízení ve výši 265 302 Kč. V souladu s ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. soud přiznal náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobce (viz výrok II.).

10. Ve výroku III. rozsudku soud rozhodl o náhradě nákladů řízení, které státu vznikly v souvislosti s nezálohovaným znalečným za vypracování znaleckého posudku číslo vyhotoveného znalkyní titul jméno příjmení. Na přiznaném znalečném bylo celkem uhrazeno 8 334 Kč, z toho ze žalobcem složené zálohy 5 000 Kč. Nezálohované náklady znalečného, které platil stát, tak činily částku 3 334 Kč. Jelikož u procesně neúspěšného žalovaného nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, soud dle ust. § 148 odst. 1 o. s. ř. rozhodl o jeho povinnosti zaplatit České republice náhradu těchto nezálohovaných nákladů řízení ve výši 3 334 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 6. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon tohoto rozhodnutí, popř. návrh na nařízení exekuce.