11 C 272/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudkyní Mgr. Ladou Horákovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o zaplacení částky 82 728,01 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 50 040 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od 23. 8. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se ohledně povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku 21 648 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od 23. 8. 2022 do zaplacení, smluvní pokutu ve výši 11 040,01 Kč a smluvní úrok ve výši 35 % ročně z částky 66 015,39 Kč od 23. 8. 2022 do 14. 9. 2022 a ve výši 11,75 % ročně z částky 66 015,39 Kč od 15. 9. 2022 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkově tento úrok za dobu od 23. 8. 2022 dosáhne částky 179 640 Kč, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou dne 24. 1. 2023, ve znění pozdějších podání, domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 92 252 Kč s příslušenstvím z titulu nesplnění smluvního závazku. Dle žalobních účastnice uzavřely dne 22. 12. 2021 smlouvu o úvěru č. 9300264285 (dále také jen „Smlouva“), a to prostřednictvím komunikace na dálku, když žalovaná na webové stránce , Anonymizováno, podepsala svým jménem, příjmením a jedinečným, dříve žalobkyní poskytnutým kódem, návrh Smlouvy. Na základě Smlouvy žalobkyně poskytla žalované téhož dne úvěr ve výši 70 000 Kč (dále jen „Úvěr“), který se žalovaná ve smlouvě zavázala splatit spolu s úrokem za jeho poskytnutí v nominální úrokové sazbě 69,89 % ročně (dále jen „Obchodní úrok“), ve 30 měsíčních splátkách á 4 990 Kč, splatných vždy k 16. dni každého kalendářního měsíce, počínaje měsícem leden 2022. Úvěruschopnost žalované byla žalobkyní ověřena z dat získaných od žalované, databází , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , dat o předchozích úvěrech žalované u žalobkyně a veřejných dat z insolvenčního rejstříku, to vše ve spojení se scoringem žalované v interním matematickém modelu žalobkyně. Žalovaná se po odkladu 4. splátky dostala do prodlení s úhradou předepsaných splátek a do zesplatnění Úvěru uhradila na splátkách toliko částku 499 Kč úhradou ze dne 25. 2. 2022, dále částku 14 471 Kč úhradou ze dne 18. 3. 2022 a dále částku 4 990 Kč úhradou ze dne 19. 7. 2022. Prodlením žalované vznikl žalobkyni dle čl. 6.1 Smlouvy nárok na úhradu smluvní pokuty v souhrnné výši 1 996 Kč, představující 4 dílčí smluvní pokuty á 499 Kč za prodlení s úhradou 1., 5., 6. a 7. splátek delší než 30 dnů, a dále nárok na náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované v souhrnné výši 1 000 Kč, představující 4 dílčí náhrady á 200 Kč za prodlení s úhradou 1., 2., 5., 6. a 7. splátek delší než 15 dnů (ujednáno v čl. 6.2 Smlouvy). Jelikož se žalovaná dostala do prodlení delšího než 65 dnů s úhradou 6. splátky, splatné dne 16. 6. 2022, došlo dle čl. 6.3 Smlouvy bez dalšího k zesplatnění Úvěru ke dni 21. 8. 2022. V souladu s čl. 6.4 Smlouvy došlo ke dni zesplatnění k připočtení doposud vzniklých úroků k jistině, přičemž nově vzniklou jistinu ve výši 77 345,52 Kč byla žalovaná povinna uhradit ke dni zesplatnění. Jelikož po zesplatnění žalovaná nově vypočtenou jistinu neuhradila, vznikl žalobkyni nárok na úhradu zákonného úroku z prodlení z nové jistiny, smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z nové jistiny (ujednáno v čl. 6.5 Smlouvy; v tomto případě od 23. 8. 2022) a nadále trvajícího Obchodního úroku z původní jistiny (ujednáno v čl. 2.2 Smlouvy). Obchodní úrok byl přitom smluvně limitován co do 120 % částky určené ke splacení - v tomto případě co do částky 179 640 Kč. Dle žalobkyně tak s ohledem na shora uvedené vznikl žalované dluh sestávající z nové jistiny ve výši 77 345,52 Kč (představující původní jistinu poníženou uhrazenými splátkami ve výši 66 015,39 Kč a přirostlé Obchodní úroky v rovněž ponížené výši 11 330,13 Kč), ze smluvních pokut ve výši 1 996 Kč a 11 911,90 Kč (tato pokuta v sazbě 0,1 % denně je žalobkyní požadována toliko do dne podání žaloby, pročež byla kapitalizována na zmíněnou částku) a z náhrady ve výši 1 000 Kč, to vše spolu s Obchodním úrokem do 91. dne prodlení žalované, tj. do 15. 9. 2022, a v sazbě odpovídající repo sazbě České národní banky (dále také jen „ČNB“) stanovené k 1. dni kalendářního pololetí a zvýšené o 8 procentních bodů, tj. v sazbě 11,75 % ročně. Dlužnou pohledávku žalovaná neuhradila ani na základě písemné předžalobní výzvy.

2. Žalovaná neuznala žalobou uplatněný nárok a žalobu navrhla zamítnout. Namítala, že žalobkyně neprokázala řádné uzavření Smlouvy a řádné prověření úvěruschopnosti žalované před poskytnutím Úvěru. Dále namítala nepřiměřenou výši smluvní pokuty á 499 Kč, představující 10 % ze stanovených splátek ve výši 4 990 Kč, a tedy její rozpor s dobrými mravy. Dále poukazovala na to, že jí žalobkyně nesprávně doručovala písemnosti (výzvu ze dne 16. 2. 2022, potvrzení o odkladu splátek, oznámení o zesplatnění Úvěru) na adresy, které žalovaná neoznačila jako doručovací. V závěrečném návrhu pak žalovaná označila Smlouvu za absolutně neplatnou.

3. V replice žalobkyně argumentovala, že uzavření Smlouvy dokladuje technický postup na dané webové stránce, kdy nejprve byly žalované do emailové schránky zaslány dokumenty související s Úvěrem (návrh Smlouvy apod.), a na její účet žalobkyně poukázala kontrolní platbu ve výši 1 Kč s variabilním symbolem, který následně posloužil jako kód podpisový, o čemž byla žalovaná instruována. V rámci ověření identity žalované byl této zaslán ověřovací email na adresu , e-mail, a rovněž ověřovací zpráva na telefonní číslo , tel. číslo, . Po ověření těchto kontaktů probíhaly další kroky v rámci uzavření Smlouvy výhradně na webovém portálu žalobkyně, do jejíž části určené žalované měla přístup toliko ona. Žalovaná do portálu nahrála nejen údaje pro posouzení úvěruschopnosti, ale rovněž kopii svého občanského průkazu a výpis z bankovního účtu u společnosti , Anonymizováno, č. , č. účtu, , jenž byl určen pro čerpání Úvěru. Žalovaná tedy vyjádřila souhlas s návrhem Smlouvy a vůli být touto vázána podpisem návrhu Smlouvy za využití kódu získaného v rámci kontrolní platby poukázané na jí výhradně vlastněný bankovní účet. O uzavření Smlouvy svědčí rovněž učiněné splátky z jejího bankovního účtu, které byly žalobkyní započteny v rozsahu částky 3 984,61 Kč na jistinu Úvěru a v rozsahu částky 15 975,39 Kč na úroky. Splátka ve výši 199 Kč byla započtena na poplatek za odklad 4. splátky.Ohledně doručování žalobkyně doplnila, že k doručování výzev a dalších listin žalované na adresy odlišné od adresy uvedené ve Smlouvě žalobkyně přistoupila vždy na základě žádosti žalované, kdy poprvé žalovaná změnu adresy oznámila 31. 1. 2022 (změna na adresu , adresa, ), dále žalovaná oznámila změnu adresy dne 14. 4. 2022 (změna na adresu , adresa, ) a poslední změnu oznámila žalovaná dne 12. 7. 2022 (změna na adresu , adresa, , kam žalobkyně zaslala oznámení o zesplatnění úvěru a předžalobní výzvu).Žalobkyně rovněž odmítla, že by nedostatečně zkoumala úvěruschopnost žalované, když tuto posoudila na základě porovnání příjmů a výdajů žalované a plnění jejích dosavadních dluhů. Samotný proces hodnocení probíhal v několika fázích, přičemž v první pre-scoringové fázi byla analyzována data od žalované a z dostupných externích zdrojů, v druhém scoringové fázi byly ověřeny záznamy o případném insolvenčním řízení na majetek žalované, o možném vymáhání předchozích dluhů, o platnosti dokladu totožnosti žalované, o absenci stavu insolvence zaměstnavatele žalované a o doporučení obchodníka jednajícího se žalovanou. Pro ověření posloužil rovněž výpis z bankovního účtu žalované za měsíc listopad 2021. Žalobkyně taktéž při posouzení úvěruschopnosti započítává minimální výdaje jí stanovené a tyto bere v úvahu, přesahují-li výdaje klientem doložené. Žalobkyně upozornila na výslovná poučení, která poskytla žalované, jež je stvrdila svým podpisem na předsmluvním formuláři, a vyslovila přesvědčení, že zcela naplnila požadavky na zkoumání úvěruschopnosti žalované.V otázce výše Obchodního úroku za poskytnutí Úvěru poukázala na rozsudky Krajského soudu v Plzni ze dne 26. 5. 2020, č. j. 64 Co 104/2020-45, a ze dne 16. 2. 2021, č. j. 64 Co 12/2021-65, které dovodily platnost úvěrové smlouvy v prvé věci s nominálním úrokem v roční sazbě 44,48 %, a v druhé věci s efektivní úrokovou sazbou 48,98 % ročně (při úvěrové jistině 55 000 Kč) a 64,76 % ročně (při úvěrové jistině 10 000 Kč). Na základě těchto rozsudků žalobkyně uvedla, že ve smyslu ust. § 13 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „o. z.“), očekává obdobné rozhodnutí v této věci.

4. Před zahájením jednání vzala žalobkyně podanou žalobu zčásti zpět do kapitalizovaného (přirostlého k jistině úvěru) Obchodního úroku ve výši 5 657 Kč i nadále běžícího Obchodního úroku v rozsahu 34,89 % s tím, že nadále požadovala po žalované kapitalizovaný Obchodní úrok v částce 5 673 Kč (namísto původní částky 11 330,13 Kč) a běžící Obchodní úrok ve výši 35 % p. a. (namísto původní výše 69,89 % ročně); dále vzala zpět žalobu do smluvní pokuty ve výši 1 996 Kč a náhrady nákladů ve výši 1 000 Kč; v důsledku ponížení Obchodního úroku upravila rovněž výpočet smluvní pokuty z původní kapitalizované částky 11 911,90 Kč na nově požadovanou částku toliko 11 040,01 Kč (tj. zpětvzetí smluvní pokuty o další částku 871, 89 Kč); současně vzala zčásti zpět i zákonný úrok z prodlení. O tomto částečném zpětvzetí soud pravomocně rozhodl usnesením ze dne 27. 9. 2023, č. j. 11 C 272/2023-87, ve spojení s opravným usnesením ze dne 10. 11. 2023, č. j. 11 C 272/2023-91, a opravným usnesením vyhlášeným při jednání dne 29. 7. 2024, jimiž řízení v požadovaném rozsahu zastavil. Předmětem řízení tak zůstal nárok žalobkyně na zaplacení částky 82 728,01 Kč sestávající z částky 71 688 Kč tvořené nesplacenou původní jistinou úvěru ve výši 66 015 Kč navýšenou o přirostlý Obchodní úrok ve výši 5 673 Kč a z částky 11 040,01 Kč tvořené kapitalizovanou smluvní pokutou spolu s příslušenstvím (úrokem z prodlení a Obchodním úrokem) specifikovaným ve výroku I. a II. tohoto rozsudku.

5. Při jednání soudu dne 6. 5. 2024 účastnice učinily nespornými následující skutečnosti:- žalobkyně poskytla žalované Úvěr (finanční prostředky) ve výši 70 000 Kč (viz rovněž doklad o vyplacení úvěru ze dne 22. 12. 2021 a výpis logu odeslaných SMS zpráv);- na Úvěr žalovaná provedla úhrady splátek, a to dne 25. 2 2022 ve výši 499 Kč, dne 18. 3. 2022 ve výši 14 471 Kč a dne 19. 7. 2022 ve výši 4 990 Kč (viz rovněž karta klienta se záznamy o provedených úhradách splátek);- v rozhodném období žalovaná užívala telefonní číslo , tel. číslo, a e-mailovou adresu , e-mail, ;6. Při jednání soudu dne 29. 7. 2024 žalovaná učinila nesporným, že ke dni 22. 12. 2021 byla držitelkou občanského průkazu č. , hodnota, .

7. Provedeným dokazováním bylo prokázáno, a to výpisem informací o žalobkyni z obchodního rejstříku a výpisem ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu, že předmětem podnikání žalobkyně je mimo jiné poskytování nebo zprostředkování spotřebitelských úvěrů, přičemž za tímto účelem je žalobkyně registrována u ČNB v registru nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru.

8. Sjetinou ověřovacího e-mailu ze dne 5. 9. 2021 a sjetinami validací kontaktních údajů žalované bylo prokázáno, že dne 5. 9. 2021 bylo ověřeno telefonní číslo , tel. číslo, pro účely uzavření smlouvy č. 9300264285 a dne 19. 12. 2021 byla pro tytéž účely ověřena rovněž emailová schránka žalované poté, co na e-mailovou adresu žalované byl doručen e-mail s kódem pro potvrzení e-mailové schránky. Žalobkyně rovněž ověřila totožnost žalované prostřednictvím jejího občanského průkazu (viz fotokopie nesporného občanského průkazu žalované č. , hodnota, ).

9. Sjetinou e-mailu ze dne 22. 12. 2021 v 16:23 hodin bylo prokázáno, že žalobkyně informovala žalovanou o vyhotovení návrhu Smlouvy o Úvěru a vyzvala ji k podepsání návrhu v klientském portálu na webové stránce www.razdvapujcka.cz za využití podpisového kódu.

7. Listinou pod označením Návrh na uzavření smlouvy o úvěru č. 9300264285 opatřeným akceptační doložkou žalobkyně ze dne 22. 12. 2021 bylo prokázáno, že žalovaná podepsala tuto listinu uvedením jedinečného kódu 940049027, zaznamenaného v podpisovém poli této listiny a odpovídajícího variabilnímu symbolu platby ve výši 1 Kč obdržené od žalobkyně, čímž zároveň učinila nabídku na uzavření Smlouvy o Úvěru, formulovanou žalobkyní, kterou žalobkyně dne 22. 12. 2021 akceptovala. Tím došlo mezi účastnicemi k uzavření Smlouvy o Úvěru. Podle této Smlouvy si žalobkyně coby poskytovatel spotřebitelského úvěru a žalovaná coby klientka a zároveň spotřebitel smluvily podmínky poskytnutí úvěru ve výši 70 000 Kč a dále podmínky jeho splácení, podle kterých měl být Úvěr spolu se zápůjční úrokovou sazbou ve výši 69,89 % ročně splacen žalovanou ve 30 měsíčních splátkách á 4 990 Kč se splatností k 16. dni každého kalendářního měsíce, počínaje měsícem následujícím po uzavření Smlouvy, přičemž účastnice dále sjednaly poplatek za jednorázový odklad splátky ve výši 199 Kč. Předpokládaná roční procentní sazba nákladů na úvěr (RPSN) činila 97,25 %. Celková částka, kterou měla žalovaná za poskytnutou jistinu Úvěru zaplatit činila 149 700 Kč. V čl. 6.1 Smlouvy účastnice sjednaly, že žalované bude doručováno na adresu uvedenou ve Smlouvě, případně na adresu oznámenou písemně žalobkyni. Taktéž v Předsmluvním formuláři, vztahujícím se ke Smlouvě, byla uvedena nominální úroková sazba ve výši 69,89 % a RPSN ve výši 97,25 % a (viz cit. Předsmluvní formulář).Oznámením o schválení úvěru ke smlouvě o úvěru č. 9300264285 ze dne 22. 12. 2021 bylo prokázáno, že žalobkyně informovala žalovanou o uzavření Smlouvy a instruovala jí ke splácení úvěru na účet č. , č. účtu, s využitím variabilního symbolu , var. symbol, . K oznámení byl přiložen rovněž splátkový kalendář s výpočtem jednotlivých splátek a uvedením dnů jejich splatnosti.Sjetinou záznamu o umístění dokumentů do klientské zóny , tituly před jménem, č. 35020105 bylo prokázáno, že do klientské zóny na tomto portálu byla uložena předsmluvní a smluvní dokumentace.

8. K prověření úvěruschopnosti žalované bylo prokázáno, a to výpisem z bankovního účtu č. , č. účtu, za měsíc listopad 2021, evidovaným na majitele účtu se jménem žalované, a potvrzením o příjmu žalované, že zúčtovací období na účtu žalované vykázalo počáteční zůstatek ve výši 9 588,31 Kč a konečný zůstatek 41 485,10 Kč, přičemž dne 15. 11. 2021 byla ve prospěch účtu žalované poukázána platba - mzda ve výši 40 447 Kč od plátce , adresa, .Výpisy z nebankovního registru klientských informací (, Anonymizováno, ) a , Anonymizováno, bylo prokázáno, že žalobkyně provedla ke dni 15. 12. 2021 lustraci ve zmíněných registrech, a to s negativním výsledkem v registru , Anonymizováno, a s výsledným skóre v registru , Anonymizováno, v hodnotě 484, což legenda téhož registru označila za nízké riziko, nejlepší segment klientů, možnost kompletní nabídky tenoru a částky k vyplacení.Těmito listinnými důkazy má tedy soud za prokázáno, že žalobkyně před uzavřením Smlouvy prověřila úvěruschopnost žalované.

7. Potvrzením o provedeném odkladu splátky na základě využití práva na úplatný odklad splátky ze dne 19. 4. 2022 a kopií upraveného splátkového kalendáře ze dne 19. 4. 2022 bylo prokázáno, že žalobkyně informovala žalovanou o odkladu 4. splátky na její žádost a instruovala jí o novém rozvržení splátek Úvěru.

8. Sjetinou e-mailové komunikace z adresy , e-mail, ze dne 30. 1. 2022, 14. 4. 2022 a 12. 7. 2022 bylo prokázáno, že žalovaná požádala žalobkyni o změnu evidované kontaktní adresy, a to dne 30. 1. 202 na adresu , adresa, , dne 14. 4. 2022 na adresu , adresa, a dne 12. 7. 2022 na adresu , adresa, .

9. Písemnými výzvami ze dne 16. 2. 2022, 16. 6. 2022, 18. 7. 2022 a 16. 8. 2022 bylo prokázáno, že žalobkyně postupně vyzvala žalovanou k úhradě splátek po datu jejich splatnosti, a to splátek č. 1, 2, 5, 6, 7 a 8. Výzva ze dne 16. 2. 2022 byla adresována žalované na adresu , adresa, , výzva ze dne 16. 6. 2022 byla adresována žalované na adresu , adresa, , a výzvy ze dne 18. 7. 2022 a 16. 8. 2022 byly adresovány žalované na adresu , adresa, . Všechny výzvy byly tedy žalované zasílány v souladu se smluvními ujednáními účastnic, tj. na jí oznámené nové adresy pro doručování10. Písemným oznámením ze dne 21. 8. 2022 bylo prokázáno, že žalobkyně na adresu , adresa, , kterou jí žalovaná označila jako svou novou adresu pro doručování, informovala žalovanou o zesplatnění Úvěru dle Smlouvy v důsledku prodlení žalované s úhradou předepsaných splátek a ji současně vyzvala k okamžitému zaplacení částky 80 341 Kč, zahrnující mimo jiné zbývající dlužnou původní jistinu ve výši 66 015,39 Kč.

11. Kopií předžalobní výzvy ze dne 4. 1. 2023 včetně podacího archu bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení částky ve výši 80 341 Kč z titulu smlouvy o úvěru č. 9300264285, zahrnující mimo jiné dlužnou původní jistinu v ponížené výši 66 015,39 Kč.

12. Tabulkovým vyobrazením vývoje úrokových sazeb v systému , Anonymizováno, - systém časových řad bylo prokázáno, že ke dni 31. 12. 2021 činila výše úrokové sazby pro domácnost na spotřebitelský úvěr 7,91 % ročně.

13. Na základě nesporných prohlášení účastníků a provedeného dokazování lze tedy o skutkovém stavu učinit závěr, podle kterého žalobkyně coby nebankovní poskytovatel spotřebitelských úvěrů a žalovaná coby spotřebitel uzavřely dne 22. 12. 2021 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 70 000 Kč s roční nominální úrokovou sazbou ve výši 69,89 %, RPSN ve výši 97,25 % a s poplatkem za jednorázový odklad splátky ve výši 199 Kč, a žalovaná se zavázala Úvěr splatit ve 30-ti měsíčních splátkách á 4 990 Kč splatných vždy k 16. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem lednem 2022. Celkem za poskytnutou jistinu Úvěru ve výši 70 000 Kč měla žalovaná zaplatit žalobkyni částku ve výši 149 700 Kč. Ve Smlouvě účastnice dále sjednaly, že žalované bude doručováno na adresu uvedenou ve Smlouvě, resp. na adresu oznámenou písemně žalobkyni, což žalovaná činila, když v průběhu trvání smluvního vztahu opakovaně, prostřednictvím jí užívané e-mailové adresy , e-mail, , oznamovala žalobkyni změnu své kontaktní adresy, přičemž žalobkyně tato oznámení akceptovala a oproti adrese uvedené ve Smlouvě doručovala žalované pozdější výzvy a informaci o zesplatnění úvěru na aktuálně platnou adresu nahlášenou žalovanou. Před uzavřením Smlouvy žalovaná předložila žalobkyni doklad o výši mzdy od svého zaměstnavatele ve výši cca 40 000 Kč měsíčně a dále výpis z jí vlastněného bankovního účtu s kladným zůstatkem. Žalobkyně rovněž provedla lustraci žalované v systémech , Anonymizováno, a , Anonymizováno, a na základě zjištěných dat provedla scoring žalované s pozitivním výsledkem. Po prověření úvěruschopnosti žalované a uzavření Smlouvy žalobkyně poskytla žalované nespornou úvěrovanou částku 70 000 Kč, na kterou žalovaná nesporně uhradila částku v celkové výši 19 960 Kč (platbami ze dne 25. 2. 2022 ve výši 499 Kč, ze dne 18. 3. 2022 ve výši 14 471 Kč a ze dne 19. 7. 2022 ve výši 4 990 Kč). Pro neuhrazení splátek v řádném termínu či vůbec žalobkyně postupně vyzývala žalovanou k úhradě 1., 2., 5., 6., 7. a 8. splátek po datu jejich splatnosti. Podáním ze dne 21. 8. 2022 žalovanou informovala o zesplatnění Úvěru a současně ji vyzvala k úhradě zesplatněného dluhu, na který žalovaná již nic dalšího nezaplatila, a to ani na základě písemné předžalobní výzvy k plnění. Ke dni 31. 12. 2021 činila obvyklá výše úrokové sazby pro domácnost na spotřebitelský úvěr 7,91 % ročně.

14. Podle ust. § 1798 o. z. platí ustanovení o smlouvách uzavíraných adhezním způsobem pro každou smlouvu, jejíž základní podmínky byly určeny jednou ze smluvních stran nebo podle jejích pokynů, aniž slabší strana měla skutečnou příležitost obsah těchto základních podmínek ovlivnit (odst. 1). Použije-li se k uzavření smlouvy se slabší stranou smluvní formulář užívaný v obchodním styku nebo jiný podobný prostředek, má se za to, že smlouva byla uzavřena adhezním způsobem (odst. 2).

15. Podle ust. § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

16. Podle ust. § 576 o. z., týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

17. Podle ust. § 577 o. z., je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas.

18. Podle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

19. Podle ust. § 2991 OZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2.).

20. Po právním zhodnocení skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodnou zčásti. Soud právně kvalifikoval závazkový vztah vzniklý mezi účastnicemi jako smlouvu o úvěru ve smyslu ust. § 2395 o. z., k jejímuž uzavření dne 22. 12. 2021 došlo adhezním způsobem dle ust. § 1798 o. z. Žalovaná na straně úvěrované uzavřela Smlouvu v postavení spotřebitelky. Žalobkyně prokazatelně poskytuje nebankovní spotřebitelské úvěry na základě registrace u ČNB setrvale za účelem zisku, pročež je na ni třeba pohlížet jako na podnikatele ve smyslu ust. § 420 o. z. Právní režim úvěrové smlouvy podléhá rovněž úpravě zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZSÚ“).

21. V projednávané věci žalobkyně, po předchozím prověření úvěruschopnosti žalované ve smyslu ust. § 86 ZSÚ, poskytla žalované úvěr ve výši 70 000 Kč s nominální úrokovou sazbou ve výši 69,89 % p. a. a RPSN ve výši 97,25 %, přičemž celkem měla žalovaná za tento poskytnutý úvěr zaplatit žalobkyni částku 149 700 Kč, tedy více než dvojnásobek jistiny Úvěru. Za situace, kdy v době uzavření Smlouvy (v prosinci 2021) dosahovala obvyklá úroková sazba spotřebitelských úvěrů pro domácnost 7,91 % p. a., sjednala žalobkyně se žalovanou úrok více než 8x vyšší, tedy ve výši kolidující s dobrými mravy. Mezi účastníky se přitom jednalo o běžný úvěrový vztah v tom smyslu, že žalobkyně neposkytovala žalované tzv. mikropůjčku na velmi krátkou dobu či v nízké výši v řádu několika tisíců korun, kde by za určitých okolností mohla být vyšší úroková míra akceptovatelnou. Stejně tak nebyl úvěr poskytován prostřednictvím kontokorentu či kreditní karty, u nichž je obvykle s ohledem na specifické smluvní podmínky (například sjednání určitého bezúročného období) stanovena vyšší úroková míra. Jedná se tak o zjevné a zcela zjevně nepřiměřené ujednání o odměně za poskytnutý Úvěr. Zjištěný nepoměr oproti běžným úrokovým sazbám je možné označit za dramatický i při vědomí, že se ve vztahu mezi účastníky jednalo o nebankovní úvěr – ačkoliv totiž úrokové sazby nebankovních poskytovatelů úvěrů bývají oproti bankovnímu sektoru obvykle vyšší, nehraje tato skutečnost roli při posouzení přiměřenosti sjednaného úroku, resp. existence rozporu takového ujednání s dobrými mravy a veřejným pořádkem ve smyslu ust. § 588 o. z. Pokud by totiž soudy měly použít jiné srovnávací měřítko pro nebankovní poskytovatele než pro banky, vedlo by to k absurdním závěrům zakládajícím nerovnost mezi oběma skupinami poskytovatelů úvěrů (stejná úroková míra by při poskytnutí úvěru bankou mohla být označena za lichevní a při poskytnutí úvěru za shodných podmínek nebankovním subjektem nikoliv).

22. Shora uvedenému plně korespondují závěry níže uvedených rozsudků odvolacího Městského soudu v Praze, týkajících se obdobných věcí téže žalobkyně (proti jiným dlužníkům), jež jsou zdejšímu soudu známy z úřední činnosti.Konkrétně v rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 12. 11. 2020, č. j. 17 Co 271/2020-112, jímž byl v řízení v obdobné věci potvrzen rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 23. 6. 2020, č. j. 24 C 178/2019-79, odvolací soud uzavřel, že úvěrová smlouva na částku 56 000 Kč, kterou měl dlužník splatit ve 24 měsíčních splátkách s nominální úrokovou sazbou 90,82 % p. a., je absolutně neplatná, neboť se jedná o smlouvu s nemravně sjednaným vysokým úrokem, který více než sedminásobně převyšuje v té době (září 2018) obvyklou výši úroku spotřebitelských úvěrů, jež byla v rozmezí 10,9 % až 12,5 % p. a.V dalším rozsudku ze dne 16. 4. 2019, č. j. 30 Co 61/2019-90, Městský soud v Praze uzavřel, že úvěrová smlouva na částku 65 000 Kč, kterou měl dlužník splatit v 36 měsíčních splátkách s nominální úrokovou sazbou 72,3 % ročně, je absolutně neplatná. Soud takto rozhodoval na základě zjištění, podle kterého došlo i k naplnění subjektivního prvku lichvy u tam konkrétně žalované strany na základě její aktivní obrany, a uzavřel, že tento prvek je naplněn, a to spolu s prvkem objektivním v podobě hrubého nepoměru vzájemného plnění stran důsledkem nemravně vysokého úroku z úvěru.Stejně tak v rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 13. 12. 2023, č. j. 23 Co 281/2023-49, ve spojení s rozsudkem zdejšího soudu ze dne 13. 7. 2023, č. j. 4 C 124/2023-16, jimiž byla posuzována pohledávka ze spotřebitelské smlouvy o úvěru ve výši 60 000 Kč se stanovenými 36 měsíčními splátkami po 3 771 Kč a efektivní úrokovou sazbou 86,02 % p. a., byla dovozena absolutní neplatnosti takto uzavřené úvěrové smlouvy pro nepřiměřeně vysoký sjednaný úrok, přičemž v tomto směru odvolací soud odkázal rovněž na svou četnou rozhodovací praxi, a sice na rozsudky č. j. 68 Co 22/2018-61, 20 Co 106/2018-68, 30 Co 61/2019-90, 22 Co 197/2019-99 a 70 Co 74/2021-80, s jejichž závěry se ztotožnil v množství navazujících rozhodnutí, např. č. j. 11 Co 171/2022-80, 11 Co 334/2020-55, 13 Co 346/2021-62, 14 Co 100/2021-126, 17 Co 271/2020-112, 18 Co 48/2021-73, 18 Co 216/2022-72, 19 Co 102/2022-61, 25 Co 64/2022-155, 29 Co 302/2022-75, 53 Co 47/2022-60, 53 Co 181/2022-181, 54 Co 280/2021-151, 55 Co 421/2021-91, 35 Co 345/2022-56, 23 Co 61/2023-49 či sp. zn. 23 Co 219/2023.

23. Naopak, za nepřiléhavé pro tuto věc soud považuje žalobkyní předložené rozsudky Krajského soudu v Plzni ze dne 26. 5. 2020, č. j. 64 Co 12/2021-65 a č. j. 64 Co 104/2020-45. V prvním případě byl předmětem řízení nárok žalobkyně ze dvou úvěrových smluv, kdy na základě prvé z nich byl poskytnut úvěr ve výši 55 000 Kč s podstatně nižší úrokovou sazbou ve výši 48,98 % p. a. než v této věci (69,89 % p. a.); na základě druhé ze smluv žalobkyně poskytla úvěr ve výši pouze 10 000 Kč s úrokovou sazbou 64,76 % ročně (tj. obdobnou výši úroku v této věci), přičemž takto nízká jistina nasvědčuje odlišnému náhledu na úročení takto smluveného mikroúvěru, jak soud již rozvedl výše.Ve druhém z žalobkyní doložených rozsudků byla projednávaná pohledávka z úvěru úročena podstatně nižším úrokem ve výši 44,48 % p. a. ročně oproti úroku v této věci 69,89 % p. a. Tato žalobkyní předložená dvě rozhodnutí téhož senátu Krajského soudu v Plzni pak nemohou v této založit legitimní očekávání jednotného rozhodování ve skutkově obdobných věcech ve smyslu ust. § 13 o. z., tím spíše při povědomí žalobkyně coby účastnice četných řízení vedených před Městským soudem v Praze, jenž konstantně setrvává na jeho, výše citované, rozhodovací praxi.

24. Soud proto uzavírá, že Smlouva o Úvěru, uzavřená mezi účastnicemi dne 22. 12. 2021, je pro zcela zjevně nepřiměřené ujednání o odměně za takto poskytnutý Úvěr v podobě neúměrně vysokého úroku 69,89 % p. a., které lze označit za zjevně rozporné s dobrými mravy a narušující veřejný pořádek, absolutně neplatným právním jednáním podle ust. § 588 věty prvá o. z., přičemž k posouzení Smlouvy z hlediska její absolutní neplatnosti byl soud povinen přistoupit z úřední povinnosti.V návaznosti na absolutní neplatnost Smlouvy o Úvěru v důsledku nepřiměřeně vysokého úroku soud ve smyslu ust. § 576 a 577 o. z. posuzoval, zda přichází do úvahy moderace smluveného nemravného úroku, když podmínkou této možnosti je právní závěr o pouze částečné neplatnosti Smlouvy, a dospěl k závěru o nemožnosti využití takové moderace. V řízení bylo totiž prokázáno a z další rozhodovací praxe nejen tohoto soudu bylo osvědčeno, že žalobkyně jako profesionální poskytovatel nebankovních úvěrů staví své podnikání právě na zjevně neobvykle vysoké sazbě úroku z úvěru. Zjevně tím vyvažuje podnikatelské riziko nevrácení části úvěrů, když jejími klienty jsou z povahy věci subjekty, s nimiž by bankovní poskytovatelé smlouvy o úvěrovém produktu zřejmě neuzavřely. Ani žalobkyně by však úvěry se standardní sazbou neposkytovala, tedy smlouvy s takovou sazbou by neuzavírala. Ujednání o úroku za poskytnutý Úvěr je tak v případě žalobkyně neoddělitelně spjat s Úvěrem samotným, přičemž ve smyslu ust. § 576 o. z. by bez jeho sjednání rovněž v projednávané věci k uzavření Smlouvy nedošlo. Za takové situace zde není prostor pro moderaci dle ust. § 577 o. z. Úvěrová smlouva, uzavřená mezi žalobkyní a žalovanou, tedy byla v tomto případě posouzena jako absolutně neplatná v jejím celém rozsahu.Z důvodu absolutní neplatnosti Smlouvy jako celku proto žalobkyni nemohlo vzniknout právo na zaplacení Obchodního úroku, ale ani na další z absolutně neplatné Smlouvy plynoucí plnění, tj. smluvní pokuty a náklady žalobkyně spojené s prodlením žalované.

24. Plnění přijaté žalovanou bez právního důvodu (na základě absolutně neplatné Smlouvy) soud s ohledem na výše uvedené posoudil v souladu s ust. § 2991 o. z. jako bezdůvodné obohacení, které je žalovaná povinna žalobkyni vrátit, neboť od žalobkyně obdržela více, než následnými úhradami žalobkyni vrátila. Za situace, kdy žalovaná nesporně obdržela od žalobkyně peněžní prostředky ve výši 70 000 Kč a žalobkyni uhradila v souhrnu částku 19 960 Kč, má žalobkyně právo na vydání bezdůvodného obohacení ve výši rozdílu rovnajícímu se částce 50 040 Kč. Jelikož žalovaná bezdůvodné obohacení nevrátila ve lhůtě stanovené žalobkyní ve výzvách zaslaných na prokazatelně požadované kontaktní adresy žalované, ocitla se žalovaná okamžikem původně avizovaného zesplatnění Úvěru v prodlení, čímž vzniknul žalobkyni nárok na zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši dle ust. § 1968 a 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, a to od data původně požadovaného žalobkyní, tj. 23. 8. 2022.

25. Namítala-li žalobkyně, že spravedlivému rozhodnutí věci uzpůsobila svůj žalobní nárok učiněným částečným zpětvzetím žaloby, je daná námitka nedůvodnou z toho důvodu, že absolutní neplatnost Smlouvy byla z hlediska hmotného práva posuzována k okamžiku jejího uzavření, přičemž na daný závěr nemůže mít vliv pozdější ryze procesní taktika žalobkyně spočívající v částečném zpětvzetí žaloby do rozsahu, v němž žalobkyně usoudila na svůj úspěch ve věci, neboť částečné zpětvzetí představuje dispozici s žalobním nárokem, který je institutem práva procesního a který nemůže mít žádného dopadu do hmotněprávního posouzení platnosti smlouvy, na níž žalobkyně svůj nárok zakládá.

25. Pro závěr o absolutní neplatnosti Smlouvy jako celku se soud dále nezabýval námitkami žalované směřujícími k neprůkaznému započtení jejích splátek na jistinu, resp. na Obchodní úrok, k nepřiměřenosti smluvní pokuty ve výši 499 Kč za jednotlivá prodlení s úhradou předepsaných splátek či nedostatečného zkoumání úvěruschopnosti žalované ze strany žalobkyně.

23. S ohledem na vše shora uvedené soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, a žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 50 040 Kč odpovídající výši jejího bezdůvodného obohacení na úkor žalobkyně, a to spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši (viz § 1968 a § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Co do zůstatku žalované částky 21 648 Kč s příslušenstvím žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II. rozsudku).

24. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění, podle kterého, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V daném případě byla žalobkyně ve věci úspěšná do přiznané částky 50 040 Kč, tj. v rozsahu 54,24 %, což je současně neúspěch žalované ve věci. Naopak žalovaná byla procesně úspěšnou ohledně zamítnuté částky 42 212,90 Kč, tj. v rozsahu 45,76 %, což současně představuje neúspěch žalobkyně. S ohledem na nepatrný rozdíl procentního úspěchu účastníků v tomto řízení (celkový procesní úspěch žalobkyně ve věci nedosáhl ani 10 %) proto soud rozhodl, že žádný z nich nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III. rozsudku).