11 C 273/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl soudkyní Mgr. Ladou Horákovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení částky 38 237,09 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 36 814,90 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 18 303,73 Kč od 1. 5. 2023 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 18 511,17 Kč od 8. 5. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se ohledně povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku 1 422,19 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 766,77 Kč od 1. 5. 2023 do zaplacení a z částky 655,42 Kč od 8. 5. 2023 do zaplacení zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 37 262,30 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se podanou žalobou dne 6. 9. 2023 domáhala po žalované zaplacení částky 38 237,09 Kč. Dle žalobních tvrzení je žalovaná podílovým spoluvlastníkem se spoluvlastnickým podílem id. 1/2 na pozemku parc. č. , anonymizováno, , zapsaném na LV č. , anonymizováno, pro k. ú. , adresa, , jehož součástí je budova na adrese , adresa, (dále také jen „Nemovitost“ nebo „připojená Nemovitost“). Druhým spoluvlastníkem je , Jméno advokáta B, , manžel a právní zástupce žalované dále také jen „, Jméno advokáta B, “ nebo také jen „druhý spoluvlastník“). Nemovitost spoluvlastníci nabyli s právními účinky vkladu ke dni 20. 7. 2018. Žalobkyně dodávala žalované do připojené Nemovitosti, osazené vodoměrem, vodu z veřejného vodovodu a odváděla z ní odpadní vody v souladu s podmínkami pro připojení nemovitosti na veřejný vodovod a veřejnou kanalizaci dle zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu (dále jen „ZVK“). Dne 7. 10. 2019 žalobkyně se spoluvlastníky připojené Nemovitosti jakožto odběrateli uzavřela smlouvu č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, o dodávce pitné vody (dále jen „smlouva o dodávce pitné vody“ nebo také jen „Smlouva“). Odvod odpadních vod nebyl předmětem Smlouvy, nicméně již v době nabytí vlastnictví žalovanou a druhým spoluvlastníkem byla Nemovitost připojena i na kanalizační soustavu a byla z ní odváděna odpadní voda. Žalobkyně do Nemovitosti dodávala vodu a odváděla odpadní vody minimálně od 15. 11. 2018, kdy provedla kontrolní šetření připojení Nemovitosti a zjistila připojení Nemovitosti na kanalizaci. Dle žalobkyně jí tak vznikl nárok na úhradu vodného vůči žalované z titulu Smlouvy i ze zákona, neboť podle ZVK má vlastník vodovodu a vlastník kanalizace právo na úplatu za dodávku vody (vodné) a úplatu za odvádění odpadních a srážkových vod (stočné). Nárok na úhradu stočného jí pak vznikl ze zákona, když účastníci neuzavřeli spolu smlouvu o odvodu odpadních vod kanalizací. Fakturou č. 2342039242 ze dne 24. 3. 2023 žalobkyně vyúčtovala žalované vodné za období od 25. 7. 2018 do 7. 3. 2023, přičemž z důvodu posléze žalovanou vznesené námitky promlčení uvedenou fakturu žalobkyně stornovala a vystavila dne 13. 4. 2023 novou fakturu č. 2342047144, jíž vyúčtovala vodné za období od 28. 3. 2020 do 7. 3. 2023 v částce 22 817 Kč se splatností 30. 4. 2023, kterou žalovaná dosud neuhradila. Další fakturou č. 2342049698 ze dne 20. 4. 2023 se splatností 7. 5. 2023 žalobkyně vyúčtovala žalované stočné za období od 28. 3. 2020 do 7. 3. 2023 ve výši 22 411 Kč, které rovněž nebylo dosud uhrazeno.Ohledně vodného žalobkyně dále uvedla, že odečty vodoměru na připojené nemovitosti provedla dne 15. 11. 2018, 26. 2. 2021 a 7. 3. 2023. Výpočet vodného za období od 27. 2. 2021 do 7. 3. 2023 tedy vycházel z množství odebrané vody 307 m3 dle stavu vodoměru; za období od 28. 3. 2020 do 26. 2. 2021 žalobkyně vyúčtovala vodné shora označenou fakturou č. 2342047144, přičemž pro účely této žaloby upravila období, za které požaduje vodné na dobu od 6. 9. 2020 do 26. 2. 2021 tak, aby nežalovala právo, které je již promlčeno. Množství odebrané vody a výši vodného v tomto období od 6. 9. 2020 do 26. 2. 2021 žalobkyně určila propočtem, kdy na základě údaje o množství odebrané vody za období od 15. 11. 2018 do 26. 2. 2021 (odečty vodoměru) zjistila průměrnou denní spotřebu vody v připojené nemovitosti v tomto období, která činila 0,4575 m3/den (počáteční stav vodoměru: 49 m3, konečný stav vodoměru: 431 m3, spotřeba vody/rozdíl/: 382 m³; počet dní: 835; denní spotřeba: 382 m³/885 dní = 0,4575 m³/den). Pro účely odpočtu od vyfakturované částky zaokrouhlila žalobkyně denní množství odebrané vody na 0,46 m³/den. Za „promlčené“ období od 28. 3. 2022 do 6. 9. 2022 dle propočtu žalobkyně odebrala žalovaná o 75 m3 vody méně než dle předmětné faktury. Žalobkyně s odkazem na tabulku „rozúčtování dle období a sazeb bez DPH“ na straně dvě faktury č. 2342047144 dále konstatovala, že za období 28. 3. 2020 – 30. 4. 2020 (s vyfakturovanou spotřebou 16 m³) ničeho po žalované nepožaduje, za období 1. 5. 2020 – 31. 12. 2020 odečetla spotřebu za období od 1. 5. 2020 do 6. 9. 2020 v rozsahu 59 m³ a za dobu od 6. 9. 2020 do 31. 12. 2020 tak zbylo uhradit vodné za 53 m³ vody v ceně 2 423,69 Kč (namísto 5 121,66 Kč dle faktury – vše bez DPH). Dle žalobkyně tak celková spotřeba vody za období od 6. 9. 2020 do 7. 3. 2023 (dále také jen „rozhodné období“) činila 386 m³ (pozn. soudu: součet 307 m³ za období od 27. 2. 2021 do 7. 3. 2023 dle stavu vodoměru, 53 m³ za období od 6. 9. 2020 do 31. 12. 2020 dle propočtu a 26 m³ za období od 1. 1. 2021 do 26. 2. 2021 dle faktury č. 2342047144) a za toto množství odebrané vody žalobkyně podanou žalobou uplatnila vůči žalované požadavek na zaplacení částky 19 418,64 Kč bez DPH (10 %), tj. 21 360,50 Kč včetně DPH s tím, že po odečtení uhrazené zálohy ve výši 2 290 Kč představuje dluh žalované na vodném 19 070,50 Kč včetně DPH.Stočné za odpadní vodu odebranou ve stejném rozhodném období pak žalobkyně, s odkazem na § 19 odst. 5 ZVK, požadovala podanou žalobou v množství zjištěném jako množství dodané vody. Odkázala na shora popsaný propočet (a tabulku „rozúčtování dle období a sazeb bez DPH“ obsaženou ve faktuře č. 2342049698) s tím, že za období od 23. 3. 2020 do 30. 4. 2020 na stočném opět po žalované ničeho nepožaduje, za období od 1. 5. 2020 do 31. 12. 2020 žalobkyně odvedla celkem 53 m³ odpadních vod za cenu 2 109,93 Kč, za období od 1. 1. 2021 do 7. 3. 2023 odvedla množství odpadních vod za stočné dle citované tabulky a celkem tak za rozhodné období žalobkyně odvedla 386 m³ odpadních vod v částce 17 424,17 Kč (bez DPH 10 %), tj. 19 166,59 Kč včetně DPH.Celkový dluh za rozhodné období ve výši 38 237,09 Kč žalovaná neuhradila ani na základě předžalobní upomínky.Žalobkyně doplnila, že provedení propočtu spotřeby poměrně podle dní v případě, kdy není možné stanovit spotřebu odečtem ke konkrétnímu dni, je standardní praxe žalobkyně v případech, kdy nedojde k odečtu ke konkrétnímu dni. Zmínila situace, za nichž k takovému náhradnímu způsobu propočtu dochází s tím, že jiný způsob zjištění spotřeby vody je technicky nemožný a zákon řešení těchto situací neupravuje, pročež se dovolávala analogického posouzení věci ve smyslu ust. § 10 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „o. z.“), tak aby se dospělo ke spravedlivému, resp. dobrému uspořádání práv a povinností.Dále poukázala na to, že v rámci předsoudní komunikaci účastníků žalovaná namítala, že žalobkyně v rozporu se svými povinnostmi neprováděla odečet a vyúčtování v pravidelných ročních intervalech, jak je obvyklé a jak ostatně měla ohledně vodného činit dle účastníky uzavřené Smlouvy. V tomto směru žalobkyně připustila, že na její straně došlo v důsledku chyby zaměstnance k tomuto administrativnímu pochybení, pro které byla nucena po žalované požadovat vodné a stočné zpětně. Současně však upozornila na to, že žalovaná i druhý spoluvlastník připojené nemovitosti jsou advokáti, a musí jim být zřejmé, že za pitnou vodu a za odvod odpadních vod se platí. Akcentovala, že pokud se žalovaná nastěhovala do nového domu a tři roky jí nepřišlo vyúčtování vodného, musela vědět, že něco není administrativně v pořádku. Dle žalobkyně by poctivý přístup byl ten, že žalovaná poté, co žalobkyně své právo omezila na poslední tři roky dodávky vody, dluh zaplatí.Žalobkyně současně požádala o přiznání zákonného úroku z prodlení specifikovaného ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku.

2. Žalovaná neuznala žalobou uplatněný nárok a žalobu navrhla zamítnout. Nezpochybnila své spoluvlastnické právo v rozsahu 1/2 podílu k Nemovitosti, uzavření Smlouvy se žalobkyní, neexistenci smlouvy na odvádění odpadních vod, obdržení všech tří faktur označených v žalobě a realizaci odečtů vodoměru ze dne 15. 11. 2018 a 7. 3. 2023; vůči žalobnímu nároku, jehož vznik jako takový nesporovala, však vznesla řadu námitek. Namítala absenci aktivní i pasivní legitimace účastníků v rámci stočného, nezákonnost odečtu ze dne 26. 2. 2021, nesprávnost výpočtu dodané vody a promlčení celé žalobní pohledávky.Ohledně namítaného nedostatku aktivní legitimace žalobkyně ve vztahu ke stočnému žalovaná argumentovala, že v rozhodném období nebyla žalobkyně, dle nesporného prohlášení účastníků, provozovatelem ani vlastníkem kanalizačního řadu, kdy vlastníkem byl developer. Developer uzavřel s , právnická osoba, . (dále jen „, anonymizováno, “) a se žalobkyní smlouvu o úpravě vzájemných vztahů v souvislosti s výstavbou v předmětné lokalitě, na základě které má , anonymizováno, právo na náhradu ztráty vzniklé neoprávněným odběrem vod z vodovodu nebo neoprávněným vypouštěním odpadních vod do kanalizace, přičemž toto právo může , anonymizováno, převést na žalobkyni. Postoupení pohledávky , anonymizováno, na žalobkyni však, dle žalované, proběhlo nezákonně (nikoli v souladu s § 1879 a násl. o. z.), neboť ze strany postupitele nedošlo k řádné notifikaci o postoupení a ze strany postupníka nedošlo k žádnému prokázání tohoto postoupení. Dle názoru žalované tedy žalobkyně z tohoto důvodu není aktivně legitimována k vymáhání stočného. Nedostatek pasivní legitimace k tomuto nároku pak žalovaná odůvodnila absencí prokázání, že by žalovaná Nemovitost v rozhodné době opravdu užívala a bezdůvodně se tak obohatila, když pouhé její spoluvlastnictví k Nemovitosti neznamená, že jí k pohledávce plyne rovněž pasivní legitimace. Nadto fakticita spoluvlastnictví k Nemovitosti, a tedy případná povinnost vydat bezdůvodné obohacení, stíhá žalovanou toliko ve výši spoluvlastnického podílu k celku.Ohledně odečtu vodoměru ze dne 26. 2. 2021 vyslovila žalovaná přesvědčení, že uvedeného dne na adrese Nemovitosti k žádnému odečtu či přešetření nedošlo, neboť jednak k danému nebyl předložen žádný písemný záznam o odečtu či přešetření, žalovaná (ani druhý spoluvlastník) nebyla o takovém úkonu předem ani zpětně nikým notifikována a žalobní tvrzení daného úkonu se objevilo až poté, co žalovaná již v rámci předsoudní komunikace účastníků vznesla námitku promlčení. Pokud k takovému úkonu došlo, pak se jednalo o odečet vodoměru, nikoliv o pouhou kontrolu/přešetření. Argumentovala, že v rámci přešetření dochází ke kontrole hodnot či stavu vodoměru, případně k prošetření nějaké závady nacházející se na vodoměru, které byly zjištěny již dříve v rámci odečtu, a z uvedeného dovodila, že prvotně musí být proveden odečet a až poté může následovat kontrola/přešetření. Rovněž odkazovala na ceník žalobkyně obsahující sazby za přešetření s tím, že si není vědoma, že by jí jakékoliv přešetření v roce 2021 ze strany žalobkyně bylo účtováno. K namítané nezákonnosti odečtu z uvedeného dne žalovaná poukázala na to, že vodovodní šachta s vodoměrem se nenachází na veřejně přístupné komunikaci, ale na jejím a druhého spoluvlastníka soukromém pozemku, který není veřejně přístupný, je oplocený a v takovém případě mělo být dáno svolení žalované k odečtům, případně měla být minimálně vyrozuměna, což se nestalo. Dle názoru žalované je tedy takový úkon nezákonným, nemůže být podkladem pro rozhodnutí, důkaz z něj vzniklý je v řízení nepoužitelný a nelze z něj činit relevantní skutkové závěry k daným žalobním tvrzením.K namítané nesprávnosti výpočtu dodané vody a promlčení žalobního nároku žalovaná poukázala na to, že žalobkyně se pokusila o určitý konstrukt, kdy množství odebrané vody v rozhodném období dovozuje z poměrného výpočtu odebrané vody na den, přičemž dané staví na právní domněnce kontinuity spotřeby vody po celé fakturované období. Tento postup však, dle žalované, nemá oporu v zákoně a uvedená právní domněnka kontinuity spotřeby neexistuje. Z uvedeného důvodu žalovaná namítla promlčení celého žalobního nároku, neboť v daném případě není možné určit, jaké množství vody bylo v rozhodném období spotřebováno, když jediné použitelné údaje o stavu vodoměru jsou ze dne 15. 11. 2018 a poté až ze dne 7. 3. 2023, kdy proběhly řádné odečty. Dle žalované tedy nelze určit, jaké množství vody bylo dodáno za období od 6. 9. 2020 do 7. 3. 2023 a které bylo dodáno před tímto obdobím, tj. před 6. 9. 2020 až k 15. 11. 2018, což je pro určení množství spotřebované vody zásadní. Jediné, co dle ní lze postavit najisto, je množství za celé období od 15. 11. 2018 do 7. 3. 2023, nicméně již nikoliv množství za dílčí období od 6. 9. 2020 do 7. 3. 2023, neboť žalobkyně neprováděla z důvodu zavinění na její straně žádné odpočty vodoměru v uvedeném období od 15. 11. 2018 do 7. 3. 2023, a dané nelze překlenout případným klíčem tzv. poměrné spotřeby na den. Fakturační činnost žalobkyně označila žalovaná za zmatečnou a dále poukázala na své postavení spotřebitele a slabší smluvní strany ve sporu, a z toho vyplývající důsledky včetně řádné informační povinnosti žalobkyně. Dále uvedla, že sama žalobkyně v dopise ze dne 17. 4. 2023 sdělila, že nelze jednoznačně určit množství odebrané vody za to které období a uznala, že na její straně došlo k pochybení při provádění odečtu vody a administrativě připojování Nemovitosti na řad. S odkazem na další vzájemnou předsoudní korespondenci účastníků, v níž žalovaná opakovaně žádala o vysvětlení způsobu vyúčtování a reakci žalobkyně na vznesenou námitku promlčení, pak žalovaná vyslovila přesvědčení, že celý spor vznikl na základě pochybení ze strany žalobkyně a že žalovaná nemůže být sankcionována za administrativní pochybení žalobkyně.

3. Žalobkyně v replice odmítla procesní obranu žalované. Ohledně námitky nedostatku aktivní věcné legitimace ve vztahu ke stočnému opakovaně poukázala na § 10 odst. 2, 3 ZVK, který ocitovala s tím, že v daném případě její právo coby provozovatele kanalizace na zaplacení náhrady za neoprávněné vypouštění odpadních vod vyplývá ze smlouvy o podnájmu a podmínkách provozování vodovodu a kanalizace vlastnictví hl. m. Prahy ze dne 31. 1. 2006, uzavřené s , anonymizováno, , kolaudačního souhlasu k užívání předmětného vodovodního a kanalizačního řadu ze dne 24. 11. 2017, dále z trojstranné dohody developera, , anonymizováno, a žalobkyně ze dne 9. 1. 2018, a protokolárního předání uvedených řadů ze dne 27. 2. 2023, na jejichž základě je oprávněna nárokovat vydání bezdůvodného obohacení žalovanou za nezasmluvněné vypouštění odpadních vod a tudíž je ohledně tohoto nároku žalobkyně plně aktivně legitimována.Ohledně namítaného nedostatku pasivní věcné legitimace žalované ve vztahu k nároku na stočné žalobkyně konstatovala, že Nemovitost byla zkolaudována jako rodinný dům a že žalovaná ji užívá se svou rodinou k bydlení.K měření množství vypuštěné odpadní vody ocitovala ust. § 19 odst. 5 ZVK s tím, že na jeho základě, pokud jde o množství vypouštěných vod, tak níže uvedená tvrzení týkající se množství odebrané pitné vody platí obdobně pro množství odváděné odpadní vody. Zopakovala, že propočtem podle množství odebrané vody za určitý počet dní stanovila množství odebrané vody k 6. 9. 2020 tak, aby její nárok nebyl promlčen s ohledem na datum podání žaloby, a že během rozhodného období, jež končí odečtem dne 7. 3. 2023, provedla odečet vodoměru na připojené nemovitosti dne 26. 2. 2021, který naměřil stav 431 m³. Vyložila pojem odečet, jímž se rozumí zjištění množství odebrané vody dle stavu zaznamenaného na vodoměru. Akcentovala, že k tomu v dané věci došlo a je nerozhodné, zda odečet provedl pracovník, který je označen jako „odečítač“ nebo pracovník, který je označen jako „přešetřovač“. Stejně tak je nerozhodné, zda žalovaná byla o termínu odečtu předem vyrozuměna nebo nikoliv, když zákon, ani žádný jiný předpis předchozí vyrozumění nevyžaduje. Rovněž je nerozhodné to, že pracovník žalobkyně (v daném případě , jméno FO, , anonymizováno, ) vstoupil na pozemek žalované bez jejího předchozího souhlasu, a to v situaci, kdy pozemek nebyl nijak oplocen, přístup k vodoměrné šachtě byl volný a z ničeho nevyplývalo, že se jedná o pozemek žalované. Stejně tak to mohl být veřejný pozemek, který měla rodina žalované upravený na parkování svého vozidla a jako předzahrádku. Způsob provedení odečtu nemohl mít jakýkoliv vliv na to, že množství odebrané vody bylo skutečně a řádně zjištěno; vodoměr nemohl ukazovat naměřený stav jinak, kdyby u odečtu byla také žalovaná.Žalobkyně připustila, že propočet, kterým stanovila množství odebrané vody za část rozhodného období od 6. 9. 2020 do 26. 2. 2021 (za situace, kdy předchozí odečet značně předcházel počátku fakturačního období a faktická spotřeba vody tak nebyla žalobkyni za uvedené období známa), zákon nezná. K rozúčtování spotřeby vody tímto způsobem se inspirovala předpisy veřejného práva o rozpočítání DPH, a znovu odkázala na § 10 odst. 2 o. z. Akcentovala, že jakkoli ZVK obsahuje prvky veřejnoprávní regulace, je potřeba uzavřít, že vztah mezi dodavatelem a odběratelem vody je vztahem soukromoprávním. Proto není nezbytné striktně vycházet ze způsobu stanovení množství odebrané vody zákonem. Pro zjištění, zda účastníci soukromoprávního vztahu si mezi sebou něco plnili, stačí prokázání jakýmkoli způsobem, že k tomuto plnění došlo. Není proto vyloučeno, aby žalobkyně stanovila množství odebrané vody tak, že rozpočte množství vody odebrané za celé období na jednotlivé dny a toto množství pak vynásobí počtem dnů a cenou stanovenou veřejnoprávním předpisem, jak tomu učinila v daném případě. Žalobkyně poukázala na to, že z porovnání stavu vodoměru dle předávacího protokolu ze dne 24. 7. 2018 a stavu vodoměru ze dne 15. 11. 2018 plyne, že Nemovitost byla užívána, resp. v ní byla spotřebovávána voda již od roku 2018, a tudíž z ní musela být odváděna odpadní voda.K ceně vodného a stočného za rozhodné období žalobkyně uvedla, že tato byla určena dle konkretizovaných cenových výměrů Ministerstva financí ve formě Ceníků vodného a stočného za předmětné období.Žalobkyně opakovaně odmítla promlčení žalobního nároku zažalovaného za období tří let předcházejících podání žaloby. Závěrem sumarizovala, že je zřejmé, že žalovaná se svojí rodinou Nemovitost v rozhodném období užívala způsobem, kterému odpovídá množství odebrané vody a odvádění odpadních vod, a s ohledem na to, že množství odebrané vody nelze z technických důvodů v daném případě zjistit jinak než rozpočítáním podle jednotlivých dnů, vyslovila žalobkyně závěr, že ustanovení § 10 odst. 2 o. z. je na danou věc zcela použitelné, neboť žalobní nárok je spravedlivý a po právu. Naopak vyslovila podiv, že žalovaná se tak urputně brání zaplatit za něco, co skutečně se svojí rodinou odebrala a využila ke svému rodinnému životu.

4. Při jednání soudu dne 5. 6. 2024 účastníci učinili nesporným, že dne 7. 10. 2019 uzavřeli písemnou smlouvu o dodávce pitné vody do Nemovitosti ve vlastnictví žalované a jejího manžela (tj. Smlouvu), a že po rozhodné období od 6. 9. 2020 do 7. 3. 2023 nebyla mezi účastníky uzavřena smlouva o odvádění odpadních vod.Dále bylo nesporným, že minimálně ve dnech 15. 11. 2018 a 7. 3. 2023 provedla žalobkyně odečet spotřeby vody na vodoměru umístěném na předmětném pozemku žalované. V tomto směru žalobkyně setrvala na svém tvrzení, že odečet provedla i dne 26. 2. 2021, což žalovaná sporovala.Dále bylo nesporným, že žalované byly ze strany žalobkyně doručeny faktury, označené v žalobě, jakož i předžalobní písemná upomínka, na kterou žalovaná neplnila.Dále bylo nesporným, že první dvě fotografie založené žalobkyní (na č. l. 29 a 29 p. v. spisu) zachycují čelní pohled na Nemovitost.Dále bylo nesporným, že za rozhodné období byla Nemovitost připojena jak na vodovodní řad, tak na kanalizační řad (jehož vlastníkem byl developer), kdy vodovodní řad byl v rozhodném období provozován žalobkyní.Další nesporné prohlášení o tom, že žalobkyně v témže období nebyla provozovatelem ani vlastníkem kanalizačního řadu, vzala žalobkyně při následujícím jednání soudu konaném dne 23. 9. 2024 zpět, a naopak tvrdila, že v rozhodném období byla provozovatelem i předmětného kanalizačního řadu., právnická osoba, namítanému nedostatku aktivní legitimace žalobkyně ve vztahu ke stočnému bylo provedeným dokazováním prokázáno, že , anonymizováno, jako správce a žalobkyně jako provozovatel uzavřely dne 31. 1. 2006 na dobu určitou do 31. 12. 2028 smlouvu o podnájmu a podmínkách provozování vodovodů a kanalizací ve vlastnictví hl. m. Prahy, na jejímž základě žalobkyně pro , anonymizováno, provozuje vodovody a kanalizace v hl. m. Praze na svůj účet (viz čl. 3. a násl. a čl. 17.1. citované smlouvy o podnájmu a podmínkách provozování vodovodů a kanalizací ve vlastnictví hlavního města Prahy ze dne 31. 1. 2006). Konkrétně dle čl. 3.1. této smlouvy se , anonymizováno, zavázala přenechat žalobkyni za úplatu do podnájmu vodohospodářský majetek a ostatní majetek uvedený v Příloze č. 1 této smlouvy, a dle čl. 3.8. se jí zavázala dát do podnájmu takový majetek, který nabude za trvání této smlouvy, a žalobkyně se zavázala takto podnajatý majetek převzít, provozovat a platit za něj , anonymizováno, podnájemné. V čl. 10.18 této smlouvy bylo sjednáno, že žalobkyně je oprávněna a povinna vymáhat na odběratelích úhradu ztráty vzniklé ji v souvislosti s neoprávněným odběrem vody z vodovodu a s neoprávněným vypouštěním odpadních vod do kanalizace s tím, že takto odběratelem uhrazené ztráty jsou příjmem žalobkyně z vodného a stočného.K trvalému užívání vodovodního a kanalizačního řadu, na které je připojena kanalizace a Nemovitost, vydal speciální stavební úřad ÚMČ , adresa, dne 24. 11. 2017 kolaudační souhlas (viz cit. kolaudační souhlas ze dne 24. 11. 2017, č. j. , Anonymizováno, , ve znění opravy dle usnesení téhož úřadu ze dne 26. 6. 2018, č. j. , Anonymizováno, ).Smlouvou č. , Anonymizováno, ze dne 9. 1. 2018 bylo prokázáno, že investor řadové výstavby (zahrnující Nemovitost), společnost , právnická osoba, , IČ , IČO, , coby stavebník na jedné straně, společnost , anonymizováno, coby správce vodohospodářské infrastruktury v hl. m. , adresa, na straně druhé a žalobkyně coby provozovatel vodohospodářské infrastruktury v hl. m. Praze na straně třetí uzavřely cit. smlouvu o úpravě vzájemných vztahů, jejímž účelem (viz čl. 1 odst. 2 této smlouvy) byla úprava vzájemných vztahů od okamžiku kolaudace vodovodního a kanalizačního řadu do jejich předání hl. m. Praze jako jejich vlastníku. V článku 3 písm. f) této smlouvy byla sjednána povinnost stavebníka umožnit správci (, anonymizováno, ) řádné a nerušené užívání předmětu nájmu dle této smlouvy a současně stavebník udělil , anonymizováno, výslovný souhlas k tomu, aby předmět nájmu dala do podnájmu, užívání a provozování žalobkyni. V čl. III. písm. j) této smlouvy stavebník pověřil , anonymizováno, ve smyslu příslušných ustanovení ZVK, aby vlastním jménem a na vlastní účet uzavírala smlouvy o dodávce vody a smlouvy o odvádění odpadních vod s odběrateli, a dále na , anonymizováno, převedl právo na úplatu za dodávku pitné vody a odvádění odpadních vod; dále stavební souhlasil s tím, že , anonymizováno, převede tato práva na žalobkyni, vše v rozsahu a za podmínek vyplývajících ze ZVK; současně touto smlouvou stavebník převedl na , anonymizováno, právo na náhradu ztráty vzniklé neoprávněným odběrem vody z vodovodů nebo neoprávněným vypouštěním odpadních vod do kanalizace ve smyslu § 10 ZVK a rovněž vyslovil souhlas s tím, že , anonymizováno, převede tato práva na žalobkyni. K protokolárnímu předání a převzetí předmětných řadů žalobkyní došlo dne 27. 2. 2023 (viz cit. Protokol o předání, převzetí a následném předání do nájmu a správy dlouhodobého hmotného majetku, získaného investiční výstavbou, ke smlouvě o spolupráci v průběhu přípravy a realizace vodohospodářského díla č. , Anonymizováno, ).Výše uvedenými listinnými důkazy bylo tedy prokázáno oprávnění žalobkyně, která pro , anonymizováno, provozuje vodovody a kanalizace v hl. m. Praze, vymáhat svým jménem a na svůj účet náhradu ztráty vzniklé neoprávněným vypouštěním odpadních vod do kanalizace, a je tedy aktivně věcně legitimována k nároku na náhradu ztráty vzniklé neoprávněným vypouštěním odpadních vod do kanalizace.

6. K namítanému nedostatku pasivní legitimace žalované ve vztahu ke stočnému bylo provedeným dokazováním prokázáno, a to výpisem z KN (LV č. , anonymizováno, ) ze dne 11. 4. 2019, že pozemek parc. č. , anonymizováno, – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. 1405, rodinný dům stojící na tomto pozemku (tj. Nemovitost), dále pozemek parc. č. 234/20 – orná půda a pozemek parc. č. 234/21 – orná půda, se nachází ve spoluvlastnictví žalované (id. 1/2 podílu) a , Jméno advokáta B, (id. 1/2 podílu), a to na základě smlouvy kupní ze dne 16. 7. 2018 s právními účinky zápisu ke dni 20. 7. 2018.

7. Smlouvou o dodávce vody č. , Anonymizováno, ze dne 7. 10. 2019 bylo prokázáno, že žalobkyně coby provozovatel a spoluvlastníci Nemovitosti, tj. žalovaná a , Jméno advokáta B, , zastoupený při uzavírání této smlouvy žalovanou, coby odběratel uzavřeli uvedeného dne smlouvu o dodávce vody, na jejímž základě žalobkyně dodávala do připojené Nemovitosti vodu z vodovodu pro účely trvalého bydlení v Nemovitosti - rodinném domě na adrese odběrného místa , adresa, , k. ú. , adresa, , č. parc. , anonymizováno, (viz čl. I. odst. 1 a 2 této smlouvy). Ve Smlouvě se smluvní strany dohodly, že množství dodané vody bude zjišťováno vodoměrem, umístěným v šachtě A1 mimo komunikaci (viz čl. I. odst. 3), a že množství odváděných odpadních vod a množství srážkových vod není předmětem této smlouvy (viz čl. I. odst. 4). Dle prohlášení odběratele, obsaženého v čl. I odst. 6, činí počet trvale připojených osob pro dodávku pitné vody 3 osoby. V čl. II. byly dohodnuty platební podmínky, kdy se smluvní strany dohodly, že vodné hradí odběratel žalobkyni coby provozovateli formou čtvrtletních záloh na základě konečného vyúčtování vodného anebo formou pravidelných plateb dle skutečné spotřeby na základě vystavené faktury, kdy četnost odečtů a konečného vyúčtování byla sjednána v roční frekvenci a splatnost faktury vodného v délce 17 dnů od data vystavení faktury. Článek IV. odst. 1 obsahuje prohlášení žalobkyně, že je provozovatelem vodovodu a kanalizací pro veřejnou potřebu a osobou oprávněnou k provozování vodovodů a kanalizací; že je oprávněna uzavřít tuto smlouvu na základě smlouvy o provozování uzavřené s vlastníkem vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu dle § 8 odst. 2 ZVK a že je ve vztahu k odběrateli osobou odpovědnou za dodávky vody z vodovodu (a odvádění odpadních vod kanalizací) s tím, že další informace o vlastníkovi vodovodu a kanalizací pro veřejnou potřebu, termínech pravidelných odečtů vodoměru a jakosti pitné vody jsou uvedeny na webových stránkách provozovatele a v zákaznických centrech provozovatele. V čl. V. odst. 1 bylo dohodnuto, že množství dodané vody bude zjišťováno žalobkyní způsobem stanoveným v článku I. této smlouvy a takto zjištěné množství je podkladem pro vyúčtování dodávky vody (fakturaci vodného). V čl. V. odst. 4 byla sjednána povinnost odběratele umožnit provozovateli přístup k vodoměru, zejména za účelem mimo jiné provedení odečtu vodoměru a kontroly, údržby nebo výměny vodoměru s tím, že je-li vodoměr umístěn v šachtě, je odběratel mimo jiné povinen zajistit, aby tato šachta byla provozovateli přístupná, a to v nezbytném rozsahu. V čl. VI. odst. 1 byl způsob stanovení vodného včetně fakturace sjednán tak, že cena vodného je stanovována podle cenových předpisů na příslušné cenové období, kterým je zpravidla období 12 měsíců, a forma vodného je stanovována rozhodnutím vlastníka vodovodu. Článek VIII. odst. 5 obsahoval povinnost žalobkyně coby odběratele oznámit odběrateli alespoň 15 dnů předem výměnu vodoměru, a to i v případě, že je vodoměr pro provozovatele přístupný i bez účasti odběratele, pokud se nedohodnou jinak. Závěrečná část Smlouvy pak obsahuje dohodu obou spoluvlastníků Nemovitosti (žalované a , Jméno advokáta B, ), že plnění vyplývající z této smlouvy bude za oba spoluvlastníky přijímat žalovaná.Výše uvedenou Smlouvou bylo tedy prokázáno, že smluvní vztah založený touto smlouvou a trvající i po rozhodné období, kterou za oba odběratele coby spoluvlastníky Nemovitosti uzavřela dle dohody těchto spoluvlastníků žalovaná se žalobkyní coby provozovatelem, se vztahoval výlučně na dodávku vody z vodovodu do připojené Nemovitosti, charakterizované ve smlouvě jako trvalé bydlení – rodinný dům na adrese , adresa, , a trvale obývané 3 osobami, přičemž účastníky bylo sjednáno zjišťování množství dodané vody vodoměrem umístěném v šachtě mimo komunikaci, kdy ve smlouvě nebylo uvedeno, zda se šachta nachází na soukromém či veřejném pozemku; že takto zjištěné množství vody bude podkladem pro fakturaci; že četnost odečtů a konečného vyúčtování bude v roční frekvenci se splatností faktury vodného v délce 17 dnů od jejího vystavení; že povinností odběratele je šachtu s vodoměrem zpřístupnit provozovateli a povinností provozovatele je oznamovat odběrateli předem svou přítomnost pouze v případě výměny vodoměru.Ač předmětem Smlouvy nebylo odvádění odpadních vod, žalovaná z jejího obsahu věděla, že žalobkyně je, na základě smlouvy uzavřené s vlastníkem vodovodů a kanalizací, provozovatelem nejen vodovodního, ale i kanalizačního řadu připojené Nemovitosti s oprávněním k vodnému a stočnému, resp. náhradě ztráty vzniklé neoprávněným vypouštěním odpadních vod do kanalizace (viz čl. IV. odst. 1 Smlouvy), čímž tedy bylo vyvráceno tvrzení žalované o tom, že ji nebylo notifikováno či prokázáno oprávnění žalobkyně k takovému nároku, a tím rovněž i argumentace žalované o neplatném postoupení tohoto práva ze strany , anonymizováno, na žalobkyni.

8. Předávacím protokolem mezi investorem a spoluvlastníkem Nemovitosti, , Jméno advokáta B, , ze dne 24. 7. 2018 bylo prokázáno, že vodovodní přípojka Nemovitosti byla osazena vodoměrem č. , hodnota, nejpozději v průběhu roku 2018, neboť k uvedenému datu předání připojené Nemovitosti vykazoval vodoměr stav 25 m³. Skutečnost, že voda byla do Nemovitosti i nadále nepřerušeně dodávána a spotřebovávána (a tedy i odváděna) prokazuje písemný Záznam z přešetření ze dne 15. 11. 2018, které bylo mezi účastníky nesporným, a kdy byl na vodoměru naměřen stav 49 m³ (viz citovaný Záznam z přešetření ze dne 15. 11. 2018). Další nejblíže následující stav vodoměru je zachycen na fotografii ze dne 26. 2. 2021 s naměřenou hodnotou 431 m³, tj. rozdíl oproti naposledy vykázanému stavu 382 m³ (viz fotodokumentace žalobkyně na č. l. 29-30 spisu), což při přepočtu na průměrnou denní spotřebu vody a po zaokrouhlení odpovídá množství 0,46 m³. Poslední stav vodoměru byl zjištěn při nesporném přešetření ze dne 7. 3. 2023 s vykázanou spotřebou vody 738 m³ (viz rovněž údaje na faktuře č. 2342047144 a Čestné prohlášení žalované ze dne 5. 3. 2023), tj. rozdíl oproti naposledy zjištěnému stavu 307 m³, což při přepočtu na průměrnou denní spotřebu vody a po zaokrouhlení odpovídá množství 0,46 m³.

9. K žalovanou sporované realizaci zjištění stavu vodoměru ze dne 26. 2. 2021 a namítané nezákonnosti fotodokumentace žalobkyně z uvedeného data žalovaná doložila vlastní fotodokumentaci (dvě PC fotografie), kterou však bylo prokázáno pouze to, že zachycuje v blíže nespecifikovaném časovém období náhled na Nemovitost, která je z přední strany oplocená pevným plotem se vstupní brankou. Tato fotodokumentace neobsahuje žádnou časovou stopu, nelze z ní proto dovodit, kdy bylo předmětné oplocení Nemovitosti pořízeno, resp. zda byl dům takto zaplocen již k rozhodujícímu datu 26. 2. 2021.Naopak, první dvě ze shora zmiňovaných fotografií žalobkyně (viz č. l. 29 a 29 p. v. spisu) s opatřenou časovou stopou dne 26. 2. 2021, 10:53 hod., prokazují, že k danému okamžiku nebyla Nemovitost oplocena, ani opatřena jinou zábranou či informační cedulí, popř. jiným oznámením o zákazu vstupu z důvodu soukromého vlastnictví pozemku, a tedy přístupu k vodoměrné šachtě s umístěným vodoměrem, nacházejícím se na pozemku žalované a , Jméno advokáta B, , nebránila žádná faktická překážka.Dalšími dvěma fotografiemi žalobkyně (viz č. l. 30 a 30 p. v. spisu), opatřenými časovou stopou 26. 2. 2021, 10:59 hod., pak bylo prokázáno, že jedna z těchto fotografií zachycuje v odrazu pracovníka žalobkyně pořizujícího fotografii vodoměru, druhá fotografie zachycuje detailní náhled na vodoměr se stavem 431 m³ a číslem vodoměru s obtížněji identifikovatelným prvním číslem, tj. č. 42011134083, popř. č. 12011134083. Při porovnání s fakturami, vystavenými žalobkyní (viz faktury č. č. 2342047144 a č. 2342049698) a v nich označeným číslem vodoměru č. 42011134083, je pak nepochybné, že se jedná o číslo vodoměru 42011134083.

10. Fakticita skutečné realizace zjištění stavu vodoměru dne 26. 2. 2021 byla rovněž prokázána svědeckými výpověďmi pracovníků žalobkyně, , jméno FO, a , jméno FO, , provedenými při jednání soudu dne 23. 9. 2024 a 16. 4. 2025.

11. Svědek , jméno FO, , anonymizováno, , zaměstnaný u žalobkyně od roku 2020 na pozici přešetřovače, potvrdil, že v rozhodné době prováděl kontrolu odběrných míst v Řepích, kde kontroloval šachty, jednalo se o novostavby, kdy některé šachty byly volně přístupné, některé byly za plotem. Prováděl pouze kontroly, tedy neporušenost plomb, stav vodoměrných šachet, celé vodoměrné sestavy, a prováděl fotodokumentaci. Po cílených dotazech svědek připustil, že takové přešetření prováděl i na , adresa, , a po předestření fotodokumentace, založené do spisu žalobkyní, potvrdil, že na daném místě Nemovitosti byl, a že všechny tyto fotografie pořizoval on, což současně označil za běžnou součást přešetření. Při tomto přešetření kontroloval nejen stav šachty, ale i správnost čísla vodoměru. Dále potvrdil, že v případě volně přístupné šachty předem odběratele neupozorňuje na provedení přešetření. Pokud je šachta přístupná, tak učiní požadovaný úkon. Pokud není volně přístupná, tak odběratele kontaktuje. Tímto způsobem svědek vypovídal o obecných postupech, v daném případě si konkrétně nevybavil, zda majitele Nemovitosti kontaktoval či nikoliv. K dalšímu cílenému dotazu, zda ve výjimečném případě, kdy neprovádí přešetření, jež spadá do obsahu jeho práce, ale naopak výjimečně provádí odečet, který nespadá běžně do jeho pracovní náplně, předem vyrozumívá odběratele o tom, že jde odečet provést, svědek konstatoval, že pokud nejsou šachty volně přístupné, tak je vyrozumí; pokud jsou volně přístupné, tak je odečítá sám, tedy pokud se jedná o šachty na silnicích, na chodníkách. Připustil, že v roce 2021, kdy s touto prací začínal, nevěděl přesný postup, a tedy prováděl přešetření, popř. odečty i bez vyrozumění odběratele za situace, když šachty byly umístěny na neoploceném pozemku, nikoli však na veřejné komunikaci. Aktuálně v takových případech již předem odběratele vyrozumívá, dává jim oznámení a domlouvá s nimi termín. Svědek si vybavil, že v tomto konkrétním případě prováděl přešetřování, nikoliv odečet. Pořídil fotodokumentaci, nic nevyhodnocoval, tím pro něj jeho práce skončila. Dodatečně nevyrozumíval odběratele o realizaci uvedeného úkonu, rovněž mu nedával k podpisu žádný formulář. Teprve až po uvedeném roce 2021 zjistil, že by se správně mělo dávat odběratelům oznámení i ohledně volných šachet, které jsou na soukromých pozemcích. Předmětné přešetření z 26. 2. 2021 však svědek realizoval ještě předtím.Svědek , jméno FO, , zaměstnaný u žalobkyně na pozici vedoucího odečtu a kontroly, jehož náplní práce je řídit skupinu odečítačů a přešetřovačů v oddělení odečtů a technické podpory, kdy jejich náplní je provádět odečet vodoměru a provádět přešetření na odběrných místech, v průběhu výpovědi objasnil rozdíl mezi těmito pracovními pozicemi a jejich pracovní náplní, kdy mimo jiné vysvětlil, že přešetřovač navštěvuje odběrná místa, kde vznikl nejen problém s odečtem nebo s nepřítomností odběratele, ale i z důvodu neevidovaného odběru, černého odběru, kde se stává nějakým způsobem podezření, že se děje něco nestandardního; naproti tomu odečítači vodoměrů provádí odečty vodoměru v daném cyklu (měsíčním/čtvrtletním/ročním); přičemž obě skupiny při svých úkonech pořizují fotodokumentaci. K cíleným dotazům tento svědek potvrdil, že přešetření se provádí nikoliv pouze u tzv. černých odběratelů, ale u všech odběratelů, kde není odečet, přičemž při přešetření vždy i zjišťují stav vodoměru. Tento svědek současně potvrdil, že , jméno FO, , anonymizováno, , který byl v roce 2021 u žalobkyně zaměstnán výlučně v pracovní funkci přešetřovače, byl vyslán na adresu Nemovitosti za účelem provedení přešetření, a to z toho důvodu, že s ohledem na nové řady, nově osazené přípojky, bylo nutno zjistit stav vodoměru pro následnou fakturaci, přičemž k tomu nemohl být proveden odečet, neboť ten nebyl zadaný v dané trase ani v dané technické části. Dále potvrdil, že výkon svědka , jméno FO, dne 26. 2. 2021 na adrese Nemovitosti nebyl zpoplatněn, neboť jmenovaný na tomto odběrném místě nedělal žádný úkon za poplatek, neprováděl žádné přešetření za peníze. Přešetřil pouze technický stav, tedy zkontroloval vodoměrnou sestavu a stav vodoměrné šachty, a zjistil stav vodoměru tak. Svědek dále potvrdil, že o uvedeném šetření byl pořízen písemný zápis (pozn. soudu. který žalobkyně ani nedokládala z důvodu možného namítání antidatace ze strany žalované). Svědek se rovněž vyjadřoval k dalším technickým a administrativně věcem, a dále připustil, že není běžnou prací, aby se odběratel až po dvou letech dozvěděl o provedeném odečtu při přešetření.Těmito svědeckými výpověďmi ve spojení s fotodokumentací žalobkyně má tedy soud za prokázáno, že žalobkyně dne 26. 2. 2021 provedla v předmětném odběrném místě na adrese připojené a neoplocené Nemovitosti přešetření stavu vodoměrného zařízení, o němž žalovaná zjevně nebyla předem ani poté informována, a při kterém žalobkyně zjistila a formou fotografií zadokumentovala stav vodoměru v připojené Nemovitosti se spotřebou vody v množství 431 m³.

12. Bez vlivu na shora uvedený dílčí skutkový závěr je pak Ceník č. 40/2024 (č. l. 74 spisu), platný od 8. 7. 2024, který v plném rozsahu nahrazuje Ceník č. 40/2023 ze 7. 8. 2023 a který pod označením Sazby za přešetření, za zajištění vodoměru plombou, obsahuje sazby účinné od 1. 9. 2024 spojené s přešetřováním místa, případně za zajištění vodoměru plombou (tento Ceník žalovaná doložila k podpoře svého tvrzení o realizaci toliko odečtu, a nikoli přešetření dne 26. 2. 2021, když jí za uvedený úkon nebylo ničeho ze strany žalobkyně účtováno), neboť, jak objasnil v rámci svědecké výpovědi , jméno FO, , dne 26. 2. 2021 nebylo v daném místě prováděno zpoplatněné přešetření.

12. Ceníky vodného a stočného za rozhodné období, obsahující ceny kalkulované v souladu s příslušnými cenovými výměry MF ČR, č. 01/2020 ze dne 17. 12. 2019, č. 01/2021 ze dne 7. 12. 2020, č. 02/VODA/2022 ze dne 23. 11. 2021 a č. 03/VODA/2022 ze dne 21. 10. 2022, bylo prokázáno, že v době od 1. 5. 2020 do 31. 12. 2020 činila výše vodného (pitná voda) 45,73 Kč/m³, tj. 50,30 Kč/m³ vč. DPH, a stočného 39/81 Kč/m³, tj. 43,79 Kč/m³ vč. DPH (viz Ceník vodného a stočného platný od 1. 5. 2020); v době od 1. 1. 2021 do 31. 12. 2021 činila výše vodného (pitná voda) 49,79 Kč/m³, tj. 54,77 Kč/m³ vč. DPH, a stočného 42,56 Kč/m³, tj. 46,82 Kč/m³ vč. DPH (viz Ceník vodného a stočného platný od 1. 1. 2021); v době od 1. 1. 2022 do 31. 12. 2022 činila výše vodného (pitná voda) 50,80 Kč/m³, tj. 55,88 Kč/m³ vč. DPH, a stočného 47,50 Kč/m³, tj. 52,25 Kč/m³ vč. DPH (viz Ceník vodného a stočného platný od 1. 1. 2022); v době od 1. 1. 2023 do 31. 12. 2023 činila výše vodného (pitná voda) 59, 47 Kč/m³, tj. 65,42 Kč/m³ vč. DPH, a stočného 57,05 Kč/m³, tj. 62,76 Kč/m³ vč. DPH (viz Ceník vodného a stočného platný od 1. 1. 2023).

13. Fakturami žalobkyně č. 2342047144 ze dne 13. 4. 2023 a č. 2342049698 ze dne 20. 4. 2023, obsahujícími na straně 2 tabulku Detailního rozúčtování včetně zahrnutých zálohových plateb, bylo prokázáno, že žalobkyně v cenách, souladných s ceníky vodného a stočného platnými pro roky 2020 až 2023, vyúčtovala žalované za období od 28. 3. 2020 do 7. 3. 2023 vodné v částce 28 817 Kč a stočné v částce 22 411 Kč, splatné dle smluvních ujednání (viz čl. II. Smlouvy) v případě vodného dne 30. 4. 2023 a v případě stočného dne 7. 5. 2023. Množství odebrané vody a tomu odpovídající množství vypouštěné vody za fakturované období stanovila kombinovaně, Za období od 27. 2. 2021 do 7. 3. 2023 určila množství 307 m3 odečtem, tj. jako rozdíl mezi stavem vodoměru ze dne 26. 2. 2021 (431 m3) a 7. 3. 2023 (738 m3). Za předchozí období od 28. 3. 2020 do 26. 2. 2021 určila množství propočtem na základě dlouhodobé spotřeby, kdy z množství odebrané vody za období od 15. 11. 2018 do 26. 2. 2021 zjistila průměrnou denní spotřebu v zaokrouhlené výši 0,46 m3/den (počáteční stav vodoměru ke dni 15. 11. 2018: 49 m3, konečný stav vodoměru: 431 m3, spotřeba vody/rozdíl/: 382 m³; počet dní: 835; denní spotřeba: 382 m³/885 dní=0,4575 m³/den), čímž dospěla k výše uvedeným částkám fakturovaného vodného a stočného. Fakturou č. 2342047144 bylo dále prokázáno, že žalovaná dne 12. 4. 2023 uhradila zálohu na vodném ve výši 2 290 Kč.S ohledem na žalovanou vznesenou námitku promlčení žalobkyně omezila v podané žalobě nárok na vodné a stočné na období od 6. 9. 2020 do 7. 3. 2023. Za toto rozhodné období má soud, na základě shora zjištěných stavů vodoměru ke dni 15. 11. 2018 (49 m3), 26. 2. 2021 (431 m3) a 7. 3. 2023 (738 m3) za prokázáno, a to ve shodě s provedenou fakturací žalobkyně, že množství odebrané vody a tomu odpovídající množství vypouštěné vody za období od 27. 2. 2021 do 7. 3. 2023 v rozsahu 307 m³ odpovídá rozdílu mezi stavy vodoměru ze dne 26. 2. 2021 (431 m³) a ze dne 7. 3. 2023 (738 m³). Rovněž tak má za prokázané množství spotřebované vody 53 m3 (a tomu odpovídající množství vypouštěných odpadních vod), uvedené ve fakturách a určené propočtem, za část předcházejícího období od 6. 9. 2020 do 31. 12. 2021 (117 dnů á 0,46 m3). Za zbylou část rozhodného období od 1. 1. 2021 do 26. 2. 2021 (26 dnů) však žalobkyně již tímto způsobem nepostupovala, když za tuto část vymezeného období je v obou fakturách uvedena spotřeba v množství 26 m3 a ceníkové ceně vodného 1 249,54 (bez DPH), tj. 1424 Kč vč. DPH 10 %, a ceníkové ceně stočného 1 106,56 Kč, tj. 1 217,21 Kč s DPH, ačkoliv při správném propočtu 26 dnů á 0,46 m3 činí spotřeba (po zaokrouhlení) 12 m3 (tj. celkem 372 m³ oproti žalobkyní kalkulované celkové spotřebě 386 m³), což odpovídá při ceníkové ceně vodného pro rok 2021 částce 657,228 Kč vč. DPH (12 m³ á 54,77 Kč) a stočného částce 561,792 Kč vč. DPH (12 m³ á 46,82 Kč), tedy o 766,77 Kč méně na vodném a o 655,42 Kč méně na stočném, tj. v souhrnu o 1 422,19 Kč méně než je požadováno žalobou.Takto stanovené celkové množství odebrané vody 372 m³ (součet 307 m3, 53 m3 a 12 m3) za celé rozhodné období od 6. 9. 2020 do 7. 3. 2023 odpovídá dle v té době platným ceníkům vodného částce 20 593,74 Kč vč. DPH (rozdíl mezi žalobkyní požadovanou částkou na vodném 21 360,50 Kč vč. DPH a částkou 766,77 Kč vč. DPH, o kterou je nutno vodné snížit v důsledku nižší spotřeby za období od 1. 1. 2021 do 26. 2. 2021 o 14 m³, která odpovídá právě částce 766,77 Kč). Po odečtu žalovanou uhrazené zálohy ve výši 2 290 Kč tak na vodném vznikl nedoplatek ve výši 18 303,73 Kč, splatný dle faktury č. 2342047144 dne 30. 4. 2023. Množství vypouštěné vody za rozhodné období je adekvátní množství spotřebované vody v rozsahu 372 m³, což dle v té době platným ceníkům stočného odpovídá částce 18 511,17 Kč vč. DPH (rozdíl mezi žalobkyní požadovanou částku na stočném 19 166,59 Kč vč. DPH a částkou 655,42 Kč vč. DPH, o kterou je nutno náhradu ztráty za vypouštěné odpadní vody snížit v důsledku nižší spotřeby za období od 1. 1. 2021 do 26. 2. 2021 o 14 m³, která odpovídá právě částce 655,42 Kč), splatné dle faktury č. 2342049698 dne 7. 5. 2023.Soud má tak za prokázané celkové množství odebrané pitné vody za rozhodné období v rozsahu 372 m³, v témže množství rozsah vypouštěných odpadních vod a dále nedoplatek na vodném ve výši 18 303,73 Kč (splatný dne 30. 4. 2023) a na náhradě ztráty vzniklé vypouštěním odpadních vod bez uzavřené smlouvy ve výši 18 511,17 Kč (splatný dne 7. 5. 2023), tj. celkem dluh ve výši 36 814,67 Kč.

14. E-mailovou korespondencí účastníků bylo prokázáno, že žalovaná dne 28. 3. 2023 požádala žalobkyni o vysvětlení výpočtu faktury č. 2342039242 ze dne 24. 3. 2023 a dále uplatnila námitku promlčení celé pohledávky žalobkyně vyúčtované touto fakturou v částce 36 892 Kč včetně DPH se splatností dne 10. 4. 2023, jejímž předmětem byla fakturace vodného a stočného za období od 25. 7. 2018 do 7. 3. 2023 (viz email žalované ze dne 28. 3. 2023).Žalobkyně e-mailem ze dne 17. 4. 2023 provedla rekapitulaci věci, poukázala na zjištěné stavy vodoměru ve dnech 24. 7. 2018, 15. 11. 2018, 26. 2. 2021 a 7. 3. 2023, vyslovila pochybení svého zaměstnance z oddělení dozoru staveb, který nepředal včas dokumenty týkající se převzetí vodovodů a kanalizace do provozování PVK zákaznickému útvaru, pročež nedošlo k řádné fakturaci od 25. 7. 2018, kterou tak žalobkyně provedla až 24. 3. 2023, kdy vycházela z údajů zaznamenaných na vodoměru, podle kterých bylo na předmětném odběrném místě odebráno (spotřebováno) za fakturované období od 25. 7. 2018 do 7. 3. 2023 množství dodané vody ve výši 713 m3. Dále upozornila, že dodávka vody probíhala kontinuálně po celé fakturované období a z tohoto důvodu proto žalobkyně množství dodané vody v období mezi jednotlivými odečty proporcionálně rozvrhla tak, aby bylo vyúčtování spotřeby vody vůči odběrateli spravedlivé, neboť v průběhu let se zvyšovala cena vodného a stočného. V podání dále žalobkyně akceptovala námitku promlčení s tím, že na základě této námitky stornovala předchozí fakturu č. 2342039242 a vystavila nový daňový doklad č. 2342047144, který přílohou tohoto podání zaslala žalované s tím, že fakturuje dodávku vody za období od 28. 3. 2020 do 7. 3. 2023 v podrobně rozvedeném způsobu výpočtu vodného. Současně se tímto, mimo dalšího, žalobkyně omluvila za způsobené komplikace (viz podání žalobkyně ze dne 17. 4. 2023).Touto korespondencí účastníků bylo tedy prokázáno, že žalobkyně podala žalované k její žádosti dostatečné a srozumitelné informace k věci, akceptovala její námitku promlčení a omezila fakturované období spotřeby na tři roky zpětně, přičemž se za pochybení omluvila.Po vystavení nové faktury č. 2342047144 ze dne 13. 4. 2023 žalovaná e-mailem ze dne 17. 4. 2023 opět požádala žalobkyni o vysvětlení způsobu výpočtu fakturovaného množství dodané pitné vody v této faktuře (viz e-mail žalované ze dne 17. 4. 2023), a následným podáním ze dne 5. 5. 2023 odmítla vysvětlení i argumentaci žalobkyně ze dne 17. 4. 2023, přičemž opakovaně namítla promlčení celé žalobní pohledávky (viz podání žalované ze dne 5. 5. 2023). Dne 29. 5. 2025 žalovaná reagovala na dopis žalobkyně z 23. 5. 2023, vyslovila pochybnosti o provedení odečtu z 26. 2. 2021 a projevila obecný zájem na smírném řešení věci (viz podání žalované ze dne 29. 5. 2023). Po nesporném doručení předžalobních upomínek pak žalovaná dne 16. 6. 2023 opět upozornila na jí namítané promlčení nároku žalobkyně a zájem na vyřízení věci smírnou cestou (viz podání žalované ze dne 16. 6. 2023 a předžalobní upomínky ze dne 16. 6. 2023 včetně záznamů o jejich emailovém odeslání žalované dne 1. 6. 2023), na což reagovala žalobkyně sdělením ze dne 22. 6. 2023, že s ohledem na rozdílná stanoviska obou stran bude vhodné nechat o věci rozhodnout soud (viz email žalobkyně ze dne 22. 6. 2023).

15. Z ostatních provedených důkazů již soud nezjistil žádné podstatné skutečnosti pro rozhodující skutková zjištění a právní závěry v projednávané věci, a proto je dále nehodnotil. Při jednání soudu dne 16. 4. 2025 soud z důvodu nadbytečnosti, resp. nerozhodnosti, zamítl zbylé důkazní návrhy, neboť dosud provedené dokazování tvoří dostatečný podklad pro rozhodnutí ve věci.

16. Na základě nesporných prohlášení účastníků a provedeného dokazování lze tedy o skutkovém stavu věci učinit závěr, podle kterého žalobkyně coby provozovatel na straně jedné a žalovaná jakožto spoluvlastník Nemovitosti v rozsahu id. ½ podílu, zastupující při uzavření Smlouvy druhého spoluvlastníka s podílem id. ½ podílu, , Jméno advokáta B, (manžela žalované a jejího právního zástupce v této věci), coby odběratel na straně druhé uzavřely dne 7. 10. 2019 smlouvu o dodávce pitné vody, na jejímž základě žalobkyně dodávala do připojené Nemovitosti vodu a žalované tak coby smluvnímu odběrateli vznikla povinnost hradit, i za druhého spoluvlastníka, spotřebovanou vodu. Stavy vodoměru v připojené Nemovitosti byly fakticky zjištěny ve dnech 15. 11. 2018, 26. 2. 2021 a 7. 3. 2023. Žalobkyně první fakturaci vodného a stočného provedla v roce 2023, žalobou uplatněné rozhodné období vymezila dobou od 6. 9. 2020 do 7. 3. 2023, žalobu podala u soudu dne 6. 9. 2023. Za rozhodné období byla spotřebována v připojené Nemovitosti pitná voda v celkovém množství 372 m³, zjištěném zčásti odečtem a zčásti propočtem dle dlouhodobé spotřeby v průměrném denním množství 0,46 m³, čemuž dle v té době platných ceníků vodného a stočného a po odečtu žalovanou uhrazené zálohy ve výši 2 290 Kč odpovídá nedoplatek vodného ve výši 18 303,50 Kč, splatný dne 30. 4. 2023. Stočnému, splatnému dne 7. 5. 2023, které nebylo smluvně podloženo, pak za celé rozhodné období v množství odpovídajícím spotřebě vody 372 m³ odpovídá dle v té době platných ceníků vodného a stočného částka 18 511,17 Kč. Žalobkyně byla a je i nadále provozovatelem vodovodního a kanalizačního řadu připojené Nemovitosti s oprávněním vlastním jménem a na svůj účet vymáhat po odběratelích vodné a stočné, resp. náhradu ztráty za neoprávněné vypouštění odpadních vod. Nemovitost, k jejímuž připojení na vodovodní a kanalizační řad došlo v listopadu 2017, a pozemek, na němž je umístěna vodoměrná šachta s vodoměrem, se nachází ve spoluvlastnictví žalované a jejího manžela od 20. 7. 2018, developerem jim byla předána k užívání dne 24. 7. 2018. Zjištění stavu vodoměru ze dne 26. 2. 2021 provedl pracovník žalobkyně na neoploceném pozemku ve spoluvlastnictví žalované a jejího manžela, přičemž o tomto úkonu byla žalovaná vyrozuměna až v souvislosti s fakturací žalobkyně v roce 2023. Celkový nedoplatek na vodném a stočném ve výši 36 814,67 Kč nebyl dosud uhrazen. Žalovaná ani netvrdila, natož prokazovala, že by odpadní vodu v rozhodném období odváděla z připojené Nemovitosti s druhým spoluvlastníkem jiným způsobem než vypouštěním do kanalizace provozované žalobkyní, a mimo prokázané úhrady zálohy na vodném ve výši 2 290 Kč jiná úhrada tvrzena nebyla.

17. Podle § 2 odst. 6 věty prvé před středníkem ZVK, odběratelem je vlastník pozemku nebo stavby připojené na vodovod nebo kanalizaci, není-li dále stanoveno jinak.

18. Podle ust. § 7 ZVK vlastník vodovodu nebo kanalizace je oprávněn za účelem kontroly, údržby nebo stavební úpravy vodovodu nebo kanalizace vstupovat a vjíždět na příjezdné, průjezdné a vodovodem nebo kanalizací přímo dotčené cizí pozemky, a to způsobem, který co nejméně zatěžuje vlastníky těchto nemovitostí. Stejné oprávnění má i provozovatel za účelem plnění povinností spojených s provozováním vodovodu nebo kanalizace (odst. 1). Práva podle odstavců 1 a 2 musí být vykonávána tak, aby bylo co nejméně zasahováno do práv vlastníků pozemků a staveb. Za tímto účelem je oprávněná osoba zejména povinna svůj vstup na cizí pozemek nebo stavbu jejímu vlastníku předem oznámit a po skončení prací pozemek nebo stavbu uvést do předchozího stavu, pokud se s vlastníkem nedohodne jinak. Výkon tohoto práva musí být prováděn též tak, aby co nejméně omezoval osoby užívající pozemek nebo stavbu na základě smlouvy s vlastníkem pozemku nebo stavby a další osoby, které ji užívají s jeho souhlasem (odst. 4). Práva a povinnosti podle odstavců 1 až 6 přecházejí na právní nástupce stavebníka, vlastníka a provozovatele vodovodu nebo kanalizace, jakož i na právní nástupce vlastníků pozemků a staveb (odst. 7).

19. Podle ust. § 8 odst. 2 věta první ZVK vlastník vodovodu nebo kanalizace může uzavřít smlouvu o provozování vodovodu nebo kanalizace s provozovatelem. Jestliže vlastník provozuje vodovod nebo kanalizaci svým jménem a na vlastní odpovědnost, vztahují se na něj všechna práva a povinnosti provozovatele.

20. Podle ust. § 8 odst. 6 věta první ZVK vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel, pokud je k tomu vlastníkem zmocněn, je povinen uzavřít písemnou smlouvu o dodávce vody nebo odvádění odpadních vod s odběratelem.

21. Podle ust. § 8 odst. 13 věta první až třetí ZVK má vlastník vodovodu právo na úplatu za dodávku pitné vody (dále jen „vodné“), pokud ze smlouvy uzavřené podle odstavce 2 nevyplývá, že vodné se platí provozovateli vodovodu (§ 20). Právo na vodné vzniká vtokem vody do potrubí napojeného bezprostředně za vodoměrem, a není-li vodoměr, vtokem vody do vnitřního uzávěru připojeného pozemku nebo stavby, popřípadě do uzávěru hydrantu nebo výtokového stojanu. Vodné je úplatou za pitnou vodu a za službu spojenou s jejím dodáním.

22. Podle ust. § 8 odst. 14 věta první až třetí ZVK vlastník kanalizace má právo na úplatu za odvádění odpadních vod (dále jen "stočné"), pokud ze smlouvy uzavřené podle odstavce 2 nevyplývá, že stočné se platí provozovateli kanalizace (§ 20). Právo na stočné vzniká okamžikem vtoku odpadních vod do kanalizace. Stočné je úplatou za službu spojenou s odváděním, čištěním, nebo jiným zneškodňováním odpadních vod.

23. Podle ust. § 10 ZVK neoprávněným vypouštěním odpadních vod do kanalizace je vypouštění bez uzavřené písemné smlouvy o odvádění odpadních vod nebo v rozporu s ní (odst. 2 písm. a/). Odběratel je povinen nahradit ztráty vzniklé podle odstavců 1 a 2 vlastníkovi vodovodu nebo kanalizace, pokud ve smlouvě uzavřené podle § 8 odst. 2 není stanoveno, že náhrada vzniklé ztráty je příjmem provozovatele (odst. 3 věta před středníkem).

24. Podle ust. § 16 ZVK měří množství dodané vody provozovatel vodoměrem, který je stanoveným měřidlem podle zvláštních právních předpisů. Jiný způsob určení množství dodané vody může stanovit v odůvodněných případech pouze vlastník vodovodu, popřípadě provozovatel vodovodu, pokud je k tomu vlastníkem zmocněn, a to se souhlasem odběratele. Vodoměrem registrované množství dodané vody nebo jiným způsobem určené množství vody je podkladem pro vyúčtování dodávky (fakturaci) vody (odst. 1). Vlastníkem vodoměru je vlastník vodovodu, s výjimkou případů, kdy přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se prokazatelně stal vlastníkem vodoměru provozovatel vodovodu (odst. 2). Osazení, údržbu a výměnu vodoměru provádí provozovatel. Jeho povinností je oznámit odběrateli výměnu vodoměru alespoň 15 dnů předem, současně s vymezením času v rozsahu maximálně tří hodin, a to i v případě, že vodoměr je pro provozovatele přístupný bez účasti odběratele, pokud se s vlastníkem nedohodne jinak. Přítomnému odběrateli se současně s výměnou předává potvrzení obsahující zaznamenaný stav měření odebraného vodoměru a u nově osazeného vodoměru jeho číslo, zaznamenaný stav a termín, do kterého musí být vyměněn (odst. 3). Není-li množství odebrané vody z hydrantu a veřejných výtokových stojanů měřeno vodoměrem, stanoví toto množství vlastník vodovodu na podkladě výpočtu vycházejícího z účelu použití odebrané vody a místních podmínek (odst. 5). Způsob určení množství odebírané vody, není-li osazen vodoměr, stanoví prováděcí předpis (odst. 6).

25. Podle ust. § 17 odst. 5 ZVK, zjistí-li provozovatel nebo odběratel při kontrole nebo výměně vodoměru, že vodoměr údaje o množství dodávané vody nezaznamenává, vypočte se množství dodané vody za příslušné období nebo jeho část podle dodávek ve stejném období minulého roku, nebo jde-li o nový odběr nebo změnu, v odběrových poměrech podle množství dodávané vody v následujícím srovnatelném období, popřípadě jiným způsobem dohodnutým s odběratelem.

26. Podle ust. § 17 odst. 9 ZVK obecné technické podmínky měření množství dodané vody, způsob výpočtu dodané vody, není-li osazen vodoměr, a způsob vypořádání rozdílu podle výsledku přezkoušení vodoměru stanoví prováděcí právní předpis.

27. Podle ust. § 19 odst. 5 ZVK, pokud není množství vypouštěných odpadních vod měřeno, předpokládá se, že odběratel, který odebírá vodu z vodovodu, vypouští do kanalizace takové množství vody, které odpovídá zjištění na vodoměru nebo směrným číslům roční potřeby vody, pokud nejsou instalovány vodoměry. V případě, kdy je měřen odběr z vodovodu, ale je také možnost odběru z jiných zdrojů, použijí se ke zjištění spotřeby vody směrná čísla roční potřeby nebo se k naměřenému odběru z vodovodu připočte množství vody získané z jiných, provozovatelem vodovodu měřených zdrojů.

28. Podle ust. § 10 o. z., nelze-li právní případ rozhodnout na základě výslovného ustanovení, posoudí se podle ustanovení, které se týká právního případu co do obsahu a účelu posuzovanému právnímu případu nejbližšího odst. 1). Není-li takové ustanovení, posoudí se právní případ podle principů spravedlnosti a zásad, na nichž spočívá tento zákon, tak, aby se dospělo se zřetelem k zvyklostem soukromého života a s přihlédnutím k stavu právní nauky i ustálené rozhodovací praxi k dobrému uspořádání práv a povinností (odst. 2).

29. Podle ust. § 629 odst. 1 o. z. promlčecí lhůta trvá tři roky.

30. Podle ust. § 1115 odst. 1 o. z. osoby, jimž náleží vlastnické právo k věci společně, jsou spoluvlastníky.

31. Podle ust. § 1122 odst. 1 o. z. podíl vyjadřuje míru účasti každého spoluvlastníka na vytváření společné vůle a na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví věci.

32. Podle ust. § 1127 o. z. z právního jednání týkajícího se společné věci jsou všichni spoluvlastníci oprávněni a povinni společně a nerozdílně.

33. Podle ust. § 1872 odst. 1 o. z., je-li několik dlužníků zavázáno plnit společně a nerozdílně, jsou povinni plnit jeden za všechny a všichni za jednoho. Věřitel může požadovat celé plnění nebo jeho libovolnou část na všech spoludlužnících, jen na některých, nebo na kterémkoli ze spoludlužníků.

34. Po právním zhodnocení skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je z převažující části důvodná. V řízení bylo prokázáno, resp. nebylo sporu o tom, že účastníci dne 7. 10. 2019 uzavřeli ve smyslu ust. § 8 odst. 6 a násl. ZVK smlouvu o dodávce pitné vody do připojené Nemovitosti nacházející ve spoluvlastnictví žalované a jejího manžela, , Jméno advokáta B, , kterého žalovaná při uzavření této smlouvy zastupovala. Odvod odpadních vod nebyl předmětem této Smlouvy a samostatnou smlouvu na odvádění odpadních vod účastníci neuzavřeli. V řízení bylo rovněž prokázáno, že žalobkyně je ve smyslu ust. § 8 odst. 2 ZVK provozovatelkou vodovodního a kanalizačního řadu, k němuž byla Nemovitost připojena, a tudíž je ve věci aktivně legitimována jak k nároku na vodné dle smluvních ujednání i dle ust. § 8 odst. 13 ZKV, tak k nároku na stočné, resp. na náhradu ztráty vzniklé neoprávněným vypouštěním odpadních vod z připojené Nemovitosti do jí provozované kanalizace ve vlastnictví hl. m. Prahy a spravované , anonymizováno, ve smyslu ust. § 8 odst. 14 ve spojení s § 10 odst. 3 ZKV. Pokud pak žalovaná odůvodnila jí vznesenou námitku nedostatku aktivní legitimace žalobkyně k nároku na stočné tím, že postoupení pohledávky proběhlo nezákonně, v rozporu s ust. § 1879 a násl. o. z., neboť žalovaná nebyla notifikována o postoupení a toto jí nebylo rovněž ani prokázáno, pak takovou argumentaci soud považuje za nepřípadnou. Podle ust. § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ust. § 1882 o. z., dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná (odst. 1). Na základě těchto citovaných ustanovení není následkem absence notifikace či prokázání postoupení pohledávky nezákonnost takového postoupení, jak namítá žalovaná, nýbrž pouze možnost dlužníka zprostit se své povinnosti plněním postupiteli. Podle ust. § 1881 odst. 2 o. z. pak nelze postoupit pohledávku, která zaniká smrtí nebo jejíž obsah by se změnou věřitele k tíží dlužníka změnil. V tomto směru však žalovaná žádné relevantní okolnosti netvrdila a rovněž ani neprokazovala. Soud tak k této dílčí otázce uzavírá, že žalobkyně je coby provozovatelka předmětného kanalizačního řadu aktivně legitimována k uplatnění a vymáhání pohledávky i ze stočného, resp. náhrady za ztrátu vzniklou neoprávněným vypouštěním odpadních vod.

35. Soud se rovněž neztotožnil s námitkou žalované o nedostatku její pasivní věcné legitimace ohledně nároku na stočné, kterou odůvodnila jednak tím, že nebylo prokázáno, zda Nemovitost v rozhodné době užívala (a tedy se fakticky bezdůvodně obohatila), a jednak tím, že je pouze spoluvlastníkem Nemovitosti v rozsahu id. ½ podílu a případná povinnost vydat bezdůvodné obohacení ji tedy stíhá toliko ve výši spoluvlastnického podílu k celku.V tomto směru soud konstatuje, že k charakteru „bezesmluvního“ odvádění odpadních vod existuje konstantní rozhodovací praxe, podle které odběratel ve smyslu ust. § 2 odst. 6 ZVK jakožto vlastník pozemku či stavby připojené na kanalizaci, z nichž jsou odváděny odpadní vody do veřejné kanalizace, který nemá uzavřenou smlouvu o odvádění odpadních vod podle ust. § 8 odst. 6 ZVK (nerozhodno, z jakého důvodu, tj. zda v důsledku pochybení žalobkyně či nikoliv) neoprávněně vypouští odpadní vody podle ust. § 10 odst. 2 písm. a) tohoto zákona s důsledky uvedenými v ust. § 10 odst. 3 téhož zákona, přičemž plnění, kterého se odběrateli bez smlouvy dostane, nutně představuje bezdůvodné obohacení, které musí vydat (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 5. 2016, sp. zn. , spisová značka, ). Žalovaná spolu s druhým spoluvlastníkem je z titulu spoluvlastnictví Nemovitosti podle ust. § 2 odst. 6 ZVK odběratelem, a jelikož i přes neuzavřenou smlouvu o odvádění odpadních vod využívala připojená Nemovitost kanalizaci provozovanou žalobkyní, je dle ust. § 10 odst. 2 písm. a) ZVK vypouštění odpadních vod do kanalizace neoprávněné a plnění, kterého se žalované a druhému spoluvlastníkovi jakožto odběratelům (ve smyslu zákonné definice dle § 2 odst. 6 ZVK) dostalo bez smlouvy, představuje bezdůvodné obohacení obou spoluvlastníků Nemovitosti, které musí vydat. V případě spoluvlastnictví nemovité věci ZVK speciální úpravu neobsahuje, proto je třeba využít příslušných ustanovení o spoluvlastnictví, která jsou obsažena v o. z. Jedná se o ust. § 1227 o. z., podle kterého jsou z právního jednání týkajícího se společné věci všichni spoluvlastníci oprávněni a povinni společně a nerozdílně. Povinnost zaplatit náhradu vzniklé ztráty podle § 10 odst. 2 písm. a/, odst. 3 zákona ZVK, pokud je odběratelem vícero spoluvlastníků domu, je povinností týkající se společné věci a spoluvlastníci proto vystupují vůči věřiteli (žalobkyni) jako solidární dlužníci, a věřitel (žalobkyně) se může domáhat uspokojení celé své pohledávky na kterémkoli z nich bez ohledu na velikost jeho podílu (§ 1872 odst. 1 o. z.). V důsledku uvedeného je tedy žalovaná povinna nahradit vzniklou ztrátu ve smyslu ust. § 10 odst. 3 ZVK v plném rozsahu, a nikoliv pouze v rozsahu odpovídajícímu jejímu spoluvlastnickému podílu. Pro úplnost soud doplňuje, že ust. § 1122 odst. 1 o. z., na danou věc nedopadá, protože upravuje toliko vnitřní vztahy mezi spoluvlastníky.

36. Ohledně žalovanou namítané nerealizace odečtu/kontroly ze dne 26. 2. 2021, resp. nezákonnosti takového úkonu, bylo v řízení prokázáno, že uvedeného dne 26. 2. 2021 pracovník žalobkyně realizoval kontrolu vodoměru, při níž byl fotograficky zadokumentován stav spotřeby vody, přičemž tento úkon prováděl na neoploceném pozemku se spoluvlastnictví žalované a jejího manžela. Přístupu k vodoměrné šachtě s umístěným vodoměrem, nacházející se na tomto pozemku, tedy nebránila žádná faktická překážka. Pozemek nebyl opatřen žádnou zábranou, informační cedulí či jiným oznámením o zákazu vstupu z důvodu jeho soukromého vlastnictví, a rovněž ani do Smlouvy žalovaná neuvedla, že se vodoměrná šachta nachází na soukromém pozemku. Pracovník žalobkyně, pořizující danou fotodokumentaci, tedy nevěděl, že úkon provádí na soukromém pozemku. Dokumentován byl vlastněný, resp. provozovaný majetek žalované (šachta a vodoměr), k samotnému pořízení fotodokumentace takového majetku žalobkyně souhlas žalované nepotřebovala. Na pozemek žalované a jejího manžela vstoupil pracovník žalobkyně v nezbytném rozsahu, za účelem kontroly stavu vodoměrné soustavy a zjištění stavu vodoměru, k čemuž je žalobkyně oprávněna jak ze smlouvy, tak ze zákona (viz 7 § ZVK). Aniž by soud aproboval uvedený způsob pořízení dané fotodokumentace bez vědomí žalované či druhého spoluvlastníka, shledává současně paradoxním situaci znemožnění použití údaje o fakticky zjištěném stavu vodoměru z důvodu absence notifikace odběratele o tomto úkonu, když pořízená fotodokumentace (zaznamenávající stav vodoměru) je jediným a naprosto přesvědčivým důkazem o spotřebovaném množství vody (a tomu odpovídajícímu množství vypouštěné vody) v připojené Nemovitosti k danému datu. Soud proto tento důkazní prostředek shledal přípustným a v řízení z něj vycházel, jak ostatně vyplývá i ze skutkových zjištění.

37. Zcela nedůvodnou soud shledal námitku promlčení uplatněnou ze strany žalované vůči celému žalobnímu nároku. Ve smyslu ust. § 621, § 629 odst. 1 a § 638 o. z. se právo včetně práva na vydání bezdůvodného obohacení promlčuje ve tříleté subjektivní promlčecí lhůtě. Žalobkyně se v řízení domáhala nároku na vodné a náhradu ztráty vzniklé neoprávněným vypouštěním odpadních vod za období od 6. 9. 2020 do 7. 3. 2023, žalobou podanou u soudu dne 6. 9. 2023. Tříletá promlčecí subjektivní lhůta podle ust. § 621 o. z. tak ke dni podání žaloby neuplynula a žalobní pohledávka promlčena není. K promlčení žalobního nároku án bloc nemohlo dojít ani při konstrukci žalovanou předestřeného nezjištění konkrétního množství spotřebované vody za rozhodné období, neboť v řízení byla prokázána evidence stavů vodoměru, jímž byla připojená Nemovitost osazena, a to ve třech konkretizovaných datech, přičemž dle podrobných skutkových zjištěních (viz bod 13. tohoto rozsudku), bylo zjištěno propočtem i množství spotřebované vody (a tomu odpovídající množství odváděných odpadních vod) za období nepokryté odečtem stavu vodoměru.

38. Pokud jde o samotný výpočet množství spotřebované vody a odpadních vod, zde soud opětovně odkazuje na podrobná skutková zjištění shora, a s ohledem na ust. § 10 o. z. konstatuje, že ač bylo účastníky smluvně ujednáno zjišťování spotřeby vody vodoměrem a ač ZVK v ust. § 16 a § 17 stanoví způsob zjišťování spotřeby, lze v zájmu spravedlivého řešení věci (žalovaná a druhý spoluvlastník v rozhodném období vodu spotřebovávali a odpadní vody vypouštěli, vše bez úhrady, přičemž žalobkyně požaduje úhradu toliko za poslední tři roky před podáním žaloby) připustit žalobkyní zvolený poměrný propočet spotřeby vody, jemuž ve smyslu ust. § 19 odst. 5 ZVK odpovídá i množství neoprávněně odváděných odpadních vod. Žalobkyně takto stanovené celkové množství, po modifikaci soudem, odebrané vody v rozsahu 372 m³ a vypouštěné odpadní vody v rozsahu 372 m³, účtovala v jednotkových cenách dle ceníků vodného a stočného platných pro roky 2020 až 2023, odpovídající částkám 18 303,73 Kč na vodném a 18 511,17 Kč na stočném, splatným v souladu s ust. § 1970 o. z. v případě první částky dne 30. 4. 2023 a v případě druhé částky dne 7. 5. 2023, pročež soud ve výroku I. tohoto rozsudku uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku v souhrnné výši 36 814,90 Kč se zákonným úrokem z prodlení (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Co do zbytku, tj. částky 1 422,19 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 766,77 Kč od 1. 5. 2023 do zaplacení a z částky 655,42 Kč od 8. 5. 2023, soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II. rozsudku).

39. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen „o. s. ř.“), když žalobkyně z celkem žalované částky 38 237,09 Kč byla ve věci úspěšnou v rozsahu přiznané částky 36 814,90 Kč, což po zaokrouhlení představuje 96 % úspěch žalobkyně (a současně neúspěch žalované), přičemž co do částky 1 422,19 Kč byla žaloba zamítnuta, což po zaokrouhlení představuje 4 % úspěch žalované (a zároveň neúspěch žalobkyně). Po odečtu procentuální míry úspěchu žalované od procentuální míry úspěchu žalobkyně tak činí celkový procentuální úspěch žalobkyně 92 %. Náklady žalobkyně tvoří zaplacený soudní poplatek za žalobu ve výši 1 912 Kč a náklady právního zastoupení dle § 6 odst. 1, § 7, § 8 odst. 1, a § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „AT“), v platném znění, a to za 9 úkonů právní služby á 2 660 Kč (převzetí a příprava zastoupení, žaloba podaná dne 6. 9. 2023, písemné vyjádření ze dne 20. 2. 2024, ze dne 3. 7. 2024 a ze dne 22. 10. 2024, účast při jednání soudu ve dnech 5. 6. 2024, 23. 9. 2024, 8. 1. 2025 a 16. 4. 2025 – sazba odměny stanovena z tarifní hodnoty 38 237,09 Kč); 7x režijní paušál á 300 Kč za úkony právní služby učiněné do data 31. 12. 2024 dle § 13 odst. 4 AT, ve znění účinném do 31. 12. 2024; 2x režijní paušál á 450 Kč za úkony právní služby učiněné ode dne 1. 1. 2025 dle § 13 odst. 4 AT, v platném znění; náhrada promeškaného času právního zástupce žalobkyně za cestu ke dvěma soudním jednáním dne 5. 6. 2024 a 23. 9. 2024 z , adresa, a zpět ve výši 800 Kč dle § 14 odst. 1 písm. a) odst. 3 AT, ve znění účinném do 31. 12. 2024 (8 půlhodin á 100 Kč); náhrada cestovních výdajů právního zástupce žalobkyně k uvedeným dvěma soudním jednáním v souhrnné výši 1 473 Kč (po zaokrouhlení) při použití osobního motorového vozidla zn. , Anonymizováno, z , adresa, a zpět (celkem 180 km), průměrné spotřebě pohonných hmot 6,76 l/100 km, ceně za 1 litr benzinu Natural 95 ve výši 38,20 Kč dle § 4 písm. a) vyhlášky č. 398/2023 Sb., účinné do 31. 12. 2024, a sazbě základní náhrady za 1 km jízdy ve výši 5,60 Kč dle § 1 písm. b) téže vyhlášky; náhrada promeškaného času právního zástupce žalobkyně za cestu ke dvěma soudním jednáním dne 8. 1. 2025 a 16. 4. 2025 z , adresa, a zpět ve výši 1 200 Kč dle § 14 odst. 1 písm. a) odst. 3 AT, ve znění účinném od 1. 1. 2025 (8 půlhodin á 150 Kč); náhrada cestovních výdajů právního zástupce žalobkyně k uvedeným dvěma soudním jednáním v souhrnné výši 1 480 Kč (po zaokrouhlení) při použití téhož vozidla na téže trase a průměrné spotřebě pohonných hmot, ceně za 1 litr benzinu Natural 95 ve výši 35,80 Kč dle § 4 písm. a) vyhlášky č. 475/2024 Sb., účinné od 1. 1. 2025, a sazbě základní náhrady za 1 km jízdy ve výši 5,80 Kč dle § 1 písm. b) téže vyhlášky; a dále DPH v sazbě 21 % z odměny a náhrad v částce 6 697,50 Kč, tj. celkem náklady řízení ve výši 40 502,50 Kč. Jelikož byla žalobkyně ve sporu celkově úspěšnou v rozsahu 92 %, má nárok na náhradu nákladů řízení odpovídající této procentuální výši, tj. ve výši 37 262,30 Kč. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. soud přiznal náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně (výrok III. rozsudku).