11 C 366/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Ladou Horákovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno ., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupená advokátem Anonymizováno sídlem Anonymizováno proti žalované: Anonymizováno sídlem Anonymizováno podnikající na území ČR prostřednictvím svého odštěpného závodu Anonymizováno sídlem Anonymizováno zastoupená advokátem Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 o zaplacení částky 1 200 euro s příslušenstvím

I. Žaloba, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 200 EUR s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od 15. 3. 2023 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 13 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

1. Žalobkyně se podanou žalobou dne 10. 11. 2023 domáhala po žalované zaplacení částky 1 200 EUR s příslušenstvím z titulu paušální náhrady škody za zpoždění dále označeného letu, operovaného žalovanou, ve smyslu Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 ze dne 11. 2. 2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letu a kterým se zrušuje Nařízení (EHS) č. 259/91 (dále jen „Nařízení č. 261/2004“). Dle žalobních tvrzení se žalobkyně stala nabyvatelkou žalované pohledávky na základě postupní smlouvy uzavřené dne 26. 7. 2023 s cestujícími, , jméno FO, a , jméno FO, (dále také jen „cestující“), kteří si sjednali zajištění letecké dopravy ze Singapuru do Curychu a dále do Prahy, kdy let č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, měl ze Singapuru odletět dne 14. 3. 2023 v 00:05 hod a do Curychu přiletět v 06:10 hod., avšak měl zpoždění, neboť ze Singapuru odletěl až v 02:15 a do Curychu přiletěl v 07:46 hod., v důsledku čehož cestující nestihli navazující let č. , Anonymizováno, s plánovaným odletem z Curychu dne 14. 3. 2023 v 07:25 hod (letěl v 07:30) a plánovaným přistáním v Praze v 08:40 hod. téhož dne (dále také jen „předmětný let“). Do cílové destinace v Praze proto cestující dorazili se zpožděním převyšujícím 3 hodiny. S ohledem na délku trasy mezi Singapurem a Prahou, která činí cca 10 314 km, tak každému z obou cestujících vznikl nárok na paušální kompenzaci ve výši 600 EUR, tj. celkem ve výši 1 200 EUR. Tuto částku žalovaná nezaplatila ani na základě předžalobní upomínky. Žalobkyně současně požádala o přiznání zákonného úroku z prodlení specifikovaného ve výroku I. tohoto rozsudku.V replice žalobkyně nesouhlasila s procesní obranou žalované a odmítla promlčení žalobního nároku s tím, že výzvu k plnění za oba cestující zaslala žalované v šestiměsíční promlčecí lhůtě dne 11. 4. 2023 na e-mailovou adresu žalované , e-mail, (dále také jen „předmětná e-mailová adresa“), z níž také byla v případě jiného cestujícího a v jiné věci odeslána dne 12. 1. 2024 žalovanou odpověď, tedy se jedná o kontaktní e-mailovou adresu žalované. Žalobní nárok tak byl uplatněn včas. Výklad zákona ze strany žalované označila žalobkyně za extenzivní s tím, že nebylo povinností žalobkyně zjišťovat a prokazovat, zda žalovaná konkrétní adresu označila svými interními předpisy za adresu určenou k vymáhání nároků (pro příjem výzev), resp. zjišťovat, kterou adresu žalovaná svými interními předpisy určila k tomu či jinému účelu. Dle přesvědčení žalobkyně byla doručením na předmětnou e-mailovou adresu výzva doručena do dispozice žalované, a to bez toho, aby taková adresa byla označena za adresu pro příjem obdobných výzev, a žalovaná tedy mohla a měla na výzvu reagovat. Uplatnění nároku na konkrétní adrese k tomu určené textace ust. § 2553 odst. 3 o. z. nevyžaduje. Odkaz žalované na rozhodnutí zdejšího soudu sp. zn. , spisová značka, označila žalobkyně za nepřípadný s tím, že se týká skutkově odlišné věci, kdy z tam uvedeného e-mailu chodily automatické odpovědi žadateli, že se nejedná o kontaktní e-mailovou adresu, zatímco v dané věci žalovaná nesdělila, že by tento e-mail nesloužil jako kontaktní.

2. Žalovaná neuznala žalobou uplatněný nárok a žalobu navrhla zamítnout z důvodu promlčení žalobní pohledávky, neboť žalobkyně uplatnila nárok na paušální kompenzaci až po uplynutí šestiměsíční promlčecí lhůty dle § 2553 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „o. z.“). Pokud jí žalobkyně výzvu k plnění zasílala na e-mailovou adresu , e-mail, , pak použila adresu, kterou žalovaná nevyužívá k jednání, neoznačila ji (nezveřejnila) pro příjem podání či komunikaci se žalobkyní, ani tato adresa nebyla pro komunikaci dojednána. K podání žádostí má žalovaná na svých webových stránkách kontaktní formulář, případně lze tyto žádosti zasílat do datové schránky odštěpného závodu žalované či na fyzickou adresu tohoto odštěpného závodu v České republice. Žalovaná vyslovila přesvědčení, že nemá za povinnost přijímat podání na jakékoliv e-mailové adrese, kterou k tomu jinak nepoužívá. Odkázala na rozsudky vydaná v obdobných řízeních před zdejším soudem pod sp. zn. 10 C 246/2021 a sp. zn. 28 C 137/2023, dle kterých nelze poukazovat na fikci doručení ve smyslu ust. § 570 o. z., jestliže e-mailová adresa, na níž bylo doručováno, nebyla označena pro vzájemnou komunikaci. Ohledně komunikace žalované z předmětné e-mailové adresy s jiným cestujícím akcentovala, že z této adresy pouze potvrzuje příjem podání učiněného prostřednictvím k tomu určeného online kontaktního formuláře či podání zaslaného do její datové schránky, nikoliv, že je tato adresa určena pro komunikaci s ní. Tedy že se jedná o situaci, kdy jiný cestující předtím u ní uplatnil žádost o paušální kompenzaci na k tomu určeném e-mailu či podáním zaslaným do její datové schránky, jeho případu byla přidělena spisová značka, a proto k ní následně žalovaná tomuto jinému žadateli z předmětné e-mailové adresy odpovídala. Jestliže tedy žalobkyně zaslala výzvu na předmětnou e-mailovou adresu, nebyla tato výzva žalované ani dodána, protože tato adresa technicky nefunguje bez zadání spisové značky žalované. Poprvé se žalovaná dozvěděla o nároku až z předžalobní výzvy doručené do datové schránky jejího odštěpného závodu dne 25. 10. 2023.

3. Při jednání dne 22. 4. 2024 účastníci po skutkové stránce učinili nespornými žalobní skutková tvrzení uvedená v článku I. podané žaloby, tj. tvrzení týkající se rezervace letu žalované na trase Singapur - Curych - Praha dne 14. 3. 2023 (lety č. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, ) cestujícími, zpoždění prvního letu č. , Anonymizováno, a v důsledku toho zmeškání navazujícího letu č. , Anonymizováno, , pročež cestující dosáhli cílové destinace v Praze se zpožděním přesahujícím 3 hodiny oproti plánovanému času příletu do Prahy dne 14. 3. 2023, délky trasy letu 10 314 km, a doručení písemné předžalobní výzvy k plnění ze dne 24. 10. 2023, která byla žalované doručena dne 25. 10. 2023 (viz rovněž palubní lístky a předžalobní upomínka ze dne 24. 10. 2023). Žalovaná nesporovala, že předmětná e-mailová adresa , e-mail, je jednou z jejích mnoha e-mailových adres.

4. Smlouvami o postoupení pohledávky, uzavřenými dne 26. 7. 2023 mezi žalobkyní a cestujícími , jméno FO, a , jméno FO, , bylo prokázáno, že žalobkyně se stala nabyvatelkou žalobní pohledávky za žalovanou s účinností ke dni 26. 7. 2023.

5. Spornou skutečností mezi účastníky zůstalo včasné uplatnění nároku cestujících na paušální kompenzaci u žalované ve lhůtě šesti měsíců, tj. do 14. 9. 2023.

6. K výše uvedené sporné skutečnosti bylo prokázáno, a to plnými mocemi ze dne 30. 3. 2023 a 1. 4. 2023, že cestující zmocnili žalobkyni k tomu, aby je svým jménem a na jejich účet zastupovala vůči leteckému dopravci ve věci vymáhání nároků při letecké přepravě dle Nařízení, a to včetně uplatnění a vymáhání pohledávek vzniklých cestujícím v souvislosti s předmětným letem uskutečněným dne 14. 3. 2023 a operovaným žalovanou. Takto zmocněná žalobkyně prostřednictvím jí provozované služby , Anonymizováno, (pozn.: soudem zjištěno náhledem na webové stránky žalobkyně) zaslala z emailové adresy , e-mail, dne 11. 4. 2023 na předmětnou e-mailovou adresu žalované , e-mail, , která nebyla žalovanou určena k přijímání žádostí (uplatňování nároků), dvě žádosti o kompenzaci obou cestujících v celkové výši 1 200 EUR za zmeškaní navazujícího letu , Anonymizováno, v důsledku zpoždění předchozího letu č. , Anonymizováno, (viz cit. e-maily ze dne 11. 4. 2023 včetně příloh ve spojení s jejich překlady do jazyka českého).

7. E-mailem žalované ze dne 12. 1. 2024, odeslaným z předmětné e-mailové adresy, ve spojení s překladem tohoto e-mailu do jazyka českého, bylo prokázáno, že žalovaná v jiném časovém období (o tři čtvrtě roku později) a ve vztahu k jinému cestujícímu reagovala na jeho zaregistrovanou žádost o kompenzaci. Tímto listinným důkazem tedy bylo prokázáno tvrzení žalované, že z předmětné emailové adresy odpovídala na již zaregistrované kompenzační žádosti, nikoliv že tato adresa byla žalovanou určena či dohodnuta k příjmu žádostí (uplatňování nároku cestujících) či pro komunikaci před zaregistrováním žádostí.

8. Z žalovanou označeného rozsudku zdejšího soudu ze dne 7. 12. 2021, č. j. 10 C 246/2021-52, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 10. 3. 2022, č. j. 25 Co 35/2022-89, jež nabyly právní moci dne 22. 3. 2022, soud zjistil, že nárok žalobkyně na paušální kompenzaci za zpoždění letu v tam projednávané věci vůči jiné žalované coby leteckému dopravci (tedy v typově obdobné věci) byl zamítnut z důvodu jeho promlčení, když žalobkyně neprokázala, že by v objektivní zákonné lhůtě 6 měsíců dle ust. § 2553 odst. 3 o. z. doručila (nikoli jen odeslala) leteckému dopravci svou e-mailovou žádost o kompenzaci, pročež odvolací soud neřešil otázku sporné existence funkční e-mailové adresy leteckého dopravce, na níž žalobkyně odeslala žádost a z níž nebylo reagováno, a to ani potvrzením leteckého dopravce o obdržení žádosti. Odvolací soud však v rozsudku dospěl k jednoznačnému závěru, že nepotvrzení leteckého dopravce o doručení e-mailových zpráv, nelze považovat za naplnění vědomého zmaření dojití právního jednání ve smyslu § 570 odst. 1 o. z., neboť nepotvrzení dojití zásilky nemá vliv na otázku dojití právního jednání (které logicky musí vystavení potvrzení předcházet, a proto nemůže být doručení zmařeno až po svém uskutečnění).

9. Z dalšího žalovanou označeného rozsudku zdejšího soudu ze dne 21. 3. 2024, č. j. 28 C 137/2023-41, který nabyl právní moci dne 3. 5. 2024, soud zjistil, že v jiné typově obdobné věci žalobkyně proti dalšímu leteckému dopravci byl nárok žalobkyně na náhradu paušální škody za zpoždění tam uvedeného letu zamítnut, a to rovněž pro promlčení žalobního nároku ve smyslu ust. § 2553 odst. 3 o. z. Soud takto rozhodl na základě skutkového zjištění, že žalobkyně žádost o kompenzaci zaslala elektronicky na e-mailovou adresu leteckého dopravce, kterou však letecký dopravce neurčil pro uplatnění nároku a z níž ji přišla automatická odpověď, že se nejedná o jeho kontaktní e-mailovou adresu, přičemž ji odkázal na jinou formu komunikace. Po právní stránce soud dovodil, že projev vůle žalobkyně (žádost o kompenzaci), směřující na e-mailovou adresu leteckého dopravce, který ji však pro doručování neurčil, resp. ji výslovně ze své dispozice vyloučil, se tak nemohl ani fikcí ve smyslu ust. § 570 o. z. dostat do sféry leteckého dopravce, přičemž nešlo ani o případ vědomého zmaření doručení ze strany leteckého dopravce.

10. Z ostatních provedených důkazů již soud nezjistil žádné podstatné skutečnosti pro rozhodující skutková zjištění a právní závěry v projednávané věci.

11. Zbylé důkazní návrhy účastníků, zejména návrh žalobkyně na provedení znaleckého posudku z oboru IT, jenž měl směřovat ke zjištění, zda e-mailové žádosti ze dne 11. 4. 2023 o kompenzace byly automaticky doručeny na předmětnou e-mailovou adresu žalované, soud při jednání dne 26. 6. 2024 z důvodu nerozhodnosti zamítl, neboť skutečnost, zda došlo k doručení těchto žádostí na předmětnou e-mailovou adresu, která nebyla určena k přijímání žádostí, je z hlediska rozhodnutí ve věci právně nevýznamnou.

12. Žalobkyně, ač procesně poučena ve smyslu ust. § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád v platném znění (dále jen „o. s. ř.“), o nutnosti označit důkazy prokazující, že e-mailové žádosti ze dne 11. 4. 2023 o paušální náhradu za zpoždění předmětného letu byly žalované řádně a včas doručeny (pozn. soudu: tj. i na řádnou kontaktní adresu žalované k tomu určenou), další důkazy neoznačila a v řízení tak ohledně řádného doručení žádosti neunesla důkazní břemeno.

13. Na základě nesporných prohlášení účastníků a provedeného dokazování lze tedy o skutkovém stavu věci učinit závěr, podle kterého v důsledku zpoždění letu žalované č. , Anonymizováno, dne 14. 3. 2023 nestihli cestující, , jméno FO, a , jméno FO, , navazující let č. , Anonymizováno, dne 14. 3. 2023, pročež cílové destinace v Praze dosáhli téhož dne se zpožděním přesahujícím tři hodiny oproti plánovanému času příletu. Cestující zmocnili žalobkyni k uplatnění a vymáhání jejich nároků na paušální kompenzaci u žalované a následně ke dni 26. 7. 2023 postoupili tyto své pohledávky za žalovanou na žalobkyni. Před postoupením pohledávek žalobkyně prostřednictvím jí provozované služby , Anonymizováno, zaslala dvěma e-maily ze dne 11. 4. 2023 žádosti o kompenzaci, a to na předmětnou e-mailovou adresu, kterou žalovaná neurčila pro přijímání žádostí o kompenzace (uplatňování nároků) či pro komunikaci s cestujícími či jejich zástupci před zaregistrováním žádostí, ani tuto adresu pro komunikaci s nimi neujednala. Z uvedené adresy žalovaná v pozdějším období komunikovala s jiným cestujícím ohledně jeho již dříve zaregistrované žádosti. Poprvé se žalovaná o uplatnění nároku na paušální kompenzaci v této věci dozvěděla až z písemné předžalobní výzvy k plnění, která byla doručena do datové schránky jejího odštěpného závodu dne 25. 10. 2023.

14. Podle ust. § 570 odst. 1 o. z. právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde; zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo.

15. Podle ust. § 2553 odst. 1, 2, 3 o. z. jedná-li se o pravidelnou přepravu osob, stanoví přepravní řády, jaká práva má cestující vůči dopravci, nebyla-li přeprava provedena včas (odst. 1). Při nepravidelné přepravě osob nahradí dopravce škodu vzniklou cestujícímu tím, že přeprava nebyla provedena včas; podmínky a rozsah náhrady stanoví přepravní řády (odst. 2). Práva podle odstavců 1 a 2 musí cestující uplatnit u dopravce bez zbytečného odkladu. Nebylo-li takové právo uplatněno nejpozději do šesti měsíců, soud je nepřizná, namítne-li dopravce, že právo nebylo uplatněno včas (odst. 3).

16. Podle ust. § 5 odst. 1 o. z., kdo se veřejně nebo ve styku s jinou osobou přihlásí k odbornému výkonu jako příslušník určitého povolání nebo stavu, dává tím najevo, že je schopen jednat se znalostí a pečlivostí, která je s jeho povoláním nebo stavem spojena. Jedná-li bez této odborné péče, jde to k jeho tíži17. Podle ust. § 13 o. z. každý, kdo se domáhá právní ochrany, může důvodně očekávat, že jeho právní případ bude rozhodnut obdobně jako jiný právní případ, který již byl rozhodnut a který se s jeho právním případem shoduje v podstatných znacích; byl-li právní případ rozhodnut jinak, má každý, kdo se domáhá právní ochrany, právo na přesvědčivé vysvětlení důvodu této odchylky.

18. Po právním zhodnocení skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že žalobě nelze vyhovět. Na oblast tohoto sporu dopadá z hlediska hmotného práva přímo aplikovatelné Nařízení č. 261/2004, podle jehož článku 5 odst. 3 a článku 7 odst. 1 písm. c) ve spojení s rozsudkem Soudního dvora EU ve spojených věcech č. C-402/07 a C-432/07, má rovněž i cestující zpožděného letu nárok na náhradu škody ve výši 600 EUR, jestliže dosáhne cílového místa určení 3 nebo více hodin po čase příletu původně plánovaném leteckým dopravcem a jestliže se jedná o let nad 3500 km. V daném případě se jednalo právě o takový let s nespornou délkou trasy 10 314 km, a tedy paušální náhrada za více než tříhodinové nesporné zpoždění dosažení cílové destinace činí pro každého cestujícího 600 EUR, tj. celkem 1 200 EUR. Předmětný let včetně příletu do cílového místa, operovaný žalovanou, se realizoval dne 14. 3. 2022, a soud proto posuzoval, zda cestujícími zmocněná žalobkyně uplatnila nárok na paušální kompenzaci řádně a včas.

19. Občanský zákoník v ust. § 2553 odst. 3 výslovně podmiňuje nároky z přepravy jejich včasnou notifikací u dopravce a s jejich neuplatněním v objektivní lhůtě 6 měsíců (tj. v daném případě do 14. 9. 2022) spojuje nemožnost přiznání nároku za podmínky, že dopravce zároveň namítne pozdní uplatnění práva. V tomto směru bylo prokázáno, že mimo předžalobní upomínky, doručené do datové schránky odštěpného závodu žalované nesporně dne 25. 10. 2023, tj. až po uplynutí propadné lhůty 6 měsíců k notifikaci ve smyslu shora cit. ust. § 2553 odst. 3 o. z., žalobkyně včasné elektronické žádosti o kompenzace ze dne 11. 4. 2023 směřovala na předmětnou e-mailovou adresu, kterou však žalovaná neurčila ani neujednala pro přijímání žádostí o kompenzace (uplatňování nároků) či pro vzájemnou komunikaci s cestujícími anebo jejich zástupci před zaregistrováním žádosti, a z níž nebylo žalobkyni ani potvrzeno přijetí těchto žádostí. Ve shodě se shora označenými rozsudky, vydanými v řízení u zdejšího soudu pod sp. zn. 10 C 246/2021 a 28 C 137/2023, soud i v této věci dospěl k závěru, že absence potvrzení žalované coby leteckého dopravce o doručení e-mailové zprávy, obsahující žádost o kompenzaci, nelze považovat za naplnění vědomého zmaření dojití právního jednání ve smyslu § 570 odst. 1 o. z. Soud je dále toho názoru, že žalovaná, stejně jako jakýkoliv jiný subjekt, je nepochybně oprávněna určit svou konkrétní kontaktní adresu, na níž přijímá žádosti o kompenzace, a žalobkyně, která se na svých webových stránkách prezentuje jako profesionál v oblasti uplatňování a vymáhání nároků cestujících u leteckých společností, si tak měla předem ověřit, jaké kontaktní údaje pro podání takových žádostí žalovaná veřejně udává, resp. žalobkyni nic nebránilo účinně doručit žalované na jí určený online formulář pro podávání žádostí, umístěný na webových stránkách žalované, popř. jí doručit do datové schránky odštěpného závodu žalované na území ČR, kam ostatně následně zaslala žalované i předžalobní výzvu k plnění. Jestliže tak žalobkyně neučinila a spolehla se na e-mailové zaslání žádostí na k tomu neurčenou adresu, z níž ji obdržení žádostí nebylo a ani nemohlo být potvrzeno (neboť předmětná e-mailová adresa bez zadání spisové značky žalované ani technicky nefunguje), jde tato skutečnost k tíži žalobkyně (viz § 5 odst. 1 o. z.), neboť na ni lze klást vyšší nároky než na běžného spotřebitele, a to bez ohledu na, že ust. § 2553 odst. 3 o. z. explicitně neukládá povinnost doručovat na konkrétní adresu, jak žalobkyně namítala. Na základě uvedeného bylo tedy nadbytečné zabývat se tím, zda žalobkyní odeslané žádosti ze dne 11. 4. 2023 byly na předmětnou e-mailovou adresu žalované i fakticky doručeny, neboť směřovaly na adresu k tomu neurčenou ani neujednanou. Z tohoto důvodu nemohla nastat ani fikce jejich doručení ve smyslu ust. § 570 odst. 1 o. z.

20. Jelikož tedy žalobkyně za oba cestující uplatnila nárok u žalované s odstupem delším než 6 měsíců od uskutečnění předmětného letu, tedy po uplynutí zákonné lhůty 6 měsíců dle ust. § 2553 odst. 3 o. z., když e-mailové žádosti ze dne 11. 4. 2023 jí zasílala na technicky nefunkční e-mailovou adresu a nárok uplatněný v předžalobní výzvě k plnění byl žalované doručen až dne 25. 10. 2023, přičemž žalovaná vznesla námitku opoždění tohoto uplatnění, nelze ji vzniklý nárok na paušální kompenzací dle Nařízení č. 261/2004 přiznat, a soud proto i s přihlédnutím k § 13 o. z. rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a žalobu zamítl.

21. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř.“, když žalovaná měla ve věci plný úspěch. Její náklady řízení tvoří odměna za zastupování žalované advokátem dle ust. § 6 odst. 1, § 7 bod 5., § 8 odst. a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, a to za 5 úkonů právní služby á 2 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, 2x písemné podání ve věci samé ze dne 16. 1. 2024 a 6. 5. 2024, 2x účast u jednání soudu dne 22. 4. 2024 a 26. 6. 2024, kdy sazba odměny byla stanovena z tarifní hodnoty 29 436 Kč vycházející z kurzu 24,53 Kč/EUR), a 5x režijní paušál á 300 Kč dle § 13 odst. 4 téže vyhlášky, tj. celkem náklady řízení ve výši 13 000 Kč. V souladu s ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. soud přiznal náhradu nákladů řízení k rukám právní zástupkyně žalované.