11 C 446/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudkyní Mgr. Ladou Horákovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně Mgr. Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení částky 194 300 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 194 300 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od 24. 11. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 65 738 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se podanou žalobou dne 16. 12. 2024 domáhala po žalované zaplacení částky 194 300 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného plnění za totální škodu způsobenou na vozidle žalobkyně zn. , Anonymizováno, , RZ , SPZ, (dále také jen „Vozidlo A“ nebo také jen „Vozidlo žalobkyně“) v důsledku dopravní nehody ze dne 22. 8. 2023 (dále také jen „Nehoda“), při níž došlo ke střetu Vozidla žalobkyně s vozidlem zn. , Anonymizováno, , RZ , SPZ, (dále také jen „Vozidlo B“), které bylo v této době pojištěno u žalované z titulu pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a které řídil , adresa, , anonymizováno, (dále také jen „řidič , anonymizováno, “ nebo také jen „řidič Vozidla B“). Jednání řidiče Vozidla B bylo projednáno dne 29. 4. 2024 Městským úřadem , adresa, formou příkazu na místě, kterým byl tento řidič uznán vinným z přestupku podle ust. § 125c odst. 1 písm. f) bod 8. zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZPPK“), přičemž následný podnět žalované k přezkumnému řízení byl Krajským úřadem Olomouckého kraje shledán nedůvodným a za viníka Nehody byl označen řidič Vozidla B. K Nehodě došlo v k. ú. , adresa, na soukromých pozemcích parc. č. , Anonymizováno, - zahrada (dále také jen „Pozemek A“), a parc. č. , Anonymizováno, - zahrada (dále také jen „Pozemek B“ a oba pozemky dále také jen „předmětné pozemky“), které je nezbytné považovat za účelové komunikace ve smyslu ust. § 7 odst. 1 a 2 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZPK“), neboť se nachází v uzavřeném prostoru a slouží jednak potřebě vlastníka tohoto prostoru a dále i ke spojení jednotlivých nemovitostí tohoto vlastníka a současně i ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi. Žalobkyně vyjížděla z Pozemku B a z pohledu řidiče , jméno FO, byla po jeho pravé ruce. Dle rozhodnutí obou shora uvedených správních orgánů bylo nezbytné v místě Nehody aplikovat tzv. pravidlo pravé ruky, což řidič , anonymizováno, neučinil, a proto byl označen za viníka Nehody. Dle žalobkyně vyplývá nutnost aplikovat pravidlo pravé ruky v předmětném místě i z komentáře k ZPPK, ve kterém je ve vztahu k § 22 odst. 2 tohoto zákona uvedeno: Pravidlo pravé ruky se prakticky používá i v místech, která nemají postavení křižovatky, kde však dochází ke křížení jízdních směrů vozidel a vzniká nutnost jejich průjezdu daným místem upravit.Dle žalobních tvrzení označila sama žalovaná v dopise ze dne 6. 9. 2023 škodu vzniklou na Vozidle A jako totální a její výši stanovila na částku 194 300 Kč. Následujícím dopisem ze dne 31. 10. 2023 však odmítla žalobkyni tuto škodu uhradit s tím, že dle jejího názoru nebyl řidič , anonymizováno, viníkem Nehody, přičemž plnění žalobkyni neposkytla ani na základě předžalobní výzvy ze dne 11. 7. 2024.

1. Žalovaná neuznala žalobou uplatněný nárok a žalobu navrhla zamítnout. Rozporovala, že by se v daném případě jednalo o střet na kvalitativně stejných pozemcích, kdy by bylo nutné aplikovat pravidlo pravé ruky. Za nedostatečné označila hodnocení Pozemku B coby účelové komunikace ze strany odboru dopravy , právnická osoba, v , adresa, v přestupkovém řízení s tím, že dle údajů uvedených v katastru nemovitostí (dále jen „KN“) je tento pozemek zahradou. Současně požádala soud, aby učinil dotaz na , právnická osoba, v , adresa, , zda je Pozemek B komunikací, a pokud ano, jakého druhu. Dále poukázala na usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 7 Tdo 679/2005, z něhož plyne, že pro řidiče není rozhodující obsah správního rozhodnutí o kategorizaci pozemních komunikací, nýbrž konkrétní situace a dopravní značení v daném místě, a na sp. zn. 7 Tdo 38/2009, z něhož má vyplývat, že případná místní znalost kategorie příslušných pozemních komunikací ze strany některého z řidičů též není pro posouzení přednosti v jízdě vůbec relevantní a nemůže mít vliv ani na posouzení práv a povinností ostatních účastníků provozu na pozemních komunikacích, a že nejasnou situaci v dopravě si řidič nemůže vykládat ve svůj prospěch. S odkazem na zmíněné rozhodnutí sp. zn. 7 Tdo 679/2005 a příslušná ustanovení ZPPK a ZPK dále argumentovala, že v případě nejasné dopravní situace je řidič povinen přizpůsobit své chování stavebnímu a dopravně technickému stavu pozemní komunikace. Dle žalované je Pozemek B oplocený a uzavíratelný branou, zastavěný zámkovou dlažbou a v místě brány, tj. v místě výjezdu, zcela zřetelně ohraničený obrubníkem. Řidič v případě kvalitativního rozdílu komunikací musí předpokládat, že se jedná o vyústění místa ležícího mimo komunikaci na komunikaci. Žalovaná vyslovila přesvědčení, že ze stavebního a dopravně technického stavu místa Nehody nemá Pozemek B stejnou kvalitativní hodnotu jako Pozemek A, a že nemůže jít k tíži řidiče , jméno FO, , že nedal žalobkyni přednost, když důvodně předpokládal, že jede na rozdíl od žalobkyně po komunikaci a má tudíž přednost.

2. Žalobkyně v písemné replice odmítla procesní obranu žalované. V prvé řadě poukázala na to, že oba předmětné pozemky jsou dle údajů uvedených v KN zahradou a z tohoto úhlu pohledu jsou tedy shodné. Požádala, aby soud dotaz na , právnická osoba, v , adresa, rozšířil také na Pozemek A. K argumentaci žalované ohledně kvalitativního rozdílu předmětných pozemků akcentovala, že rovněž i Pozemek B je oplocený a uzavíratelný bránou, tudíž je i v tomto směru shodný s Pozemkem A. Zopakovala, že v daném případě platilo na komunikacích, v místě střetu obou vozidel, pravidlo pravé ruky, které nebylo řidičem Vozidla B dodrženo, v důsledku čehož je žalobou uplatněný nárok oprávněný. Ohledně doby prodlení s úhradou pojistného plnění žalobkyně doplnila, že počátek prodlení stanovila od pozdějšího data, než se žalovaná s úhradou pojistného plnění dostala, kdy primárně vycházela z faktu, že žalovaná dopisem z 31. 10. 2023 ukončila šetření pojistné události zamítavým stanoviskem.

3. Při jednání soudu dne 1. 9. 2025 účastníci učinili nespornými veškerá skutková žalobní tvrzení, uvedená v podané žalobě.Tedy nesporným mezi účastníky bylo, že při Nehodě dne 22. 8. 2023 došlo ke střetu Vozidla A, řízeného žalobkyní, s Vozidlem B, řízeným řidičem , jméno FO, , a to na soukromých Pozemcích A a B, které jsou ve vlastnictví společnosti , právnická osoba, ., IČ , IČO, , a druhově vymezeny v KN jako zahrada (viz rovněž 2x internetová Informace o pozemku na LV č. , hodnota, prokazující, že oba předmětné pozemky jsou v KN shodně druhově evidovány jako zahrada). Bezprostředně před střetem žalobkyně vyjížděla z Pozemku B na Pozemek A, a z pohledu řidiče , jméno FO, byla po jeho pravé ruce.Ke dni Nehody bylo Vozidlo B pojištěno z titulu odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motorového vozidla u žalované.V důsledku Nehody došlo na Vozidle žalobkyně ke škodě, kterou žalovaná označila za škodu totální a její výši stanovila částkou 194 300 Kč (viz rovněž dopis žalované ze dne 6. 9. 2023 pod označením „Totální škoda“).Následným dopisem ze dne 31. 10. 2023 žalovaná odmítla škodu žalobkyni nahradit s tím, že dle jejího názoru nebyl řidič , anonymizováno, viníkem Nehody (viz rovněž dopis žalované ze dne 31. 10. 2023 pod označením „Výsledek šetření škodní události“), přičemž na uplatněný nárok žalobkyni ničeho nezaplatila ani na základě předžalobní písemné výzvy ze dne 11. 7. 2024 (viz rovněž dopis žalobkyně ze dne 11. 7. 2024 pod označením „ Stížnost proti řešení škodní události“ a neměnné odmítavé stanovisko žalované v dopise ze dne 31. 10. 2024 pod označením „Vyjádření k podnětu“).Žalovaná dále učinila nesporným tvrzení žalobkyně o tom, že rovněž Pozemek A je opatřen bránou.

4. Z obsahu připojeného správního spisu sp. zn. , č. účtu, , Anonymizováno, , právnická osoba, , adresa, , odbor dopravy, oddělení silniční dopravy, SH a dopravních přestupků (dále také jen „Správní orgán“), soud zjistil, že Správní orgán vedl v souvislosti s Nehodou řízení o přestupku vůči osobě žalobkyně, a to na základě oznámení Policie ČR, Krajské ředitelství policie Olomouckého kraje, Územní odbor , adresa, , Dopravní inspektorát , adresa, (dále jen „Policejní orgán“), ze dne 15. 12. 2023 o podezření ze spáchání přestupku podle § 125 odst. 1 písm. f) bod 8 ZPPK, jehož se měla žalobkyně dopustit tím, že dne 22. 8. 2023 při vyjíždění Vozidlem A z místa, ležícího mimo pozemní komunikaci u domu č. , Anonymizováno, - firma „, Anonymizováno, “ na účelovou komunikaci, nedala přednost Vozidlu B, jedoucímu po této účelové komunikaci ve směru od , adresa, k zadní části areálu (k firmě „Parní myčka“), které řídil řidič , anonymizováno, , a následkem čehož došlo ke střetu pravým předním obrysem Vozidla B s levou přední částí Vozidla A (viz Oznámení přestupku ze dne 15. 12. 2023 na č. l. 2 správního spisu).V Protokole o nehodě v silničním provozu ze dne 12. 12. 2023 popsal Policejní orgán dopravní situaci v místě Nehody tak, že k Nehodě došlo na účelové komunikaci (pozn. soudu: ve vztahu k Pozemku A) u firmy „, Anonymizováno, “ (u místní komunikace , adresa, ), kdy se jedná o veřejně přístupný areál a obousměrnou komunikaci o celkové šíři 12,8 m, v areálu se nenachází žádné dopravní značení, povrch komunikace je živičný, komunikace je bez spádových poměrů, rychlost jízdy zde není upravena dopravním značením, doprava není nijak řízena, přehlednost daného úseku je dobrá. Okolí účelové komunikace je při pohledu od místní komunikace , adresa, vpravo (pozn. soudu: tj. na Pozemek B) tvořeno oplocením, otevřenou bránou, vyústěním místa ležícího mimo komunikaci a domem č. p. 1553/10 (firma „, Anonymizováno, “). Ze stejného pohledu je okolí vlevo tvořeno rovněž oplocením a odstavnou plochou. Povrch komunikace na Pozemku B je tvořen dlažbou, v době ohledání byla brána k místu ležícímu mimo komunikaci otevřená, šířka vjezdu na místo ležící mimo komunikaci činí 8 m (viz cit. Protokol o nehodě v silničním provozu ze dne 12. 12. 2023 na č. l. 8-9 správního spisu a Plánek místa dopravní nehody včetně fotografické dokumentace na č. l. 10 a násl. správního spisu).O Nehodě byl žalobkyní a řidičem , jméno FO, na místě samém v den Nehody sepsán Záznam, v němž oba řidiči uvedli a podpisy Záznamu stvrdili, že Vozidlo žalobkyně přijíždělo zprava a Vozidlo B nerespektovalo přednost v jízdě (rubrika 12. Okolnosti nehody) a v rubrice „Nákres nehody v okamžiku střetu“ shodně uvedli, že řidič A, tj. řidič , anonymizováno, , nedal přednost zprava řidiči B, tj. žalobkyni, při vjezdu do areálu na soukromém pozemku, čímž uznává vinu (viz Záznam o dopravní nehodě ze dne 22. 8. 2023 na č. l. 16 správního spisu).Správní orgán usnesením ze dne 8. 2. 2024, č. j. , Anonymizováno, , č. účtu, , jež nabylo právní moci téhož dne, odložil přestupkovou věc žalobkyně, neboť oznámení Policejního orgánu ze dne 15. 12. 2023 neodůvodňuje zahájení řízení o přestupku nebo předání věci. Toto rozhodnutí Správní orgán odůvodnil tím, že po vyhodnocení postoupené spisové dokumentace dospěl k odlišnému závěru než Policejní orgán, a to ve specifikaci místa, odkud žalobkyně s Vozidlem A vyjela na pozemní komunikaci. Dle Správního orgánu totiž i místo, odkud žalobkyně vyjela z oploceného Pozemku B otevřenou bránou na účelovou komunikaci umístěnou na Pozemku A, je třeba považovat za účelovou komunikaci, neboť dle § 7 odst. 2 ZPK účelovou komunikací je i pozemní komunikace v uzavřeném prostoru nebo objektu, které slouží potřebě vlastníka nebo provozovatele uzavřeného prostoru nebo objektu. Tato účelová komunikace není přístupná veřejně, ale v rozsahu a způsobem, který stanoví vlastník nebo provozovatel uzavřeného prostoru nebo objektu. V pochybnostech, zda z hlediska pozemní komunikace jde o uzavřený prostor nebo objekt, rozhoduje příslušný úřad. Správní orgán dovodil, že k Nehodě tedy došlo v místě křížení dvou účelových komunikací, na místě, kde přednost v jízdě není upravena žádným dopravním značením, a proto je zde třeba aplikovat tzv. pravidlo pravé ruky, a žalobkyně tak měla při vyjíždění z účelové komunikace na pozemku B přednost před Vozidlem B, jedoucím po účelové komunikaci na Pozemku A ve směru od , adresa, ke společnosti „, Anonymizováno, “ (viz usnesení ze dne 8. 2. 2024, č. j. MUSP , č. účtu, , na č. l. 22 správního spisu).Téhož dne 8. 2. 2024 zahájil Správní orgán z moci úřední vůči řidiči , jméno FO, řízení o přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 8 ZPPK, jehož se měl řidič , anonymizováno, ve vztahu k Nehodě dopustit tím, že nedal při řízení Vozidla B přednost v jízdě Vozidlu A, čímž porušil ust. § 22 odst. 2 ZPPK (viz Oznámení Správního orgánu o zahájení řízení z moci úřední a předvolání obviněného k ústnímu jednání ze dne 8. 2. 2024, č. j. , Anonymizováno, , č. účtu, , na č. l. 27 správního spisu).Při ústním jednání v přestupkové věci dne 29. 2. 2024 řidič , anonymizováno, v postavení obviněného vypověděl, že již při oznámení Nehody Policii ČR označil svou osobu za viníka Nehody, neboť žalobkyni přehlédl a nedal jí přednost zprava, což potvrdila i přivolaná policie. Za viníka Nehody se řidič , anonymizováno, označil rovněž v průběhu tohoto ústního jednání před Správním orgánem, kterého se coby svědkyně účastnila rovněž žalobkyně. V závěru ústního jednání řidič , anonymizováno, vyjádřil souhlas s tím, co je mu kladeno za vinu, souhlasil s uložením pokuty ve výši 500 Kč a převzal příkazový blok na pokutu na místě zaplacenou (viz protokol o ústním jednání ze dne 29. 2. 2024 na č. l. 34-40 správního spisu). Správní orgán vyhotovil Úřední záznam o vyřízení věci příkazem na místě ze dne 29. 2. 2024, č. j. MUSP , č. účtu, , podle kterého se řidič , anonymizováno, dopustil přestupku z nedbalosti tím, že dne 22. 8. 2023 na účelové komunikaci (Pozemek A), v blízkosti domu č. , Anonymizováno, (firma , právnická osoba, .), ve směru jízdy od , adresa, k domu č. , Anonymizováno, (, Anonymizováno, , adresa, ), při řízení Vozidla B, nedal přednost v jízdě Vozidlu A, jedoucím po účelové komunikaci (Pozemek B), které řídila žalobkyně, a pravou přední částí svého vozidla narazil do levé přední části Vozidla žalobkyně, čímž porušil ust. § 22 odst. 2 ZPPK s tím, že tento přestupek byl projednán formou příkazu na místě uložením pokuty ve výši 500 Kč, řidič , anonymizováno, souhlasí se zjištěným stavem, právní kvalifikací skutku, uložením pokuty a její výši a vydáním příkazového bloku (viz Úřední záznam o vyřízení věci příkazem na místě ze dne 29. 2. 2024 na č. l. 41 správního spisu).Podnět žalované ze dne 30. 4. 2024 k zahájení přezkumného řízení proti výsledku rozhodnutí ve věci Nehody pod sp. zn. , č. účtu, , Anonymizováno, , č. j. , Anonymizováno, , č. účtu, , neshledal Krajský úřad Olomouckého kraje, Odbor dopravy a silničního hospodářství, oddělení silniční dopravy (dále jen „Orgán přezkumu“), důvodným s tím, že přezkoumáním správního spisu Orgán přezkumu neshledal důvody pro zrušení příkazu na místě ani žádné vady, pro které by bylo možné učinit závěr, že by přezkoumávané rozhodnutí Správního orgánu ve věci řidiče , jméno FO, bylo vydáno v rozporu s právními předpisy. Orgán přezkumu se ztotožnil s hodnocením Správního orgánu, že komunikace na Pozemku B, z něhož žalobkyně vyjížděla, je účelovou komunikací v smyslu ust. § 7 odst. 2 ZPK. Konstatoval, že komunikace, na níž k Nehodě došlo (na Pozemku A), je účelovou komunikací ve smyslu ust. § 7 odst. 1 ZPK, neboť slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi. Orgán přezkumu zjistil, že Pozemky A i B jsou v majetku jediného soukromého vlastníka (, právnická osoba, .). Skutečnost, že komunikace, odkud vyjíždělo Vozidlo žalobkyně, byla výškově oddělena ve vztahu ke komunikaci, na níž se nacházelo Vozidlo B, a že na ni byl rozdílný povrch, označil Orgán přezkumu za nerozhodnou s tím, že je věcí vlastníka, jaký povrch na komunikaci zvolí, a irelevantním shledal i to, že místo, odkud žalobkyně vyjížděla, bylo opatřeno vjezdovou bránou, neboť i vjezd z , adresa, má vjezdovou bránu. Zmínil rovněž to, že oba pozemky jsou v KN druhově určeny jako zahrada (nikoliv jako komunikace). Na základě uvedeného dospěl Orgán přezkumu k závěru, že byť místo Nehody nebylo křižovatkou ve smyslu § 2 písm. w) ZPPK, lze na něj přiměřeně aplikovat ust. § 22 odst. 2 ZPPK, tj. povinnost dání přednosti zprava, která je obdobně uplatňována např. na parkovištích obchodních center, kde rovněž nejde o křižovatku ve smyslu výše uvedeného ustanovení (viz podnět žalované k přezkumnému řízení ze dne 30. 4. 2024 na č. l. 46-47 správního spisu a Přezkoumání usnesení o dopravním přestupku Orgánu přezkumu ze dne 12. 6. 2024, č. j./sp. zn. , č. účtu, na č. l. 51-53 správního spisu).

5. Plánkem místa dopravní nehody ze dne 9. 12. 2023 a fotodokumentací (č. l. 10 a 13 správního spisu) ve spojení s fotodokumentací, snímky parcel a snímky z místa Nehody, doloženými účastníky řízení, má soud ohledně předmětných pozemků, nad rámec zjištění učiněných Policejním orgánem a správními orgány shora, dále za prokázáno, že dlažba tvořící povrch Pozemku B je na hraně styku obou předmětných pozemků zakončena svažitým obrubníkem, jenž vyrovnává nepatrný výškový rozdíl mezi dlážděným povrchem komunikace na Pozemku B a asfaltovým povrchem komunikace na Pozemku A.

6. Podáními , právnická osoba, , adresa, , odboru dopravy, coby věcně a místně příslušného silničního správního úřadu ve smyslu § 40 odst. 4 písm. a) ZPK (dále také jen „silniční správní úřad“) ze dne 15. 4. 2025 a 14. 5. 2025 (viz č. l. 18 a 24 soudního spisu), bylo prokázáno, že na základě místního šetření a náhledu do grafického prohlížeče KN sdělil silniční správní úřad své stanovisko, podle kterého se na Pozemcích A a B nacházejí pozemní komunikace - účelové komunikace ve smyslu ust. § 7 ZPK.

7. Dopisem žalované ze dne 31. 10. 2023, jímž žalovaná zamítla uplatněný nárok žalobkyně na výplatu pojistného plnění v nerozporované výši škody vzniklé na Vozidle A v částce 194 300 Kč (viz nesporná prohlášení účastníků shora), má soud dále za prokázáno, že uvedeného dne 31. 10. 2023 žalovaná ukončila pojistné šetření Nehody.

9. Na základě nesporných prohlášení účastníků a provedeného dokazování lze tedy o skutkovém stavu věci učinit závěr, podle kterého dne 22. 8. 2023 došlo v důsledku Nehody k poškození Vozidla žalobkyně, a to střetem s Vozidlem B, kdy jeho řidič , anonymizováno, po odbočení z místní komunikace , adresa, na Pozemek A, opatřený otevřenou bránou a asfaltovým povrchem, při jízdě narazil pravým předním obrysem Vozidla B do levé přední části jedoucího Vozidla žalobkyně, které se z pohledu řidiče , jméno FO, nacházelo před střetem po jeho pravé straně a s nímž žalobkyně vyjížděla z Pozemku B, opatřeného plotem, otevřenou bránou a dlážděným povrchem zakončeným na hraně obou předmětných pozemků obrubníkem vyrovnávajícím nepatrný výškový rozdíl mezi povrchy obou pozemků. , adresa, na předmětných pozemcích, v KN shodně druhově označených jako zahrada a nacházejících se ve vlastnictví obchodní společnosti , právnická osoba, ., nebyl z hlediska přednosti v jízdě upraven žádným dopravním značením. O Nehodě sepsali oba řidiči na místě samém Záznam (v němž se řidič , anonymizováno, označil za viníka nehody z důvodu nedání přednosti zprava Vozidlu žalobkyně) a Nehodu nahlásili Policejnímu orgánu, který věc předal Správnímu orgánu s oznámením o podezření z dopravního přestupku spáchaného žalobkyní, jež dle závěrů Policejního orgánu nedala, ač měla, přednost v jízdě Vozidlu B. Přestupkové řízení ve vztahu k žalobkyni bylo Správním orgánem pravomocně skončeno dne 8. 2. 2024 rozhodnutím o odložení věci s tím, že došlé oznámení Policejního orgánu neodůvodňuje zahájení řízení o přestupku nebo předání věci, neboť naopak žalobkyně při vyjíždění z účelové komunikace na Pozemku B měla přednost před Vozidlem B jedoucím po účelové komunikaci na Pozemku A. Téhož dne Správní orgán z moci úřední zahájil přestupkové řízení vůči řidiči , jméno FO, , jemuž bylo sděleno podezření, že právě on měl, ač tak neučinil, dát přednost v jízdě Vozidlu žalobkyně, neboť obě komunikace, nacházející se na předmětných pozemcích, po nichž vozidla jela, jsou účelovými komunikacemi, na kterých nebyla přednost v jízdě nijak upravena, pročež při provozu na nich platí pravidlo přednosti zprava a dle tohoto pravidla byl k takovému dání přednosti povinen řidič , anonymizováno, . Řidič , anonymizováno, toto protiprávní jednání, spočívající v nedání přednosti zprava, při ústním jednání před Správním orgánem dne 29.2. 2024 opětovně doznal, vyslovil souhlas s tím, co je mu kladeno za vinu, i s uloženým správním trestem ve formě pokuty příkazem na místě, jímž bylo Správním orgánem rozhodnuto, že při řízení Vozidla B na účelové komunikaci (Pozemku A) se řidič , anonymizováno, dopustil nedbalostního přestupku tím, že nedal přednost v jízdě Vozidlu A přijíždějícímu zprava po účelové komunikaci (Pozemek B). Následný podnět žalované k zahájení přezkumného řízení proti výsledku rozhodnutí Správního orgánu ve věci Nehody shledal Orgán přezkumu nedůvodným a plně se ztotožnil se závěry Správního orgánu., právnická osoba, k výzvě soudu, učiněné na návrh účastníků, sdělil své stanovisko, že obě komunikace na předmětných pozemcích jsou účelovými komunikacemi.V důsledku Nehody vznikla na Vozidle žalobkyně totální škoda v nesporné výši 194 300 Kč. Vozidlo B bylo ke dni Nehody pojištěné z titulu odpovědnosti z provozu motorového vozidla u žalované, u níž žalobkyně uplatnila nárok na plnění. Žalovaná dopisem ze dne 31. 10. 2023 zamítla nárok žalobkyně na výplatu pojistného plnění, přičemž ničeho neuhradila ani na základě předžalobní výzvy k plnění.

10. Podle ust. § 2 ZPK pozemní komunikace je dopravní cesta určená k užití silničními a jinými vozidly a chodci, včetně pevných zařízení nutných pro zajištění tohoto užití a jeho bezpečnosti (odst. 1). Pozemní komunikace se dělí na tyto kategorie: a) dálnice, b) silnice, c) místní komunikace, d) účelová komunikace (odst. 2).

11. Podle ust. § 7 ZPK účelová komunikace je pozemní komunikace, která slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků (odst. 1 věta první). Účelovou komunikací je i pozemní komunikace v uzavřeném prostoru nebo objektu, která slouží potřebě vlastníka nebo provozovatele uzavřeného prostoru nebo objektu. Tato účelová komunikace není přístupná veřejně, ale v rozsahu a způsobem, který stanoví vlastník nebo provozovatel uzavřeného prostoru nebo objektu. V pochybnostech, zda z hlediska pozemní komunikace jde o uzavřený prostor nebo objekt, rozhoduje příslušný silniční správní úřad (odst. 2).

12. Podle ust. § 2 písm. w) ZPPK pro účely tohoto zákona je křižovatka místo, v němž se pozemní komunikace protínají nebo spojují; za křižovatku se nepovažuje vyústění polní nebo lesní cesty nebo jiné účelové pozemní komunikace na jinou pozemní komunikaci.

13. Podle ust. § 22 ZPPK řidič přijíždějící na křižovatku po vedlejší pozemní komunikaci označené dopravní značkou „Dej přednost v jízdě!“ nebo „Stůj, dej přednost v jízdě!“ musí dát přednost v jízdě vozidlům nebo jezdcům na zvířatech přijíždějícím po hlavní pozemní komunikaci nebo organizované skupině chodců nebo průvodcům hnaných zvířat se zvířaty přicházejícím po hlavní pozemní komunikaci (odst. 1). Nevyplývá-li přednost v jízdě z ustanovení odstavce 1, musí dát řidič přednost v jízdě vozidlům nebo jezdcům na zvířatech přijíždějícím zprava nebo organizované skupině chodců nebo průvodcům hnaných zvířat se zvířaty přicházejícím zprava (odst. 2).

14. Podle ust. § 125c odst. 1 písm. f) bod 8 ZPPK fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v provozu na pozemních komunikacích při řízení vozidla nedá přednost v jízdě v případě, kdy je k tomu povinna.

15. Podle ust. § 94 odst. 1 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, účinného od 1. 7. 2025, práva a povinnosti vyplývající ze škodných událostí vzniklých provozem vozidla, které nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se řídí zákonem č. 168/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a to i v případě, že ke vzniku práva nebo povinnosti došlo ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

16. Podle ust. § 6 odst. 2 písm. b) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění účinném ke dni 22. 8. 2023 (dále jen „ZPOPV“), nestanoví-li tento zákon jinak, má pojištěný právo, aby pojistitel za něj uhradil v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku poškozenému účelně vynaložené náklady spojené s péčí o zdraví zraněného zvířete a způsobenou škodu vzniklou poškozením, zničením nebo ztrátou věci, jakož i škodu vzniklou odcizením věci, pozbyla-li fyzická osoba schopnost ji opatrovat.

17. Podle ust. § 9 odst. 1 věta první ZPOPV má poškozený právo uplatnit svůj nárok na plnění podle § 6 u příslušného pojistitele nebo u Kanceláře, jedná-li se o nárok na plnění z garančního fondu podle § 24.

18. Podle ust. § 9 odst. 2 ZPOPV plnění pojistitele je splatné do 15 dnů, jakmile pojistitel skončil šetření nutné k zjištění rozsahu jeho povinnosti plnit nebo jakmile pojistitel obdržel pravomocné rozhodnutí soudu o své povinnosti poskytnout pojistné plnění.

19. Podle ust. § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „o. z.“), škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

20. Podle ust. § 2911 o. z., způsobí-li škůdce poškozenému škodu porušením zákonné povinnosti, má se za to, že škodu zavinil z nedbalosti.

21. Podle ust. § 2951 odst. 1 č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „o. z.“), se škoda nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.

22. Podle ust. § 2952 věta první o. z., hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk).

23. Po právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Soud na danou věc aplikoval mimo jiné právní úpravu ZPOPV, neboť dle ust. § 94 odst. 1 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, účinného od 1. 4. 2024, se práva a povinnosti vyplývající ze škodných událostí vzniklých provozem vozidla, které nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, řídí ZPOPV, a to i když ke vzniku práv nebo povinností došlo až ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. V daném případě se tedy žalobní nárok z předmětné Nehody, k níž nesporně došlo dne 22. 8. 2023, řídí ZPOPV.

24. V řízení bylo prokázáno, resp. nebylo sporu o tom, že žalobkyně uplatnila u žalované coby odpovědnostní pojistitelky Vozidla B ve smyslu ust. § 6 odst. 2 písm. b) a § 9 odst. 1 ZPOPV nárok na náhradu majetkové újmy na Vozidle A, způsobené v důsledku Nehody. Rovněž nebylo sporu o tom, že v důsledku Nehody vznikla žalobkyni skutečná škoda spočívající v totální škodě na Vozidle A ve výši 194 300 Kč ve smyslu ust. § 2951 odst. 1 a § 2952 o. z.

25. Předmětem sporu bylo výlučně posouzení právní otázky, zda ve vztahu k Nehodě vznikl řidiči Vozidla B, odpovědnostně pojištěného u žalované, závazek z titulu odpovědnosti za škodu způsobenou porušením zákonné povinnosti, konkrétně zda řidič , anonymizováno, zavinil Nehodu a zda mu tedy vznikla zákonná odpovědnost k náhradě škody podle ust. § 2910 o. z., způsobené na Vozidle žalobkyně, kdy v takovém případě by odpovědnostní vztah zakládal zákonnou povinnost žalované vzniklou škodu žalobkyni přímo nahradit ve smyslu shora cit. ust. § 6 odst. 2 písm. b) a § 9 odst. 1 ZPOPV.

26. Soud předně poukazuje na ust. § 135 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen „o. s. ř.“), podle kterého jsou soudy v civilním sporném řízení vázány rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních předpisů, a kdo je spáchal, jakož i rozhodnutím o osobním stavu; soud však není vázán rozhodnutím v blokovém řízení. Ve vztahu k naposledy zmíněné zákonné výjimce je třeba dodat, že tímto blokovým řízením se zjevně v minulosti rozumělo řízení podle ust. § 84 a násl. zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, účinného do 30. 6. 2017, který zákon byl zrušen zákonem č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, přičemž podle jeho ust. § 112 odst. 6 se na blokové řízení upravené v dosavadních zákonech ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona hledí jako na příkazní řízení, při němž je příkaz vydáván na místě. Jinými slovy, blokové řízení ve smyslu ust. § 135 odst. 1 o. s. ř. upravuje nadále ust. § 91 a násl. zákona č. 250/2016 Sb. institutem tzv. příkazu na místě.Z obsahu správního spisu ve věci Nehody soud zjistil, že přestupkové řízení vůči žalobkyni bylo skončeno rozhodnutím Správního orgánu o odložení věci, vůči řidiči , jméno FO, bylo skončeno vydáním příkazu na místě. Tedy ve vztahu k žádnému z účastníků Nehody a správního řízení nebylo vydáno rozhodnutí, jímž by soud byl ve smyslu ust. § 135 odst. 1 o. s. ř. vázán.

27. Stěžejní otázku, zda řidič , anonymizováno, ve vztahu k Nehodě spáchal dopravní přestupek a tedy zavinil Nehodu, proto soud posuzoval v tomto řízení jako otázku předběžnou, vycházeje ze skutkových zjištění dle obsahu správního spisu.V tomto směru bylo prokázáno, že k Nehodě došlo na Pozemku A, na kterém se střetlo jedoucí Vozidlo B, řízené řidičem , jméno FO, , s jedoucím Vozidlem A, řízeným žalobkyní, která na Pozemek A vyjela z Pozemku , právnická osoba, naplnění přestupkového jednání ze strany kteréhokoliv z řidičů bylo pro soud určující zhodnocení, zda na pohyb těchto vozidel lze aplikovat zákonnou úpravu provozu na pozemních komunikacích podle ZPPK, tedy zda se vozidla pohybovala na účelové komunikaci ve smyslu ust. § 7 ZPK.ZPK neupravuje řízení o vydání konstitutivního rozhodnutí ve vztahu ke kategorizaci konkrétní komunikace jako komunikace účelové, nýbrž pro takovou charakteristiku konkrétní komunikace je vyžadováno pouze naplnění zákonných znaků, vyjmenovaných v ust. § 7 odst. 1 ZPK, doplňkově v ust. § 7 odst. 2 ZPK. Dle těchto zákonných ustanovení je účelovou pozemní komunikací každá pozemní komunikace, která slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků, přičemž účelovou komunikací je i pozemní komunikace v uzavřeném prostoru nebo objektu, která slouží potřebě vlastníka nebo provozovatele uzavřeného prostoru nebo objektu, byť není přístupná veřejně, ale v rozsahu a způsobem, který stanoví vlastník nebo provozovatel objektu.V řízení bylo prokázáno, že Pozemek A a Pozemek B, vlastněné jedinou obchodní korporací (společností , právnická osoba, .), byly ke dni Nehody oploceny a opatřeny otevřenými bránami, které umožňovaly průjezd mezi těmito pozemky, resp. v případě brány na hranici Pozemku A a , adresa, napojení Pozemku A na místní komunikaci v , adresa, , a to nepochybně pro potřeby vlastníka předmětných pozemků. V rámci polohy a průjezdnosti obou předmětných pozemků se prokazatelně jedná o sice uzavřený, ale v době Nehody přístupný, funkčně spojený objekt s několika pozemky a budovami (slovy Policejního orgánu „veřejně přístupný areál“). Propojení tohoto objektu komunikací, vedoucí po Pozemku A, s místní komunikací v , adresa, za účelem umožnění průjezdu motorových vozidel do takového objektu z , adresa, zcela naplňuje definiční znaky účelové pozemní komunikace podle ust. § 7 odst. 1 ZPK. Pokud jde o komunikaci na Pozemku B, tato prokazatelně slouží vlastníkovi obou předmětných pozemků (případně provozovateli či návštěvníkům objektu) k průjezdu mezi jednotlivými, plotem oddělenými, Pozemky A a B, a to mimo jiné za účelem průjezdu až na místní komunikaci v , adresa, , čímž i tato cesta zcela splňuje definiční znaky účelové komunikace podle ust. § 7 odst. 2 ZPK. Závěr soudu o právním posouzení obou komunikacích coby účelových komunikací je podpořen sděleními silničního správního úřadu, jenž je ve svých písemných stanoviscích označil za účelové komunikace podle § 7 ZPK. K témuž závěru dospěl rovněž Správní orgán v usnesení ze dne 8. 2. 2024 vydaném v řízení o přestupku žalobkyně. Ve vztahu k podrobnější právní charakteristice obou účelových komunikací (v případě komunikace na Pozemku A jako účelové komunikace podle § 7 odst. 1 ZPK, v případě komunikace na Pozemku B jako účelové komunikace podle ust. § 7 odst. 2 ZPK) je pak závěr soudu podpořen obsahem sdělení Orgánu přezkumu ze dne 12. 6. 2024, vydaného v rámci posouzení důvodnosti podnětu žalované k zahájení přezkumného řízení.Pohyb Vozidla A a Vozidla B je tedy třeba posuzovat jako provoz motorových vozidel na pozemních komunikacích, a sice pozemních komunikacích účelových (§ 2 ZPK), a to včetně pravidel o přednosti v jízdě (§ 22 ZPPK).Subsidiární úpravu přednosti v jízdě na pozemních komunikacích ve vztahu k situacím, kdy je přednost regulována dopravním značením (které v daném případě v objektu absentovalo), poskytuje ust. § 22 odst. 2 ZPPK, upravující tzv. pravidlo přednosti zprava. Ačkoliv ust. § 22 ZPPK upravuje přednost v jízdě v případě průjezdu křižovatkou, kdy tento termín je v § 2 písm. w) ZPPK definičně vymezen mimo jiné tak, že za křižovatku se nepovažuje vyústění polní nebo lesní cesty nebo jiné účelové pozemní komunikace na jinou pozemní komunikaci (tedy i na jinou účelovou komunikaci, tj. pozemní komunikaci stejného druhu), ztotožňuje se soud plně se závěrem vyjádřeným Orgánem přezkumu v jeho sdělení ze dne 12. 6. 2024, dle něhož je na případ křížení víceúčelových komunikací třeba rovněž aplikovat pravidlo přednosti zprava dle ust. § 22 odst. 2 ZPPK. Dle názoru soudu by totiž opačný závěr vedl k neudržitelnému právnímu stavu spočívajícímu v nejistotě v dopravním provozu a bezpečnosti účastníků takového provozu.

28. Jestliže žalobkyně před střetem vyjížděla po účelové komunikaci z Pozemku B na Pozemek A, a z pohledu řidiče , jméno FO, byla po jeho pravé ruce, přičemž řidič , anonymizováno, k místu střetu přijížděl po účelové komunikaci na Pozemku A směrem od , adresa, dále rovně, byl to právě řidič , anonymizováno, , jenž měl podle ust. § 22 odst. 2 ZPPK dát přednost v jízdě z jeho pohledu vpravo jedoucímu Vozidlu žalobkyně. To však řidič , anonymizováno, neučinil v důsledku nedbalého vnímání okolního provozu, pročež se dopustil přestupku dle ust. § 125c odst. 1 písm. f) bod 8 ZPPK, tedy z nedbalosti porušil jemu uloženou zákonnou povinnost ve smyslu ust. § 2911 o. z. Vznikla mu tak v souladu s dle ust. § 2910 o. z. povinnost k náhradě škody na Vozidle A, kterou svým zaviněným jednáním způsobil. Žalobkyně coby poškozená z Nehody pak byla podle ust. § 9 odst. 1 věta první ve spojení s § 6 odst. 2 písm. b) ZPOPV oprávněna požadovat přímo po žalované náhradu věcné škody na Vozidle A v penězích (viz § 2952 věta první a § 2951 odst. 1 o. z.). Ač žalovaná tento nárok žalobkyně zaregistrovala a v rámci šetření pojistné události (Nehody) stanovila výši škody v nesporné částce 194 300 Kč, následně tuto škodu odmítla kompenzovat a dosud žalobkyni na žalovanou částku ničeho neuhradila. Žalobkyně proto má ve smyslu ust. § 2951 odst. 1 a § 2952 věta první o. z. právo na náhradu v penězích, kterou je žalovaná coby odpovědnostní pojistitelka Vozidla B povinna žalobkyni zaplatit.

29. Na základě výše uvedeného proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku, a žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 194 300 Kč spolu s úrokem z prodlení dle ust. § 1970 o. z. v zákonné sazbě stanovené dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, a to od žalobkyní požadovaného data 24. 11. 2023. Žalovaná ukončila pojistné šetření zamítavým stanoviskem dne 31. 10. 2023, následujícím dnem počala běžet patnáctidenní lhůta pro plnění podle ust. § 9 odst. 2 ZPOPV, a dnem 16. 11. 2023 se tak žalovaná ocitla v prodlení. Jelikož je však soud ve smyslu ust. § 153 odst. 2 o. s. ř. vázán žalobním návrhem, který nemůže překročit, zavázal žalovanou k zaplacení úroku z prodlení od žalobkyní požadovaného data 24. 11. 2023. proto Jelikož se žalobkyně domáhala přiznání úroku z prodlení od pozdějšího data, soud v souladu s ust. § 153 odst. 2 o. s. ř.

30. Nedůvodnou soud shledal argumentaci žalované, kterou brojila proti (dle ní nedostatečnému) zhodnocení charakteru cesty na Pozemku B coby účelové komunikace ze strany Správního orgánu, kdy se žalovaná odkazovala na skutečnost, že ve výpisu z KN je Pozemek B evidován jako zahrada, je oplocený a opatřený bránou, přičemž výskyt dlažby na tomto pozemku a jeho oddělení od Pozemku A obrubníkem má svědčit o jeho kvalitativně nižší hodnotě oproti Pozemku A, a tedy že z rozdílného stavebního a dopravně technického stavu obou pozemních komunikací lze předpokládat, že se v případě Pozemku B se jedná o místo ležící mimo komunikaci (na rozdíl od Pozemku A).K této argumentaci soud předně poukazuje na to, že nejen Pozemek B, ale i Pozemek A, jsou v KN evidovány jako zahrada, tedy minimálně v rovině jejich druhového určení nelze mezi nimi vnímat jakoukoliv odlišnost. Uvedené druhové označení předmětných pozemků však není zásadní pro jejich právní hodnocení v rovině správního práva na úseku silniční dopravy. Oba předmětné pozemky jsou rovněž oploceny a opatřeny bránami, tedy ani v tomto směru mezi nimi není žádný rozdíl. Závěr o charakteru cest na předmětných pozemcích coby účelových komunikacích vyplývá z naplnění zákonných znaků účelové pozemní komunikace dle ust. § 7 ZPK. Určujícím v daném případě nemůže být ani odlišný stavebně technický charakter pozemků, neboť jejich materiálově odlišný povrch či nepatrný výškový rozdíl u jednotlivých komunikací na sebe navazujících (kdy primárním účelem žalovanou zmiňovaného obrubníku je zjevně ukončení a ucelení zámkové dlažby v širším prostoru) nezbavuje jednotlivé cesty charakteru účelové pozemní komunikace.

31. Namítala-li žalovaná s odkazem na usnesení Nejvyššího soudu, vydaná v trestních věcech sp. zn. , spisová značka, a sp. zn. , spisová značka, (dle nichž není rozhodující obsah správního rozhodnutí o kategorizaci pozemních komunikací, nýbrž konkrétní situace a dopravní značení v daném místě), že řidič je v případě nejasné dopravní situace povinen přizpůsobit své chování stavebnímu a dopravně technickému stavu pozemní komunikace podle § 4 písm. a) ZPPK a podle § 19 odst. 1 a § 26 odst. 3 a 4 ZPK, pak tato námitka je nepřiléhavá, neboť dopravní situace nebyla v daném případě nejasná, naopak byla zřejmá. Vědomost řidiče , jméno FO, o konkrétní situaci v místě Nehody a o potřebě dát v tomto místě přednost v jízdě vozidlu jedoucímu zprava, tj. Vozidlu žalobkyně, kdy toto pravidlo je zcela základním pravidlem chování v silničním provozu, byla v řízení jednoznačně prokázána. Svědčí o tom opakované doznání řidiče , jméno FO, , který se jak zcela bezprostředně po Nehodě, a to v Záznamu o dopravní nehodě, tak i v průběhu řízení před Správním orgánem, označil za viníka Nehody s jednoznačnou konstatací, že nedal (ač měl) přednost zprava Vozidlu A. Řidič , anonymizováno, nepředpokládal, resp. neměl důvodu předpokládat, že výlučně jen on (na rozdíl od žalobkyně) jede po účelové komunikaci a má tak přednost. Soud proto uzavírá, že druhová identičnost obou předmětných pozemků, jejich pevného povrchu, oplocení s bránami a vzájemná poloha vyústění předmětných účelových komunikací do dalších pozemních komunikací, zcela jasně nasvědčovala na přednost Vozidla žalobkyně v jízdě. Navíc, povinnost přizpůsobit jízdu stavebně technickému stavu komunikace platila v daném případě pro oba řidiče. Měla-li tedy být situace nejasná, jak namítala žalovaná, bylo rovněž povinností řidiče , jméno FO, upravit jízdu daným okolnostem.

32. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl dle ust. § 142 o. s. ř., když žalobkyně měla ve věci plný úspěch. Její náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 9 715 Kč a náklady za právní zastoupení advokátem podle ust. § 6 odst. 1, § 7 bod 5., § 8 odst. 1 a § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „AT“), a to odměna za 5 úkonů právní služby á 8 900 Kč, 3 x režijní paušál á 300 Kč dle ust. § 13 odst. 4 AT, ve znění účinném do 31. 12. 2024 (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a sepis žaloby), 2 x režijní paušál á 450 Kč dle ust. § 13 odst. 4 AT, ve znění účinném od 1. 1. 2025 (písemné vyjádření ve věci samé ze dne 17. 4. 2025, účast při jednání soudu dne 1. 9. 2025), a DPH 21 % z odměny a paušálu ve výši 9 723 Kč, tj. celkem náklady řízení ve výši 65 738 Kč. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. soud přiznal náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně (výrok II. rozsudku).