11 C 5/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudkyní Mgr. Ladou Horákovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 76 700 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 76 700 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od 15. 5. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 3 668 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se elektronicky podanou žalobou dne 8. 10. 2020, doplněnou dne 9. 12. 2020, domáhala po žalovaném zaplacení částky 76 700 Kč s příslušenstvím. Dle žalobních tvrzení žalobkyně provedla dne 14. 2. 2020 odtah motorového vozidla žalovaného registrační značka, které bylo následně umístěno na parkoviště provozované žalobkyní. Odtah byl proveden na základě žádosti Městské policie obec obec podle ust. § 17a odst. 6 zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii (dále jen „zákon č. 553/1991 Sb.“). Následně se žalobkyně pokusila písemně kontaktovat žalovaného, kdy mu zasílala oznámení o odtahu vozidla, jeho umístění na odtahovém parkovišti, informovala jej o částce za odtah a jejím navyšování za každý další den parkování vozidla na parkovišti žalobkyně, a vyzývala jej k úhradě částky za odtah a parkovné dle příslušného nařízení obec obec. Žalovaný však dosud neuhradil žalobkyni částku 76 700 Kč, splatnou dne 14. 5. 2020, a tvořenou částkou za odtah ve výši 1 900 Kč a ve zbývajícím rozsahu za parkovné. Žalobkyně současně požádala o přiznání zákonného úroku z prodlení specifikovaného ve výroku I. tohoto rozsudku.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. Na den datum nařídil soud ve věci jednání, k němuž předvolal obě strany. Žalobkyně svou neúčast u jednání předem řádně omluvila, žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení.

4. Po skutkové stránce bylo prokázáno, že žalovaný byl ke dni 14. 2. 2020 vlastníkem a provozovatelem předmětného vozidla registrační značka (viz karta předmětného vozidla). Dne 14. 2. 2020 žalobkyně provedla odtah předmětného vozidla žalovaného dle § 17a odst. 6 zákona č. 553/1991 Sb. na jí provozované parkoviště, a to na základě požadavku Správy služeb obec obec ze dne datum (viz protokol o odtahu vozidla číslo ze dne datum, Požadavek na odstranění vozidla na základě dohody mezi anonymizováno a anonymizováno ze dne datum, zřizovací listina žalobkyně). Oznámením o odtahu vozidla a výzvou k převzetí vozidla ze dne 13. 3. 2020 bylo prokázáno, že žalobkyně oznámila žalovanému na rejstříkovou adresu adresa žalovaného, odtažení vozidla, specifikovala parkoviště, na které bylo odtaženo a vyzvala žalovaného k zaplacení za odtah a za parkovné (viz rovněž dodejka zásilky). Výzvou k úhradě dlužné částky ze dne 6. 5. 2020 bylo prokázáno, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k uhrazení dlužné částky za odtah a parkovné v tehdejší výši 34 650 Kč. Nařízením o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti, vydaným Radou obec obec dne datum a účinným od 1. 4. 2013, bylo prokázáno, že maximální cena za jeden úplný odtah vozidla činí 1 900 Kč, maximální cena za služby parkovišť určených ke střežení vozidel činí za 1. – 3. započatý den 250 Kč, od 4. dne za každý i jen započatý den, maximálně však 180 dnů ode dne přitažení vozidla na parkoviště, 400 Kč, od 181. dne 50 Kč za den.

5. Soud hodnotil v řízení provedené důkazy v souladu s ust. § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen „o. s. ř.“), a dospěl ke zjištění následujícího skutkového stavu. Žalovaný je vlastníkem a provozovatelem předmětného vozidla, které bylo na žádost Městské policie obec obec, popř. po dohodě s ní, dne 14. 2. 2020 odtaženo na parkoviště provozované žalobkyní, přičemž žalovaný byl následně vyzván k vyzvednutí vozidla a k zaplacení úhrady za jeho odtah a parkovné, což však neučinil, neboť vozidlo nevyzvedl a dlužnou částku v celkové výši 76 700 Kč (za úplný odtah ve výši 1 900 Kč, za první 3 dny parkování á 250 Kč ve výši 750 Kč, za následujících 177 dní parkování á 400 Kč ve výši 70 800 Kč a za následujících 65 dnů parkování á 50 Kč ve výši 3 250 Kč), splatnou dne 14. 5. 2020, dosud nezaplatil.

6. Po právním zhodnocení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, a proto jí vyhověl podle ust. § 17a odst. 6 zákona č. 553/1991 Sb., § 1723 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (viz výrok I. tohoto rozsudku).

7. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně měla ve věci plný úspěch. Její náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 3 068 Kč a paušální náhrada hotových výdajů ve výši 600 Kč za dva úkony á 300 Kč dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., v platném znění (písemná předžalobní výzva k plnění, sepis žaloby), tj. celkem ve výši 3 668 Kč. Za písemné podání žalobkyně ze dne 9. 12. 2020 soud nepřiznal požadovanou paušální náhradu ve výši 300 Kč, neboť uvedené podání obsahuje stejná, popř. doplňující skutková tvrzení, která byla již uvedena, resp. měla být uvedena v samotné žalobě. Za takový úkon tudíž nelze přiznat požadovanou náhradu nákladů řízení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 6. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon tohoto rozhodnutí, popř. návrh na nařízení exekuce.