11 C 54/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudkyní Mgr. Ladou Horákovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 3 900 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku částku 2 600 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 2 600 Kč od 20. 7. 2021 do zaplacení ve výši 10%, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 311,29 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 4 621,69 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 473 Kč a částku 1 300 Kč, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně se elektronicky podanou žalobou dne 19. 11. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky v souhrnné výši 3 900 Kč s příslušenstvím z titulu nesplnění smluvního závazku. V žalobě tvrdila, že její právní předchůdce, [právnická osoba], [IČO], a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru č. [anonymizováno], na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 2 600 Kč, který se zavázal splatit spolu s dohodnutým poplatkem ve výši 2 939,46 Kč a smluvním úrokem z úvěru ve výši 40% ročně v termínu splatnosti do 11. 3. 2020. Tento smluvní závazek však žalovaný nesplnil, neboť ve sjednané době splatnosti ničeho neuhradil. Žalobkyni, která se stala nabyvatelkou žalované pohledávky dle postupní smlouvy ze dne 19. 7. 2021, tak vznikl nárok na úhradu nesplacené jistiny ve výši 2 600 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 311,29 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 4 621,69 Kč (zahrnujícího poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 2 939,46 Kč), nákladů mimosoudního vymáhání pohledávky ve výši 473 Kč a smluvní pokuty ve výši 1 300 Kč Tyto částky žalovaný nezaplatil ani na základě písemné předžalobní výzvy k plnění. Žalobkyně současně požádala o přiznání zákonného úroku z prodlení od 20. 7. 2021, specifikovaného ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Na den [datum] nařídil soud ve věci jednání, k němuž předvolal obě strany. Právní zástupce žalobkyně svou neúčast u jednání předem řádně omluvil, žalovaný se bez omluvy nedostavil. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení. Po provedeném dokazování ve smyslu ust. § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“) dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná, neboť žalobkyně neprokázala svá skutková tvrzení, která mají odůvodňovat uplatněný žalobní nárok. Žalobkyně předně neprokázala, že by její právní předchůdce [právnická osoba], a žalovaný vůbec uzavřeli jakoukoliv smlouvu, neboť smlouva o úvěru založená do spisu neobsahuje ani vlastnoruční ani elektronický podpis žalovaného podle § 5 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce. Nelze tak dospět k závěru, že by žalovaný v tomto směru učinil projev vůle a obsahu, jenž by odpovídal žalobkyní tvrzené a předkládané smlouvě. Žalobkyně rovněž neprokázala ani své tvrzení o tom, že její právní předchůdce skutečně poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši 2 600 Kč, které mu měly být podle této smlouvy vyplaceny v hotovosti, když žádný relevantní důkaz prokazující naplnění tohoto reálného kontraktu soudu nepředložila. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně ani její právní zástupce nedostavili k soudnímu jednání, nemohlo se jim dostat poučení podle ust. § 118a odst. 3 o. s. ř. Žalobkyně tak ke svým rozhodujícím tvrzením neunesla břemeno důkazní, v důsledku čehož soud žalobu zamítl (výrok I. rozsudku). O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., a contrario, když procesně neúspěšná žalobkyně nemá nárok na jejich náhradu a procesně úspěšnému žalovanému žádné náklady řízení nevznikly. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II. rozsudku).