Obvodní soud pro Prahu 6 · Rozsudek

11 C 83/2020

č. j. 11 C 83/2020-93

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-02-07 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSPH06:2022:11.C.83.2020.1

Citované zákony (7)

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudkyní Mgr. Ladou Horákovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem osobní údaje zástupce o splnění povinnosti

I. Žalovaná je povinna souhlasit s napojením dvou přípojek dešťové kanalizace podle projektové dokumentace z [anonymizováno] [rok] zpracované [právnická osoba], označovaný jako projekt: Novostavba bytového domu včetně připojení na komunikace a inženýrské sítě s názvem:„ [název]“, v souladu s článkem III. odst. 10 Dohody o společném postupu ze dne [datum], která tvoří nedílnou součást tohoto rozsudku, a to ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně, a to ve výši 37 755,50 Kč.

1. Žalobkyně se podanou žalobou dne 3. 3. 2020 ve znění následných změn domáhala po žalované splnění smluvní povinnosti spočívající v udělení souhlasu s napojením dvou přípojek dešťové kanalizace podle projektové dokumentace z [anonymizováno] [rok] zpracované společností [právnická osoba], označované jako projekt: Novostavba bytového domu včetně připojení na komunikace a inženýrské sítě s názvem:„ [název]“ (dále také jen„ projekt [název]“), s tím, že tato povinnost žalované vyplývá z článku III. odst. 10 Dohody o společném postupu, kterou účastníci uzavřeli dne [datum] (dále také jen„ Dohoda“). Na základě Dohody se žalobkyně zavázala ke změně projektu výstavby rezidenčních domů a v souvislosti s uvedeným závazkem podala žádost o změnu již vydaného územního rozhodnutí z roku 2015. Žalovaná se v Dohodě zavázala vydat souhlas nebo zajistit souhlas s napojením dvou přípojek dešťové kanalizace podle projektu [název]. Dne 28. 11. 2018 požádala žalobkyně žalovanou o výše uvedený souhlas, načež žalovaná se dne 20. 12. 2018 domáhala po žalobkyni doložení souhlasu vodohospodářské společnosti. Toto kladné vodohospodářské vyjádření ze dne 16. 1. 2019 zaslala žalobkyně dne 18. 1. 2019 žalované, nacož žalovaná reagovala dne 5. 9. 2019 tak, že odmítla vydat souhlasné stanovisko s připojením k vodovodní a kanalizační síti. Dne 11. 11. 2019 se konalo společné jednání účastníků, na kterém žalovaná sdělila, že má Dohodu za neplatnou s ohledem na provedenou právní analýzu, a to bez sdělení dalších podrobností. Dne 20. 11. 2019 žalobkyně zaslala žalované výzvu ke splnění povinnosti, na kterou nebylo reagováno, proto podáním ze dne 8. 1. 2020 zaslala žalované předžalobní výzvu, na kterou opět nebylo žalovanou reagováno. Dále žalobkyně uvedla, že zastupitelé žalované byli průběžně seznamováni se všemi relevantními dokumenty včetně Dohody, přičemž při jednání zastupitelstva žalované konaného dne 20. 2. 2017 bylo přijato usnesení [číslo] kterým zastupitelstvo žalované vyslovilo souhlas se záměrem přestavby území - bytový komplex [název] [ulice] - ve znění dle předložených návrhů, tj. včetně Dohody, která byla předložena. Žalovaná jednala v jejím souladu, když ke změně jejího postoje došlo až v důsledku voleb po obměně vedení žalované. Dohoda podrobně řeší přípravu projektové dokumentace a následnou realizaci v souvislosti s výstavbou nové čistírny odpadních vod. Žalovaná tak svým jednáním znemožnila připojení přípojek na veřejný vodovodní řad. K žalovanou namítanému poklesnutí tlaku žalobkyně uvedla, že lze problém vyřešit vybudováním tlakové stanice v rámci stavebního řízení, uvedené však nemá vliv na povinnost žalované. Dále žalobkyně uvedla, že jednání žalované bylo shledáno přestupkem v řízení vedeném u Magistrátu hlavního města Prahy sp. zn. [spisová značka] [číslo] ve spojení s rozhodnutím Ministerstva zemědělství ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací].

2. Žalovaná nesouhlasila s podanou žalobou a navrhla její zamítnutí. Namítla, že Dohoda nebyla schválena zastupitelstvem žalované, a proto není závazná. Na základě Dohody měla být uzavřena smlouva o převodu vlastnického práva k nemovité věci, přičemž uvedené je vyhrazeno zastupitelstvu, které na zasedání dne 20. 2. 2017 zmocnilo starostu pouze k uzavření smlouvy o smlouvě budoucí, nikoliv celé Dohody. Dále uvedla, že její souhlas byl vázán na zprovoznění nové čistírny odpadních vod a že dle zpracovaného posudku je zde reálná obava o ztrátu tlaku vody ve vodovodním systému. Dále poukázala na to, že projektovou dokumentaci z [anonymizováno] [rok], na základě které mají být přípojky zhotoveny, shledal správní orgán jako nesprávnou a neúplnou. Řízení o změně územního rozhodnutí ze dne 2. 9. 2015, č. j.: [číslo jednací], sp. zn.: [spisová značka], bylo přerušeno. Současně žalobkyně požádala o prodloužení platnosti uvedeného územního rozhodnutí, o kterém dosud nebylo rozhodnuto. Pokud by územní rozhodnutí nebylo prodlouženo, dle žalované zanikne žalobkyni právní titul. Namítaný článek III odst. 10 Dohody je provázán s článkem III. odst. 9 Dohody. Závěrem žalovaná doplnila, že je vlastníkem předmětné kanalizační sítě (žalobkyní označené jako dešťová kanalizace), a že v [obec] [anonymizována dvě slova] [část obce] nebyla v rozhodném období volena rada městské části.

3. Při jednání dne [datum] účastníci učinili nesporným, že emailová komunikace za období od 25. 10. 2016 do 12. 12. 2016 probíhala mezi tehdejším starostou žalované, [jméno] [příjmení], na straně jedné a zaměstnancem [role v řízení], [jméno], na straně druhé. Při jednání dne [datum] účastníci učinili nesporným, že projektová dokumentace z [anonymizováno] [rok], specifikovaná v Dohodě, je zpracována pro stavbu o kapacitě 35 bytových jednotek. Při jednání dne [datum] účastníci učinili nesporným, že proti rozhodnutí MČ [obec a číslo] ze dne 20. 4. 2021, [číslo jednací], bylo žalovanou podáno odvolání, o kterém nebylo dosud rozhodnuto.

4. Provedeným dokazováním bylo prokázáno, že dne 20. 2. 2017 proběhlo [anonymizováno] zasedání zastupitelstva žalované, při kterém byla diskutována změna projektu žalobkyně spočívající v rozšíření původního projektu z 22 bytových jednotek na 35 bytových jednotek, byl vysloven většinový souhlas zastupitelstva žalované se záměrem žalobkyně a zastupitelstvo pověřilo přítomného starostu žalované podpisem smlouvy s žalobkyní o smlouvě budoucí dle předložených návrhů; o uvedeném bylo přijato Usnesení [číslo] ze dne 20. 2. 2017 s termínem realizace: ihned (viz Zápis z [anonymizováno] zasedání zastupitelstva žalované ze dne 20. 2. 2017 a Usnesení [číslo] z 20. 2. 2017). Před uvedeným 24. zasedání byly zastupitelům dne 12. 12. 2016 starostou žalované zaslány emailem návrhy smluvních dokumentů včetně geometrického plánu, jež mu byly poskytnuty žalobkyní (viz emailová korespondence z období od [datum] do [datum]). Dne 10. 4. 2017 byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovanou, za níž jednal její starosta [titul] [jméno] [příjmení], Dohoda s přiloženými přílohami 1 až 4, z toho příloha č. 1 - geometrický plán a č. 2 - smlouva o smlouvě budoucí kupní a nájemní k nemovité věci (viz cit. Dohoda ze dne [datum] včetně příloh č. 1 až 4).

5. Výše uvedeným zápisem z 24. zasedání zastupitelstva a emailovou komunikací bylo současně prokázáno, že členové zastupitelstva žalované měli v rozhodné době k dispozici podklady k projektu [název] minimálně v rozsahu geometrického plánu a smlouvy o smlouvě budoucí kupní k nemovité věci, když z emailové korespondence mezi starostou a zastupiteli z prosince 2016 je zřejmé, že starosta geometrický plán rozeslal. Dále z protokolu ze zasedání zastupitelstva je zjevné, že zastupitelé dávali souhlas k uzavření smlouvy o smlouvě budoucí kupní, přičemž jiné znění této smlouvy než to doložené žalobkyní soudu předloženo nebylo, přičemž žalovaná ani netvrdila, že by zastupitelstvem měl být dán souhlas k uzavření jiné než předložené smlouvy. Cit. listinnými důkazy bylo rovněž prokázáno, že vyjádřený„ souhlas se záměrem“ se vztahuje na záměr žalobkyně na rozšíření projektu na 35 bytových jednotek, neboť tato skutečnost byla při zasedání bezprostředně před hlasováním projednávána.

6. Dohodou ze dne 10. 4. 2017 bylo prokázáno, že její čl. II. bod 1. obsahuje prohlášení žalobkyně, že hodlá realizovat stavbu, pro kterou bylo vydáno rozhodnutí o umístění stavby ze dne 2. 9. 2015 a kde aktuálně probíhá řízení o změně uvedeného územního rozhodnutí podle projektové dokumentace z [anonymizováno] [rok] zpracované společností [právnická osoba], označované jako projekt: Novostavba bytového domu včetně připojení na komunikace a inženýrské sítě. Bod 2. čl. II Dohody obsahuje prohlášení žalované, že důvodem pro změnu územního rozhodnutí jsou mimo jiné její požadavky na zřízení„ veřejného prostoru“ a dalších veřejných služeb. Bod 4. čl. II. Dohody obsahuje ujednání účastníků o tom, že Dohoda byla sjednána s ohledem na jejich společný zájem na koordinaci realizace projektu [název] a okolnostech souvisejících s realizací tohoto projektu. Článek III. Dohody obsahuje deset sjednaných„ závazků“ účastníků souvisejících s realizací projektu [název] [anonymizováno], mezi nimiž je v bodě 2. společný závazek uzavřít smlouvu o smlouvě budoucí kupní k nemovité věci a v bodě 6. způsob koordinace účastníků při rozšíření kapacity čističky odpadních vod. Bod 9. čl. III. Dohody obsahuje závazek žalované vydat souhlas s projektem [název], přičemž splnění tohoto ujednání je podmínkou pro splnění závazků smluvních stran uvedených v čl.

III. Bod

10. čl. III. Dohody pak obsahuje ujednání, kterým se žalovaná jako provozovatel a majitel veřejné dešťové kanalizace zavazuje bez zbytečného odkladu po uzavření této Dohody vydat nebo zajistit vydání souhlasu s napojením dvou přípojek dešťové kanalizace dle projektové dokumentace uvedené v čl. II. bodu 1. Dohody. Obsahem Dohody byl tedy jednoznačně prokázán smluvní závazek žalované neprodleně po uzavření Dohody poskytnout souhlas s napojením dvou přípojek dešťové kanalizace.

7. Z územního rozhodnutí odboru výstavby [název] [obec a číslo] ze dne 2. 9. 2015, č. j.: [číslo jednací], sp. zn.: [spisová značka] (č. l. 61 spisu), soud zjistil, že na základě žádosti žalobkyně bylo vydáno územní rozhodnutí o umístění stavby Novostavby bytového domu„ [název] [ulice]“ o 22 bytových jednotkách včetně připojení na komunikace a inženýrské sítě v ulici [ulice]. Součástí projektu je přípojka dešťové kanalizace a přípojka splaškové kanalizace, které mají být umístěny na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce]. Z rozhodnutí odboru výstavby ÚMČ [obec a číslo] ze dne 20. 4. 2021, č. j.: [číslo jednací], sp. zn.: [spisová značka], soud zjistil, že stavební úřad rozhodl o prodloužení platnosti shora cit. územního rozhodnutí, prodlouženého rozhodnutím ze dne 19. 12. 2017 do 2. 9. 2019, o další dva roky od nabytí právní moci. Proti tomuto rozhodnutí o opakovaném prodloužení platnosti územního rozhodnutí podala žalovaná odvolání, o němž nebylo dosud rozhodnuto.

8. Z rozhodnutí Ministerstva zemědělství ze dne 2.10.2020 [číslo jednací], soud zjistil, že tento orgán rozhodl o zamítnutí odvolání žalované v řízení vedeném u Magistrátu hlavního města Prahy ze dne 1. 7. 2020, [číslo jednací], sp. zn. [anonymizováno] [číslo]. V řízení byla žalované uložena správní pokuta, neboť v rozporu se zákonem o vodovodech a kanalizacích jako vlastník kanalizačního řadu vyslovila nesouhlas s připojením kanalizační přípojky žalobkyně. Správní orgán dále dospěl k závěru, že výsledek řízení ve věci prodloužení platnosti územního rozhodnutí nemá vliv na povinnost vydat souhlas žalovanou. Dále vyslovil, že dle předložené dokumentace jsou tlakové poměry v síti vyhovující (viz rovněž Generel vodovodu [část obce] z března 2020 včetně Vyhodnocení výstupu z tohoto generelu ze dne 6. 3. 2020 a vyjádření ze dne [datum] vyhotoveného společností [právnická osoba]).

9. Dne 28. 11. 2018 žalobkyně požádala žalovanou o souhlas s realizací objektu vodovodní přípojky (viz Žádost žalobkyně ze dne [datum]). Na tuto žádost žalovaná reagovala dopisem ze dne 20. 12. 2018, v němž se domáhala po žalobkyni doložení kladného vyjádření 1. Vodohospodářské společnosti jakožto provozovatele vodovodní infrastruktury (viz dopis žalované ze dne [datum]). Toto kladné vodohospodářské vyjádření ze dne 16. 1. 2019 zaslala žalobkyně dne 18. 1. 2019 žalované (viz souhlas [právnická osoba] ze dne [datum] s realizací vodovodní přípojky a dopis žalobkyně ze dne [datum]). K opakované žádosti žalobkyně ze dne 4. 9. 2019 žalovaná dopisem dne 5. 9. 2019 sdělila žalobkyni nesouhlas s napojením k vodovodní a kanalizační přípojky do veřejného řadu s odkazem na jí vydané usnesení zastupitelstva [číslo] ze dne 26. 8. 2019 (viz dopis žalované ze dne [datum] ve spojení s usnesením zastupitelstva [číslo] ze dne [datum]). Dne 11. 11. 2019 se konalo společné jednání účastníků, které nepřineslo žádný posun ve věci předmětného souhlasu (viz dopis žalobkyně ze dne [datum]). Právní zástupkyně žalobkyně proto dne 20. 11. 2019 vyzvala žalovanou ke splnění smluvní povinnosti dle čl. III. odst. 9. a 10 Dohody, tj. vydat souhlas s výstavbou projektu [název] a vydat nebo zajistit vydání souhlasu s napojením dvou přípojek dešťové kanalizace (viz výzva právní zástupkyně žalobkyně ze dne [datum]). Následně podáním ze dne 8. 1. 2020 zaslala žalované předžalobní výzvu k plnění (viz písemná výzva ze dne [datum]).

10. Z ostatních provedených důkazů již soud nezjistil žádné podstatné skutečnosti pro rozhodující skutková zjištění a právní závěry v projednávané věci, a proto je dále nehodnotil. Při jednání dne [datum] pak soud z důvodu nerozhodnosti, resp. nadbytečnosti, zamítl zbylé důkazní návrhy, neboť měl dostatek podkladů pro rozhodnutí ve věci.

11. Na základě nesporných prohlášení účastníků a provedeného dokazování lze tedy o skutkovém stavu věci učinit závěr, podle kterého bylo dne 2. 9. 2015 rozhodnuto o umístění stavby na základě návrhu žalobkyně o 22 bytových jednotkách. Následně dne 20. 2. 2017 proběhlo zasedání zastupitelstva žalované, při kterém byl žalovanou vysloven většinový souhlas se záměrem projektu [název] spočívajícího v rozšíření původního projektu z 22 bytových jednotek na 35 bytových jednotek. Poté byla dne 10. 4. 2017 mezi žalobkyní a žalovanou, zastoupenou starostou, uzavřena Dohoda, jejím účelem byla koordinace účastníků při realizaci projektu [název] pro stavbu o kapacitě 35 bytových jednotek, a to v souvislosti se zamýšlenou změnou územního rozhodnutí vydaného v roce 2015, kterým bylo povoleno umístění stavby o původně 22 bytových jednotkách. V této Dohodě se účastníci dohodli mimo jiné na koordinaci při uzavření smlouvy o smlouvě budoucí kupní k nemovité věci, koordinaci při rozšíření kapacity čističky odpadních vod, žalovaná se zavázala vydat souhlas s projektem [název] a dále se zavázala, že vydá nebo zajistí vydání souhlasu s napojením dvou přípojek dešťové kanalizace podle projektu [název]. Po uzavření této Dohody žalobkyně opakovaně vyzývala žalovanou k udělení souhlasu dvou přípojek dešťové kanalizace, avšak bezvýsledně. Podáním ze dne 8. 1. 2020 žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu, na kterou nebylo žalovanou reagováno.

12. Podle ust. § 89 odst. 2 písm. e) zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě [obec] (dále jen„ ZHMP“), zastupitelstvu městské části je vyhrazeno rozhodovat o nabytí a převodu hmotných nemovitých věcí, pokud jsou městským částem zákonem nebo Statutem svěřeny.

13. Podle ust. § 94 odst. 3 ZHMP rada městské části rozhoduje v záležitostech patřících do samostatné působnosti městské části, pokud nejsou zákonem vyhrazeny zastupitelstvu městské části nebo pokud si je zastupitelstvo městské části nevyhradí; rada městské části může tyto pravomoci zcela nebo zčásti svěřit starostovi městské části nebo úřadu městské části.

14. Podle ust. § 95 odst. 2 ZHMP v městských částech, kde se rada městské části nevolí, plní její funkci starosta, s výjimkou pravomocí uvedených v § 94 odst. 2 písm. b), d) a e); tyto úkoly plní zastupitelstvo městské části.

15. Podle ust. § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen„ o. z.“), strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.

16. Po právním posouzení skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, a proto jí vyhověl. Mezi účastníky byla uzavřena Dohoda jakožto inominátní smlouva ve smyslu ust. § 1746 odst. 2 o. z., kterou se účastníci zavázali ke společnému postupu při změně územního rozhodnutí k nově navrženému projektu [název]. Soud považuje Dohodu za platně uzavřenou, neboť jejím uzavřením nedochází k převodu nemovité věci ve smyslu ust. § 89 písm. e) ZHMP. Vydání souhlasu s připojením dešťové kanalizace spadá dle ust. § 94 odst. 3 ZHMP do kompetence rady městské části, a pokud není zřízena, tak dle ust. § 95 odst. 2 ZHMP do kompetence starosty městské části. Žalovaná nesporovala, že v době uzavření Dohody neměla zřízen orgán rady, proto byl [jméno] [příjmení] jakožto její starosta oprávněn Dohodu uzavřít. Pokud jde o čl. III., který v bodě 2. zahrnuje ujednání ohledně převodu vlastnictví k nemovité věci, bylo v řízení prokázáno, že zastupitelstvo k tomuto právnímu jednání vyslovilo souhlas, proto je dle § 89 písm. e) ZHMP sjednáno platně. Ohledně ujednání v čl. III bodu 6. zahrnujícího závazek koordinace na zvýšení kapacity čističky odpadních vod, resp. závazek postupovat při realizaci projektu určitým způsobem a v bodě 9. závazek žalované souhlasit s projektem [název], soud dospěl k závěru, že tato ujednání jsou oddělitelná od závazku stanoveného v bodě 10., který je předmětem tohoto řízení. Z čl. III. bodu 10. jasně vyplývá, že žalovaná je povinna závazek vydat nebo zajistit vydání souhlasu s napojením dvou přípojek dešťové kanalizace splnit bez zbytečného odkladu po uzavření Dohody, proto nelze uvažovat o podmínění splnění tohoto bodu Dohody jiným bodem, jak namítá žalovaná.

17. Pokud jde o další námitky žalované, soud dospěl k závěru, že smluvní povinnost žalované nemůže být ovlivněna případnou neúplností projektové dokumentace z [anonymizováno] [rok] společnosti [právnická osoba], ani přerušením řízení o změně územního rozhodnutí, ani případným rozhodnutím o neprodloužení původního územního rozhodnutí. Za zcela irelevantní pak soud považoval žalovanou vyslovenou obavu ze ztráty tlaku vody ve vodovodním systému, neboť tato okolnost, shodně jako výše uvedené, není podmínkou pro platnost uzavřeného závazku. Soud proto žalobě vyhověl a rozhodl, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

18. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl dle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), když žalobkyně měla ve věci plný úspěch. Její účelně vynaložené náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč, odměna za zastupování žalobkyně advokátkou dle § 7, § 9 odst. 3 písm. b) a § 11 odst. 1 a 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., a to za 10 úkonů právní služby á 2 500 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, písemná podání ve věci samé ze dne 2. 7. 2020, 19. 8. 2020, 18. 1. 2021, 13. 4. 2021, 25. 8. 2021, účasti u jednání soudu dne [datum], [datum], [datum]) a 1 úkon právní služby á 1 250 Kč (jednoduchá výzva k plnění), 11x režijní paušál á 300 Kč dle § 13 odst. 4 téže vyhlášky, a náhrada DPH ve výši 21 % z odměny a paušálu ve výši 6 205,50 Kč, tj. celkem 37 755,50 Kč. V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. soud přiznal náhradu nákladů řízení k rukám zástupkyně žalobkyně. Za písemná procesní podání žalobkyně ze dne 16. 4. 2020 a ze dne 3. 6. 2021 obsahující cizelaci žalobního petitu, soud nepřiznal žalobkyni požadovanou náhradu nákladů řízení, neboť petit měl být perfektní již při podání žaloby. Dále soud nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení za podání ze dne 22. 10. 2021 a ze dne 1. 2. 2022, neboť jejich předmětem byla pouze žádost o odročení jednání a vyjádření ke stavu mimosoudních jednání. Žalobkyni nebyla přiznána náhrada nákladů ani za sepis právního rozboru věci a další poradu s klientem přesahující jednu hodinu, když nebylo doloženo, že tyto úkony byly zástupkyní pro žalobkyni vykonány (např. protokolem o poradě s klientem).

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.