13 C 104/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl soudkyní JUDr. Kateřinou Melkovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované pro náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím a nesprávným úředním postupem

I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku ve výši 5 887 203 Kč, se zamítá.

II. Žalobce je povinen do tří dnů právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1 350 Kč.

1. Žalobce se žalobou došlou zdejšímu soudu dne 16.7.2025 domáhal zaplacení ve výroku I. uvedené částky z titulu náhrady škody vzniklé v důsledku vydání nezákonného rozhodnutí o zdravotní nezpůsobilosti vojáka z povolání, které zavdalo důvod pro skončení služebního poměru vojáka z povolání ve smyslu zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání (dále jako „ZVojP"). Nezákonnost rozhodnutí o zdravotní nezpůsobilosti vyslovil Krajský soud v Brně ve svém rozsudku ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, (dále jako „rozhodnutí soudu"). Žalobce požaduje náhradu škody odpovídající ušlému platu za 155 měsíců trvání služebního poměru vojáka z povolání, tj. za dobu trvání studia a dobu trvání služebního poměru, po kterou se jej zavázal vykonávat po dokončení studia. Žalobce svůj nárok uplatnil u , Anonymizováno, v souladu s ust. § 7, § 14 odst. 1 ve spoj. s ust. § 6 odst. 1 písm. a) zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti. , Anonymizováno, odpovědí ze dne 26. května 2025 žalobce informovalo, že žalobce má nárok pouze na doplatek služebního platu za dobu od skončení služebního poměru do pravomocného Rozhodnutí soudu, a to ve výši 406.160,-Kč dle ust. § 22 zákona ZVojP. Žalobce dále uvedl, že dne , datum, byl přijat k prezenčnímu magisterskému studijnímu programu Řízení a použití ozbrojených sil na Fakultě vojenského leadershipu Univerzity obrany. Žalobce absolvoval sérii lékařských vyšetření za účelem posouzení jeho zdravotní způsobilosti coby uchazeče o povolání do služebního poměru vojáka z povolání. S ohledem na zjištěný stav po implantaci korekčních nitroočních čoček (ICL), byl stanoven stupeň zdravotní způsobilosti C (schopen s omezením). Dnem , datum, byl žalobce povolán do služebního poměru vojáka z povolání, a to s plným vědomím služebního orgánu o jeho zdravotním stavu. Aniž by se zdravotní stav žalobce jakkoli změnil, následující rok bylo na základě nové lékařské prohlídky stanoveno, že je zdravotně neschopen, v důsledku čehož došlo k ukončení jeho služebního poměru. Toto rozhodnutí bylo následně zrušeno Rozhodnutím soudu pro nezákonnost, s odůvodněním zejm., že nedošlo k žádné změně zdravotního stavu žalobce. Nároky žalobce souvisí s jeho postavením coby vojáka z povolání dle ZVojP, jehož služební poměr vznikl dne 1. srpna 2021, a to na základě rozhodnutí , Anonymizováno, o povolání do služebního poměru sp. zn. , č. účtu, , jež Žalobce převzal dne 27. července 2021 (dále jako „Rozhodnutí o přijetí"). Žalobce byl, s ohledem na jeho paralelní studium v rámci magisterského prezenčního studijního programu Řízení a použití ozbrojených sil na Fakultě vojenského leadershipu Univerzity obrany, zařazen v rámci služebního zařazení čekatel. Žalobce uzavřel dohodu o zvýšení vzdělání pro prezenční studium magisterského studijního programu Řízení a použití ozbrojených sil, na Univerzitě obrany, na které studoval. Dohoda byla uzavřena na dobu trvání studia v délce 57 měsíců. Zároveň se , Anonymizováno, společně se žalobcem zavázali v dohodě o zvýšení vzdělání, že žalobce setrvá ve služebním poměru vojáka z povolání po dobu odpovídající dvojnásobku doby studia - tedy po dobu minimálně 114 měsíců. Dne 10. listopadu 2022 došlo k rozhodnutí , podezřelý výraz, pod č. osvědčení o nemoci: , Anonymizováno, (dále jako „Rozhodnutí , Anonymizováno, ") v rámci přezkumného řízení ke změně stávajícího stupně zdravotní způsobilosti Žalobce ve stupni „Schopen s omezením (značka C)" na nevyhovující stupeň zdravotní nezpůsobilosti „Neschopen (značka D)". K odvolání žalobce proti uvedenému rozhodnutí , Anonymizováno, tak, že se odvolání zamítá a napadené , Anonymizováno, se potvrzuje. Ve světle uvedených rozhodnutí tak bylo rozhodnuto o zániku služebního poměru žalobce dle ust. §18 písm. h) ZVojP, a to z důvodu ztráty zdravotní způsobilosti na základě rozhodnutí , Anonymizováno, . K zániku služebního poměru došlo ke dni 21. prosince 2022, tj. služební poměr trval po dobu jednoho roku, čtyř měsíců a jednadvaceti dnů. Výše citovaným rozhodnutím Krajského soudu v Brně byla správní rozhodnutí zrušena. V důsledku nezákonného rozhodnutí došlo k zániku služebního poměru žalobce dle ust. § 18 písm. h) ZVojP. Tímto byla žalobci způsobena škoda, za kterou v souladu s ust. § 3 odst. 1 písm. a) zákona odpovídá stát. Žalobce uzavřel dohodu o zvýšení vzdělání pro prezenční studium magisterského studijního programu Řízení a použití ozbrojených sil, na Univerzitě obrany. Dohoda byla uzavřena na dobu trvání studia v délce 57 měsíců. Žalobce byl v důsledku Rozhodnutí nucen ukončit studium po 16 měsících (tj. nedokončil 41 měsíců). Zároveň se , Anonymizováno, společně se žalobcem zavázali, že žalobce setrvá ve služebním poměru vojáka z povolání po dobu odpovídající dvojnásobku doby studia - tedy po dobu minimálně 114 měsíců. Celková doba, po kterou se žalobce zavázal studovat a konat službu, tedy být ve služebním poměru vojáka z povolání, činí 155 měsíců. Pokud by nebylo vydáno nezákonné Rozhodnutí, žalobci by v souladu s uzavřenými dohodami náležel plat minimálně za dalších 155 měsíců následujících po nezákonném skončení jeho služebního poměru, tj. za období 155 měsíců od , datum, . žalobci bylo v důsledku vydání Rozhodnutí zamezeno pokračovat v dalším vojenském studiu, ze kterého by jinak jako armádní student měl příjem. Žalobce proto uplatňuje nárok na tento ušlý služební příjem ve výši určené služebním orgánem na základě výpočtu vztahujícího se k čekatelským pozicím a po ukončení studia k pozicím vojáka z povolání. Celková náhrada ušlého platu za dobu studia činí 941 703 Kč, žalobce dále požaduje náhradu ušlého platu za dobu trvání závazku po dobu 114 měsíců. Celková požadovaná částka náhrady ušlého platu za dobu trvání služebního poměru vojáka z povolání činí 4 945 500 Kč, celkem tedy 5 887 203 Kč.

2. Žalovaná se k podané žalobě vyjádřila tak, že žaloba je podávána v návaznosti na žádost žalobce ze dne 13. 11. 2024 (dále jen „žádost"), kterou žalobce podal podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o odpovědnosti za škodu""). Žalobcem tvrzená škoda mu měla vzniknout nezákonným rozhodnutím , Anonymizováno, ze dne , datum, , čj. , č. účtu, , jenž bylo následně zrušeno rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, (dále jen „rozsudek KS v Brně"). Žádost byla ze strany žalované vyřízena sdělením náčelníka , Anonymizováno, ze dne , datum, , čj. , č. účtu, . Žalobci byl vyplacen plat za období od 22. 12. 2022 do 13. 11. 2024 ve výši 406.160,- Kč na základě § 22 zákona o vojácích z povolání. Dále bylo uvedeno, že pro přiznání nároků podle zákona o odpovědnosti za škodu není právní důvod. Žádost žalobce byla rovněž posouzena dle všech zákonných kritérií, žalovaná proto zcela neuznává nárok uplatněný v žalobě a žalobu tak považuje za ne důvodnou. Žalovaná uvedla, že žalobce měl nárok na peněžní náležitosti v rozsahu a výši, v jaké mu náležely v průběhu 3 let předcházejících dni zrušení rozhodnutí o propuštění ze služebního poměru, tj. na služební plat z vojenské hodnosti svobodník čekatel od 22. 12. 2022 do 13. 11. 2024 ve výši 16.800,- Kč měsíčně. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobce byl dočasně neschopen k výkonu služby pro nemoc nebo úraz od 28. 11. 2022 do 3. 1. 2023, byl mu za toto období služební plat upraven s ohledem na vyplacené dávky nemocenského pojištění. Dále žalovaná za období od měsíce ledna 2023 do prosince 2023 počítala s částkou minimální mzdy ve výši 17.300,- Kč, a to s ohledem na skutečnost, že zachovalý plat byl nižší než minimální mzda s odkazem na nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů. Obdobně žalovaná postupovala i při výpočtu služebního platu za období od 1. 1. 2024 do 13. 11. 2024, tedy počítala s částkou 18.900,- Kč v souladu s nařízením vlády č. 567/2006 Sb., ve znění účinném od 1. 1. 2024. Konečná částka doplaceného platu za období od 22. 12. 2022 do 13. 11. 2024, podle § 22 zákona o vojácích z povolání je ve výši 406.160,- Kč. Žalovaná tak při výpočtu doplaceného platu žalobce postupovala zcela v souladu s právními předpisy. Pokud jde o žalobcem nárokované zvýšení služebního platu, které snad měl žalobce očekávat, tak tento právní názor žalobce shledává žalovaná jako zcela nesprávný. Žalobce nedokončil první ročník studia, a nesplnil tak podmínky pro ustanovení do vyšší hodnosti z důvodu nesplnění předmětu Příprava v poli k 9. září 2022 a zkoušky z Vojenské historie dne 12. července 2022. Neexistuje tedy žádný právní důvod na ustanovení do hodnosti desátníka čekatele, případně četaře čekatele, rotného čekatele a rotmistra čekatele a s tímto související doplacení služebního platu v daném roce. Stejně tak nelze spravedlivě po žalované požadovat doplacení fiktivního služebního platu po dni zániku služebního poměru na základě dohody o zvýšení vzdělání uzavřené mezi žalobcem a žalovanou, pokud žalobce nesplnil své povinnosti vyplývající z této dohody. Jak sám žalobce v bodě VIII. žaloby uvedl, zavázal se „studovat a konat službu, tedy být ve služebním poměru vojáka z povolání“ Žádostí ze dne 13. 11. 2024 však sám v souladu s výše uvedeným § 22 odst. 4 zákona o vojácích z povolání oznámil, že netrvá na pokračování služebního poměru. Z toho vyplývá, že služební plat za období po zániku služebního poměru mu žalovaná nemohla přiznat. Pokud by tak učinila, porušila by nejen zákon o vojácích z povolání, ale také povinnosti dobrého hospodáře při nakládání se státním majetkem a v neposlední řadě základní zásady správního řízení (zejména § 1 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů). Pokud žalobce v žalobě uvádí, že mu snad měla vzniknout škoda za ušlý plat na základě budoucího služebního poměru, tak taková škoda nemá žádnou právní oporu, není nikde definována, tudíž na ní není právní nárok, a nemůže být žalobci přiznána. Na tomto místě žalovaná dále uvádí, že na zvýšení služebního platu v souvislosti se zvýšením vzdělání nevyplývá z právních předpisů, ani z příslušné judikatury, žádný právní nárok, nadto za situace, kdy služební poměr zanikl na základě oznámení žalobce ze dne 13. 11. 2024.

3. Žalobce ještě doplnil, že pokud se žalovaná odvolává na vyjádření žalobce doručené dne 3.11.2024, že na pokračování služebního poměru netrvá s odkazem na ust. § 22 ZVojP, zcela opomíjí stav, kdy od protiprávního ukončení služebního poměru žalobce uběhly již téměř dva roky a k samotnému protiprávnímu zániku služebního poměru došlo ke dni 21.12.2022. v rámci tohoto období byl žalobce nucen odejít z vysoké školy, kterou dosud úspěšně studoval, kvalifikoval se v jiném odvětví a zajistil si jiný příjem, tedy započít svůj nový profesní život. S ohledem, na skutečnost, že rozhodnutí soudu o nezákonnosti rozhodnutí bylo vydáno až 28.8.2024, nebyly již podmínky v životě žalovaného takové, aby službu obnovil. Nestalo se tak z vůle žalobce, nýbrž následkem protiprávního rozhodnutí žalovaného, které donutilo žalobce ukončit kariéru vojáka z povolání a studium, což přirozeně mělo za následek ztrátu důvěry ve služební orgán.

4. Z rozhodnutí Univerzity obrany ze dne , datum, , č.j. , č. účtu, , má soud za prokázané, že žalobce byl přijat ke studiu na Univerzitě obrany v magisterském prezenčním studijním programu Řízení a použití ozbrojených sil.

5. Z rozhodnutí , Anonymizováno, , sp. zn. , č. účtu, ze dne , datum, , má soud za prokázané, že žalobce byl povolán do služebního poměru vojáka z povolání na dobu 174 měsíců, tedy do 31. 1. 2036. Jako den nástupu do služebního poměru byl stanoven den , datum, , zároveň byl jmenován do hodnosti vojína a služebně byl zařazen jako čekatel.

6. Z potvrzení Univerzity obrany, personální oddělení ze dne , datum, , má soud za prokázané, že Univerzita obrany potvrdila, že žalobce je od , datum, ve služebním poměru vojáka z povolání a že v akademickém roce 2021/2022 je studentem 1. ročníku prezenčního vojenského studia pětiletého magisterského studijního programu. Jedná se o studium na vysoké škole za trvání služebního poměru vojáka z povolání.

7. Z dohody o zvýšení vzdělání ze dne , datum, , má soud za prokázané, že , Jméno žalované, a žalobce uzavřeli dohodu o zvýšení vzdělání, a to prezenčním studiem magisterského studijního programu Řízení a použití ozbrojených sil s tím, že studium bude zahájeno dne , datum, . Doba trvání studia je 57 měsíců. Žalobce se zavázal k setrvání ve služebním poměru vojáka z povolání po ukončení studia na dobu dvojnásobku doby trvání studia.

8. Z rozhodnutí , adresa, , č. , Anonymizováno, ze dne 10. 11. 2022, má soud za prokázané, že , adresa, rozhodla tak, že žalobce je neschopen k vojenské činné službě.

9. Z potvrzení o délce výkonu vojenské činné služby ze dne 21. 12. 2022, má soud za prokázané, že žalobci zanikl služební poměr vojáka z povolání dnem 21. 12. 2022 z důvodu ztráty zdravotní způsobilosti na základě rozhodnutí , Anonymizováno, a služba vojáka z povolání trvala od 1. 8. 2021 do 21. 12. 2022.

10. Z rozsudku Krajského soudu v Brně, č.j. , spisová značka, ze dne , datum, , má soud za prokázané, že bylo zrušeno rozhodnutí , Anonymizováno, ze dne , datum, , č.j. , č. účtu, a věc byla vrácena , Anonymizováno, k dalšímu řízení.

11. Z žádosti o náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem adresované žalobcem žalované, má soud za prokázané, že jednak žalobce oznámil žalované, že na pokračování služebního poměru netrvá, a to s odkazem na znění § 22 ZVojP a dále žalobce uplatnil vůči žalované náhradu škody v celkové výši 5 922 565,25 Kč, částku ve výši 941 703 Kč ušlý plat za dobu studia a částku 4 945 500 Kč náhradu ušlého platu za dobu trvání služebního poměru vojáka z povolání.

12. Z přípisu , Anonymizováno, ze dne 15. 11. 2024 adresovaného právní zástupkyni žalobce, má soud za prokázané, že , Anonymizováno, potvrdilo, že mu dne 13. 11. 2024 byla doručena žádost žalobce o náhradu škody ve výši 5 922 565,25 Kč způsobené nesprávným úředním postupem a rozhodnutím.

13. Z dopisu , Anonymizováno, ze dne 26. 5. 2025, má soud za prokázané, že žalovaná dospěla k závěru, že žadatel splnil podmínky nároku na služební plat podle § 22 zákona č. 221/1999 Sb. o vojácích z povolání ve výši 406 160 Kč, kdy pro přiznání nároků podle zákona č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem není právní důvod a není na místě přiznat jakékoliv další požadované zadostiučinění. Z odůvodnění tohoto rozhodnutí, má soud za prokázané, že služební poměr žalobci skončil ke dni 13. 11. 2024 v souladu s žádostí žadatele. Služební plat od 22. 12. 2022 do 13. 11. 2024 činí celkem 406 160 Kč.

14. Z dalších, v řízení provedených důkazů, soud nezjistil žádné právně významné skutečnosti, návrh žalobce na jeho účastnický výslech soud zamítl pro nadbytečnost.

15. Na základě provedeného dokazování a ze shodných vyjádření účastníků má soud za prokázaný následující skutkový stav.

16. Žalobce byl dne , datum, přijat ke studiu na Univerzitě obrany v magisterském prezenčním studijním programu Řízení a použití ozbrojených sil. Žalobci služební poměr vznikl dne , datum, , a to na základě rozhodnutí , Anonymizováno, o povolání do služebního poměru sp. zn. , č. účtu, , žalobce byl povolán do služebního poměru vojáka z povolání na dobu 174 měsíců, tedy do 31. 1. 2036. Jako den nástupu do služebního poměru byl stanoven den , datum, , zároveň byl jmenován do hodnosti vojína a služebně byl zařazen jako čekatel. Žalobce dne , datum, uzavřel dohodu o zvýšení vzdělání pro prezenční studium magisterského studijního programu Řízení a použití ozbrojených sil, na Univerzitě obrany, na které studoval. Dohoda byla uzavřena na dobu trvání studia v délce 57 měsíců. Žalobce se zavázal k setrvání ve služebním poměru vojáka z povolání po ukončení studia na dobu dvojnásobku doby trvání studia. Dne 10. 11. 2022 , adresa, rozhodla tak, že žalobce je neschopen k vojenské činné službě. Žalobci zanikl služební poměr vojáka z povolání dnem 21. 12. 2022 z důvodu ztráty zdravotní způsobilosti na základě rozhodnutí , Anonymizováno, a služba vojáka z povolání trvala od 1. 8. 2021 do 21. 12. 2022. Rozsudkem Krajského soudu v Brně, č.j. , spisová značka, ze dne , datum, , bylo zrušeno rozhodnutí , Anonymizováno, ze dne , datum, , č.j. , č. účtu, , a věc byla vrácena , Anonymizováno, k dalšímu řízení. Po rozhodnutí soudu, dne 13.11.2024 žalobce oznámil žalované, že netrvá na pokračování služebního poměru a uplatnil vůči žalované náhradu škody v celkové výši 5 922 565,25 Kč, částku ve výši 941 703 Kč coby ušlý plat za dobu studia a částku 4 945 500 Kč coby náhradu ušlého platu za dobu trvání služebního poměru vojáka z povolání. Žalovaná vyplatila žalobci částku ve výši 406 160 kč coby náhradu služebního platu za období od 22.12.2022 do 13.11.2024.

17. Podle § 7 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu platí, že „právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.“18. Podle § 22 odst. 4 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů, platí, že „oznámí-li voják služebnímu orgánu, že netrvá na pokračování služebního poměru podle odstavce 1, služební poměr zanikne dnem doručení oznámení vojáka. Tento zánik služebního poměru se považuje za zánik služebního poměru podle § 18 písm. a).

19. Podle § 18 písm. a) zákona o vojácích z povolání se rozumí, že „služební poměr vojáka zaniká uplynutím stanovené doby.“20. Podle § 22 odst. 2 věty první zákona o vojácích z povolání pak platí, že „voják má nárok na peněžní náležitosti v rozsahu a výši, v jaké mu náležely v průběhu 3 let předcházejících dni zrušení rozhodnutí o propuštění ze služebního poměru. “ Podle odst. 3 téhož ustanovení se služební plat „stanoví pro účely odstavce 1 ve výši zachovaného služebního platu podle § 681." Zachovalý služební plat se v souladu s § 68i odst. 1 zákona o vojácích z povolání určí „jako součet výkonnostního příplatku, pokud vojákovi náležel, a služebního tarifu podle § 68 odst. 1 ke dni předcházejícímu dni, ke kterému náleží zachovaný služební plat.“21. V daném případě soud dospěl k závěru, že nárok žalobce není dán. Ve věci je nepochybné, a ostatně to ani žalovaná nesporovala, že došlo k vydání nezákonného rozhodnutí , Anonymizováno, ze dne , datum, , čj. , č. účtu, a toto rozhodnutí bylo zrušeno rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, (dále jen „rozsudek KS v Brně"). Žalovaná nesporoval, že žalobce byl účastníkem správního řízení, ve kterém bylo vydáno nezákonné rozhodnutí. Žalovaná sporovala třetí podmínku ve smyslu § 7 odst. 1 zákona o odpovědnosti státu za škodu, a to samotný vznik škody. Je pravdou, že v důsledku rozhodnutí , Anonymizováno, došlo k zániku služebního poměru žalobce, neboť žalobce nesplňoval podmínky, nicméně v důsledku rozhodnutí soudu o nezákonném správním rozhodnutí mohlo dojít k obnovení služebního poměru, nicméně sám žalobce projevil vůli vůči žalované dne 13.11.2024 netrvat na služebním poměru a tento tak zanikl ve smyslu § 22 odst. 4 výše cit. zákona o vojácích z povolání. Žalovaná žalobci vyplatila ušlý plat za období od 22. 12. 2022 do 13. 11. 2024 ve výši 406 160 Kč na základě § 22 zákona o vojácích z povolání. Soud pak dospěl k závěru, že žádná další škoda (ať již definována jako ušlý plat či ušlý zisk) nevznikla. Žalobce vycházel z předpokladu, že nebýt nezákonného rozhodnutí, studium vojenské školy by ukončil ve školním roce 2025/2026 a po dobu studia by pobíral plat (požadovaná částka 941 703 Kč) a dále vycházel ze závazku žalované, že v návaznosti na dokončení studia bude služební poměr trvat dvojnásobek doby trvání studia a za tuto dobu požadoval žalobce 4 945 500 Kč. K tomu soud uvádí, že se však nejedná o vzniklou škodu ani případný ušlý zisk, žádná škoda žalobci nevznikla. Ani při obvyklém průběhu věci, tedy bez toho, aniž by došlo k vydání výše uvedeného nezákonného rozhodnutí, nelze předvídat, jaký by byl průběh studia, zda by žalobce ve studiu pokračoval, zda by řádně plnil své povinnosti a studium dokončil. Žalobce konstruuje hypotetickou situaci. Navíc žalobci nic nebránilo, aby po rozhodnutí soudu setrval ve služebním poměru a ve studiu, tak jak žalovaná očekávala. Žalobce sice uváděl, že si svůj život musel po vydání předmětného rozhodnutí , Anonymizováno, zařídit jinak, nicméně šlo o rozhodnutí žalobce, které nemůže jít k tíži žalované. Ze všech uvedených důvodů soud rozhodl tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

22. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V dané věci byl žalovaný zcela procesně úspěšný a má tak právo na náhradu nákladů řízení. Náhradu nákladů řízení tvoří paušální náhrada nákladů řízení dle § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb., za každý z úkonů (vyjádření k žalobě, příprava na jednání, a účast na jednání dne 16.2.2026) po 450 Kč, tj. celkem 1 350 Kč. Lhůtu k plnění soud určil dle § 160 odst. 1 o.s.ř.