13 C 138/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl soudkyní JUDr. Kateřinou Melkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro zaplacení částky 11 193 930,15 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci částku ve výši 11 193 930,15 Kč spolu se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,05% denně z částky: -) 325 590,20 Kč od 6.11.2018 do zaplacení, -) 325 590,20 Kč od 6.12.2018 do zaplacení, -) 325 590,20 Kč od 5.1.2019 do zaplacení, -) 325 590,20 Kč od 6.2.2019 do zaplacení, -) 325 590,20 Kč od 6.3.2019 do zaplacení, -) 325 590,20 Kč od 6.4.2019 do zaplacení, -) 332 265,70 Kč od 4.5.2019 do zaplacení, -) 332 265,70 Kč od 6.6.2019 do zaplacení, -) 332 265,70 Kč od 6.7.2019 do zaplacení, -) 332 265,70 Kč od 6.8.2019 do zaplacení, -) 332 265,70 Kč od 6.9.2019 do zaplacení, -) 332 265,70 Kč od 5.10.2019 do zaplacení, -) 332 265,70 Kč od 6.11.2019 do zaplacení, -) 332 265,70 Kč od 6.12.2019 do zaplacení, -) 51 000 Kč od 26.10.2018 do zaplacení, -) 51 000 Kč od 24.11.2018 do zaplacení, -) 61 710 Kč od 22.12.2018 do zaplacení, -) 61 710 Kč od 26.1.2019 do zaplacení, -) 61 710 Kč od 26.2.2019 do zaplacení, -) 61 710 Kč od 26.3.2019 do zaplacení, -) 61 710 Kč od 26.4.2019 do zaplacení, -) 61 710 Kč od 25.5.2019 do zaplacení, -) 61 710 Kč od 26.6.2019 do zaplacení, -) 61 710 Kč od 26.7.2019 do zaplacení, -) 61 710 Kč od 24.8.2019 do zaplacení, -) 61 710 Kč od 26.9.2019 do zaplacení, -) 61 710 Kč od 26.10.2019 do zaplacení, -) 61 710 Kč od 26.11.2019 do zaplacení, -) 61 710 Kč od 24.12.2019 do zaplacení, -) 61 710 Kč od 25.1.2020 do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 562 601 Kč.

1. Žalobce se žalobou, došlou původně Obvodnímu soudu pro Prahu 1 dne 6. 1. 2021, postoupenou zdejšímu soudu dne 29. 6. 2021, domáhal stanovení povinnosti žalovanému tak, jak je uvedena ve výroku I. tohoto rozhodnutí s odůvodněním, že žalobce je právnickou osobou provozující mezinárodní letiště, zapsanou v obchodním rejstříku Městského soudu v Praze, a žalovaný je právnickou osobou – podnikatelem, zapsanou v obchodním rejstříku Městského soudu v Praze. Právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba], coby pronajímatel, a žalovaný, coby nájemce, spolu dne 31. 10. 2017 uzavřeli smlouvu o nájmu prostoru sloužícího podnikání a poskytování některých služeb s tím spojených, evidenční [číslo] která byla dne 28. 6. 2018 doplněna dodatkem [číslo]. Na základě této smlouvy pronajímatel poskytl nájemci prostor sloužící k podnikání nacházející se v budově [adresa] ([anonymizována dvě slova]) [příjmení] [jméno] [jméno] [příjmení], ve [anonymizováno] nadzemním podlaží, označený jako obchodní prostor č. [anonymizováno] o výměře 128,3 m2 k užívání za účelem provozování obchodní činnosti nájemce, a to maloobchodního prodeje. Žalovaný jako nájemce se zavázal platit za pronájem výše uvedeného prostoru pronajímateli nájemné stanovené smlouvou o nájmu, tvořené složkou základního nájemného a nájemného z obratu, resp. minimálního nájemného z obratu, a dále se žalovaný zavázal hradit pronajímateli úplatu za plnění poskytovaná v souvislosti s užíváním předmětu nájmu stanovenou taktéž smlouvou. V případě žalovaného byla sjednána měsíční platba základního nájemného a ceny za služby související s nájmem v celkové výši 317 672,66 Kč včetně DPH za měsíc, splatná vždy do 5. kalendářního dne měsíce, za nějž se základní nájemné platí, poprvé bylo splatné dne 5. 11. 2017. V souladu s ust. čl. 2 obchodních podmínek docházelo pak každoročně s účinností od 1. 5. k jednostrannému zvyšování základního nájemného ze strany pronajímatele o průměrnou roční míru inflace, vyhlášenou ČSÚ, za předchozí kalendářní rok. Měsíční platba základního nájemného a ceny za služby související s nájmem, tedy s účinností od 1. 5. 2018, činila 325 590,20 Kč včetně DPH měsíčně a s účinností od 1. 5. 2019 činila 332 265,70 Kč včetně DPH za měsíc. Dále byla mezi smluvními stranami sjednána povinnost pro žalovaného hradit současně tzv. nájemné z obratu, kdy minimální nájemné z obratu bylo dle odst. 4.2.2 smlouvy ve výši 51 000 Kč bez DPH, tj. 61 710 Kč s DPH měsíčně, splatné vždy do 25. dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém byl obrat či obrat z kurzových zisků realizován. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou, a to do 31. 10. 2022. Způsob ukončení nájmu byl ve smlouvě stanoven v ust. článku XII. obchodních podmínek, které jsou součástí smlouvy, kdy nájemce byl oprávněn smlouvu jednostranně ukončit pouze výpovědí z důvodů uvedených v ust. článku 12.3 obchodních podmínek, a to za: a) pokud se předmět nájmu stane bez zavinění nájemce nezpůsobilý k užívání za účelem nájmu dle smlouvy, nebo b) pokud pronajímatel přes písemné upozornění nájemce po nájemcem stanovené lhůtě k nápravě hrubě porušuje své povinnosti při údržbě a opravách předmětu nájmu, k nimž je povinen. Dodatkem č. 1 ke smlouvě o nájmu ze dne 28. 6. 2018 byla smlouva o nájmu doplněna o možnost ukončení smlouvy písemnou výpovědí ze strany pronajímatele bez uvedení důvodu s dvouměsíční výpovědní dobou, která začíná plynout od 1. dne měsíce následujícího po měsíci, v němž byla písemná výpověď doručena nájemci. Strany se dohodly, že v případě výpovědi ze strany pronajímatele nevzniká pronajímateli povinnost poskytnout nájemci jakékoliv odstupné, náhradu či jiné kompenzační plnění. Tímto ustanovením není dotčen čl. XII odst. 12.2, odst. 12.3, odst. 12.6 a odst. 12.7 těchto obchodních podmínek. Dne 31. 7. 2018 doručil žalovaný pronajímateli dopis označený jako výpověď z nájmu prostoru sloužícího k podnikání [anonymizováno]. V tomto dopise sdělil žalovaný pronajímateli, že ke dni 31. 10. 2018 ukončí činnost v obchodní jednotce [anonymizováno] na [anonymizována dvě slova] v prostoru [anonymizováno], tedy v předmětu nájmu. Zároveň žalovaný sdělil, že od 1. 8. 2018 přestane částečně hradit nájemné za předmět nájmu, když uvedl, že jistota za tuto prodejnu činí 910 000 Kč, základní nájemné bez DPH za měsíce srpen, září a říjen 2018 činí 808 840,50 Kč a obratové nájemné bez DPH za měsíce červenec, srpen, září a říjen 2018 činí 204 000 Kč, součet těchto dvou složek činí 1 012 840,50 Kč. Po odečtení jistoty od této částky zbývá nájemci uhradit pronajímateli částku 102 840,50 Kč, kterou nájemce uhradí ke dni 5. 10. 2018. Nájemce bude pronajímateli hradit měsíčně DPH ze základního nájemného, které činí 55 976,70 Kč, vždy v řádném termínu splatnosti nájemného, tzn. k 5. dni v daném měsíci, za měsíc srpen, září a říjen 2018. Nájemce bude pronajímateli hradit měsíčně DPH z obratového nájemného, které činí 10 710 Kč, vždy v řádném termínu splatnosti, tzn. k 5. dni v daném měsíci, za měsíce srpen, září a říjen 2018.“ Pronajímatel dne 8. 8. 2018 žalovanému odeslal odpověď na uvedený dopis, kdy sdělil žalovanému, že smlouva neumožňuje její ukončení způsobem uvedeným v dopise a že žalobce trvá na dodržení veškerých jejích ustanovení a odmítl návrh na použití jistoty na úhradu nájemného, když takový postup smlouva o nájmu předpokládá pouze jako oprávnění pronajímatele pro případ prodlení s úhradou a použije se až poté, kdy prodlení nastane. Zároveň byl žalovaný upozorněn na možnost uplatnění smluvních sankcí pro případ porušení smlouvy. Na to žalovaný reagoval dopisem ze dne 28. 8. 2018, kde opětovně požadoval ukončení smlouvy ke dni 31. 10. 2018. Pronajímatel reagoval dopisem ze dne 27. 9. 2018, kdy žalovaného informoval o potencionální možnosti dřívějšího ukončení smlouvy k 31. 12. 2019 a opětovně jej vyzval k dodržování všech ustanovení sjednaných ve smlouvě včetně hrazení všech plateb dle daného splátkového kalendáře. Dne 29. 10. 2018 zaměstnanci žalobce při pohybu v prostoru terminálu 2 zjistili, že žalovaný bez upozornění nebo souhlasu žalobce uzavřel provozovnu, jež byla předmětem nájmu dle smlouvy, čímž porušil ustanovení článku 7.1. obchodních podmínek, jež jsou součástí smlouvy. Článek 7.1. obchodních podmínek smlouvy stanoví, že„ nájemce je povinen ode dne ujednaného ve smlouvě ponechat předmět nájmu otevřený k obchodování pro veřejnost v rozsahu nejméně 14 hodin denně s tím, že otevírací hodina nastane nejpozději v 7 hodin ráno každý den a během otevírací doby je nájemce povinen zajistit nepřetržitý provoz obchodování v předmětu nájmu vyjma případů, kdy nelze předmět nájmu otevřít k obchodování pro veřejnost v důsledku poškození předmětu nájmu událostí krytou pojištěním nebo jiných případů vyšší moci nebo v případech předem písemně schválených pronajímatelem nebo [anonymizováno] [obec] na základě předchozího písemného souhlasu bude možné otevírací dobu upravit“. Dne 30. 10. 2018 žalobce zaslal žalovanému výzvu k dodržování podmínek smlouvy. Dle článku 11.13 obchodních podmínek smlouvy,„ pokud nájemce poruší kteroukoli povinnost uvedenou v článku 7.1 obchodních podmínek (provozní závazek), je pronajímatel oprávněn po nájemci požadovat a nájemce povinen pronajímateli za každý den prodlení s řádným splněním povinnosti zaplatit smluvní pokutu odpovídající součtu základního nájemného včetně ceny za služby a částky průměrného měsíčního nájemného z obratu vypočteného za poslední tři celé kalendářní měsíce vyjma období, kdy byl předmět nájmu uzavřen. Pokud od počátku doby nájmu do porušení výše uvedené povinnosti nájemcem neplynuly tři celé kalendářní měsíce, za průměrné nájemné z obratu se pro účely výpočtu smluvní pokuty považuje trojnásobek měsíčního minimálního nájemného z obratu; pokud není minimální nájemné z obratu sjednáno, považuje se pro účely výpočtu smluvní pokuty trojnásobek měsíčního základního nájemného.“ Žalovaný nicméně na výzvu žalobce nereagoval a provozovnu již neotevřel. Dne 1. 11. 2018 předal žalobci prostřednictvím podatelny žalobce dokument označený jako předávací protokol k provozovně [anonymizováno], [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova], ze dne 31. 10. 2018 s průvodním dopisem. Ani následné opakované výzvy k dodržování podmínek smlouvy žalovaný nerespektoval, provozovnu již neotevřel. Žalovaný od měsíce srpna 2018 přestal hradit veškeré platby, k nimž byl povinen podle smlouvy. Žalobce využil svého oprávnění stanoveného v článku 9.2. obchodních podmínek smlouvy a ke dni 1. 11. 2018 přistoupil k čerpání jistoty v plné výši, která činila 910 000 Kč na úhradu pohledávek na nájemném, ceně za služby a obratovém nájemném za období měsíců srpen, září, říjen roku 2018 v celkové výši 961 840,50 Kč O tom žalobce žalovaného informoval dopisem ze dne 6. 11. 2018. Zároveň žalobce vyčíslil v souladu s článkem [číslo] obchodních podmínek smluvní úrok z prodlení ke dni 31. 10. 2018 ve výši 25 593,97 Kč a uplatnil v tomto dopise nárok na jeho úhradu. Žalobce vyzval žalovaného v tomto dopise k úhradě souhrnné zbývající dlužné částky ve výši 77 434,47 Kč a doplnění jistoty do výše stanovené smlouvou o nájmu podle článku 9.2. obchodních podmínek. Článek XI odst. 11.14 obchodních podmínek smlouvy stanoví„ neuhradí-li nájemce kteroukoliv platbu dle obchodních podmínek nebo smlouvy řádně a včas, je nájemce povinen uhradit pronajímateli smluvní úrok z prodlení ve výši 0,05 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení.“ Článek IX odst. 9.2.2 obchodních podmínek smlouvy stanoví„ jistotou jsou zajištěny veškeré pohledávky pronajímatele za nájemcem vzniklé podle smlouvy nebo v souvislosti se smlouvou, to znamená zejména pohledávky na nájemném, cenách za služby a veškerých úroků z prodlení, veškerých smluvních pokut, škod, výdajů ostatních nákladů a nároku z bezdůvodného obohacení. Pronajímatel je oprávněn čerpat peněžní prostředky z jistoty za předpokladu, že nájemce neuhradí takovou pohledávku pronajímateli řádně a včas. Pronajímatel je povinen bez zbytečného odkladu informovat nájemce o jakémkoliv čerpání peněžních prostředků z jistoty.“ Článek 9.2.3 obchodních podmínek smlouvy stanoví„ pokud hodnota jistoty uložená na účtu klesne pod stanovenou výši jistoty nebo pokud peněžní prostředky z jistoty nebo jakákoliv jejich část byla pronajímatelem čerpána v souladu se smlouvou, poté bude nájemci do deseti dnů ode dne, kdy k takové události došlo nebo kdy byla nájemci oznámena, povinen doplnit jistotu na účtu o příslušnou částku“. Žalovaný byl opakovaně vyzýván žalobcem k obnově podnikání v provozovně a dále byl vyzván k úhradě pohledávek ze smlouvy, v níž kromě výzvy k plnění dlužných částek a smluvního úroku z prodlení žalobce uplatnil nárok na úhradu smluvních pokut, konkrétně smluvní pokuty dle článku 11.7 obchodních podmínek za porušení povinnosti uvedené v článku 3.2.2 obchodních podmínek ve výši 15 000 Kč, dále smluvní pokuty podle ust. článku 11.12 obchodních podmínek za porušení povinnosti uvedené v článku 9.2.3 obchodních podmínek ve výši 30 000 Kč a dále smluvní pokuty za nesplnění povinnosti uvedené v článku 7.1. obchodních podmínek za období od 29. 10. 2018 do 10. 4. 2019 ve výši 2 104 331,09 Kč. Dále byl žalovaný žalobcem upozorněn, že v příslušném termínu přistoupí k vypovězení smlouvy. Žalobce na toto nikterak nereagoval. Dne 1. 10. 2019 odeslal žalobce žalovanému písemnou výpověď nájmu smlouvy podle ust. článku 1 odst. 1 dodatku č. 1 smlouvy, jímž se obchodní podmínky smlouvy doplňují o ust. článku 12.1 písm. e) obchodních podmínek, podle nějž lze smlouvu ukončit. Platnost a účinnost smlouvy skončila ke dni 31. 12. 2019. Dle článku 12.11 písm. e) obchodních podmínek lze smlouvu ukončit písemnou výpovědí ze strany pronajímatele bez uvedení důvodu s dvouměsíční výpovědní dobou, která začíná plynout od prvého dne měsíce následujícího po měsíci, v němž byla písemná výpověď doručena nájemci. Strany se dohodly, že v případě výpovědi ze strany pronajímatele nevzniká pronajímateli povinnost poskytnout nájemci jakékoliv odstupné, náhradu či jiné kompenzační plnění. Tímto ustanovením není dotčen článek 12 odst. 12.2, odst. 12.3, odst. 12.6 a odst. 12.7 obchodních podmínek“. Dne 2. 9. 2020 doručil žalobce žalovanému poslední předžalobní výzvu k úhradě, kde vyčíslil celkovou dlužnou částku ke dni 31. 12. 2019. Žalobce eviduje dluh na platbách základního nájemného, ceny za služby a minimálního nájemného z obratu ke dni ukončení smlouvy, tedy ke dni 31. 12. 2019, v celkové výši 5 516 737,30 Kč, a dále dluh na úhradě smluvní pokuty podle ust. článku 11.7 obchodních podmínek ve výši 15 000 Kč, smluvní pokuty dle ust. článku 11.12 obchodních podmínek za porušení povinnosti uvedené v článku 9.2 obchodních podmínek ve výši 30 000 Kč. Dále eviduje dluh na úhradě smluvní pokuty za porušení ust. článku 11.7 ve výši 15 000 Kč a za porušení ust. článku 11.12 obchodních podmínek ve výši 30 000 Kč. Dále eviduje žalobce dluh na úhradě smluvní pokuty za nesplnění povinnosti uvedené v článku 7.1 za období od 21. 4. 2019 do 31. 12. 2019 v celkové výši 5 525 482,85 Kč. Žalobce dále požaduje úhradu smluvního úroku z prodlení ve výši 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení do zaplacení.

2. Žalovaný se k podané žalobě vyjádřil tak, že žalovaná se přihlásila do výběrového řízení [číslo] jejímž předmětem bylo místo [anonymizováno] v [anonymizována dvě slova] O tomto výběrovém řízení se žalovaná dozvěděla tak, že byla kontaktována paní [jméno] [příjmení], ředitelkou, kdy jednání se za žalovaného účastnil jednatel a paní [jméno] [příjmení] a za žalobce paní [jméno] [příjmení] a paní [jméno] [příjmení]. Žalovanému bylo řečeno, že vzhledem k předchozím skutečnostem by bylo vhodné, aby se žalovaný do výběrového řízení přihlásil. Dále bylo žalovanému sděleno, že v [anonymizována dvě slova] nebude žádný jiný prodejce skla a bižuterie. Žalovaný věděl, že v [anonymizována dvě slova] se soutěží pronájem ještě jedné jednotky, a to prodejna [anonymizováno], k tomu bylo sděleno žalobcem, že jednotka nemá právo prodávat sklo a bižuterii. Z toho důvodu se žalovaná podívala na podmínky výběrového řízení a skutečně v něm nebyla uvedena možnost prodávat sklo a bižuterii. Žalovaná si tedy informaci od žalobce ověřila a neměla důvod jí nevěřit. Na základě těchto informací, zejména skutečnosti, že žalovaná bude jedinou prodejnou se sortimentem sklo a bižuterie v terminálu 2, se do výběrového řízení přihlásila. Toto výběrové řízení žalovaná vyhrála a následně uzavřela smlouvu o nájmu, kdy i mimo jiné byla uhrazena jistota 910 000 Kč. Po uzavření nové nájemní smlouvy žalovaná zjistila, že výběrové řízení na jinou jednotku zřejmě bylo zrušeno a na místě zůstala prodejna [anonymizováno], která prodávala také sklo a bižuterii, tj. totožný sortiment jako žalovaný. Tato skutečnost velmi výrazným způsobem ovlivnila celkové finanční hospodaření žalovaného. Zejména však měla vliv na účast ve výběrovém řízení a uzavření smlouvy. Pokud by žalovaný nebyl ubezpečen, že bude výlučným prodejcem skla a bižuterie, tak by se žalovaný výběrového řízení neúčastnil, nebo za zcela jiných podmínek. Jednáním zaměstnance žalobce tak žalovaný byl uveden v omyl. Žalovaný uvedl, že je přesvědčen o tom, že jednání zaměstnance žalobce bylo úmyslné a pro žalovaného velmi poškozující. Žalovaný uvedl, že po otevření druhé prodejny obdobného sortimentu šly tržby výrazně dolů, neboť se rozdělovaly mezi dva subjekty. Nájemné však zůstalo ve výši, jak bylo původně sjednáno, za exkluzivního stavu prodeje sortimentu pro žalovaného. Žalovaný tak namítal, že má za to, že nedošlo k platnému uzavření nájemní smlouvy, neboť byl úmyslně uveden v omyl. Tento omyl byl podstatný a do tohoto omylu byl žalovaný uveden žalobcem. Dle § 584 o. z. je takovéto jednání neplatné. Žalobce dále bez projednání se žalovaným či ostatních nájemníků neprojednal změny, které učinil v prostorovém uspořádání [anonymizováno] [číslo] kdy v jeho vstupní části provedl stavební úpravy tak, aby průchod po [anonymizováno] byl přes nově vybudovanou velkoprodejnu multibrandových značek. Přes tuto prodejnu museli nově procházet všichni [anonymizováno] a procházet k dalším obchodům lze jen přes prostor a pokladny tohoto obchodu. Tato nová prodejna mimo jiné opět nabízela i prodej skla a bižuterie, to mělo za následek další pokles tržeb žalovaného. Žalovaný požadoval změnu podmínek smlouvy, o čemž bylo jednáno s ředitelem žalobce, s panem [příjmení], kterým bylo žalované přislíbeno, že bude ukončena nájemní smlouva k 31.10.2018. Na základě této dohody žalovaná ukončila svým zaměstnancům pracovní smlouvy tak, aby předmět nájmu mohl být k 31.10.2018 předán žalobci. Pro zvýšení jistoty žalované ohledně uvedené dohody o ukončení nájmu byla dne 31. 7. 2018 zaslána žalobci výpověď z nájmu, a to ke dni 31. 10. 2018 včetně uvedení důvodů. K 31. 10. 2018 byl předmět nájmu vyklizen. Od té doby dané prostory nebyly žalovanou nikterak využívány a byly plně k dispozici žalobci. Žalovaná uvedla, že vzhledem k tomu, že dle § 583 o. z. je uzavřená nájemná smlouva neplatná, nemůže se žalobce dovolávat náhrad nájemného a smluvních pokut, které měly dle neplatné smlouvy vzniknout. Smluvní pokuty nebyly sjednány platně a žalobci žádné právo na úhradu smluvní pokuty nevzniklo. Žalovaná užívala předmětné prostory do 31. 10. 2018 a do této doby hradila sjednané nájemné. Pokud žalobci vznikl nárok na úhradu nájemného, resp. bezdůvodného obohacení odpovídající výši sjednaného nájemného na základě uzavřené neplatné nájemní smlouvy, tak šlo v daném případě o nájemné ve výši 325 590,20 Kč, tato částka byla žalovanou uhrazena. Po 31. 10. 2018 žádné bezdůvodné obohacení nevznikalo a žalobce nemá nárok na nájemné, které požaduje. Žalovaná tedy navrhla zamítnutí žaloby.

3. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav.

4. Žalobce je právnickou osobou provozující [anonymizována dvě slova], zapsanou v obchodním rejstříku Městského soudu v Praze (veřejně přístupný obchodní rejstřík) a žalovaný je právnickou osobou, zapsanou v obchodním rejstříku Městského soudu v Praze s předmětem podnikání výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, jednatelem a jediným společníkem je pan [jméno] [příjmení] ( (veřejně přístupný obchodní rejstřík). Právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba], coby pronajímatel, a žalovaný, coby nájemce, uzavřeli dne 31.10.2017 smlouvu o nájmu prostoru sloužícího podnikání a poskytování některých služeb s tím spojených (dále také jen Smlouva), evidenční číslo smlouvy [číslo] (shodná tvrzení, smlouva ze dne 31.10.2017); tato smlouva byla dne 28.6.2018 doplněna dodatkem [číslo] (dodatek [číslo] Smlouvy ze dne 28.6.2018). Nedílnou součástí Smlouvy jsou obchodní podmínky žalobce (čl. IX, čl. X. Smlouvy). Na základě této smlouvy pronajímatel poskytl nájemci prostor sloužící k podnikání nacházející se v budově [adresa] - [anonymizována dvě slova] [příjmení] [jméno] [jméno] [příjmení], ve 2. nadzemním podlaží, označený jako obchodní prostor č. [anonymizováno] o výměře 128,3 m2 k užívání k sjednanému účelu, a to za účelem provozování obchodní činnosti nájemce v rozsahu jeho živnostenského oprávnění za účelem provozování maloobchodního prodeje se sortimentem zboží české sklo, český porcelán a česká bižuterie značek [příjmení], [anonymizováno], [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] (čl. I. a II. Smlouvy). Žalovaný se zavázal platit za pronájem výše uvedeného prostoru pronajímateli nájemné stanovené smlouvou o nájmu, tvořené složkou základního nájemného a nájemného z obratu, resp. minimálního nájemného z obratu, a dále se žalovaný zavázal hradit pronajímateli úplatu za plnění poskytovaná v souvislosti s užíváním předmětu nájmu stanovenou taktéž smlouvou; byla sjednána měsíční platba základního nájemného a ceny za služby související s nájmem v celkové výši 317 672,66 Kč včetně DPH za měsíc, splatná vždy do 5. kalendářního dne měsíce, za nějž se základní nájemné platí, poprvé bylo splatné dne 5. 11. 2017 (čl. IV. Smlouvy, shodná tvrzení). V souladu s ust. čl. 2 obchodních podmínek docházelo pak každoročně s účinností od 1. 5. k jednostrannému zvyšování základního nájemného ze strany pronajímatele o průměrnou roční míru inflace, vyhlášenou ČSÚ za předchozí kalendářní rok; měsíční platba základního nájemného a ceny za služby související s nájmem s účinností od 1. 5. 2018, činila 325 590,20 Kč včetně DPH měsíčně a s účinností od 1. 5. 2019 činila 332 265,70 Kč včetně DPH za měsíc; dále byla mezi smluvními stranami sjednána povinnost žalovaného hradit současně tzv. nájemné z obratu, kdy minimální nájemné z obratu bylo dle odst. 4.2.2 smlouvy ve výši 51 000 Kč bez DPH, tj. 61 710 Kč s DPH měsíčně, splatné vždy do 25. dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém byl obrat či obrat z kurzových zisků realizován (čl. IV. Smlouvy, shodná tvrzení). V čl. VI. Smlouvy byla sjednána povinnost žalovaného uhradit pronajímateli jistotu ve výši 910 000 Kč; jistota byla žalovaným uhrazena (Smlouva, shodná tvrzení). Smlouva byla uzavřena na dobu určitou, a to do 31.10.2022 (Smlouva). Smlouva byla uzavřena na podkladě výsledku výběrového řízení, kterého se žalovaný účastnil coby jediný účastník, jednalo se o výběrové řízení vyhlášené dne 7.8.2017 na pronájem předmětného prostoru, výběrové řízení evidenční [číslo] (shodná tvrzení účastníků, oznámení o zahájení výběrového řízení [číslo] nabídka žalovaného, zápis z jednání komise výběrového řízení [číslo] oznámení o výběru nejvhodnější nabídky); v oznámení o zahájení výběrového řízení bylo u způsobu využití předmětného prostoru uvedeno mimo jiné výrobky ze skla a porcelánu (oznámení o zahájení výběrového řízení [číslo] ze dne [číslo]). Žalobce v rámci vyhlášeného výběrového řízení [číslo] oslovil další firmy, které se však do výběrového řízení nepřihlásily (zápis z jednání komise výběrového řízení [číslo] včetně přílohy [číslo] – seznam oslovených společností a přílohy [číslo] – seznam společností, které zakoupily kompletní dokumentaci). Oslovení stávajících nájemců soutěžených i jiných prostor v rámci [anonymizováno] [obec] v případě vyhlášení výběrového řízení byl standartní a obvyklý postup (výpověď svědkyně [příjmení], svědkyně [příjmení], zaměstnankyně [anonymizováno] [obec] v rozhodné době). V rámci oznámení výběrového řízení se zájemci mohli seznámit s podmínkami budoucí nájemní smlouvy, nájemní smlouva byla obsahem podkladů výběrového řízení (oznámení o výběrových řízeních, výpověď svědkyně [příjmení], svědkyně [příjmení]). Výběrové řízení ohledně stejného prostoru, které bylo vyhlášeno pod [číslo] kterého se žalovaný rovněž účastnil bylo žalobcem zrušeno (nabídka žalovaného pro výběrové řízení [číslo] rozhodnutí žalobce o zrušení výběrového řízení ze dne 20.3.2017). Rozhodnutí o zrušení výběrového řízení bylo v kompetenci žalobce a bylo možné kdykoliv bez uvedení důvodu (výpověď svědkyně paní [příjmení], zaměstnankyně žalobce v rozhodné době). Před uzavřením předmětné Smlouvy, byla mezi žalobcem a [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] uzavřena smlouva o nájmu jiného prostoru - obchodního prostoru č. [rok] o výměře 207,3m2 v [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec], a to na základě výsledků výběrového řízení [číslo] vyhlášeného dne 19.12.2016, se způsobem využití móda nebo módní doplňky (Oznámení o zahájení výběrového řízení [číslo]); vyhlašovatel si vyhradil právo v případě potřeby změnit účel využití pronajímaného prostoru (bod 9 písm. a) Oznámení o zahájení výběrového řízení [číslo]). [právnická osoba] byla jediným uchazečem, smlouva o nájmu pak byla uzavřena dne 20.3.2017; v oznámení nabídky bylo uvedeno, že smlouva je uzavírána na dobu 4 let; účelem nájmu byl prodej módních doplňků, dekoračních doplňků, upomínkových předmětů, šperků, bižuterie, broušeného a rytého skla (nabídka [právnická osoba] pro výběrové řízení [číslo] smlouva uzavřená mezi žalobcem a [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] ze dne 20.3.2017).

5. Dne 28.6.2018 byl mezi žalobcem a žalovaným uzavřen Dodatek č. 1 Smlouvy, ve kterém bylo dohodnuto, že se stávající čl. XII. Odst. 12.

1. Obchodních podmínek doplňuje o nové písm. e), které zakotvilo, že lze smlouvu ukončit písemnou výpovědí ze strany pronajímatele bez uvedení důvodu s dvouměsíční výpovědní dobou, která začíná plynout od prvého dne měsíce následujícího po měsíci, v němž byla písemná výpověď doručena nájemci; strany se dohodly, že v případě výpovědi ze strany pronajímatele nevzniká pronajímateli povinnost poskytnout nájemci jakékoliv odstupné, náhradu či jiné kompenzační plnění a že tímto ustanovením není dotčen článek 12 odst. 12.2, odst. 12.3, odst. 12.6 a odst. 12.7 obchodních podmínek“ (Dodatek č. 1 Smlouvy ze dne 28.6.2018). Před uzavřením dodatku se sešel žalovaný s tehdejším ředitelem komerčních aktivit žalobce ing. [příjmení], který přislíbil předčasné ukončení nájemní smlouvy žalovaného (výpověď svědkyně paní [příjmení], dcery jednatele žalovaného). Dne 31. 7. 2018 doručil žalovaný pronajímateli dopis označený jako výpověď z nájmu prostoru sloužícího k podnikání [anonymizováno]; v tomto dopise sdělil žalovaný pronajímateli, že ke dni 31. 10. 2018 ukončí činnost v obchodní jednotce [anonymizováno] na [anonymizována dvě slova] v prostoru [anonymizováno], tedy v předmětu nájmu a zároveň žalovaný sdělil, že od 1. 8. 2018 přestane částečně hradit nájemné za předmět nájmu, když uvedl, že jistota za tuto prodejnu činí 910 000 Kč, základní nájemné bez DPH za měsíce srpen, září a říjen 2018 činí 808 840,50 Kč a obratové nájemné bez DPH za měsíce červenec, srpen, září a říjen 2018 činí 204 000 Kč, součet těchto dvou složek činí 1 012 840,50 Kč. Po odečtení jistoty od této částky zbývá nájemci uhradit pronajímateli částku 102 840,50 Kč, kterou nájemce uhradí ke dni 5. 10. 2018, nájemce sdělil, že bude pronajímateli hradit měsíčně DPH ze základního nájemného, které činí 55 976,70 Kč, vždy v řádném termínu splatnosti nájemného, tzn. k 5. dni v daném měsíci, za měsíc srpen, září a říjen 2018 a dále nájemce bude pronajímateli hradit měsíčně DPH z obratového nájemného, které činí 10 710 Kč, vždy v řádném termínu splatnosti, tzn. k 5. dni v daném měsíci, za měsíce srpen, září a říjen 2018 (dopis nazvaný jako výpověď z nájmu prostoru sloužícího podnikání [anonymizováno], adresovaný žalovaným žalobci ze dne 31.7.2018 včetně razítka dojití). Pronajímatel dne 8. 8. 2018 žalovanému odeslal odpověď na uvedený dopis, kdy sdělil žalovanému, že smlouva neumožňuje její ukončení způsobem uvedeným v dopise a že žalobce trvá na dodržení veškerých jejích ustanovení a odmítl návrh na použití jistoty na úhradu nájemného, když takový postup smlouva o nájmu předpokládá pouze jako oprávnění pronajímatele pro případ prodlení s úhradou a použije se až poté, kdy prodlení nastane; zároveň byl žalovaný upozorněn na možnost uplatnění smluvních sankcí pro případ porušení smlouvy (dopis žalobce ze dne 8.8.2018). Pronajímatel dopisem ze dne 27. 9. 2018 žalovaného informoval o potencionální možnosti dřívějšího ukončení smlouvy k 31. 12. 2019 a opětovně jej vyzval k dodržování všech ustanovení sjednaných ve smlouvě včetně hrazení všech plateb dle daného splátkového kalendáře (dopis žalobce ze dne (dopis žalobce ze dne 27.9.2018). Dne 30. 10. 2018 žalobce zaslal žalovanému výzvu k dodržování podmínek smlouvy. Dopisem adresovaným žalovaným žalobci, a to řediteli komerčních aktivit Ing. [příjmení], žalovaný sdělil, že v rozporu s ústní dohodou žalobce odmítl převzít dne 31.10.2018 předmětný prostor a žalovaný tak zaslal předávací protokol a klíče od předmětu nájmu [anonymizováno] (dopis došlý žalobci dne 1.11.2018). Dopisem ze dne 26.11.2018 informoval žalovaný žalobce o tom, že uzavřel předmětnou prodejnu ke dni 31.10.2018 v souladu s dohodou žalobce a žalovaného, kdy po dohodě měly následovat konkrétní kroky, a to uzavření dodatku k nájemní smlouvě umožňující výpověď pronajímatele s jednoměsíční lhůtou, což splněno bylo a dále vypsání nového výběrového řízení na předmětný prostor, tak aby mohla být žalovanému dána výpověď v nově sjednané výpovědní lhůtě, což žalobcem splněno nebylo (dopis žalovaného ze dne 26.11.2018 včetně razítka přijetí žalobcem).

6. Z Obchodních podmínek žalobce, coby nedílné součásti Smlouvy, má soud za prokázané, že článek 7.1. obchodních podmínek smlouvy stanoví, že„ nájemce je povinen ode dne ujednaného ve smlouvě ponechat předmět nájmu otevřený k obchodování pro veřejnost v rozsahu nejméně 14 hodin denně s tím, že otevírací hodina nastane nejpozději v 7 hodin ráno každý den a během otevírací doby je nájemce povinen zajistit nepřetržitý provoz obchodování v předmětu nájmu vyjma případů, kdy nelze předmět nájmu otevřít k obchodování pro veřejnost v důsledku poškození předmětu nájmu událostí krytou pojištěním nebo jiných případů vyšší moci nebo v případech předem písemně schválených pronajímatelem nebo [anonymizováno] [obec] na základě předchozího písemného souhlasu bude možné otevírací dobu upravit“. Dle článku 11.13 obchodních podmínek smlouvy,„ pokud nájemce poruší kteroukoli povinnost uvedenou v článku 7.1 obchodních podmínek (provozní závazek), je pronajímatel oprávněn po nájemci požadovat a nájemce povinen pronajímateli za každý den prodlení s řádným splněním povinnosti zaplatit smluvní pokutu odpovídající součtu základního nájemného včetně ceny za služby a částky průměrného měsíčního nájemného z obratu vypočteného za poslední tři celé kalendářní měsíce vyjma období, kdy byl předmět nájmu uzavřen. Pokud od počátku doby nájmu do porušení výše uvedené povinnosti nájemcem neplynuly tři celé kalendářní měsíce, za průměrné nájemné z obratu se pro účely výpočtu smluvní pokuty považuje trojnásobek měsíčního minimálního nájemného z obratu; pokud není minimální nájemné z obratu sjednáno, považuje se pro účely výpočtu smluvní pokuty trojnásobek měsíčního základního nájemného.“ Článek XI odst. 11.14 obchodních podmínek smlouvy stanoví„ neuhradí-li nájemce kteroukoliv platbu dle obchodních podmínek nebo smlouvy řádně a včas, je nájemce povinen uhradit pronajímateli smluvní úrok z prodlení ve výši 0,05 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení.“ Článek IX odst. 9.2.2 obchodních podmínek smlouvy stanoví„ jistotou jsou zajištěny veškeré pohledávky pronajímatele za nájemcem vzniklé podle smlouvy nebo v souvislosti se smlouvou, to znamená zejména pohledávky na nájemném, cenách za služby a veškerých úroků z prodlení, veškerých smluvních pokut, škod, výdajů ostatních nákladů a nároku z bezdůvodného obohacení. Pronajímatel je oprávněn čerpat peněžní prostředky z jistoty za předpokladu, že nájemce neuhradí takovou pohledávku pronajímateli řádně a včas. Pronajímatel je povinen bez zbytečného odkladu informovat nájemce o jakémkoliv čerpání peněžních prostředků z jistoty.“ Článek 9.2.3 obchodních podmínek smlouvy stanoví„ pokud hodnota jistoty uložená na účtu klesne pod stanovenou výši jistoty nebo pokud peněžní prostředky z jistoty nebo jakákoliv jejich část byla pronajímatelem čerpána v souladu se smlouvou, poté bude nájemci do deseti dnů ode dne, kdy k takové události došlo nebo kdy byla nájemci oznámena, povinen doplnit jistotu na účtu o příslušnou částku“.

7. Žalobce ke dni 1. 11. 2018 přistoupil k čerpání jistoty v plné výši 910 000 Kč na úhradu pohledávek na nájemném, ceně za služby a obratovém nájemném za období měsíců srpen, září, říjen roku 2018 v celkové výši 961 840,50 Kč; o tom žalobce žalovaného informoval dopisem ze dne 6. 11. 2018 (dopis žalobce adresovaný žalovanému ze dne 6.11.2018); zároveň žalobce vyčíslil smluvní úrok z prodlení ke dni 31. 10. 2018 ve výši 25 593,97 Kč a uplatnil v uvedeném dopise nárok na jeho úhradu; žalobce vyzval žalovaného k úhradě souhrnné zbývající dlužné částky ve výši 77 434,47 Kč a doplnění jistoty do výše stanovené smlouvou o nájmu podle článku 9.2. obchodních podmínek (dopis žalobce adresovaný žalovanému ze dne 6.11.2018). Dne 1. 10. 2019 odeslal žalobce žalovanému písemnou výpověď nájmu smlouvy podle ust. článku 1 odst. 1 Dodatku č. 1 smlouvy a vyzval žalovaného k vyklizení a předání předmětu nájmu (výpověď z nájmu ze dne 1.10.2019). Žalobce žalovaného opakovaně vyzýval k úhradě dlužného nájemného, žalovaný toto odmítal s tím, že nájem skončil ke dni 31.10.2018 (dopisy ze dne 15.10.2019, 23.10.2019, 15.9.2020); dne 1. 9. 2020 zaslal žalobce žalovanému poslední předžalobní výzvu k úhradě, kde vyčíslil celkovou dlužnou částku ke dni 31. 12. 2019 (předžalobní výzva ze dne 1.9.2020). Žalobce v předžalobní upomínce konkretizoval dluh tak, že eviduje dluh na platbách základního nájemného, ceny za služby a minimálního nájemného z obratu ke dni ukončení smlouvy, tedy ke dni 31. 12. 2019, v celkové výši 5 516 737,30 Kč, a dále dluh na úhradě smluvní pokuty podle ust. článku 11.7 obchodních podmínek ve výši 15 000 Kč, smluvní pokuty dle ust. článku 11.12 obchodních podmínek za porušení povinnosti uvedené v článku 9.2 obchodních podmínek ve výši 30 000 Kč a dále eviduje dluh na úhradě smluvní pokuty za porušení ust. článku 11.7 ve výši 15 000 Kč a za porušení ust. článku 11.12 obchodních podmínek ve výši 30 000 Kč, dále eviduje žalobce dluh na úhradě smluvní pokuty za nesplnění povinnosti uvedené v článku 7.1 za období od 21. 4. 2019 do 31. 12. 2019 v celkové výši 5 525 482,85 Kč a dále požaduje úhradu smluvního úroku z prodlení ve výši 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení do zaplacení (předžalobní výzva ze dne 1.9.2020).

8. Pokud v řízení byly provedeny další důkazy, soud z nich nezjistil žádné další právně významné skutečnosti pro posouzení věci. Soud pro nadbytečnost zamítl návrh žalovaného na provedení důkazu výslechem svědka ing. [příjmení], a to pro nadbytečnost. Soud hodnotil provedené důkazy jednotlivě, jakož i ve vzájemných souvislostech.

9. Podle § 1725 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník Smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah.

10. V daném případě soud dopěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o nájmu předmětných nebytových prostor, přičemž práva a povinnosti smlouvy si účastníci sjednali v samotné smlouvě a Obchodních podmínkách, které byly součástí Smlouvy a to za současného vyloučení řady ustanovení občanského zákoníku. Nelze přehlédnout, že Smlouva byla koncipována výrazně ve prospěch žalobce, nicméně to nic nemění na platnosti této smlouvy, účastníci projevili svou vůli, žalovaný je právnickou osobou, navíc dlouholetým podnikatelem v daném oboru, a to i ve vztahu k samotnému žalobci. Žalovaný se zcela dobrovolně účastnil výběrového řízení [číslo] poté, co měl možnost se seznámit s podmínkami výběrového řízení, jakož i případné smlouvy o nájmu a mohl si dostatečně zvážit podnikatelské riziko, stejně tak bylo na jeho vůli uzavřít danou Smlouvu. Žalovaný se dokonce účastnil výběrového řízení [číslo] na stejný předmětný prostor, které bylo následně v březnu 2017 zrušeno. I z toho je zjevné, že žalovaný měl zájem v předmětném prostoru podnikat. Pokud žalovaný namítal, že byl uveden žalobcem v omyl tím, že mu bylo sděleno žalobcem, resp. jeho zaměstnanci, že bude jediným prodejcem skla v daných prostorách, toto tvrzení provedeným dokazováním, zejména výslechy svědků, prokázáno nebylo. Naopak z provedeného dokazování, zejména listinami, jak uvedeno výše, vyplynulo, že v době, kdy bylo vyhlášeno výběrové řízení na předmětný prostor, tedy výběrové řízení [číslo] již byla uzavřena na základě předcházejícího vyhlášeného výběrového řízení [číslo] smlouva o nájmu jiného prostoru na [anonymizována dvě slova] se [právnická osoba], kde účelem nájmu byl rovněž mimo jiné prodej skla. Tato skutečnost musela být přitom žalovanému minimálně zjevná, pokud žalovaný neznal konkrétní obsah smlouvy o nájmu uzavřené mezi žalobcem a [právnická osoba]. Je totiž pravdou, že v rámci oznámení výběrového řízení [číslo] nebyl uveden prodej skla, ten byl koncipován až samotnou uzavřenou smlouvou o nájmu (soud podotýká, že bylo prokázáno, že žalobce si vyhrazuje možnost změnit účel využití v samotné smlouvě). Jak soud uvedl, žalovanému musel být prodej skla [právnická osoba] znám pouhým pohledem a zjevně mu znám byl, když jak tvrdí, ho žalobce ubezpečoval, že do budoucna bude jediným prodejcem skla. Žalovaný, coby dlouholetý obchodní partner žalobce, měl jistě možnost se minimálně před tím, než uzavřel předmětnou Smlouvu informovat k jakému účelu a na jak dlouhou dobu byla uzavřena smlouva se [právnická osoba] a jaká je tedy konkurenceschopnost. Vzhledem k tomu, že smlouva se [právnická osoba] byla uzavřena na jaře roku 2017, na základě výběrového řízení z prosince 2016, muselo, či minimálně mělo být žalovanému známo, že pokud obecně smlouvy k nebytovým prostorám byly uzavírány na delší časový úsek, bude nájemní poměr žalovaného a [právnická osoba] po většinu doby současně. Nutno také poukázat na to, že mezi žalobcem a žalovaným nebyla v předmětné Smlouvě zakotvena exkluzivita prodeje skla pro žalovaného. Tvrzení žalovaného ohledně uvedení v omyl, tak soud hodnotil jako účelové.

11. Žalovaný dále v řízení namítal, že nájemní poměr mezi žalobcem a žalovaným skončil již ke dni 31.10.2018, a to na základě dohody mezi žalovaným a ing. [příjmení], tehdejším ředitelem komerčních aktivit žalobce, o čemž žalovaný žalobce informoval, žalovaný opustil předmětný prostor k datu 31.10.2018 a žalobci předal klíče od předmětného prostoru. K uvedenému soud konstatuje, že předmětná Smlouva stanovila explicitně způsoby skončení nájemního vztahu, včetně toho, že jakákoliv změna smlouvy, musela být učiněna písemně. V řízení pak nebylo prokázáno, a ostatně to ani nebylo tvrzeno, že by mezi žalobcem, resp. ing. [příjmení] a žalovaným byla uzavřena písemná dohoda o skončení nájmu. Pokud ing. [příjmení] žalovanému skončení přislíbil, nic to nemění na skutečnosti, že ke skončení nájmu písemnou dohodou nedošlo. Soud na tomto místě konstatuje, že pokud by bylo skutečnou vůlí žalobce uzavřít dohodu o skončení, jistě ing. [příjmení] nic nebránilo v tom, aby namísto„ příslibu“ rovnou uzavřel dohodu o skončení k určitému datu. Namísto toho byl uzavřen Dodatek č. 1 ke Smlouvě umožňující výpověď ze strany žalobce jednak bez uvedení důvodu a jednak s kratší výpovědní lhůtou, než byla původně ujednána. Ohledně skončení nájmu byla Smlouva koncipována jednostranně ve prospěch žalobce, neboť nájemci neumožňovala výpověď z nájmu. Předmětná Smlouva tedy nezanikla ke dni 31.10.2018, jak mylně dovozoval žalovaný, o čemž byl však žalobcem informován a rovněž vyzýván k obnovení činnosti v předmětu nájmu. Předmětná Smlouva zanikla až na základě výpovědi žalobce ze dne 1.10.2019, a to ke dni 31.12.2019.

12. Žalovaný tak měl po dobu trvání nájemního vztahu, tedy až do 31.12.2019 povinnost hradit sjednané platby dle Smlouvy, tak jak výše uvedeny, tedy základní nájemné, nájemné z obratu, cenu za služby. Žalovaný se dostal do prodlení s platbami za období listopad 2018 až prosinec 2019, tak jak uváděl žalobce, žalovaný výši částky nikterak nesporoval. Pro případ prodlení se sjednanými platbami byla mezi účastníka sjednána smluvní pokuta za prodlení, tak jak uvedeno výše, přičemž žalobce tento nárok vůči žalovanému uplatnil, a to vzhledem k uvedenému prodlení žalovaného. Žalovaný opět vůči výši smluvní pokuty ničeho nenamítal.

13. Ze všech uvedených důvodů soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a žalovanému uložil povinnost k zaplacení dlužných plateb souvisejících s nájmem a smluvní pokuty za prodlení, jakož i nárok na zaplacení sjednaného úroku z prodlení ve smyslu Smlouvy, tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí. Ohledně lhůty k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věta druhá o.s.ř., a to vzhledem k výši plnění.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 562 601 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 559 697 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 2 400 Kč, představující 300 Kč za každý z osmi úkonů (žaloba ze dne 6. 1. 2021, vyjádření k odvolání žalovaného ze dne 9. 4. 2021, replika ze dne 6. 10. 2021, účast na jednání dne 23. 3. 2022, 30. 5. 2022, 3. 8. 2022 a 29. 8. 2022, závěrečný návrh ze dne 4. 8. 2022) dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky včetně DPH ve výši 504 Kč Lhůtu pro splnění povinnosti k úhradě nákladů řízení určil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.