13 C 139/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl soudkyní JUDr. Kateřinou Melkovou ve věci žalobce: Anonymizováno , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupený advokátem Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovaným:

1. Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 2. Jméno zainteresované osoby 1/0 , narozená Datum narození zainteresované osoby 1/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 obě zastoupeny advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0 pro ochranu vlastnického práva ke společným částem domu I. Žalované jsou povinny odstranit stavební propojení bytových jednotek č. , Anonymizováno, v domě čp. , Anonymizováno, katastrální území , adresa, , to je odstranit dveře a zárubně ze společné zdi těchto jednotek a zazdít a začistit vybouraný otvor v této zdi, a to vše nejpozději do dvou měsíců od právní moci tohoto rozsudku.II. Žalované jsou povinny do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 17 246 Kč, a to k rukám právního zástupce žalobce, , tituly před jménem, , jméno FO, , advokát.

1. Žalobce se žalobou došlo zdejšímu soudu dne 8. 9. 2023 domáhal stanovení povinnosti žalovaným tak, jak je uvedena ve výroku I. tohoto rozhodnutí s odůvodněním, že žalobce je společenstvím vlastníků, tj. právnickou osobou založenou za účelem správy společných částí domu a pozemku, a to budovy čp. , Anonymizováno, , postavené na pozemcích parc. č. , Anonymizováno, , v k. ú. , právnická osoba, . Žalované jsou vlastnicemi bytových jednotek ve výše uvedené budově. Žalovaná prvá je vlastnicí bytové jednotky č. , Anonymizováno, a žalovaná druhá je vlastnicí jednotek č. , Anonymizováno, a jednotky č. , Anonymizováno, . Bytová jednotka žalované prvé č. , Anonymizováno, a bytová jednotka žalované druhé č. , Anonymizováno, , se nachází ve stejném podlaží domu a mají společnou zeď, tj. bytové jednotky spolu sousedí. Žalované v období září až říjen 2020 provedly zásah do společné části domu ve správě žalobce, a to konkrétně probourání zdi mezi bytovými jednotkami č. , Anonymizováno, o velikosti cca 90/200 cm a tloušťce 18 cm a následně umístily zárubně a dveře do tohoto otvoru. K této stavební úpravě společných částí domu přistoupily vzdor tomu, že společné části domu jsou spoluvlastnictví všech vlastníků jednotek v domě, ke kterým žalované disponují toliko spoluvlastnickým podílem o velikosti id. 32/465. Souhlas ostatních vlastníků, respektive shromáždění vlastníků, které má oprávnění o stavebních úpravách společných částí domu rozhodovat podle § 1208 a podle stanov žalobce, udělen nebyl. Žalované byly opakovaně vyzvány k odstranění neoprávněného stavebního zásahu, přičemž k odstranění nedošlo. Dne 10. 5. 2023 se konalo shromáždění vlastníků, které projednalo žádost žalovaných o udělení dodatečného souhlasu s provedením stavební úpravy, návrh schválen nebyl. Žalobce v souladu s péčí řádného hospodáře uplatnil právo na ochranu vlastnického práva ke společným částem domu, do něhož bylo protiprávním postupem žalovaných zasaženo, a to ve smyslu ust. § 1042 občanského zákoníku. Aktivní legitimace žalobce je dána, a to i s ohledem na relevantní judikaturu Nejvyššího soudu, když podle ust. § 5 odst. 2 Nařízení vlády č. 366/2013 Sb., platí, že společnými částmi domu jsou vždy obvodové stěny, prostorově ohraničující byt i v případě, že jde o nenosné svislé konstrukce. Žalobce dále doplnil, že dle prohlášení vlastníka z 19. 12. 1995 nenosné příčky jsou součástí jednotek. Tímto ustanovením prohlášení však zjevně nemohly být míněny příčky oddělující od sebe vzájemně jednotlivé bytové jednotky jako samostatné předměty právních vztahů, ale z logiky věci pouze nenosné příčky, které jsou uvnitř jednotek. Naopak podle článku 3 prohlášení vlastníka jsou společnými částmi domu mimo jiné hlavní svislé a vodorovné konstrukce, přičemž není podstatné, zda jde o konstrukce nosné či nikoliv. Žalobce pak odkazuje na ust. § 1060 odst. 1 OZ a dále na ustanovení zákona č. 72/1994 Sb., tento předpis obsahoval vymezení společných částí, kdy znění ust. § 2 písm. g) bylo prakticky totožné s ust. § 1160 OZ.

2. Žalované se k podané žalobě vyjádřily tak, že nárok uplatněný žalobou neuznávají, a to zejména z toho důvodu, že společná zeď mezi bytovými jednotkami žalovaných je nenosná příčka, která podle prohlášení vlastníka ze dne 19. 12. 1995 náleží k vlastnictví každé jednotky, a tedy nenosné příčky v jednotkách nejsou společnou částí domu. Z toho důvodu pak není ani žalobce aktivně legitimován k podání žaloby. Nedošlo k žádnému zásahu do společných částí domů, žalobce ani netvrdí, ani neprokazuje, v čem konkrétně by měl spočívat tento zásah do vlastnického práva, případné ochrany by se mohli domáhat toliko vlastníci jednotek v režimu sousedských práv, kteří by byli touto vnitřní úpravou přímo dotčení. Žaloba je dokonce proti zájmu přímých sousedů, neboť druhá žalovaná, která je nájemcem bytové jednotky žalované prvé, by v případě vyhovění žalobě musela při užívání jednotek do nich stále procházet přes společnou chodbu, což by bylo spojeno s otvíráním a zavíráním dvou vstupních dveří a s tím spojeným hlukem. Žalované dále uvedly, že pokud se žalobce domáhal u Stavebního úřadu , adresa, zahájení přestupkového řízení a řízení o odstranění nepovolené stavby, tak odbor výstavby Městské části , adresa, dospěl k závěru, že dveřní otvor mezi bytovými jednotkami byl proveden v nenosném panelu, jeho vytvoření nenarušilo statiku domu, nemění se jím vzhled stavby ani způsob užívání stavby, ani její části a jejich provedení nemůže negativně ovlivnit požární bezpečnost, jednalo se o stavební úpravy, které dle § 103 odst. 1 písm. d) Stavebního zákona nevyžadují stavební povolení ani ohlášení. Žalované uvedly, že podle platné legislativy není bytová jednotka definována jako soubor místností pod jedním uzamčením. Rozhodující je zápis v katastru nemovitostí. V daném případě jsou obě bytové jednotky nadále v katastru nemovitostí zapsány samostatně, jako dva samostatné předměty právních vztahů, když nedošlo k jejich sloučení a ke vzniku jediné jednotky.

3. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav.

4. Žalobce je společenstvím vlastníků jednotek zapsaným v rejstříku společenství vlastníků jednotek vedeným u Městského soudu v , Anonymizováno, , kdy účelem společenství je zajišťování správy domu a pozemku (prokázáno výpisem z rejstříku společenství vlastníků jednotek, oddíl S, vložka 4532 vedeno Městským soudem v , Anonymizováno, ). Žalovaná prvá je vlastníkem jednotky č. , Anonymizováno, , zapsané na LV , Anonymizováno, pro katastrálního území , adresa, (prokázáno informativním výpisem z katastru nemovitostí LV , Anonymizováno, , shodná vyjádření účastníků), žalovaná druhá je vlastníkem jednotky č. , Anonymizováno, jednotky č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , zapsané na LV , Anonymizováno, pro katastrální území , adresa, na adrese , adresa, (prokázáno informativním výpisem z katastru nemovitostí LV 1910, shodná vyjádření účastníků). Dle stanov , Anonymizováno, je nejvyšším orgánem společenství shromáždění, které tvoří všichni členové. Předmětem činnosti společenství vlastníků je mimo jiné zajišťování správy nemovité věci, tedy činnosti týkající se správy domu a pozemků z hlediska provozního a technického a rozumí se jím mimo jiné provoz, údržba, opravy, modernizace, rekonstrukce, přístavby, vestavby, stavební úpravy a jiné změny, včetně těch, které vedou ke změně účelu užívání společných částí domu, dále činnosti spojené s provozováním společných částí, jakož i výkon činnosti vztahujících se k uplatňování ochrany práv vlastníků jednotek (článek 2 stanov společenství vlastníků). V říjnu roku 2020 byl vytvořen otvor ve společné stěně bytových jednotek žalované prvé a žalované druhé, tedy mezi bytovými jednotkami , Anonymizováno, , který byl osazen zárubněmi a dveřmi (shodná vyjádření účastníků). Žalované byly žalobcem opakovaně vyzvány k odstranění, respektive zazdění otvoru mezi jednotkami (prokázáno dopisem ze dne 19. 11. 2021, dopisem ze dne 18. 3. 2022, předžalobní výzvou). Spojovací zeď jednotek , Anonymizováno, je nenosnou příčkou (nesporné tvrzení účastníků). Shromáždění vlastníků jednotek na shromáždění dne 9. 11. 2021 vyjádřilo nesouhlas s propojením bytových jednotek č. , Anonymizováno, na adrese , adresa, a žádalo od vlastníků předmětných jednotek uvedení do původního stavu, tedy zazdění otvoru mezi jednotkami, a to s termínem do 31. 12. 2021 (prokázáno zápisem ze shromáždění vlastníků jednotek ze dne 9. 11. 2021). Na shromáždění SVJ konaném dne 10. 5. 2023, odmítlo shromáždění vlastníků udělit dodatečný souhlas s propojením bytových jednotek , Anonymizováno, (prokázáno protokolem o hlasování a zápisem ze zasedání shromáždění vlastníků ze dne 10. 5. 2023). Z Prohlášení vlastníka dle § 5 zákona č. 72/1994 Sb. ze dne 19. 12. 1995 má soud za prokázané, že tímto prohlášením byla mimo jiné vymezena bytová jednotka č. , Anonymizováno, a bytová jednotka č. , Anonymizováno, kdy u obou jednotek je shodně uvedeno, že součástí bytu je jeho veškerá vnitřní instalace (potrubní rozvody vody, ústředního topení, elektroinstalace apod. kromě stoupacích vedení), k vlastnictví jednotky dále patří: podlahová krytina, nenosné příčky, vnitřní dveře a okna, nacházející se uvnitř bytu, jakož i vnitřní strany vstupních dveří a vnějších oken; článkem III. jsou určeny společné části budovy tak, že společnými částmi budovy jsou základy včetně izolací, obvodové a nosné zdivo, a hlavní stěny průčelí, střecha, a hlavní svislé a vodorovné konstrukce, vchody, schodiště, okna přímo přístupná ze společných částí, chodby, prádelna, sušárna, kočárkárna, máčírna, sklad, žehlírna, rozvody studené vody, tepla a teplé vody, kanalizace, plynu, elektřiny, společná televizní antény, domovní elektroinstalace (prohlášení vlastníka).

5. Z dalších v řízení provedených důkazů jsou nezjistil žádné právně významné skutečnosti.

6. Soud hodnotil provedené důkazy jednotlivě, jakož i ve vzájemných souvislostech.

7. Podle § 1042 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.), vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.

8. Podle § 1189 o.z., správa domu a pozemku zahrnuje vše, co nenáleží vlastníku jednotky a co je v zájmu všech spoluvlastníků nutné nebo účelné pro řádnou péči o dům a pozemek jako funkční celek a zachování nebo zlepšení společných částí. Správa domu a pozemku zahrnuje i činnosti spojené s údržbou a opravou společných částí, přípravou a prováděním změn společných částí domu nástavbou, přístavbou, stavební úpravou nebo změnou v užívání, jakož i se zřízením, udržováním nebo zlepšením zařízení v domě nebo na pozemku sloužících všem spoluvlastníkům domu.

9. Podle § 1190 o.z. osobou odpovědnou za správu domu je společenství vlastníků. Nevzniklo-li společenství vlastníků, je osobou odpovědnou za správu domu správce.

10. Podle § 1160 o.z., společné jsou alespoň ty části nemovité věci, které podle své povahy mají sloužit vlastníkům jednotek společně. Podle odst. 2 téhož ust. společnými jsou vždy pozemek, na němž byl dům zřízen, nebo věcné právo, jež vlastníkům jednotek zakládá právo mít na pozemku dům, stavební části podstatné pro zachování domu včetně jeho hlavních konstrukcí, a jeho tvaru i vzhledu, jakož i pro zachování bytu jiného vlastníka jednotky, a zařízení sloužící i jinému vlastníku jednotky k užívání bytu. To platí i v případě, že se určitá část přenechá některému vlastníku jednotky k výlučnému užívání.

11. Podle § 5 odst. 1 písm. a) nařízení vlády č. 366/2013 ze dne 30. října 2013, o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím, jsou společnými částmi domu, jako částmi podstatnými pro zachování domu včetně jeho hlavních konstrukcí a jeho tvaru i vzhledu, jakož i pro zachování bytu jiného vlastníka jednotky, a zařízení sloužící i jinému vlastníku jednotky k užívání bytu podle § 1160 odst. 2 občanského zákoníku, jsou zejména vodorovné a svislé nosné konstrukce včetně základů domu, obvodové stěny domu.

12. Podle odst. 2 téhož ustanovení společnými částmi domu jsou vždy obvodové stěny prostorově ohraničující byt i v případě, že jde o nenosné svislé konstrukce, dále všechny nosné svislé konstrukce uvnitř bytu, jako jsou zejména stěny, sloupy a pilíře, vždy s výjimkou povrchových úprav, jako jsou vnitřní omítky, malby a případné krytiny na stěnách, tapety, dřevěné či jiné obložení, kazetové stropy a podobné vnitřní obložení stěn nebo stropů, a dále konstrukce zabudovaných skříní ve stěnách.

13. Podle § 2 písm. g) zákona č. 72/1994 Sb., zákon o vlastnictví bytů, ve znění účinném do 31.12.2013, se pro účely tohoto zákona se rozumí společnými částmi domu části domu určené pro společné užívání, zejména základy, střecha, hlavní svislé a vodorovné konstrukce, vchody, schodiště, chodby, balkóny, terasy, prádelny, sušárny, kočárkárny, kotelny, komíny, výměníky tepla, rozvody tepla, rozvody teplé a studené vody, kanalizace, plynu, elektřiny, vzduchotechniky, výtahy, hromosvody, společné antény, a to i když jsou umístěny mimo dům; dále se za společné části domu považují příslušenství 1a) domu (například drobné stavby) a společná zařízení domu (například vybavení společné prádelny),14. Na základě provedeného dotazování soud dospěl k následujícímu právnímu závěru.

15. V daném případě žalované bez souhlasu SVJ zbudovaly otvor (dveře) ve společné zdi dělící bytové jednotky žalované 1) a žalované 2). Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalované ve společné zdi vytvořily otvor, který osadily zárubněmi a dveřmi, a že tak učinily bez souhlasu SVJ. Mezi účastníky nebylo sporu ani o tom, že společná zeď předmětných bytových jednotek je nenosná zeď. Mezi účastníky bylo sporné to, zda se jedná o společnou část nemovitosti, jak dovozoval žalobce, či zda společná zeď je součástí vlastnictví bytové jednotky (aniž bylo žalovanými tvrzeno, které jednotky). Soud se v rámci právního posouzení věci, tedy charakteru dělící zdi mezi bytovými jednotkami nejprve zabýval Prohlášením vlastníka ze dne 19.12.1995, kterým byly vymezeny bytové jednotky a určeny společné části budovy. Prohlášení vlastníka definuje, že součástí bytové jednotky jsou mimo jiné nenosné příčky (tak jak je konkretizováno výše v odstavci 4.), o společné zdi oddělující bytové jednotky není u vymezení bytových jednotek řečeno ničeho. Oproti tomu v určení společných částí budovy Prohlášení vlastníka definuje, že jsou jím mimo jiné základy včetně izolací, obvodové a nosné zdivo, hlavní stěny, průčelí, a dále hlavní svislé a vodorovné konstrukce. Prohlášení vlastníka budovy bylo učiněno na základě zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů. Dle komentářové literatury „zákon pojmově poněkud nepřesně vymezuje jednotku oproti společným částem domu a vnějšímu prostoru. Přitom otázka nosných konstrukcí není pro vymezení jednotky ani společných částí domu určující. Nejen nosné konstrukce jsou totiž společnými částmi domu. Obvodové stěny oddělující jednotku od společných částí domu, ale někdy oddělující i celé domy (ve starší zástavbě) jsou nepochybně společnými částmi domu a nemusí být hlavními nosnými konstrukcemi“ (komentář k zákonu č. 72/1994 Sb., zdroj ASPI). Dle názoru soudu takto je nutné charakterizovat i obvodové stěny oddělující jednu jednotku od druhé, dělící zeď dvou bytových jednotek je nepochybně zároveň obvodovou zdí. Ostatně i občanský zákoník účinný od 1.1.2014 v § 1160 zakotvil, že společnými částmi jsou stavební části podstatné pro zachování bytu jiného vlastníka. Uvedenému odpovídá i znění výše cit. § 5 odst. 2 nařízení vlády č. 366/2013 ze dne 30. října 2013, o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím. Soud na základě výše uvedeného dospěl k závěru, že předmětná dělící zeď mezi bytovými jednotkami je společnou částí domu, když to, zda je nosná či nenosná je zcela nerozhodné. Žalované tak nebyly oprávněny bez souhlasu SVJ, resp. spoluvlastníků společných částí domu, provést uvedenou stavební úpravu. Naopak Shromáždění vlastníků opakovaně deklarovalo svůj nesouhlas. Žalobci, coby správci společných částí domu, svědčí oprávnění požadovat uvedení v předešlý stav, tak aby byl zachován charakter a vzhled dvou samostatných bytových jednotek. Soud pak v uvedeném postupu žalobce nespatřuje žádný rozpor s dobrými mravy, pokud žalobce, coby správce, tedy osoba odpovědná za řádný výkon péče o daný dům, požaduje po žalovaných uvedení stavu v souladu se zákonem. Ze všech uvedených důvodů soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí, když lhůtu k plnění s ohledem na nutnou stavební činnost ve smyslu § 160 o.s.ř. stanovil v délce 2 měsíců.

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl procesně zcela úspěšný, plnou náhradu nákladů řízení. Jeho náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 2 000 Kč a dále náklady jeho právního zastoupení. Ty soud přiznal podle § 7 bodu 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč, a to odměnu advokáta sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze 7 úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 písm. b), d) a g) (první porada s klientem včetně převzetí a přípravy, sepis předžalobní upomínky ze dne 28. 2. 2023, sepis žaloby ze dne 8. 9. 2023, replika ze dne 4. 12. 2023, účast při jednání soudu dne 15. 1. 2024, vyjádření ze dne 29. 1. 2024 a účast při jednání soudu dne 14. 2. 2024). Dále soud přiznal žalobci náhradu hotových výdajů v paušální výši 300 Kč spojených s každým z výše uvedených 7 úkonů právní služby dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, celkem 2 100 Kč, a dále náhradu za DPH 21 % z odměny a paušální náhrady výdajů ve výši 2 646 Kč, neboť právní zástupce žalobce je plátcem této daně. Celkem tak náhrada nákladů řízení činí přiznaných 17 246 Kč.