13 C 149/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl soudkyní JUDr. Kateřinou Melkovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Anonymizováno Jméno zainteresované osoby 0/0 , IČO Anonymizováno Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 pro zaplacení částky 13 815 Kč

I. Žaloba, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 13 815 Kč, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna do tří dnů právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 7 114,8 Kč, a to k rukám právního zástupce žalovaného.

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu), doručenou zdejšímu soudu dne 24. 6. 2024, domáhala stanovení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni částku 13 815 Kč s odůvodněním, že žalovaný způsobil žalobkyni škodu, neboť porušil obecnou prevenční povinnost danou zákonem. Žalobkyně byla povinna na základě řízení sp. zn. 37 Cm 55/2019 vedeného u Krajského soudu v , adresa, zaplatit spolku , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , který byl v tomto řízení zastoupený žalovaným, náhradu nákladů řízení v částce 97 695 Kč k rukám žalovaného a na základě řízení sp. zn. 1 Cmo 7/2022 vedeného u Vrchního soudu v , Anonymizováno, náhradu nákladů řízení v částce 4 114 Kč také k rukám žalovaného. Žalovaný dne 15. 12. 2022 v zastoupení spolku , právnická osoba, ., jakožto oprávněného, doručil soudnímu exekutorovi , tituly před jménem, , jméno FO, exekuční návrh k vymožení nákladů řízení přiznaných ve výše uvedených soudních řízeních. Žalobkyně dne 20. 12. 2022 zadala platbu ve výši 101 809 Kč na bankovní účet žalovaného. Exekuční návrh doručený soudnímu exekutorovi dne 15. 12. 2022 nebyl v souladu s exekučními tituly. Z tohoto důvodu exekutor dne 27. 12. 2022 vyzval žalovaného, aby exekuční návrh upravil, načež žalovaný dne 3. 1. 2023 exekuční návrh v souladu s výzvou soudního exekutora upravil a soudnímu exekutorovi doručil. Toto vše proběhlo až potom, co byla pohledávka spolku , právnická osoba, ., v celém rozsahu splacena žalobkyní. Žalovaný tedy aktivně činil kroky směřující k exekuci žalobkyně, a to přesto, že k datu opravy exekučního návrhu měl vymáhané peníze již 14 dnů připsané na svém bankovním účtu. V návaznosti na doplnění exekučního návrhu žalovaným byl dne 13. 1. 2023 pod sp. zn. , spisová značka, Okresním soudem v Chrudimi , tituly před jménem, , jméno FO, pověřen vedením exekuce proti žalobkyni k vymožení dluhu 101 809 Kč, načež soudní exekutor dne 18. 1. 2023 vydal vyrozumění o zahájení exekuce. Teprve až 20. 1. 2023, tedy celý jeden měsíc poté, co žalovaný na svůj bankovní účet obdržel celou platbu 101 809 Kč, zaslal žalovaný soudnímu exekutorovi sdělení o tom, že dluh byl zcela splacen. Jelikož soudní exekutor v období od 18. 1. 2023 do 22. 1. 2023 postihl exekučními příkazy bankovní účty žalobkyně, její nemovitosti i pohledávky, žalobkyně obratem dne 23. 1. 2023 zaslala na bankovní účet soudního exekutora částku vyčíslenou soudním exekutorem ve výši 123 674 Kč, navzdory toho, že vymáhaný dluh byl ode dne 20. 12. 2022 již zcela splacen. Soudní exekutor exekuci zastavil a dne 10. 2. 2023 žalobkyni vyplatil přeplatek exekuce v částce 109 855 Kč, což je o 13 815 Kč méně, že žalobkyně soudnímu exekutorovi zaslala. Tato částka představuje škodu, kterou žalovaný žalobkyni způsobil tím, že soudního exekutora informoval o úhradě dluhu až po uplynutí 29 kalendářních dnů od data, kdy tuto úhradu žalovaný obdržel na svůj vlastní účet, přičemž namísto včasného informování exekutora ještě 14 kalendářních dnů po zaplacení dluhu aktivně činil úkony směřující k exekuci, když dne 3. 1. 2023 exekutorovi doručil opravu exekučního návrhu. Žalovaný požadovanou částku neuhradil i přes zaslanou předžalobní výzvu.

2. Žalovaný ve svém vyjádření ze dne 6. 8. 2024 uvedl, že nárok žalobkyně neuznává s odůvodněním, že řízení u Vrchního soudu v , Anonymizováno, bylo zastaveno usnesením ze dne 17. 10. 2022, proti kterému nebyl přípustný opravný prostředek. Tímto okamžikem nabyl rozsudek Krajského soudu v , adresa, , dle kterého měla žalobkyně zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 97 695 Kč, právní moci. Žalovaný sdělil žalobkyni dopisem ze dne 3. 11. 2022 číslo účtu k úhradě nákladů řízení a vyzval ji k tomuto zaplacení, přičemž ve výzvě neuvedl splatnost, neboť ta byla dána rozhodnutím soudu. Na tuto výzvu žalobkyně nijak nereagovala a žalovanému nezbylo než dne 14. 12. 2022 podat exekuční návrh, který byl zcela oprávněný, neboť v okamžiku jeho podání nebyly náklady řízení uhrazeny a k jejich uhrazení došlo až po zhruba padesáti dnech od doručení výzvy. Pokud by žalobkyni jakákoliv škoda vznikla, bylo by primárním důvodem jejího vzniku to, že žalobkyně byla v podstatném prodlení s plněním závazku daného soudními rozhodnutími. Žalovaný zjistil, že náklady řízení byly na jeho účet uhrazeny až dne 20. 1. 2023, protože účetní kancelář kontroluje pohledávky jednou měsíčně, a navíc k zaplacení došlo bezprostředně před vánočními svátky, kdy účetní mezi svátky pohledávky nekontrolovala. Pracovnice kanceláře žalovaného formálně opravila exekuční návrh dne 3. 1. 2023, kdy nedošlo ke kontrole pohledávky, ale tímto postupem nedošlo k porušení jakéhokoliv právního předpisu. Žalovaný neporušil žádnou povinnost vyplývající ze zákona ani jinou smluvní povinnost.

3. Žalobkyně v replice ze dne 5. 9. 2024 uvedla, že námitka žalovaného, že platba žalobkyně přišla 20. 12. 2022, tedy bezprostředně před vánočními svátky, není zcela na místě, neboť samotný exekuční návrh byl žalovaným podán 15. 12. 2022, tedy již v předvánoční době, a tak namítat, že žalobkyně rovněž v předvánoční době uhradila to, k čemu byla vyzvána, se nezdá zcela logické. V době mezi svátky, tj. v době 27. – 31. 12. 2022, byl pracovně aktivní i samotný soudní exekutor, jak vyplývá z výzvy soudního exekutora k opravě exekučního návrhu ze dne 27. 12. 2022. To, že si žalovaný prováděl kontrolu účetnictví i stavu na bankovním účtu, zejména ke konci kalendářního roku, naposledy před 20. 12. 2022 a poté až 20. 1. 2023 by nemělo být k tíži žalobkyně. Výzva ke splnění vymáhané povinnosti byla soudním exekutorem vydána dne 18. 1. 2023, k čemuž nemuselo dojít, jelikož celá vymáhaná peněžitá povinnost již byla uhrazena téměř jeden měsíc. Žalobkyně podala na žalovaného stížnost k České advokátní komoře, kterou byl žalovaný upozorněn na nevhodný postup v dané věci.

4. Při jednání dne 16. 10. 2024 žalobkyně uvedla, že nepodala námitky vůči vyčíslení nákladů exekuce. Žalobkyně neinformovala předtím ani zároveň se zasláním platby dne 20. 12. 2022 žalovaného o provedení platby.

5. Soud zjistil následující skutečnosti:

6. Z rozsudku Krajského soudu v , adresa, , č.j. , spisová značka, ze dne 13. 10. 2021 s doložkou právní moci dnem 1. 12. 2021 soud zjistil, že v tomto řízení byla žalobkyně povinna nahradit žalovanému, tzn. spolku , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , který byl zastoupen žalovaným v tomto řízení, náklady řízení ve výši 97 695 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalovaného.

7. Z usnesení Vrchního soudu v , Anonymizováno, , č.j. , spisová značka, ze dne 17. 10. 2022 s doložkou právní moci dne 2. 11. 2022 soud zjistil, že odvolací řízení proti rozsudku Krajského soudu v , adresa, , č.j. , spisová značka, ze dne 13. 10. 2021 se zastavuje. Žalobkyně je dle tohoto usnesení povinna zaplatit žalovanému, tzn. spolku , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , který byl zastoupen žalovaným v tomto řízení, náklady odvolacího řízení ve výši 4 114 Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám zástupce žalovaného.

8. Z dopisu adresovaného žalovaným právnímu zástupci žalobkyně , tituly před jménem, , jméno FO, , tituly za jménem, , ze dne 3. 11. 2022 soud zjistil, že žalovaný vyzval prostřednictvím právního zástupce žalobkyně, který zastupoval žalobkyni v řízeních před Krajským i Vrchním soudem, k úhradě přisouzených nákladů řízení na účet č. , č. účtu, .

9. Z exekučního návrhu ze dne 14. 12. 2022 soud zjistil, že oprávněný spolek , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , zastoupený žalovaným, podal Exekutorskému úřadu , adresa, , , tituly před jménem, , jméno FO, , exekuční návrh, dle kterého má exekutor provést exekuci k vymožení pohledávky oprávněného v částce celkem 101 809 Kč.

10. Z potvrzení o provedené odchozí platbě vydané , právnická osoba, ze dne 23. 1. 2023 soud zjistil, že dne 20. 12. 2022 zaslala žalobkyně na bankovní účet žalovaného částku 101 809 Kč.

11. Z usnesení soudního exekutora , tituly před jménem, , jméno FO, , č.j. , spisová značka, , ze dne 27. 12. 2022 soud zjistil, že soudní exekutor vyzval oprávněného k opravě exekučního návrhu ze dne 14. 12. 2022, neboť není v souladu s exekučními tituly.

12. Z opravy exekučního návrhu ze dne 2. 1. 2023 soud zjistil, že oprávněná, zastoupená žalovaným, upravila exekuční návrh ze dne 14. 12. 2022.

13. Z pověření soudního exekutora, č.j. , spisová značka, , ze dne 13. 1. 2023 soud zjistil, že soudní exekutor , tituly před jménem, , jméno FO, byl pověřen exekucí k vymáhání pohledávky oprávněného spolku , právnická osoba, ., IČO: , IČO, ve výši celkem 101 809 Kč vůči povinné žalobkyni.

14. Z vyrozumění o zahájení exekuce, č.j. , spisová značka, , ze dne 18. 1. 2023 soud zjistil, že povinná žalobkyně byla vyrozuměna o zahájení exekuce vůči oprávněnému, zastoupenému žalovaným.

15. Z dopisu adresovaného žalovaným exekutorskému úřadu , adresa, ze dne 20. 1. 2023 soud zjistil, že oprávněný v zastoupení žalovaného informoval soudního exekutora, že došlo k uhrazení částky 101 809 Kč žalobkyní.

16. Z výpisu z běžného účtu vedeného , právnická osoba, pro žalobkyni za období 31. 12. 2022 do 31. 1. 2023 soud zjistil, že den 23. 1. 2023 zaplatila žalobkyně na účet soudního exekutora s poznámkou exekuce , právnická osoba, -EU , adresa, částku 123 674 Kč.

17. Z výpisu z účtu žalobkyně vedeného u , právnická osoba, za období 1. 2. 2023–28. 2. 2023 soud zjistil, že soudní exekutor zaslal na účet žalobkyně dne 10. 2. 2023 částku 109 855 Kč.

18. Z dalších v řízení provedených důkazů soud již nezjistil žádné podstatné skutečnosti pro rozhodující skutková zjištění ani pro právní hodnocení věci, a proto je dále nehodnotil.

19. Soud zhodnotil v řízení provedené důkazy v souladu s ust. § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu a dospěl ke zjištění následujícího skutkového stavu:

20. Žalobkyně byla dle rozsudku Krajského soudu v , adresa, , č.j. , spisová značka, ze dne 13. 10. 2021 s doložkou právní moci dnem 1. 12. 2021 a usnesení Vrchního soudu v Praze, č.j. , spisová značka, ze dne 17. 10. 2022 s doložkou právní moci dnem 2. 11. 2022 povinna zaplatit spolku , právnická osoba, ., IČO: , IČO, na účet žalovaného částku celkem 101 809 Kč, která představuje náhradu nákladů řízení. Žalobkyně byla povinna zaplatit tuto částku vždy do 3 dnů od právní moci daného rozhodnutí na bankovní účet žalovaného. Žalovaný dne 3. 11. 2022 sdělil žalobkyni číslo účtu, na který má částku 101 809 Kč zaplatit. Žalovaný dne 14. 12. 2022 podal exekuční návrh k vymáhání pohledávky ve výši 101 809 Kč vůči žalobkyni. Žalobkyně dne 20. 12. 2022 částku 101 809 Kč zaslala na bankovní účet žalovaného. Dne 27. 12. 2022 vyzval soudní exekutor žalovaného k opravě exekučního návrhu. Dne 2. 1. 2023 zaslal žalovaný opravený exekuční návrh soudnímu exekutorovi. Dne 13. 1. 2023 byl soudní exekutor , tituly před jménem, , jméno FO, pověřen exekucí k vymáhání pohledávky oprávněného spolku , právnická osoba, ., IČO: , IČO, ve výši celkem 101 809 Kč vůči povinné žalobkyni. Dne 18. 1. 2023 byla žalobkyně vyrozuměna o zahájení exekuce. V období od 18. 1. 2023 do 22. 1. 2023 postihl soudní exekutor exekučními příkazy bankovní účty žalobkyně, její nemovitosti i pohledávky. Dne 20. 1. 2023 sdělil žalovaný soudnímu exekutorovi, že jeho pohledávka byla žalobkyní uhrazena. Dne 23. 1. 2023 uhradila žalobkyně částku 123 674 Kč na účet soudního exekutora. Dne 10. 2. 2023 soudní exekutor vyplatil žalobkyni přeplatek exekuce v částce 109 855 Kč.

21. Po právním zhodnocení prokázaného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

22. Podle ust. § 2900 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného.

23. Podle ust. § 2901 o. z. vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, má povinnost zakročit na ochranu jiného každý, kdo vytvořil nebezpečnou situaci nebo kdo nad ní má kontrolu, anebo odůvodňuje-li to povaha poměru mezi osobami. Stejnou povinnost má ten, kdo může podle svých možností a schopností snadno odvrátit újmu, o níž ví nebo musí vědět, že hrozící závažností zjevně převyšuje, co je třeba k zákroku vynaložit.

24. Podle ust. § 2910 o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

25. Podle ust. § 2913 o. z. poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit.

26. Nárok žalobkyně je dle jejího tvrzení odůvodněn vznikem škody ve výši 13 815 Kč, kterou žalovaný žalobkyni způsobil tím, že soudního exekutora informoval o úhradě dluhu až po uplynutí 29 kalendářních dnů od data, kdy tuto úhradu žalovaný obdržel na svůj vlastní účet, přičemž namísto včasného informování exekutora ještě 14 kalendářních dnů po zaplacení dluhu aktivně činil úkonu směřující k exekuci. Žalobkyně se při tvrzení, jakou konkrétní zákonnou povinnost žalovaný porušil, omezila pouze na tvrzení, že žalovaný porušil obecnou prevenční povinnost danou zákonem.

27. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žalovaný neporušil žádnou povinnost stanovenou zákonem dle ust. § 2910 o. z. ani žádnou povinnost ze smlouvy dle ust. § 2913 o. z., neboť mezi účastníky nebyla uzavřena žádná smlouva a zákonem není stanovena žádná povinnost určující konkrétní lhůtu pro informování soudního exekutora o obdržení platby od povinného. Soud v jednání žalovaného neshledal ani jakékoliv porušení povinností advokáta podle zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii nebo zvláštního zákona. Jelikož nedošlo k porušení povinnosti stanovené zákonem ani smlouvou, nemohla vzniknout ani škoda, za kterou by byl žalovaný odpovědný dle výše uvedených ustanovení a povinný ji žalobkyni nahradit.

28. Dle soudu to byla naopak žalobkyně, kdo nesplnil svoji povinnost k včasné úhradě nákladů řízení ve stanovené lhůtě a zavdala tak příčinu zahájení exekučního řízení. Žalovaný tedy zcela po právu podal exekuční návrh, neboť v okamžiku tohoto podání nebyly náklady řízení uhrazeny. Soud poté co zjistil, že na dané jednání, jehož protiprávnost je posuzována nedopadá konkrétní právní úprava, uvažoval o možnosti aplikace obecné prevenční povinnosti. Soud má v tomto případě za to, že nelze považovat za porušení prevenční povinnosti jednání, kdy žalovaný neprodleně po zjištění, že žalobkyně dlužnou částku uhradila, o tomto informoval soudního exekutora, i když mezi úhradou a zjištěním uběhlo přibližně 29 dnů. Žalovaný nemá povinnost kontrolovat své pohledávky dříve než jednou měsíčně, jak uvedl, a s ohledem na to, že žalobkyně dlužnou částku neuhradila od výzvy žalovaného po dobu přibližně 50 dnů, není nepravděpodobné, že žalovaný již zaplacení této částky od žalobkyně v nejbližší době neočekával, a proto postupoval v rámci exekučního řízení dle pokynů exekutora a opravil svůj exekuční návrh bez kontroly stavu pohledávky. Dle soudu zaslání částky žalovanému bezprostředně před vánočními svátky, což dle soudu datum 20. 12. 2022 na rozdíl od data 15. 12. 2022 je, a současně skutečnost, že žalobkyně o tomto žalovaného nijak doprovodně neinformovala, mohlo způsobit prodlevu v reakci žalovaného na tuto úhradu. Toto však dle soudu nelze dávat za vinu žalovanému a vyvozovat z jednání žalovaného porušení obecné prevenční povinnosti, když je to právě žalobkyně, kdo zavinil svým jednáním zahájení exekučního řízení. Obecná prevenční povinnost není bezbřehá, nýbrž zahrnuje jen taková opatření, která lze vzhledem ke konkrétní situaci rozumně požadovat. Dle soudu jednání žalovaného nemůže naplnit skutkovou podstatu porušení obecné prevenční povinnosti, neboť žalovaný nejednal protiprávně, když informoval o úhradě dluhu soudního exekutora až po uplynutí přibližně 29 kalendářních dnů od data, kdy tuto úhradu obdržel na svůj vlastní účet, přičemž tato prodleva dle výše uvedených skutečností nastala z více příčin, které však jako celek nemohou být přičítány pouze žalovanému. Nad to soud dodává, že žalobkyně nepodala námitky vůči vyčíslení nákladů exekuce, čímž se mohla proti jejich výši bránit.

29. Z výše uvedeného má soud za to, že nedošlo k prokázání protiprávního jednání žalovaného a vzniku škody, za kterou by byl odpovědný žalovaný. Soud proto žalobu zamítnul, tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

30. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. tohoto rozsudku podle § 142 o. s. ř. tak, že přiznal žalovanému, který byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 114,8 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 13 815 Kč sestávající z částky 1660 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 1 660 Kč za sepis odporu dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 1 660 Kč za účast na jednání soudu dne 16. 10. 2024 dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 880 Kč ve výši 1 234,8 Kč. V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. uložil soud žalobkyni zaplatit žalovanému náklady řízení na účet jeho právního zástupce.