13 C 15/2017

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Melkovou ve věci žalobců: a) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobkyně, znalce, žalobce, žalovaného, žalovaného a žalované b) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobkyně c) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobkyně, znalce, žalobce, žalovaného, žalovaného a žalované všichni zastoupeni advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného a žalované 2. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného a žalované 3. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalovaného a žalované všichni zastoupeni advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa pro zaplacení částky 72 449,07 Kč s přísl., 18 112,27 Kč s přísl., 18 112,27 Kč s přísl.

I. Žalovaný 1) je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci a) částku ve výši 29.810, 447 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od 2.2.2017 do zaplacení.

II. Žalovaný 1) je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni c) částku ve výši 7.452, 6111 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od 2.2.2017 do zaplacení.

III. Ve vztahu mezi žalovaným 1) a žalobkyní b) se žaloba zamítá.

IV. V rozsahu stanovení povinnosti žalovanému 1) zaplatit žalobcům dalších 35.186, 0142 spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 2.2.2017 do zaplacení, se žaloba zamítá.

V. Žalovaný 2) je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci a) částku ve výši 7.452, 6111 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od 2.2.2017 do zaplacení.

VI. Žalovaný 2) je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni c) částku ve výši 1.863, 15279 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od 2.2.2017 do zaplacení.

VII. Ve vztahu mezi žalovaným 2) a žalobkyní b) se žaloba zamítá.

VIII. V rozsahu stanovení povinnosti žalovanému 2) zaplatit žalobcům dalších 8.796, 50607 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 2.2.2017 do zaplacení, se žaloba zamítá.

IX. Žalovaná 3) je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci a) částku ve výši 7.452, 6111 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od 2.2.2017 do zaplacení.

X. Žalovaná 3) je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni c) částku ve výši 1.863, 15279 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od 2.2.2017 do zaplacení.

XI. Ve vztahu mezi žalovanou 3) a žalobkyní b) se žaloba zamítá.

XII. V rozsahu stanovení povinnosti žalované 3) zaplatit žalobcům dalších 8.796, 506 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 2.2.2017 do zaplacení, se žaloba zamítá.

XIII. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

XIV. Žalobci jsou povinni společně a nerozdílně uhradit České republice, na účet Obvodního soudu pro Prahu 6, na náklady, které platil stát, částku ve výši 2.515,40 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

XV. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně uhradit České republice, na účet Obvodního soudu pro Prahu 6, na náklady, které platil stát, částku ve výši 2.515,40 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. XVI. Žalobcům se po právní moci tohoto rozsudku vrací z účtu Obvodního soudu pro Prahu 6 ze složené zálohy na náklady státu částka ve výši 484,60 Kč. XVII. Řízení se zastavuje co do částky 740,67 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z této částky od 2.2.2017 do zaplacení ve vztahu k žalovanému 1), dále co do částky 185,17 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05% z této částky od 2.2.2017 do zaplacení ve vztahu k žalovanému 2) a co do částky 185,17 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05% z této částky od 2.2.2017 do zaplacení ve vztahu k žalované 3).

1. Žalobci se žalobou došlou zdejšímu soudu dne 2.2.2017 domáhali stanovení povinnosti žalovanému 1) zaplatit žalobcům částku ve výši 72 449,07 Kč, stanovení povinnosti žalovanému 2) zaplatit žalobcům částku ve výši 18 112,27 Kč a stanovení povinnosti žalované 3) zaplatit žalobcům částku ve výši 18 112,27 Kč. Žalobci žalobu odůvodnili tak, že žalobci a žalovaní jsou podílovými spoluvlastníky pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa] vše v [katastrální uzemí], obec Praha, nemovitosti zapsány na [list vlastnictví] pro uvedenou obec a katastrální území, a to tak, že výše spoluvlastnických podílů je taková, že žalobce a) je vlastníkem ideálních 2/6 uvedených nemovitých věcí, žalobkyně b) je vlastníkem ideální [číslo] uvedených nemovitých věcí, žalobkyně c) je vlastníkem ideální [číslo] uvedených nemovitých věcí, žalovaný 1) je vlastníkem ideálních 2/6 uvedených nemovitých věcí, žalovaný 2) je vlastníkem ideální [číslo] uvedených nemovitých věcí a žalovaná 3) je vlastníkem ideální [číslo] uvedených nemovitých věcí. Mezi žalobci a žalovanými panují neshody, a to ohledně vyúčtování nákladů spojených s provozem nemovitosti, tak jak jsou předmětem žaloby, ale i ohledně rozdělení užívání nemovitosti, když spor o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví je veden u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka]. Účastníci se neshodli na osobě správce výše uvedených nemovitých věcí. Žalobci uvedli, že předmětem žaloby je vyúčtování nákladů spojených s provozem nemovitosti za rok 2014 a 2015, kdy pro odpor žalovaných se žalobci nemohou dohodnout na vzájemném konečném vyúčtování. Žalobci uvedli, že v roce 2014 vynaložili na výše uvedenou společnou nemovitost (dále v textu také jen předmětná nemovitost) následující částky: -) úhrada odběru elektrické energie do nemovitosti – náklad v částce 11 485 Kč -) daň z nemovitých věcí – náklad v částce 7 612 Kč -) revize a čištění plynových kotlů ústředního topení, karem a sporáků (faktura [právnická osoba], číslo faktury FV [číslo] [rok], platba 2.7.2014) – náklad v částce 14 750 Kč -) výměna prasklé izolační elektrody k plynovému kotli ústředního topení – náklad v částce 749 Kč -) oprava úniku plynu u hlavního plynoměru – náklad v částce 1 554 Kč -) pojištění domu u [obec] pojišťovny. a.s. – náklad v částce 11 632 Kč -) oprava fasády (bourání, lešení, přesun hmot, zábory, poplatky) stavebnímu podnikateli [jméno] [jméno] dle faktury č. 2014 – náklad v částce 100 000 Kč -) oprava omítek domu (úpravy povrchů, dokončovací práce, chemické ukotvení ozdobných věžiček na římse domu, přesun hmot, nátěry klempířské konstrukce, keramické obklady dle faktury dodavatele [právnická osoba] dle faktury č. [anonymizováno]) – náklad v částce 127 834 Kč -) nákup barvy na natření části zkorodované plechové střechy mezi přízemím a prvním patrem domu (práce provedena svépomocí) – náklad v částce 2 222 Kč Celkem tedy žalobci za rok 2014 vynaložili na společnou věc částku ve výši 277 838 Kč. Oproti tomu žalobci uznávají žalovaným náklady vynaložené na předmětnou nemovitost v částce 106 733 Kč, a to konkrétně náklad na komunální odpad v částce 3 636 Kč, plyn v částce 68 984 Kč, vodné a stočné v částce 32 866 Kč, vložka a klíče ke vchodu v částce 1 247 Kč. Žalovaní převzali dne 3.3.2014 od [právnická osoba] přeplatek za plyn ve výši 7 589 Kč, aniž by tuto částku se žalobci vypořádali, ačkoliv z tohoto přeplatku žalobcům, tedy celkem náleží 3 794,50 Kč. Rozdíl dle vyúčtování nákladů za rok 2014, tedy činí 178 694 Kč. V roce 2015 žalobci vynaložili na předmětnou nemovitost následující částky: -) revize komínů ([příjmení] [jméno] [příjmení]) - náklad v částce 2 500 Kč -) revize a oprava hasicích přístrojů – náklad v částce 1 997 Kč -) nákup 4ks hasicích přístrojů – náklad v částce 9 898 Kč -) úhrada odběru elektrické energie do předmětné nemovitosti – náklad v částce 16 770 Kč -) oprava vadného vedení elektřiny k domovnímu elektroměru, hlavní přípojka elektřiny k domu dle faktury [číslo] vystavené [právnická osoba] – náklad v částce 31 339 Kč -) daň z nemovitých věcí – náklad v částce 7 612 Kč -) geodetické práce – zaměření a příprava návrh dělení na bytové a nebytové jednotky podle faktury [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení] dle faktury [číslo] 2015, [anonymizováno] 2015, [anonymizováno] 2015 – náklad v částce 33 700 Kč -) roční kontrola plynových kotlů pro ústřední topení – náklad v částce 2 398 Kč -) pojištění domu u [právnická osoba] – náklad v částce 11 632 Kč -) úhrada přípravy a koordinace geodetických prací a schémat k prohlášení vlastníka dle faktury [anonymizováno] [právnická osoba] dle faktury [číslo] – náklad v částce 9 583,20 Kč Celkem tedy žalobci za rok 2015 vynaložili na společnou věc částku 127 429,20 Kč. Žalobci uznávají žalovaným platby související s předmětnou nemovitostí za rok 2015 v celkové výši 88 776 Kč, které jsou tvořeny nákladem na komunální odpad v částce 3 636 Kč, náklady na plyn v částce 35 000 Kč, náklady na vodné a stočné v částce 40 640 Kč, náklady na geodetické práce – zaměření prostor [celé jméno žalovaného] s výjimkou sklepů – náklad v částce 9 500 Kč. Rozdíl za rok 2015 tedy činí 38 653,20 Kč ve prospěch žalobců. Žalobci přípisem ze dne 27.12.2016 prostřednictvím právního zástupce vyzvali žalované k úhradě výše uvedených částek, a to podle výše jejich spoluvlastnických podílů, přičemž přípisem právního zástupce žalovaných 2.1.2017 žalovaní úhradu odmítli. Celkem žalovaní žalobcům dluží částku ve výši 108 673,61 Kč, kterou žalobci po jednotlivých žalovaných požadují dle jejich spoluvlastnických podílů, tak jak bylo uvedeno výše. Žalobci se domáhají rovněž úroku z prodlení v zákonné výši, a to od data podání žaloby.

2. Žalovaní se k podané žalobě vyjádřili tak, že nárok žalobců žalovaní zcela odmítají s tím, že některé náklady na opravu společné nemovitosti byly žalobci vynaloženy bez vědomí a souhlasu žalovaných a výše skutečně vynaložených nákladů na předmětnou nemovitost žalovanými tak převyšuje náklady vynaložené žalobci. Konkrétně žalovaní uvedli, že nejsou povinni se podílet na nákladech vynaložených v roce 2014, pokud jde o položku: oprava fasády v ceně 100 000 Kč, oprava omítek domu v ceně 127 834 Kč a nákup barvy na natření části zkorodované plechové střechy ve výši 2 222 Kč. Žalovaní dále neuznávají část nákladů vynaložených žalobci na nemovitost v roce 2015, a to konkrétně, co se týká položky opravy vadného vedení elektřiny k domovnímu elektroměru v nákladu 31 339 Kč. Žalovaní všechny tyto náklady neuznávají z toho důvodu, že práce, za které byly náklady vynaloženy, byly provedeny bez jejich předchozího informování a souhlasu, tudíž jim nebylo umožněno se k dané věci vyjádřit a konečné rozhodnutí ovlivnit (k tomu poukázali např. usnesení Nejvyššího soudu, sp. zn. 28Cdo 770/2008). Žalobci neprokázali nezbytnost provedení těchto prací a jejich provedení nelze považovat ani za neodkladnou záležitost ve smyslu § 1128 o.z. Technický stav společné nemovitosti nebyl havarijní či chátrající a uvedené práce nebyly nezbytně nutné provést, aniž by všichni podíloví spoluvlastníci společné nemovitosti byli vyrozuměni o jejich potřebě. Dále žalovaní sporovali výši nákladů vynaložených žalobci v roce 2015 na geodetické práce v částce 33 700 Kč a v částce 9 583,20 Kč, přičemž žalovaní v rámci ústního přednesu v rámci jednání soudu uvedli, že se sice s žalobci a žalovaní dohodli, že tyto náklady ponesou„ na půl“, nicméně žalovaní měli výhrady vůči kvalitě provedené práce. Žalovaní tedy neuznávají náklady vynaložené žalobci na správu společné nemovitosti celkem ve výši 261 395 Kč a dále neuznávají celkovou výši nákladů vynaložených na geodetické práce v částce 43 283,20 Kč. Zbylé náklady vynaložené žalobci a uplatněné v žalobě na správu předmětné nemovitosti žalovaní uznávají. Náklady žalovaných za rok 2014 a 2015 uznané žalobci v žalobě, tak převyšují uznané a nesporné náklady žalobců.

3. Žalobci se ke sporným neuznaným nákladům vyjádřili v dalších svých podáních a přednesech tak, že co se týče opravy fasády, tak od března 2013 probíhala mezi žalobcem a) a žalovaným 1) zcela konkrétní jednání o opravě fasády domu s tím, že žalobce a) informoval o nutnosti zajistit lešení a zábor chodníku, osekat opadající a vyboulené části omítky, opravit a natřít celou omítku, ukotvit věžičky na římse domu a opravit odtok vody ze střechy, neboť stékající voda na omítku jí soustavně poškozovala. Již v létě 2013 s ohledem na riziko pádu betonových věžiček či jejich částí a možnost způsobení škody sjednala žalobkyně c) obalení věžiček na římse domu plachtovinou, tuto práci zajistila specializovaná firma na opravy památek, [právnická osoba], a to v ceně 2 579 Kč, na úhradě této částky se žalovaní podíleli jednou polovinou. Dne 8.1.2014 informoval žalobce a) žalovaného 1) o výsledku jednání, žalobce a) se [právnická osoba], [anonymizováno], resp. s jejím jednatelem panem [jméno] [jméno], přičemž 1) žalovaný vzal nutnost provedení oprav touto společností na vědomí bez připomínek. Dne 2.3.2014 došlo k jednání mezi panem [jméno] a žalobcem a) a žalovaným 1) o způsobu, jakým bude provedena oprava omítky, zpevnění věžiček na střeše, zajištění lešení apod. Při prohlídce objektu 1) žalovaný vyjádřil nesouhlas s tím, aby bylo postaveno lešení na vnitřní straně domu a se stavební firmou bylo dohodnuto, že fasáda domu bude opravena a nabarvena pouze do výšky 3,5-4m z lehké plošiny podložené prkny. Dne 11.4.2014 dodala [právnická osoba], [anonymizováno] předběžný rozpočet prací na celkovou částku 224 250 Kč s tím, že o konečném způsobu a ceně opravy věžiček bude rozhodnuto poté, co k nim bude zajištěn přístup z lešení. Žalovaný 1) nevznesl žádné námitky k samotné opravě, ani k předběžnému rozpočtu, pouze odmítl pracovníky stavební firmy vpustit do prádelny, odkud by mohli nejlépe odebírat vodu. Dne 25.4.2014 žalovaný 1) při kontrole návrhu kalkulace vznesl konkrétně námitky, že nedojde k odříznutí mříže v 1. patře, dále, že 30% nové omítky se mu jevilo jako příliš a dále, že se nebude provádět odříznutí háků vyčnívajících ze zdi a tyto odřízne sám žalovaný a). K těmto připomínkám bylo stavební firmou přihlédnuto. Dne 28.5.2014 žalovaný 1) bruskou odřízl háky vyčnívající u střechy nad garážemi a odstranil nefunkční dráty, které ovíjely vnitřní stranu domu, dne 30.6.2014 pak připravil kromě vývodu vody z kotelny i vývod elektřiny. Dne 5.9.2014 byla provedena prohlídka stavby Odborem výstavby [anonymizována tři slova] [obec a číslo], a to k oznámení o nadměrné prašnosti při otloukání omítky. Na tomto místním šetření byl přítomen i žalovaný 1). Ze všech uváděných skutečností je zřejmé, že žalovaný 1) věděl o probíhajících pracích a do jednání svými připomínkami aktivně vstupoval. Pokud se týká opravy vadného vedení elektřiny, tak nutnost provedení opravy jednoznačně vyplývá ze zprávy revizního technika [jméno] [příjmení] ze dne 15.7.2015. Žalobci dodali, že dne 24.1.2015 se žalobce a) obrátil na [anonymizováno] s tím, že při úklidu domu zjistil, že u přístupu k pojistkám poblíž elektroměru jsou potrhané samolepky, které pravděpodobně jako plomby uzavíraly přístup k dodávce energie. Následně zaměstnanec [anonymizováno] dne 5.2.2015 provedl výměny starého elektroměru s poškozenými plombami za nový, který zaplomboval, přičemž konstatoval velmi nepřehledné vedení drátů a doporučil revizi ze strany autorizovaného elektrikáře [anonymizováno]. Následně se dostavil autorizovaný elektrikář, pan [jméno] [příjmení], revizní technik, který zjistil zásadní závadu spočívající v tom, že mezi hlavním přívodem elektřiny do domu a domovním elektroměrem jsou umístěny pojistky, přes něž je možné čerpat elektřinu„ na černo“. [příjmení] při provádění opravy dne 26.2.2015 zjistil, že provoz části prostor, které užívají žalovaní jsou napojeny na domovní elektroměr a bylo zjištěno i vedení dalšího elektrického drátu do prostor užívaných žalovanými z domovního elektroměru. Jediným a správným řešením tedy bylo oddělení elektroměru tak, aby odběr elektrické energie odpovídal příslušným normám a požadavku [anonymizováno]. Konečně, co se týče nákladů na geodetické zaměření bytových a nebytových jednotek bez předchozího informování žalovaných, tak žalobci vycházejí z emailu právního zástupce samotných žalovaných ze dne 15.5.2015, kdy uvádí, že žalovaní souhlasí s tím, že náklady na provedení zaměření ponesou obě strany rovným dílem. V květnu 2015 se právní zástupci obou stran dohodli, že náklady na veškeré zaměření domu pro účely rozdělení na jednotky ponesou obě strany, rozuměno žalobci a žalovaní, rovným dílem. Dne 14.7.2015 se účastníci zúčastnili schůzky s [titul] [jméno] [příjmení], na které byl domluven další postup ohledně zaměření domu a přípravy technické dokumentace, která je nezbytná pro zápis nově vzniklých jednotek do katastru nemovitostí. Tento den byly současně zaměřeny prostory užívané žalovanými, a to [anonymizováno] [příjmení], kterého zprostředkoval [titul] [příjmení]. V srpnu 2015 obdrželi právní zástupci žalobců a žalovaných od [titul] Mikuleho souhrnný výsledek měření, přičemž žalovaní vznesli požadavky na dodatečné úpravy. Dne 11.11.2015 zaslal právní zástupce žalovaných [příjmení] [příjmení] fakturační údaje, z čehož lze jednoznačně dovodit, že žalovaní k plnění zakázky neměli žádných výhrad.

4. Podáním ze dne 22.9.2020 vzali žalobci žalobu částečně zpět, když nadále nepožadovali náhradu nákladů souvisejících s nátěrem zkorodované střechy, za nákup barev v částce 2 222 Kč. Žalobu tak vzali zpět vůči žalovanému 1) v rozsahu částky 740,67 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z této částky od 2.2.2017 do zaplacení, dále vůči žalovanému 2) a žalované 3) vždy v rozsahu částky 185,17 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 185,17 Kč ode dne 2.2.2017 do zaplacení. Žalovaní s provedeným částečným zpětvzetí žaloby souhlasili a v rozsahu zpětvzetí žaloby soud řízení usnesením zastavil v rámci ústního jednání konaného dne 20.1.2021 (usnesení pod bodem XVII. tohoto rozhodnutí), účastníci se vzdali práva odvolání do vyhlášeného usnesení.

5. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Účastníci jsou podílovými spoluvlastníky pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], vše v [katastrální uzemí], obec Praha, kdy nemovité věci jsou zapsány na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], a to u Katastrálního úřadu pro hl. m. [část Prahy] spoluvlastnické podíly jsou takové, že žalobce a) je vlastníkem ideální 2/6 uvedených nemovitých věcí, žalobkyně b) je vlastníkem ideální [číslo] uvedených nemovitých věcí a žalobce c) je vlastníkem ideální [číslo] uvedených nemovitých věcí. Žalovaný 1) je vlastníkem ideálních 2/6 uvedených nemovitých věcí, žalovaný 2) je vlastníkem ideální [číslo] uvedených nemovitých věcí a žalovaná 3) je vlastníkem ideální [číslo] uvedených nemovitých věcí (nesporná tvrzení účastníků řízení, informativní výpis z Katastru nemovitostí, [list vlastnictví]); při správě majetku v podílovém spoluvlastnictví není určena osoba správce (nesporná tvrzení účastníků). Žalobci a žalovaní učinili nesporným, že žalobci vynaložili v souvislosti s předmětnou nemovitostí, která je v podílovém spoluvlastnictví účastníků řízení, v roce 2014 náklady spočívající v úhradě odběru elektrické energie do nemovitosti ve výši 11 485 Kč, dále daň z nemovitých věcí ve výši 7 612 Kč, revize a čištění plynových kotlů ve výši 14 750 Kč, výměnu prasklé izolační elektrody v plynovém kotli ústředního topení v částce 749 Kč, opravu úniku plynu u hlavního plynoměru v částce 1 554 Kč, pojištění domu u [právnická osoba] ve výši 11 632 Kč a dále učinili nesporným, že v roce 2015 žalobci vynaložili náklady související s revizí komínů ve výši 2 500 Kč, náklady na revizi a opravu hasicích přístrojů ve výši 1 997 Kč, nákup 4ks hasicích přístrojů ve výši 9 898 Kč, úhradu odběru elektrické energie ve výši 16 770 Kč, daň z nemovitých věcí ve výši 7 612 Kč, náklady na roční kontrolu plynových kotlů ve výši 2 398 Kč a pojištění domu u [právnická osoba] ve výši 11 632 Kč (nesporná tvrzení účastníků řízení). Dále má soud za prokázané, že žalobce a) objednal opravu fasády domu u dodavatele [jméno] [příjmení], stavební podnikatel, dodavatel vyhotovil rozpis prací v rámci opravy fasády (soupis oceněných prací včetně rozpisu prací). Dle tohoto soupisu byla cena opravy fasády stanovena na částku 224 250 Kč (soupis oceněných prací včetně rozpisu prací provedený panem [příjmení] ze dne 11.4.2014). Žalobce a) předložil žalovanému 1) podrobný rozpis prací, nazvaný jako„ název akce oprava fasády bytového domu“, vypracovaný [jméno] [příjmení] dne 11.4.2014 (rozpis prací, výpověď žalobce a) a výpověď žalovaného 1). Z výslechu svědka [jméno] [jméno], má soud za prokázané, že je jednatelem firmy [anonymizováno], [právnická osoba] [jméno] či [právnická osoba] prováděli na předmětné nemovitosti opravu fasády. Oprava se dělal k objednávce žalobce a). Obhlídkou fasády byly zjištěny praskliny, fasáda byla zašlá. Po prohlídce fasády byly naceněny práce související s opravou fasády. V rámci nacenění prací komunikoval přípravář firmy se žalobcem a). Než začala oprava fasády, sešel se [jméno] [jméno] s žalobcem a) a žalovaným 1) a řešily se detaily týkající se rozsahu prací včetně detailů ohledně kotvení architektonických prvků, nátěrů, opravy omítek a klempířských prvků. Svědek viděl žalovaného 1) ještě jednou před realizací opravy fasády, kdy řešili i se žalobcem a) napojení sítí, a to vodu a elektřinu. Svědek žalovaného 2) a žalovanou 3) nikdy neviděl. Nikdo se žalovaných vůči svědkovi či pracovníkům firmy nevznesl negativní námitky na průběh opravy fasády. Nacenění prací bylo zasláno žalobci a). Svědek uvedl, že stav fasády hodnotil jako špatný, byly zde praskliny, kterými zatékalo do fasády, vyskytovaly se i vlasové trhliny. [příjmení] nabídka se v průběhu stavby aktualizuje s ohledem na možnost méně prací či více prací. Položkový rozpočet odpovídající rozsahu prací je součástí faktur. V rámci opravy fasády byly zabedněny výlohy, a to k žádosti objednatele. Svědek uvedl, že nedostatky na fasádě, a to i nejproblémovější bylo možné řešit lokálním zásahem. Svědek uvedl, že vzhledem k ceně lešení, kdy se jedná o drahou záležitost, bylo škoda ho nevyužít k celkové opravě fasády, a to vzhledem k tomu, že by došlo v průběhu času ke vzniku větších trhlin a odpadávání omítky na jiných místech. Svědek dále uvedl, že životnost fasády je [číslo] let. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] má soud za prokázané, že se jedná o zaměstnance firmy [jméno] [jméno], resp. firmy [anonymizováno], když v průběhu doby došlo ke změně názvu firmy. Svědek uvedl, že prováděli opravu fasády na předmětném domě, když se prováděla sanační omítka, oprava fasády a nátěr. Pokud bylo něco potřeba řešit a vyskytl se problém, vždy byl řešen se žalobcem a). Co se týče konkrétních prací, tak se provedlo otlučení omítek, tak kde omítka byla odfouklá, jednalo se o místa 30-50cm v průměru. Dále se provedlo přetažení lepidlem, penetrace, oprava pod parapety, v půli fasády oprava střížky. Dále na střeše se opravovali asi 4-5 kusů sošek, kdy ze strany žalobce a) byla obava, aby nespadly, z toho důvodu se v rámci oprav ukotvily. Rovněž se provedla penetrace a nátěr sošek. Stav věžiček byl z pohledu svědka takový, že s ohledem na působení povětrnostních podmínek bylo jistotou jejich ukotvení. Na fasádě pak bylo několik prasklin, kterými dochází k zatékání do fasády. Svědek uvedl, že fasáda byla na několika místech otlučena, největší byl obdelník asi 1,5m, jinak se jednalo o odfouknutí kusů 10cm-20cm. Z pohledu svědka, stav fasády vyžadoval opravu. Svědek dále uvedl, že co se týče ukotvení věžiček, tak ty držely, ale měly trochu vůli, z toho důvodu se navrtaly [číslo] železné tyče a provedlo se tzv. chemické kotvení. Z pohledu svědka by věžičky bez tohoto zásahu nespadly, ale pokud už bylo postaveno lešení, byla to jistota a žalobce a) požadoval, aby věžičky byly ukotveny. Omítka, která se otloukala, tak se jednalo asi tak o 10% z celkové plochy. Do 3m od země se dělala po celé délce domu sanační omítka. Sanační omítka se dělala po dohodě firmy [anonymizováno] se žalobcem a), a to kvůli vlhkosti, kdy na některých místech odpadl tzv. gabřincový obklad. Svědek uvedl, že původní omítka byla z jeho pohledu nekvalitní. Na některých místech, kde se neotloukla omítka, byla omítka březolitová, která se natáhla tmelem a lepidlem, neboť bylo potřeba celou fasádu sjednotit do jednoho celku, a to kvůli napenetrování a natření fasády. Svědek uvedl, že pokud do praskliny zateče voda a ta zmrzne, tak může dojít k prasknutí omítky. Dále svědek uvedl, že v přízemí domu byl skleněný vchod, který byl z estetických důvodů po domluvě s žalobcem a) zadělán. Dne 9.10.2014 [právnická osoba] [anonymizováno] vyhotovila rekapitulaci prací provedených na opravě fasády, a to konkrétně bourání, dokončovací práce včetně lešení, přesun hmot v částce 100 000 Kč, na tuto částku byla dne 20.11.2014 vystavena faktura pro žalobce a); firma [právnická osoba] provedla rozpis prací provedených na opravě fasády, a to konkrétně úpravy povrchu, dokončovací práce včetně lešení, přesun hmot, konstrukce tesařské, nátěry, konstrukce klempířské, obklady keramické celkem v ceně 127 834 Kč, a to dne 9.10.2014 a dne 20.11.2014 byla vystavena dodavatelem [právnická osoba] faktura č. [anonymizováno] pro odběratele žalobce a) (faktura č. [anonymizováno] a rozpis rekapitulace prací ze dne 9.10.2014). Dne 20.11.2014 uhradil žalobce a) pro [právnická osoba] [anonymizováno] částku ve výši 100 000 Kč a dne 26.11.2014 uhradil žalobce a) firmě [právnická osoba] částku ve výši 127 834 Kč (příjmový pokladní doklad ze dne 20.11.2014 a příjmový pokladní doklad ze dne 26.11.2014). Dne 24.1.2015 zaslal žalobce a) emailem dopis pro [právnická osoba], zákaznické oddělení, ve kterém sdělil, že k přístupu k pojistkám poblíž elektroměru byly potrhané samolepky, které pravděpodobně jako plomby uzavírají přístup k dodávce energie (email ze dne 24.1.2015); dne 5.2.2015 konstatoval revizní technik [jméno] [příjmení] porušení plomb na domovním elektroměru v předmětném domě a naprosto nevyhovující vedení mezi přívodem elektřiny do domu a domovním elektroměrem, kdy situace neodpovídá platným [anonymizováno] a připojovacím podmínkám [anonymizováno] a rovněž nevylučoval možnost nelegálního odběru elektrické energie, nedostatky byly ohlášeny spolumajitelem domu, a to prof. [celé jméno žalobce], přičemž došlo k rychlé nápravě, kdy bylo zároveň nezbytné nově zřídit hlavní přípojku elektrické energie do domu, práce byly provedeny v únoru 2015 (prohlášení revizního technika ze dne 15.7.2015). Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] má soud za prokázané, že žalobce a) objednal provedení elektrikářských prací v souvislosti s tím, že žalobce a) chtěl rozdělit měření dílny objektu a jiného prostoru, a to kvůli odpočtům, kdy svědek po důkladné prohlídce zjistil spolu se svými techniky, že původní vedení neodpovídá připojovacím podmínkám, z toho důvodu byl přizván jako subdodavatelem technik ze [právnická osoba], kdy technik se dostavil, prošel místo, zpracoval žádost na [anonymizováno] s tím, že ta v konečném důsledku písemně vyrozumí, zda povolí zřízení nového odběrného místa a upozornil na připojovací podmínky, kdy původní vedení prochází v chodbě v délce 15m, přičemž při žádosti nového odběrného místa jsou podmínky takové, že vyžadují délku 3m z pojistkové skříně, která je na ulici a je v majetku [anonymizováno] do odběrného místa a tento přívod musí být v tzv. chráničce, a to kvůli černému odběru. Před realizací zde byl jeden elektrorozvaděč, tedy jedna skříň coby rozvodnice a v připojovacích podmínkách to pro nové odběrné místo takto nelze. Svědek uvedl, že i bez žádosti o nové odběrné místo byl stav rozvodů v havarijním, katastrofálním stavu a určitě mohlo hrozit nebezpečí. Svědek uvedl, že vše okolo zřízení nového odběrného místa a realizace zakázky řešil pouze se žalobcem a). Svědek uvedl, že pokud v prohlášení revizního technika, které vyhotovil a je ze dne 15.7.2015 bylo uvedeno, že situace neodpovídala platným podmínkám [anonymizováno] a ČSN, tak tím bylo myšleno, že celkový stav vedení je havarijní a neodpovídá normě ČSN 341000. Svědek uvedl, že pokud hovořil o hrozícím nebezpečí, mínil tím nebezpečí např. požáru, kdy původní instalace byla poplatná době pravděpodobně výstavby domu, nový přívod mě měděný, původně byl hliníkový, přičemž to již neodpovídá normám. Dne 31.3.2015 byla vystavena pro odběratele žalobce a) dodavatelem společností [právnická osoba] vystavena faktura [číslo] je uvedeno provedení elektro prací – přípojka v částce 31 339 Kč a dále byla vystavena faktura [číslo] kde je uvedeno provedení elektro prací v předmětném domě – nebytové prostory rovněž v částce 31 339 Kč; částka ve výši 31 339 Kč byla uhrazena dne 2.4.2015 (příkaz k úhradě z bankovního účtu vedeného u [právnická osoba] přijatý bankou dne 2.4.2015). Dle ČSN č. 331500 – revize elektrických zařízení je účelem revize elektrických zařízení ověřování jejich stavu z hlediska bezpečnosti. Požadavky bezpečnosti se považují za splněné, pokud elektrická zařízení odpovídá z hlediska bezpečnosti příslušným ustanovením norem. Dne 30.3.2015 byla vyhotovena zpráva, a to výchozí zpráva o revizi elektrické instalace, která byla provedena dne 20.3.2015 v předmětném domě, a to revizním technikem [jméno] [příjmení]. Předmětem této výchozí revize byla nová silová elektroinstalace ve sklípcích a přístavkách, bylo konstatováno, že na základě podrobné prohlídky a provedeného měření je možno konstatovat, že revidované elektrické zařízení je z hlediska bezpečnosti schopno spolehlivého provozu (zpráva o revizi). Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] má soud za prokázané, že cca před 10 lety měnil v předmětné nemovitosti rozvodnou skříň, resp. tzv. elektroměrovou skříň, která byla původně dřevěná a byla ve špatném stavu. Tuto vyměnil za kovovou, certifikovanou skříň. Spolu s elektroměrovou skříní vyměnil i jističe a vše bylo certifikováno a zaplombováno, tak aby do toho nikdo nezasahoval. Po výměně skříňky a opravy jističů, nikdo svědka nekontaktoval s tím, že byl nějaký problém s elektroinstalací. Svědek nikterak nezasahoval do přívodního kabelu, byla vyměněna jenom skříň a jističe. Zda byl kabel v chráničce, svědek nezkoumal. Svědek vyměnil staré jističe, které byly umístěny v elektroměrné skříni. Svědek uvedl, že je možné, že v podružném rozvaděči původně byl také umístěn elektroměr a z toho důvodu byla skříň zaplombována. Ze zprávy o revizi elektrického zařízení vykonané dne 16.9.1991 má soud za prokázané, že byla provedena revize elektrické instalace ve společných prostorách předmětného domu, přičemž bylo zjištěno, že přípoj je proveden z přípojové skříňky umístěné u vchodu, kdy z této skříně je napájena hlavní domovní stoupací skříň umístěná v průjezdu domu a z ní je napájeno stoupací vedení domu. Byly zjištěny závady, kdy rozvodnice starého provedení, dřevěná, nevyhovuje ČSN 357020, dále chybí kryt nulového můstku a není dodrženo krytí, rozpor s ČSN 341010 a dále chybí popis obvodu, dřívka rozvodnice nejsou označena výstražným bleskem ČSN 332000. Ze závěru zprávy vyplývá, že vzhledem ke zjištěným závadám, především ČSN 341010 není elektrické zařízení v rozsahu revize schopno bezpečného provozu, z toho důvodu je nutno neprodleně provést opravu, a to rekonstrukci elektrického zařízení. Žalobci přípisem ze dne 27.12.2016 prostřednictvím právního zástupce vyzvali žalované k úhradě výše uvedených částek, a to podle výše jejich spoluvlastnických podílů, přičemž přípisem právního zástupce žalovaných 2.1.2017 žalovaní úhradu odmítli (dopis právního zástupce žalobců ze dne 27.12.2016 a dopis právního zástupce žalovaných ze dne 2.1.2017)

6. Ze znaleckého posudku [číslo] vypracovaného [celé jméno znalce] dne 4.1.2020 má soud za prokázané, že fasáda domu [adresa] byla lokálně poškozena zejména v přízemní části domu, kdy vinou vzlínající zemní vlhkosti došlo k opadávání omítky a tvoření výkvětu solí. Taktéž ozdobné prvky nad horní římsou byly značně poškozeny, vykazovaly praskliny a odpadávající kusy betonu. Omítka pilířů, na kterých ozdobné prvky byly usazeny, byla nesoudržná, odfouklá a bylo jí nutné odstranit a nahradit. Je pravděpodobné, že i některé části fasádní omítky, zejména pod stříškou arkýře bylo nutno odstranit a nahradit novou omítkou. Fasáda domu byla velmi znečištěna nečistotou od uličního provozu. V dané nemovitosti bylo nezbytně nutné opravit ozdobné prvky nad horní římsou domu včetně narušené omítky pod nimi, které svým stavebně technickým stavem byly hrozbou bezpečnosti pro chodce procházející okolo domu. Lokální oprava nesoudržných částí fasádní omítky včetně opravy omítky přízemní části domu byla logickým pokračováním celkové opravy fasády domu. Zničení domu bylo zabráněno opravou střechy. Dům byl stavem fasády před její opravou znehodnocen stavebně technickým stavem jeho fasády a opravou fasády došlo k jeho zhodnocení a zabránění možné újmě na zdraví chodců, procházejících okolo domu. Znalec uvedl, že postupnému zničení a devastaci domu bylo zabráněno opravou střechy. Stav fasády před její opravou byl znehodnocením domu a opravou fasády došlo k jeho zhodnocení. Znalec uvedl, že oprava fasády nebyla nutná k záchraně domu před jeho zničením, ale byla nutná k jeho zhodnocení. Hodnota domu před provedením opravy fasády a po opravě fasády se zvýšila o 154 445 Kč.

7. Z výslechu znalce [celé jméno znalce] má soud za prokázané, že zakrytí vstupu do nebytového prostoru při opravě fasády nemělo vliv na hodnotu fasády samotné, ani na celkové zhodnocení či znehodnocení nemovitosti, neboť byla zachována stavební připravenost, když pokud byl prostor zazděn, může být zdivo odstraněno a i z technického hlediska by bylo možné odstranění zdiva provést, tak aby nedošlo k porušení fasády domu. Znalec uvedl, že bez opravy fasády by byla hodnota domu nižší, jeho prodejnost by byla rovněž nižší, opravou fasády došlo k jeho zhodnocení.

8. Z dalších, v řízení provedených důkazů, soud nevzal za prokázané žádné právně významné skutečnosti pro rozhodnutí v této věci. Soud hodnotil provedené důkazy jednotlivě, jakož i ve vzájemných souvislostech. Přičemž dospěl k následujícímu právnímu závěru.

9. Podle § 1115 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.), osoby, jimž náleží vlastnické právo k věci společně, jsou spoluvlastníky.

10. Podle § 1121 o.z., každý ze spoluvlastníků je úplným vlastníkem svého podílu.

11. Podle § 1122 o.z. podíl vyjadřuje míru účasti každého spoluvlastníka na vytváření společné vůle a na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví věci.

12. Podle § 1118 o.z. spoluvlastníku náleží vyúčtování, jak bylo se společnou věcí nakládáno, i podíl z plodů a užitků ze společné věci.

13. Podle § 1126 odst. 1 o.z. každý ze spoluvlastníků je oprávněn k účasti na správě společné věci.

14. Podle § 1128 odst. 1 o.z. o běžné správě společné věci rozhodují spoluvlastníci většinou hlasů. Dle odst. 2 téhož ust. rozhodnutí má právní účinky pro všechny spoluvlastníky pouze v případě, že všichni byli vyrozuměni o potřebě rozhodnout, ledaže se jednalo o záležitost, která vyžadovala jednat okamžitě. Spoluvlastník opominutý při rozhodování o neodkladné záležitosti může navrhnout soudu, aby určil, že rozhodnutí o neodkladné záležitosti nemá vůči němu právní účinky, nelze-li po něm spravedlivě požadovat, aby je snášel. Dle odst. 3 téhož ust. není-li návrh podle odstavce 2 podán do třiceti dnů od přijetí rozhodnutí, právo podat jej zaniká; nebyl-li spoluvlastník o nakládání uvědoměn, běží lhůta ode dne, kdy se o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl.

15. Podle § 1129 odst. 1 o.z. k rozhodnutí o významné záležitosti týkající se společné věci, zejména o jejím podstatném zlepšení nebo zhoršení, změně jejího účelu či o jejím zpracování, je třeba alespoň dvoutřetinové většiny hlasů spoluvlastníků. Nedosáhne-li se této většiny, rozhodne na návrh spoluvlastníka soud. Dle odst. 2 téhož ust. spoluvlastník přehlasovaný při rozhodování podle odstavce 1 může navrhnout, aby o záležitosti rozhodl soud; v rámci toho může též navrhnout, aby soud dočasně zakázal jednat podle napadeného rozhodnutí. Ustanovení § 1128 odst. 3 platí obdobně.

16. Podle § 1136 o.z. spoluvlastník, který vynaložil na společnou věc náklad v zájmu ostatních spoluvlastníků bez jejich vyrozumění a souhlasu, může požadovat a) poměrnou část náhrady v rozsahu zhodnocení věci, jednalo-li se o náklad, který byl spoluvlastníkům ku prospěchu, b) náhradu nutných nákladů, jednalo-li se o náklad, který bylo třeba vynaložit na záchranu věci.

17. V dané věci byl předmětem řízení výsledek vyúčtování nákladů ve smyslu § 1118 o.z., které účastníci, coby spoluvlastníci, vynaložili v souvislosti se správou společné nemovitosti v roce 2014 a 2015. Žalobci se jako společní věřitelé domáhali, po každém ze žalovaných, v rozsahu spoluvlastnických podílů každého ze žalovaných na společné věci, úhrady výsledku vyúčtování, kdy náklady všech žalobců byli vyšší než náklady žalovaných. Žalobci v řízení tvrdili a prokazovali, že v roce 2014 a 2015 vynaložili v souvislosti se svým podílovým spoluvlastnictvím a správou nemovitosti, konkrétní náklady tak, jak byli specifikovány shora, s tím že žalovaní se na těchto nákladech nepodíleli. Žalovaní značnou část nákladů vynaložených nákladů žalobci nesporovali, nesporovali to, že by je žalobci vynaložili ani výši nákladů, naopak se specifikovanými náklady vyjádřili souhlas (tak jak je uvedeno výše). Po provedeném částečném zpětvzetí žaloby zůstala předmět sporu položka za opravu fasády v celkovém nákladu 227.834 Kč v roce 2014 a dále položka vynaložená v souvislosti s opravou elektrického vedení v nákladu 31.339 Kč v roce 2015 a položka související s geodetickým zaměřením včetně přípravy a koordinace geodetických prací v celkovém nákladu 43.8283,20 Kč v roce 2015. Dle výše citovaných ust. § 1128 a § 1129 o.z. o správě společné nemovitosti rozhodují spoluvlastníci společně, a to dle zákonem daných kritérií. V řízení však nebylo tvrzeno, že by o vynaložení nákladů, které byly předmětem sporu, spoluvlastníci rozhodovali ve smyslu uvedených zákonných ustanovení.

18. Soud se tedy vynaloženými náklady zabýval optikou výše citovaného ust. § 1136 o.z. a nejprve se zabýval tím, zda žalovaní byli vyrozuměni a souhlasili s prováděním sporných prací, v jejichž důsledku byly vynaloženy sporné náklady. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že co se týká sporné položky za opravu fasády včetně omítek a věžiček na římse, zde sice bylo zejména účastnickým výslechem žalobce a) a žalovaného 1) prokázáno, že žalobce a) vyrozuměl žalovaného 1) o záměru opravy fasády, kdy žalovanému 1) předal rozpis plánovaných prací, nicméně navrženými a provedenými důkazy bylo prokázáno, že žádný ze žalovaných nevyjádřil s prováděním opravy fasády souhlas, a to ani žalovaný 1), který jako jediný ze žalovaných byl vyrozuměn. Naopak žalovaný 1) vyjádřil nesouhlas s konkrétními pracemi v rámci rozpisu, a pokud se o ostatních dílčích pracích nevyjádřil, nelze z toho dovodit jeho souhlas s vynaložením celkového nákladu. Stejně tak na souhlas všech žalovaných nelze usuzovat z toho, že vůči faktickému provádění prací na opravě fasády nikterak nebrojili, ničeho nenamítali. To, že o opravě fasády věděli a museli vědět je zřejmé, nicméně to nic nemění na tom, že souhlas neprojevili. Soud se s ohledem na uvedené dále zabýval tím, zda v souvislosti s opravou fasády včetně omítek a věžiček se jednalo o náklad v zájmu ostatních spoluvlastníků a zda byl vynaložen ku prospěchu věci či záchraně věci ve smyslu ust. § 1136 o.z. Soud, zejména v kontextu s vypracovaným znaleckým posudkem včetně výslechu znalce, dospěl k závěru, že náklad byl v zájmu všech spoluvlastníků, když provedenou opravou došlo k celkovému zlepšení stavu nemovitosti, k jejímu zhodnocení, k zabránění pádu věžiček z římsy, které by mohly způsobit škodu, za níž by byli odpovědní všichni spoluvlastníci. Nicméně se nejednalo o opravu, potažmo náklad, který bylo potřeba vynaložit k záchraně věci. Spoluvlastník, který náklad vynaložil, pak má v tomto případě ve smyslu § 1136 o.z. právo na poměrnou část náhrady v rozsahu zhodnocení věci, nikoli nárok na přímou investici v rozsahu přímých nákladů. Zhodnocení věci pak činilo dle závěru znaleckého posudku částku ve výši 154 445 Kč, přičemž znalec svůj závěr dostatečně odůvodnil i v rámci své výpovědi. Dále, co se týče položky opravy vadného vedení elektřiny k domovnímu elektroměru, tak zde soud dospěl k závěru, že se jedná opět o náklad, kde nejenže nebyl dán souhlas ostatních spoluvlastníků, potažmo žalovaných (soud na tomto místě poznamenává, že s ohledem na koncepci žaloby a skutková tvrzení vychází z toho, že všichni žalobci s prováděním sporných oprav souhlasili), jedná se o náklad, o kterém žalovaní nebyli vůbec vyrozuměni. Ostatně ani žalobci netvrdili, že by žalované o nutnosti této opravy a potažmo její ceně informovali. Soud pak na základě provedených důkazů, zejména pak na základě výpovědi svědka [příjmení], dospěl k závěru, že se jednalo o nutný náklad vynaložený v souvislosti se záchranou věci ve smyslu výše cit. § 1136 o.z., a to s ohledem na stav elektrického vedení, kdy hrozilo přímé nebezpečí samotné nemovitosti, a to např. nebezpečí požáru či nebezpečí odpojení elektřiny, což by mělo přímý vliv na provoz a údržbu nemovitosti. Jednalo se o nutný náklad vynaložený na opravu vedení elektřiny, a to o náklad ve výši 31 339 Kč. Spoluvlastník, který náklad vynaložil, pak má v tomto případě ve smyslu § 1136 o.z. právo na náhradu nutných nákladů. Konečně pak, co se týká sporných nákladů na geodetické práce včetně nákladů na přípravu a koordinaci geodetických prací v souvislosti se zaměřením, které byly provedeny v souvislosti s úmyslem účastníků vypořádat podílové spoluvlastnictví rozdělením domu na bytové a nebytové jednotky, zde je situace odlišná, neboť soud má za prokázané, že došlo k dohodě mezi žalobci a žalovanými ohledně hrazení těchto nákladů, a to tak, že žalobci a žalovaní uhradí rovným dílem výši těchto nákladů (ostatně tuto dohodu nejprve tvrdili i žalovaní v rámci ústního jednání, s tím však, že žalovaní měli výhrady se způsobem provedení). Ostatně dohoda mezi účastníky byla prokázána i listinnými důkazy (emaily právních zástupců) ve kterých např. žalovaní žádali sdělení čísla bankovního účtu, na který mají náklady uhradit a i o dalších krocích byli informováni. Pokud pak žalovaní v průběhu řízení tvrdili, že dohoda o úhradě nákladů na geodetické práce byla jen ohledně části těchto prací, potažmo nákladů, soud hodnotí toto tvrzení jako zcela účelové. V případě této položky pak tedy žalobci mají právo na náhradu těchto nákladů, a to na základě dohody.

19. Celkem tak žalobci, konkrétně pak žalobce a) a žalobkyně c), vynaložili v letech 2014 a 2015 na základě nesporných nákladů (ve výši 100.589 Kč) a nákladů soudem zjištěných jako oprávněných (154.445 Kč zhodnocení za opravu fasády, 31.339 Kč oprava elektrického vedení, 9.583,20 Kč a 33.700 Kč geodetické práce), částku ve výši 329 656 Kč. V řízení pak bylo tvrzeno a prokázáno, že náklady v souvislosti opravou fasády a opravou elektrického vedení vynaložil žalobce a), který provedl úhradu nákladů příslušným firmám, náklady v souvislosti s geodetickými pracemi vynaložila žalobkyně c). Žalobkyně b) pak dle samotných tvrzení žalobců ničeho na náklady fakticky nevynaložila. Celkem tak žalobci, konkrétně pak žalobce a) a žalobkyně c) vynaložili v letech 2014 a 2015 částku ve výši 329 656 Kč. Dle shodného vyjádření žalobců a žalovaných, pak žalovaní v tomto období vynaložili žalobci tvrzené náklady ve výši 195 509 Kč. Žalobce a) vynaložil částku ve výši 284.061 Kč a žalobkyně c) částku ve výši 45.595 Kč, žalobkyně b) nevynaložila ničeho. Žalovaní společně vynaložili v obou letech dohromady částku ve výši 195.509 Kč, přičemž žalobci tuto částku akceptovali, žalobci tak vynaložili o 134.147 Kč více než žalovaní, vzhledem k stejným spoluvlastnickým podílům na straně žalobců a na straně žalovaných, se tedy žalovaní měli podílet v rozsahu svých spoluvlastnických podílů na ½ nákladů, které byli vynaloženy jen žalobci. Měli se tedy podílet v rozsahu částky 67.073,50 Kč. V této výši je oprávněný nárok žalobců na úhradu nákladů v souvislosti se správou nemovitosti.

20. Co se týká stanovení konkrétní povinnosti k plnění, se soud s ohledem na námitku žalovaných, dále zabýval otázkou aktivní legitimace žalobců, resp. zda mají společnou aktivní legitimaci. Soud pak dospěl k závěru, že žalobcům nic nebránilo v tom, aby se domáhali svých práv v rámci jedné žaloby, nicméně lze přisvědčit tomu, že žalobci nejsou solidárními věřiteli, naopak se jedná o samostatné nároky vyplývající ze spoluvlastnických vztahů a spoluvlastnických podílů. Každému ze žalobců (jakož i žalovaných) náleží dílčí spoluvlastnický podíl a na tento spoluvlastnický podíl se váže právo a povinnost spoluvlastníků. Nejen žalovaní jsou dílčími dlužníky v rozsahu svých spoluvlastnických podílů (takto byl i nárok uplatněn), ale i na straně žalobců se jedná o dělitelná plnění, kdy každý ze žalobců je dílčím věřitelem v rozsahu svého spoluvlastnického podílu.

21. Vzhledem k tomu, že podíloví spoluvlastníci nejsou solidárními věřiteli ani dlužníky, soud nemohl plnění přiznat ve vztahu k žalobcům jako solidární, jak požadovali žalobci (když vycházeli z toho, že se jedná o rodinu a nároky si mezi sebou vypořádají), ale vhledem k tomu, že jde o plnění dělitelné, vázané na spoluvlastnický podíl, rozdělil nárok mezi jednotlivé žalobce, a to v rozsahu jejich spoluvlastnických podílů.

22. S ohledem na výši spoluvlastnického podílu žalovaného 1) (podíl na nemovitosti 4/12) měl tento celkovou povinnost vůči všem žalobcům ve výši 44.715, 6667 Kč (zaokrouhleno na 44.716 Kč), vůči žalobci a) pak do výše jeho spoluvlastnického podílu (podíl na nemovitosti 4/12), což představuje částku ve výši 29.810, 4447 Kč (zaokrouhleno na 29.810 Kč), vůči žalobkyni b), a žalobkyni c), pak do výše jejich spoluvlastnického podílu (každá z nich podíl 1/12), měl vůči každé z nich povinnost ve výši 7.452, 6111 Kč (zaokrouhleno na 7.453 Kč). Vzhledem k tomu že žalobkyně b) však žádné náklady nevynaložila, jak sami tvrdili žalobci, soud ve vztahu mezi žalovaným 1) a žalobkyní b) žalobu zamítl (tak jak je uvedeno ve výroku III.), ve vztahu mezi žalovaným 1) a žalobci a) a c) rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. a II. tohoto rozhodnutí. Ve zbytku, tedy nad rámce toho, co bylo vůči žalovanému 1) uplatněno žalobou, byla žaloba ve vztahu k žalovanému 1) zamítnuta, tak jak je uvedeno ve výroku IV.

23. S ohledem na výši spoluvlastnického podílu žalovaného 2) (podíl na nemovitosti 1/12) měl tento celkovou povinnost vůči všem žalobcům ve výši 11.178, 916 Kč (zaokrouhleno na 11.176 Kč), vůči žalobci a) pak do výše jeho spoluvlastnického podílu, což představuje částku ve výši 7.452, 6111 Kč (zaokrouhleno na 7.453 Kč), vůči žalobkyni b), a žalobkyni c), měl vůči každé z nich povinnost ve výši 1.863, 152 Kč (zaokrouhleno na 1.863 Kč). Vzhledem k tomu, že žalobkyně b) však žádné náklady nevynaložila, jak sami tvrdili žalobci, soud ve vztahu mezi žalovaným 2) a žalobkyní b) žalobu zamítl (tak jak je uvedeno ve výroku VII.), ve vztahu mezi žalovaným 2) a žalobci a) a c) rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku V. a VI. tohoto rozhodnutí. Ve zbytku, tedy nad rámce toho, co bylo vůči žalovanému 2) uplatněno žalobou, byla žaloba ve vztahu k žalovanému 2) zamítnuta, tak jak je uvedeno ve výroku VIII.

24. S ohledem na výši spoluvlastnického podílu žalované 3) (podíl na nemovitosti 1/12) měla tato celkovou povinnost vůči všem žalobcům ve výši 11.178, 916 Kč (zaokrouhleno na 11.176 Kč), vůči žalobci a) pak do výše jeho spoluvlastnického podílu, což představuje částku ve výši 7.452, 6111 Kč (zaokrouhleno na 7.453 Kč), vůči žalobkyni b), a žalobkyni c), měla vůči každé z nich povinnost ve výši 1.863, 152 Kč (zaokrouhleno na 1.863 Kč). Vzhledem k tomu, že žalobkyně b) však žádné náklady nevynaložila, jak sami tvrdili žalobci, soud ve vztahu mezi žalovanou 3) a žalobkyní b) žalobu zamítl (tak jak je uvedeno ve výroku XI.), ve vztahu mezi žalovanou 3) a žalobci a) a c) rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku IX. a X. tohoto rozhodnutí. Ve zbytku, tedy nad rámce toho, co bylo vůči žalované 3) uplatněno žalobou, byla žaloba ve vztahu k žalované 3) zamítnuta, tak jak je uvedeno ve výroku XII.

25. Žalobcům bylo, jak uvedeno v příslušných výrocích, přiznáno právo na příslušenství pohledávky, a to v podobě zákonného úroku z prodlení ve smyslu § 1970 o.z., když pokud žalobci žalované řádně vyzvali k úhradě nákladů (nejpozději předžalobní výzvou ze dne 27.12.2016), žalovaní neuhradili dluh řádně a včas, čímž se dostali do prodlení, přičemž žalobci požadují úrok z prodlení až od data podání žaloby (ačkoliv prodlení žalovaných nastalo dříve). Soud nad rámec uvedeného konstatuje, že žalovaným nic nebránilo podílet se a včas uhradit minimálně náklady, které nebyly mezi účastníky předmětem sporu.

26. Soud závěrem k námitce žalovaných, že se jedná o žalobu předčasnou, když pohledávka žalobců měla být řešena v rámci řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, uvádí, že sice ust. § 1148 o.z. normuje, že při zrušení podílového spoluvlastnictví, si spoluvlastníci vzájemně vypořádají pohledávky a dluhy, které souvisejí se spoluvlastnictvím nebo se společnou věcí, nicméně není dána povinnost vzájemné nároky řešit v rámci vypořádání spoluvlastnictví. Tudíž žalobcům nic nebránilo domáhat se vynaložených nákladů samostatnou žalobou, tak jak to vyplývá i z komentářové literatury k ust. § 1148 o.z.

27. Co se týká výroku o náhradě nákladů řízení, tak vzhledem k žalobci uplatněným částkám a ve výsledku všem žalobcům přiznaným částkám, představující úspěch žalobců, s přihlédnutím k částkám, v jejichž rozsahu byla žaloba zamítnuta, včetně toho, že nárok uplatněný žalobkyní b) byl zcela zamítnut, představující neúspěch žalobců, dospěl soud k závěru, že poměr úspěchu a neúspěchu žalobců je v zásadě shodný s poměrem úspěchu a neúspěchu na straně žalovaných. Z toho důvodu soud, rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu řízení, jak je uvedeno ve výroku XIII.

28. Vzhledem k tomu, že v řízení byly vynaloženy náklady státem, a to na přiznané svědečné v souvislosti s výpovědí svědka [příjmení] a v souvislosti s vypracovaným znaleckým posudkem celkem ve výši 5 030,80 Kč soud opět s ohledem na poměr úspěchu a neúspěchu žalobců a žalovaných rozdělil náhradu nákladů státu rovným dílem mezi žalobce a žalované, kdy žalobcům uložil zaplatit společně a nerozdílně částku ve výši 2 515,40 Kč, stejně tak jako tuto povinnost uložil jako společnou a nerozdílnou žalovaným, tak jak je uvedeno ve výroku XIV. a XV. tohoto rozsudku, a to ve smyslu ust. § 148 odst. 1 o.s.ř. Vzhledem k tomu, že žalobci v průběhu řízení zaplatili zálohu na nákladech státu ve výši 3 000 Kč, bylo zároveň rozhodnuto o vrácení částky ve výši 484,60 Kč ze složené zálohy. S ohledem na složenou zálohu tak žalobci fakticky již na náklady státu hradit nebudou ničeho, naopak jim bude přeplatek vrácen, tak jak je uvedeno ve výroku XVI. tohoto rozsudku.

29. Lhůty k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o.s.ř.