13 C 199/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl soudkyní JUDr. Kateřinou Melkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem údaje o zástupci pro vydání věci a náhradu škody

I. Žalovaný je povinen nechat vyhotovit a následně předat žalobkyni dva kusy klíčů a tři kusy čipů sloužících k přístupu do domu – budovy [adresa], zapsané na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], [anonymizována čtyři slova] [část Prahy] to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni náhradu škody ve výši 15 000 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 15 000 Kč od 21.9.2020 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou došlou zdejšímu soudu dne 20.10.2020 ve znění změny žaloby spočívající ve změně žalobních tvrzení a změně žalobního petitu učiněného podáním ze dne 13.5.2021, domáhala stanovení povinnosti žalovanému, tak jak je uvedena ve výroku I. tohoto rozhodnutí a dále zaplacení náhrady škody ve výši 15 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení. Žalobkyně žalobu odůvodnila tak, že žalobkyně je spolumajitelkou bytu, a to v režimu zaniklého a dosud nevypořádaného SJM, byt [číslo] jednotky vymezené podle zákona o vlastnictví bytů v budově [adresa], zapsané na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], [anonymizována čtyři slova] [část Prahy] se nachází v bytovém domě [ulice a číslo], [obec a číslo]. Žalovaný je společenstvím vlastníků, jehož členem je mimo jiné i žalobkyně. Žalobkyně přišla o své přístupové klíče k domu [ulice] a dva kusy čipu domu, přičemž žádala po členech výboru žalovaného vydání celkem tří kusů klíčů ke vchodovým dveřím a čtyř kusů čipů ke vchodovým dveřím a dále dvou kusů klíčů ke dveřím do dvora, a to již emailem ze dne 22.7.2020. Ze strany právního zástupce žalovaného žalobkyně obdržela odmítavou odpověď s tím, že jí v minulosti již byly opakovaně předávány náhradní klíče a čipy. Současně s tím bylo žalobkyni oznámeno, že dne 9.8.2020 se na žalovaného dopisem obrátil bývalý manžel žalobkyně, [anonymizováno] [jméno] [příjmení], který žalovaného vyzval, aby žalobkyni nebylo vydáno žádných dalších klíčů ani čipů do domu, neboť s tím jakožto druhý spolumajitel nesouhlasí. Žalobkyně je přesvědčena, že jakožto spolumajitelka bytu a členka žalovaného má právo v přístupu do domu, kde se byt nachází a je povinností žalovaného, aby jí tento přístup umožnil. Žalobkyně má k předmětnému bytu stejná práva jako druhý spolumajitel a je nepředstavitelné, aby se žalovaný řídil pouze přáním druhého spolumajitele, jenž navíc přímo koliduje s právy žalobkyně. Pokud žalovaný odmítl vydání klíčů a čipů s argumentací, že žalobkyni již bylo poskytnuto dostatek náhradních klíčů a čipů, tak dosud žalobkyni bylo vydáno 6 kusů klíčů a 5 kusů čipů. Žalobkyně se nedomnívá, že by obdržela nadstandardně vysoký počet přístupových klíčů a čipů. Žalobkyně dále uvedla, že podle § 1205 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů je výbor SVJ statutárním orgánem, přičemž ohledně činnosti výboru žalovaného stanovy v části V. čl. 13 bodu 16 písm. a) určují, že výbor jako výkonný orgán společenství zejména zajišťuje záležitosti společenství ve věcech správy domu a pozemků a dalších činností společenství podle zákona a stanov. Žalobkyně se tedy domnívá, že výbor SVJ jí měl poskytnout součinnost, coby členovi společenství, a na její žádost jí vydat přístupové klíče a čipy k domu. Tím, že jí ze strany výboru SVJ nebylo vyhověno, výbor SVJ jakožto výkonný orgán SVJ zajišťující veškeré běžné záležitosti týkající se správy domu, porušil své povinnosti vyplývající, jak ze zákona, tak i ze stanov. Dále žalobkyně uvedla, že nevyhověním žádosti o poskytnutí klíčů a čipů sloužících k přístupu do domu vznikla žalobkyni také škoda, a to tím, že od 1.8.2020 měla sjednaný nájem bytu s nájemníky, kteří vlivem absence přístupových klíčů a čipů se do domu nemohli dostat. Na základě této skutečnosti, tak nemohlo dojít k realizaci nájmu ve sjednaném termínu, a to pouze vlivem činnosti výboru SVJ, který neoprávněně odmítl poskytnout žalobkyni požadované přístupové klíče a čipy k domu. Po datu 1.8.2020 se žalobkyně stále pokoušela mimosoudně dohodnout na tom, že jí budou výborem žalovaného náhradní klíče a čipy vyhotoveny a předány, ovšem neúspěšně. Z důvodu, že docházelo nadále k porušování podmínek nájemní smlouvy, tak žalobkyně byla v průběhu srpna 2020 nucena vydat nájemníkům svůj poslední zbývající klíč a čip, aby se mohli od 1.9.2020 nastěhovat do jednotky, nicméně ani tato situace nic neřešila, protože tím žalobkyně přišla o jakýkoliv přístup do jednotky, a jednak neumožnila stejně přístup do domu všem nájemníkům. V rámci nastalé situace pak žalobkyně od nájemníků nepožadovala úhradu nájemného za měsíc srpen 2020, ačkoliv nebýt přístupu výboru žalovaného a došlo-li by k předání klíčů a čipů k domu, mohli se nájemci nastěhovat od původně sjednaného termínu 1.8.2020 a uhradit nájemné již za měsíc srpen 2020. Tím vznikla žalobkyni škoda ve výši 15 000 Kč, která představuje výši jednoho neuhrazeného nájemného, kterou byla žalobkyně nucena poskytnout jako slevu nájemníkům z důvodu, že se nemohli do jednotky nastěhovat a užívat ji již od 1.8.2020. Lze tedy shrnout, že neposkytnutím klíčů a čipů žalovaným, vznikla žalobkyni škoda, a to v důsledku skutečnosti, že nemohla v měsíci srpnu 2020 pronajmout bytovou jednotku nájemníkům a požadovat tak po nich nájemné za toto období. Tato skutečnost byla ze strany žalobkyně nájemníkům sdělena emailem ze dne 29.7.2021, ve kterém žalobkyně uvedla„ proto vám musím navrhnout, že nájemní smlouva je normálně platná, pokud by soud nerozhodl jinak, vrátím vám peníze za měsíc, kdy jste neměl byt k dispozici a věřím, že do vašeho plánovaného nastěhování (září – možná i dříve) se mně i mým právním zástupcům podaří získat vstupní čip druhého pronajímatele“. Členové výboru SVJ porušili péči řádného hospodáře, když svým jednáním odmítli zajistit běžný výkon vlastnického práva žalobkyně jakožto člena SVJ.

2. Žalovaný se v rámci svých několika podání vyjádřil k žalobě mimo jiné tak, že žalovaný nároky žalobkyně uplatněné žalobou neuznává, a to ani zčásti, když žalobu považuje za zcela neopodstatněnou. Žalovaný nerozporoval právo žalobkyně, jakožto členky žalovaného a zároveň vlastníka jednotky v domě, spravované žalovaným na užívání společných částí, nicméně žalovaný má za to, že přístup žalobkyně ke společným částem je plně zajištěn a žalovaný žalobkyni výkon tohoto práva neodpírá. Žalobkyni stran žalovaného nebyl nikdy odepřen přístup ke společným částem, kdy po celou dobu, po kterou se domáhá žalobkyně vydání klíčů a čipů ke společným částem, disponuje nejméně dvěma kusy klíčů i čipů. Dále žalovaný obdržel od žalobkyně i od jejího bývalého manžela, [anonymizováno] [jméno] [příjmení], zcela protichůdné požadavky stran vydávání dalších klíčů a čipů. Žalovaný případným dalším vydáváním čipu a klíčů, o které žalobkyně žádá, zvyšuje riziko snížení bezpečnosti v domě, který spravuje, čímž může dojít k porušení práv ostatních členů žalovaného na ochranu nedotknutelnosti obydlí na úkor uspokojení nepřiměřených požadavků žalobkyně. Žalovaný by vyhověním požadavku žalobkyně mohl porušit své povinnosti při správě domu a povinnost rovného zacházení se všemi svými členy. Dále žalovaný uvedl, že dosud bylo vydáno k předmětné jednotce 6 kusů čipů a 5 kusů klíčů od společných částí. Naposledy vydal žalovaný dne 20.8.2018 2 kusy vchodových čipů a dne 30.1.2020 2 kusy klasických klíčů H5, a to přímo žalobkyni. Od té doby nebyla žalovanému hlášena ztráta čipů či klíčů od vlastníka jednotky [číslo] tedy se žalovaný důvodně domnívá, že žalobkyně má k dispozici nejméně 2 kusy klíčů i čipů. Její přístup ke společným částem je tedy zajištěn. V katastru nemovitostí je jako vlastník jednotky zapsáno SJM žalobkyně a [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. V tomto smyslu pokládá žalovaný vlastníky předmětné jednotky za jednu entitu, jíž byl poskytnut nadstandardní počet čipů a klíčů. Jejich rozdělení mezi žalobkyni a jejího bývalého manžela je z hlediska žalovaného irelevantní, jde o jejich vnitřní záležitost. Na okolnosti dostatečně zajištěného přístupu žalobkyně ke společným částem nemění nic ani skutečnost, že se žalovaná dobrovolně rozhodla omezit své vlastnické právo tím, že předmětnou jednotku pronajala. Žádný právní předpis přitom nestanoví, že pronajímatel musí mít v držení klíče k předmětu nájmu. Na to ostatně upozorňoval právní zástupce žalovaného již v odpovědi na předžalobní výzvu ze dne 26.8.2020. Žalovaný dále uvedl, že žalovaný obdržel od bývalého manžela žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] dopis ze dne 9.8.2018, v němž upozorňoval žalovaného na to, že si nepřeje, aby žalovaný vydával žalobkyni jakékoliv čipy a klíče od společných částí, neboť tyto žalobkyně žádá za účelem nájmu jednotky [číslo] ke kterému nedal souhlas. Ke sjednání nájmu jednotky [číslo] žalobkyní následně skutečně došlo, což zřejmě eskalovalo celou situaci. Žalovaný tak byl vtažen do sporu mezi žalobkyní a bývalým manželem žalobkyně, nicméně žalovaný má za to, že bylo na žalobkyni a bývalém manželovi, aby zmocnili společného zástupce, který bude vykonávat jejich práva vůči osobě odpovědné za správu domu, a to ve smyslu ust. § 1185 odst. 2 OZ. V daném případě žalovanému nikdy sděleno nebylo, kdo je společným zástupcem vlastníku jednotky, který vůči žalovanému bude práva vlastníku jednotky uplatňovat. Kolize zájmů přitom byla zřejmá. Jediným zřejmým důvodem, proč se žalovaná vydání dalších čipů a klíčů domáhala, byl nájem jednotky [číslo]. To ostatně žalovaná dávala od počátku najevo, svědčí o tom i druhý nárok uplatňovaný touto žalobou z titulu náhrady škody. Žalovaný dále uvedl, že z povahy zákonného vymezení činnosti žalovaného vyplývá, že žalovaný je ten, kdo dbá o to, aby jeho kroky byly v zájmu všech členů SVJ. Vydání dalších čipů a klíčů žalobkyni v tomto duchu považuje za rizikové, kdy s každým dalším vydaným čipem nebo klíčem se rozšiřuje okruh osob, jež mají do společných částí přístup. Při množství doposud vydaných čipů a klíčů jen u předmětné jednotky se při zajištění dalších čipů a klíčů zvyšuje riziko jejich ztráty apod. Ve výsledku pak dochází ke snížení bezpečnosti v domě, nad kterou žalovaný prakticky ztrácí kontrolu. Tato rizika jsou přitom zásahem do práv ostatních vlastníků jednotek v domě spravovaném žalovaným, kteří mají právo na ochranu soukromí a obydlí a jeho bezpečí. Právo žalobkyně k užívání společných částí včetně přístupu k nim sahají do té míry, dokud jejich výkon neohrožuje práva ke společným částem ostatních vlastníků jednotek v domě. Při posouzení daných okolností, kdy žalobkyně přístup ke společným částem měla a má, ale nad rámec toho požaduje další vydání čipů a klíčů, považuje žalovaný její nárok nad rámec přípustné míry, kdy jeho vyslyšení by mohlo dojít k narušení bezpečnosti v domě a tím i k narušení práv ostatních členů žalovaného. Co se pak týká nároku na náhradu škodu odpovídající slevě z nájemného ve výši 15 000 Kč, a to z důvodu nedostatečného počtu čipů a klíčů pro nájemce, považuje žalovaný tento nárok za neoprávněný, a to jednak proto, že nájem byl sjednán neplatně a dále žalovaná sama uvedla, že čipy i klíče ke společným částem měla, nic jí tudíž nebránilo je předat nájemcům a vyhnout se tak poskytnutí slevy z nájemného odpovídající výši nájemného za celý měsíc. Ostatně toto posléze i učinila. Žalobkyně nijak nedokládá, že nedostatečný počet čipů a klíčů byl důvodem uplatnění slevy z nájemného, notabene ve výši 100 % nájemného. Žalovaný opakovaně podotýká, že poskytnutí požadovaného množství čipů a klíčů nájemcům měla žalovaná primárně řešit s bývalým manželem, kdy dosud vydaný počet čipů a klíčů od společných částí vlastníkům jednotky by potřebu nájemců zjevně uspokojil a zároveň by vlastníkům jednotky umožnil vlastní přístup ke společným částem. Žalovaný dále v rámci ústních přednesů k žalobě doplnil, že na straně SVJ je dán nedostatek pasivní věcné legitimace, neboť zbylý počet klíčů má k dispozici bývalý manžel žalobkyně a nelze klást k tíži žalovaného a ukládat mu povinnost k zajištění dalších kusů, tak jak by tomu bylo například v jiné situaci, kdy by došlo ke ztrátě klíčů a pokud by o tom SVJ bylo informováno, tak by vydalo náhradní nový klíč. Dále žalovaný uvedl, že SVJ řeší počet uživatelů bytů a z toho důvodu má za to, že byla dána žaloba předčasně, když není zřejmé, jaký je počet uživatelů bytu, resp. žalovaný v současné době eviduje jako počet uživatelů jedna a takto je to nahlášeno i za účelem provádění plateb a vyúčtování, přičemž uživatelé bytu, resp. vlastníci bytu, mají povinnost hlásit změnu v počtu uživatelů bytu. Žalovaný ještě doplnil, že je třeba poměřovat práva vlastníka vyplývající z ochrany, jež požívá institut vlastnictví s právem na ochranu soukromí a nedotknutelnost obydlí ostatních vlastníků jednotek, resp. obyvatel domu. V domě spravovaném žalovaným v minulosti opakovaně došlo ke krádežím či pokusům o vloupání, kdy žalovaný eviduje incident v roce 2002, kdy došlo k pokusu vloupání do dveří objektu [adresa], v roce 2006 došlo ke vloupání do objektu na [adresa] a další incident se odehrál v roce 2010. Na základě tohoto pak byla provedena výměna vchodových dveří a zavedení přístupu prostřednictvím čipů. Co se týká nároku žalobkyně na náhradu způsobené škody, domnívá se žalovaný, že porušení povinností žalovaného, v jehož příčinné souvislosti mělo dojít ke vzniku škody, ani určení výše škody není prokázáno, naopak z důkazů předložených žalující stranou je patrné, že za skutkově stejných okolností v měsících srpnu a září 2020 nájem v měsíci září skutečně probíhal a nájemné bylo uhrazeno. V tomto smyslu bylo tedy zcela v režii žalobkyně, že nájemné za srpen po nájemcích nepožadovala, přičemž z emailové komunikace je zřejmé, že záměrem žalobkyně, bylo domáhat se této částky po žalovaném.

3. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav: Žalobkyně je v režimu společného jmění manželů vlastníkem bytové jednotky [číslo] vymezené podle zákona o vlastnictví bytů v budově [adresa], zapsané na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], [anonymizována čtyři slova] [část Prahy] se nachází v bytovém domě [ulice a číslo], [obec a číslo]; společné jmění manželů – žalobkyně a bývalého manžela [příjmení] [příjmení] zaniklo, o vypořádání společného jmění je vedeno soudní řízení u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp.zn. [spisová značka] (shodná vyjádření účastníků řízení, výpis z [anonymizována dvě slova], [list vlastnictví] pro kat. území [část obce], usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne [datum rozhodnutí], sp.zn. [spisová značka], náhled do veřejně přístupného informačního systému ejustice). Žalovaný je společenstvím vlastníků jednotek, které vykonává správu domu a pozemku [adresa] na adrese [adresa žalované] (výpis z rejstříku [anonymizována čtyři slova] [název soudu] [anonymizována dvě slova], vložka [číslo], shodná vyjádření účastníků řízení). Dle stanov žalovaného, a to část III. článek 5 odst. 1, osobou odpovědnou za správu domu a pozemku je výlučně společenství vlastníků; dle odst. 3 téhož ustanovení správa domu a pozemku zahrnuje mimo jiné vše, co nenáleží vlastníku jednotky a co je v zájmu spoluvlastníků nutné nebo účelné pro řádnou péči o dům a pozemek jako funkční celek a zachování nebo zlepšení společných částí (stanovy společenství vlastníků – notářský zápis [anonymizováno] [číslo]). Emailem ze dne 29.6.2020 žalobkyně požádala žalovaného o klíče ke vchodovým dveří, a to v počtu tří kusů, dále čtyř kusů čipu ke vchodovým dveřím a dále dvou kusů klíčů ke dveřím do dvora - k popelnicím (email ze dne 29.6.2020). Emailem ze dne 9.7.2020 žalovaný odpověděl žalobkyni, že podle záznamu žalovaného, bylo na předmětný byt vydáno pět vchodových čipů, kdy naposledy byly dva kusy vydány dne 20.8.2018 a dále pět klasických klíčů H5, naposledy byly dva kusy vydány 30.1.2020; dále žalovaný v dopise uvedl, že celkem bylo na byt vydáno již deset kusů čipů a osm kusů klasických klíčů, přičemž takové počty nebyly vydány ani nejpočetnějším rodinám v objektu, dále žalovaný uvedl, že po několika incidentech v objektu bylo SVJ vlastníky vyzváno, aby se postaralo o lepší zabezpečení objektu, žalovaný nepočítal s tím, že si nájemníci budou pořizovat libovolné množství, to postrádá jakýkoli smysl, investice zabezpečení domu je stále prioritou (email ze dne 9.7.2020). Emailem ze dne 20.7.2020 žalobkyně sdělila žalovanému, že opětovně žádá o dodání čtyř vstupních čipů ke vchodovým dveřím a jednoho klíče ke dveřím do dvora (email ze dne 20.7.2020). Dne 20.7.2020 uzavřela žalobkyně, coby pronajímatelka, s panem [jméno] [příjmení], coby nájemcem, nájemní smlouvu k předmětnému bytu, s tím, že spolu s nájemcem budou byt obývat další 3 spolubydlící; smlouva byla uzavřena na dobu určitou s účinností od 1.8.2020, nájemné bylo sjednáno ve výši 15 000 Kč měsíčně; smlouva nebyla za pronajímatele podepsána druhým uvedeným pronajímatelem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] (nájemní smlouva ze dne 20.7.2020). Dne 1.8.2020 předala žalobkyně v souvislosti s nájmem výše specifikovaného bytu, nájemci, panu [jméno] [příjmení], klíče, a to v počtu čtyř kusů od bytu, jeden kus čipu od vchodových dveří a nula kusů od vchodu k popelnicím; dne 1.9.2020 předala žalobkyně nájemci jeden kus čipu od vchodových dveří a dva kusy klíčů od vchodu k popelnicím; celkem tak nájemce disponoval čtyřmi kusy klíčů od bytu, dva kusy čipů od vchodových dveří a dvěma kusy klíčů od vchodu k popelnicím (předávací protokol k předmětnému bytu ze dne 1. 8.2.2020 a ze dne 1.9.2020). Dopisem ze dne 9.8.2018 adresovaným žalovanému pan [příjmení] [jméno] [příjmení], bývalý manžel žalobkyně, sdělil žalovanému, že žalobkyně má záměr pronajmout předmětnou bytovou jednotku, a to bez jeho souhlasu; dále uvedl, že pokud žalobkyně žádá předání dalších čipů a klíčů od předmětného domu, tak bývalý manžel zásadně nesouhlasí s dalším předáním (dopis ze dne 9.8.2018). Žalobkyně vyzvala žalovaného předžalobní výzvou ze dne 9.9.2020 k vydání dvou kusů klíčů ke vchodovým dveřím a tří kusů čipů ke vchodovým dveřím a dále k úhradě ušlého zisku v částce 15 000 Kč (předžalobní výzva ze dne 9.9.2020 adresovaná právním zástupcem žalobkyně právnímu zástupci žalovaného).

4. Z dalších, v řízení provedených důkazů, soud nezjistil žádné právně významné skutečnosti pro posouzení této věci.

5. Soud hodnotil provedené důkazy jednotlivě, jakož i ve vzájemných souvislostech, přičemž dospěl k následujícímu právnímu závěru.

6. Podle § 1194 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) společenství vlastníků je právnická osoba založená za účelem zajišťování správy domu a pozemku; při naplňování svého účelu je způsobilé nabývat práva a zavazovat se k povinnostem. Společenství vlastníků nesmí podnikat ani se přímo či nepřímo podílet na podnikání nebo jiné činnosti podnikatelů nebo být jejich společníkem nebo členem. Dle odst. 2 členství ve společenství vlastníků je neoddělitelně spojeno s vlastnictvím jednotky. Za dluhy společenství vlastníků ručí jeho člen v poměru podle velikosti svého podílu na společných částech.

7. Podle § 1189 odst. 1 o.z. správa domu a pozemku zahrnuje vše, co nenáleží vlastníku jednotky a co je v zájmu všech spoluvlastníků nutné nebo účelné pro řádnou péči o dům a pozemek jako funkční celek a zachování nebo zlepšení společných částí. Správa domu a pozemku zahrnuje i činnosti spojené s údržbou a opravou společných částí, přípravou a prováděním změn společných částí domu nástavbou, přístavbou, stavební úpravou nebo změnou v užívání, jakož i se zřízením, udržováním nebo zlepšením zařízení v domě nebo na pozemku sloužících všem spoluvlastníkům domu.

8. Podle § 2910 o.z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

9. V daném případě soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žaloba je důvodná v části, v níž se žalobkyně domáhala vyhotovení a předání dalších kusů klíčů a čipů od společných prostor. Soud má za to, že za situace, kdy žalovaný je subjektem, který vykonává správu domu ve smyslu výše citovaných ustanovení, včetně správy společných prostor a je jediným, kdo zajišťuje svým členům, potažmo vlastníkům bytových jednotek v domě, přístup do společných prostor, je povinen tento přístup zajistit. Je obvyklé, že tam, kde jsou společné prostory pod uzamčením (tedy v daném případě vchodové dveře do domu a dveře do dvora, kde jsou popelnice) je nutné zajistit přístup prostřednictvím klíčů, přičemž je bezpochyby právem každého vlastníka bytové jednotky a spoluvlastníka společných částí, aby mu byl zajištěn dostatečný počet klíčů (případně čipů), tak aby mohl realizovat svá vlastnická práva. Žalovaný pak není subjektem, který může vlastnická práva jakkoliv omezovat určením přiměřenosti či dostatečnosti počtu vydaných klíčů či čipů. Pokud tedy žalovaný poukazoval na to, že žalobkyni a jejímu bývalému manželovi, případně jen žalobkyni, byl vydán v době, po kterou jsou členy společenství, dostatečný počet klíčů a čipů, je zcela nerozhodný konkrétní počet dosud vydaných klíčů či čipů. Pokud v daném případě žalovaný poukazoval na to, že navyšováním počtu klíčů by mohlo dojít ke zhoršení bezpečnostní situace v domě a v této souvislosti k porušení práv ostatních spoluvlastníků na ochranu majetku, je třeba konstatovat, že je na žalovaném, coby správci, aby zajistil bezpečnost v domě bez ohledu na to, kolika klíči kdo disponuje. Navíc sám žalovaný uvedl, že v případě ztráty klíče není problém vyhovit nové klíče, dovedeno ad absurdum, pokud by žalobkyně každý den ztrácela své klíče a takto i žalovanému potřebu nových klíčů zdůvodnila, žalovaný by žádosti vyhověl, oproti přímému požadavku na zhotovení určitého počtu bez důvodu„ ztráta“. Konečně pokud žalovaný poukazoval na to, že žalobkyně předmětný byt pronajala bez souhlasu svého bývalého manžela a tento se ve vztahu k žalovanému vyslovil proti vyhotovení dalších klíčů pro žalobkyni, je tato okolnost zcela nerozhodná pro výkon správy žalovaného ve vztahu ke svým členům, kdy pokud dosud nebylo vypořádáno společné jmění žalobkyně a jejího bývalého manžela a předmětné jednotka je v režimu společného jmění, mají oba bývalí manželé stejná práva a povinnosti ve vztahu k žalovanému. Ze všech uvedených důvodů soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí, přičemž lhůtu k splnění určil dle § 160 odst. 1 věta za středníkem o.s.ř. v délce 30 dnů, a to s ohledem na charakter ukládané povinnosti, kdy bude třeba součinnosti třetí osoby (zhotovitele klíčů a čipů).

10. Co se pak týká požadavku žalobkyně na náhradu škody v penězích, kdy ke vzniku škody v částce 15.000 Kč mělo dojít tak, že v souvislosti s nevyhotovením požadovaného počtu klíčů, byla žalobkyně nucena poskytnout slevu z nájemného ve výši jednoho měsíčního sjednaného nájemného, v souvislosti s nájmem předmětného bytu, kdy nájemní smlouva byla uzavřena dne 20.7.2020, soud, aniž by se zabýval výší škody, dospěl k závěru, že není dána příčinná souvislost mezi případným vznikem škody a porušením povinnosti žalovaného, neboť bylo na žalobkyni, coby pronajímatelce, aby řádně vyhodnotila, za jakých okolností sjednává nájemní vztah, tedy zda má pro nájemce dostatečný počet klíčů a čipů či nikoliv, žalobkyně měla v době uzavření nájemní smlouvy k dispozici nejméně své vlastní klíče a čipy (jak sama uvedla, tyto si chtěla ponechat), přičemž z ničeho nevyplývá, že v případě nájmu musí zůstat klíče pronajímateli. Stejně tak je nerozhodné, že na straně nájemce vystupovala jedna osoba s tím, že byt budou užívat celkem 4 osoby, když žalobkyně splnila svou povinnost pronajímatele přenechat byt k užívání poskytnutím, byť jediného klíče od bytu a jednoho klíče či čipu, coby přístupu do společných částí, když z nájemní smlouvy nevyplývá jiný závazek. Z žádného důkazu nevyplývá, že by nájemce požadoval slevu z nájmu, navíc ve výši jednoho celého nájmu, ostatně i žalobkyně uvedla, že se rozhodla dát slevu z nájmu, jednalo se tedy o vůli žalobkyně, coby pronajímatelky. Ze všech uvedených důvodů soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

11. Ve výroku III. soud rozhodl ve smyslu ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalobkyně i žalovaný ve věci byli s ohledem na výroky I. a II. jen částečně úspěšní.