13 C 199/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl soudkyní JUDr. Kateřinou Melkovou ve věci žalobce: Anonymizováno . Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalovaným:

1. Jméno zainteresované osoby 1/0 Datum narození zainteresované osoby 1/0 Adresa zainteresované osoby 1/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0 2. Jméno zainteresované osoby 2/0 Datum narození zainteresované osoby 2/0 Adresa zainteresované osoby 2/0 pro zaplacení částky 60 000 Kč s příslušenstvím a vyklizení I. Žaloba, že žalovaní byli povinni zaplatit společně a nerozdílně žalobci částku ve výši 60 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 60 000 Kč od 12. 1. 2023 do zaplacení, se zamítá.II. Žaloba, aby žalovaní byli povinni vyklidit budovu č. p. , Anonymizováno, , objekt k bydlení, jenž je součástí pozemku parc. č. , hodnota, zastavěná plocha a nádvoří, katastrální území , adresa, , který se nachází na adrese , adresa, a předat ji žalobci, se zamítá.III. Žalobce je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalovaným na náhradě nákladů řízení částku ve výši 36 421 Kč, a to k rukám právního zástupce žalovaných.

1. Žalobce se žalobou došlo zdejšímu soudu dne 30. 11. 2023 domáhal jednak vyklizení nemovitosti specifikované ve výroku II. a jednak vydání bezdůvodného obohacení za užívání předmětné nemovitosti za období měsíce prosinec 2020 až květen 2021. Žalobce žalobu odůvodnil tak, že se stal vlastníkem nemovitosti dne 10. 9. 2013 na základě usnesení o příklepu za dne 10. 9. 2013, který byl vydán , tituly před jménem, , jméno FO, , soudní exekutorkou, č. J. , spisová značka, , když původním vlastníkem nemovitosti byl žalovaný 1). Žalovaný v té době obýval dům se svou partnerkou, žalovanou 2), a to na základě titulu vlastnictví předmětného domu. Po nabytí vlastnického práva se žalobce pokoušel se žalovanými situaci projednat a řešit, avšak žalovaní nikdy nepřistoupili či nenaplnili jakýkoliv příslib, jenž učinili a posléze přestali se žalobcem, jakkoliv efektivně jednat, zároveň však nemovitost stále obývali. Žalovaní užívají dům žalobce bez právního důvodu, aniž by za to žalobci poskytovali jakékoliv plnění. Na straně žalovaných vzniká bezdůvodné obohacení ve výši nejméně 10 000 Kč měsíčně spočívající v tom, že užívají nemovitost žalobce a za toto užívání nehradí žalobci žádné platby. Žalovaný 1) má navíc v domě umístěno sídlo svého živnostenského podnikání. Žalobce uvádí k požadované výši bezdůvodného obohacení, že jde o částku podstatně nižší, než je patrně skutečná výše bezdůvodného obohacení, neboť nemovitost zahrnuje byt 2+kk o výměře 60 m², kdy obdobné byty se v daném místě a čase pronajímaly za nájemné ve výši 15 000 Kč a výše. Vzhledem k tomu, že jakékoliv jednání se žalovanými se ukázalo jako neúčinné a zároveň uplynula více než dostatečná doba pro nalezení smírného řešení, vyzval žalobce žalované dopisem ze dne 1. 12. 2022 k vyklizení nemovitosti a zároveň k vydání bezdůvodného obohacení. Ve výzvě uplatnil žalobce právo na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 490 000 Kč za období od 1. 1. 2019 do 31. 1. 2023. Žalovaní si výzvy nepřevzali a výzvy byly vráceny jako nevyzvednuté. Žalobce opětovně vyzval žalované dopisem ze dne 18. 10. 2023, kdy se jednalo již o předžalobní výzvu, nicméně žalovaní na toto nikterak nereagovali.

2. Podáním ze dne 28. 5. 2024 změnil žalobce svá skutková tvrzení a petit žaloby v tom směru, že žalobce doplnil, že poté, co žalobce nabyl nemovitost začal v roce 2015 jednat se žalovaným 1) ohledně dalšího naložení nemovitostí, a to buď tak, že žalovaný a) přestane nemovitost užívat, anebo se dohodne se žalobcem na výši nájemného, a to bude hradit. Současně žalobce komunikoval se žalovanou 2), která byla partnerkou žalovaného 1) a která nemovitost užívala společně se žalovaným 1). Emailem ze dne 29. 8. 2015, žalovaný 1) navrhl nájemné s účinností k 1. 8. 2015 ve výši 5 000 Kč měsíčně. Tento návrh byl žalobcem akceptován emailem ze dne 30. 8. 2015. Na základě této smlouvy žalovaný uhradil tyto platby dne 17. 9. 2015, 19. 10. 2015 a 16. 11. 2015 částku ve výši 5 000 Kč, dne 5. 2. 2016 částku 10 000 Kč a dne 22. 4. 2016 částku ve výši 15 000 Kč. Platby byly žalovaným 1) uhrazeny na žalobcem uvedený bankovní účet. Žalobce a žalovaní dále jednali v letech 2017–2018 o nájmu, kdy žalovaná 2) tvrdila žalobci, že uhradí veškerý nájem i zpětně, včetně DPH. Dne 21. 2. 2016 žalobce navštívil nemovitost a žalovaná 2) nemovitost odemkla a provedla jej v ní. Z prohlídky nemovitosti bylo zřejmé, že tato nemovitost je obývána. Žalobce zaslal žalované 2) emailem ze dne 19. 4. 2018 návrh nájemní smlouvy s dohodnutým nájemným ve výši 5 000 Kč měsíčně jako sklad a kancelář, když žalovaní uváděli, že nemovitost zneužívají k bydlení. Přes veškeré přísliby, však k podpisu písemné nájemní smlouvy nedošlo. Žalovaní oddalovali jakékoliv úhrady či řešení a povětšinu času byli pro žalobce nekontaktní. V roce 2019 se žalovaným narodila dcera , jméno FO, , i z tohoto důvodu žalobce i nadále preferoval možnost nalezení smírného řešení bez nutnosti podání žaloby o vyklizení. Žalovaní po celou dobu, včetně rozhodného období od prosince 2020 až května 2021 nemovitost užívali. To plyne z jednání žalovaných a uvedené komunikace. Rovněž v rámci insolvenčního řízení žalovaná b) v rámci jednání s insolvenčním správcem uvedla jako své bydliště adresu nemovitosti, načež následně byl tento záznam změněn na adresu bratra žalovaného 1). Žalovaný 1) má pak po celou dobu adresu nemovitosti vedenou jako adresu svého trvalého bydliště a sídla svého podnikání. Žalobce má za to, že mezi žalobcem a žalovanými byla uzavřena dohoda, dle které měli žalovaní hradit žalovanému částku za užívání nemovitosti ve výši nejméně 5 000 Kč měsíčně, jakož i to, že žalovaní v rozhodné době užívali předmětnou nemovitost. Tato dohoda nebyla žádnou ze stran ukončena ani nahrazena dohodou jinou. Teprve v rámci vyjádření žalovaných k žalobě ze dne 5. 3. 2024 žalovaní uvedli, že nemovitost neužívají. Žalobce má za to, že toto prohlášení může být interpretováno jako výpověď nájemní smlouvy, případně návrh dohody na ukončení nájemní smlouvy, který tímto žalobce přijímá. Žalovaní jsou jediní, kteří prokazatelně poslední předmětnou nemovitost užívali. Žalovaní měli v nemovitosti umístěny své movité věci a měli od ní klíče. Žalovaní pak nikdy nemovitost žádným způsobem nepředali žalobci. Žalobci není známo, že by z nemovitosti do dnešního dne vystěhovali své věci, to, že by nemovitost fakticky vyklidili. Žalobce změnil petit v tom směru, že vedle vyklizení se domáhal předání nemovitosti zpět žalobci. Změna žaloby byla připuštěna v rámci ústního jednání.

3. Žalovaní se k podané žalobě vyjádřili tak, že nárok uvedený v žalobě neuznávají. Žalovaní uvedli, že předmětnou nemovitost neužívají a neužívali tuto nemovitost ani v období od prosince 2020 do května 2021, tj. šest měsíců, za které žalobce požaduje tvrzené bezdůvodné obohacení. Žalobce ničím neprokazuje skutečnost, že by žalovaní měli předmětnou nemovitost užívat. K výši bezdůvodného obohacení žalobce nedokládá ničeho. Žalovaným nebyla doručena jakákoliv výzva před podáním žaloby a není tedy dán nárok žalobce na jakýkoliv úrok z prodlení, neboť prodlení žalovaných nenastalo. Vzhledem k tomu, že žalovaní neužívají předmětnou nemovitost, nejsou splněny podmínky pro to, aby se žalobce vůči žalovaným domáhal vyklizení předmětné nemovitosti. Žalovaní uvedli, že tvrzení žalobce jsou vzájemně v rozporu, když není zcela jasné, zda žalobce požaduje svůj nárok z titulu údajně uzavřené nájemní smlouvy nebo z titulu bezdůvodného obohacení, kdy žalovaní dle tvrzení žalobce měli užívat předmětnou nemovitost bez právního důvodu. Pokud žalobce předkládá k důkazu emailovou komunikaci mezi žalobcem a žalovaným 1), ze které by údajně mělo vyplývat uzavření nájemní smlouvy, tak tato komunikace je z roku 2015 a nemůže ničeho prokazovat o údajném užívání nemovitosti ze strany žalovaných za období konce roku 2020 a počátku roku 2021. Naopak z emailové komunikace je prokázáno to, že žalovaní nemovitost neužívají, neužívali ji v rozhodném období a neužívali ji ani v roce 2015. Například v emailu ze dne 29. 8. 2015 žalovaný 1) uvádí, že nemovitost neužívá a je neobyvatelná. Není nijak doloženo, že by nájemní nebo podnájemní nebo jakákoliv jiná smlouva měla trvat až do roku 2020 nebo 2021, když naopak v emailu ze dne 30. 8. 2015 sám žalobce navrhuje trvání smlouvy na tři měsíce, tedy srpen až říjen 2015. Pokud žalobce dokládá doklady o přijatých platbách, když se jedná o platby na bankovní účet v hotovosti, tak z těchto nevyplývá uzavření jakéhokoliv smlouvy, když není patrné, kým přesně některé platby byly provedeny, platby nejsou nijak označeny. Pokud jde o adresu podnikání žalovaného 1), tak tento má adresu evidovanou jako místo podnikání od 18. 6. 2013, tedy ještě předtím, než se žalobce stal vlastníkem nemovitosti, přičemž se jedná pouze o evidenční údaj, který faktické užívání nemovitosti v období konce roku 2020 a počátku roku 2021 nijak neprokazuje.

4. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav.

5. Žalobce je vlastníkem nemovitosti, a to pozemku parc. č. , hodnota, o výměře 60 m², zastavěná plocha a nádvoří, kdy součástí je stavba čp. 100, objekt bydlení, vše v katastrálním území , adresa, zapsáno na LV 11 97 pro katastrální území , adresa, , obec , adresa, , vedeném Katastrálním úřadem pro , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, (výpis z katastru nemovitostí). Žalobce nabyl nemovitost na základě usnesení o příklepu vydaného soudním exekutorem Exekutorského úřadu , adresa, , , tituly před jménem, , jméno FO, , pověřenou provedením exekuce; usnesení o příklepu nabylo právní moci dne 6. 2. 2014, žalobce coby vydražitel zaplatil dne 6. 3. 2014 nejvyšší podání a stal se ke dni 10. 9. 2013 vlastníkem vydražených nemovitostí (usnesení o příklepu, č.j. , spisová značka, ze dne 10. 9. 2013, vyrozumění o právní moci soudního exekutora Exekutorského úřadu , adresa, ze dne 14. 3. 2014, výpis z katastru nemovitostí, LV , Anonymizováno, ). Žalovaný 1) měl nejméně k datu 29. 11. 2023 jako adresu sídla svého podnikání uvedenu adresu , adresa, (výpis z veřejné části živnostenského rejstříku). Žalobce kontaktoval žalovaného 1) písemně dne 17. 7. 2015 s tím, že se dne 10. 9. 2013 stal vlastníkem nemovitosti čp. 100 v katastrálním území , adresa, , na pozemku parc. č. , hodnota, a sdělením, že žalobce napadá několik možností, co by bylo možnost s nemovitostí dělat s tím, že žalobce zajímá názor a představy žalovaného 1) a žádá žalovaného 1) o schůzku (dopis žalobce adresovaný žalovanému 1) ze dne 17. 7. 2015, včetně kopie dodejky pro žalovaného 1) a žalovanou 2). V období roku 2015 jednal žalobce se žalovaným 1) o užívání předmětné nemovitosti, žalobce měl zájem se s žalovaným 1) sejít ohledně způsobu řešení užívání nemovitosti, žalobce upozorňoval žalovaného 1) v emailové komunikaci, že za užívání nemovitosti vzniká od 10. 9. 2013 dluh a pokud nebudou provedeny platby za užívání, tak je třeba nemovitost vyklidit do 31. 8. 2015; žalovaný reagoval tak, že nemovitost není nikterak užívána, je bez veškerých přípojek i odpadu a je v neobyvatelném technickém stavu nejen díky sousední přilehlé nemovitosti, do které léta prší; žalovaný 1) navrhl z toho důvodu nájemné s účinností k 1. 8. 2015 ve výši maximálně 5 000 Kč s tím, že se zříká úprav a investic do nemovitosti a zároveň navrhl odkoupení nemovitosti zpět od žalobce; žalovaný 1) vyzval žalobce, že pokud souhlasí, nechť pošle návrh nájemní smlouvy, případně navrhne částku, za kterou by byl ochoten nemovitost odprodat (email ze dne 26. 8. 2015, email ze dne 29. 8. 2015). V emailu ze dne 3. 9. 2015 žalovaný sdělil žalobci, že v nemovitosti již přes dva roky nebydlí, bydlí mimo Prahu, přičemž nedostal žádnou reakci na navrhovaný odprodej nemovitosti s tím, nechť je zaslán návrh smlouvy (email žalovaného ze dne 3.9.2015). Na to žalobce sdělil žalovanému, že smlouvu pošle, když vychází ohledně užívání nemovitosti z informací lidí okolo, s tím, že všichni si myslí, že nemovitost užívá (email za dne 3. 9. 2015 od žalobce žalovanému 1). Dne 13. září. 2015 žalobce žalovanému zaslal email s tím, že nebyla zaznamená platba žalovaného, kterou sliboval uhradit do 6. 9., ani odpověď na otázku směřující k možnému termínu schůzky a dále se žalobce omlouvá, že dosud neposlal návrh smlouvy (email ze dne 13. 9. 2015); v emailu ze dne 26. 11. 2015 je uvedeno, že žalobce kvituje dobrou vůli žalovaného 1), kdy byla provedena úhrada provizorního nájemného (email ze dne 26. 11. 2015). Dne 17. 9. 2015, 19. 10. 2015, 16. 11. 2015 byla vložena na účet číslo , č. účtu, částka ve výši vždy 5 000 Kč, u platby dne 17. 9. 2015 je uvedeno, že se jedná o platbu provedenou žalovaným 1) (výpis internetového bankovnictví , právnická osoba, o vkladech a hotovosti na účet číslo , č. účtu, ); dne 5. 2. 2016 byla vložena částka 10 000 Kč, dne 22. 4. 2016 byla vložena na účet částka ve výši 15 000 Kč označena jako únor, březen, duben. Předchozí platba označena jako prosinec, leden (výpis internetového bankovnictví pro , právnická osoba, ). Dne 19. 4. 2018 zaslal žalobce žalované 2) návrh nájemní smlouvy (email ze dne 19. 4. 2018, včetně přílohy – návrh nájemní smlouvy). Dne 27. 4. 2021 v rámci jednání u insolvenčního správce , tituly před jménem, , jméno FO, , insolvenčního dlužníka žalovaná 2), tato uvedla, že bydlí ve společné domácnosti se svou dcerou , jméno FO, , nar. 21. 7. 2019 a s otcem dítěte, a to na adrese , adresa, ; uvedla, že dlužník sdílí domácnost s přítelem a dcerou v domě jeho bratra (zápis z jednání konaného dne 27. 4. 2021). Žalobce vyzval žalované k vyklizení nemovitosti a k vydání bezdůvodného obohacení za užívání nemovitosti dopisem ze dne 1. 12. 2022 a dále dopisem ze dne 18. 10. 2023 (dopis ze dne 1. 12. 2022, včetně kopie podacího lístku pro žalovaného 1), dopis ze dne 18. 10. 2023, včetně kopie dodejky pro žalovaného 1) a žalovanou 2).

6. Z výpovědi svědkyně , tituly před jménem, , jméno FO, má soud za prokázané, že se jedná o obyvatelku domu na adrese , adresa, , jedná se o sousedku, respektive dům v sousedství domu pana , Anonymizováno, a rodiny , jméno FO, . Svědkyně uvedla, že ví, že majitelem nemovitosti, která bezprostředně sousedí s domem, ve kterém svědkyně bydlí, je pan , Anonymizováno, . Na pozemku, kde stojí dům pana , Anonymizováno, je ještě další dům, který patřil rodině , jméno FO, . Svědkyně uvedla, že neví, kdo v domech bydlí. Svědkyně uvedla, že neumí posoudit, zda v předmětném domě někdo bydlí. Domy, tedy dům svědkyně a předmětný dům, jsou odděleny dvoumetrovou zdí.

7. Z výpovědi svědka , jméno FO, , bratra žalovaného 1), má soud za prokázané, že předmětnou nemovitost nabyl žalobce v dražbě, původním vlastníkem byl žalovaný 1). Svědek uvedl, že neví, zda poté, co žalobce nabyl předmětnou nemovitost, zde bratr bydlel. Svědek uvedl, že ví o tom, že žalovaný 1) bydlel v době, kdy přebýval v , Anonymizováno, u své matky, matka bydlela hned ve vedlejším domě na pozemku. Bratr měl práci mimo Prahu. Svědek u matky nebydlel, bydlel na adrese , Anonymizováno, , , adresa, , a to i v období prosinec 2020 až květen 2021. Svědek uvedl, že neví nic o tom, že by v předmětném domě bydlela , Jméno zainteresované osoby 2/0, , což byla přítelkyně žalovaného 1). Svědek uvedl, že žalovanou 2) nevídal v předmětné nemovitosti. Svědek také uvedl, že matka svědka a žalovaného 1) bydlela v domě, který byl v jejím vlastnictví, a to až do své smrti, což je asi dva roky nazpět. V současné době užívá dům po matce svědek. Před smrtí matky v nemovitosti nebydlel, pouze jí tam navštěvoval.

8. Z dalších v řízení provedených důkazů soud nezjistil žádné právně významné skutečnosti pro posouzení věci.

9. Soud hodnotil provedené důkazy jednotlivě, jakož i ve vzájemných souvislostech a dospěl k následujícímu právním závěru.

10. Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 téhož, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

11. Podle § 1040 o.z., kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

12. V daném případě byly předmětem řízení dva nároky, nárok na zaplacení dlužné částky za užívání předmětné nemovitosti v rozhodném období a nárok na vyklizení. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že z provedených důkazů nároky žalobce na nevyplývají. I přes žalobcem navržené a provedené důkazy žalobce nikterak neprokázal, že by žalovaní v rozhodném období předmětnou nemovitost vůbec užívali. S ohledem na negatorní tvrzení žalovaných, bylo na žalobci, kterého tížilo břemeno důkazní, aby prokázal, že žalovaní užívali v daném období předmětnou nemovitost, případně, že jí užívali bez právního důvodu. Skutečnost užívání nemovitosti však prokázána nebyla. Pokud žalobce dovozoval z emailové komunikace účastníků možnost užívání nemovitosti žalovanými na základě nájemní smlouvy, soud má za to, že žalobce neprokázal uzavření nájemní smlouvy, je pravdou, že účastníci jednali v roce 2015 a později opět v roce 2018 o možnosti uzavření nájemní smlouvy, k tomu však nikdy nedošlo, smlouva nebyla uzavřena ani konkludentně. Žalobci se nepodařilo prokázat ani to, že by žalovaní užívali v rozhodném období nemovitost bez právního důvodu. Stejně tak, žalobce neprokázal, že by žalovaní užívali předmětnou nemovitost k datu vyhlášení rozhodnutí, pokud se domáhal vyklizení. Slyšení svědci uvedli, že jim není známo, že by žalovaní užívali předmětnou nemovitost nyní či v rozhodném období. Z provedených důkazů také nic takového nevyplývá. Pokud žalobce poukazoval na to, že žalovaný 1) má v předmětné nemovitosti sídlo podnikání, jedná se o evidenční údaj, který neprokazuje faktické užívání. Pokud žalobce poukazoval na sdělení žalované 2) v rámci insolvenčního řízení, tak tato uvedla, že bydlí s žalovaným 2) a dcerou v domě matky žalovaného 1), č.p. , Anonymizováno, , nikoliv v předmětné nemovitosti. Ze všech uvedených důvodů soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. a II. tohoto rozhodnutí.

13. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalovaní byli ve sporu zcela úspěšní. Sazba mimosmluvní odměny advokáta za jeden úkon právní služby činní ve smyslu § 7 odst. 1 a § 9 odst. 1 částku ve výši 1500 Kč (za nárok na vyklizení) a částku ve výši 3 500 Kč (za nárok na zaplacení). Ve smyslu § 12 odst. 4 vyhl. 177/1996 Sb., v platném znění částku ve výši 5 000 Kč, která byla ve smyslu § 12 odst. 4 vyhl. snížena o 20% za každého zastupovaného žalovaného. Odměna advokáta tedy činní 4 000 Kč za 1 úkon právní služby za každého z žalovaných. V dané věci učinil právní zástupce 7 úkonů právní služby, a to příprava a převzetí věci, vyjádření k žalobě, vyjádření k doplnění skutkových tvrzení ze dne 18.6.2024 a účast u jednání dne 3.4.2024, dne 13.5.2024, dne 19.6.2024 a dne 7.8.2024. Dále právnímu zástupci náleží ve smyslu § 13 odst. 3 vyhl. 7 režijních paušálů po 300 Kč (zde již nedochází k násobení dle počtu zastupovaných osob), celkem 2 100 Kč. Dále náklady řízení tvoří 21% DPH ve výši 6 321 Kč. Náklady řízení v celkové výši 36 421 Kč je žalovaný dle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. povinen zaplatit k rukám právního zástupce žalovaných.

14. Lhůtu k plnění soud určil dle § 160 odst. 1 o.s.ř.