13 C 210/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl soudkyní JUDr. Kateřinou Melkovou ve věci žalobců: a) Jméno žalobce A , narozená Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A b) Jméno žalobce B , narozený Datum narození žalobce B c) Jméno žalobce C , narozená Datum narození žalobce C bytem Adresa žalobce C d) Jméno žalobce B , narozený Datum narození žalobce D bytem Adresa žalobce A všichni zastoupeni advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B pro náhradu nemajetkové újmy

I. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni a) , jméno FO, částku ve výši 317 800 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně od 27. 11. 2024 do zaplacení.

II. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci b) , Jméno žalobce B, částku ve výši 317 800 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně od 27. 11. 2024 do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni c) , Jméno žalobce C, částku ve výši 403 609 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně od 27. 11. 2024 do zaplacení.

IV. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci d) , Jméno žalobce B, staršímu částku ve výši 403 609 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně od 27. 11. 2024 do zaplacení.

V. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobcům na náhradě nákladů řízení částku ve výši 213 084,75 Kč, a to k rukám právního zástupce žalobců, , Jméno advokáta A, , advokát.

VI. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 6 soudní poplatek ve výši 72 140 Kč.

1. Žalobci se žalobou došlou zdejšímu soudu dne 29.11.2024 domáhali stanovení povinnosti žalované, tak jak je uvedena ve výrocích I. až IV. výše. Žalobci žalobu odůvodnili tím, že vznáší svůj nárok vůči žalované jako pojišťovně, u níž bylo vozidlo pojištěno dle ust. § 6 odst. 1 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a požadují náhradu nemajetkové újmy. Dne 10. 3. 2022 došlo ke škodní události evidované žalovanou pod č. , hodnota, – dopravní nehodě, při které poškozený, pan , jméno FO, , nar. , datum, , bytem , adresa, (dále jen „Poškozený“) utrpěl zranění a podstoupil zdravotní výkony níže specifikované. Poškozený v důsledku zranění utrpěných při dopravní nehodě upadl do bezvědomí, na místě musel být zaintubován a převezen do , podezřelý výraz, v , adresa, . Poškozený utrpěl vážná poranění mozku, lebky, krční páteře a dolních končetin. Byl v bezvědomí, intubován a hospitalizován v , adresa, . Podstoupil operace, včetně fixace zlomenin a zavedení čidla do hlavy. Rozvinula se aspirační pneumonie se septickým šokem. Po převozu na , Anonymizováno, byl stále v bezvědomí, na umělé ventilaci, s kvadruplegií. Postupně došlo k částečnému zlepšení – obnovení vědomí, rehabilitace, odpojení od ventilace. V červnu 2022 byl propuštěn do domácí péče, ale zůstával výrazně omezený – kvadruparéza, problémy s pamětí, pohyb pouze s asistencí. V srpnu 2022 byl hospitalizován v , adresa, – středně těžká hemiparéza, rigidita, bolesti, částečná inkontinence. Schopen se posadit, přesunout na vozík, ujít pár kroků s holí. Potřebuje pomoc s hygienou, oblékáním, stravováním. V červenci 2023 vyšetřen kvůli možné aplikaci botulotoxinu – zjištěna apraxie, poruchy porozumění, paměti, orientace. Léčba botulotoxinem nedoporučena. V březnu 2024 byl vyšetřen soudní znalkyní , právnická osoba, – mentální stav odpovídá dítěti, výrazné kognitivní a motorické omezení, závislost na péči rodiny. Není schopen samostatného fungování v běžném životě. Rozsudkem Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , byla schválena dohoda o vině a trestu, na základě které byl řidič uznán vinným ze spáchání přečinu těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti dle ust. § 147 odst. 1, odst. 2 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku. Nehoda byla způsobena protiprávním jednáním řidiče, který při jízdě po hlavní pozemní komunikaci nejel vpravo při pravém okraji vozovky a překročil povolenou rychlost v obci, kdy 300 metrů před nehodou jel rychlostí cca 125 km/h a následně čelně narazil v rychlosti nejméně 107 km/h do osobního vozidla , jméno FO, řízeného poškozeným, přičemž v důsledku nárazu bylo vozidlo poškozeného v rotaci odhozeno na chodník a dům č.p. 231, kde zasáhlo procházejícího chodce. Z výše uvedeného je patrné, že mezi jednáním řidiče a újmou, která poškozenému a žalobcům vznikla, existuje jednoznačný kauzální nexus. Pokud by řidič dbal svých zákonných povinností, tedy dodržel povolenou rychlost v obci a přizpůsobil svou jízdu adekvátně dopravní situaci v místě čtyřramenné křižovatky, na které došlo ke střetu s vozidlem poškozeného vyjíždějícího z vedlejší pozemní komunikace, nedošlo by ke střetu vozidel, devastujícím zraněním poškozeného a vzniku duševních útrap žalobců s tímto spojených. Stran průběhu nehodového děje v dalším žalobci odkazují na shora označený rozsudek Okresního soudu v , adresa, . Poškozený nebyl v okamžiku dopravní nehody připoután bezpečnostním pásem, přičemž žalovaná na základě této skutečnosti stanovila míru spoluzavinění poškozeného ve výši 30 %. Žalobci je takové hodnocení akceptováno a reflektují jej při vyčíslení svých nároků vůči žalované. V důsledku uvedených zranění je poškozený trvale upoután na invalidní vozík, není schopen samostatné chůze ani základní sebeobsluhy. Jeho kognitivní funkce jsou výrazně narušeny – mentálně odpovídá přibližně dvanáctiletému dítěti, neorientuje se v čase ani prostoru, není schopen souvislé verbální komunikace a trpí poruchou krátkodobé paměti. Od propuštění ze zdravotnického zařízení dne 23. 6. 2022 je poškozený v nepřetržité domácí péči žalobců, kteří mu zajišťují veškerou asistenci při hygieně, stravování, oblékání i rehabilitaci. Poškozený je částečně inkontinentní, vyžaduje dohled a pomoc při všech každodenních činnostech. Komunikuje pouze omezeně, převážně s některými členy rodiny, přičemž s matkou – žalobkyní č. , hodnota, – kontakt odmítá, což je pro ni psychicky velmi náročné. Poškozený byl před úrazem společenský, aktivní a měl silné rodinné vazby. Po nehodě došlo k jeho úplné izolaci ze společenského života. Rodina se snaží zachovat jeho důstojnost a kvalitu života v domácím prostředí, přesto je péče o něj psychicky i fyzicky velmi náročná. Prognóza zdravotního stavu je nejistá, s vysokou pravděpodobností trvalého postižení. Poškozený byl navíc po úrazu opuštěn svou partnerkou, která mu brání ve styku s dětmi, což dále prohlubuje jeho psychické utrpení i bolest celé rodiny. Poškozený je trvale odkázán na pomoc druhých, pohybuje se s oporou nebo na invalidním vozíku, není schopen samostatného fungování v běžném životě. Mentální stav odpovídá dítěti, vyžaduje dohled a asistenci při základních denních činnostech. Celá rodina má k sobě velmi blízko, přičemž péči o poškozeného zajišťují společnými silami v domácím prostředí. Taková soudržnost byla pro rodinu běžná i v době před dopravní nehodou. Úraz poškozeného rodinu velmi zasáhl, mimo samotnou skutečnost, že došlo ke zmrzačení poškozeného rovněž z důvodu, že musí přihlížet utrpení osoby, kterou milují a nejsou schopni ji pomoci – přesto vynakládají veškeré úsilí k tomu, aby pozvedli kvalitu jeho života a poškozený se cítil milován. Péče o poškozeného je však pro žalobce psychicky i časově vyčerpávající. Odpovědnostní závazek provozovatele dopravního prostředku je zajištěn povinně smluvním pojištěním odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motorového vozidla, tzv. „povinným ručením“, kdy žalovaná škodní událost registruje jako pojistnou událost č. , hodnota, . Pojištění odpovědnosti vozidla vzniklo na základě pojistné smlouvy č. , hodnota, . Dopady škodní události na poškozené je vzhledem k ust. § 17 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla nutné odškodnit dle pravidel a zásad pro náhradu újmy dle občanského zákoníku. Na místo tohoto provozovatele vozidla pak dle zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rámci odškodňování vstupuje pojišťovna. Žalobci jako poškození mají dle § 28 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla právo uplatnit svůj nárok na plnění u příslušného pojistitele. Co se týká vyčíslení nároku, žalobci uvedli, že Nejvyšší soud České republiky v rámci své aktuálně již ustálené judikatury považuje v obecné rovině za účelné pro praxi (soudní i mimosoudní) obdobně jako v Metodice k náhradě nemajetkové újmy na zdraví pro zajištění automatické valorizace náhrad vázat jejich vyčíslení na ukazatel průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za rok předcházející škodné události. Duševní útrapy spojené s prožíváním zvlášť závažného poškození zdraví blízké osoby je třeba pro účely stanovení výše náhrady posuzovat z pohledu průměrného člověka. Se zohledněním shora zmíněných souvislostí lze za základní částku náhrady považovat v případě nejbližších osob (manžel, rodiče, děti) dvacetinásobek průměrné mzdy (obdobnou metodu užil Krajský soud v , adresa, v rozhodnutích ze dne , datum, ,sp. zn. , spisová značka, , ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , ze dne , datum, ,sp. zn. , spisová značka, , pro sourozence, prarodiče a takto vzdálenější příbuzné pak určily (a Nejvyšší soud to akceptuje, viz např. , spisová značka, , čtrnáctinásobek takové průměrné mzdy za rok předešlý škodní události). Jelikož průměrná mzda za r. 2021 činila dle údajů zveřejněných Českým statistickým úřadem 37.839, - Kč, činí pro daný případ (tj. újmu vzniklou v r. 2022) uvedená částka 756.780, - Kč v případě osob nejbližších a 529 746 Kč v případě sourozenců a vzdálenějších příbuzných. Takto nastavená základní částka je pak tedy výchozí částkou, kterou lze dále modifikovat s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem toho kterého případu, kterou tedy lze dále koeficienty na straně sekundárních obětí upravit tak, aby korelovala s povahou škodní událostí narušeného mezilidského vztahu, přičemž obecné soudy se odchylují v řádech stovek procent, což je dle právní veřejnosti přípustné skutečně jen výjimečně, lze akceptovat toliko modifikaci v řádu nižších desítek procent, jsou-li zjištěny nadmíru intenzivní vztahy, či naopak vztahy chladnější. Žalobkyně a), sestra poškozeného, a žalobce b), bratr poškozeného uplatňují odškodnění duševních útrap každý v částce 317 800 Kč se zohledněním skutečnosti, že nedošlo k úmrtí poškozeného, představovaným 12 násobkem průměrné mzdy za předchozí období ve výši 454 000 Kč, ponížený o 30 % vyjadřujících žalovanou stanovenou míru spoluzavinění poškozeným z důvodu nepřipoutání bezpečnostním pásem, žalobci c) a d), rodiče poškozeného uplatnili výše uvedenou částku coby 15 ti násobek průměrné mzdy za předchozí období ve výši 576.585, - Kč, ponížený o 30 % vyjadřujících žalovanou stanovenou míru spoluzavinění poškozeným z důvodu nepřipoutání bezpečnostním pásem. Dne 26. 8. 2024 byly u žalované uplatněny nároky žalobců ve shora specifikované výši, kdy žalované byla současně zaslána předžalobní výzva k plnění ve smyslu ust. § 142a o.s.ř. Ze strany žalované nebylo do dnešního dne plněno ničeho, nadto nebyli žalobci ani jakkoliv informováni o stavu šetření pojistné události. Dle ust. § 2798 o.z. je pojistné plnění splatné do 15 dnů ode dne ukončení šetření pojistné události, které má pojistitel povinnost ukončit či vyrozumět poškozené o důvodech, které ukončení šetření brání, nejpozději do 3 měsíců ode dne oznámení pojistné události. Dle odst. 3 tohoto ustanovení v případě, kdy pojistitel výše uvedené povinnosti poruší z příčin na své straně, je v prodlení. Na základě výše uvedených skutečností je tak žalovaná ode dne 27. 11. 2024 v prodlení s výplatou příslušného pojistného plnění.

2. Žalovaná v rámci vyjádření k žalobě uvedla, že s žalobou nesouhlasí, když žalobci vychází při vyčíslení nároku z judikatury Nejvyššího soudu ČR, který akceptoval rozhodovací praxi Krajského soudu v , adresa, přiznávající rodičům dvacetinásobek průměrné mzdy a sourozencům čtrnáctinásobek takové průměrné mzdy. Žalovaná namítá, že se v případě zmiňované judikatury jedná o případy, kdy došlo k úmrtí poškozeného. V posuzovaném případě je nutné zohlednit více kritérií, na jejichž základě by měl soud určit výši odškodnění, když výše požadovaná jednotlivými žalobci není blíže konkretizována – proč právě 15 resp. 12 násobek průměrné mzdy. Žalobci navíc dosud žádným způsobem neprokázali intenzitu svého vztahu k poškozenému, což je pro případ odškodnění základní podmínka.

3. Žalobci v rámci doplnění žaloby uvedli, že poškozený v důsledku výše uvedených poranění podstoupil několik operačních výkonů a další léčbu, kdy v současnosti jeho zdravotní stav vyžaduje nepřetržitou péči žalobců, neboť schopnost sebeobsluhy je u poškozeného takřka nulová. Tento trpí výrazným kognitivním deficitem a není schopen chůze delší než pár metrů bez pomoci třetí osoby. Poškozenému byl mimo jiné přiznán nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením, počínaje dnem 1. 8. 2022. S ohledem na judikaturu nejvyššího soudu se tak v případě poškozeného zcela nepochybně jedná o zvlášť závažné ublížení na zdraví ve smyslu ustanovení § 2959 občanského zákoníku. Žalobci v současné době o poškozeného společnými silami pečují v domácím prostředí. Současně zajišťují vše nezbytné pro poskytování zdravotní péče poškozenému, stejně tak za tohoto vyřizují potřebné záležitosti. Uvedené je patrné například ze záznamu vyšetření , právnická osoba, ze dne 12. 3. 2024 (jenž je součástí znaleckého posudku), kdy v tomto případě poškozeného k vyšetření doprovázela jeho matka, žalobkyně c). Naopak záležitosti poškozeného ve vztahu k příslušným správním orgánům vyřizuje jeho bratr – žalobce b). Z uvedeného je zřejmé, že žalobci se v péči, zajišťování potřeb a dalších záležitostí poškozeného doplňují a spolupracují. Bezprostředně po úrazu poškozeného byli žalobci vystaveni značné psychické zátěži, vyplývající z obav o jeho život a zdraví. V současné době žalobci zajišťují veškerou potřebnou péči, vzájemně se doplňují při každodenní asistenci, rehabilitaci, doprovázejí poškozeného na specializovaná vyšetření a snaží se mu co nejvíce ulevit od jeho utrpení. Přestože se žalobci navzájem podporují, čelí každodenně psychickému vypětí, neboť jsou nuceni přihlížet utrpení poškozeného a současně si uvědomují, že se již nikdy nebude moci vrátit k běžnému, samostatnému životu. Tato bezmoc je pro ně velmi tíživá. Zároveň žalobci trpí tím, že vzhledem k omezené schopnosti poškozeného vnímat okolí již nelze rozvíjet vzájemné vztahy v původní podobě. Péče o poškozeného je časově i psychicky náročná, což vedlo k omezení jejich vlastního společenského života. V rodině žalobců vždy panovaly nadstandardně blízké a vřelé vztahy, přičemž jsou spolu v každodenním kontaktu. Společně slaví významné svátky, narozeniny a další životní milníky, podnikají výlety s dětmi, stýkají se se společnými přáteli a často se navštěvují. Těchto aktivit se běžně účastnil i poškozený. V důsledku zdravotního stavu poškozeného a časové náročnosti péče museli žalobci své společenské aktivity výrazně omezit, aby mohli péči o poškozeného společnými silami zajistit. Přesto se snaží jeho život zpestřit, byť s ohledem na jeho imobilitu převážně v prostorách bytu. Rodinné oslavy jsou nyní pořádány výhradně tam, aby se jich poškozený mohl účastnit, ačkoli není zřejmé, zda je schopen je plnohodnotně vnímat. Poškozený již bohužel není schopen účastnit se společných aktivit, jak tomu bylo před úrazem. Žalobci se mu však snaží alespoň vyprávět o dění mimo domov a zprostředkovávají mu návštěvy přátel, aby mu jeho omezení co nejvíce kompenzovali. Současný stav však nelze srovnávat s dynamikou rodinného života před úrazem. I z tohoto důvodu žalobci vynakládají maximální úsilí, aby pravidelným cvičením a rehabilitací došlo alespoň k částečnému zlepšení mobility poškozeného. Přestože lékařská prognóza takový vývoj označuje za nepravděpodobný, žalobci doufají, že by se tímto způsobem mohli vrátit k některým společným aktivitám, které byly před úrazem běžnou součástí jejich života. K výši nároku žalobci doplnili, že při vyčíslení uplatněných nároků zohlednili skutečnost, že v daném případě nedošlo k úmrtí poškozeného. V případě žalobkyně c) (matky poškozeného) a žalobce d) (otce poškozeného) byla proto základní částka modifikována snížením o jednu čtvrtinu, tedy na 15násobek průměrné mzdy. U žalobkyně a) a žalobce b) bylo postupováno obdobně, kdy byla základní částka ve výši 14 násobku průměrné mzdy snížena na 12 násobek.

4. Z rozsudku Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , má soud za prokázané, že byla schválena dohoda o vině a trestu, na základě které, byl řidič , jméno FO, uznán vinným ze spáchání přečinu těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti dle ust. § 147 odst. 1, odst. 2 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku. Nehoda byla způsobena protiprávním jednáním řidiče, který při jízdě po hlavní pozemní komunikaci nejel vpravo při pravém okraji vozovky a překročil povolenou rychlost v obci, kdy 300 metrů před nehodou jel rychlostí cca 125 km/h a následně čelně narazil v rychlosti nejméně 107 km/h do osobního vozidla , jméno FO, řízeného poškozeným , jméno FO, , přičemž v důsledku nárazu bylo vozidlo poškozeného v rotaci odhozeno na chodník a dům č.p. 231, kde zasáhlo procházejícího chodce. Z téhož má soud za prokázané, že poškozený , jméno FO, nebyl v době nehody připoután a při nehodě utrpěl mnohočetné zlomeniny lebky s pohmožděním mozku, zlomeninu druhého krčního obratle a zlomeninu bérce vpravo, léčení přesáhlo dobu 4 měsíců.

5. Ze zdravotnické dokumentace, která je součástí znaleckého posudku v oboru zdravotnictví, vypracovaného , právnická osoba, dne , datum, , vypracovaného pro účely stanovení nemateriální újmy na zdraví, má soud za prokázané, že poškozený , jméno FO, , v důsledku zranění utrpěných při dopravní nehodě upadl do bezvědomí, na místě byl zaintubován a převezen do , adresa, , poškozený utrpěl vážná poranění mozku, lebky, krční páteře a dolních končetin. Podstoupil operace, včetně fixace zlomenin a zavedení čidla do hlavy. Rozvinula se aspirační pneumonie se septickým šokem. Po převozu na , Anonymizováno, dne 29.3.20225 byl stále v bezvědomí, na umělé ventilaci, s kvadruplegií. Postupně došlo k částečnému zlepšení – obnovení vědomí, rehabilitace, odpojení od ventilace. V červnu 2022 byl propuštěn do domácí péče, ale zůstával výrazně omezený – kvadruparéza, problémy s pamětí, pohyb pouze s asistencí. V srpnu 2022 byl hospitalizován v , adresa, – středně těžká hemiparéza, rigidita, bolesti, částečná inkontinence. Schopen se posadit, přesunout na vozík, ujít pár kroků s holí. Potřebuje pomoc s hygienou, oblékáním, stravováním. V červenci 2023 vyšetřen kvůli možné aplikaci botulotoxinu – zjištěna apraxie, poruchy porozumění, paměti, orientace. Léčba botulotoxinem nebyla doporučena.

6. Ze znaleckého posudku v oboru zdravotnictví, vypracovaného , právnická osoba, dne , datum, , vypracovaného pro účely stanovení nemateriální újmy na zdraví, má soud za prokázané, že poškozený , jméno FO, byl znalkyní dne , datum, vyšetřen, přičemž tato mimo jiné uvedla, že se dostavil v doprovodu své matky a bratra, při chůzi se bratra přidržoval; poškozený žije se svou rodinou, u matky a bratra, kteří se o něho starají, vrátil se do dětských let věku 12-14 let, komunikuje s některými členy rodiny, s matkou téměř nekomunikuje, spíše s bratrem, s cizími lidmi nehovoří vůbec, chůzi má nestabilní, bez opory nikam nedojde, používá hůl a oporu druhé osoby, nevydrží stát, má problém s krátkodobou pamětí, s mytím a sprchou potřebuje dopomoc, je třeba mu připomínat mytí, v noci se pomočuje, má pleny, s oblékáním pomáhá bratr, není schopen zapnout knoflíky, pravou ruku neovládá, nemůže psát, v jiném prostředí než doma a po známém městě se neorientuje, jídlo si sám neuvaří, úklid nezvládá vůbec.

7. Z rozhodnutí , právnická osoba, – , adresa, , ze dne , datum, a ze dne , datum, , má soud za prokázané, že poškozenému , jméno FO, byl pro období roku od srpna 2022 do listopadu 2023 a následně pro období od prosince 2023 do listopadu 2025 přiznán nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením.

8. Z fotografií číslovaných 1-13 pořízených v různých letech od roku 2008 do roku 2021 má soud za prokázané, že fotografie zachycují poškozeného s členy rodiny, včetně žalobců, v různých životních situacích, jako jsou oslavy a běžná rodinná setkání.

9. Z výpovědi svědka , jméno FO, , má soud za prokázané, že se jedná o partnera žalobkyně a), žijí spolu 13 let, mají spolu dvě malé děti. V rámci rodiny panují úzké vztahy, před nehodou se poškozený s žalobkyní a), tedy sourozenci pravidelně navštěvovali, při příležitosti oslav svátků, narozenin, Vánoc, Silvestra, ale i mimo tyto události, v létě trávili spolu rodiny sourozenců více času, poškozený měl přítelkyni s níž má 3 děti. Po dobu cca. 2 let před nehodou žil poškozený v Anglii, předtím všichni bydleli v rámci města , adresa, , v dojezdové vzdálenosti cca. 10-15 min. I pokud byl poškozený v Anglii, byl se sestrou v pravidelném kontaktu, volali si, psali, pokud přijel do Čech, tak se navštěvovali. Když došlo k nehodě, byl poškozený , jméno FO, v Čechách na dovolené. V současné době se o poškozeného stará celá rodina, bydlí v bytě, nikdo ním nesdílí společnou domácnost, členové rodiny se střídají v péči o něj na denní bázi, bratr u poškozeného přespává, i když rodina zkouší, aby vydržel přes noc sám, ne vždy se to daří, poškozený se sám bojí. Poškozený se po nehodě změnil povahově, je agresivní, výbušný, umanutý, neumí vyhodnotit situaci, nepamatuje si, co bylo před hodinou, mentálně je zcela jiný člověk. Žalobkyně se o bratra , jméno FO, stará od nehody, nejprve ho každý den navštěvovala v nemocnici v , adresa, , po přeložení do , Anonymizováno, , každý druhý den jezdila rodina do , Anonymizováno, do nemocnice, střídali se různě žalobci, jak kdo mohl. Po propuštění z nemocnice bydlel poškozený u žalobkyně a) a svědka. Nyní se žalobkyně a) střídá v péči zejména s bratrem , jméno FO, a matkou, , jméno FO, uklízí, pere, vaří, vozí mu jídlo, obstarává nákupy, pokud jede za poškozeným péči o děti přebírá svědek. Svědek s žalobkyní a) berou poškozeného na procházky, na oslavy, nenechávají poškozeného samotného, mají k němu vřelý vztah. Poškozený nejvíc komunikuje se svými sourozenci, tedy s žalobkyní a) a žalobcem b), mají výborné vztahy. Celá rodina situaci těžce nese, žalobci mají od nehody psychické problémy, matka poškozeného největší, bere léky na uklidnění, žalobkyně a) výrazně zhubla, zažívá stres.

10. Z výpovědi svědkyně , jméno FO, , švagrové žalobkyně a), má soud za prokázané, že je v úzkém kontaktu s rodinou poškozeného , jméno FO, , poškozený se po nehodě velmi změnil psychicky i fyzicky, není to zdravý člověk, je nesamostatný, nerozhodný, vzpurný a náladový, s jednou rukou nehýbe a kulhá na nohu. Poškozený bydlí sám v bytě v , adresa, , ale v podstatě není sám, je pod neustálým dohledem rodiny, členové rodiny se střídají dle časových možností a chodí za ním denně, případně si ho vezmou k sobě, prakticky sám nebydlí. Rodina poškozenému zajišťuje jídlo, úklid, pomáhá mu s hygienou, vozí ho k lékařům, celkově o něj všichni pečují.

11. Z výpovědi svědkyně , jméno FO, , sestry , jméno FO, , má soud za prokázané, že je v úzkém kontaktu s rodinou a zná dobře poměry v rodině, poškozený , jméno FO, je po nehodě úplně jiný, jak po fyzické stránce, tak psychické, mentálně po nehodě není jako dospělý člověk, nefunguje mu pravá ruka a kulhá, nedokáže nic naplánovat, nedokáže přemýšlet dopředu, je nesoběstačný. Před nehodou to byl zdravý člověk, veselý, klidný, přátelský. Poškozený bydlí sám, ale musí na něj pořád někdo dohlížet, to zabezpečuje na denní bázi rodina, tedy nejvíc žalobci a), b) a c). Manželka poškozeného po nehodě opustila.

12. Z účastnické výpovědi žalobce d), otce poškozeného, má soud za prokázané, že tento bydlí od roku 2004 v Irsku, poškozený obývá jeho byt v , adresa, . Před nehodou byl poškozený pracovitý, soběstačný, sám rozmýšlející, starostlivý, pečující o rodinu, jezdil za otcem do Irska, navštěvovali se. Pokud byl poškozený v nemocnici, rodina ho navštěvovala, chodila ho probouzet. Když se probudil, primář otci sdělil, že zůstane jako desetileté dítě, a tak to fakticky je. I když bydlí sám, tedy nesdílí s nikým společnou domácnost, tak sám není, každodenně se o něj někdo stará, nejvíce žalobkyně a) a žalobce b). Otec pokud je v Čechách, což je tak jednou za dva až tři měsíce a na dva až tři měsíce, tak také poškozeného pravidelně navštěvuje, dá se říci na denní bázi a pomáhá s péčí, byť bydlí u své přítelkyně v , Anonymizováno, . S poškozeným udržuje pravidelný telefonický kontakt, kontroluje ho a instruuje, radí mu, protože rychle zapomíná.

13. Z účastnické výpovědi žalobkyně c), matky poškozeného, má soud za prokázané, že poškozený , jméno FO, byl před nehodou starostlivý, pracovitý, hodný otec od rodiny, žil v Anglii, staral se o rodinu, po nehodě má svět dítěte, vrátil se do dětských let, nejlépe si rozumí s dětmi žalobkyně a) a žalobce b). Pro matku poškozeného je situace velmi těžká, pokud svého syna takto vidí, psychicky situaci nese špatně, opakovaně se psychicky zhroutila a byla hospitalizována, bere léky na uklidnění, o syna se bojí. Poškozený bydlí sám v bytě, ale v podstatě sám není, matka u něj přespává nebo přespává u žalobkyně a) či žalobce b), otec poškozeného pomáhá také jak může. Žalobci se v péči o něj střídají, rodina ctí soudržnost, nenechali by poškozeného bez pomoci. Poškozený se neobejde bez pomoci, žalobci zajišťují nákupy, vaří, vozí mu jídlo, pomáhají s oblékáním, nejvíce komunikuje s dětmi žalobkyně a) a žalobce b).

14. Z účastnické výpovědi žalobce b), bratra poškozeného, má soud za prokázané, že po vážné nehodě svého mladšího bratra, se zásadně změnil bratrův zdravotní i psychický stav. Před nehodou byl bratr aktivní, veselý a samostatný, pracoval v zahraničí. Po nehodě se stal zcela závislým na péči rodiny, zejména žalobce b), který se o něj stará nejvíce. Poškozený má výrazné kognitivní a psychické potíže – chová se jako dítě (odpovídající mentální věk 9–12 let), není schopen samostatné hygieny, oblékání, ani plánování. Žalobce b) bere poškozeného jako vlastního syna, tráví s ním hodně času, bere ho ven, stará se o něj doma, často u něj přespává, přebaluje ho, holí ho, stříhá, pere mu oblečení a zajišťuje mu jídlo podle momentální nálady a chuti. Žalobci se snaží péči sdílet, pomáhá sestra, rodiče i další příbuzní. Všichni žalobci o něj pečují na 100%. Žalobce b) se o bratra bojí. Péče o bratra ovlivňuje i jeho vztah s partnerkou. Bratr je na něj silně fixovaný. Zdravotní stav bratra je stabilizovaný, ale bez vyhlídky na zlepšení. Má poškozený mozek (krvácení velikosti ořechu), což znemožňuje některé léčebné zákroky. Lékaři předpokládají, že jeho stav zůstane trvalý. Pro všechny žalobce je důležité, že nehodu přežil, milují ho.

15. Z účastnické výpovědi žalobkyně a), sestry poškozeného, má soud za prokázané, že měla velmi blízký a láskyplný vztah se svým bratrem před nehodou, bratr byl veselý, pracovitý, klidný a rodinně založený. I když žil v zahraničí, byli v každodenním kontaktu, často spolu trávili volný čas, slavili svátky a narozeniny. Bratr se jí svěřoval s osobními problémy, měla k němu silné sourozenecké pouto. Po nehodě, kdy bratr upadl do kómatu, prožívala extrémní stres a psychické vyčerpání. Toto období pro ni bylo noční můru, kdy se její život omezil na cestování mezi domovem a nemocnicí. Uvedla, že moment, kdy jim lékaři oznámili, že bratr může zůstat v kómatu nebo zemřít – tehdy pro ni „skončilo světlo“. Po probuzení bratra z kómatu cítila úlevu a radost, bez ohledu na jeho zdravotní stav. Byla připravena se o něj starat v jakékoli podobě. Bylo pro ni nejdůležitější, že přežil. Komunikace s bratrem probíhala zpočátku pouze přes oči, což pro ni bylo velmi emotivní, protože si ověřila, že ji poznává. Po nehodě se jejich vztah ještě více prohloubil. Má o něj velký strach, cítí silnou zodpovědnost a pouto. Bratr je po nehodě zcela jiný člověk, mentálně odpovídá spíše dítěti. Má problémy s pamětí, soustředěním a porozuměním – opakovaně zapomíná jednoduché pokyny (např. co má koupit v obchodě). Má trvale poškozenou pravou stranu těla – ruka je v křeči a nelze ji narovnat, noha má šrouby a špatně na ni došlapuje. Má také problémy s mluvením (nečistá řeč) a pravým okem (působí poklesle). Projevuje se jako dítě – je netrpělivý, impulzivní, nedokáže ovládat emoce, někdy reaguje nevhodně (např. v obchodě křičí na prodavačku). Nemá sociální zábrany, neumí čekat, vyžaduje okamžité uspokojení potřeb. Žalobkyně a) je šťastná, že přežil a pečuje o něj. Je ochotná ho učit, krmit, vozit, starat se o něj.. Sestra se snaží bratra zapojovat do běžných činností, ale naráží na jeho omezení. Má obavy z delších cest kvůli jeho fyzickému stavu. Vnímá, že jeho chování je podobné chování jejího syna s lehkým autismem – zejména v oblasti emocí a trpělivosti. Sestra se o bratra intenzivně stará, navštěvuje ho několikrát denně, nosí mu jídlo, pere, uklízí, kontroluje byt (zabezpečená okna, vypnutý sporák), aby měla jistotu, že je v bezpečí. Bratr není často sám, rodina se v péči střídá – sestra, starší bratr, otec, přítel. Bratr někdy zůstává u sestry doma, jindy je ve svém bytě. Komunikují i večer přes telefon, sestra ho uklidňuje, připravuje mu jídlo, ověřuje jeho stav. Péče je nepřetržitá, sestra má k němu silný vztah. Vždy se snaží, aby nebyl sám a cítil se dobře.

16. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázaný následujíc skutkový stav.Dne 10. 3. 2022 došlo ke škodní události evidované žalovanou pod č. , hodnota, – dopravní nehodě, při které poškozený, pan , jméno FO, , nar. , datum, , bytem , adresa, utrpěl zranění a podstoupil zdravotní výkony. Rozsudkem Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , byla schválena dohoda o vině a trestu, na základě které, byl řidič , jméno FO, uznán vinným ze spáchání přečinu těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti dle ust. § 147 odst. 1, odst. 2 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku. Nehoda byla způsobena protiprávním jednáním řidiče, který při jízdě po hlavní pozemní komunikaci nejel vpravo při pravém okraji vozovky a překročil povolenou rychlost v obci, kdy 300 metrů před nehodou jel rychlostí cca 125 km/h a následně čelně narazil v rychlosti nejméně 107 km/h do osobního vozidla , jméno FO, řízeného poškozeným , jméno FO, , přičemž v důsledku nárazu bylo vozidlo poškozeného v rotaci odhozeno na chodník a dům č.p. 231, kde zasáhlo procházejícího chodce. Z téhož má soud za prokázané, že poškozený , jméno FO, nebyl v době nehody připoután a při nehodě utrpěl mnohočetné zlomeniny lebky s pohmožděním mozku, zlomeninu druhého krčního obratle a zlomeninu bérce vpravo, léčení přesáhlo dobu 4 měsíců. Poškozený v důsledku zranění utrpěných při dopravní nehodě upadl do bezvědomí, na místě musel být zaintubován a převezen do , adresa, . Poškozený utrpěl vážná poranění mozku, lebky, krční páteře a dolních končetin. Byl v bezvědomí, intubován a hospitalizován v , adresa, . Podstoupil operace, včetně fixace zlomenin a zavedení čidla do hlavy. Rozvinula se aspirační pneumonie se septickým šokem. Po převozu na , Anonymizováno, byl stále v bezvědomí, na umělé ventilaci, s kvadruplegií. Postupně došlo k částečnému zlepšení – obnovení vědomí, rehabilitace, odpojení od ventilace. V červnu 2022 byl propuštěn do domácí péče, ale zůstával výrazně omezený – kvadruparéza, problémy s pamětí, pohyb pouze s asistencí. V srpnu 2022 byl hospitalizován v , adresa, – středně těžká hemiparéza, rigidita, bolesti, částečná inkontinence. Schopen se posadit, přesunout na vozík, ujít pár kroků s holí. Potřebuje pomoc s hygienou, oblékáním, stravováním. V červenci 2023 vyšetřen kvůli možné aplikaci botulotoxinu – zjištěna apraxie, poruchy porozumění, paměti, orientace. Léčba botulotoxinem nebyla doporučena. Dne 12.3.2024 byl poškozený vyšetřen znalkyní , právnická osoba, , dostavil se k ní v doprovodu své matky a bratra, při chůzi se bratra přidržoval; znalkyně shledala, že poškozený žije se svou rodinou, u matky a bratra, kteří se o něho starají, vrátil se do dětských let věku 12-14 let, komunikuje s některými členy rodiny, s matkou téměř nekomunikuje, spíše s bratrem, s cizími lidmi nehovoří vůbec, chůzi má nestabilní, bez opory nikam nedojde, používá hůl a oporu druhé osoby, nevydrží stát, má problém s krátkodobou pamětí, s mytím a sprchou potřebuje dopomoc, je třeba mu připomínat mytí, v noci se pomočuje, má pleny, s oblékáním pomáhá bratr, není schopen zapnout knoflíky, pravou ruku neovládá, nemůže psát, v jiném prostředí než doma a po známém městě se neorientuje, jídlo si sám neuvaří, úklid nezvládá vůbec. Z výpovědi svědků a žalobců bylo prokázáno, že u poškozeného v důsledku nehody došlo k fyzickému omezení, nepoužívá pravou ruku a kulhá na nohu, mentálně se vrátil do dětského věku, nelze očekávat zlepšení. Poškozený byl dříve veselý, hodný, starostlivý, pracovitý a pečující otec, nyní je jako dítě, zcela nesoběstačný, zapomětlivý, prchlivý a náladový, nejlépe si rozumí s dětmi, je odkázán na pomoc druhých. Veškerou péči o poškozeného zajišťuje rodina, konkrétně žalobci, kteří se v péči střídají dle svých časových možností, předem si rozvrhují, kdo konkrétní den a i v rámci dne co obstará, poškozenému zajišťují jídlo, hygienu, úklid. Žalobci nesou stav poškozeného psychicky špatně, jsou však šťastní, že nehodu přežil, neumí si představit, že by péči přenechali někomu jinému, poškozeného milují.

17. Soud hodnotil provedené důkazy jednotlivě, jakož i ve vzájemných souvislostech, přičemž dospěl k následujícímu závěru.

18. Podle § 2959 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen o.z.), při umrcení či zvlášť závažném ublížení na zdraví odčiní škůdce duševní útrapy manželu, rodiči, dítěti nebo jiné osobě blízké peněžitou náhradou, vyvažující plně jejich utrpění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

19. Podle § 2951 odst. 1 o. z. se škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích. Podle odst. 2 nemajetková újma se odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy.

20. Podle § 2 písm. a) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, je pro účely tohoto zákona účastník provozu na pozemních komunikacích každý, kdo se přímým způsobem účastní provozu na pozemních komunikacích.

21. Podle § 6 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, pojištění odpovědnosti se vztahuje na každou osobu, která je povinna nahradit újmu způsobenou provozem vozidla uvedeného v pojistné smlouvě. Podle odst. 2 písm. a) téhož ustanovení, nestanoví-li tento zákon jinak, má pojištěný právo, aby pojistitel za něj uhradil v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku poškozenému způsobenou újmu vzniklou ublížením na zdraví nebo usmrcením. Podle § 9 odst. 1 téhož zákona poškozený má právo uplatnit svůj nárok na plnění podle § 6 u příslušného pojistitele nebo u Kanceláře, jedná-li se o nárok na plnění z garančního fondu podle § 24.

22. Dle § 2895 o. z. je škůdce povinen nahradit škodu bez ohledu na své zavinění v případech stanovených zvlášť zákonem.

23. Dle § 2927 odst. 1 o. z., kdo provozuje dopravu, nahradí škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu. Stejnou povinnost má i jiný provozovatel vozidla, plavidla nebo letadla, ledaže je takový dopravní prostředek poháněn lidskou silou.

24. Dle ust. § 17 odst. 1 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se poskytuje pojistné plnění za újmu vzniklou provozem vozidla uvedeného v pojistné smlouvě. Dle ust. § 17 odst. 2 téhož ustanovení má pojištěný právo, aby za něj pojistitel nahradil újmu vzniklou ublížením na zdraví nebo usmrcením, účelně vynaložené náklady spojené s péčí o zdraví zraněného zvířete a škodu vzniklou poškozením, zničením nebo ztrátou věci, jakož i škodu vzniklou odcizením věci, pozbyla-li fyzická osoba schopnost ji opatrovat, ušlý zisk a účelně vynaložené náklady spojené s právním zastoupením při uplatňování práv shora uvedených, pakliže došlo k marnému uplynutí lhůty uvedené v ust. § 2798 odst. 2 občanského zákoníku nebo k neoprávněnému odmítnutí anebo neoprávněnému krácení pojistného plnění pojistitelem.

25. V rozsudku Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , definuje pojem zvlášť závažného ublížení na zdraví jako „ta nejtěžší zdravotní poškození, zejména kómatické stavy, závažná poškození mozku či ochrnutí výrazného rozsahu, tj. následky srovnatelné s usmrcením osoby blízké, kdy duševní útrapy sekundárních obětí dosahují určité vyšší intenzity. (...) Kromě případů s nejzávažnějšími následky může jít i o případy velmi těžkých zranění, která budou primární oběť po delší dobu ohrožovat na životě nebo po delší dobu zatěžovat výrazně nepříznivým zdravotním stavem, což bude mít citelný dopad do osobnostní sféry blízkých osob, a jejich duševní útrapy tak budou do té míry intenzivní, že musí být odškodněny i přesto, že následky zranění nebudou nejtěžší. Co se týče samotné povahy duševních útrap sekundárních obětí, Nejvyšší soud uvádí, že se jedná „o duševní útrapy (smutek, pocity zoufalství a beznaděje, strach) spojené s vědomím, že tato osoba (poškozený) byla trvale vyřazena z většiny sfér společenského uplatnění a změnila se v osobu trpící výjimečně nepříznivým zdravotním stavem. Nejvyšší soud rovněž zdůrazňuje, že ačkoliv základním kritériem při určení výše náhrady je závažnost újmy primární oběti, je současně nutno zohlednit rovněž újmu vznikající sekundárním obětem, představovanou neoprávněným zásahem do práva na budování a rozvíjení rodinných vztahů mezi primární a sekundární obětí, ke kterému zvlášť závažným ublížením na zdraví došlo.

26. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, definoval základní částku náhrady za duševní útrapy spojené s umrcením osoby blízké dle ust. § 2959 o.z., kdy uvedl, že za takovou základní částku, modifikovatelnou dle zákonných a judikaturou odvozených hledisek, je nutné považovat „v případě nejbližších osob (manžel, rodiče, děti) dvacetinásobek průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za rok předcházející smrti poškozeného." V případě sourozenců je pak vhodné vycházet z částky o jednu čtvrtinu nižší.[footnoteRef:1] [1: ]

27. Jak vyplývá z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , shora uvedené základní částky relutátní náhrady v případě usmrcení osoby blízké jsou analogicky aplikovatelné rovněž na případy, kdy bylo osobě blízké způsobeno zvlášť závažné ublížení na zdraví. Nejvyšší soud k tomuto dodává, že „při určení výše náhrady za duševní útrapy osob blízkých spojené se zvlášť závažným ublížením na zdraví podle § 2959 o.z. je proto třeba zohlednit konkrétní intenzitu zdravotního poškození primární oběti a jeho dopad do duševní sféry a soukromého života sekundární oběti, za současného zohlednění okolností na její straně." V uvedeném případě poškozená následkem dopravní nehody utrpěla těžké zdravotní poškození, v důsledku čehož byla zcela závislá na pomoci třetích osob - žalobců. Městský soud v Praze při určení výše reflexní náhrady vycházel ze základní částky 502.560, - Kč (k dopravní nehodě došlo v roce 2014, tedy dvacetinásobku průměrné hrubé nominální mzdy za rok 2013), když za přiměřenou náhradu soud považoval částku 350.000, - Kč pro každého ze žalobců. Nejvyšší soud takový postup ve shora označeném rozsudku aproboval.

28. Jak výše uvedeno, rozsudkem Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , byla schválena dohoda o vině a trestu, na základě které, byl řidič uznán vinným ze spáchání přečinu těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti dle ust. § 147 odst. 1, odst. 2 trestního zákoníku. Nehoda byla způsobena protiprávním jednáním řidiče, který při jízdě po hlavní pozemní komunikaci nejel vpravo při pravém okraji vozovky a překročil povolenou rychlost v obci, kdy 300 metrů před nehodou jel rychlostí cca 125 km/h a následně čelně narazil v rychlosti nejméně 107 km/h do osobního vozidla , jméno FO, řízeného poškozeným, přičemž v důsledku nárazu bylo vozidlo poškozeného v rotaci odhozeno na chodník a dům č.p. 231, kde zasáhlo procházejícího chodce. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že řidič byl pro případ odpovědnosti pojištěn u žalované. V důsledku nehody došlo k vážnému poškození zdraví , jméno FO, , které je popsáno výše, a které lze, ve smyslu výše citované judikatury Nejvyššího soudu, definovat jako zvlášť závažné ublížení na zdraví předpokládané cit. ust. § 2 959 o.z. V daném případě má soud za to, že není pochyb o tom, že na straně všech žalobců, rodičů poškozeného a sourozenců poškozeného, došlo k neodčinitelné újmě, když došlo k zvlášť závažnému ublížení na zdraví, kdy poškozený syn má jednak částečné fyzické omezení, podstatným je však omezení psychické, kdy se došlo k závažnému poškození mozku, s čímž došlo k mentální změně, projevující se v chování poškozeného, který z dospělého člověka dítětem, přičemž prognóza návratu poškozeného do života je nulová. Soud se zabýval intenzitou a kvalitou vztahu žalobců s poškozeným, kdy má za to, že bylo nepochybně prokázáno, že se jednalo o vztah blízký, jak ve smyslu příbuzenství, kdy právě vztah rodič – dítě, a sourozenecký vztah je vztahem nejbližším, tak i v užším slova smyslu, kdy se jednalo o vztahy harmonické a intenzivní, poškozený se před nehodou se žalobci intenzivně stýkal, pomáhal jim, panovala zde soudržnost, trávil se žalobci volný čas. Zvlášť závažné ublížení na zdraví poškozeného má nepochybně negativní dopad do duševní sféry všech žalobců, žalobci se o poškozeného bojí, mají strach ho nechat samotného, intenzivně o něj pečují ve všech oblastech. Soud rovněž přihlédl k tomu, že žalovaná v podstatě bez bližšího vysvětlení neposkytla žalobcům žádné plnění. Vzhledem k uvedeným okolnostem má soud za to, že jsou u obou žalobců naplněna kritéria pro přiznání peněžitého plnění plně vyvažující jejich utrpení.

29. Z výše uvedeného je patrné, že mezi jednáním řidiče a újmou, která poškozenému a žalobcům vznikla, existuje příčinná souvislost. Pokud by řidič dbal svých zákonných povinností, tedy dodržel povolenou rychlost v obci a přizpůsobil svou jízdu adekvátně dopravní situaci v místě čtyřramenné křižovatky, na které došlo ke střetu s vozidlem poškozeného vyjíždějícího z vedlejší pozemní komunikace, nedošlo by ke střetu vozidel, devastujícím zraněním poškozeného a vzniku duševních útrap žalobců s tímto spojených.

30. Žalobci při stanovení výše nároku vyšli ve smyslu výše citované judikatury z toho, že k dopravní nehodě, při níž poškozený utrpěl předmětná devastující poranění, došlo dne 10. 3. 2022. Pro určení základní částky náhrady je rozhodná průměrná mzda za rok 2021, která dle údajů zveřejněných českým statistickým úřadem činila 37 839 Kč. Základní částka náhrady pro osoby nejbližší (manžel, rodiče, děti) tak činí 756 780 Kč a pro sourozence 529 746 Kč. Žalobci dále ve vyčíslení uplatněných nároků zohlednili skutečnost, že nedošlo k úmrtí poškozeného, přičemž v případě žalobkyně c) (matky poškozeného) a žalobce d) (otce poškozeného) byla z tohoto důvodu základní částka modifikována jejím ponížením o %, tedy na 15 násobek průměrné mzdy. V případě žalobkyně a) a žalobce b) bylo postupováno obdobně, když byla základní částka představovaná 14 násobkem průměrné mzdy ponížena na 12 násobek. Vzhledem k tomu, že se jedná o stanovení výše horní hranice o postup souladný s judikaturou Nejvyššího soudu, soud tento způsob aproboval.

31. Soud při stanovení výše vycházel z toho, že byť nehoda, při níž k újmě na zdraví došlo, byla zaviněna nedbalostním (nikoli úmyslným) jednáním, je vzhledem k výše uvedeným okolnostem třeba vycházet ze samé horní hranice odškodnění uvažované ve výše uvedené judikatuře Nejvyššího soudu. Soud se však s ohledem na okolnosti dopravní nehody zabýval i tím, zda, nejsou na straně poškozeného dány okolnosti, které se přičítají poškozenému ve smyslu výše citovaného ust. § 2918 o.z., jinými slovy, zda se poškozený podílel na způsobení škody či jejím zvětšení. V řízení pak nebylo sporu o tom, že poškozený byl v době nehody nepřipoutaný bezpečnostním pásem. V případě všech žalobců tak bylo odečteno 30 %, vyjadřujících míru spoluzavinění poškozeného. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že míra spoluzavinění byla stanovena žalovanou v rámci výplaty pojistného plnění poškozenému z titulu bolestného.

32. Ze všech uvedených důvodů soud rozhodl, tak jak je uvedeno ve výroku I. až IV. tohoto rozhodnutí, když výši přiznané náhrady považuje za přiměřené zadostiučinění. Žalobcům bylo ve smyslu § 1970 o. z. přiznáno i právo na zaplacení úroku z prodlení z jednotlivých částek představujících náhradu nemajetkové újmy, a to za dobu prodlení žalované s úhradou do zaplacení. Výše úroku odpovídá občanskoprávním předpisům.

33. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, sazba mimosmluvní odměny advokáta za jeden úkon právní služby učiněného před účinností novely zákona č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1.1.2025 činní ve smyslu § 6 ve spojení s § 7 odst. 1 a § 9 odst. 4 a § 12 odst. 4 vyhl. 177/1996 Sb., v platném znění, vycházeje z tarifní hodnoty 50 000 Kč částku ve výši 3 100 Kč, která byla ve smyslu § 12 odst. 4 vyhl. snížena o 20% za každého zastupovaného žalobce, odměna advokáta tedy činní 2 480 Kč za úkon právní služby učiněné do 31.12.2024 za každého z žalobců. V dané věci učinil právní zástupce tři úkony právní služby, a to příprava a převzetí věci, předžalobní upomínka, podání žaloby. Za každého zastupovaného žalobce tak celkem učinil 12 úkonů po 2 480 Kč, celkem tedy odměna činí 29 760 Kč. Dále právnímu zástupci náleží ve smyslu § 13 odst. 3 vyhl. 3 režijní paušály po 300 Kč (zde již nedochází k násobení dle počtu zastupovaných osob), celkem 1 200 Kč. Dále náklady řízení činí odměna za zastupování žalobců za úkony učiněné po 1.1.2025 dle vyhl. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1.1.2025, určená dle § 6, § 7 bod 6 a § 12 odst. 4 cit. vyhl., a to ve výši 14 100 Kč pro 1 osobu, ve výši 11 280 Kč pro 2 osobu, 5 640 Kč pro 3 osobu a 2 820 Kč pro 4 osobu. Odměna tak činila 33 840 Kč za jeden úkon právní služby, přičemž právní zástupce učinil 5 úkonů právní služby, a to 3x účast u jednání soudu (dne 19.5.2025, 16.6.2025 a 8.9.2025) a 2x písemné podání ve věci (doplnění žaloby, závěrečný návrh), celkem tak odměna činí 169 200 Kč. Dále právnímu zástupci náleží ve smyslu § 13 odst. 4 vyhl. 5x režijní paušál po 450 Kč, celkem 2 250 Kč. Celkem tedy odměna včetně režijních paušálů činí částku ve výši 202 410 Kč.

34. Dále náklady řízení tvoří cestovní výdaje ve smyslu § 13 odst. 3 cit. vyhl. za cestu osobním automobilem Mercedes-Benz, s průměrnou spotřebou benzínu 11,3 l (ověřeno technickým průkazem) k jednání soudu – trasa ze sídla právního zástupce žalobců k soudu a zpět , tedy\ trasa , adresa, a zpět v celkové délce 270 km, při ceně benzinu 35,8 Kč a určené náhrady 5,8, Kč dle vyhl. 475/2024 Sb., cestovné tak činí 2 658,25 Kč za jednu jízdu, přičemž právní zástupce absolvoval celkem tři cesty k ústnímu jednání, celkem tedy náhrada činí 7 974,75 Kč. Dále náklady řízení činí tvoří náhrada za promeškaný čas dle § 14 odst. 1 cit. yyhl. ve výši 3x 900 Kč, tedy 2 700 Kč. Náklady řízení v celkové výši 213 084,75 Kč je žalovaný dle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. povinen zaplatit k rukám právního zástupce žalobců, tak jak bylo uvedeno ve výroku V. tohoto rozhodnutí.

35. O povinnosti žalované zaplatit České republice soudní poplatek ve výši 72 140 Kč rozhodl soud dle ust. § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích a to za situace, kdy žalobci byli od placení soudních poplatků osvobozeni a poplatková povinnost tedy tíží žalovanou. Soudní poplatek byl vyměřen z toho, co bylo tímto rozhodnutím žalobcům přiznáno, dle položky 3 písm. a) Sazebníku, který je přílohou k zákonu o soudních poplatcích.

36. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o.s.ř.