13 C 227/2018

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl soudkyní JUDr. Kateřinou Melkovou ve věci žalobců: a) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobce, žalobkyně a žalobkyně b) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce, žalobkyně a žalobkyně c) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobce, žalobkyně a žalobkyně všichni zastoupeni advokátkou JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou údaje o zástupci pro zaplacení částky 1 094 732,06 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni a) částku ve výši 180 534 Kč.

II. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci b) částku ve výši 180 534 Kč.

III. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni c) částku ve výši 722 136 Kč.

IV. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni a) dalších 1 921,36 Kč, se zamítá.

V. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci b) dalších 1 921,36 Kč, se zamítá.

VI. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni c) dalších 7 685,36 Kč, se zamítá.

VII. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobcům na náhradě nákladů řízení částku ve výši 272 510,50 Kč, a to k rukám právní zástupkyně žalobců, JUDr. [jméno] [příjmení], advokátka.

1. Původně žalobce ing. [jméno] [celé jméno žalobce] a žalobkyně a) se žalobou došlou zdejšímu soudu dne 11. 9. 2018 domáhali po žalovaném zaplacení částky ve výši 1 094 732,06 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od 10. 5. 2016. Původní žalobce [anonymizováno]. [jméno] [celé jméno žalobce] v průběhu řízení zemřel, právními nástupci se stali žalobkyně a) a žalobce b). V rámci úpravy petitu učiněného podáním ze dne 25. 9. 2020 se žalobci konkrétně domáhali tak, že žalobkyně a) požadovala zaplacení částky ve výši 182 455,36 Kč s příslušenstvím, žalobce b) požadoval zaplacení částky ve výši 182 455,36 Kč spolu s příslušenstvím a žalobkyně c) požadovala zaplacení částky ve výši 729 821,34 Kč spolu s příslušenstvím. Žalobci žalobu odůvodnili tak, že žalobci jsou spoluvlastníky pozemku parc. č. [rok] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], bytový dům v obci [obec], [katastrální uzemí], zapsaného u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha, obec Praha, a to na [list vlastnictví] s tím, že žalobci jsou podílovými spoluvlastníky jedné ideální poloviny předmětných nemovitostí. Žalovaný uvedené nemovitosti zapsal do soupisu konkursní podstaty úpadce [právnická osoba], IČ [anonymizována čtyři slova] v konkursním řízení vedeném na majetek úpadce, a to u Městského soudu v Praze pod sp. zn. [spisová značka]. Předmětné nemovitosti byly vyloučeny ze soupisu konkursní podstaty na základě rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [číslo jednací]. V uvedeném domě jsou bytové jednotky, které byly po celou dobu, kdy byly nemovitosti zapsány v soupisu konkursní podstaty, obsazeny nájemníky a žalovaný po dobu, kdy byly nemovitosti zapsány v konkursní podstatě, získával na nájemném do konkursní podstaty jako příjem položky nájemného, přičemž poté co byly nemovitosti vyloučeny ze soupisu konkursní podstaty, provedl žalovaný pro žalobce vyúčtování příjmů z nájmů a provozních nákladů, a výnos, který po odečtení nákladů, vyúčtoval k vyplacení. Žalovaný žalobcům vykázal v rekapitulaci příjmů ze dne 10. 5. 2016, že za dobu od 29. 4. 2010 do 31. 7. 2010 inkasoval na nájemném částku 381 644 Kč, za dobu od srpna 2010 do prosince 2010 inkasoval na nájemném částku 606 792 Kč, a za dobu od ledna 2011 do června 2011 inkasoval na nájemném částku 764 964 Kč, za dobu od července 2011 do prosince 2011 inkasoval na nájemném částku 606 160 Kč, za rok 2012 inkasoval částku 1 839 977 Kč, za rok 2013 inkasoval částku 1 764 677 Kč, za rok 2014 inkasoval částku 1 640 882 Kč a za měsíce leden 2015 až listopad 2015 inkasoval částku 1 713 906 Kč, celkem tam žalovaný vykázal příjmy z nájmu v částce 9 319 002 Kč, podíl pro žalobce coby vlastníky ideální poloviny nemovitostí činí 4 659 501 Kč. Žalobci nikterak nerozporovali správnost příjmů deklarované žalobcem, ačkoliv účetní doklady žalovaný žalobcům nevydal. Žalovaný v rámci vyúčtování příjmů odečetl náklady spojené se správou nemovitostí, a to za dobu od 29. 4. 2010 do 31. 7. 2010 v částce 84 696 Kč, za dobu od srpen 2010 do 12/ 2010 v částce 37 847 Kč, a za dobu od leden 2011 do červen 2011 v částce 40 672 Kč, za dobu od červenec 2011 do prosinec 2011 v částce 748 343,06 Kč, v roce 2012 v částce 681 473,25 Kč, v roce 2013 v částce 632 096,95 Kč a v roce 2014 v částce 806 700,98 Kč a konečně v roce 2015 v částce 219.731 Kč. Žalovaný však do nákladů spojených se správou a údržbou nemovitostí účtoval další položky, které účtoval neoprávněně, konkrétně do nákladů spojených se správou a údržbou nemovitostí zahrnul daňové odpisy, a to za rok 2011 v částce 265 802 Kč, za rok 2012 v částce 256 636 Kč, za rok 2013 v částce 247 470 Kč, v roce 2014 v částce 238 305 Kč, celkem tedy v částce 1 008 213Kč. Žalobci však uvádí, že daňové odpisy jsou pouze účetní položkou pro účely daně z příjmů a nelze o ně ponižovat příjmy, které do konkursní podstaty plynuly, jedná se pouze o účetní položku, nikoliv o skutečný výdaj související se správou nemovitosti. Není tedy žádného právního důvodu pro to, aby žalovaný odečetl tuto částku od inkasovaného nájemného. Dále žalovaný odečetl jako výdaj daň z příjmů, kterou uhradil za [právnická osoba] [anonymizováno], a to za rok 2011 v částce 319 770 Kč, za rok 2012 v částce 268 280 Kč, za rok 2013 v částce 269 990 Kč, za rok 2014 v částce 127 300 Kč, celkem tedy ve výši 985 340 Kč. K tomu žalobci uvádí, že daňová povinnost je výdajem konkurzu, nikoliv výdajem, který by měl jít k tíži vlastníků nemovitosti a pro odečtení od příjmů opět nebyl žádný právní důvod. Žalovaný dále odečetl jako výdaj související s provozem domu náklady vynaložené na advokátní zastoupení ve sporu vedeném se žalobci o vyloučení předmětných nemovitostí z konkursní podstaty, celkem ve výši 30 000 Kč a náklady na vypracování znaleckého posudku v tomto sporu v částce 10 530 Kč Tyto náklady byly žalovaným opět odečteny neoprávněné bez právního důvodu, neboť se nejedná o náklad související s provozem domu, ale jedná se o výdaje konkurzu. Žalobci dále uvedli, že žalovaný neoprávněně odečetl náklady na pojištění nemovitosti v částce 11 528 Kč za dobu, kdy již byly nemovitosti vyloučeny z konkursní podstaty, a kdy tedy nemělo být pojistné z konkursní podstaty hrazeno. Žalovaný tak neoprávněně započetl jako výdaje a nevydal částku 2 045 611 Kč. Celkové vykázané výdaje žalovaného za uvedené období činily 3 031 829,24 Kč, tak jak to žalovaný předložil žalobcům a jak je uvedeno v předávacím protokolu vypracovaného žalovaným. Po odečtení výše specifikovaných neoprávněných výdajů měly však skutečné výdaje činit pouze 986 218,24 Kč. Ostatní výdaje, které žalovaný za dobu od roku 2010 do roku 2014 uplatnil, žalobci zcela respektují a nezpochybňují je. Za období od ledna 2015 do listopadu 2015 pak žalobci akceptují výdaje žalovaného, které jsou uvedené v účetnictví žalovaného, a to náklady v celkové výši 219 731Kč. Příjmy konkursní podstaty tak činily z uvedené nemovitosti celkem částku ve výši 9 319 002 Kč a uznatelné výdaje za uvedené období do listopadu 2015 činily částku 1 205 949,24 Kč. Čistý zisk tak činí 8 113 052,76 Kč. Nárok žalobců coby podílových spoluvlastníků jedné poloviny nemovitostí by tak měl činit 4 056 526,38 Kč. Žalovaný zaplatil žalobcům celkem částku ve výši 2 956 592,94 Kč, rozdíl tak činí částku ve výši 1 099 933,44 Kč. Žalovaný při výplatě částky 2 956 592,94 Kč neprovedl žádnou specifikaci, vlastníkům nemovitostí bylo pouze předáno vyúčtování příjmů a výdajů a byla jim vyplacena částka, která činila rozdíl mezi žalovaným účtovanými příjmy a žalovaným účtovanými výdaji. Z doložených příjmů a výdajů je zřejmé, že žalovaný dluží žalobcům částku ve výši 1 099 933,44 Kč. Žalobou však uplatňují částku ve výši 1 094 732,06 Kč, přičemž k rozdílu došlo početní chybou, nicméně žalobci setrvali na svém návrhu, přičemž žalobci požadovali přiznání zákonného úroku z prodlení ode dne 10. 5. 2016, tedy ode dne, kdy žalovaný předal žalobcům účetní podklady. Žalobci vyzvali žalovaného k vydání předmětné částky při převzetí nemovitostí v květnu 2016 a dále přípisem právní zástupkyně ze dne 22. 8. 2018 doručeným žalovanému dne 23. 8. 2118.

2. Žalovaný se podané žalobě vyjádřil tak, že není zřejmé, z jakého důvodu by dle žalobců náklady na vedení účetnictví předmětné nemovitosti, náklady na právní zastoupení v souvislosti se správou nemovitostí – vymáhání dlužných nájmů apod., či daň z příjmů připadající na příjmy z předmětných nemovitostí, měly být tíží majetkové podstaty, když se zjevně jedná o náklady vzniklé výhradně v souvislosti se správou a provozem daných nemovitostí a ve vyúčtování byly tyto položky řádně rozepsány. Dle názoru žalovaného by naopak na straně žalobců v případě vydání výše uvedené částky došlo k bezdůvodnému obohacení na úkor věřitelů úpadce, když příslušné částky byly užity výhradně na úhrady v souvislosti se správou předmětných nemovitostí. Předmětnou částku nezískal žalovaný do konkursní podstaty bez právního důvodu, o tuto částku se konkursní podstata nijak nezvýšila, celá částka byla užita na úhradu nákladů spojených se správou a provozem předmětných nemovitostí. Žalovaným byly veškeré částky spojené s příjmy i výdaji předmětných nemovitostí řádně vyúčtovány a přehledy i veškeré podklady pro vyúčtování byly žalobcům vydány. Stejně tak jim byla řádně a v plné výši vydána částka, která po odečtení výdajů jim náležela. Žalovaný tedy nárok žalobců neuznal a navrhoval zamítnutí žaloby.

3. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav: Žalovaný, jako správce konkursní podstaty úpadce [právnická osoba] zahrnul do konkursní podstaty úpadce v rámci konkursního řízení vedeného Městským soudem v Praze pod sp.zn. pod sp. zn. [spisová značka], nemovitosti, a to pozemek parc. č. [rok] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], bytový dům v obci [obec], [katastrální uzemí], zapsaného u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha, obec Praha, zapsaného na [list vlastnictví] (shodná vyjádření účastníků, náhled do veřejně přístupného rejstříku insolvenčních řízení). Z rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], má soud za prokázané, že tímto rozsudkem byl změněn rozsudek Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka], a to tak, že z konkursní podstaty úpadce [právnická osoba], se sídlem [adresa], byl vyloučen dům [adresa] na pozemku parc. č. [rok] zastavěná plocha a nádvoří, kdy tento pozemek byl zapsaný pro [katastrální uzemí], obec Praha u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu ve prospěch paní [jméno] [celé jméno žalobkyně] v rozsahu ideální jedné poloviny nemovitostí a ve prospěch právního předchůdce žalobkyně a) a žalobce b) [anonymizováno] [jméno] [celé jméno žalobce] a žalobkyně c) [anonymizováno] [celé jméno žalobkyně] v rozsahu ideální jedné poloviny těchto nemovitostí jako SJM (rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne [datum]). Rozsudek nabyl právní moci (shodná vyjádření účastníků). V řízení vedeném u Vrchního soudu v Praze vystupoval žalovaný [příjmení] [celé jméno žalovaného], [anonymizováno] jako správce konkursní podstaty [právnická osoba] a byl zastoupen [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokátem, se sídlem [adresa] (rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne [datum]). Ke dni podání žaloby, tj. ke dni 11.9.2018, byl vlastníkem předmětné nemovitosti zapsané na [list vlastnictví] [celé jméno žalobce] [anonymizováno] a [celé jméno žalobkyně], v podílu jedné poloviny v rámci SJM a v podílu jedné poloviny [jméno] [celé jméno žalobkyně] (internetový výpis katastru nemovitostí ze dne 26. 8. 2018). Dne 10. 5. 2016 předal žalovaný žalobcům rekapitulaci příjmů a výdajů k předmětnému domu za období roku 2010 2014, kdy jako celkový příjem je uvedena částka ve výši 7 605 096 Kč a jako celkové náklady částka ve výši 3 031 829,24 Kč, rozdíl k vyplacení částka ve výši 4 573 266,76 Kč (rekapitulace příjmů a výdajů ze dne 10. 5. 2016 vypracovaný žalovaným). Žalovaný žalobcům vykázal v rekapitulaci příjmů ze dne 10. 5. 2016, že za dobu od 29. 4. 2010 do 31. 7. 2010 inkasoval na nájemném částku 381 644 Kč, za dobu od srpna 2010 do prosince 2010 inkasoval na nájemném částku 606 792 Kč, a za dobu od ledna 2011 do června 2011 inkasoval na nájemném částku 764 964 Kč, za dobu od července 2011 do prosince 2011 inkasoval na nájemném částku 606 160 Kč, za rok 2012 inkasoval částku 1 839 977 Kč, za rok 2013 inkasoval částku 1 764 677 Kč, za rok 2014 inkasoval částku 1 640 882 Kč a za měsíce leden 2015 až listopad 2015 inkasoval částku 1 713 906 Kč, celkem tam žalovaný vykázal příjmy z nájmu v částce 9 319 002 Kč, podíl pro žalobce coby vlastníky ideální poloviny nemovitostí činí 4 659 501 Kč; žalovaný v rámci vyúčtování příjmů odečetl náklady spojené se správou nemovitostí, a to za dobu od 29. 4. 2010 do 31. 7. 2010 v částce 84 696 Kč, za dobu od srpen 2010 do 12/ 2010 v částce 37 847 Kč, a za dobu od leden 2011 do červen 2011 v částce 40 672 Kč, za dobu od červenec 2011 do prosinec 2011 v částce 748 343,06 Kč, v roce 2012 v částce 681 473,25 Kč, v roce 2013 v částce 632 096,95 Kč a v roce 2014 v částce 806 700,98 Kč; za období od 6. 11. 2015 do 6. 1. 2016 byl žalovaným účtován náklad k uvedenému předmětnému domu v celkové částce 323 300,60 Kč, přičemž dne 6. 1. 2016 byla jako náklad účtována částka ve výši 30 000 Kč ve prospěch [anonymizováno] [jméno] [příjmení] za dovolání k soudu, faktura č. [anonymizováno] [číslo] [číslo] (přehled přijatých faktur). V roce 2011 byl žalovaným jako náklad uplatněn daňový odpis související s předmětným domem v částce 265 802 Kč, a to dne 31.12.2011 zaúčtováno pod [číslo] [číslo]; dále dne 31. 12. 2011 pod číslem [anonymizováno] [číslo] byl účtován předpis daně pro rok 2011 k předmětnému domu v částce 319 770 Kč (přehled nákladů pro rok 2011 vypracovaný žalovaným); v roce 2012 byla mimo jiné jako náklad žalovaným evidována položka zhotovení znaleckého posudku o ceně obvyklé ve výši 10 530 Kč, a to na základě faktury ze dne 28. 12. 2012 č. [anonymizováno] pro [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] a dále jako náklad byla evidována položka daňový odpis – stavba – budova [ulice] v částce 256 636 Kč a dále byl účtován jako náklad předpis daně v částce 268.280 Kč (přehled nákladů pro rok 2012 vypracovaný žalovaným); v roce 2013 byl jako náklad mimo jiné účtován dne 31. 12. 2013 daňový odpis v částce 247 470 Kč a dále byl účtován jako náklad předpis daně v částce 269.990 Kč (přehled nákladů pro rok 2013 vypracovaný žalovaným); v roce 2014 byl jako náklad evidován daňový odpis v částce 238 305 Kč, a to dne 31. 12. 2014 zapsáno pod [číslo] a dále byl účtován jako náklad předpis daně v částce 127.300 Kč (přehled nákladů vypracovaný žalovaným pro rok 2014). Dne 27. 10. 2011 žalovaný uzavřel za společnost [právnická osoba] s [právnická osoba] pojištění majetku podnikatelů, a to jednak pojištění podnikatelských rizik, a to k předmětnému domu, kde bylo roční pojistné ve výši 9 268 Kč a dále pojištění odpovědnosti za škodu podnikatele, kde roční pojistné činilo 2 265 Kč; pojištění bylo sjednáno jako roční s automatickou prolongací s tím, že uplynutím doby, na kterou byla pojištění sjednána, pojištění nezaniká, prodlužuje se na další pojistný rok, pokud pojistník nebo pojišťovna nesdělí druhému účastníkovi smlouvy nejméně 6 týdnů před uplynutím pojistného roku, že na dalším trvání pojištění nemá zájem, přičemž datum obnovy je stanoven vždy na 28. 10. každého roku (pojistná smlouva [číslo] ze dne 27. 10. 2011, včetně pojištění staveb pro případ živelních a dalších sjednaných pojistných nebezpečí a včetně pojištění odpovědnosti za škodu podnikatele). Z faktury [číslo] ze dne 14. 9. 2015 má soud za prokázané, že [anonymizováno] [jméno] [příjmení] vystavil pro odběratele – žalovaného fakturu, kterou účtoval právní služby provedené v celkové částce 121 000 Kč – úkony právních služeb týkající se zastupování v rámci řízení vedeného o vyloučení předmětné nemovitosti z konkursní podstaty (faktura [číslo] včetně přílohy k faktuře s rozpisem úkonů v rámci zastoupení).

4. Z dalších v řízení provedených důkazů soud nevzal za prokázané žádné právně významné skutečnosti pro posouzení této věci.

5. Soud zhodnotil provedené důkazy jednotlivě, jakož i ve vzájemných souvislostech, přičemž dospěl k následujícímu právnímu závěru.

7. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném od 1.1.2014 (dále jen NOZ), se tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.

8. Podle § 1115 NOZ, osoby, jimž náleží vlastnické právo k věci společně, jsou spoluvlastníky.

9. Podle § 1121 NOZ, každý ze spoluvlastníků je úplným vlastníkem svého podílu.

10. Podle § 1122 NOZ podíl vyjadřuje míru účasti každého spoluvlastníka na vytváření společné vůle a na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví věci.

11. Podle § 2991 NOZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 téhož ust., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

13. Podle § 1970 NOZ, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. V daném případě soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný, jako správce konkursní podstaty zahrnul do této mimo jiné předmětný nemovitý majetek a až do rozhodnutí soudu o vyloučení předmětných nemovitostí z konkursní podstaty byl osobou s dispozičním oprávněním k tomuto majetku, včetně práva hospodaření s předmětnými nemovitostmi. Součástí toho bylo inkasování nájemného, coby příjmová položka konkursní podstaty, zároveň však v souvislosti s hospodařením s nemovitostí docházelo k nákladům spočívajících s údržbou a provozem nemovitosti, když povinností insolvenčního správce ve smyslu insolvenčního zákona je jednat s péčí řádného hospodáře. Žalovaný poté, co bylo rozhodnuto o vyloučení předmětných nemovitostí z konkursní podstaty úpadce, jednotlivé příjmy a náklady žalobcům vyúčtoval a rozdíl vyplatil. Nicméně soud se ztotožnil s argumentací žalobců, že některé náklady byly žalovaným, jako náklad související s údržbou a provozem předmětných nemovitostí, účtován neoprávněn, když se vůbec o náklad související s údržbou a provozem nemovitostí nejednalo. Největší nákladovou položku, jak výše specifikováno, představují daňové odpisy a předpis daně z příjmů. Dle názoru soudu, tyto položky nikterak nesouvisí se samotnou údržbou a provozem daných nemovitostí. Daňové odpisy jsou odpisy hmotného majetku v účetnictví a daňové evidenci, kdy dlouhodobý hmotný majetek – v daném případě předmětné nemovitosti, se nespotřebovává jednorázově, ale postupně se opotřebovává, přičemž odpis je vyjádření opotřebení majetku v Kč za určitý časový úsek. Daňové odpisy se používají pro výpočet daňového základu podniku pro daň z příjmu, způsob výpočtu je upraven zákonem o dani z příjmu č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Daňové odpisy jsou daňovým výdajem a v účetnictví se pak účtují jako nákladová položka. Daňové odpisy hmotného majetku tedy snižují základ daně pro výpočet daně z příjmů. Žalovaný tedy v rámci svého snížení základu daně v účetnictví uplatňoval daňové odpisy vztahující se k předmětné nemovitosti, čímž ve výsledku byla nižší jeho daňová povinnost. Tato skutečnost však nemůže jít k tíži žalobců, neboť ač se jednalo o v účetnictví dle daňových předpisů správně evidovaný náklad, nejednalo se o náklad ve smyslu soukromoprávních vztahů související s provozem a údržbou předmětných nemovitostí. Co se pak týká předepisované daně z příjmů, žalovaný při vyúčtování vůči žalobcům zahrnul do výdajů souvisejících s provozem a údržbou předmětných nemovitostí předepsanou daň z příjmů v jednotlivých letech výše uvedeného období, nicméně soud má za to, že tak učinil neoprávněně, neboť jsou to žalobci, které nyní tíží daňová povinnost, když v souvislosti s provedeným vyúčtováním příjmů a výdajů po vynětí nemovitosti z konkursní podstaty, to jsou žalobci, komu vznikl příjem na základě podnikání – pronájmu nemovitosti nikoli žalovaný. Na tom nemůže změnit nic ani to, že žalovaný již daň na základě daňového přiznání odvedl (když navíc žalovanému nic nebrání podat opravné přiznání, resp. požádat o vrácení daně). Pokud tedy žalovaný daňové odpisy v celkové výši 1.008.213 Kč a daň z příjmů v celkové výši 985.340 Kč odečetl od celkové částky, která měla být žalobcům vyplacena v souvislosti s rozhodnutím o vynětí nemovitosti z konkursní podstaty, učinil tak bez jakéhokoliv právního důvodu a na jeho straně došlo k bezdůvodnému obohacení ve smyslu výše cit. § 2991 o.z. Co se týká položky nákladů na zastupování žalovaného advokátem včetně nákladů na znalecký posudek v rámci řízení o vyloučení věci z konkursní podstaty úpadce, opět se nejedná o náklad související s provozem a údržbou předmětné nemovitosti, jedná se o náklad samotného konkurzu. To, že žalovanému vznikly v souvislosti s řízením o vyloučení věci z konkursní podstaty, byť se jedná o nemovitost v podílovém spoluvlastnictví žalobců, náklady, nemůže jít k tíži žalobců. Pokud tedy žalovaný odečetl od celkové částky, která měla být žalobcům vyplacena v souvislosti s rozhodnutím o vynětí nemovitosti z konkursní podstaty, částku odpovídající nákladům na zastupování advokátem v částce 30.000 Kč a na vypracování znaleckého posudku v částce 10.530 Kč, tak jak uvedeno výše, učinil tak bez jakéhokoliv právního důvodu a na jeho straně došlo k bezdůvodnému obohacení ve smyslu výše cit. § 2991 o.z. Poslední spornou položkou byla položka pojistného. Zde je situace odlišná, neboť je zjevné, že uzavření pojistných smluv ohledně předmětného nemovitého majetku bylo k prospěchu nemovitosti, potažmo žalobců, v souvislosti s placením pojistného se jednalo o náklad nutný na provoz a údržbu nemovitosti. V daném případě pak bylo pojištění jednáno jako roční s automatickou prolongací s tím, že uplynutím doby, na kterou byla pojištění sjednána, pojištění nezaniká, prodlužuje se na další pojistný rok, pokud pojistník nebo pojišťovna nesdělí druhému účastníkovi smlouvy nejméně 6 týdnů před uplynutím pojistného roku, že na dalším trvání pojištění nemá zájem, přičemž datum obnovy je stanoven vždy na 28. 10. každého roku, což znamená, že byť v září 2015 bylo rozhodnuto o vynětí nemovitostí z konkurzní podstaty, pojistná smlouva se k datu 28.10.2015 automaticky prolongovala o jeden rok, neboť k vypovězení smlouvy by muselo dojít nejméně 6 týdnů před tímto datem, což se nestalo. V tomto směru tak žalovaným zaplacené pojistné ve výši 11.528 Kč bylo oprávněně žalovaným odečteno od příjmové části vyúčtování a nedošlo k bezdůvodnému obohacení na straně žalovaného. S ohledem na vše nyní uvedené soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. až VI., když výše plnění, ke kterému byl žalovaný zavázán výrokem I. až III. odpovídá spoluvlastnickým podílům žalobců. Uvedené platí i o zamítavých výrocích pod bodem IV. až VI.

15. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 3 o.s.ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části. Náhradu nákladů řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 54.737 Kč a dále odměna právního zástupce, kterému náleží odměna stanovená ve smyslu § 7 odst. 1 a § 12 odst. 4 vyhl. 177/1996 Sb., v platném znění částku ve výši 10.160 Kč, která byla určena z celkové tarifní hodnoty 1.094.732,06Kč, odměna byla ve smyslu § 12 odst. 4 vyhl. snížena o 20% za každého zastupovaného žalobce. Odměna advokáta tedy činní 10.160 Kč za 1 úkon právní služby za každého z žalobců. Před provedením právního nástupnictví v dané věci učinil právní zástupce 3 úkony právní služby při zastupování dvou osob, a to příprava a převzetí věci, předžalobní upomínka a podání žaloby, právnímu zástupci tak za tyto úkony náleží odměna 6x 10.160 Kč, poté co došlo k procesnímu nástupnictví žalobců a) b), náleží odměna za převzetí a přípravu každého z žalobců a) a b) tedy 2x10. 160Kč, dále náleží odměna za účast u jednání soudu dne 8.2.2021, dne 14.4.2021 a dne 17.5.2021 při zastupování 3 osob, tedy odměna ve výši 9x 10.160 Kč, celkem tedy činí odměna částku ve výši 172.720 Kč. Dále právnímu zástupci náleží ve smyslu § 13 odst. 3 vyhl. 6 režijních paušálů po 300Kč – příprava a převzetí věci, předžalobní upomínka, žaloba, 3x účast u jednání soudu (zde již nedochází k násobení dle počtu zastupovaných osob), celkem 1.800 Kč. Dále tvoří náklady náhrada cestovních výdajů dle ust. § 13 odst. 4 AT za cestu právního zástupce [značka automobilu] ze sídla advokátní kanceláře k soudu a zpět k jednání soudu dne 8.2.2021 v částce 969,7 Kč (při jízdě na trase [obec] – [obec] a zpět celkem 166 km vozidlem se spotřebou nafty 5,3 l [číslo] km, jak bylo prokázáno technickým průkazem, když sazba základní náhrady za 1 km jízdy činí dle ust. § 1 vyhlášky 589/2020 Sb., u osobních silničních motorových vozidel 4,40 Kč a výše průměrné ceny za 1 litr motorové nafty činí dle ust. § 4 téže vyhlášky 27,20 Kč), a dále za cestu právního zástupce [značka automobilu] ze sídla advokátní kanceláře k soudu a zpět k jednání soudu dne 14.4.2021 a dne 17.5.2021 v částce 1.044,2 Kč á jedna jízda (při jízdě na trase [obec] – [obec] a zpět celkem 166 km vozidlem se spotřebou benzinu 6,83 l [číslo] km, jak bylo prokázáno technickým průkazem, když sazba základní náhrady za 1 km jízdy činí dle ust. § 1 vyhlášky 589/2020 Sb., u osobních silničních motorových vozidel 4,40 Kč a výše průměrné ceny za 1 litr benzinu natural 95 činí dle ust. § 4 téže vyhlášky 27,80 Kč) a náhrada za promeškaný čas dle ust. § 14 AT za cestu na jednání a zpět v rozsahu 12 hod., tedy celkem 2.400 Kč. Dále náleží zástupci žalobce náhrada za DPH 21 % z odměny a náhrad zástupce ve výši 37.795,40 Kč Celkem bylo žalované straně uloženo zaplatit žalobcům na náhradě nákladů řízení částku v celkové výši 272.510,50 Kč.

16. Lhůtu k plnění soud určil dle § 160 odst. 1 o.s.ř.