13 C 268/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl soudkyní JUDr. Kateřinou Melkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně ulice a číslo , obec a číslo zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro zaplacení částky 34 117 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku ve výši 34 117 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z této částky, a to od 1.9.2019 do zaplacení a dále náklady spojené s uplatněným pohledávky ve výši 1 200 Kč.

II. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 49.138 Kč, a to k rukám právního zástupce žalobkyně, [anonymizováno] [jméno] [jméno], [anonymizováno], advokát.

1. Žalobkyně se žalobou došlou zdejšímu soudu dne 29.10.2019 ve znění doplnění žaloby učiněných v průběhu řízení písemnými podáními a ústními přednesy, domáhala stanovení povinnosti žalovanému, tak jak je uvedena ve výroku I. tohoto rozhodnutí s odůvodněním, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena ústní dohoda, a to dne 25.3.2019 na schůzce mezi zmocněncem žalované, panem [jméno] [příjmení], který zastupuje žalovanou na základě generální plné moci, dále za účasti pana [jméno] [příjmení], který byl osobou odpovědnou za vývoj softwaru pro žalovanou. Pan [anonymizováno] schůzku žalobkyně u žalované domluvil, a to dne 22.3.2019. Předmětem dohody byla spolupráce žalobkyně jako programátorky na vývoji softwaru pro žalovanou, a to v souladu se zadáním osobou zodpovědnou právě za vývoj softwaru ve společnosti. Konkrétní pracovní úkoly byly žalobkyni zadávány na základě pravidelně konaných schůzek, kterých se účastnil pan [jméno] [příjmení] jako osoba odpovědná za vývoj software, dále paní [jméno] [příjmení] jako tester softwaru a grafický designér, dále pan [jméno] [příjmení] jako zástupce žalované a pan [jméno] [příjmení] jako osoba odpovědná za hardwarové vybavení a menšinový společník žalované. Schůzky se konaly v kancelářích žalované, kde byla prováděna i samotná činnost. Odměna za vykonanou práci byla stanovena na 218 Kč za hodinu vykonané práce, kdy faktury měly být vystavovány po konci měsíce, ve kterém byla práce na vývoji softwaru provedená. Splatnost faktur činila 14 dnů od vystavení faktury, což představuje zhruba 35 000 Kč měsíčně při běžném úvazku. V případě, že by vykonaná práce a tím i odměna přesáhla 35 000 Kč, mohla žalobkyně v práci v daném měsíci pokračovat pouze s výslovným pokynem žalované. Existenci dohody potvrzuje i skutečnost, že žalovaná uhradila dvě faktury, které žalobkyně vystavila a předala panu [příjmení]. Uzavření dohody je patrné i z WhatsApp komunikace a emailové komunikace mezi panem [příjmení] a žalobkyní. Mezi žalovanou a žalobkyní došlo rovněž k uzavření dohody o mlčenlivosti, a to dne 27.3.2019. Na základě odvedení činnosti ze strany žalobkyně pro žalovanou byla dne 4.8.2019 vyfakturována částka 34 117 Kč podložená výkazem práce. Tyto dokumenty byly dne 7.8.2019 zaslány emailem osobě zodpovědné za vývoj softwaru a fakturovaná částka byla touto osobou schválena. Objednávka služeb probíhala převážně prostřednictvím komunikátoru WhatsApp a FB messenger, ale i prostřednictvím emailu a zejména osobně zodpovědnou osobou. Odvedená činnost je kromě výše uvedených zaznamenána i prostřednictvím nástroje pro zřízení projektů [anonymizováno]. Žalovaná neuhradila třetí z vystavených faktur, za měsíc červenec, a to i přesto, že žalobkyně pracovala stále stejným způsobem, vzájemné vztahy byly stejné a žádný dodatek k uzavřené ústní smlouvě nebyl uzavřen. Žalobkyně má za to, že k neuhrazení faktury vedly osobních důvody, a to spory mezi panem [příjmení] a panem [příjmení]. Práce na vývoji softwaru byly pro žalovanou ze strany žalobkyně provedeny v průběhu května, června a července, kdy vystaveným fakturám za toto období dodala žalobkyně žalované i výkazy práce. Tyto faktury a zejména výkazy práce byly nejprve schvalovány panem [příjmení] jako osobu odpovědnou za vývoj softwaru a dále byly zasílány panu [příjmení] jako zmocněnci žalované, který na jejich základě vystavenou fakturu za daný měsíc uhradil. K předání činnosti docházelo již vlastním uložením provedených aktivit, které zůstaly v programu, ke kterému měli všichni přístup. Žalobkyně uvedla, že žalovaný neuhradil dlužnou částku na základě dne 4.8.2019 vystavené faktury, splatné dne 18.8.2019, ani přes předžalobní výzvu žalobce. Žalobkyně se v rámci rozšíření žaloby, ještě domáhala zaplacení částky 1 200 Kč coby nákladů spojených s uplatněním pohledávky dle § 3 Nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

2. Žalovaná se v několika svých obsáhlých podáních vyjádřila v rámci procesní obrany k žalobě tak, že uplatněný nárok žalovaná neuznává s tím, že společnost [název žalované] nikdy s žalující neuzavřela žádnou smlouvu na dodávku služeb, když na dodávku a správu softwarového řešení měla žalovaná uzavřenu smlouvu s panem [příjmení], kterému za software rovněž uhradila velmi vysoké sumy a neměla žádný důvod uzavírat na stejnou činnost další smlouvu s jiným subjektem. Žalobkyně činnost pro společnost [název žalované] vykonávala prostřednictvím subdodávek smluvnímu dodavateli softwarového řešení. Žalovaná, ani pověření zástupci, u žalobkyně žádnou činnost neobjednávali, ani neakceptovali ani nevystavili žádný akceptační protokol nebo podklad k fakturaci. Fakturu žalobkyně žalovaná obdržela opožděně od svého dodavatele, který se pokusil své náklady přenést na společnost [název žalované] Žalovaná dále uvedla, že smluvní jednání probíhala mezi panem [příjmení] a paní [celé jméno žalobkyně], nikoli mezi žalující a žalovanou. Obsah komunikace mezi panem [příjmení] a žalobkyní žalovaná nezná. Žalovaná dále uvedla, že krátká společná schůzka se žalobkyní a panem [příjmení] skutečně proběhla, kdy pan [příjmení] představil žalobkyni jako jeho novou kolegyni, která s ním bude sedět v kanceláři žalované a bude spolupracovat s panem [příjmení] na vývoji softwaru. Na schůzce nebyla uzavřena žádná dohoda mezi žalobkyní a žalovanou. Žalovaná uvedla, že pokud by taková dohoda byla uzavřena, tak by vzápětí byla stvrzena písemnou smlouvou nebo by minimálně byla potvrzena emailem či textovou zprávou. K jakékoliv dohodě a jejímu obsahu a podmínkám došlo pouze mezi žalobkyní a panem [příjmení] bez přítomnosti žalované. Žalované není znám obsah dohody mezi žalobkyní a panem [příjmení]. Pokud žalovaná uhradila žalobkyni dvě faktury, učinila tak na základě pokynu od pana [příjmení], který jejich uhrazením podmiňoval další spolupráci z jeho strany se žalovanou. Pan [anonymizováno] uváděl, že se dostal do platební neschopnosti a je na něj podána exekuce a požádal žalovanou, aby za něho závazky uhradila. V této době rovněž požádal žalovanou o půjčku 280 000 Kč, jejíž poskytnutí vymiňoval další spolupráci na projektu včetně vývoje softwaru. Uhrazení dvou faktur žalobkyni byla ze strany žalované forma odměny pro pana [příjmení] na základě smlouvy o dodávce softwaru. Žalovaná uvedla, že je pravdou, že byla uzavřena dohoda o mlčenlivosti, nicméně byla uzavřena s paní žalobkyní jako se subdodavatelem pana a [příjmení], protože pan [příjmení] v rámci spolupráce poskytoval paní [celé jméno žalobkyně] důvěrné informace, které si žalovaná přeje utajit ohledně funkcionality softwaru. Žalovaná uváděla, že je s podivem, že pokud byla uzavřena písemná dohoda o mlčenlivosti, tak proč by nebyla uzavřena písemná dohoda o spolupráci žalobkyně a žalované, pokud by existovala ústní dohoda. Žalovaná uvedla, že pokud by probíhala spolupráce mezi žalobkyní a žalovanou, musely by existovat emaily se zadáváním a kontrolou činnosti. Komunikace ohledně uzavření smluvního vztahu a jakákoliv pracovní komunikace probíhala výhradně mezi žalovanou a panem [příjmení], který byl výhradním dodavatelem softwaru pro žalovanou. Žalovaná uvedla, že neobdržela žádné informace o provedených činnostech ze strany žalobkyně, nejsou jí známy žádné výsledky její činnosti. Zadávání a přebírání práce probíhalo pouze mezi žalobkyní a panem [příjmení]. Žalovaná rovněž uváděla, že považuje za podivné tvrzení žalobkyně o sjednání hodinové sazby ve výši 218 Kč, neboť v rámci obchodních jednání je obvykle sjednávána sazba zaokrouhlená na celé desetikoruny a dále pokud byla žalobkyní v měsíci květnu fakturována částka ve výši 34.989 Kč, neodpovídá částka výkazu práce, kde rozsah hodin je 161 hodin a při tomto počtu hodin by měla být fakturovaná částka ve výši 35.098 Kč. Žalovaná konečně uváděla, že uhrazení dvou faktur žalobkyni není uznáním dluhu ve smyslu § 2054 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.), neboť se každá z faktur je samostatnou pohledávkou.

3. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, oddíl [anonymizováno] vložka [číslo] má soud za prokázané, že žalovaná je obchodní firmou s předmětem podnikání výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1-3 živnostenského zákona. Datum vzniku a zápisu společnosti je [datum], jednatelem je [anonymizováno] [jméno] [příjmení], společníky pak [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení].

4. Z faktury č. 2019 [číslo] má soud za prokázané, že žalobkyně, coby dodavatel, vystavila žalované, coby odběrateli, dne 4.8.2019 fakturu za vývojářskou činnost na projektu senselytics - interní vývoj, za měsíc červenec 2019 v rozsahu 156,5 hod., cena za jednotku 218 Kč, celková výše faktury 34 117 Kč. Faktura byla splatná dne 18.8.2019.

5. Z výkazu práce za měsíc červenec 2019 má soud za prokázané, že ve dnech 1.7. až 31.7 žalobkyně provedla práce na vývoji softwaru, konkrétně nazvané: ikony v hlavním menu, nezparsovaná komunikace – bugy v [příjmení], položka hlavní menu – výroba, administrace promo akce – úprava odkazu adres, bugy podle [příjmení], průvodci/servisní operace – předání operace, admin – ikona, nezparsované komunikace, administrace look průvodců, administrace lokalizace nových příkazů pro ŘJ, administrace/ŘJ pole„ rychlejší zjišťování pozice“, administrace hinty, log dashboardů, Log dashboardů – GUI, export/import jazyků, log dashboardů – GUI, tooltipy v dashboardu klienta, logika, úkoly [anonymizováno].

6. Z dohody o mlčenlivosti o ochraně důvěrných informací ze dne 27.3.2019 má soud za prokázané, že mezi žalobkyní, coby příjemcem, a žalovanou, coby poskytovatelem, byla uzavřena dohoda o mlčenlivosti o ochraně důvěrných informací. V článku II. bod 5. strany této smlouvy mimo jiné sjednaly, že příjemce je povinen zajistit, aby se veškeré závazky týkající se ochrany důvěrných informací o zachování mlčenlivosti, které vyplývají z této smlouvy, vztahovaly i na všechny oprávněné osoby příjemce a jakékoliv osoby, kterým budou příjemcem poskytnuty nebo zpřístupněny jakékoliv důvěrné informace, a to včetně osob, které se zúčastní částečně nebo na omezenou dobu jednání nebo spolupráce. V článku II. bod 6 pak je sjednáno, že příjemce je povinen písemně smluvně zavázat všechny osoby, kterým budou důvěrné informace příjemcem zpřístupněny, poskytnuty, aby dodržovali povinnost mlčenlivosti v rozsahu odpovídajícím minimálně rozsahu smlouvy, a to ještě před poskytnutím důvěrných informací k těmto osobám. V článku II. bod 4 pak příjemce se zavázal vynaložit maximální úsilí, které lze po něm spravedlivě požadovat, aby tajnost důvěrných informací poskytovatele byla důsledně dodržována jejími zaměstnanci či jinými oprávněnými osobami příjemce, které k plnění účelu této smlouvy použije.

7. Z faktury č. 2019 [číslo] ze dne 2.6.2019, splatné dne 14.6.2019, má soud za prokázané, že žalobkyně, coby dodavatel, fakturovala žalované, coby odběrateli, vývojářskou činnost na projektu senselytics - interní vývoj za měsíce květen 2019 v rozsahu 160,5 hod. v jednotkové ceně 218 Kč, celkem bylo fakturováno 34 989 Kč, faktura byla uhrazena dne 18.6.2019 (výpis z běžného účtu vedeného pro žalobkyni [právnická osoba]).

8. Z faktury č. 2019 [číslo] ze dne 1.7.2019, splatné dne 15.7.2019, má soud za prokázané, že žalobkyně, coby dodavatel fakturovala žalované, coby odběrateli, vývojářskou činnost na projektu senselytics - interní vývoj za měsíc červen 2019 v rozsahu 155,5 hod., cena za jednotku 218 Kč, celkem fakturována částka 33 899 Kč. Tato faktura byla uhrazena dne 24.7.2019 (výpis z bankovního účtu vedeného pro žalobkyni bankou bankou [právnická osoba]).

9. Z SMS komunikace učiněné prostřednictvím mobilního telefonu v rámci aplikace WhatsApp, má soud za prokázané, že běžným způsobem komunikace mezi žalobkyní a zmocněncem žalované na základě generální plné moci (generální plná moc ze dne 10.10.2018 žalované coby zmocnitele k hmotněprávním a procesněprávním úkonům za žalovanou), [jméno] [příjmení], a [jméno] [příjmení], byla tato komunikace přes mobilní telefon. Z této komunikace, má soud za prokázané, že v rámci jedné skupiny osob pro WhatsApp komunikaci byla žalobkyně, slyšená svědkyně [příjmení], [jméno] [příjmení], zmocněnec žalované [jméno] [příjmení], a společník žalované [jméno] [příjmení].

10. Z komunikace ze dne 21.6.2019 má soud za prokázané, že zmocněnec žalované [jméno] [příjmení] informoval [jméno] [příjmení], že se koná mini porada a že je přítomna pouze [jméno] (pozn. soudu žalobkyně) a [jméno] (pozn. soudu svědkyně [příjmení]).

11. Z emailu ze dne 26.8.2019 adresovaného žalobkyní zmocněnci žalované [jméno] [příjmení] má soud za prokázané, že žalobkyně upozornila žalovanou na to, že nebyla dosud proplacena červencová faktura, kterou přiložila z opatrnosti do emailu včetně výkazu práce, coby přílohu.

12. Z emailu ze dne 27 8. 2019 adresovaného zmocněncem žalované [jméno] [příjmení] žalobkyni má soud za prokázané, že zmocněnec žalované uvedl, že žádnou fakturu od žalobkyně ani od nikoho jiného nedostal, až v rámci emailu zaslaného žalobkyní dne 26.8. 2019. Dále je v tomto emailu uvedeno„ nemám problém ti zaplatit, ale než cokoliv uhradím, rád bych si s tebou nad tím sednul a velmi detailně prošel ty jednotlivé práce a věci, které si pro nás udělala, abych věděl, za co vlastně platíme a že jsme za to dostali také protihodnotu“.

13. Z emailu ze dne 28.8.2019 adresovaného od žalobkyně zmocněnci žalované [jméno] [příjmení] má soud za prokázané, že žalobkyně odpověděla tak, že faktury i s výkazem posílala na začátku měsíce srpna prostřednictvím [jméno] [příjmení], který zároveň provedl kontrolu daného výkazu, tak jako i v ostatních měsících. V emailu je dále uvedeno, že práce pro žalobkyni byla zadávána, vedena a následně kontrolována [jméno] [příjmení], coby osobu odpovědnou v [anonymizováno] za vývoj.

14. Z WathsApp komunikace mezi žalobkyní a zmocněncem žalované [jméno] [příjmení] ze dne 17.6.2019 a ze dne 23.7.2019, má soud za prokázané, že zmocněnec žalované [jméno] [příjmení] potvrdil žalobkyni, že jí uhradil fakturu.

15. Ve WhatsApp zprávě ze dne 9.8.2019 zmocněnec žalovaného [jméno] [příjmení] uvedl žalobkyni, že děkuje za práci, kterou pro žalovanou udělala a přeje hodně štěstí a úspěšný rozvoj další kariéře.

16. Z WhatsApp komunikace mezi [jméno] [příjmení] a žalobkyní má soud za prokázané, že [jméno] [příjmení] napsal žalobkyni zprávu, že mluvil o žalobkyni se zmocněncem žalované [jméno] [příjmení], ve zprávě je dále uvedeno„ rádi bychom ti nabídli práci u nás na plný úvazek“; ve zprávě ze dne 14.6.2019 [jméno] [příjmení] napsal žalobkyni, že žalobkyně má zmocněnci žalovaného [jméno] [příjmení] zaslat fakturu na 35 000 Kč, kdy konkrétní domluva je taková, že hodinová sazba bude 218 Kč za hodinu a žalobkyně dostane zaplaceno podle odpracovaného času, přičemž, kdyby to mělo být nad 35 000 Kč, tak se žalobkyně má sama ozvat a bude to jen s výslovným souhlasem; ve zprávě dále [jméno] [příjmení] požádal žalobkyni, aby„ zaslala fakturu zmocněnci žalované s tím, že faktura má být na společnost [anonymizována dvě slova], ne na [příjmení] - s žalobkyní [anonymizováno] podepíše rámcovou smlouvu, kde bude napsáno to, co nyní bylo uvedeno ve zprávě“; dále [jméno] [příjmení] uvedl, že žalobkyně má vždy zmocněnci žalované zasílat i výkaz, který byl předtím [jméno] [příjmení] schválen. Žalobkyně [jméno] [příjmení] odpověděla SMS zprávou, že na květnové faktuře má 35 098 Kč a SMS zprávou se dotázala [jméno] [příjmení], zda má změnit na rovných 35 000 Kč, nebo zda fakturu může nechat. [jméno] [příjmení] v odpovědi napsal„ zarovnej to, prosím, na 35 000 Kč, já teď strávil nepříjemnou půlhodinku s [jméno] hádkou, jestli máš 30 000 Kč nebo 35 000 Kč, on si pamatoval 30 000 Kč, už bych to radši nerozdmýchával“.

17. Z čestného prohlášení vypracovaného účetní společnosti [název žalované] [příjmení] [příjmení] ze dne 11.5.2021, má soud za prokázané, že žalovaná uhradila svědkyni [jméno] [příjmení] dvě platby, a to dne 19.7.2019 částku ve výši 25 000 Kč a dne 18.6.2019 částku ve výši 25 000 Kč.

18. Z přehledu plateb – historie majitele účtu [název žalované] má soud za prokázané, že dne 11.4.2019 byla provedena platba ve prospěch [jméno] [příjmení] v částce 130 000 Kč a dne 10.4.2019 ve výši 150 000 Kč, obě platby označené jako půjčka [jméno] [příjmení].

19. Z přehledu plateb – historie majitele účtu [název žalované] má soud za prokázané, že dne 12.6.2019 byla provedena platba ve prospěch [jméno] [příjmení] v částce 145 200 Kč a dne 25.7.2019 v částce 145 200 Kč, obě platby označené jako software developement [jméno].

20. Z listiny nazvané Prohlášení smluvních stran o smlouvě o dílo na vytvoření počítačového programu na objednávku a zahájení procesu jeho odevzdání kupujícímu, včetně přílohy č. 1- specifikace počítačového programu, který je předmětem smlouvy o dílo, ze dne 10.4.2019 uzavřené mezi [název žalované], coby kupujícím, a [jméno] [příjmení], coby prodávajícím, má soud za prokázané, že strany smlouvy v preambuli prohlásily, že smluvní strany uzavřely nejprve ústní smlouvu o dílo na vytvoření počítačového programu na objednávku kupujícího, jejichž základní obsahové náležitosti chtějí potvrdit v rámci prohlášení v písemné formě. Smluvní strany v preambuli prohlášení dále deklarovaly, že prodávající na objednávku kupujícího a pro jeho potřeby vytvořil počítačový program (software) specifikovaný v prohlášení a přílohách a dále v preambuli prodávající jako autor prohlásil, že již dokončil program do stadia praktické použitelnosti a hodlá ho ve smyslu vzájemné dohody odevzdat kupujícímu, a to včetně zdrojových kódů k vytvořenému softwaru. Strany deklarovaly, že uzavřením prohlášení smluvní strany zahájí proces odevzdání programu kupujícímu, včetně odevzdání zdrojového kódu a všech potřebných přihlašovacích kódů, jakož i procesu migrace dat tvořících program do cloudového prostředí kupujícího. Po dokončení odevzdání/migrace dat strany podepíší předávací protokol. V článku III. bod 1 smluvní strany potvrdily, že v souladu se smlouvou o dílo náleží prodávajícímu odměna za řádné vytvoření programu a jeho odevzdání kupujícímu ve výši 360 000 Kč splatná ve třech splátkách á 120 000 Kč, kdy první bude splatná do 30 dnů ode dne podpisu protokolu o předání, druhá do 60 dnů a třetí do 90 dnů ode dne podpisu protokolu oběma smluvními stranami.

21. Ze smlouvy o tiché společnosti, která byla podepsána dne 10.4.2019 pouze označeným tichým společníkem, a to [jméno] [příjmení], má soud za prokázané, že strany smlouvy, a to [jméno] [příjmení], jako tichý společník, a společnost [název žalované], jako druhá smluvní strana, měli v úmyslu uzavřít smlouvu o tiché společnosti, na základě které se smluvní strany mimo jiné měly dohodnout, že podíl tichého společníka na zisku společnosti bude představovat podíl ve výši 18% Smlouva ze strany žalovaného podepsána nebyla.

22. Z předžalobní výzvy k vrácení bezdůvodného obohacení ve výši 68 888 Kč ze dne 14.9.2020 má soud za prokázané, že žalovaná vyzvala žalobkyni k vydání bezdůvodného obohacení ve výši žalovanou žalobkyni zaplacených faktur.

23. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] má soud za prokázané, že svědek spolupracoval s firmou [název žalované] od roku 2018, kdy byl osloven panem [příjmení], známým jednatelky žalovaného, paní [příjmení], s tím, že svědek spolu s přáteli panem [příjmení] a panem [příjmení], manželem jednatelky žalovaného, se podíleli na vybudování v rámci projektu tzv. [anonymizováno]. Svědek měl na starost vývoj softwaru pro tento [anonymizováno]. Svědek uvedl, že byl informován panem [příjmení] a panem [příjmení], že za vývoj softwaru v danou chvíli nemohou zaplatit, ale slíbili podíl ve společnosti senselytics ve výši 18%, a protože svědek nechtěl figurovat jako podílník ve firmě [název žalované], byla uzavřena dohoda, na základě které se měl stát svědek tichým společníkem. Svědek uvedl, že se domníval, že tichým společníkem na základě dohody byl a takto i vystupoval v rámci jednání. Na počátku roku 2019 svědek oslovil slečnu [celé jméno žalobkyně], kterou znal přes společnou známou, paní [příjmení]. Svědek oslovil žalobkyni s tím, ať jde dělat pro [anonymizováno] na softwaru, první měsíc nebylo žalobkyni za služby ničeho hrazeno, schopnosti žalobkyně v rámci vývoje softwaru byly zpočátku zkoušeny a testovány. Vzhledem k tomu, že svědek i pan [příjmení] a pan [příjmení] byli spokojeni, řekl svědek žalobkyni, že by mohla ve společnosti pokračovat. Ve společnosti vše řídil pan [příjmení]. Žalobkyně dál pracovala pro společnost [anonymizováno] i v měsících květen a červen 2019. V měsíci červenci 2019 vztahy mezi žalobkyní a společností vygradovaly a žalobkyně pro společnost přestala pracovat. Svědek dále uvedl, že finanční stránku práce žalobkyně pro společnost [anonymizováno] domlouval svědek s panem [příjmení]. S panem [příjmení] svědek hovořil o částce 30 000 Kč nebo 35 000 Kč, svědek uvedl, že pan [příjmení] říkal, že si pamatoval částku 30 000 Kč, vznikl kolem toho konflikt, neboť svědek i pan [příjmení] si pamatovali každý jinou částku. Svědek uvedl, že v podstatě ani neví, jak to ve výsledku dopadlo, zda dostávala žalobkyně 30 000 Kč nebo 35 000 Kč. Práci pro žalobkyni zadával svědek, pan [příjmení] a pan [příjmení], a to podle toho, co bylo zrovna potřeba, na čem bylo potřeba pracovat v rámci programu. Nejčastěji se to řešilo na poradách, kdy se řešily aktuální problémy a situace. Svědek kontroloval, jaká práce byla žalobkyní odvedená, a to ještě před odevzdáním práce. Přístup do systému, tak, aby mohlo být ověřeno, co bylo vše provedeno u softwaru, měl krom svědka i pan [příjmení] a pan [příjmení]. Svědek vyvíjel software pro společnost [anonymizováno] rok před uzavřením smlouvy na základě ústní dohody, která byla deklarována písemnou smlouvou. Svědek dále uvedl, že žalobkyně ukončila činnost, respektive spolupráci v červenci 2019, svědek dokončil vývoj a prováděl údržbu, vývoj softwaru a prováděl údržbu softwaru až do prosince 2019. V dubnu 2019 byl produkt způsobilý i k použití a byl předán společnosti [název žalované] Software žalovaný nadále užívá. Svědek dále uvedl, že za vývoj softwaru na základě dohody nedostal od žalovaného ničeho uhrazeno.

24. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] má soud za prokázané, že svědkyně spolu s žalobkyní pracovaly pro společnost [název žalované] jako dodavatelky, ve společnosti úzce spolupracovaly. Svědkyně byla oslovena panem [příjmení] s tím, že by se podílela na vývoji softwaru ve funkci tzv. testera softwaru a navrhovala by grafický design. Pan [anonymizováno] vedl s panem [příjmení] a panem [příjmení] v tomto směru schůzky, na kterých se svědkyně letmo s těmito seznámila, následně pan [příjmení] řekl panu [příjmení] a panu [příjmení], že by chtěl, aby svědkyně spolupracovala na vývoj softwaru. Svědkyně uvedla, že žalobkyně se podílela na vývoji softwaru od března 2019. Svědkyně, coby známá žalobkyně, propojila žalobkyni s panem [příjmení], pan [příjmení] zasvětil žalobkyni do toho, co je účelem vývoje softwaru a žalobkyně se zapojila do vývoje softwaru. Žalobkyně byla úkolována panem [příjmení], coby osobou odpovědnou za vývoj softwaru. Svědkyně uvedla, že pan [příjmení] se domluvil na činnosti pro firmu ze strany žalobkyně s panem [příjmení], který s tím souhlasil, svědkyně uvedla, že jinak by to ani nešlo, všichni seděli pohromadě v jedné kanceláři. Svědkyně uvedla, že pan [příjmení] byl jedním ze spoluvlastníků firmy. O tom jaká práce a v jakém rozsahu byla provedena, se zapisovala, svědkyně i žalobkyně vedly denní výkazy, kde byla popisována denní náplň s počtem hodin. Svědkyně neměla se společností [název žalované] uzavřenou písemnou dohodu o spolupráci, ale byla podepsána písemná dohoda o mlčenlivosti. Svědkyně ukončila spolupráci se žalovanou v červenci 2019, kdy již [anonymizováno] nechtěli vynakládat finanční prostředky na působení svědkyně ve firmě.

25. Z výpovědi zmocněnce žalované [jméno] [příjmení], který byl slyšen, coby účastník řízení, má soud za prokázané, že spolu se svou manželkou a panem [příjmení] měli projekt. V rámci toho byla založena firma, kdy 70% podíl má manželka [jméno] [příjmení], paní [příjmení] a 30% pan [příjmení]. Pro fungování firmy bylo třeba vyvinout software, resp. ho posunout na vyšší úroveň, z toho důvodu byl osloven pan [příjmení], panu [příjmení] byl nabídnut podíl ve firmě [anonymizována dvě slova] ve výši 18% Smlouva o spolupráci s panem [příjmení] nebyla podepsána, zůstala v ústní rovině. Pan [anonymizováno] software vyvíjel, pracoval na něm. Pan [anonymizováno] začal s firmou spolupracovat, resp. se zúčastněnými osobami, tedy s panem [příjmení], paní [příjmení] a panem [příjmení] někdy v březnu 2018. S panem [příjmení] pracovala od počátku ještě paní [příjmení], coby tester. V březnu 2019 začala u nás v kancelářích působit žalobkyně, přivedl jí pan [příjmení] s tím, že se ptal, jestli by nevadilo, že bude sedět u nás v kanceláři a bude pomáhat na vývoji softwaru. Pan [anonymizováno] a i slyšený účastník s tím projevili souhlas. S paní [celé jméno žalobkyně] byla podepsána dohoda o mlčenlivosti. Účastník uvedl, že pokud žalobkyni společnost [anonymizováno] uhradila v měsících červnu a červenci dvě faktury, takto bylo na základě žádosti pana [příjmení], kdy ten říkal, že je ve velkých finančních problémech a žádosti firma [anonymizováno] vyhověla, neboť byly obavy, že by mohl využít software, který byl potřeba pro činnost žalované. Vztahy mezi panem [jméno] [příjmení] a panem [příjmení] vyeskalovaly v červenci 2019, kdy pan [příjmení] říkal, že půjde pracovat jinam a již se v kancelářích vyskytoval sporadicky. Pokud jsme řešili co dál s paní žalobkyní, tak se zmocněnec žalované dohodl s panem [příjmení], že by žalobkyně mohla pokračovat na vývoji softwaru, zmocněnec v tomto směru žalobkyni oslovil, ta ale spolupráci odmítla. Dále pan [příjmení] uvedl, že ani on, ani pan [příjmení] nezadávali úkoly pro žalobkyni, a to jakýmkoli způsobem. Zmocněnec žalované uvedl, že žalobkyně nebyla ve smluvním vztahu k firmě [název žalované], ani k panu [příjmení] nebo manželce [jméno] [příjmení], tedy jednatelce žalované. O možném budoucím vztahu se žalobkyní bylo jednáno poprvé v srpnu 2019. Dále zmocněnec žalované uvedl, že ani neví, jakou činnost žalobkyně prováděla. Poprvé se to snažili zjistit až v rámci toho, že chtěli, aby pokračovala v práci pro firmu [anonymizováno] od srpna 2019.

26. Z výpovědi jednatelky žalované v pozici účastníka řízení má soud za prokázané, že jednatelka žalobkyni neznala, o žalobkyni se dozvěděla prostřednictvím pana [příjmení], s kterým spolupracovala, neboť pan [příjmení] vyvíjel pro žalovanou software, a to za podmínek, které byly dohodnuty včetně toho, že pokud vyvine software, tak se stane podílníkem ve firmě v rozsahu podílu 18% Pan [anonymizováno] spolupracoval na vývoji softwaru s paní [celé jméno žalobkyně] a paní [příjmení] Pan [anonymizováno] se obrátil na žalovanou s tím, že nemá na zaplacení svých spolupracovnic, a to paní žalobkyni a paní [příjmení]. Jednatelka žalované uvedla, že byla informována svým manželem, že pan [příjmení] sdělil, že již nestíhá svoji práci a že si k sobě potřebuje vzít někoho dalšího, z toho důvodu, že si přizval paní [celé jméno žalobkyně] a paní [příjmení], jednatelka byla informována, že paní [celé jméno žalobkyně] bude sedět v kancelářských prostorách žalované a byla podepsána dohoda o mlčenlivosti, a to z toho důvodu, že se vyvíjel software. Jednatelka uvedla, že žalobkyně se podílela na vývoji softwaru, který byl pro žalovaného. Jednatelka uvedla, že byla dohoda o tom, že bude odměňována panem [příjmení]. Pokud žalovaná uhradila dvě faktury, jak žalobkyni, tak slečně [příjmení], takto bylo z důvodu toho, že se pan [příjmení] obrátil na manžela jednatelky s tím, že nemá finanční prostředky a požadoval zaplacení po žalované. Žalovaná tomu vyhověla.

27. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], společníka žalované firmy, svědek uvedl, že počátek spolupráce s žalobkyní byl takový, že pan [příjmení] říkal, že potřebuje někoho k sobě, a to z toho důvodu, že nestíhá, že na to byl sám, přivedl tedy žalobkyni. Žalovaná firma měla s panem [příjmení] uzavřenu smlouvu o dodání softwaru, v rámci které měl pan [příjmení] sjednanou odměnu. V rámci této odměny žalovaná uhradila žalobkyni vystavené faktury. Jednalo se o platbu v rámci odměny sjednané mezi žalovanou a panem [příjmení], neboť smlouva o dodání softwaru byla uzavřena s panem [příjmení]. Svědek uvedl, že s žalobkyní řešil pouze to, že tato bude sedět v kancelářských prostorách žalované. Svědek uvedl, že žalovaná chtěla nabídnout žalobkyni, aby nadále spolupracovala s firmou, nicméně nabídku žalované žalobkyně odmítla. Se žalobkyní žalovaná uzavřela dohodu o mlčenlivosti. Svědek uvedl, že faktury žalobkyně byly zasílány prostřednictvím pana [příjmení] panu [příjmení] a byly propláceny. Žalobkyni úkoloval pan [příjmení]. Svědek uvedl, že dohoda s panem [příjmení] byla taková, že pro žalovanou vyvine software s tím, že se stane tichým společníkem ve firmě. Toto bylo uzavřeno ve formě ústní dohody, pak byla uzavřena písemná dohoda o vývoji softwaru a pak pan [příjmení] dostal žalovanou do pozice, že zaplatí další finance nebo software nebude.

28. Ze shodných vyjádření účastníků a z podacího lístku České pošty a.s., má soud za prokázané, že žalobkyně zaslala žalovanému dne 3.9.2019 předžalobní výzvu.

29. Z dalších, v řízení provedených důkazů, soud nevzal za prokázané žádné právně významné skutečnosti rozhodné pro posouzení této věci.

30. Na základě provedeného dokazování soud učinil tento skutkový závěr.

31. Žalovaná je firmou zapsanou v obchodním rejstříku s předmětem podnikání výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1-3 živnostenského zákona. Datum vzniku a zápisu společnosti je [datum], jednatelem je [anonymizováno] [jméno] [příjmení], společníky pak [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Na podkladě podnikatelského nápadu jednatelky žalované a jejího manžela [jméno] [příjmení], započala v roce 2018 spolupráce těchto s panem [příjmení] a panem [příjmení] v rámci tzv. [anonymizováno] Pan [anonymizováno] na základě ústní dohody, vyvíjel od roku 2018 pro podnikatelský záměr, resp. pro projekt zmíněných osob, software. Pan [anonymizováno] se měl stát na základě vývoje softwaru podílníkem ve společnosti v rozsahu 18% Pan [anonymizováno] se ze své vůle nestal společníkem žalovaného, ale účastníci projektu se ústně dohodli, že [jméno] [příjmení] bude tichým společníkem, kdy jeho podíl bude činit 18% ze zisku. O tichém společenství byla koncipována písemná dohoda, která byla podepsána [jméno] [příjmení] dne 10.4.2019, žalovanou podepsána nebyla. [jméno] [příjmení] se domníval, že je tichým společníkem a takto i vystupoval. Dne 10.4.2019 byla mezi žalovanou, coby kupující, a [jméno] [příjmení], coby prodávajícím, uzavřena smlouva, kterou se strany dohodly, že prodávající vytvořil na objednávku kupujícího počítačový program, software, strany smlouvy sjednaly podmínky předání softwaru, včetně ceny ve výši 360.000 Kč bez DPH. [jméno] [příjmení] na jaře 2019 oslovil po domluvě se zmocněncem žalované žalobkyni s nabídkou spolupráce na vývoji softwaru, neboť sám již činnost nestíhal. Na vývoji softwaru se podílela také [jméno] [příjmení], a to v pozici tester a grafik. Žalobkyně působila v kancelářských prostorách žalované od března 2019, v březnu 2019 žalovaná podepsala se žalobkyní dohodu o mlčenlivosti. Žalobkyně se podílela na vývoji softwaru na základě zadání ze strany [jméno] [příjmení], zpočátku za práci, kterou odvedla, nebylo ničeho hrazeno, její schopnosti v rámci vývoje softwaru byly zpočátku ověřovány. Zmocněnec žalované a [jméno] [příjmení] diskutovali, jaká bude odměna pro žalobkyni za práci, zda 30.000 Kč či 35.000 Kč. Žalobkyně byla [jméno] [příjmení] dne 14.6.2019 informována, že po domluvě se zmocněncem žalované, hodinová odměna pro žalobkyni bude 218 Kč, s tím, že pokud by částka za měsíc měla překročit 35.000 Kč muselo by to být s výslovným souhlasem žalovaného, žalobkyně byla dále informována, že faktury mají být vystaveny na žalovaného. Žalobkyně vystavila dvě faktury, za měsíc květen, červen 2019, které žalovaná uhradila. Žalobkyně vystavila žalované fakturu za práce vykonané dle výkazu práce v měsíci červenci 2019, tuto fakturu žalovaná neuhradila, a to i přes předžalobní výzvu odeslanou dne 3.9.2019.

32. Soud hodnotil provedené důkazy jednotlivě, jakož i ve vzájemných souvislostech, provedené výpovědi svědků hodnotil jako věrohodné, když výpovědi svědků vzájemně korespondovaly a odpovídaly provedeným listinám. Soud dospěl k následujícímu právnímu závěru.

33. Podle § 1724 odst. 1 o.z. smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy. Dle odst. 2 téhož se ustanovení o smlouvách použijí přiměřeně i na projev vůle, kterým se jedna osoba obrací na osoby jiné, ledaže to vylučuje povaha projevu vůle nebo zákon.

34. Podle § 1725 o.z. smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah.

35. Podle § 1726 o.z. považují-li strany smlouvu za uzavřenou, ač si ve skutečnosti neujednaly náležitost, již měly ve smlouvě ujednat, hledí se na projev jejich vůle jako na uzavřenou smlouvu, lze-li, zvláště s přihlédnutím k jejich následnému chování, rozumně předpokládat, že by smlouvu uzavřely i bez ujednání této náležitosti. Dala-li však některá ze stran již při uzavírání smlouvy najevo, že dosažení shody o určité náležitosti je předpokladem uzavření smlouvy, má se za to, že smlouva uzavřena nebyla; tehdy ujednání o ostatních náležitostech strany nezavazuje, ani byl-li o nich vyhotoven zápis.

36. Podle § 1746 odst. 1 o.z. zákonná ustanovení upravující jednotlivé typy smluv se použijí na smlouvy, jejichž obsah zahrnuje podstatné náležitosti smlouvy stanovené v základním ustanovení pro každou z těchto smluv. Dle odst. 2 téhož, strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ upravena.

37. Podle § 2586 odst. 1 o.z. smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Dle odst. 2 téhož ust. cena díla je ujednána dostatečně určitě, je-li dohodnut alespoň způsob jejího určení, anebo je-li určena alespoň odhadem.

38. Dle § 2587 o.z. dílem se rozumí zhotovení určité věci, nespadá-li pod kupní smlouvu, a dále údržba, oprava nebo úprava věci, nebo činnost s jiným výsledkem.

39. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně se podílela na vývoji předmětného softwaru pro žalovanou, což ostatně ani účastníci nepopírali. Žalovaná však sporovala, že by žalobkyně byla ve smluvním vztahu k žalované a naopak poukazovala na to, že žalobkyně byla ve smluvním, subdodavatelském vztahu k [jméno] [příjmení]. K tomu soud uvádí, že z provedeného dokazování nebylo prokázáno tvrzení žalovaného, že žalobkyně byla subdodavatelem [jméno] [příjmení], na podkladě provedeného dokazování dospěl k závěru, že námitka žalovaného ohledně toho, že žalovaná nebyla ve smluvním vztahu k žalobkyni, je zcela účelová, vyplývající dle názoru soudu z eskalace vzájemných vztahů osob zúčastněných na projektu v rámci [anonymizováno], konkrétně mezi zmocněncem žalované [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Nelze přehlédnout, že žalovaná s [jméno] [příjmení] jednala od roku 2018 ve shodě, když [jméno] [příjmení] vyvíjel počítačový program nutný pro činnost žalované, dokonce žalovaná, jak uvedla jednatelka žalované a svědek [příjmení], chtěla, aby se na základě této skutečnosti [jméno] [příjmení] stal 18% spoluvlastníkem žalované. [příjmení] [jméno] [příjmení] odmítl a se žalovanou se dohodl na tichém společenství, byť v tomto směru nebyla uzavřena písemná dohoda, [jméno] [příjmení] se prezentoval jako tichý společník a takto i vystupoval, a třetí osoby ho takto vnímaly, jak vyplynulo z výpovědi svědkyně [příjmení], která uvedla, že [jméno] [příjmení] byl spolumajitelem žalované. Pokud tedy [jméno] [příjmení] oslovil žalobkyni s nabídkou spolupráce na vývoji softwaru, žalobkyně oprávněně vycházela z toho, že [jméno] [příjmení] jedná za žalovanou. Podmínky spolupráce byly dohodnuty mezi žalobkyní a žalovanou, prostřednictvím zmocněnce žalované [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], a to ústně, zpočátku žalobkyně vykonávala činnost na vývoji softwaru bezplatně, kdy„ vývojářské“ schopnosti žalobkyně byla testovány. I tato okolnost svědčí pro uzavření ústní dohody se žalovanou, neboť pokud [jméno] [příjmení] oslovil svou známou, zřejmě znal její IT schopnosti, oproti žalované, která spíše měla zájem na ověření schopností, než by přistoupila k placení za odvedenou činnost. Žalobkyně pracovala na vývoji softwaru od března 2019, jak vyplynulo ze shodných vyjádření. V březnu 2019 uzavřela žalovaná se žalobkyní dohodu o mlčenlivosti, i tato okolnost podporuje tvrzení žalobkyně, že smlouva byla uzavřena se žalovanou, neboť kdyby snad měla být uzavřena subdodavatelská smlouva mezi žalobkyní a [jméno] [příjmení], mohla být dohoda o mlčenlivosti uzavřena mezi žalobkyní a [jméno] [příjmení]. Smluvní vztah mezi žalobkyní a žalovanou je pak zejména prokazován žalobkyní vystavenými fakturami za činnost na vývoji softwaru v měsících květnu a červnu 2019, které žalobkyně pro žalovanou vystavila a které i žalovaná uhradila. Cena za práci odvedenou na vývoji softwaru uvedená ve fakturách za měsíce květen, červen 2019, které byly uhrazeny, tak v neuhrazené faktuře za měsíc červenec 2019, plně koresponduje se sjednanou cenou, která byla prokázána v rámci Whatsapp komunikace žalobkyně a [jméno] [příjmení] ze dne 14.6.2019 ve spojení s výpovědí svědka [jméno] [příjmení] a ostatně i samotnými uhrazenými fakturami, které byly žalovanou uhrazeny bez jakýchkoliv výhrad. Pokud žalovaná namítala, že úhradu faktur považovala za vyplacenou odměnu, která byla sjednána s [jméno] [příjmení], z žádného důkazu toto tvrzení nevyplývá, nebylo tvrzeno ani prokazováno, že byl uzavřen např. dodatek ke smlouvě nazvané jako Prohlášení smluvních stran o smlouvě o díle, kde byly řešeny podmínky úplaty za činnost na vývoji softwaru pro [jméno] [příjmení], či provedení např. hmotněprávního úkonu směřujícího k započtení žalobkyni vyplacené částky na odměnu pro [jméno] [příjmení], žalobkyně nebyla nikterak informována, že žalovaná plní žalobkyni za [jméno] [příjmení] (pokud by zde byl subdodavatelský vztah). Vůle žalované uzavřít se žalobkyní smluvní vztah konečně vyplývá i z toho, že žalobkyně vykonávala činnost v kancelářských prostorách žalované se souhlasem žalované. Soud hodnocením důkazů v jejich vzájemných souvislostech dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena ve smyslu výše cit. ust. § 1746 odst. 2 o.z. nepojmenovaná smlouva, která se ve smyslu ust. 1746 odst. 1 o.z. typově blíží smlouvě o dílo dle § 2586 a § 2587 o.z., na základě které žalobkyně (stejně jako [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]) prováděla činnost v souvislosti s vývojem softwaru pro žalovanou, činnost byla vykonávána pro žalovanou, provedená činnost byla specifikována výkazy práce, které byly žalované předkládány a ke kterým žalovaná neměla výhrady. Žalované byla odvedená činnost předána, což dokládá to, že software byl a je žalovanou používán (na tom nic nemění to, zda program pracuje dle představ žalované či nikoliv). Žalovaná byla subjektem zavázaným žalobkyni k zaplacení sjednané ceny za činnost provedenou v měsíci červenci 2019. Námitku žalované ohledně toho, že je s podivem, že by byla sjednána cena v hodinové sazbě 218 Kč, soud považuje za zcela nevýznamnou, neboť bylo na účastnících, jako cenu sjednali, pokud žalovaná v této souvislosti poukazovala na to, že faktura za měsíc květen neodpovídá hodinové sazbě při fakturovaném počtu hodin, ale je nižší, lze konstatovat pouze tolik, že zcela odpovídá dohodě žalobkyně a žalované, kdy fakturovaná částka neměla bez splnění dalších podmínek překročit rámec 35.000 Kč. Soud závěrem poznamenává, že eskalace vztahů v rámci neshod u podnikatelského projektu nemůže být důvodem pro neplnění závazku ve vztahu k žalobkyni, coby osobě na podnikatelském záměru zcela neúčastné. Ze všech uvedených důvodů soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí, přičemž žalobkyni přiznal nárok na zákonný úrok z prodlení dle § 1970 o.z., když vzhledem k tomu, že žalovaná neuhradila fakturu, která byla splatná dne 18.8.2019, dostala se nejpozději následujícího dne do prodlení. Žalobkyně však žalobou požadovala úrok z prodlení až ode dne 1.9.2019. Vzhledem k tomu, že se jedná o vztah mezi dvěma podnikateli, náleží žalobkyni rovněž příslušenství v podobě paušální částky na náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1.200 Kč dle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

40. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Náhradu nákladů řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 1.706 Kč a dále odměna právního zástupce, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů (dále jen AT) z tarifní hodnoty ve výši 34 117 Kč sestávající z částky 2.500 Kč za každý z 14 úkonů uvedených v § 11 odst. 1 AT (příprava a převzetí zastoupení, doplnění žaloby učiněné podáním ze dne 15.9.2020, 7x účast na jednání soudu – dne 24.8.2020, 21.10.2020, 9.12.2020, 10.2.2021, 12.4.2021, 12.5.2021, 19.5.2021, 5x písemné vyjádření ve věci samé ze dne 24.11.2020, 17.12.2020, 8.3.2021, 30.4.2021 a 17.5.2021), a to včetně 14 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 AT. Dále náleží zástupci žalobce náhrada za DPH 21 % ve výši 8.232 Kč Celkem bylo žalované straně uloženo zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 49.138 Kč, kterou je žalovaný povinen dle § 149 o.s.ř. uhradit k rukám právního zástupce žalobkyně.

41. Lhůtu k plnění soud určil dle § 160 odst. 1 o.s.ř.