13 C 34/2018

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl soudkyní JUDr. Kateřinou Melkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem údaje o zástupci pro zaplacení částky 26 400 Kč s přísl.

I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku ve výši 26 400 Kč spolu s ročním úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 27. 9. 2017 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 27 007,20 Kč, a to k rukám právního zástupce žalovaného, JUDr. [příjmení] [příjmení], advokát.

III. Žalobce je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 6 na náhradu nákladů státu částku ve výši 15 549 Kč.

IV. Žalovanému se po právní moci tohoto rozsudku vrací z účtu Obvodního soudu pro Prahu 6 složená záloha na vypracování znaleckého posudku ve výši 2 500 Kč.

1. Žalobce se žalobou došlou zdejšímu soudu dne 5. 2. 2018 domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 26 400 Kč s příslušenstvím, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, s odůvodněním, že mezi žalobcem, coby podnájemcem, a žalovaným, coby nájemcem, byla dne 29. 3. 2017 uzavřena smlouva o podnájmu prostor, a to obývací místnosti, sprchy, WC, kuchyňky a příslušenství, umístěné v 1. nadzemním podlaží budovy na adrese [ulice a číslo] v [obec] [část obce] (dále jako„ podnájemní smlouva“ a„ prostor“). Žalobce uhradil žalovanému dne 29. 3. 2017 jistotu ve výši 15 000 Kč a to vkladem na účet žalovaného č. [bankovní účet] vedený u [právnická osoba] K předání prostoru dle výše uvedené smlouvy však nikdy nedošlo, ačkoliv dle smlouvy k němu mělo dojít dne 1. 4. 2017. Žalobce následně po opakovaných urgencích zjistil, že uvedený prostor byl pronajat jiné osobě. Žalovaný mu nabídnul jiný, náhradní prostor k bydlení, a to nebytový prostor o výměře cca 12 m², označený [číslo] (dále též jako„ náhradní prostor“). Žalobce s podnájmem tohoto náhradního prostoru nakonec souhlasil, ačkoliv jeho velikost mu nevyhovovala, nicméně potřeboval nějak zajistit své bytové potřeby, a současně mu bylo ze strany žalovaného přislíbeno, že v dohledné době dojde k uvolnění většího prostoru, kam se bude moci následně nastěhovat. K předání a převzetí tohoto náhradního – nebytového – prostoru, došlo dne 22. 5. 2017, přičemž následně ještě mělo dojít k podpisu písemného dodatku k původně uzavřené podnájemní smlouvě ze dne 29. 3. 2017. Žalovaný trval na tom, že náhradní prostor předá žalobci pouze za situace, kdy uhradí další finanční částku odpovídající dvěma nájmům z podnájemní smlouvy. Vzhledem k tomu, že žalobce potřeboval urgentně řešit svou bytovou situaci, a uhradil již žalovanému jistotu ve výši 15 000 Kč, zaslal žalovanému na účet uvedený v podnájemní smlouvě (viz výše) dne 15. 5. 2017 částku ve výši 18 800 Kč, neboť se obával, že nebude mít ani kde bydlet, ani mu nebude vráceno již zaplacených 15 000 Kč, a byl přesvědčen o tom, že při následné dohodě bude vše vyřešeno k oboustranné spokojenosti. Ohledně ceny pronájmu náhradního prostoru nedošlo mezi žalobcem a žalovaným k žádné dohodě, když žalovaný tvrdil, že mu předá v dohledné době větší prostor a následně se domluví na nové podnájemní smlouvě či uzavřou dodatek k původní podnájemní smlouvě. K předání většího prostoru ani uzavření nové podnájemní smlouvy či dodatku k původní podnájemní smlouvě však nikdy nedošlo, ani přes opakované dotazy žalobce na žalovaného, respektive, na jeho matku, coby vlastnici nemovitosti. Žalobce dále uvedl, že se může jen domnívat, z jakého důvodu nedošlo k předání původně dohodnutého prostoru v termínu dle smlouvy. Má však za to, že důvodem byla probíhající rekonstrukce, kdy nebyla hotová kuchyň včetně připojení odpadů, vody atd. Dále nebyla hotová rekonstrukce koupelny ani podlahy v předmětném prostoru. Stejná situace byla i v dalších„ bytech“, které se nacházely v nemovitosti na adrese [ulice a číslo], k. ú. [část obce]. Žalobce se při podpisu podnájemní smlouvy byl na prostor podívat a zjistil, že prostor není připraven k užívání, byl však žalovaným ubezpečen (respektive matkou žalovaného), že prostor bude včas připraven a žalovaný ho bude kontaktovat, jakmile bude rekonstrukce prostoru hotova a prostor bude připravený k předání. Žalobce následně začal předání prostoru urgovat, ale nikdy nedošlo k žádné konkrétní dohodě o předání. Dále pak ohledně podnájmu náhradního prostoru nebyla mezi žalobcem a žalovaným uzavřena žádná smlouva a nebyla sjednána výše nájemného. Předávací protokol ze dne 22. 5. 2017 byl podepsán, a pod podpisy následně matka žalovaného dopsala jakési ujednání, které však bylo dopsáno bez vědomí žalobce a žalobce ho nepodepsal, ani s ním nebyl seznámen, když kopii předávacího protokolu neměl k dispozici. Žalobce namítal neplatnost ujednání o výši nájemného v předávacím protokolu ze dne 22. 5. 2017, sepsaném matkou žalovaného, neboť tato nebyla žalovaným písemně zmocněna ke sjednání změny nájemní smlouvy (§ 441 odst. 2, § 2237 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů). V podnájemní smlouvě ze dne 29. 3. 2017 bylo navíc v čl. VIII. odst. 8. 1. ujednáno, že jakékoliv změny či dodatky k této smlouvě je třeba učinit písemně se souhlasem obou smluvních stran. Zmocnění k jednání, kterým je změna podnájemní smlouvy, by muselo být matce žalovaného uděleno písemně, přičemž písemné zmocnění nebylo doloženo a nebylo ani součástí nájemní smlouvy či předmětného předávacího protokolu. Žalobce současně popřel, že by podpis na předávacím protokolu ze dne 22. 5. 2017, uvedený pod ujednáním o ceně nájmu, byl jeho pravým podpisem. Žalobce dále uvedl, že náhradní prostor užíval pouze v období od 22. 5. 2017 do 22. 7. 2017, kdy toho dne došlo k výměně vložky zámku ve dveřích od chodby vedoucí k nebytovému prostoru, přičemž žalobce ani po opakovaných urgencích neobdržel klíče od těchto dveří, což mu zamezilo v dalším řádném užívání nebytového prostoru. Dne 2. 8. 2017 byla žalobci v tomto nebytovém prostoru odpojena elektřina a dne 22. 8. 2017 došlo k odpojení vody. O důvodech odpojení elektřiny a vody nebyl žalobce předem vyrozuměn. Žalobce tak předmětný nebytový prostor s ohledem na výše uvedené užíval jen po dobu 2 měsíců. Celou situaci žalobce opakovaně řešil s příslušným oddělením Policie ČR (obvodní ředitelství policie [obec] [anonymizováno], místní oddělení [část obce]), kde je věc evidována pod [číslo jednací].

2. Žalobce uvedl, že nepopírá, že náhradní prostor užíval, nicméně, s ohledem na absenci podnájemní smlouvy k tomuto prostoru, a to včetně ujednání o výši nájemného, je třeba při stanovení ceny za podnájem náhradního prostoru vycházet z cenové mapy Státního fondu rozvoje bydlení, dle které se ceny pronájmů v oblasti, kde se nachází předmětná nemovitost, pohybují ve výši 200 Kč za m²/měsíc. Podle velikosti náhradního prostoru užívaného žalobcem, a pokud by se jednalo o byt, byla by skutečná výše nájemného ve výši 2 200 Kč/měsíc. V podnájemní smlouvě ze dne 29. 3. 2017 byla stanovena výše záloh na služby spojené s užíváním prostoru ve výši 1 500 Kč/měsíc. Žalobce předmětný náhradní prostor užíval od 22. 5. 2017 do 22. 7. 2017, tedy žalovaný by měl za toto období nárok toliko na zaplacení nájemného a záloh na služby ve výši celkem 7 400 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobce zaplatil žalovanému částku v celkové výši 33 800 Kč, vznikla žalovanému po odečtení částky 7 400 Kč povinnost vrátit žalobci částku 26 400 Kč. Na výzvu k zaplacení této částky (předžalobní výzva ze dne 18. 9. 2017) žalovaný nereagoval, a žalobci ničeho neuhradil.

3. Žalovaný k tomu ve vyjádření ze dne 24. 7. 2018 a ze dne 3. 6. 2019 zejména uvedl, že k předání a převzetí prostoru dle smlouvy o podnájmu ze dne 29. 3. 2017 nedošlo dne 1. 4. 2017 a ani nikdy později výlučně z důvodů na straně žalobce. Žalobce, ač uhradil jistotu dle podnájemní smlouvy ve výši 15 000 Kč, nereagoval na opakované výzvy matky žalovaného, paní [příjmení] [jméno] [příjmení], která byla žalovaným k předání prostoru zmocněna. Vzhledem k tomu, že žalobce zůstal nečinný a neuhradil ani sjednané nájemné za měsíc duben 2017, byl předmětný prostor dne 10. 5. 2017 pronajat jiné osobě. Krátce na to žalobce poukázal na účet žalovaného částku 18 800 Kč, patrně jako nájemné za měsíce duben a květen 2017, a projevil zájem o předání prostoru. Jelikož původní prostor již nebyl k dispozici, ale žalobce měl zájem o pronájem jiného sousedícího prostoru, ujednal žalobce dne 22. 5. 2017 s Ing. [jméno] [příjmení] jako zástupkyní žalovaného změnu původní smlouvy. Tato změna spočívala v tom, že došlo k záměně předmětu nájmu a snížení ceny nájmu na 6 900 Kč měsíčně, s tím, že nájemné od 10. 5. 2017 do 20. 5. 2017 nebude žalovaný požadovat. Ostatní smluvní podmínky zůstaly beze změny. Žalobce s matkou žalovaného dne 22. 5. 2017 sepsali protokol o převzetí předmětu nájmu, kde stručně zaznamenali i shora uvedené ujednání. Dále se domluvili, že o změně smluvních podmínek bude sepsán písemný dodatek. V následující době žalobce uvedený náhradní prostor užíval, nicméně žádné další platby žalovanému neposkytl, přičemž z toho důvodu také nedošlo k sepsání písemného dodatku k původní smlouvě. Ke dni 30. 6. 2017 zanikla účinnost smlouvy o nájmu, uzavřené mezi žalovaným a jeho rodiči (vlastníky nemovitosti), z čehož žalovaný dovozuje, že k tomuto dni skončil i podnájemní vztah mezi ním a žalobcem. V uvedeném období byl žalobce povinen zaplatit žalovanému nájemné za měsíc duben 2017 ve výši 6 900 Kč, poměrnou část nájemného za měsíc květen 2017 ve výši 2 003 Kč (1. 5. 2017 9. 5. 2017) a 2 003 Kč (23. 5. 2017 31. 5. 2017), nájemné za měsíc červen 2017 ve výši 6 900 Kč, tedy celkem 17 806 Kč. Dále byl žalobce povinen uhradit žalovanému na zálohách na služby částku ve výši 4 500 Kč. Pohledávka žalovaného z tohoto období za žalobcem tedy představovala částku 22 306 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný obdržel od žalobce částku v celkové výši 33 800 Kč, z formálního pohledu vznikl žalobci nárok na vrácení přeplatku ve výši 11 494 Kč. Žalobce však užíval předmětný (náhradní) prostor i v červenci 2017, aniž by rodičům žalovaného za jeho užívání poskytl jakoukoliv částku. Žalobce uvedený prostor vyklidil až 4. 9. 2017 ve večerních hodinách. Na nájemném žalobce dlužil za červenec a srpen 2017 částky po 6 900 Kč, poměrnou část nájemného za září 2017 ve výši 890 Kč a dále minimálně zálohy na služby ve výši 1 500 Kč měsíčně za červenec a srpen 2017, tj. celkem 17 690 Kč. Pro případ, že by užívání náhradního prostoru žalobcem v období od 1. 7. 2017 do 4. 9. 2017 nebylo založeno na platném právním důvodu (§ 2991 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů), měl by žalovaný právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Za obvyklou cenu je třeba považovat částky, za které se srovnatelné prostory v daném čase a místě pronajímají. Za takovou obvyklou cenu je třeba zejména považovat částku, která byla původně mezi žalovaným a žalobcem ujednána (tj. 6 900 Kč za měsíc), která nepochybně odpovídá cenové hladině v daném místě a čase. Dále uvedl, že zákon nevyžaduje, aby podnájemní smlouva byla uzavřena (obligatorně) v písemné formě (§ 2274 o. z.), což znamená, že ani matka žalovaného nemusela být k jednání za žalovaného písemně zmocněna. Žalovaný dále uvedl, že mezi ním a jeho rodiči byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávky, jejímž předmětem jsou nároky rodičů žalovaného vůči žalobci z titulu užívání předmětného náhradního prostoru v době od 1. 7. 2017 do 4. 9. 2017 ve výši 17 690 Kč, kdy žalovaný tuto pohledávku namítá k započtení vůči pohledávce žalobce, která je předmětem žaloby. Žalovaný tak nemá vůči žalobci žádný závazek a tím spíše ani nemůže být vůči žalobci v prodlení. Pohledávka žalobce na vrácení přeplatku na nájemném zanikla započtením, a tudíž žalobce nemůže být se svou žalobou úspěšný.

4. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav.

5. Pan [anonymizováno] [celé jméno žalovaného] a paní [příjmení] [jméno] [příjmení] jsou podílovými spoluvlastníky nemovitosti – budovy s [adresa] v obci [obec], k. ú. [část obce], [list vlastnictví], která stojí na pozemku parc. [číslo] to každý v rozsahu 1/2 (informativní výpis z katastru nemovitostí o stavbě [adresa] ze dne 10. 7. 2018). Žalovaný byl na základě nájemní smlouvy uzavřené mezi ním a vlastníky uvedené nemovitosti dne 19. 4. 2012 oprávněn užívat prostory v budově [adresa], [obec] [část obce], za účelem jejich dalšího podnájmu třetím osobám (nájemní smlouva ze dne 19. 4. 2012).

6. Dne 29. 3. 2017 uzavřel žalovaný, coby nájemce, a žalobce, coby podnájemce, smlouvu na dobu určitou od 1. 4. 2017 do 29. 9. 2017 (s možností prodloužení) o podnájmu prostor specifikovaných v čl. I odst. 1.1 smlouvy, tj. obývací místnost, sprcha, WC, kuchyňka a příslušenství v prvním nadzemním podlaží na adrese [ulice a číslo] v k. ú. [část obce], kdy žalovaný jako pronajímatel se zavázal přenechat žalobci tento prostor k užívání za účelem bydlení a žalobce se zavázal hradit za užívání tohoto prostoru nájemné ve výši 7 900 Kč měsíčně a dále zálohy na služby spojené s užíváním prostoru a společných prostor v domě ve výši 1 500 Kč měsíčně, celkem tedy částku ve výši 9 400 Kč, splatnou vždy k 20. dni měsíce na měsíc následující, a to na účet pronajímatele vedený u [právnická osoba], č. ú. [bankovní účet] (Smlouva o podnájmu prostoru ze dne 29. 3. 2016) – mezi stranami přitom není sporu o tom, že k uzavření uvedené podnájemní smlouvy došlo dne 29. 3. 2017, ačkoliv je datována ke dni 29. 3. 2016. V čl. VII. bod 7.1. bylo sjednáno, že podnájem prostoru zaniká mimo jiné písemnou dohodou mezi pronajímatelem a podnájemcem; v čl. VIII bod 8.1. bylo sjednáno, že jakékoliv změny či dodatky ke smlouvě je třeba činit písemně se souhlasem obou smluvních stran (podnájemní smlouva ze dne 29.3.2017).

7. V čl. V. bod 5.1. podnájemní smlouvy bylo sjednáno, že podnájemce se zavazuje složit pronajímateli jistotu v celkové výši 15 000 Kč k zajištění nájemného a úhrady za služby spojené s užíváním prostoru a k úhradě jiných závazků v souvislosti s nájmem (odst. V. bod 5.1. podnájemní smlouvy ze dne 29.3.2017). V čl. II. odst. 2.3. smlouvy je sjednáno, že k předání a převzetí prostoru bude sepsán předávací protokol, který se tímto stane nedílnou součástí smlouvy, v předávacím protokole bude mj. obsažen popis vybavení bytu, a je zde uvedeno, že předání a převzetí prostoru proběhne dne 1.4.2017 (odst. II. bod 2.3. podnájemní smlouvy ze dne 29.3.2017). K předání a převzetí uvedeného prostoru dne 1. 4. 2017, ani nikdy později, nedošlo (shodná tvrzení účastníků). Žalobce byl vyzýván žalovaným prostřednictvím své matky, kterou žalovaný zmocnil k předání bytu, k převzetí bytu na základě sjednané podnájemní smlouvy, a to ústně telefonicky, tak zasílanými SMS zprávami (výpověď svědkyně [příjmení] [příjmení], účastnický výslech žalovaného, přepis SMS zpráv z mobilního telefonu Ing. [příjmení] zaslaných na telefonní číslo žalobce z období 1.4.2017 až 22.4.2022).

8. Mezi účastníky dále nebylo sporu o tom, že žalobce složil na účet žalovaného uvedený ve smlouvě částku ve výši 15 000 Kč, jako jistotu na zajištění nájemného a úhrady za služby spojené s užíváním prostoru a případně i ke krytí jiných závazků žalobce vzniklých v průběhu trvání podnájmu, jak se k tomu zavázal v čl. V. odst. 5.1 smlouvy o podnájmu (příjmový pokladní doklad ze dne 31. 3. 2017 vystavený [právnická osoba]; shodná tvrzení účastníků), a dále, že žalobce složil na účet žalovaného dne 15. 5. 2017 částku ve výši 18 800 Kč (výpis z bankovního účtu vedeného pro žalobce z období 1. 5. 2017 až 31. 5. 2017 s platbou ze dne 15. 5. 2017 ve výši 18 800 Kč; shodná tvrzení účastníků).

9. Žalobce se po měsíci až měsíci a půl obrátil na žalovaného, resp. matku žalovaného [příjmení] [příjmení] s tím, že projevil zájem o předání bytu dle uzavřené podnájemní smlouvy (výpověď svědkyně [příjmení] [příjmení], účastnická výpověď žalovaného). Žalobce projevil zájem o předání bytu, byť žalobce ve své účastnické výpovědi uvedl, že to bylo cca po 10 dnech od uzavření podnájemní smlouvy a následně pro nemoc byt převzít nemohl (účastnická výpověď žalobce). V době, kdy žalobce projevil zájem o předání bytu, původně sjednaný předmět podnájmu již nebyl fyzicky volný, neboť byl žalovaným přenechán do užívání jiné osobě, a to dne 10.5.2017 (shodná tvrzení účastníků; účastnický výslech žalobce dne 30. 1. 2019, účastnický výslech žalovaného). Žalovaný prostřednictvím své matky nabídl žalobci k přenechání do užívání jiný prostor v domě, s čímž žalobce souhlasil (shodná vyjádření účastníků, výpověď svědkyně [příjmení] [příjmení]). V době od 22. 5. 2017 do 4. 9. 2017 žalobce užíval jiný prostor v uvedené nemovitosti, než ten, ke kterému byla dne 29. 3. 2017 uzavřena písemná smlouva o podnájmu (shodná tvrzení účastníků). Dne 22. 5. 2017 žalobce převzal do užívání nebytový prostor, označený [číslo] v druhém nadzemním podlaží budovy [adresa] (předávací protokol ze dne 22.5.2017). K předání a převzetí náhradního prostoru do užívání žalobci došlo dne 22. 5. 2017 tak, že jej žalobci předala paní [příjmení] [jméno] [příjmení], jednající v zastoupení žalovaného, což vyplývá z protokolu o předání prostoru – u subjektu předávajícího [celé jméno žalovaného], je na první straně protokolu nahoře dopsáno vz. [příjmení] [jméno], [ulice a číslo], a tato osoba je i jako předávající podepsána na druhé straně protokolu o předání (předávací protokol ze dne 22. 5. 2017; výslech svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] dne 31. 10. 2018, účastnická výpověď žalobce). Paní [příjmení] [jméno] [příjmení] k tomu dále uvedla, že k předání náhradního prostoru žalobci byla žalovaným písemně zmocněna; žalovaný pak potvrdil zmocnění své matky, nicméně si již nevybavil, zda šlo o písemné či ústní zmocnění (výslech svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] dne 31. 10. 2018; účastnický výslech žalovaného dne 15. 5. 2019). V předávacím protokole o předání„ náhradního prostoru“, pod dataci a podpisy účastníků předání bytu, byl dopsán matkou žalovaného text kde bylo mimo jiné uvedeno, že cena za nájem bytu 6 900 Kč, že nájem se od 10.5.2017 nepočítá a že od 1.4.2017 se počítá nájem ve výši 6 900 Kč, s tím, že vše bude sepsáno dodatkem, ve kterém bude dořešena i výpovědní lhůta pro případ neplacení (předávací protokol z 22.5.2017, výpověď svědkyně [příjmení]), pod textem je uvedeno hůlkovým písmem jméno [celé jméno žalobce], včetně data narození a je zde parafa podpisu a datum (předávací protokol ze dne 22.5.2017). Náhradní prostor žalobce vyklidil dne 4. 9. 2017 (shodná tvrzení účastníků; přepis SMS komunikace mezi matkou žalovaného a žalobcem z období měsíců červen – září 2017).

10. Dne 12.5.2017 byla mezi rodiči žalovaného, coby pronajímateli, a žalovaným coby nájemcem, uzavřena dohoda, na základě které se strany smlouvy dohodly na ukončení nájemní smlouvy na všechny pronajaté prostory, a to s účinností k 30.6.2017 (nájemní smlouva – ukončení dohodou ze dne 12.5.2017). Dále bylo zjištěno, že dne 15. 5. 2017 odeslal žalovaný žalobci doporučeně písemnou zprávu, že nájemní smlouva na prostory v nemovitosti [adresa], uzavřená mezi žalovaným a vlastníky nemovitosti, bude ukončena ke dni 30. 6. 2017, kdy z toho důvodu zanikne k tomuto dni i podnájemní smlouva uzavřená mezi žalobcem a žalovaným. Žalovaný dále žalobci sdělil, že ohledně nové smlouvy, a případného dalšího jednání, se má obrátit na vlastníky nemovitosti, a že ke dni 30. 6. 2017 bude potřeba předmětný prostor vyklidit, pakliže nedojde k dohodě o nové smlouvě mezi žalobcem a rodiči žalovaného, jako vlastníky uvedené budovy (nájemní smlouva-ukončení dohodou ze dne 12. 5. 2017; oznámení žalovaného adresovaného žalobci ze dne 14. 5. 2017 včetně podacího lístku-oznámení o ukončení nájemní smlouvy). 11. [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a pan [jméno] [celé jméno žalovaného] jako postupitelé postoupili na žalovaného jako postupníka svou pohledávku za žalobcem ve výši 17 690 Kč, vzniklou z titulu užívání náhradního prostoru (bytu [číslo]) žalobcem v období od 1. 7. 2017 do 4. 9. 2017 (Smlouva o postoupení pohledávky ze dne 30. 4. 2018).

12. Mezi stranami bylo sporné, zda došlo k řádnému ujednání nových podmínek podnájmu k náhradnímu prostoru (jehož předání a převzetí dne 22. 5. 2017 ani jedna ze stran nepopírá), zejména co se týče výše nájemného za tento náhradní prostor. Žalobce tvrdil, že k žádnému platnému ujednání mezi účastníky nedošlo, neboť ručně psané ustanovení na druhé straně předávacího protokolu ze dne 22. 5. 2017, obsahující mimo jiné i cenu nájmu 6 900 Kč, považuje za snahu o podvod, když mu v tomto znění předávací protokol nikdy nebyl k podpisu předložen, a on jej v tomto znění nikdy nepodepsal – žalobce namítal, že jeho podpis na straně dvě předávacího protokolu ze dne 22. 5. 2017, umístěný dole vlevo pod ujednání psané ručně, není jeho pravým podpisem. Žalovaný naproti tomu uvedl, že ujednání je platné, a žalobce byl za užívání náhradního prostoru povinen hradit nájemné ve výši 6 900 Kč měsíčně a dále zálohy na služby ve výši 1 500 Kč/měsíc.

13. Soud proto dále provedl ve věci důkaz znaleckým posudkem [číslo] ze dne 6. 2. 2020 z oboru písmoznalectví, specializace ruční písmo, který vypracovala soudem ustanovená znalkyně [celé jméno znalkyně], kdy účelem znaleckého posouzení bylo určit, zda podpis žalobce na druhé straně předávacího protokolu ze dne 22. 5. 2017, umístěný pod ručně psaným textem, je jeho pravým podpisem. Ze znaleckého posouzení vyplývá, že nic nenasvědčuje tomu, že by se v případě sporného podpisu mohlo jednat o tzv. technický padělek. Tuto variantu je možno vyloučit. [příjmení] podpis je vysoce zjednodušený nacvičený podpis, s ohledem na stupeň zjednodušení jej lze označit za parafu. Ve svém celku je plynulý, jistý a dynamický; nebyly zaznamenány znaky nasvědčující na nespontánní způsob vyhotovení. Posuzovaný sporný podpis nicméně není graficky náročný (navíc tvořen dvěma samostatnými tahy), a stejně tak celkový rozsah udávající celkové množství identifikačně významných znaků není dostatečný; rezistence podpisu vůči napodobení je tak velmi nízká. [příjmení] podpis lze s ohledem na tyto skutečnosti celkově hodnotit jako velmi obtížně zpracovatelný, nevhodný pro individuální identifikaci. Dále znalkyně hodnotila sporný podpis s ohledem na poskytnutý srovnávací materiál, sestávající ze souboru podpisů žalobce vzniklé v souvislosti se zajištěním zkoušky a autorizace podpisů. Analýzou a následnou komparací sporného podpisu se srovnávacími podpisy žalobce s odpovídající stavbou byly zjištěny znaky shodné a podobné v kombinaci se znaky méně podobnými či zcela rozdílnými v rámci obecné i zvláštní roviny zkoumání. Ačkoliv znaky shodné převažují, znalkyně uzavřela, že o pravosti sporného podpisu nelze spolehlivě a objektivně rozhodnout, neboť nelze prokazatelně rozlišit, zda se v případě odchylek či rozdílů jedná o znaky, které mohou souviset s nepochopením či nezvládnutím napodobení pravého podpisu ze strany případného napodobitele, či zda jsou tyto znaky projevem neobvyklé či nepoznané varianty pravého podpisu. Naproti tomu znalkyně v rámci dalších zjištění dospěla k závěru, že textový přípis tvořený hůlkovými písmeny a číslicemi, který se nachází pod sporným podpisem, pravděpodobně vyhotovil žalobce.

14. Účastníci řízení nežádali slyšení znalkyně a neměli k provedenému znaleckému posudku [číslo] z oboru písmoznalectví žádné námitky.

15. Vzhledem k předestřenému předběžnému názoru soudu ohledně bezdůvodného obohacení na straně žalobce bylo přistoupeno k ustanovení znalce z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady, se zvláštní specializací oceňování nemovitostí, za účelem stanovení obvyklého nájemného v daném místě a čase. Soud ve věci provedl důkaz znaleckým posudkem [číslo] ze dne 18. 8. 2021 z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady, se zvláštní specializací oceňování nemovitostí, který vypracoval soudem ustanovený znalec [celé jméno znalce]. Z tohoto znaleckého posudku soud zjistil, že v daném místě a čase, tj. ke dni předání náhradního (nebytového) prostoru žalobci dne 22. 5. 2017, byla reálná výše možné obvyklé ceny nájmu (tržní hodnoty) tohoto prostoru částka 370 Kč, tedy obvyklé nájemné (tržní hodnota) prostoru bylo v daném místě a čase soudním znalcem stanoveno na 6 838 Kč za měsíc.

16. Soud provedl ve věci i další důkazy (předžalobní výzva k úhradě dlužné částky ze dne 18. 9. 2017, adresovaná žalovanému, včetně podacího lístku; podnájemní smlouva uzavřená mezi [právnická osoba], [anonymizováno] jako pronajímatelem a [právnická osoba], a. s. co by podnájemcem ze dne 28. 9. 2017; přepis SMS komunikace z telefonního čísla matky žalovaného dle vyjádření právního zást. žalovaného na mobilní telefon [tel. číslo]), ze kterých však pro věc nevyplynuly žádné rozhodující skutečnosti.

17. Dále soud konstatuje, že další důkazní návrhy žalobce (důkaz spisem PČR [číslo jednací] a cenovou mapou Státního fondu rozvoje bydlení), jakož i žalovaného (důkaz fotodokumentací, vyúčtováním služeb spojených s užíváním předmětného prostoru za rok 2017, výslechy svědků paní [příjmení] [jméno] a pana [jméno] [jméno], oba bytem [adresa]), soud zamítl pro nadbytečnost, když provedeným dokazováním si soud již opatřil dostatek podkladů pro rozhodnutí ve věci.

18. Soud hodnotil provedené důkazy jednotlivě, jakož i ve vzájemných souvislostech, přičemž dospěl k následujícímu právnímu závěru.

19. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

20. Podle § 2235 odst. 1 o.z. zavazuje-li nájemní smlouva pronajímatele přenechat nájemci k zajištění bytových potřeb nájemce a popřípadě i členů jeho domácnosti byt nebo dům, který je předmětem nájmu, nepřihlíží se k ujednáním zkracujícím nájemcova práva podle ustanovení tohoto pododdílu.

21. Podle § 2237 o.z. smlouva vyžaduje písemnou formu; pronajímatel však nemá právo namítnout vůči nájemci neplatnost smlouvy pro nedostatek formy.

22. Podle § 2215 o.z. souhlasí-li pronajímatel, může nájemce zřídit třetí osobě k věci užívací právo; byla-li nájemní smlouva uzavřena v písemné formě, vyžaduje i souhlas pronajímatele písemnou formu.

23. Podle § 2275 o.z. v případě, že nájemce v bytě sám trvale nebydlí, může dát třetí osobě do podnájmu byt nebo jeho část pouze se souhlasem pronajímatele.

24. Podle § 2246 odst. 1 o.z. strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc. Dle odst. 2 téhož ust. neujednají-li strany výši nájemného, vznikne pronajímateli právo na nájemné v takové výši, jaká je v den uzavření smlouvy v místě obvyklá pro nový nájem obdobného bytu za obdobných smluvních podmínek. Podle § 2247 odst. o.z. strany si ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel; schází-li takové ujednání, použije se ustanovení odstavce 2.

25. Podle § 1901 o.z. stranám je na vůli ujednat si změnu svých práv a povinností.

26. Podle § 1902 o.z. dohodou o změně obsahu závazku se dosavadní závazek ruší a nahrazuje se novým závazkem. Může-li však dosavadní závazek vedle nového závazku obstát, má se za to, že nebyl zrušen.

27. Podle § 545 o.z. právní jednání vyvolává právní následky, které jsou v něm vyjádřeny, jakož i právní následky plynoucí ze zákona, dobrých mravů, zvyklostí a zavedené praxe stran.

28. Podle § 555 odst. 1 o.z. právní jednání se posuzuje podle svého obsahu.

29. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

30. V daném případě nebylo mezi účastníky sporu o tom, že mezi žalobcem a žalovaným byla dne 29.3.2017 řádně uzavřena podnájemní smlouva k výše specifikovanému bytu. Na základě této smlouvy vznikla žalobci povinnost platit sjednané nájemné a žalovaný byl povinen přenechat předmětný byt žalobci k užívání. Předmětný byt měl být žalobci předán dle dohody účastníků na základě smlouvy o podnájmu dne 1.4.2017. K předání bytu však k tomuto datu a ani později nedošlo, nicméně jak bylo v řízení prokázáno, stalo se tak z důvodů na straně žalobce, který neposkytl nutnou součinnost ke splnění povinnosti žalovaného. Žalobce si byt i přes výzvy žalovaného nepřevzal, splnění povinnosti žalovaného předat žalobci byt se žalobce nedomáhal, ač jistě mohl. Jinými slovy žalobce zůstal nečinný ohledně faktického předání bytu. Pokud žalobce v řízení tvrdil, že předmětný byt nebyl dne 1.4.2017 připraven k převzetí, neboť byl rekonstruován, tak toto tvrzení nebylo nikterak prokázáno. Pokud k tomuto tvrzení vypovídal sám žalobce, coby účastník řízení, tak soud jeho výpověď hodnotil jako nevěrohodnou, a to v kontextu s dalšími provedenými důkazy, zejména pak v kontextu se samotnou písemnou smlouvu o podnájmu, kde je uvedeno konkrétní datum předání bytu a soudu se jeví jako nepravděpodobné, že by žalobce uzavřel smlouvu s konkrétním datem předání při vědomí toho, že byt by byl v době předání bytu neobyvatelný, jak nyní žalobce tvrdí. Navíc žalobce si byl byt prohlédnout a znal tedy při uzavírání smlouvy jeho stav. Soud na okraj poznamenává, že žalobci tak nesvědčilo právo se do bytu nenastěhovat ve smyslu § 2244 o.z., ostatně to žalobce ani nenamítal. Soud tak má za to, že mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena platná smlouva o podnájmu dle výše cit. ust. § 2275 o.z. ve spojení s cit. ust. § 2215, § 2235 a § 2201 o.z., na základě které byl žalobce povinen platit sjednané nájemné včetně sjednaných záloh na služby, v celkové výši 9.400 Kč, a to dle výše cit. ust. § 2246 o.z. neboť byl touto smlouvou vázán a na této povinnosti ničeho nemění, že žalobce předmět nájmu fakticky neužíval.

31. Soud se dále musel vypořádat s otázkou, jaký vliv na uzavřenou podnájemní smlouvu měla skutečnost, že žalobce následně později projevil zájem o byt na základě uzavřené podnájemní smlouvy (dále v textu také jen„ Byt 1“) a byl mu žalovaným dán do užívání jiný byt (dále v textu také jen„ Byt 2“), když Byt 1 byl v mezidobí přenechán do užívání třetí osobě. Na tomto místě je třeba poznamenat, že v souladu s aktuální judikaturou Nejvyššího soudu nic nebránilo žalovanému uzavřít další podnájemní smlouvu k bytu, jenž byl předmětem podnájemní smlouvy uzavřené mezi účastníky. Žalovaný [příjmení] 1 pronajal, resp. podnajal třetí osobě dne 10.5.2017, aniž mezi účastníky došlo k zániku podnájemní smlouvy ze dne 29.3.2017 touto smlouvou předpokládaným způsobem. Žalobce a žalovaný se však dohodli na užívání jiného bytu žalobcem – Byt 2 a v kontextu s následným jednáním a chováním účastníků lze nade vší pochybnost dovodit, že samotný předávací protokol ze dne 22.5.2017 lze považovat za dohodu o zániku podnájemní smlouvy k Bytu 1. Účastníci neměli vůli pokračovat v podnájemní smlouvě k Bytu 1, účastníci se dohodli na předání bytu jiného, podle této dohody jednali, k předání Bytu 2 žalovaný zmocnil matku, ta byt žalobci fakticky předala a žalobce tento byt užíval, žalobce a žalovaný již nejednali podle podnájemní smlouvy k Bytu 1, sám žalobce se vyjádřil tak, že doufal v pronájem jiného většího bytu, nikoli však již k původně ujednanému. Žalovaný v řízení tvrdil, že došlo k písemné změně podnájemní smlouvy, a to na základě ujednání vyjádřeném písemně v samotném předávacím protokole ze dne 22.5.2017. V řízení bylo prokázáno, že do předávacího protokolu ze dne 22.5.2017 byl pod podpisy obou účastníků, kterými stvrdili samotné předání Bytu 2, dopsán matkou žalovaného text, kde bylo uvedeno, že cena za nájem bytu 6 900 Kč, že nájem se od 10.5.2017 nepočítá a že od 1.4.2017 se počítá nájem ve výši 6 900 Kč, s tím, že vše bude sepsáno dodatkem, ve kterém bude dořešena i výpovědní lhůta pro případ neplacení. Tento dopsaný text byl podepsán žalobcem a na základě toho žalovaný tvrdil, že mezi účastníky byla v uvedeném směru uzavřena dohoda. Žalobce pravost podpisu a uzavření dohody sporoval. V řízení pak nebylo nadevší pochybnost prokázáno, že podpis umístěný pod dopsaným textem je pravým podpisem žalobce. Toto se nepodařilo prokázat ani výše uvedeným znaleckým posudkem. Soud tedy dospěl k závěru, mezi účastníky nebyla uzavřena písemná dohoda o změně původní podnájemní smlouvy, nicméně samotný projev vůle žalovaného vyjádřený v rámci dopsaného textu v předávacím protokole svědčí o vůli žalovaného nebýt vázán původní nájemní smlouvou. Původně uzavřená podnájemní smlouva trvala od 29.3.2017 do 22.5.2017 a žalobce byl povinen platit po dobu trvání nájmu nájemné.

32. S ohledem na to, že žalobce dle dohody se žalovaným dále od 22.5.2017 užíval Byt 2 a i s ohledem na rozporná tvrzení obou účastníků, se soud dále zabýval otázkou, na základě jakého právního titulu a s jakým obsahem, zejména co se týká sjednaného nájemného, žalobce Byt 2 užíval. Žalovaný v tomto směru opětovně poukazoval na to, že žalobce se písemně zavázal k placení částky 6 900 Kč. Soud předně poznamenává, že forma nájemní smlouva musí být zásadně písemná, ale vzhledem k výše uvedenému § 2237 o.z. nedodržení písemné formy způsobuje pouze relativní neplatnost, námitku neplatnosti má pouze nájemce, coby slabší smluvní strana. Jinými slovy, nájemní smlouvu lze s riziky z toho plynoucími uzavřít i ústně. Soud zkoumal, zda výše uvedeným dopsaným textem v předávacím protokole došlo k písemné dohodě o podstatných náležitostech smlouvy o nájmu, což je dočasné užívání věci a cena nájmu. Vzhledem k závěru uvedenému v předcházejícím odstavci ohledně dopsaného textu, soud vyšel z toho, že písemná smlouva o podnájmu k Bytu 2 uzavřena nebyla. V řízení však nebylo prokázáno (a ostatně ani tvrzeno), že by došlo k ústní dohodě o podstatných náležitostech podnájemní smlouvy k Bytu 2. Soud tedy dospěl k závěru, že žalobce Byt 2 užíval (právně) až do jeho vyklizení dne 4.9.2017, bez jakéhokoliv platného právní titulu. Vzhledem k tomu, že žalovaný předmětný byt užíval, aniž by za něj cokoliv hradil, jak sám uvedl, vzniklo na jeho straně bezdůvodné obohacení. Na tomto závěru, nemůže nic změnit ani tvrzení žalobce, že Byt 2 fakticky neužíval již od léta 2017, neboť jak sám uvedl, v bytě měl nejméně umístěné věci a byt byl v jeho dispozici.

33. K výši plnění soud uvádí, že žalobce byl po dobu trvání nájmu na základě podnájemní smlouvy, povinen hradit sjednané nájemné a zálohy na služby spojené s užíváním bytu, smlouva sice trvala do 22.5.2017, ale sám žalovaný se nároku na zaplacení nájemného v době od 10.5.2017 do 22.5.2017 vzdal – prohlášení žalovaného učiněné v protokole o předání v rámci ručně dopsaného textu matkou žalovaného, coby zmocnitelky. Žalobce tak měl povinnost zaplatit nájemné za měsíc duben v celkové výši 9 400 Kč a za 10 dnů měsíce května ve výši 3 032 Kč, celkem tedy povinnost žalobce z titulu nájmu byla ve výši 12 432 Kč. Žalobci dále vznikla povinnost vydat žalovanému bezdůvodné obohacení za užívání Bytu 2 za dobu od 22.5.2017 do 30.6.2017, kdy byl žalovaný nájemcem bytu. Za období od 1.7.2017 do 4.9.2017 se žalobce bezdůvodně obohatil na úkor rodičů žalovaného, když k 30.6.2017 došlo k zániku nájemní smlouvy uzavřené mezi žalovaným a rodiči žalovaného. Rodiče žalovaného však svou pohledávku za žalobcem postoupili na žalovaného na základě smlouvy o postoupení pohledávky. Výše bezdůvodného obohacení pak byla určena znaleckým posudkem, a to ve výši 6 838 Kč měsíčně, za dobu od 22.5.2017 do 4.9.2017 tak výše bezdůvodného obohacení činí částku ve výši 23 632 Kč. Žalobce měl povinnost vůči žalovanému k zaplacení částky ve výši 12 432 Kč z titulu podnájemní smlouvy a k zaplacení částky ve výši 23 632 Kč z titulu bezdůvodného obohacení. Žalobce však žalovanému uhradil na nájemné 18 000 Kč a dále složil jistotu ve výši 15 000 Kč, kterou byl žalovaný povinen žalobci při skončení nájmu vrátit, kterou však žalovaný namítl k započtení na pohledávku z titulu dluhu za užívání Bytu 2. Žalobce měl žalovanému plnit celkem částku ve výši 36 064 Kč, přičemž zaplatil celkem 33 000 Kč. Žalovaný uplatnil námitku započtení do výše uplatněného nároku.

34. Ze všech výše uvedených důvodů soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

35. O nákladech řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalovaný měl ve věci plný úspěch. Žalovanému tak náleží náhrada nákladů právního zastoupení ve výši 27 007,20 Kč, spočívající v odměně advokáta podle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, v platném znění (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty 26 400 Kč, sestávající z částky 2 180 Kč za každý z devíti úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, písemné vyjádření ze dne 24. 7. 2018 a 3. 6. 2019, účast při jednání dne 5. 9. 2018, 31. 10. 2018, 30. 1. 2019, 15. 5. 2019, 7. 10. 2020 a 8. 12. 2021) včetně devíti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty (§ 137 o. s. ř.) ve výši 21 % z částky 22 320 Kč ve výši 4 687,20 Kč. Náhradu nákladů řízení je žalobce povinen zaplatit žalovanému do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) k rukám právního zástupce žalovaného, který je advokátem (§ 149 odst. 1 o. s. ř.)

36. O nákladech řízení státu bylo rozhodnuto podle § 148 odst. 1 o. s. ř., kdy stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Státu v tomto řízení vznikly náklady na znalečné, tedy na hotové výdaje a odměnu soudem ustanovených znalců (§ 139 odst. 2 o. s. ř.): [celé jméno znalkyně] za podaný znalecký posudek [číslo] ve výši 10 649 Kč (usnesení zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], právní moc 29. 6. 2020), a panu [celé jméno znalce] za podaný znalecký posudek [číslo] ze dne 18. 8. 2021 ve výši 4 900 Kč (usnesení soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], právní moc 11. 11. 2021). Celkem tak náklady řízení státu činily 15 549 Kč (znalečné), přičemž povinnost k jejich náhradě je výrokem III. tohoto rozsudku uložena žalobci, jako v řízení zcela neúspěšnému účastníkovi. Vzhledem k tomu, že žalobce již uhradil na náklady státu zálohu ve výši 2 500 Kč na základě usnesení zdejšího soudu ze dne 19.4.2021, č.j. [číslo jednací], faktická povinnost k plnění je ve výši 13 049 Kč.

37. Ve výroku IV. soud rozhodl o vrácení složené zálohy na náklady státu ve výši 2 500 Kč, kterou žalovaný uhradil na základě usnesení zdejšího soudu ze dne 19.4.2021, č.j. 13 C 34/2018-178, když žalovaný, coby procesně úspěšný účastník řízení není povinen k placení nákladů státu, a to dle ust. § 148 o.s.ř. a contrario.